https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaroslav-sima-marny-boj-proti-co2-aneb-bojujme-proti-vodni-pare
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaroslav Šíma: Marný boj proti CO2 aneb Bojujme proti vodní páře

21.3.2019
Zeleň je všudypřítomná.
Zeleň je všudypřítomná.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Hans / pixabay.com
Kolik škody jak fyzických i společenských už napáchala marná snaha o snižování produkce CO2, respektive jeho obsahu v atmosféře. Pěstování biopalivových či bioplynových plodin, stavby solárních a větrných elektráren, to vše páchá v krajině nedozírné a dlouhodobé škody a efekt, kvůli kterému se vše děje, veškerý žádný. Žádné snižování obsahu CO2 v atmosféře se nekoná, o snižování teplotních úhrnů ani nemluvě. Jediný profit je ten ekonomický budovatelů a provozovatelů těch rádoby životní prostředí chránících aktivit.
 

CO2 hraje v globálních klimatických změnách možná nějakou roli, ale určitě ne tu nejhlavnější. Důkazem je neúčinnost doposud realizovaných opatření. S vlivem CO2 kalkulují algoritmy, modelující vývoj a rozsah globálních klimatických změn. Je to však jedna ze značně proměnlivých veličin, které do velice složitého výpočtu, plného jiných těžko předvídatelných proměnných. Z toho těžko může vzejít přesná prognóza budoucího vývoje a na množství různých prognóz je to i vidět.

CO2 je ale přirozenou a nepostradatelnou součástí přirozeného celoplanetárního systému. CO2 není žádná škodlivina, ale naopak základní stavební kámen veškeré organické hmoty. Je zdrojem uhlíku, ze kterého je procesem fotosyntézy v zelených rostlinách tvořena většina primární organické hmoty na zemi. Vytvořený cukr živí energetické toky potravních řetězců a díky dalším procesům tvoří i rostlinná pletiva tvořící těla rostlin. Bez CO2 by zkolabovaly všechny zelené ekosystémy, na kterých je závislá většina současných forem života na naší planetě včetně lidské populace.

Proč tedy tolik povyku kvůli tak nepostradatelné sloučenině, která se navíc na skleníkovém efektu podílí asi z jedné čtvrtiny, zatímco vodní pára z cca 70 %. Není to jen rafinované propracovaný globální marketingový tah?

Paradoxně zatím není věnována velká pozornost faktoru, který v celém příběhu má naprosto klíčovou roli. Tím jsou právě zelené rostliny, které svojí činností udržují systém života na planetě v nám přátelském režimu. Systém jehož jsme produktem a na kterém je náš život závislý, ale který funguje bez ohledu na naše potřeby. Jinými slovy jsme mu lhostejní. Ale nám by nemělo být lhostejné, jak ten systém funguje a jak silně a bohužel negativně jej ovlivňujeme. A těch rolí mají zelené rostliny dokonce několik.

Stálá dynamická snaha systému (promiňte použitý technický termín pro něco tak živého) vede k tomu, že zelené rostliny rostou všude kde to jen jde. Toho si nelze nevšimnout, jak i na těch nejnemožnějších místech v pouštích či asfaltových plochách rostou rostliny. Zpětnou dedukcí lze vyvodit, že pokud má systém fungovat v současném režimu, musí těch zelených rostlin být co nejvíce. Pomineme-li zelené řasy v oceánech, které mají svůj vlastní režim a problémy, z pevniny jsou to dvě třetiny plochy, kde jsou podmínky pro růst rostlin. Z toho je polovina tvořena lesy a pralesy, které ubývají a druhá zemědělskými plochami, které by přirozeně byly pokryty lesy. Zemědělské půdy, zj. orná půda, je ale pokryta zelenou vegetací jen sezónně a vlivem nedostatku organické hmoty půdy degradují a ztrácejí svoji funkční a zdravou strukturu. Podle celosvětových statických údajů (dle FAO) došlo za posledních 20 let k úbytku přes 300 mil. ha zelených ploch, což je téměř rozloha Evropy. A to by už mohlo mít na chod globálních procesů nějaký vliv.

Shrňme si to. Zelené rostliny spotřebovávají CO2 a produkují kyslík, při rozkladu organické hmoty to je naopak, takže bilance by měla být vyrovnaná, pokud nedojde k tomu, že se organická hmota nerozloží, ale je stabilizována např. ve formě humusových látek v půdě. Tím dojde k fixaci uhlíku resp. CO2. Půda bohatá na humusové látky má výrazně vyšší schopnost jímat i propouštět vodu. V příhodných podmínkách bez zásahu člověka není půda nikdy nahá. Všude kde to jen jde by něco zeleného rostlo. Zelené rostliny mají svoji evapotranspirací velký vliv na teplotní režim krajiny a tedy i na počasí a klima. Fungují jako výkonná klimatizační jednotka a voda je klimatizační médium. Ochlazováním prostředí udržují teplotní režim krajiny v nižších hodnotách, čehož důsledkem je i nižší objem vody, která se přemění ve vodní páru, fungující jako skleníkový plyn v atmosféře. Evapotranspirace se podílí z cca 40 % na pevninském tzv. malém vodním koloběhu. Když je rostlin nedostatek, krajina se začne přehřívat a systém se nedokáže udržet ve správném režimu, začne a se chovat nevyzpytatelně až kolabovat. Teplota začne stoupat, tím se zvyšuje v atmosféře množství skleníkových plynů, tj. vodní páry i CO2, který se začne ve zvýšené míře uvolňovat z oceánů. Půda bez rostlin není zásobena primární organickou hmotou, edafon hladoví a půda degraduje, ztrácí i vlivem poškození zemědělskou činností schopnost jímat vodu, která převážně povrchově odtéká a z krajiny tím pádem mizí.

Ani plánované přehrady ji do krajiny nevrátí. Voda musí být v půdě a v rostlinách, ta v potocích a řekách již z krajiny odtéká a vrací se sem až za dlouho v rámci malého a velkého vodního cyklu, který ale díky nedostatku rostlin v krajině (myšleno i v globálním měřítku planety) nefunguje správně a naplno. Koloběh příčin a důsledků se rozbíhá a způsobuje možná i ty zatím nevysvětlené anomálie v projevech počasí. Co ale s tím můžeme dělat? V tom je nám příroda příznivě nakloněna. Nezapomeňme, že rostliny rostou všude, kde to jen jde a hrají v celém představení hlavní roli. Pokud jim dáme šanci a prostor, jsou ochotny s námi spolupracovat a problém řešit i v jejich vlastním zájmu. V podstatě jsou dva hlavní úkoly, týkající se dvou plošně nejrozsáhlejších tedy i nejvýznamnějších kategorií. Za prvé drasticky nezmenšovat plochy pralesů, lesů a přirozených porostů (současný trend je ale opačný) a za druhé zajistit pokud možno celoroční zelený kryt zemědělských zejména orných půd, s uplatněním technologií podsevů, meziplodin a podobně. Minoritní kategorie rozptýlené zeleně v krajině je plošně nevýznamná, ale pro zachování biodiverzity krajiny nenahraditelná. A podílem v celkové bilanci téměř zanedbatelná zeleň ve městech nám zase pomáhá zpříjemnit naše bezprostřední životní prostředí v sídlech. Každá zelená ratolest se počítá.

Pro řešení současné klimatické krize je nezbytné výrazně zvýšit rozlohu ploch s aktivním vegetačním krytem, vrátit rostliny tam kam patří, zbytek se již postarají samy a klima se stabilizuje. Tak to alespoň naznačují výsledky empirických i exaktních studií.

Rostliny, půda, voda, počasí, klima tvoří jeden funkčně propojený celek, kde vše se vším souvisí a navzájem se ovlivňuje.

Skutečné globální klimatické změny pravděpodobně nenastanou v takových dimenzích, jak předpovídají alarmistické prognózy. Nejspíše ani nejsou v zásadě způsobeny lidskou činnosti a náš vliv na ně je minimální. Současně však dochází k výraznému rozkolísání klimatického režimu, projevující se i jiným sezónním rozložením stále stejných ročních srážkových úhrnů a zde výše uvedená opatření mohou sehrát klíčovou roli. A obejde se to bez vedlejších účinků, nadmíra zeleně a humusu v půdě nezpůsobí žádné ekologické ani společenské škody, naopak. A jsou navíc levná, dokonce řádově levnější než všechna opatření na snižování produkce CO2.


reklama

foto - Šíma Jaroslav
Jaroslav Šíma
Autor je autorizovaný krajinářský architekt.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Anyr

Anyr

21.3.2019 02:38
"Pro řešení současné klimatické krize je nezbytné výrazně zvýšit rozlohu ploch s aktivním vegetačním krytem, vrátit rostliny tam kam patří, zbytek se již postarají samy a klima se stabilizuje. Tak to alespoň naznačují výsledky empirických i exaktních studií."
"Skutečné globální klimatické změny pravděpodobně nenastanou v takových dimenzích, jak předpovídají alarmistické prognózy. Nejspíše ani nejsou v zásadě způsobeny lidskou činnosti a náš vliv na ně je minimální."

Zdroje, zdroje, zdroje, omfg!
Tohle by mi neprošlo ani na ZŠ, a oni to uveřejní na Ekolistu... XD
Pokud někdo v době, kdy "EMPIRICKY POTVRDITELNĚ" vysychá řadu let po sobě minimálně celá ČR, napíše takováto tvrzení, tak by měl ozdrojovat pomalu každou větu.

Je docela nebezpečné jen tak pouštět do éteru věci, jakože "lidské chování nemá vliv na klima planety". Nebo třeba tebou zmiňované kácení pralesů mezi ně nepatří, Járo? :)
Ale co. Ono stačilo napsat "alarmisti" a "propracovaný globální marketingový tah" a je mi to jasné. Prostě moje babička. Putin na Hrad; každému jde jen o peníze; ekoteroristi chtějí jen omezovat slušné lidi; člověk je jen hrouda masa.
Prostě komunistická výchova.
Proč já se vlastně čílím.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

21.3.2019 12:28 Reaguje na Anyr
Autor zastává názor, že likvidace pralesů a další zeleně je významnějším negativním faktorem pro globální klima, než produkce CO2. V tom bych s ním byl ochoten souhlasit. Samotná produkce CO2 by opravdu nebyla nebezpečím, kdyby byla spotřebována fotosyntézou a neznamenala masivní spalování fosilních paliv. Pokud chceme omezovat globální oteplování, je třeba zabývat se daleko více i povrchem planety, ne jen její atmosférou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.3.2019 14:22 Reaguje na Anyr
Proč po autorovi požadujete zdroje? Toto přece není žádný odborný časopis, navíc si myslím, že určitě z nějakých vycházel. A navíc- když jde jeden zdroj proti druhému, kdo určí, který je ten správný?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

21.3.2019 08:43
Nějak nechápu větu "Ochlazováním prostředí udržují teplotní režim krajiny v nižších hodnotách, čehož důsledkem je i nižší objem vody, která se přemění ve vodní páru, fungující jako skleníkový plyn v atmosféře.". Ono totiž to ochlazování se děje právě přes výpar. Čím větší výpar, tím větší ochlazování.
Odpovědět
MN

Michal Nechanický

21.3.2019 18:46 Reaguje na Ladislav Metelka
No, podle Vaší poslední věty bych mohl usoudit, že největší výpar panoval v glaciálech.
A k Vaší úvaze bych jen podotkl, že jste zapomněl na termín "rosný bod" a vše, co s tím souvisí. Čili pokud výpar ochladí prostředí, to pojme méně vody, resp. vyloučí ji kondenzací(viz ten termín rosný bod) čímž ztratí část své tepelné kapacity a tudíž pojme nižší objem tepelné energie ze slunce. Učivo probírané v deváté třídě. Podstatou v článku popisované fce mizící vegetace však není jen regulace výparu ale také regulace albeda, insolace atd.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

21.3.2019 19:48 Reaguje na Michal Nechanický
To je známo. Vodní pára, vzniklá výparem u povrchu, přenáší latentní teplo vzhůru, tam vodní pára kondenzuje a to latentní teplo se uvolňuje. Pára tak přenáší energii od povrchu do střední a horní troposféry.
Odpovědět
MN

Michal Nechanický

21.3.2019 20:11 Reaguje na Ladislav Metelka
Když je "to je známo" tak proč uvádíte Váš příspěvek slovy "Nějak nechápu....."
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

21.3.2019 20:14 Reaguje na Michal Nechanický
Nechápu tu větu, je nějak zmatená...
Odpovědět
MN

Michal Nechanický

21.3.2019 20:38 Reaguje na Ladislav Metelka
Zeptal jsem se Vás, proč, když Vám jsou známé souvislosti vlhkosti, rosného bodu, teploty atd., uvádíte Váš předchozí příspěvek slovy "Nějak nechápu ......". Čili jinými slovy, Váš příspěvek na mne působí, že jste si chtěl pouze rýpnout do autora vzhledem k jeho krkolomnému souvětí. A to si myslím, není až zas tak úplně "košer".
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

21.3.2019 20:51 Reaguje na Michal Nechanický
Proč ne? Rozhodně le lepší vyjadřovat se přesně.
Odpovědět
MN

Michal Nechanický

21.3.2019 20:59 Reaguje na Ladislav Metelka
Kdo je bez viny ať hodí kamenem, že.......
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

21.3.2019 12:35
Naprosto s autorem článku souhlasím. V podstatě popisuje teorii ruských vědců o biotické pumpě a dopadu odlesňování na planetární klima. (více naleznete na ENKI ,RNDr.Pokorný)
Pouze za r. 2017 se nám povedlo odlesnit plochu odpovídající rozloze Itálie.
O životním prostředí se ve vrcholné politice žvaní,ale skutek utek.
Dnes vyšla zpráva evropské agentury pro životní prostředí, kde nalezněte kousek skutečné pravdy.
Cit.: "Negativní dopad na přírodní bohatství EU přetrvává až do takové míry, že EU nesplní do roku 2020 téměř žádné stanovené cíle. "
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.3.2019 14:47
Bilanci CO2 v atmosféře určuje hlavně:
1. kolik se vyprodukuje biomasy
2. kolik se zoxiduje biomasy
3. Kolik uhlíku se navýší v půdě ve formě humusu/rašeliny
4. kolik CO2 se rozpustí navíc v oceánech
5. kolik se uvolní z permafrostu
6. kolik CO2 se vyprodukuje spalováním fosilnívj paliv.

1+2+3 dá zhruba 0. 5 dává pozitivní zpětnou vazbu. Dominnatní je 6 a 4 je zhruba polovina 6. V atmosféře nám tedy přibývá zhruba polovina CO2, které vypustíme spalováním fosilních paliv.

Jinak je to docela pomotaný článek.
Odpovědět
MN

Michal Nechanický

21.3.2019 19:28 Reaguje na Jiří Svoboda
Pokud si tvojí větu vyjádřím matematicky, vyjde mi, že položka 6 se podílí na emisi CO2 z 67%.
U permafrostu CryoCARB uvádí poněkud jiné výsledky než popisujete Vy. A to pouze podmíněně, jedná se o značně dynamický proces notabene komplikovaný emisí metanu.

Ten článek není z mého pohledu vůbec pomotaný. Jestli z Vašeho pohledu ano, prosím. Stačí napsat v čem autor chybuje, v čem je nepřesný, však to znáte. Věcně argumentujte. Troušení je plný internet.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.3.2019 19:17 Reaguje na Michal Nechanický
Ten článek je pomatený v tom, že vychází z předpokladu, že vliv CO2 lze ignorovat, protože dominantní skleníkový plyn je vodní pára. Jenomže pokud navyšujeme v atmosféře CO2, navyšujeme také skleníkový efekt, zvyšujeme teplotu a zvyšujeme obsah vodní páry v atmosféře a přes tuto zpětnou vazbu se úloha CO2 několikanásobně zvyšuje. CO2 je zjevně tím kolečkem, jehož kroucením ovlivňujeme skleníkový efekt. Tento fakt autor článku ignoruje a tím vyvolává a provádí zmatečné úvahy.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

25.3.2019 13:33 Reaguje na Michal Nechanický
Pomatený je článek ve vysvětlování podílu CO2 na klimatických změnách, např. celý druhý odstavec:

a) "CO2 hraje v globálních klimatických změnách možná nějakou roli, ale určitě ne tu nejhlavnější. Důkazem je neúčinnost doposud realizovaných opatření."

Vidíte tu naprosto zřejmou chybu v logice? Odvozovat, že CO2 nemá vliv, protože opatření k jeho snížení jsou neučiná je nesmysl. Podle stejného schématu by např. platila i věta:
"Rakovina je neškodná, protože se nám ji nedaří léčit."

Dálší věta stejného odstavce:
b) "S vlivem CO2 kalkulují algoritmy, modelující vývoj a rozsah globálních klimatických změn (tato věta je ok). Je to však jedna ze značně proměnlivých veličin, které do velice složitého výpočtu plného jiných těžko předvídatelných proměnných."


1 . Zásadní věta, ze které odvozuje marginalizaci vlivů CO2 vůbec není dokončena a tím nedává smysl. Dost problém, ne?
2. "Je to však jedna ze značně promělinvých veličin"
CO2 není sama o sobě veličina (veličina je jeho atomová hmotnost, množství v atmosféře, potenciál ve smyslu změny klimatu atp.). Ale pokud to nevidíte, tak vám asi všechno bude štimovat.
3. "do velice složitého výpočtu, plného jiných těžko předvídatelných proměnných"
Logika, že pokud má něco složitý výpočet (na který já nemám znalosti), asi nebude platit, protože já mu nerozumím je dost lichá. Jediné co dokazuje je autorova neznalost tématu.

Autor je krajinář navrhující zahrady a starající se o zeleň. U toho by měl zůstat.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

21.3.2019 19:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Pomotané to máte vy.
Autor článku tvrdí :"Proč tedy tolik povyku kvůli tak nepostradatelné sloučenině, která se navíc na skleníkovém efektu podílí asi z jedné čtvrtiny, zatímco vodní pára z cca 70 %."

A dále ,byť trochu těžkopádně, to dokládá.

Tvrdí, že daleko větší význam než CO2 má vodní pára v atmosféře.

Vy se pane Svobodo ale vrhnete na CO2 a dokazujete -aritmeticky správně - něco úplně jiného.

Tak ještě jednou, rozhodující podíl na probíhající klimatické změně nemá CO2, ale H2O ve formě vodní páry.
Což se oficiálně nemůže připustit.
Jednak s tím přišli Rusové -to se neodpouští - a potom se za to utratily biliony USD. ( což se špatně vysvětluje)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

21.3.2019 19:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale žádní Rusové, to se ví už dávno. Problém je jen v tom, že množství vodní páry v atmosféře neovlivníte. To reaguje na podmínky (teplota, vítr,...) a zesiluje vliv samotného CO2.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

21.3.2019 20:01 Reaguje na Ladislav Metelka
Výraz "to se ví dávno " nemá žádnou informační hodnotu. Něco jiného je vědět a něco jiného to dokázat.
Podívejte se na :
https://www.bioticregulation.ru

Jste vedle jak ta jedle. Množství vodní páry v atmosféře lze ovlivnit. Na odkazu máte důkaz.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

21.3.2019 20:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pokud bude množství vodní páry větší, než by odpovídalo podmínkám, rychle zkondenzuje a vypadne ve formě srážek. Pokud je menší, chybějící množství se vypaří z povrchu. Vlhkost vzduchu se adaptuje na změny podmínek v řádu hodin až několika málo dnů. Jednoduchá fyzika, na to nepotřebuju ruské servery...
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

22.3.2019 06:20 Reaguje na Ladislav Metelka
Právě jsem se dověděl ,jak lze nahradit desítky let práce odborných vědeckých týmů "jednoduchou fyzikou" obsaženou ve třech větách ,téměř nerozvitých.
Bravo chlapče, jen tak dál !
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

22.3.2019 13:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Lokálně to možná fungovat může (do určité míry). Globálně ale ne...
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

22.3.2019 17:26 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko, zkuste se podívat na odkaz. Ti chlapi to prokázali fyzikálně i matematicky.

Přiznávám, že jsem laik, ale nenašel jsem vůbec nic, kde by mohli v úvaze udělat chybu.

Závěr je jasný - obrovským odlesňováním v posledních 50ti letech má činnost člověka prokazatelný dopad na změnu klimatu.
CO2 zajisté také, ale ne rozhodující.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

22.3.2019 18:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tzv. land use (kam patří i odlesňování) má řádově menší vliv než růst koncentrací CO2. Stačí si jen uvědomit, kolik procent plochy Země dělají lesy a o kolik se ta rozloha změnila. Jinak pokud jde o vliv zemského povrchu na klima, rozhodující je jednoznačně vliv oceánu, ten pokrývá nějakých 70% povrchu Země.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

22.3.2019 20:29 Reaguje na Ladislav Metelka
Nemůžete používat rázné zjednodušení typu pevnina má pouze 1/6 plochy oceánů,a proto...

Jedná se o komplexní systém navzájem se ovlivňujících dynamických stavů,kde je celá řada proměnných.

Věda teprve začíná tušit o jak obrovský a složitý model se jedná.

Vezměte si meteorology např.
A porovnejte úspěšnost jejich předpovědí s realitou.

A to mají vybavení o kterém se jejich předchůdcům v 60. letech 20 st.jenom zdálo.

A dovolím si tvrdit, že úspěšnost jejich předpovědí je srovnatelná.
Otázka zní proč ?
Odpověď /z určitého úhlu pohledu/ vás zavede k teorii nelineárních systémů,teorii chaosu apod.
Srozumitelně to najdete na mnou uváděném odkazu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

22.3.2019 23:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
To se těžce mýlíte. http://portal.chmi.cz/predpovedi/predpovedi-pocasi/ceska-republika/uspesnost-predpovedi-pocasi/rocni
Že je atmosféra dynamický nelineární systém s prvky deterministického chaosu se ví už nějakých 70 let, kdy se začalo experimentovat s meteorologickými modely. Objevujete dávno objevené...
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

23.3.2019 06:45 Reaguje na Ladislav Metelka
A) 70 let se to neví

B) nárůst úspěšnosti předpovědí pro 1-5tý den od r. 1973 do 2017 činí pouhých 10%.

Jak bude za měsíc vám dneska nikdo se solidní pravděpodobností neřekne , více praktických poznatků najdete na

http://meteoforum.e-pocasi.cz/
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

23.3.2019 08:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Hledejte jména jako von Neumann, Richardson, Charney. Bylo to brzy po 2.světové válce.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

23.3.2019 08:43 Reaguje na Ladislav Metelka
Nepřesné údaje. Správně má být:
1922- Lewis Richardson
1950- ENIC -první strojová předpověď počasí
1963- MTI - Edward Lorenz "Deterministic flow
Stephen Smale (topologie)
1976 -Hénon- atraktory

nechci vás dál unavovat, postačí,když si přečtete :

Makarieva A.M., Gorshkov V.G., Li B.-L. (2013) Revisiting forest impact on atmospheric water vapor transport and precipitation.

Snad vám nevadí, že to jsou Rusové...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

23.3.2019 09:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jistě, lokálně lesy vliv mají, to nikdo nepopírá. Globální vliv je ale minimální.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

23.3.2019 11:09 Reaguje na Ladislav Metelka
Není, stačí si to přečíst. Odkazy máte.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

23.3.2019 12:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je. O tom jsou stovky článků, odkazy najdete ve zprávách IPCC. Rusáci s tím přišli pozdě a ještě to mají špatně spočítané... Lesy mají vliv na malý vodní cyklus, na velký prakticky ne...
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

23.3.2019 16:52 Reaguje na Ladislav Metelka
Ach jo...
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

23.3.2019 16:52 Reaguje na Ladislav Metelka
Ach jo...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.3.2019 19:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Aha, z Vinklera se stává protijaderný fosilník!!! To je ta vůbec nejhorší varianta
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

24.3.2019 10:26 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, přestože jsme s p.Metelkou neshodli, dokázali jsme diskutovat bez osobních urážek a držet se věcných argumentů.
Tento druh diskuze je vám cizí, nevím kde se ve vás bere primitivní pud urážet lidi, kteří mají jiný názor.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

24.3.2019 14:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
To není urážka ale jednoduchá dedukce. Pokud nepovažujete navyšování CO2 v atmosféře za významnou příčinu klimatické změny, pak vám nemůže ani vadit čisté spalování fosilních paliv např. podle německých standardů.

A co vás více urazilo? protijaderný, nebo fosilník?
Odpovědět

Jan Škrdla

21.3.2019 23:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, byl bych opatrný a článek jako celek bych šmahem neodsuzoval (ikdyž se vám některé části nezdají).
O tom, že zeleň v ochraně klimatu, vychází v poměru cena-výkon jako jedno z nejúčinnějších opatření, nepochybuji.

Jinak o významu vegetace pro malý vodní cyklus a stabilizaci lokálního klimatu jsem psal již v jiné diskuzi.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.3.2019 19:13 Reaguje na Jan Škrdla
Pokusil jsem se vysvětlit svůj vegativní postoj výše.

Ano uznávám přínos malého vodního cyklu pro zpříjemnění podnebí, neboť odpar vody ochlazuje přízemní vrstvy atmosféry (tam kde žijeme) a pára kondenzuje a vydává teplo v několikakilometrové výšce, kde je nám to jedno.

Prostě apelovat v článku na ignoraci vlivu CO2 na klimatickou změnu je nefér.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.3.2019 14:18
A nejlepší na tom všem je, že nikdo stejně neví jak je to doopravdy. Ale vážení vědci se alespoň mezi sebou mohou špičkovat a chytat se za slovíčko.
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

23.3.2019 22:04 Reaguje na pavel peregrin
Přesně tak, chybí akce proti bodu 1) Okamžitě zastavit úbytek cenných pralesů a akce 2) ozelenit naprostou většinu možných ploch v článku zmiňovaných. Špičkování o větším vlivu toho či onoho je nepodstatné, až se bude reálně pracovat na oněch 2 bodech, tak se to pro mě teprve bere vážně, zatím jsou snahy lidstva v tomto směru chaotické a pro mě úsměvné, jde o proporcionalitu a načasování všech dostupných řešení na všech frontách, ne nějaké pózy na summitu.

V článku nesouhlasím jen s pár větami typu, že lidský vliv na klimatické změny je minimální a že pravděpodobně nenastanou ony alarmistické prognózy. Bohužel je to reálně a pracují na tom nej kapacity ze všech možných států světa, otevřeli jsme pandořinu skříňku a toto století z toho y čistým štítem rozhodně nevybruslíme, bohužel ani u nás uprostřed střední Evropy. Zatím míříme do konce století k růstu prům. teplot na planetě o 3-4st., ale uprostřed Evropy bez vyrovnávacího vlivu oceánu či moře klidně o 5-7st., to je pro nás jasné polostepní klima s nutností změny charakteristik půdy, aby vydržela periody s přívalovými srážkami, realitou je zatím spíše opak, zejména díky těžké technice v zemědělství a lesnictví.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.3.2019 10:30 Reaguje na Roman z Vysočiny
Souhlas, je potřeba přestat vykrmovat klimaalarmisty a jejich protežé a začít se připravovat na teplejší periodu. Nebude tak katastrofální, jak předpokládáte, protože takové jsme tu už měli (naopak teplé periody byly u nás vždy spojeny s dostatkem potravin a obecnou ekonomickou prosperitou). Bude ale nutné jim racionálně přizpůsobit zemědělství a management krajiny.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

24.3.2019 12:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Laik se diví, odborník žasne.
Pane Šimůnku, jedno vám upřít nemohu -originál každým coulem.
Pokud to není osobní - v jaké profesi děláte ?
Odpovědět
KK

Karel Klouček

24.3.2019 15:24
Mám názor na,,změny živ.prosředí".V historii Země se už odehrálo moc a moc katastrof.Lidi se nezmění(každý chce pohodlí a jídlo),a svět ovládají koncerny a jejich neomezenou moc tak si myslím,že tuhle,,katastrofu"která se jmenuje lidstvo,vyřeší příroda sama budˇpandemií,nebo supervulkánem,další možnost je asteroid a listvo si může,,uspořádat jadernou válku".V historii planety už bylo několik dob ledových,ale i subtropických a život na Zemi zůstal zachován,je to jednoduché,až budeme(lidstvo)pro přírodu neúnosní tak nás prostě zlikviduje a život na planetě půjde dál i bez lidí.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

25.3.2019 16:32 Reaguje na Karel Klouček
Víte, pane Kloučku, on vcelku nikdo neočekává, že by život na Zemi nezůstal zachován. Ale jde o to, jaký bude.
Jistě si nikdo nepřeje, abychom se vraceli do dob, kdy každý den byl bojem o holé přežití. Že chceme pohodlí a jídlo, je přeci pochopitelné a legitimní. Je ale třeba hledat cesty, jak to vše mít, ale ne za cenu zničení toho, co je našeho jídla a našeho pohodlí nenahraditelným zdrojem. Zatím bohužel ty nenahraditelné zdroje ničíme velmi bezhlavě.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

25.3.2019 16:56
Když čtu všechny ty názory, zdá se, že tu diskutují samí slovutní odborníci. Tím já nejsem - ale předkládám k zamyšlení toto:
Jistě jste každý viděl filmy, obrázky atd., z kterých je vidět, jak vypadají různé ostrovy. Už jste někdy přemýšleli nad tím, jak to, že i když jsou všechny obklopené vodou, některé jsou pusté a suché, zatímco jiné mají bujnou vegetaci a voda tam je? Dokonce jsou ty dva protipóly nezřídka velmi blízko sebe, čili v podmínkách více než přibližně stejných.
Všude tam, kde něco (cokoliv) zlikvidovalo vegetaci, se ráz ostrova změnil; a to zásadně vždy k horšímu.
Proto sdílím názor autora. Vidím to tak, že kdyby každý vysadil několik stromů, patrně by udělal nejen pro své bezprostřední okolí, ale i pro celou planetu lepší službu než tím, že si koupí auto s menším motorem, které jede hůř, a žere skoro stejně. Natožpak elektromobil. (což uvádím jen jako jeden příklad z toho, co se snažíme dělat pro omezení produkce CO2 a sucha jí údajně způsobeného).
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

26.3.2019 15:05 Reaguje na Karel Ploranský
a) Ano. Rozvoj zeleně a péče o ní je chvályhodná.
b) Se GLOBÁLNÍ změnou klimatu, to nic neudělá. Pokud např. budete sázet stromy, a vrámci globálního oteplování dojde k extrémním horkům, kdy vám stromu uschnou, tak tato dobře zamýšlená činnost ozeleňování vám v tomto případě bude k ničemu.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist