Jiří Hlavenka: Lít beton jen do přečerpávaček nestačí
1) Ukázaná elektrárna Dlouhé Stráně je jedinečná. Nabízí obrovský spád 510 metrů, což je zhruba mezi Pecí a Sněžkou, pro představu. Čím vyšší spád, tím více energie; objem horní nádrže je 2,5 milionu kubíků – to taky jen tak nevytvoříte na každém kopci. (Potřebujete navíc dvě nádrže o tomto objemu, jednu nahoře a jednu dole. Jedna je k ničemu, to je jasné).
2) MŽP říká, že má vytipovaných šest lokalit s možným celkovým instalovaným výkonem 1222 MW a zdvojnásobit tedy současný výkon českých přečerpávaček (o ten se starají dominantně právě Dlouhé Stráně s instalovaným výkonem 650 MW).
3) A teď to opravdu důležité: vlastně nejde ani tak o výkon, ale o KAPACITU. Tedy kolik energie do přečerpávaček (do těch nádrží) nacpete, abyste to z nich zase mohli vysosat. Dlouhé Stráně mají kapacitu 3,7 GWh. O kapacitě těch nových se v záměru nic nepraví, ač je to podstatný údaj – tak hoďme přes palec, že to bude taky dvojnásobek a budeme mít zásobník na 7 GWh.
4) Jsme u sluníčka. Aktuálně je instalovaný výkon fotovoltaik u nás 3,5 GW, což se podobá těm Dlouhým Stráním a vlastně nám to dává možnost jednoduchého výpočtu: v létě (cca duben-září), když sluníčko peče, vyrábějí fotovoltaiky každou hodinu po dobu 7-10 hodin tento výkon, tedy vyrobí každou hodinu 3,5 GWh a umožní tak "natlakovat" Dlouhé Stráně na plnou kapacitu.
5) JENOMŽE Dlouhé Stráně se "tlakují" šest hodin; znamená to, že jen asi 15 % z toho, co přes den poskytuje sluníčko, můžete narvat do přečerpávačky. Dobře, má se to zdvojnásobit, pořád je to jen 30 % a nezapomeňme, že fakticky s kapacitou FTV u nás jsme na úplném začátku. Autor sám níže uvádí dle studie EGÚ, že potenciál je 27 %; dnes jsme asi na 2 %, tedy bavíme se o cca 40 GW instalovaného výkonu: 40 GWh elektrické energie, která proudí v letních dnech do sítě (případně do země na žížaly, pokud ji není kde udat) každou hodinu.
6) Tedy: přečerpávačky jsou moc hezká technologie, ale hlavnímu problému jenom mírně odlehčí, a pokud budeme soláry rozšiřovat (což je dle mého správné, ale je potřeba přidat hodně větru), tak odlehčí vlastně jenom malinko.
(Dále bych tedy dost polemizoval s tou "vizuální krásou" přečerpávaček, ale to je jiná diskuse).
7) Co s tím? Energetika je mrcha a jednou z jejích vlastností je, že nemá žádné jedno fajnové řešení, ale je to vždycky vějíř, který to poskládá dohromady. Jaké, o tom se někdy rozepíšu, ale když jsme u těch úložišť, tak dvě čísla:
-
- 100 000 rodinných domků s fotovoltaikami a větší baterií (30 kWh) ve sklepě rovná se úložný prostor 3 GWh, tedy tolik jako ty Dlouhé stráně
-
- 100 000 elektromobilů se slušnou baterií (60 kWh) rovná se úložný prostor 6 GWh.
Přečtěte si také |
Petr Palacký: Lijme nový beton ne do neefektivních atomovek, ale do nových přečerpávacích elektrárenA takhle se to prostě bude skládat.
A víte, jak se tohle velmi komplexní řešení obřího a zapeklitého problému, ze kterého jsem ilustroval jenom jednu část, jmenuje? Říká se mu Green Deal.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (55)
Jiří Svoboda
19.7.2024 15:20Úplné hlupáky z lidí dělat nelze.
Viktor Šedivý
24.7.2024 11:45 Reaguje na Jiří SvobodaMichael S
19.7.2024 15:33Slavomil Vinkler
19.7.2024 16:24 Reaguje na Michael SJaroslav Řezáč
19.7.2024 19:24 Reaguje na Slavomil VinklerAkumulace není řešením. Když se budeme opírat o mnoho neefektivních výrob energie, tak se stane daleko snadněji, že se něco v systému zásobování energií zhroutí. Čím více máte v řetězci dočasných zdrojů, nekonzistentní výroby 24/7. Pravděpodobnost zhroucení se výrazně zvyšuje.
Akumulace je v zásadě nesmysl, kolik by se muselo vytvořit rezerv pro výpad dodávek energie? to nikdo neumí ani dohlednout, ale je jasné, že to bude ukrutně drahé.
Bpohužel se rojí dost jednotlivců s firem zájmových skupin, které nejde o skutečné efektivní řešení ale jen podojit nějaké peníze od kohokoliv.
Petr Zivok
19.7.2024 16:38 Reaguje na Michael SLibor Dimitrov
20.7.2024 23:04 Reaguje na Petr Zivok235,2/7= 33,6gwh.Toto je potrebna denni kapacita precerpavacek aby nahradily poptavane nove reaktory.Az nekdo vyresi tento neresitelny problem,tak zbyva vyresit tu slozitejsi cast problemu:cim ty precerpavacky naplnit kdyz nebude svitit slunicko.Green-deal je skvela myslenka,ale nejdriv by mel nekdo vymyslet bateriove(nebo jakekoliv jine)uloziste energie,ktere dokaze uskladnit alespon pulrocni spotrebu/vyrobu.Obavam se,ze europoslanci travi prilis mnoho casu na dovolenych v tropickych rajich,kde by ten green-deal asi fungoval,ale u nas je to asi tak stejna utopie jako lety rychlosti svetla.Teoreticky jo,ale nejdriv to nekdo musi vymyslet.
Oldřich Vašíček
22.7.2024 12:20 Reaguje na Michael SAž se něco takového vynalezne, tak začnou mít OZE smysl. Ale mám strach, že ty budoucí jaderné elektrárny, stihneme otočit min 2x. ;)
Petr Zivok
19.7.2024 16:29Petr Hariprasad Hajič
22.7.2024 03:40 Reaguje na Petr ZivokEmil Novák
22.7.2024 07:40 Reaguje na Petr Hariprasad HajičOldřich Vašíček
22.7.2024 12:22 Reaguje na Petr Hariprasad HajičLukas B.
19.7.2024 20:02Karel Ploranský
21.7.2024 12:24 Reaguje na Lukas B.Filip Kondapaneni
19.7.2024 20:19Petr Palacký
19.7.2024 23:22Zkusím tu tezi formulovat ještě jednou jinými slovy. Náchylnost české politiky k výstavbě nových jaderných bloků má jistě více příčin (včetně těch lokálně byznysových, jako je údajná "nutnost" 4. bloku Dukovan kvůli výstavě horkovodu). Velmi důležitou komponentou je ale obecně pozitivní vnímání jaderných elektráren českou společností, protože česká společnost má ráda příběhy o velkých technologických investicích pro lepší budoucnost.
Decentralizace výroby elektřiny, podpora OZE a tlak na energetické úspory mají zásadní problém, že tomuto narativu neodpovídají, anebo mu dokonce přímo odporují.
Přečerpávací elektrárny sice z logiky věci nikdy nemohou hrát v rámci energetické soustavy dominantní roli (nikde netvrdím opak), ale mají tu výhodu, že jsou s dalším rozšiřováním OZE plně kompatibilní (respektive jsou vůči němu i prospěšné), ale zároveň onomu narativu "velkých technologických investic pro lepší budoucnost" odpovídají.
Viktor Šedivý
19.7.2024 23:43 Reaguje na Petr PalackýI matematický aparát ZŠ stačí k tomu, aby člověk zjistil, že je to černá díra na peníze a potenciální poukázka na černou hodinku v mrazivém únoru (nebo kdykoli jindy).
Lukas B.
20.7.2024 06:05 Reaguje na Petr Palackýkdyž se však svoji "volbu srdcem" snažíte zabalit do ohnutých rádobyvěcných argumentů velmi nekvalifikovaně použitých, tak je to špatně - a to je to Vaše fušování do energetiky. vždyť to odporuje kupeckým počtům. nechyběl jste na základní škole při matematice?
Emil Novák
20.7.2024 07:29 Reaguje na Petr PalackýJaroslav Pobeha
20.7.2024 13:19 Reaguje na Petr PalackýVodné prečerpávačky sú v takom prípade len drahý tunel, ktorý absolútne nič nerieši.
Jarek Schindler
20.7.2024 22:17 Reaguje na Petr PalackýLibor Dimitrov
20.7.2024 23:20 Reaguje na Petr PalackýOldřich Vašíček
22.7.2024 12:47 Reaguje na Petr PalackýNáš příklon k jádru (a vesměs všem technologiím) je dán, spíše, technickou historií a tím i vyšší mírou pragmatického myšlení. Přeci jen si více obyvatel umí představit praktické dopady občasných e nepředvídatelných zdrojů versus stabilní a řiditelný. Asi máme vyšší míru technického povědomí.
Radim Polášek
20.7.2024 08:21Jestli je instalovaný výkon našich fotovoltaik 3,5 GW, tak rozhodně ty fotovoltaiky nevyrábějí 7 - 10 hodin 3,5 GW. To by bylo možné jenom pokud by ty FV elektrárny měly otáčivé panely otáčející se za sluncem. jenže to je pouze vlhký sen zelených aktivistů, protože takové mechanismy, na každý panel jeden, pokud mají dlouhodobě fungovat a vydržet extrémní podmínky, jako třeba silný vítr, jsou taky extrémně drahé. Vyhrávají tak panely napevno umístěné na stabilních stojanech, které dávají maximální výkon tak cca hodinu denně a ještě v roční době dané sklonem FV panelů. Nastavení Fv panelů jednotlivých fotovoltaik má určitý statistický rozptyl co se týká i směru i roční roby a často i třeba rozložení mraků.
maximální výkon tak nedosáhne součtu maximálních instalovaných výkonů fotovoltaik, bude menší a špička bude kolem poledne rozložena na 2- 4 hodiny.
Ono záleží, jak se k fotovoltaice a optimalizaci sklonu Fv panelů přistupuje.
Starší přístup byl vytěžit z Fv panelů co nejvíc elektřiny. Potom se sklon Fv panelů optimalizuje na letní období a na dobu okolo poledne, kdy je na metr čtvereční sluneční záření nejintenzívnější.
Ale může se taky optimalizovat na co největší finanční výtěžnost přímé dodávky fotovoltaiky do sítě. Potom se sklon Fv panelů optimalizuje na časné ranní nebo večerní hodiny, kdy ještě většina fotovolaik nedodává nebo dodává málo a cena elektřiny dodávané do sítě je tak znatelně vyšší. Fotovoltaika vyprodukuje celkem znatelně méně elektřiny, polovinu nebo i méně a kolem poledne má třeba poloviční až čtvrtinový výkon než fotovoltaika optimalizovaná na poledne, ale průměrná cena vykupované elektřiny je znatelně vyšší.
Fotovoltaika se taky může optimalizovat na produkci elektřiny v zimním období. Potom dává od podzimu do jara 3 - 6 hodin kolem poledne ve slunných dnech plný nebo téměř plný instalovaný výkon, zatímco fotovoltaika optimalizovaní na léto dává tak polovinu, třtinu nebo možná i méně než je její instalovaný výkon.
Karel Ploranský
21.7.2024 13:11 Reaguje na Radim PolášekZbývající panely jsou na střeše se sklonem 44 stupně, otočené k západu.
Výsledek:
V létě až do zhruba 9 hodin je výkon celé soustavy mizerný. Kolem poledne je to paráda a odpoledne to také celkem jde až zhruba do čtyř.
V zimě dávají něco, co vůbec stojí za řeč, jen panely míříci k jihu; ty jsou v tu dobu nastavené v téměř svislé poloze (75 stupňů).
Špičkový výkon, jaký by odpovídal ploše panelů a jejich teoretickému výkonu, sestava samozřejmě nedává vůbec nikdy.
Radim Polášek
23.7.2024 14:19 Reaguje na Karel PloranskýJenom mně připadá, že v zimě nebo spíše někdy na podzim a na jaře by panely obrácené k jihu při sklonu 75 st měly dávat cca 80 % jmenovitého výkonu v zimě okolo zimního slunovratu aspoň tak hodinu až dvě hodiny před dvanáctou až hodinu až dvě hodiny po dvanácté. A někdy tak na začátku listopadu anebo března dávat k 80 % výkonu tak 4 hodiny před dvanáctou až tak asi 4 hodiny po dvanácté.
A panely obrácené k západu se sklonem 44 stupně by měly okolo letního slunovratu dávat tak 30 - 60 % jmenovitého výkonu od cca 14 hodin odpoledne po cca 18 - 19 hodin večer. Protože o letním slunovratu zapadá u nás slunce nějak po 21 hodině.
Přirozeně všechno za jasného slunečního dne.
Lukas B.
23.7.2024 14:32 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
24.7.2024 17:00 Reaguje na Lukas B.Nastavit fotovoltaiku primárně na zimní produkci a v létě spíš jen paběrkovat.
Pavel Hanzl
20.7.2024 08:24Tím se silně odlehčí centrálním elektrárnám a pak je na místě úvaha, jestli skutečně potřebujeme dalšího mastodonta, nebo radši hejno SMR.
Jaroslav Studnička
20.7.2024 13:27 Reaguje na Pavel HanzlKarel Ploranský
21.7.2024 12:56 Reaguje na Jaroslav StudničkaAle i tak: počítat při porovnávání efektivnosti malých a velkých zdrojů jen LCOE zdroje je zavádějící, pokud se na stranu nákladů nezapočítávají i náklady na ROZVEDENÍ vyrobené energie od zdroje umístěného v konkrétní lokalitě do míst spotřeby.
Ve výpočtech, které jsem viděl, byly cudně opomíjeny.
Jaroslav Studnička
21.7.2024 13:44 Reaguje na Karel PloranskýJen jsem očekával reakci p. Hanzla, za to co o SMR tvrdí. Ono to není poprvé. Po oznámení o výběru dodavatele pro nové bloky v Dukovanech to stejné tvrzení použil v diskuzi u několika článků na Seznamu.
Pavel Hanzl
22.7.2024 15:42 Reaguje na Jaroslav StudničkaEmil Novák
22.7.2024 16:03 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Studnička
22.7.2024 18:52 Reaguje na Pavel HanzlRadek Čuda
23.7.2024 10:27 Reaguje na Jaroslav StudničkaEmil Novák
20.7.2024 16:07 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
20.7.2024 20:27 Reaguje na Emil NovákJá vim, v hnidopišení jste kadet.
Emil Novák
20.7.2024 20:58 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
22.7.2024 15:44 Reaguje na Emil NovákRadek Čuda
22.7.2024 11:50 Reaguje na Pavel HanzlKarel Ploranský
21.7.2024 14:24 Reaguje na Pavel HanzlMá to jen malý, docela maličký háček.
KDY JIM TO ULEHČÍ?
Je totiž třeba, aby jim to ulehčilo především v zimě, kdy se elektřinou topí, dvakrát tak dlouho se svítí atd.
Jenže pokud tím vlastním zdrojem elektřiny budou především FVE, jak píšete, tak ono jim to v zimě neulehčí skoro vůbec... Není to k vzteku? Taková krásná představa to byla...
Viktor Šedivý
22.7.2024 00:11 Reaguje na Karel PloranskýPavel Hanzl
22.7.2024 15:56 Reaguje na Viktor ŠedivýPavel Hanzl
22.7.2024 15:54 Reaguje na Karel PloranskýEmil Novák
22.7.2024 16:05 Reaguje na Pavel HanzlRadim Polášek
20.7.2024 08:28Pavel Hanzl
22.7.2024 15:47 Reaguje na Radim PolášekJaroslav Pobeha
20.7.2024 13:15Karel Ploranský
21.7.2024 14:28Kdyby jen v zimě... FVE toho moc nedají už od října a znovu se znatelně neprojeví dřív než někdy v březnu.
No - a co se tam naakumuluje v létě, na jak dlouho to vystačí? Na pár dnů.
Karel Ploranský
21.7.2024 14:50- 100 000 elektromobilů se slušnou baterií (60 kWh) rovná se úložný prostor 6 GWh.
Představa, že si koupím elektroauto (protože géniové v Bruselu mi znemožní koupit si auto se spalovákem), že si ho nabiju abych mohl ráno někam jet - jenže on někdo někde rozhodne že nikam nepojedu, protože energie uložená v baterii mého auta je zrovna potřebná pro posílení sítě, ta je fakt lákavá...
Vlastně je dost obtížné udržet se a nereagovat na to sprostě.
Pavel Hanzl
22.7.2024 15:58 Reaguje na Karel PloranskýRadek Čuda
23.7.2024 10:30 Reaguje na Pavel HanzlBravo.
Fakt tady ten váš náhodný generátor slov chyběl.