Jiří Malík: Fyzikální zákony vs. průmyslové zemědělství 1 - 0
Naši předci to respektovali a nechávali tato místa ladem, typicky jako pastviny. Ve velkém se začaly převádět na ornou půdu v 50. letech 20. století.
Pokud zemědělec má pozemky v aktivní záplavové zóně, pak není otázka, zda se mu na pozemky voda rozleje, ale pouze kdy a jak moc.
Voda se nejvíce drží v prohlubních zaniklých meandrů dnes většinou již napřímených toků. Nejjednodušší řešení je takové místo zatravnit, jak tomu historicky bylo.
A ještě lepší je obnovit tok, zhruba tam, kde byl, aby se snížila jeho energie a mohl vzniknout bezpečný a řízený rozliv na ochranu obce u větších a středních toků.
Co se týče rozlehlých louží na orné půdě, je to přesně opačně, než se v reportáži Českého rozhlasu uvádí. Voda na polích stojí i proto, že půda je vyčerpaná, nemá dostatek organického podílu a půdního života, a tím je utužená a neschopná vodu absorbovat.
Srážky i z malého deště pak na pozemku stojí, protože se nemohou vsáknout do hlubších vrstev (ani odpařit, v této roční době).
Silné zimní mrazy pomáhaly tuto nepropustnou, tzv. kolmatační vrstvu alespoň trochu rozrušit. Paradoxně tak máme potopu na povrchu, ale zároveň nám vysychají zdroje podzemních vod, protože hlouběji se vláha prostě nedostane.
Řešením je kromě výše uvedeného i obnova půdního života a tím zvýšení vsaku na přirozenou úroveň.
Všechny tyto jevy řeší adaptace krajiny podle Model Živá krajina, který je také v souladu se zemědělskou politikou EU, která chce finančně podpořit uvedení 10 % zemědělské půdy do klidu.
Z reakcí na tento návrh se však zdá, že v ČR se zemědělci budou bojem s fyzikálními zákony ještě nějakou dobu trápit.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (47)
Slavomil Vinkler
2.3.2024 08:06Jaroslav Řezáč
2.3.2024 08:17 Reaguje na Slavomil VinklerKde je vůle, je i řešení ale tady není nic.
Slavomil Vinkler
2.3.2024 08:47 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
2.3.2024 09:04 Reaguje na Slavomil VinklerNejdokonalejší vlastnictví půdy z hlediska organizace a techniky bylo družstevní společenství. V ČR to skoupili spekulanti a posleze investiční společnosti, kterým plynou části "dotací" asi by bylo vhodné se podívat na pachty za které se pronajímá.
Honza Honza
2.3.2024 08:07To bude stát miliardy, tam by měly směřovat dotace zemědělcům. Na prvním místě tam, až na druhém místě na FV.
Miroslav Vinkler
2.3.2024 08:58Jinými slovy, vezmu vám část výrobního prostředku , a nic vám za to nedám.
Což směřuje k hlubšímu zamyšlení o tzv. zemědělské EU politice, která je naprosto mimo. Neuvěřitelně regulatorní, šíleně administrativně náročná a finančně neudržitelná (30% rozpočtu EU).
Společnost by měla platit zemědělcům za správu krajiny a jediným směrným číslem by měla být vodozádržnost půdy. Ta je tabulkově podle typů půd zcela jasná. (350-70 lt/m2).
|A pouze zdravá půda je schopna tyto hodnoty naplnit.
Všechny stávající nařízení beze zbytku zrušit.
Jaroslav Řezáč
2.3.2024 09:09 Reaguje na Miroslav VinklerTo, že se vždy část půdy nechávala zregenerovat aby se nadměrně nevyčerpávala a nechala se ladem se dělávalo od nepaměti. Co je na tom na jejich tíži, když pak se zlepší kvalita půdy, nabudí se biologické procesy. Co je na tom špatný? to je snad normální, co se tu obejvuje?
pavel peregrin
2.3.2024 09:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBřetislav Machaček
2.3.2024 11:13 Reaguje na pavel peregrinkoza petrželi a nechápe souvislosti. Minimálně sto
let už nikde úhory nebyly hlavně kvůli potřebě mít
pro všechny dostatek potravin i bez dovozů odjinud.
Pícniny nejen, že půdu vylepšily, ale byly zdrojem
hodnotné potravy pro dobytek, které se vracela s
hnojem zpět i do jiných polí. Narušení tohoto
koloběhu omezením chovu zvířat nese své následky
ve kvalitě půdy, kterou nezachrání roční zarostení
plevely, které bude třeba před osevem zlikvidovat.
Měli jsme pole a louky v záplavovém pásmu Odry a
Olše, kde každá povodeň něco přinesla a něco i
odnesla. Odnesla často úrodu a přinesla plevely.
Celá rodina chodila polem a vypichovala bodláčí,
svláčec se motal na kosu a později na samovaz.
Pro ekologa nádherně kvetoucí pole plné chrp,
vlčích máků, bodláčí a jiných plevelů. Úroda byla mizerná a neúměrná dřině. Pokud se stihly plevely vysemenit a to stihly, tak další rok tam byly jen
ony. Zachraňovaly to brambory a celá rodina s
motykami několikrát za vegetaci. Nezapomenu na tu
zoufalost zbavit se plevele bez chemie a nechápu,
proč pole záměrně zaplevelit! To je malá domů pro
Mosanto s totálními herbicidy před dalším osetím?
Není lépe udržovat půdu odplevelenou a osévat ji
pouze kulturními plodinami včetně pícnin, byť
pouze k zaorání? A proč k tomu zemědělce nutí?
No proto, aby klesla produkce o těch 10% a byl
tu prostor pro dovozy a tlak na ceny produkce.
S ochranou půdy to nemá nic společného, je to
pouze kšeft zaobalený do ekologie.
Miroslav Vinkler
2.3.2024 14:16 Reaguje na Honza HonzaAle dnes vládne, přeneseně, středověká katolická církev a co není v souladu s jejími dogmaty , musí do klatby.
Miloš Zahradník
2.3.2024 15:21 Reaguje na Miroslav VinklerAle u Vas jsem si vlastne teprve nedavno vsiml, ze nazory pana Slavomila a Miroslava V. - byt jedno jmeno slavo/mil je presmyckou milo/slava (no dobre, miroslava :) zdaleka nebyvaji totozne.
To je nahoda - tahle podobnost jmen vyjadrujicich se casto ke stejnemu tematu -nebo treba i zamer (volby nicku? :)
Miroslav Vinkler
2.3.2024 16:30 Reaguje na Miloš ZahradníkJiří Svoboda
4.3.2024 14:13 Reaguje na Miroslav VinklerPůdy, co málo vody zadržují a potřebují hodně peněz na obnovu, podle vás žádné dotace nedostanou. Váš rozum byste si fakt měl nechat patentovat.
Milan Milan
2.3.2024 10:20Radek
2.3.2024 10:22Jarek Schindler
8.3.2024 10:09 Reaguje na RadekBřetislav Machaček
2.3.2024 11:31na EKO a BIO hospodaření) a po zaplevelení nutně přijde chemická likvidace
plevelů i s dosahem na půdní organismy včetně hmyzu. Není lépe podpořit
osevy kulturních plodin (biopásy) méně výnosných okrajů polí, než nařídit
nechat pole lasem a zaplevelit ho? O co jde? Povím vám o co! Jde o snížení
produkce, aby zde bylo možno udat neudatelnou produkci z Ukrajiny a nemuset
čelit jejich nízkým cenám. Rázem nastane v celé EU 10% výpadek produkce a
prostor pro dovoz bez razantního snížení ceny na trhu. Jednoduché kupecké
počty zaobalené do ekologie a ztráta půjde na úkor unijních zemědělců. Ti
rychle pochopili, že to není pouze Gryndýl, ale i snaha o snížení produkce na úkor dovozů odjinud. Je to špinavá politická hra tvářící se, že chrání půdu, ale je tomu právě naopak.
Břetislav Machaček
2.3.2024 11:33 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
2.3.2024 12:42V padesátých letech se moc neprováděly, pokud to nebylo v rámci rozorávání mezí proveditelné traktory s pluhy a podobnými zemědělskými stroji, protože tehdy zemědělská družstva ještě neměla běžně k dispozici těžké stavební stroje. Měli k dispozici pouze stroje od jednotlivých sedláků, jejichž majetek vzali do družstva. A to byly většinou lehké stroje čistě jenom a obdělávání půdy, maximálně od velkých sedláků nějaká nákladní auta určená k silniční dopravě zemědělských produktů a podobně. Pokud někde jako zemědělské družstvo zabrali velkostatek, kde byla i ta těžká stavební mechanizace, nejspíš tyto úpravy už byly soukromým vlastníkem udělány dávno před vznikem JZD. Nebo byly udělány nějakým melioračním družstvem, kterých mezi zemědělci vznikalo za První republiky anebo ještě za Rakouska Uherska dost.
V padesátých a šedesátých letech pak měla socialistická JZD hlavní starosti v tom, jak se na těch plochách polí získaných od soukromých majitelů naučit slušně hospodařit, technologiemi a stroji převzatými od místních velkých sedláků. Natož ještě pak ty pole rozšiřovat místo pastvin a místo mokrých a vlhkých ploch odvodněním a zatrubněním drobných místních vodních toků, na to tehdy neměli čas.
To se začalo měnit až později, tak od let 65 - 70, kdy stát začal do družstev a zemědělství víc investovat a teprve trendy měnit používané zemědělské technologie na skutečně velkovýrobní. Družstva taky dostala k dispozici těžké stavební stroje, vytvořila stavební divize a mohla tak tyto půdní úpravy provádět vlastními silami a skutečně ve velkém rozsahu. To byla potom další etapa rozšiřování orné půdy, kdy byly všude, kde to šlo, rozorávány extenzívní louky na pole, bažiny, prameniště, tůňky odvodňovány a zarovnávány, lesíky a pobřežní porosty potoků káceny, potoky zatrubňovány nebo narovnávány do kamenných koryt. Hlavní část toho převodu další krajiny na pole byla dokončena tak do roku 1980.
Neboli to poškození krajiny netrvá až 70 let, ale jeho hlavní část byla provedena později a trvá tak 40, maximálně 50 let. Což může mít svůj význam, protože existuje určitá víceletá setrvačnost krajiny a biotopů.
Miroslav Vinkler
2.3.2024 14:20 Reaguje na Radim PolášekObojí špatně a výsledek je nabíledni.
Radim Polášek
2.3.2024 14:37 Reaguje na Miroslav VinklerTo znamená, protože podmínky jsou dnes jiné, je +- obnovit a potom hlavně stanovit nějaký dlouhodobě udržitelný způsob jejich údržby, protože dřívější všelijací vesničtí chudí, kteří z nich dobývali skromné živobytí, dnes už neexistují. Takže se to musí udržovat podle nějakých konkrétních zásad nějakého konkrétního projektu a v rámci nějakých placených technických služeb na údržbu krajiny.
Tím se taky zlepší krajina, vlhkost a dostupnost vody pro rostliny a ochladí se.
A až potom se můžou zvažovat nějaké Green Dealovské zásahy. Které jsou většinou neználkovské, minimálně prakticky vždy výrazně snižují produktivitu zemědělce.
Radim Polášek
2.3.2024 14:27Řeči o tom, že voda se na půdě drží a nevsakuje kvůli tomu, že je vyčerpaná jsou čistě zelené neználkovské kecy. Vsakování vody je ovlivněno hlavně podílem písčití a jemné jílovité složky. Zvyšování propustnosti půdy organickými zbytky se projeví až v extrémně vyhnojené půdě až takzvané "zelinářské" kvality či půdě, jaké se třeba prodává jako pěstitelský substrát z kompostáren a podobně . Dosáhnout takové kvality půdy je na poli prakticky nemožné, pokud se bavíme o ekonomicky akceptovatelných nákladech. protože by vyžadovala na každý metr čtvereční obrovské množství organického hnojení. A je taky úplně zbytečné, protože stávající odrůdy základních zemědělských plodin jdou vyšlechtěná právě na vysoké výnosy v takové půdě, jaká na polích bývá a se stávající používanou agrotechnikou. Přehnojení půdy na tu zelinářskou kvalitu by žádné odpovídající zvýšení výnosů nepřineslo, navíc y s vysokou pravděpodobností založilo z takhle přehnojené půdy i jenom organickými hnojivy na uvolňovoání dusíku do ppovrchové i spodní vody. Smysl by to mělo pouze tehdy, pokud by se na tom poli potom pěstovaly druhy zeleniny vyžadující takovou půdu, to znamená plodiny první s druhé trati, nebo plodiny třetí trati, kvůli vyšší produkci pěstované dnes v půdě druhé trati, typicky například cibule. Nebo potom někeré speciální plodiny, patřící k druhům vyžadujícím přehnojenou půdu.
Přirozeně tehdy nevěděli, že ty zátopové oblasti a pobřežní porosty kolem meandrů jsou pro krajinu důležité, stabilizují klima, ochlazují ho a zvlhčují a tvoří takzvanou "páteř krajiny" co se týká diverzifikovanosti biotopů a rostlin a živočichů se v nich vyskytujících. A proto je třeba ty krajiné celky vrátit do nějakého stavu blízkého stavu před jejich zničením, vyčleněním těch ploch zpátky z obdělávaných polí a vytvořením nějakých málo údržbových a málo výnosových přírodnějších biotopů, s pobřežními porosty a meandrujícími potoky atd které by znova obnovily tu "kostru" krajiny.
Miroslav Vinkler
2.3.2024 16:35 Reaguje na Radim PolášekNapř. ve zdravé půdě je tolik života, že z 1ha byste odvezli nákladní vůz půdních organismů.
Odborně se můžete seznámit s názory Česká pedologická společnost ,
https://pedologie.czu.cz/
Radim Polášek
3.3.2024 08:30 Reaguje na Miroslav VinklerV podstatě to propustností vody odpovídá půdě, kterou namícháte aspoň ze tří dílu písku, ze tří dílu čistě jílovité zeminy a 1 dílu jemného kameniva. Jenže běžná půda na poli většinou odpovídá tak jednomu dílu písku, 5 dílům jílu a tak jednomu dílu jemného kameniva. Když do toho dáte tak půl dílu až díl kompostu coby vysokoprocentního humusu, získáte běžnou průměrnou polní půdu, která je pro vodu sice málo propustná, ale jinak s hnojením troškou přírodních a jinak průmyslových hnojiv na pěstování našich základních plodin bohatě dostačuje.
JH
3.3.2024 11:27 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
4.3.2024 13:20 Reaguje na JHJH
4.3.2024 13:58 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
5.3.2024 06:47 Reaguje na JHTřeba v tom podhůří měl sedlák obdělávané pole jenom na třeba nejlepší třetině, pětině své půdy. Na zbytku měl pastviny a louky, kde dělal seno a k tomu příslušné množství dobytka. Ti mu dělali tolik hnoje plus kadibudka na hnojišti, že na to pole vyvezl a zaoral sedlák každý rok na každý metr čtvereční několik kilo hnoje. A po nějakých 1O letech už na tom poli měl takovou půdu, jak jsem popsal. přirozeně v úrodné nížině, třeba na Hané takhle hospodařit byl nesmysl, sedlák by proti sousedovi prodělával, protože z obdělávaného pole měl mnohem větší zisk než z pastviny. Proto na Hané měli sedláci většinou louky a pastviny jen v nezbytné míře a jinak pole a ty pole tak logicky hnojili přírodním hnojem méně, ale na těch horších půdách to takhle fungovalo.
A doma jsme fungovali, co jsem zažil, taky tak podobně. Měli jsme kozu a králíky, trávu na krmení a na seno jsme sháněli všude možně , u sousedů a z ploch u lesa a měli jsme na zahradě nějak 200 - 300 m2 políčka a tam jsme každý rok na podzim zarývali z těch králíků, od kozy a taky od slepic těch několik kilo hnoje na každý metr čtvereční. Později, když jsme už neměli kozu, jsme zarývali s hnojem třeba shrabané listí. A tam právě byla vytvořená taková půda, do hloubky rytí plná organických zbytků.
Problém je v tom, že v komerčním zemědělství, pokud se nepěstují plodiny dávající na jednotku plochy vysoký finanční přínos se takové vyhnojení nemůže vyplácet. Četl jsem o jednom našem pěstiteli kanadských borůvek, ten má půdu, kde ty borůvky pěstuje, vyfutrovanou vysokým množstvím rašeliny. I když ta tam je hlavně kvůli pH, je to v podstatě totéž. Rašelina se dnes dost draze dováží z pobaltských zemí, ale kanadské borůvky jsou drahé a tak dávají na metr čtvereční vysoký finanční přínos a ta rašelina se mu tak velmi vyplatí. Ale u běžných plodin na poli se tak vysoká intenzita přírodního hnojení dnes nevyplatí.
JH
5.3.2024 08:01 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
6.3.2024 11:47 Reaguje na JHAž na to, že v komerčním zemědělství je podstatný výnos z plochy. Když takovým hnojením dosáhnu takového finančního výnosu z plochy, že se mně to přehnojení vyplatí, tak to prostě v komerčním zemědělství budu dělat. třeba pěstování v produkčním skleníku, tam se ta půda kvůli navýšení produkce přehnojovat musí.
Zrovna naše rodina obdělávala asi 3 hektary a do družstva moje babička dávala tři krávy. nevím přesně, jak to tehdy s těmi poli bylo, jsem to nestihl, na některých pozemcích byly louky a pastviny, jinde pole. Ale stihl jsem dobu, kdy nám družstvo ještě nechávalo záhumenek, zatravněný sad a vedle kus pole a když nám po po úmrtí babičky zabrali a rozorali na pole, tak tam, kde bylo pole, byla vidět ještě následujících 20 let ta vyhnojená půda.
A trochu z jiného soudku. Loni médii proběhly protesty holandských zemědělců, proti snížení počtu jimi chovaných krav. Když ponechám mimo jejich medializované problémy, tak ti fungují tak, že na intenzívně obdělávaných polích a intenzívních loukách produkují krmení pro ty svá zvířata plus ale ještě dokupují pro ty svá zvířata krmení dovážené do Holandska z jiných zemí. A to má být dost významná část krmení těch zvířat. Takže ty holandské krávy produkují výrazně víc hnoje než by odpovídalo přirozené produkci krmiva z jejich polí a luk a ten hnůj plus další, třeba močůvka, končí mnohem víc na holandských polích než lukách, tudíž jsou ty jejich pole v průměru permanentně přehnojována těmi přírodními hnojivy. Proti třeba našim polím. Protože oni tam mají takové podmínky, že jim se to vyplatí a nám ne.
JH
6.3.2024 18:57 Reaguje na Radim PolášekSlavomil Vinkler
2.3.2024 17:30 Reaguje na Radim PolášekSlavomil Vinkler
2.3.2024 17:32 Reaguje na Slavomil VinklerRadim Polášek
3.3.2024 08:36 Reaguje na Slavomil VinklerObnovu krajinných celků, přidání neobdělávané půdy atd musí zajistit někdo jiný a to nemůže být nikdo jiný než stát. Stát musí vzít plochy, kde dříve ty krajinné prvky byly, tu plochu překlasifikovat z pole na něco jiného, schválně neuvádím co, musí nechat vypracovat projekt, jak tam ten krajinný prvek obnovit a jak ho dlouhodobě udržovat, musí to nechat provést a musí nějakému subjektu za tu údržbu soustavně každoročně platit. Aby to tam bylo nastálo v nějakém projektovaném přirodě optimálním stavu.
Marcela Jezberová
4.3.2024 11:39 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
4.3.2024 13:26 Reaguje na Marcela JezberováStát kdysi ty změny zaplatil a protlačoval a nyní by měl zajistit návrat zpět do původního stavu. Byla by to mnohem smysluplnější investice a vložené peníze by přišly zpět za ty desetiletí mnohokrát.
Na rozdíl od většiny jiných zelených projektů.
Milan Milan
2.3.2024 14:37Petr Blažek
2.3.2024 18:53Bohužel takto zkratkovitě a jednoduše řeší problémy dnešní "ekologové".
To, že stojí voda na poli může mít velkou řadů důvodů. Jedním z nezákladnějších je podloží v dané lokalitě. Jsou půdy písčité, hluboké černo nebo hnědozemě, mělké s podložím jílovitým nebo těžké jílovité.
na jednom poli můžete mít kombinace a ke každému se musíte chovat trochu jinak. Samozřejmostí by mělo být dostatečně hluboké prokypření. Což je bohužel podle ekologu fuj a například orbu se nám snaží zakázat.
Teorie o tom, že když tam necháme úhory, nebo traviny tak se bude voda lépe vsakovat a nebude se vypařovat je naprosto zcestná. Tyto plochy, na rozdíl od těch kypřených, jsou tvrdé a většinou udusané od sklízecí techniky, a při prudkých deštích nejsou schopny vsakovat vodu. A naopak při horkém počasí kapiláry v půdě umožňují velký odpar vody i z větší hloubky. Při podzimní orbě jsou tyto plchy nesušší a nejtvrdší, tím pádem nejhůře obdělatelné z celé té škály polí co orám.
Slavomil Vinkler
3.3.2024 09:47 Reaguje na Petr BlažekPetr Blažek
3.3.2024 10:09 Reaguje na Slavomil VinklerNejnáchylnější na erozi jsou pole čerstvě zasetá, většinou na jaře. Nejvíce trpí pole osetá kukuřicí. Ale byli to právě ekologové, kteří prosadili bioplynky a tím pádem obrovský nárůst ploch kukuřice. V Evropě se utratily miliardy eur na dotace na jejich výstavbu a ještě mají zaručené výkupní ceny elektřiny.
Z našeho pohledu je zásadní se snažit dodržovat staré selské poučky. Pokud to trochu jde obdělávat pole po vrstevnicích a zase pokud vám to současné počasí dovolí kypřit nebo orat půdu co nejhlouběji, aby jste vytvořil polštář - houbu, která do sebe vodu nasaje.
Ale samozřejmě přírodě neporučíte a když vám příjde 30mm bouřka na čerstvě zaseté a uválené pole tak nic nezmůžete.
pavel peregrin
3.3.2024 12:54 Reaguje na Petr BlažekBřetislav Machaček
4.3.2024 08:45 Reaguje na pavel peregrinstatek s padesáti hektary, ty dotuje programováním
a hraje si na EKO a BIO zemědělce. Rozdává těm, co
je půda živí rady, při kterých by zkrachovali a jiní "takyodborníci" mu to klidně žerou.
Teorie bez praxe byla vždy k ničemu , ale opačně
je to taky tak. Znám malého zemědělce s mizerným
vzděláním a to je katastrofa jak při hospodaření,
tak i v ekonomice podnikání. Spočítat si efekt
své činnosti je nad jeho síly a výsledek je hrůza.
Jeden takový už skončil a jeho pole převzal velký
agropodnik. Do roka pole jako lusk a nový majitel
statku z něho udělal rodinný domek a zbytek srovnal
se zemí. Lidé z okolí si oddechli a přestali lovit
potkany, kterých měl plný statek. Jednou mi došla
sláma a když jsem k němu pro ni přijel, tak jsem
bez ní i odjel. Balíky byly protkány ve stodole
chodbami a hnízdy potkanů a smrděly potkaní močí
a trusem. Já chtěl slámu pro psa do boudy a pro
králíky do kotců a ne rovnou do hnoje. Nakonec jsem
uprosil o dva svitky slámy vedoucího agropodniku
a to byla sláma čistá a voňavá bez plevelů, moče
a trusu potkanů. Takové podnikání je zoufalost
a ten pán odkládal léčení na dobu po žních, po
podzimních pracích a v zimě už bylo na léčení pozdě.