Jiří Hůlka: Jsme pro rozumnou ochranu šumavské přírody
„Jan Stráský byl jmenován dočasným ředitelem NP a CHKO Šumava. Co to pro park znamená?“
Své odpovědi nám kromě Jiřího Hůlky poslali:
- Jaroslav Vrba, docent na Přírodovědné fakulte Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jeho komentář najdete zde.
- Vladimír Krečmer, odborník na lesní a enviromentální politiku. Jeho komentář najdete zde.
- Jaromír Bláha, Hnutí Duha. Jeho komentář najdete zde.
- Radomír Mrkva, profesor Mendelovy univerzity v Brně. Jeho komentář najdete zde.
Není možné, tak jako dosud, aby jedna z těchto oblastí oblast byla preferována nad druhou.
My jsme pro rozumnou ochranu šumavské přírody, ale ta musí vycházet z toho, že člověk není jejím nepřítelem ale naopak i v oblasti současných prvních zón Národního parku kdysi lidé žili v symbióze ze zdejší přírodou po staletí a v rozumné míře ji využívali a zvelebovali. To se například týká obce Knížecí Pláně a osady Bučina, které měly dohromady stovky obyvatel. Současná situace na Šumavě je důsledkem nepřirozeného vývoje po skončení II. světové války a zvláště spuštění železné opony v padesátých letech, kdy komunistický režim z vesnic ležící v těsné blízkosti státních hranic nechal vystěhovat jejich obyvatele a srovnal je se zemí.
Pan ředitel Stráský, který na Šumavě už dlouho dobu žije a dobře ji zná, je zárukou toho, že už nebudou arogantně přehlíženy oprávněné požadavky šumavských obcí, a přestanou pokusy měnit zdejší přírodu v divočinu tam, kde už od 18. století nebyla. V současné době je nutné zastavit všechny nezodpovědné experimenty, které pocházejí z dílny exministra životního prostředí Bursíka a bývalého vedení Národního parku. S důsledkem jejich destruktivního působení se Šumava potýká dosud. Jeho strategie, která spočívala v neodstraňování polomů po orkánu Kyril, způsobila totální kůrovcovou kalamitu, největší těžbu dřeva v historii parku a výprodej národního bohatství do zahraničí. Výsledkem této politiky je současný tragický stav šumavských lesů.
My jsme připraveni společně s novým vedením parku hledat v záležitostech jako splouvání Vltavy, turistických cest, cyklotras, kůrovce apod. taková řešení, které budou přijatelné jak z hlediska ochrany přírody, tak i pro turistiku a šumavské obce.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Prosím o upřesnění - 25. 2. 2011 - MartinMůžete nějak specifikovat, proč je v demokracii správné ignorovat výsledky výběrového řízení?Můžete dále specifikovat, proč v národním parku (v 1. a 2. zónách) nemá být preferována ochrana přírody, když to tak bylo demokraticky deklarováno vyhlášením národního parku a zákona č. 114/1993Sb.? Proč je třeba hájit zájny obcí v území kde, jak sám přiznáváte, byly tyto obce vystěhovány a srovnány se zemí? Symbiózou člověka a přírody míníte exploataci lesů pro sklářství a hutnictví v minulosti, nebo máte na mysli udržitelnější způsob využití krajiny pastvou? Ten druhý způsob využití ochrana přírody na vhodných místech nadále podporuje, jak snad víte. Jestliže byla na české straně přerušena kontinuita osídlení, proč vznikla obdobná, avšak lépe zvládnutá situace (vznik NP a plošné přirozené rozšíření kůrovce a následná samovolná obnova dřevin) i na bavorské straně i bez vysídlení obyvatelstva? |