https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaromir-blaha-strasky-se-sam-nechal-jmenovat-reditelem-namisto-vitezu-konkursu-aniz-by-kriteria-splnoval
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaromír Bláha: Stráský se sám nechal jmenovat ředitelem namísto vítězů konkursu, aniž by kritéria splňoval

25.2.2011
Motto: „Příroda je nepřítel, a proto se musí proti ní bojovat. Kdyby nebylo mých předků, kteří bojovali proti různým živočichům, tak bych tady nebyl.“ Jan Stráský
 

Redakce Ekolistu.cz oslovila několik zástupců zainteresovaných stran s žádostí o komentář na téma:

„Jan Stráský byl jmenován dočasným ředitelem NP a CHKO Šumava. Co to pro park znamená?“

Své odpovědi nám kromě Jaromíra Bláhy poslali:

A ředitelem NP Šumava se stává…odpůrce ochrany přírody Jan Stráský. Muž, kterého nasadila jihočeská ODS. Možná místo „ODS“ by mělo být jiné slovo. Jan Stráský se stal ředitelem jihočeského krajského úřadu za hejtmana ODS Jana Zahradníka. Nyní je poradcem hejtmana ČSSD Jiřího Zimoly. Zaníceně vystupoval na předvolební tiskové konferenci Zemanovců, které v jižních Čechách vede bývalý plukovník generálního štábu Československé lidové armády Zdeněk Zbytek. (Ano, ten co chtěl v devětaosmdesátém vyjet s tanky na Prahu.) Ono totiž v jihočeské krajské politice je od dob oposmlouvy zvykem táhnout za jeden provaz. Na jeho konci je místostarosta Hluboké nad Vltavou, kmotr Pavel Dlouhý.

Ještě plamenněji hovořil Jan Stráský o nutnosti kácet kůrovcem napadené stromy v Národním parku Šumava na akcích občanského sdružení Zachraňme Šumavu. To je sdružení, které dle svých prohlášení usiluje o „zelenou Šumavu“, tj. aby v národním parku nebyly suché stromy, bojovalo se s kůrovcem, a proto vede jakousi svatou válku proti národnímu parku. Jistě pouze shodou okolností má toto občanské sdružení sídlo na domácí adrese starosty Hluboké nad Vltavou a senátora ODS Tomáše Jirsy. S těžařskou akciovkou Lesy Hluboká to nemá vůbec žádnou spojitost, její neznámý vlastník totiž sídlí až v Lucembursku a „hlubocký kníže“ Pavel Dlouhý z ODS to v dozorčí radě dobře hlídá.

Janu Stráskému nikdo jeho názory nebere. Prostě si myslí, že s přírodou máme bojovat, nikoli ji chránit. To soudil ještě před sto lety skoro každý. Mínění je to obstarožní, nicméně legitimní. Potíž tkví v něčem jiném: je od ministra životního prostředí rozumné, že člověka s takovými názory pověřil právě řízením národního parku, který mu občané svěřili do správy? Měl by být šéfem národního parku člověk, který si o ochraně přírody myslí přesný opak toho, co většina lidí v České republice? Který si o národním parku myslí přesný opak toho, co turisté, kteří tam každoročně přijíždějí obdivovat vzácnou, divokou přírodu v rašeliništích, horských smrčinách i dalších zbytcích pralesů či divokých horských řekách?

A co Jan Stráský provede s Národním parkem Šumava? Vše podstatné řekl hned po svém jmenování:

1) S kůrovcem se „nebude mazat“. Požádá o speciální výjimky, aby mohl kácet i tam, kde teď nesmí. Bude postupovat „parcelu po parcele“. Myslí tím i oblasti ponechané divoké přírodě, kde se kůrovcem napadené stromy nekácí a které nyní představují 30 % rozlohy národního parku? Kácení kůrovcem napadených stromů tu nemá smysl. Většina tohoto území je ve stavu, kdy pod uschlými stromy začíná vyrůstat nová generace lesa - průměrně přes 3500 mladých stromků vyšších než 20 cm na hektar. Kácení zbytku kůrovcem nově napadených porostů by zde znamenalo plošný masakr lesa.

Povolení kácení nebo vysazování tu ale může mít i jiný účel – zničit informační hodnotu „bezzásahového území“ – které je nepříjemným důkazem, že si příroda dokáže pomoci sama a že ze smrčiny ponechaných přirozeným proměnám se nestane step, jak někteří lesníci, včetně Stráského rádců, tvrdili před patnácti či deseti lety.

2) Od roku 2012 Jan Stráský možná nebude pokračovat v zadávání lesnických zakázek tzv. minitendry s novým systémem LesIS, za které předchozí vedení parku obdrželo cenu v soutěži o nejtransparentnější úřad. Ústup od minitendrů nelze vnímat jinak, než jako snahu zlikvidovat příklad toho, že lze v lesích přímo a efektivně zadávat zakázky i místním malým a středním firmám včetně živnostníků, který kontrastuje s tunelováním okolních Lesů ČR (krytým ministrem zemědělství Ivanem Fuksou).

Zrušení minitendrů utvrzuje v podezření, že důvodem vynucené rezignace předchozího ředitele je ve skutečnosti snaha některých těžařských firem dostat se ke dřevu v NP Šumava. A jasně to potvrzuje záměr nového ředitele zadávat lesnické zakázky a prodej dřeva přes nově vytvořenou o. p. s. To je pochopitelně mnohem méně transparentní, a proto i my jsme od podpory takového řešení již dávno ustoupili ve prospěch nového – a, přiznejme to, lepšího – modelu minitendrů. V současném prostředí je návrh vytvoření o. p. s, ve které uplatní vliv regionální politikové, spojen s vysokým rizikem tunelování lesů národního parku.

Minitendry a LesIS se přitom osvědčily – zavedly důslednou kontrolu prováděných prací a cena zakázek klesla o 30 %. Jan Stráský se právě připravuje zrušit systém, který šetří státu docela velké peníze.

3) Pomůže realizaci kontroverzních projektů v národním parku, jako je výstavba lanovky na Hraničník nebo rozšíření silnice na Zadní Zvonkovou.

Lanovka na Hraničník skrz první zónu národního parku je první zakrojení salámu, který končí sjezdovkami, parkovišti a dalším nezbytným zázemím lyžařského areálu Smrčina – Hraničník. Proti tomu se jistě Jan Stráský i jihočeský hejtman Zimola ohradí. A oprávněně – v jejich plánech najdete pouze lanovku. Sjezdovky postaví až ti, co přijdou po nich.

To silnice na Zadní Zvonkovou je už ve fázi druhého zakrojení salámu. Na silničce pro pěší a cyklisty povolil automobilový provoz po dohodě se starostou Horní Plané Jiřím Hůlkou už bývalý náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko. Tím mělo být umožněno lidem ubytovaným na Lipně jezdit v zimě lyžovat na rakouský Hochficht (z rakouské strany není národní park, ale sjezdovky). Jiří Hůlka za to slíbil, že nebude usilovat o výstavbu sjezdovek z české strany. Jeho slovo platilo jen velmi krátce.

Zato návštěvníci parku, kteří uskakují na úzké silnici před projíždějícími auty, radost nemají. Existuje přitom jednoduché řešení namísto velkého množství aut: kyvadlová doprava ekobusy, tak jako je tomu například v Jeseníkách z Karlovy Studánky na Ovčárnu. O tom ale nechtějí místní politikové ani slyšet. Proč?

Protože tohle místo má zásadní strategický význam. Ve skutečnosti nejde tolik o dopravu lyžařů na Hochficht (k tomu bude ta lanovka přece), ale o zpřístupnění pravého břehu Lipna, kde je nevyužitá příroda – nestojí tu maríny, hotely, golfová hřiště a další atrakce jako na břehu levém. Majitelé pozemků čekají. Vybudování mostu přes Lipno je nereálné, a tak zbývá jediná přístupová cesta: silnička z Nové Pece na Zadní Zvonkovou, v současném stavu nepoužitelná. Když došlo na úzké silnici ke kolizi a zraněným, dává Jiří Hůlka (který tam auta prosadil) vinu ekologickým organizacím, které brání rozšíření silnice. A teď si povšimněte, co jako vůbec první věc Jan Stráský coby nový ředitel parku oznámil: žabičky nemohou mít ani v národním parku přednost před lidmi, zajistí rozšíření silnice na Zadní Zvonkovou.

4) Jan Stráský určitě není troškař. Obavy z toho, že povolí výstavbu ve volné krajině, zejména politicky spřízněným podnikatelům, jako je například majitel řady pozemků v parku František Talián, odmítá. Představa nového ředitele NP Šumava o řešení tlaku na výstavbu je totiž jiná: Je třeba ulevit turisty přetíženým obcím, jako je Kvilda … výstavbou nových obcí.

5) Jak dopadne tetřev a perlorodka, není jasné. Na jednu stranu Jan Stráský nezastírá, že vnímá zvířata žijící v národním parku jen jako dobrou kulisu pro turisty, kterým ale nesmí bránit v neomezeném pohybu. Na stranu druhou si evidentně uvědomil, že legislativu EU, která jim skýtá ochranu, nemůže „vyřídit“ ministerskými výjimkami tak snadno, jako legislativu českou.

Jen na jednu z obav zatím Jan Stráský jasnou odpověď nedal: Zda dojde také k personální destrukci správy parku, odchodu odborníků a kvalitních manažerů z vedoucích funkcí. Osobně se obávám, že odpověď přijde brzo.

Druhá zajímavá rovina je proces jmenování Jana Stráského do funkce ředitele. Nejprve působil ve výběrové komisi, která vyřadila všechny uchazeče, kteří nesplňovali požadavky na odborné vzdělání ředitele. A pak se sám nechal jmenovat ředitelem namísto vítězů konkursu, aniž by kritéria splňoval. Vzhledem k tomu, že stanul v čele odborné instituce, kde bude muset rozhodovat desítky sporů vyžadujících odbornou kvalifikaci, je to velmi na pováženou. Milovníci černého humoru si přijdou na své.

Jmenováním Jana Stráského ředitelem dal ministr Chalupa všem jasně na vědomí, že hodlá pokračovat v Pavlem Drobilem započaté práci na destrukci resortu, který překáží dřevařským firmám, developerům a mnoha dalším ekonomickým skupinám. Pavel Drobil proslul výrokem, že vymýtí z ministerstva životního prostředí zelenou ideologii. To je asi jako kdyby ministr Heger chtěl ze svého ministerstva vymýtit ideologii zachraňování lidských životů a péče o zdraví. Václav Klaus je jistě spokojen.


reklama

Jaromír Bláha
Autor je členem Hnutí DUHA.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist