Jiří Malík: Fyzikální zákony vs. průmyslové zemědělství 1 - 0
2.3.2024
Potok historicky pramenil hned pod lesem, dnes je sveden do podzemního odvodňovacího systému. Dosavadní dotační systém zemědělce motivuje k tomu, aby se snažili i toto místo obdělávat, navzdory masivní erozi ornice a problémům s pravidelnými zátopami v obci níže po toku. Řešením je podle Modelu Živá krajina svažitou část s erozí zatravnit, případně rozčlenit minipoldery, pásy vegetace a vyvést zpět na povrch zatrubněné pramené části potoků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Model Živá krajina
Naši předci to respektovali a nechávali tato místa ladem, typicky jako pastviny. Ve velkém se začaly převádět na ornou půdu v 50. letech 20. století.
Pokud zemědělec má pozemky v aktivní záplavové zóně, pak není otázka, zda se mu na pozemky voda rozleje, ale pouze kdy a jak moc.
Voda se nejvíce drží v prohlubních zaniklých meandrů dnes většinou již napřímených toků. Nejjednodušší řešení je takové místo zatravnit, jak tomu historicky bylo.
A ještě lepší je obnovit tok, zhruba tam, kde byl, aby se snížila jeho energie a mohl vzniknout bezpečný a řízený rozliv na ochranu obce u větších a středních toků.
Co se týče rozlehlých louží na orné půdě, je to přesně opačně, než se v reportáži Českého rozhlasu uvádí. Voda na polích stojí i proto, že půda je vyčerpaná, nemá dostatek organického podílu a půdního života, a tím je utužená a neschopná vodu absorbovat.
Srážky i z malého deště pak na pozemku stojí, protože se nemohou vsáknout do hlubších vrstev (ani odpařit, v této roční době).
Příklad z jedné z našich studií proveditelnosti podle Model Živá krajina
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Model Živá krajina
Silné zimní mrazy pomáhaly tuto nepropustnou, tzv. kolmatační vrstvu alespoň trochu rozrušit. Paradoxně tak máme potopu na povrchu, ale zároveň nám vysychají zdroje podzemních vod, protože hlouběji se vláha prostě nedostane.
Řešením je kromě výše uvedeného i obnova půdního života a tím zvýšení vsaku na přirozenou úroveň.
Všechny tyto jevy řeší adaptace krajiny podle Model Živá krajina, který je také v souladu se zemědělskou politikou EU, která chce finančně podpořit uvedení 10 % zemědělské půdy do klidu.
Z reakcí na tento návrh se však zdá, že v ČR se zemědělci budou bojem s fyzikálními zákony ještě nějakou dobu trápit.
reklama
Jiří Malík
Autor je předseda Spolku Živá voda, vedoucí národní kampaně Koalice STOP HF a člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro udržitelný rozvoj.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Další články autora |
Jiří Malík: Ochrana před povodněmi? Místo přehrad potřebujeme obnovit celou krajinu
Jiří Malík: Kaskáda ve Zdoňově odolala i přívalovým dešťům
Jiří Malík: Měření odtoku vody na lesních cestáchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
SV
Slavomil Vinkler
2.3.2024 08:06Díval jsem se na model, je to nákladné jak na vybudování, na údržbu i na ztrátu produkce. A kdo to zaplatí? Zatím jdou dotace na zoranou plochu. tak ořou.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.3.2024 08:17 Reaguje na Slavomil Vinklerto je přesně ono, nejsou dotace, tak na to kašlem. To zemědělství je fakt v řiti. Když tam nedojede traktor, tak na to nezajímá. Až "traktorista" agromolochu zaklepe bačkorama, vyhlásí výběrové řízení na někoho dalšího. To je ten nevztah k půdě.
Kde je vůle, je i řešení ale tady není nic.
Odpovědět
Kde je vůle, je i řešení ale tady není nic.
SV
Slavomil Vinkler
2.3.2024 08:47 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVy jste ...., nebo co. Copak je zemědělec boháč-lidumil? Přece má rodinu, podnik, zaměstnává lidi a vy po něm chcete aby byl jako filantrop Bil Gates a rozdal vše co má jako v utopii???
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.3.2024 09:04 Reaguje na Slavomil Vinklerzemědělec lidumil? jak k lidem, tak zvířatům, tak k půdě. Když to je jen práce, tak je to na pendrek. Zemědělec je životní styl. Zemědělství bývalo vždy rodinný podnikem. Co se do toho dostala kolektivizace a zcelování pozemků, tak to šlo do kopru.
Nejdokonalejší vlastnictví půdy z hlediska organizace a techniky bylo družstevní společenství. V ČR to skoupili spekulanti a posleze investiční společnosti, kterým plynou části "dotací" asi by bylo vhodné se podívat na pachty za které se pronajímá.
Odpovědět
Nejdokonalejší vlastnictví půdy z hlediska organizace a techniky bylo družstevní společenství. V ČR to skoupili spekulanti a posleze investiční společnosti, kterým plynou části "dotací" asi by bylo vhodné se podívat na pachty za které se pronajímá.
HH
Honza Honza
2.3.2024 08:07Přesně tak, vážit si toho, že je někde voda, ne odvodňovat, rozšiřovat pole. Nehospodařit na mokřinách, naopak je rozšiřovat, budovat hráze, poldry, jezírka, rybníčky. Nezpevňovat břehy řek stromy, ale kde je to možné nechat vodu rozlévat po loukách. Podporovat meandry, slepá ramena. Zachycovat vodu i v lese. Nechat pokácené dřevo na potůčku, omezovat stromy na mokřinách.
To bude stát miliardy, tam by měly směřovat dotace zemědělcům. Na prvním místě tam, až na druhém místě na FV.
Odpovědět
To bude stát miliardy, tam by měly směřovat dotace zemědělcům. Na prvním místě tam, až na druhém místě na FV.
Miroslav Vinkler
2.3.2024 08:58Souhlasím se vším až najednu výjimku. Zemědělce. Nikde se totiž nenapsalo to, že deset procent ladem ležící půdy půjde ekonomicky k jejich tíži.
Jinými slovy, vezmu vám část výrobního prostředku , a nic vám za to nedám.
Což směřuje k hlubšímu zamyšlení o tzv. zemědělské EU politice, která je naprosto mimo. Neuvěřitelně regulatorní, šíleně administrativně náročná a finančně neudržitelná (30% rozpočtu EU).
Společnost by měla platit zemědělcům za správu krajiny a jediným směrným číslem by měla být vodozádržnost půdy. Ta je tabulkově podle typů půd zcela jasná. (350-70 lt/m2).
|A pouze zdravá půda je schopna tyto hodnoty naplnit.
Všechny stávající nařízení beze zbytku zrušit.
Odpovědět
Jinými slovy, vezmu vám část výrobního prostředku , a nic vám za to nedám.
Což směřuje k hlubšímu zamyšlení o tzv. zemědělské EU politice, která je naprosto mimo. Neuvěřitelně regulatorní, šíleně administrativně náročná a finančně neudržitelná (30% rozpočtu EU).
Společnost by měla platit zemědělcům za správu krajiny a jediným směrným číslem by měla být vodozádržnost půdy. Ta je tabulkově podle typů půd zcela jasná. (350-70 lt/m2).
|A pouze zdravá půda je schopna tyto hodnoty naplnit.
Všechny stávající nařízení beze zbytku zrušit.
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.3.2024 09:09 Reaguje na Miroslav Vinklerpokud není živočišnou výrobu, tak je to možné, ale asi existují i ti, co jí ještě mají.
To, že se vždy část půdy nechávala zregenerovat aby se nadměrně nevyčerpávala a nechala se ladem se dělávalo od nepaměti. Co je na tom na jejich tíži, když pak se zlepší kvalita půdy, nabudí se biologické procesy. Co je na tom špatný? to je snad normální, co se tu obejvuje?
Odpovědět
To, že se vždy část půdy nechávala zregenerovat aby se nadměrně nevyčerpávala a nechala se ladem se dělávalo od nepaměti. Co je na tom na jejich tíži, když pak se zlepší kvalita půdy, nabudí se biologické procesy. Co je na tom špatný? to je snad normální, co se tu obejvuje?
pp
pavel peregrin
2.3.2024 09:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJá se vám skutečně divím, že neustále opakujete ta směšná moudra- odnepaměti se nechávala ladem. Tak jen pro vaši informovanost a trochu osvěty- již koncem 18.století se v osvícených, hlavně velkopanských statcích začalo přecházet na moderní způsoby, tj. zařazování víceletých pícnin, aby se nemuselo úhorovat. Kdyby totiž ty úhory byly tak vynikající, jak zde neustále omíláte, nevznikla by tato potřeba. jeteloviny nejenže půdu nevyčerpají, ale na rozdíl od toho úhoru ji ještě obohatí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.3.2024 11:13 Reaguje na pavel peregrinS tím pánem je zbytečné diskutovat. Rozumí tomu jako
koza petrželi a nechápe souvislosti. Minimálně sto
let už nikde úhory nebyly hlavně kvůli potřebě mít
pro všechny dostatek potravin i bez dovozů odjinud.
Pícniny nejen, že půdu vylepšily, ale byly zdrojem
hodnotné potravy pro dobytek, které se vracela s
hnojem zpět i do jiných polí. Narušení tohoto
koloběhu omezením chovu zvířat nese své následky
ve kvalitě půdy, kterou nezachrání roční zarostení
plevely, které bude třeba před osevem zlikvidovat.
Měli jsme pole a louky v záplavovém pásmu Odry a
Olše, kde každá povodeň něco přinesla a něco i
odnesla. Odnesla často úrodu a přinesla plevely.
Celá rodina chodila polem a vypichovala bodláčí,
svláčec se motal na kosu a později na samovaz.
Pro ekologa nádherně kvetoucí pole plné chrp,
vlčích máků, bodláčí a jiných plevelů. Úroda byla mizerná a neúměrná dřině. Pokud se stihly plevely vysemenit a to stihly, tak další rok tam byly jen
ony. Zachraňovaly to brambory a celá rodina s
motykami několikrát za vegetaci. Nezapomenu na tu
zoufalost zbavit se plevele bez chemie a nechápu,
proč pole záměrně zaplevelit! To je malá domů pro
Mosanto s totálními herbicidy před dalším osetím?
Není lépe udržovat půdu odplevelenou a osévat ji
pouze kulturními plodinami včetně pícnin, byť
pouze k zaorání? A proč k tomu zemědělce nutí?
No proto, aby klesla produkce o těch 10% a byl
tu prostor pro dovozy a tlak na ceny produkce.
S ochranou půdy to nemá nic společného, je to
pouze kšeft zaobalený do ekologie.
Odpovědět
koza petrželi a nechápe souvislosti. Minimálně sto
let už nikde úhory nebyly hlavně kvůli potřebě mít
pro všechny dostatek potravin i bez dovozů odjinud.
Pícniny nejen, že půdu vylepšily, ale byly zdrojem
hodnotné potravy pro dobytek, které se vracela s
hnojem zpět i do jiných polí. Narušení tohoto
koloběhu omezením chovu zvířat nese své následky
ve kvalitě půdy, kterou nezachrání roční zarostení
plevely, které bude třeba před osevem zlikvidovat.
Měli jsme pole a louky v záplavovém pásmu Odry a
Olše, kde každá povodeň něco přinesla a něco i
odnesla. Odnesla často úrodu a přinesla plevely.
Celá rodina chodila polem a vypichovala bodláčí,
svláčec se motal na kosu a později na samovaz.
Pro ekologa nádherně kvetoucí pole plné chrp,
vlčích máků, bodláčí a jiných plevelů. Úroda byla mizerná a neúměrná dřině. Pokud se stihly plevely vysemenit a to stihly, tak další rok tam byly jen
ony. Zachraňovaly to brambory a celá rodina s
motykami několikrát za vegetaci. Nezapomenu na tu
zoufalost zbavit se plevele bez chemie a nechápu,
proč pole záměrně zaplevelit! To je malá domů pro
Mosanto s totálními herbicidy před dalším osetím?
Není lépe udržovat půdu odplevelenou a osévat ji
pouze kulturními plodinami včetně pícnin, byť
pouze k zaorání? A proč k tomu zemědělce nutí?
No proto, aby klesla produkce o těch 10% a byl
tu prostor pro dovozy a tlak na ceny produkce.
S ochranou půdy to nemá nic společného, je to
pouze kšeft zaobalený do ekologie.
HH
Miroslav Vinkler
2.3.2024 14:16 Reaguje na Honza HonzaTaky si to, poněkud neskromně, myslím.
Ale dnes vládne, přeneseně, středověká katolická církev a co není v souladu s jejími dogmaty , musí do klatby.
Odpovědět
Ale dnes vládne, přeneseně, středověká katolická církev a co není v souladu s jejími dogmaty , musí do klatby.
MZ
Miloš Zahradník
2.3.2024 15:21 Reaguje na Miroslav VinklerPardon za osobni doterny dotaz - a za moji nechapavost. Vetsinou sleduji pouze, co lide rikaji a pisi a nevnimam tolik, jak se jmenuji. (Samozrejme tedy krome nekterych vykricenych vyjimek, nebudu radeji jmenovat, kdy u urcitych osob a nicku v diskusich zde na ekolistu jsem dospel k presvedceni, ze cist prispevky zretelnych blbu, fanatiku a omezencu nema smysl.)
Ale u Vas jsem si vlastne teprve nedavno vsiml, ze nazory pana Slavomila a Miroslava V. - byt jedno jmeno slavo/mil je presmyckou milo/slava (no dobre, miroslava :) zdaleka nebyvaji totozne.
To je nahoda - tahle podobnost jmen vyjadrujicich se casto ke stejnemu tematu -nebo treba i zamer (volby nicku? :)
Odpovědět
Ale u Vas jsem si vlastne teprve nedavno vsiml, ze nazory pana Slavomila a Miroslava V. - byt jedno jmeno slavo/mil je presmyckou milo/slava (no dobre, miroslava :) zdaleka nebyvaji totozne.
To je nahoda - tahle podobnost jmen vyjadrujicich se casto ke stejnemu tematu -nebo treba i zamer (volby nicku? :)
Miroslav Vinkler
2.3.2024 16:30 Reaguje na Miloš ZahradníkJde o dvě zcela jiné osoby, spojené pouze stejným příjmením.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.3.2024 14:13 Reaguje na Miroslav VinklerA jak tu vodozádržnost půdy rychle změníte?
Půdy, co málo vody zadržují a potřebují hodně peněz na obnovu, podle vás žádné dotace nedostanou. Váš rozum byste si fakt měl nechat patentovat.
Odpovědět
Půdy, co málo vody zadržují a potřebují hodně peněz na obnovu, podle vás žádné dotace nedostanou. Váš rozum byste si fakt měl nechat patentovat.
MM
Milan Milan
2.3.2024 10:20Zemědělci nejsou hlupáci. Otázka je co tam bylo dřív, jestli pole, louky pastviny nabo se z toho následně zásahem do "vodního řežimu" stala záplavová zóna. A prosím s tím suchem už nestrašte... Vody je u nás dost a občasné suchá období jsou prostě historický fakt. Mně to připadá jako úmyslné potlačování racionality a podsouvání nových klima a eko ideologií k dosažení zisku zpřízněných odvětví a firem.....Např. aktivisté ve Španělsku chtějí a již napřímili řadu toků, zrušili některé hráze a stovky jezů atd.... mají prý v plánu zlikvidovat až 7000 takových umělých vodostaveb a pak se doslýcháme, že někde tam již mají vodu na příděl. Klima na planetě se změní, to je prostě fakt a co si o tom lidé myslí je planetě úplně jedno. S matkou zemí a jejími procesy procesy lidi nesmí bojovat, protože až se to pomyslné "ucho utrhne", může hodně bolet.
Odpovědět
Ra
Radek
2.3.2024 10:22Zemědělci se mohou prat z přírodou protože jim na to dává společnost peníze. Stačilo by jim je nedávat , bez dotací nehnou prstem , někteří. Je to přesně na opak . Měli by dostávat peníze podle kvality půdy a ta se nejlíp pozná podle toho jakou má schopnost zasakavat vodu . Mají finance na plochu a to je prostě špatně .
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.3.2024 10:09 Reaguje na RadekŘekl bych, že schopnost zasakovat vodu nemá s kvalitou půdy zas tak moc společného. Vždy bude záležet na matečné hornině a propustnosti podloží. Na složení, mocnosti a tím i propustnosti jednotlivých půdních horizontů. Na odtokových poměrech atd.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.3.2024 11:31Ponechat pole ladem rok po intenzivním hospodaření nestačí pro návrat půdních organismů a pro její regeneraci. To trvá mnohem déle(viz přechod
na EKO a BIO hospodaření) a po zaplevelení nutně přijde chemická likvidace
plevelů i s dosahem na půdní organismy včetně hmyzu. Není lépe podpořit
osevy kulturních plodin (biopásy) méně výnosných okrajů polí, než nařídit
nechat pole lasem a zaplevelit ho? O co jde? Povím vám o co! Jde o snížení
produkce, aby zde bylo možno udat neudatelnou produkci z Ukrajiny a nemuset
čelit jejich nízkým cenám. Rázem nastane v celé EU 10% výpadek produkce a
prostor pro dovoz bez razantního snížení ceny na trhu. Jednoduché kupecké
počty zaobalené do ekologie a ztráta půjde na úkor unijních zemědělců. Ti
rychle pochopili, že to není pouze Gryndýl, ale i snaha o snížení produkce na úkor dovozů odjinud. Je to špinavá politická hra tvářící se, že chrání půdu, ale je tomu právě naopak.
Odpovědět
na EKO a BIO hospodaření) a po zaplevelení nutně přijde chemická likvidace
plevelů i s dosahem na půdní organismy včetně hmyzu. Není lépe podpořit
osevy kulturních plodin (biopásy) méně výnosných okrajů polí, než nařídit
nechat pole lasem a zaplevelit ho? O co jde? Povím vám o co! Jde o snížení
produkce, aby zde bylo možno udat neudatelnou produkci z Ukrajiny a nemuset
čelit jejich nízkým cenám. Rázem nastane v celé EU 10% výpadek produkce a
prostor pro dovoz bez razantního snížení ceny na trhu. Jednoduché kupecké
počty zaobalené do ekologie a ztráta půjde na úkor unijních zemědělců. Ti
rychle pochopili, že to není pouze Gryndýl, ale i snaha o snížení produkce na úkor dovozů odjinud. Je to špinavá politická hra tvářící se, že chrání půdu, ale je tomu právě naopak.
BM
Břetislav Machaček
2.3.2024 11:33 Reaguje na Břetislav MachačekOpravuji? nechat pole ladem a nikoliv lasem.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.3.2024 12:42Ty plochy, které popisuje autor, se převáděly na pole až v sedumdesátých a osumdesátých letech. Část těchto ploch převáděli na pole až soukromí majitelé po restitucích po sametu 89. Aspoň u nás v mém okolí to tak bylo.
V padesátých letech se moc neprováděly, pokud to nebylo v rámci rozorávání mezí proveditelné traktory s pluhy a podobnými zemědělskými stroji, protože tehdy zemědělská družstva ještě neměla běžně k dispozici těžké stavební stroje. Měli k dispozici pouze stroje od jednotlivých sedláků, jejichž majetek vzali do družstva. A to byly většinou lehké stroje čistě jenom a obdělávání půdy, maximálně od velkých sedláků nějaká nákladní auta určená k silniční dopravě zemědělských produktů a podobně. Pokud někde jako zemědělské družstvo zabrali velkostatek, kde byla i ta těžká stavební mechanizace, nejspíš tyto úpravy už byly soukromým vlastníkem udělány dávno před vznikem JZD. Nebo byly udělány nějakým melioračním družstvem, kterých mezi zemědělci vznikalo za První republiky anebo ještě za Rakouska Uherska dost.
V padesátých a šedesátých letech pak měla socialistická JZD hlavní starosti v tom, jak se na těch plochách polí získaných od soukromých majitelů naučit slušně hospodařit, technologiemi a stroji převzatými od místních velkých sedláků. Natož ještě pak ty pole rozšiřovat místo pastvin a místo mokrých a vlhkých ploch odvodněním a zatrubněním drobných místních vodních toků, na to tehdy neměli čas.
To se začalo měnit až později, tak od let 65 - 70, kdy stát začal do družstev a zemědělství víc investovat a teprve trendy měnit používané zemědělské technologie na skutečně velkovýrobní. Družstva taky dostala k dispozici těžké stavební stroje, vytvořila stavební divize a mohla tak tyto půdní úpravy provádět vlastními silami a skutečně ve velkém rozsahu. To byla potom další etapa rozšiřování orné půdy, kdy byly všude, kde to šlo, rozorávány extenzívní louky na pole, bažiny, prameniště, tůňky odvodňovány a zarovnávány, lesíky a pobřežní porosty potoků káceny, potoky zatrubňovány nebo narovnávány do kamenných koryt. Hlavní část toho převodu další krajiny na pole byla dokončena tak do roku 1980.
Neboli to poškození krajiny netrvá až 70 let, ale jeho hlavní část byla provedena později a trvá tak 40, maximálně 50 let. Což může mít svůj význam, protože existuje určitá víceletá setrvačnost krajiny a biotopů.
Odpovědět
V padesátých letech se moc neprováděly, pokud to nebylo v rámci rozorávání mezí proveditelné traktory s pluhy a podobnými zemědělskými stroji, protože tehdy zemědělská družstva ještě neměla běžně k dispozici těžké stavební stroje. Měli k dispozici pouze stroje od jednotlivých sedláků, jejichž majetek vzali do družstva. A to byly většinou lehké stroje čistě jenom a obdělávání půdy, maximálně od velkých sedláků nějaká nákladní auta určená k silniční dopravě zemědělských produktů a podobně. Pokud někde jako zemědělské družstvo zabrali velkostatek, kde byla i ta těžká stavební mechanizace, nejspíš tyto úpravy už byly soukromým vlastníkem udělány dávno před vznikem JZD. Nebo byly udělány nějakým melioračním družstvem, kterých mezi zemědělci vznikalo za První republiky anebo ještě za Rakouska Uherska dost.
V padesátých a šedesátých letech pak měla socialistická JZD hlavní starosti v tom, jak se na těch plochách polí získaných od soukromých majitelů naučit slušně hospodařit, technologiemi a stroji převzatými od místních velkých sedláků. Natož ještě pak ty pole rozšiřovat místo pastvin a místo mokrých a vlhkých ploch odvodněním a zatrubněním drobných místních vodních toků, na to tehdy neměli čas.
To se začalo měnit až později, tak od let 65 - 70, kdy stát začal do družstev a zemědělství víc investovat a teprve trendy měnit používané zemědělské technologie na skutečně velkovýrobní. Družstva taky dostala k dispozici těžké stavební stroje, vytvořila stavební divize a mohla tak tyto půdní úpravy provádět vlastními silami a skutečně ve velkém rozsahu. To byla potom další etapa rozšiřování orné půdy, kdy byly všude, kde to šlo, rozorávány extenzívní louky na pole, bažiny, prameniště, tůňky odvodňovány a zarovnávány, lesíky a pobřežní porosty potoků káceny, potoky zatrubňovány nebo narovnávány do kamenných koryt. Hlavní část toho převodu další krajiny na pole byla dokončena tak do roku 1980.
Neboli to poškození krajiny netrvá až 70 let, ale jeho hlavní část byla provedena později a trvá tak 40, maximálně 50 let. Což může mít svůj význam, protože existuje určitá víceletá setrvačnost krajiny a biotopů.
Miroslav Vinkler
2.3.2024 14:20 Reaguje na Radim PolášekGryndýl a zemědělská EU politika jsou spjaty.
Obojí špatně a výsledek je nabíledni.
Odpovědět
Obojí špatně a výsledek je nabíledni.
RP
Radim Polášek
2.3.2024 14:37 Reaguje na Miroslav VinklerPrvní je podle mně na řadě nutnost zase vrátit ty drobné krajinné celky zpět.
To znamená, protože podmínky jsou dnes jiné, je +- obnovit a potom hlavně stanovit nějaký dlouhodobě udržitelný způsob jejich údržby, protože dřívější všelijací vesničtí chudí, kteří z nich dobývali skromné živobytí, dnes už neexistují. Takže se to musí udržovat podle nějakých konkrétních zásad nějakého konkrétního projektu a v rámci nějakých placených technických služeb na údržbu krajiny.
Tím se taky zlepší krajina, vlhkost a dostupnost vody pro rostliny a ochladí se.
A až potom se můžou zvažovat nějaké Green Dealovské zásahy. Které jsou většinou neználkovské, minimálně prakticky vždy výrazně snižují produktivitu zemědělce.
Odpovědět
To znamená, protože podmínky jsou dnes jiné, je +- obnovit a potom hlavně stanovit nějaký dlouhodobě udržitelný způsob jejich údržby, protože dřívější všelijací vesničtí chudí, kteří z nich dobývali skromné živobytí, dnes už neexistují. Takže se to musí udržovat podle nějakých konkrétních zásad nějakého konkrétního projektu a v rámci nějakých placených technických služeb na údržbu krajiny.
Tím se taky zlepší krajina, vlhkost a dostupnost vody pro rostliny a ochladí se.
A až potom se můžou zvažovat nějaké Green Dealovské zásahy. Které jsou většinou neználkovské, minimálně prakticky vždy výrazně snižují produktivitu zemědělce.
JH
RP
Radim Polášek
2.3.2024 14:27Tak za socíku taky věděli, co je to zátopová oblast. A hydrologickými výpočty dokázali, že když potom zatruní nebo narovnají do kamenného koryta, takže ta zátopová oblast přestane být zátopová. Pokud je dnes okolí nějakého takového potka zatopováno, tak to je praktickxy vždy pouz proto, že to zatrubnění nebo to koryto není udržování a je dlouhodobě zanedbáváno. Pokud by s eudržévalo, tak většinou žádné zatopování půdy nebude.
Řeči o tom, že voda se na půdě drží a nevsakuje kvůli tomu, že je vyčerpaná jsou čistě zelené neználkovské kecy. Vsakování vody je ovlivněno hlavně podílem písčití a jemné jílovité složky. Zvyšování propustnosti půdy organickými zbytky se projeví až v extrémně vyhnojené půdě až takzvané "zelinářské" kvality či půdě, jaké se třeba prodává jako pěstitelský substrát z kompostáren a podobně . Dosáhnout takové kvality půdy je na poli prakticky nemožné, pokud se bavíme o ekonomicky akceptovatelných nákladech. protože by vyžadovala na každý metr čtvereční obrovské množství organického hnojení. A je taky úplně zbytečné, protože stávající odrůdy základních zemědělských plodin jdou vyšlechtěná právě na vysoké výnosy v takové půdě, jaká na polích bývá a se stávající používanou agrotechnikou. Přehnojení půdy na tu zelinářskou kvalitu by žádné odpovídající zvýšení výnosů nepřineslo, navíc y s vysokou pravděpodobností založilo z takhle přehnojené půdy i jenom organickými hnojivy na uvolňovoání dusíku do ppovrchové i spodní vody. Smysl by to mělo pouze tehdy, pokud by se na tom poli potom pěstovaly druhy zeleniny vyžadující takovou půdu, to znamená plodiny první s druhé trati, nebo plodiny třetí trati, kvůli vyšší produkci pěstované dnes v půdě druhé trati, typicky například cibule. Nebo potom někeré speciální plodiny, patřící k druhům vyžadujícím přehnojenou půdu.
Přirozeně tehdy nevěděli, že ty zátopové oblasti a pobřežní porosty kolem meandrů jsou pro krajinu důležité, stabilizují klima, ochlazují ho a zvlhčují a tvoří takzvanou "páteř krajiny" co se týká diverzifikovanosti biotopů a rostlin a živočichů se v nich vyskytujících. A proto je třeba ty krajiné celky vrátit do nějakého stavu blízkého stavu před jejich zničením, vyčleněním těch ploch zpátky z obdělávaných polí a vytvořením nějakých málo údržbových a málo výnosových přírodnějších biotopů, s pobřežními porosty a meandrujícími potoky atd které by znova obnovily tu "kostru" krajiny.
Odpovědět
Řeči o tom, že voda se na půdě drží a nevsakuje kvůli tomu, že je vyčerpaná jsou čistě zelené neználkovské kecy. Vsakování vody je ovlivněno hlavně podílem písčití a jemné jílovité složky. Zvyšování propustnosti půdy organickými zbytky se projeví až v extrémně vyhnojené půdě až takzvané "zelinářské" kvality či půdě, jaké se třeba prodává jako pěstitelský substrát z kompostáren a podobně . Dosáhnout takové kvality půdy je na poli prakticky nemožné, pokud se bavíme o ekonomicky akceptovatelných nákladech. protože by vyžadovala na každý metr čtvereční obrovské množství organického hnojení. A je taky úplně zbytečné, protože stávající odrůdy základních zemědělských plodin jdou vyšlechtěná právě na vysoké výnosy v takové půdě, jaká na polích bývá a se stávající používanou agrotechnikou. Přehnojení půdy na tu zelinářskou kvalitu by žádné odpovídající zvýšení výnosů nepřineslo, navíc y s vysokou pravděpodobností založilo z takhle přehnojené půdy i jenom organickými hnojivy na uvolňovoání dusíku do ppovrchové i spodní vody. Smysl by to mělo pouze tehdy, pokud by se na tom poli potom pěstovaly druhy zeleniny vyžadující takovou půdu, to znamená plodiny první s druhé trati, nebo plodiny třetí trati, kvůli vyšší produkci pěstované dnes v půdě druhé trati, typicky například cibule. Nebo potom někeré speciální plodiny, patřící k druhům vyžadujícím přehnojenou půdu.
Přirozeně tehdy nevěděli, že ty zátopové oblasti a pobřežní porosty kolem meandrů jsou pro krajinu důležité, stabilizují klima, ochlazují ho a zvlhčují a tvoří takzvanou "páteř krajiny" co se týká diverzifikovanosti biotopů a rostlin a živočichů se v nich vyskytujících. A proto je třeba ty krajiné celky vrátit do nějakého stavu blízkého stavu před jejich zničením, vyčleněním těch ploch zpátky z obdělávaných polí a vytvořením nějakých málo údržbových a málo výnosových přírodnějších biotopů, s pobřežními porosty a meandrujícími potoky atd které by znova obnovily tu "kostru" krajiny.
Miroslav Vinkler
2.3.2024 16:35 Reaguje na Radim PolášekDovolím si nesouhlasit , organická složka se výrazně podílí na schopnosti zadržovat vodu.
Např. ve zdravé půdě je tolik života, že z 1ha byste odvezli nákladní vůz půdních organismů.
Odborně se můžete seznámit s názory Česká pedologická společnost ,
https://pedologie.czu.cz/
Odpovědět
Např. ve zdravé půdě je tolik života, že z 1ha byste odvezli nákladní vůz půdních organismů.
Odborně se můžete seznámit s názory Česká pedologická společnost ,
https://pedologie.czu.cz/
RP
Radim Polášek
3.3.2024 08:30 Reaguje na Miroslav VinklerTady nejde o půdní organismy. Tady jde o nerozložené nebo částečně rozložené kousky biomasy, které tu půdu vylehčují a tím ji drží propustnou. Těch částic by muselo být na každý metr čtvereční od 10 kilo výš, pokud je obdělávaní do hloubky třeba 30 centimetrů, což běžné pole je, tak se tady bavíme o takových 30 - 60 kilogramech na metr čtvereční. S tím, že aspoň 10 - 20 kilo biomasy na metr čtvereční musíte do té půdy každý rok dodat, aby se takové prohnojení trvale udrželo. To je mnohem víc než jeden nákladní vůz na každý hektar pole.
V podstatě to propustností vody odpovídá půdě, kterou namícháte aspoň ze tří dílu písku, ze tří dílu čistě jílovité zeminy a 1 dílu jemného kameniva. Jenže běžná půda na poli většinou odpovídá tak jednomu dílu písku, 5 dílům jílu a tak jednomu dílu jemného kameniva. Když do toho dáte tak půl dílu až díl kompostu coby vysokoprocentního humusu, získáte běžnou průměrnou polní půdu, která je pro vodu sice málo propustná, ale jinak s hnojením troškou přírodních a jinak průmyslových hnojiv na pěstování našich základních plodin bohatě dostačuje.
Odpovědět
V podstatě to propustností vody odpovídá půdě, kterou namícháte aspoň ze tří dílu písku, ze tří dílu čistě jílovité zeminy a 1 dílu jemného kameniva. Jenže běžná půda na poli většinou odpovídá tak jednomu dílu písku, 5 dílům jílu a tak jednomu dílu jemného kameniva. Když do toho dáte tak půl dílu až díl kompostu coby vysokoprocentního humusu, získáte běžnou průměrnou polní půdu, která je pro vodu sice málo propustná, ale jinak s hnojením troškou přírodních a jinak průmyslových hnojiv na pěstování našich základních plodin bohatě dostačuje.
JH
JH
3.3.2024 11:27 Reaguje na Radim PolášekTrochu vám ty výpočty nesedí. 10 kg biomasy na m2 je zhruba 100 t/ha. To byste musel zaorat kukuřici nastojato a ještě několikrát tolik tam přivézt. A o půdní organismy jde především, jsou to hlavně různé mikrobiální polymery, co drží půdu pohromadě, těch "kousků biomasy" v půdě zase tolik není.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.3.2024 13:20 Reaguje na JHPrávě že s takovými počty počítám. Půda vyhnojená na "zelinářskou kvalitu" má právě takové parametry. Nebo rovnou půda namíchaná třeba do všelijakých přenosných květináčů a podobných zařízení.
Odpovědět
JH
JH
4.3.2024 13:58 Reaguje na Radim PolášekTakhle můžete míchat půdu do květináčů, ale ne udržovat úrodnost půdy.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
5.3.2024 06:47 Reaguje na JHKdepak, to je půda pro intenzívní pěstování třeba zeleniny nebo obdělávaná půda třeba v regionech s horší půdou, například v podhůří. Nebo půda jako ideál pro pěstování, kterého se snažili dříve ti lidi dosáhnout.
Třeba v tom podhůří měl sedlák obdělávané pole jenom na třeba nejlepší třetině, pětině své půdy. Na zbytku měl pastviny a louky, kde dělal seno a k tomu příslušné množství dobytka. Ti mu dělali tolik hnoje plus kadibudka na hnojišti, že na to pole vyvezl a zaoral sedlák každý rok na každý metr čtvereční několik kilo hnoje. A po nějakých 1O letech už na tom poli měl takovou půdu, jak jsem popsal. přirozeně v úrodné nížině, třeba na Hané takhle hospodařit byl nesmysl, sedlák by proti sousedovi prodělával, protože z obdělávaného pole měl mnohem větší zisk než z pastviny. Proto na Hané měli sedláci většinou louky a pastviny jen v nezbytné míře a jinak pole a ty pole tak logicky hnojili přírodním hnojem méně, ale na těch horších půdách to takhle fungovalo.
A doma jsme fungovali, co jsem zažil, taky tak podobně. Měli jsme kozu a králíky, trávu na krmení a na seno jsme sháněli všude možně , u sousedů a z ploch u lesa a měli jsme na zahradě nějak 200 - 300 m2 políčka a tam jsme každý rok na podzim zarývali z těch králíků, od kozy a taky od slepic těch několik kilo hnoje na každý metr čtvereční. Později, když jsme už neměli kozu, jsme zarývali s hnojem třeba shrabané listí. A tam právě byla vytvořená taková půda, do hloubky rytí plná organických zbytků.
Problém je v tom, že v komerčním zemědělství, pokud se nepěstují plodiny dávající na jednotku plochy vysoký finanční přínos se takové vyhnojení nemůže vyplácet. Četl jsem o jednom našem pěstiteli kanadských borůvek, ten má půdu, kde ty borůvky pěstuje, vyfutrovanou vysokým množstvím rašeliny. I když ta tam je hlavně kvůli pH, je to v podstatě totéž. Rašelina se dnes dost draze dováží z pobaltských zemí, ale kanadské borůvky jsou drahé a tak dávají na metr čtvereční vysoký finanční přínos a ta rašelina se mu tak velmi vyplatí. Ale u běžných plodin na poli se tak vysoká intenzita přírodního hnojení dnes nevyplatí.
Odpovědět
Třeba v tom podhůří měl sedlák obdělávané pole jenom na třeba nejlepší třetině, pětině své půdy. Na zbytku měl pastviny a louky, kde dělal seno a k tomu příslušné množství dobytka. Ti mu dělali tolik hnoje plus kadibudka na hnojišti, že na to pole vyvezl a zaoral sedlák každý rok na každý metr čtvereční několik kilo hnoje. A po nějakých 1O letech už na tom poli měl takovou půdu, jak jsem popsal. přirozeně v úrodné nížině, třeba na Hané takhle hospodařit byl nesmysl, sedlák by proti sousedovi prodělával, protože z obdělávaného pole měl mnohem větší zisk než z pastviny. Proto na Hané měli sedláci většinou louky a pastviny jen v nezbytné míře a jinak pole a ty pole tak logicky hnojili přírodním hnojem méně, ale na těch horších půdách to takhle fungovalo.
A doma jsme fungovali, co jsem zažil, taky tak podobně. Měli jsme kozu a králíky, trávu na krmení a na seno jsme sháněli všude možně , u sousedů a z ploch u lesa a měli jsme na zahradě nějak 200 - 300 m2 políčka a tam jsme každý rok na podzim zarývali z těch králíků, od kozy a taky od slepic těch několik kilo hnoje na každý metr čtvereční. Později, když jsme už neměli kozu, jsme zarývali s hnojem třeba shrabané listí. A tam právě byla vytvořená taková půda, do hloubky rytí plná organických zbytků.
Problém je v tom, že v komerčním zemědělství, pokud se nepěstují plodiny dávající na jednotku plochy vysoký finanční přínos se takové vyhnojení nemůže vyplácet. Četl jsem o jednom našem pěstiteli kanadských borůvek, ten má půdu, kde ty borůvky pěstuje, vyfutrovanou vysokým množstvím rašeliny. I když ta tam je hlavně kvůli pH, je to v podstatě totéž. Rašelina se dnes dost draze dováží z pobaltských zemí, ale kanadské borůvky jsou drahé a tak dávají na metr čtvereční vysoký finanční přínos a ta rašelina se mu tak velmi vyplatí. Ale u běžných plodin na poli se tak vysoká intenzita přírodního hnojení dnes nevyplatí.
JH
JH
5.3.2024 08:01 Reaguje na Radim PolášekTak to zkusme spočítat. Sedlák má 3 ha, z toho 2 ha louky. Na horší půdě mohl sklidit v lepším případě 10 t sena, což nakrmí zhruba 2 krávy. Ty vyrobí 20 t hnoje, což je tak 2 kg/m2, o dost méně než výše uváděných 10 kg/m2. Navíc si tím vyčerpával úrodnost těch luk, takže by časem sklízel sena asi méně než předpokládaných 5t/ha a hnoje by vznikalo stále méně. Samozřejmě, pokud na malou zahrádku dovezete každý rok fůru hnoje, tak se to projeví, ale celoplošně hospodařit takhle nejde, v komerčním zemědělství nemůžete jedno pole vyhnojit tím, že druhé vyčerpáte.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
6.3.2024 11:47 Reaguje na JHS tím právě souhlasím.
Až na to, že v komerčním zemědělství je podstatný výnos z plochy. Když takovým hnojením dosáhnu takového finančního výnosu z plochy, že se mně to přehnojení vyplatí, tak to prostě v komerčním zemědělství budu dělat. třeba pěstování v produkčním skleníku, tam se ta půda kvůli navýšení produkce přehnojovat musí.
Zrovna naše rodina obdělávala asi 3 hektary a do družstva moje babička dávala tři krávy. nevím přesně, jak to tehdy s těmi poli bylo, jsem to nestihl, na některých pozemcích byly louky a pastviny, jinde pole. Ale stihl jsem dobu, kdy nám družstvo ještě nechávalo záhumenek, zatravněný sad a vedle kus pole a když nám po po úmrtí babičky zabrali a rozorali na pole, tak tam, kde bylo pole, byla vidět ještě následujících 20 let ta vyhnojená půda.
A trochu z jiného soudku. Loni médii proběhly protesty holandských zemědělců, proti snížení počtu jimi chovaných krav. Když ponechám mimo jejich medializované problémy, tak ti fungují tak, že na intenzívně obdělávaných polích a intenzívních loukách produkují krmení pro ty svá zvířata plus ale ještě dokupují pro ty svá zvířata krmení dovážené do Holandska z jiných zemí. A to má být dost významná část krmení těch zvířat. Takže ty holandské krávy produkují výrazně víc hnoje než by odpovídalo přirozené produkci krmiva z jejich polí a luk a ten hnůj plus další, třeba močůvka, končí mnohem víc na holandských polích než lukách, tudíž jsou ty jejich pole v průměru permanentně přehnojována těmi přírodními hnojivy. Proti třeba našim polím. Protože oni tam mají takové podmínky, že jim se to vyplatí a nám ne.
Odpovědět
Až na to, že v komerčním zemědělství je podstatný výnos z plochy. Když takovým hnojením dosáhnu takového finančního výnosu z plochy, že se mně to přehnojení vyplatí, tak to prostě v komerčním zemědělství budu dělat. třeba pěstování v produkčním skleníku, tam se ta půda kvůli navýšení produkce přehnojovat musí.
Zrovna naše rodina obdělávala asi 3 hektary a do družstva moje babička dávala tři krávy. nevím přesně, jak to tehdy s těmi poli bylo, jsem to nestihl, na některých pozemcích byly louky a pastviny, jinde pole. Ale stihl jsem dobu, kdy nám družstvo ještě nechávalo záhumenek, zatravněný sad a vedle kus pole a když nám po po úmrtí babičky zabrali a rozorali na pole, tak tam, kde bylo pole, byla vidět ještě následujících 20 let ta vyhnojená půda.
A trochu z jiného soudku. Loni médii proběhly protesty holandských zemědělců, proti snížení počtu jimi chovaných krav. Když ponechám mimo jejich medializované problémy, tak ti fungují tak, že na intenzívně obdělávaných polích a intenzívních loukách produkují krmení pro ty svá zvířata plus ale ještě dokupují pro ty svá zvířata krmení dovážené do Holandska z jiných zemí. A to má být dost významná část krmení těch zvířat. Takže ty holandské krávy produkují výrazně víc hnoje než by odpovídalo přirozené produkci krmiva z jejich polí a luk a ten hnůj plus další, třeba močůvka, končí mnohem víc na holandských polích než lukách, tudíž jsou ty jejich pole v průměru permanentně přehnojována těmi přírodními hnojivy. Proti třeba našim polím. Protože oni tam mají takové podmínky, že jim se to vyplatí a nám ne.
JH
JH
6.3.2024 18:57 Reaguje na Radim PolášekVýnos z plochy je podstatný. Ale přehnojení se nevyplatí nikde, to je spíš ztráta. A pokud už v Holandsku nemají kam vozit kejdu, tak je jen dobře, že zredukují stavy skotu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.3.2024 17:30 Reaguje na Radim PolášekDovolte, tady nejde o tanečky co by se mělo. To ví velmi mnoho lidí, i zemědělců. Tady jde o to, kdo to má zaplatit, protože zemědělci na to nemají. A pokud by to dělali ze svého zkrachují a koupí to Holanďan, Američan, Číňan.... Kdo si myslí, že by se o naši krajinu starali lépe?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.3.2024 17:32 Reaguje na Slavomil VinklerNo a vo tom to je. A v článku nic, panic.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
3.3.2024 08:36 Reaguje na Slavomil VinklerProto neustále tvrdím, že zemědělec na tom svém poli musí produkovat a ideálně nedělat nic jiného.
Obnovu krajinných celků, přidání neobdělávané půdy atd musí zajistit někdo jiný a to nemůže být nikdo jiný než stát. Stát musí vzít plochy, kde dříve ty krajinné prvky byly, tu plochu překlasifikovat z pole na něco jiného, schválně neuvádím co, musí nechat vypracovat projekt, jak tam ten krajinný prvek obnovit a jak ho dlouhodobě udržovat, musí to nechat provést a musí nějakému subjektu za tu údržbu soustavně každoročně platit. Aby to tam bylo nastálo v nějakém projektovaném přirodě optimálním stavu.
Odpovědět
Obnovu krajinných celků, přidání neobdělávané půdy atd musí zajistit někdo jiný a to nemůže být nikdo jiný než stát. Stát musí vzít plochy, kde dříve ty krajinné prvky byly, tu plochu překlasifikovat z pole na něco jiného, schválně neuvádím co, musí nechat vypracovat projekt, jak tam ten krajinný prvek obnovit a jak ho dlouhodobě udržovat, musí to nechat provést a musí nějakému subjektu za tu údržbu soustavně každoročně platit. Aby to tam bylo nastálo v nějakém projektovaném přirodě optimálním stavu.
MJ
Marcela Jezberová
4.3.2024 11:39 Reaguje na Radim PolášekTak zrovna tohle by měly plnit pozemkové úpravy. Stát poručil a zaplatil rozorání mezí a scelení pozemků, stát musí poručit, ale i naprojektovat a zaplatit opětovné rozdělení krajiny. Jenže do toho se už 30 let státu moc nechce. Pozemkové úpravy z něj lezou "jak z chlupaté deky" a současná vláda dokonce nehodlala do PÚ vrazit ani korunu. Ve strategickém plánu při původně navrhované alokaci 35% na PÚ nebyla ani koruna. Ani MŽP, které by mělo mít zásadní zájem na znovuvybudování krajinných prvků, do toho nechtělo dát žádné peníze. Suma sumárum, všechny politické řeči o krajině jsou jen takové líbivé kecy, protože realizovat stát ve skutečnosti nic nechce. A co se týká majitelů půdy, je to to samé v bledě modrém. Za remíz jim totiž nikdo nájem nezaplatí, tak proč by ze své orné dělali dobrovolně (i když MŽP na toto dotaci má) krajinné prvky?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.3.2024 13:26 Reaguje na Marcela JezberováNa dnešní úrovni státní správy to nesleduji, jinak jste všechno napsala přesně tak, jak si to myslím i já.
Stát kdysi ty změny zaplatil a protlačoval a nyní by měl zajistit návrat zpět do původního stavu. Byla by to mnohem smysluplnější investice a vložené peníze by přišly zpět za ty desetiletí mnohokrát.
Na rozdíl od většiny jiných zelených projektů.
Odpovědět
Stát kdysi ty změny zaplatil a protlačoval a nyní by měl zajistit návrat zpět do původního stavu. Byla by to mnohem smysluplnější investice a vložené peníze by přišly zpět za ty desetiletí mnohokrát.
Na rozdíl od většiny jiných zelených projektů.
MM
Milan Milan
2.3.2024 14:37Kdyby si autor dal práci, tak by věděl že i Intersucho již avizovalo min. 90% nasycenost spodních vod. Eko a klima průmysl se musí něčím živit, to chápu, ale dělat hlupáky z lidí co denně pečují o krajinu, co se zemědělstvím živí desetiletí, denně koukají na oblohu, termíny prací a na pole, tak to je velké chyba.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
2.3.2024 18:53Pan autor je předseda spolku, ale na poli toho moc evidentně nezažil.
Bohužel takto zkratkovitě a jednoduše řeší problémy dnešní "ekologové".
To, že stojí voda na poli může mít velkou řadů důvodů. Jedním z nezákladnějších je podloží v dané lokalitě. Jsou půdy písčité, hluboké černo nebo hnědozemě, mělké s podložím jílovitým nebo těžké jílovité.
na jednom poli můžete mít kombinace a ke každému se musíte chovat trochu jinak. Samozřejmostí by mělo být dostatečně hluboké prokypření. Což je bohužel podle ekologu fuj a například orbu se nám snaží zakázat.
Teorie o tom, že když tam necháme úhory, nebo traviny tak se bude voda lépe vsakovat a nebude se vypařovat je naprosto zcestná. Tyto plochy, na rozdíl od těch kypřených, jsou tvrdé a většinou udusané od sklízecí techniky, a při prudkých deštích nejsou schopny vsakovat vodu. A naopak při horkém počasí kapiláry v půdě umožňují velký odpar vody i z větší hloubky. Při podzimní orbě jsou tyto plchy nesušší a nejtvrdší, tím pádem nejhůře obdělatelné z celé té škály polí co orám.
Odpovědět
Bohužel takto zkratkovitě a jednoduše řeší problémy dnešní "ekologové".
To, že stojí voda na poli může mít velkou řadů důvodů. Jedním z nezákladnějších je podloží v dané lokalitě. Jsou půdy písčité, hluboké černo nebo hnědozemě, mělké s podložím jílovitým nebo těžké jílovité.
na jednom poli můžete mít kombinace a ke každému se musíte chovat trochu jinak. Samozřejmostí by mělo být dostatečně hluboké prokypření. Což je bohužel podle ekologu fuj a například orbu se nám snaží zakázat.
Teorie o tom, že když tam necháme úhory, nebo traviny tak se bude voda lépe vsakovat a nebude se vypařovat je naprosto zcestná. Tyto plochy, na rozdíl od těch kypřených, jsou tvrdé a většinou udusané od sklízecí techniky, a při prudkých deštích nejsou schopny vsakovat vodu. A naopak při horkém počasí kapiláry v půdě umožňují velký odpar vody i z větší hloubky. Při podzimní orbě jsou tyto plchy nesušší a nejtvrdší, tím pádem nejhůře obdělatelné z celé té škály polí co orám.
RP
SV
Slavomil Vinkler
3.3.2024 09:47 Reaguje na Petr BlažekNo zkuste kouknout na model výše uvedený: živá krajina. On není padlý na hlavu. Jen neřeší, kdo ty velké vícenáklady zaplatí, neb samotný zemědělec je nemůže sanovat.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
3.3.2024 10:09 Reaguje na Slavomil VinklerÚvodní foto je samozřejmě odstrašující. Ale musíme se podívat jak k kde k tomu dochází.
Nejnáchylnější na erozi jsou pole čerstvě zasetá, většinou na jaře. Nejvíce trpí pole osetá kukuřicí. Ale byli to právě ekologové, kteří prosadili bioplynky a tím pádem obrovský nárůst ploch kukuřice. V Evropě se utratily miliardy eur na dotace na jejich výstavbu a ještě mají zaručené výkupní ceny elektřiny.
Z našeho pohledu je zásadní se snažit dodržovat staré selské poučky. Pokud to trochu jde obdělávat pole po vrstevnicích a zase pokud vám to současné počasí dovolí kypřit nebo orat půdu co nejhlouběji, aby jste vytvořil polštář - houbu, která do sebe vodu nasaje.
Ale samozřejmě přírodě neporučíte a když vám příjde 30mm bouřka na čerstvě zaseté a uválené pole tak nic nezmůžete.
Odpovědět
Nejnáchylnější na erozi jsou pole čerstvě zasetá, většinou na jaře. Nejvíce trpí pole osetá kukuřicí. Ale byli to právě ekologové, kteří prosadili bioplynky a tím pádem obrovský nárůst ploch kukuřice. V Evropě se utratily miliardy eur na dotace na jejich výstavbu a ještě mají zaručené výkupní ceny elektřiny.
Z našeho pohledu je zásadní se snažit dodržovat staré selské poučky. Pokud to trochu jde obdělávat pole po vrstevnicích a zase pokud vám to současné počasí dovolí kypřit nebo orat půdu co nejhlouběji, aby jste vytvořil polštář - houbu, která do sebe vodu nasaje.
Ale samozřejmě přírodě neporučíte a když vám příjde 30mm bouřka na čerstvě zaseté a uválené pole tak nic nezmůžete.
pp
pavel peregrin
3.3.2024 12:54 Reaguje na Petr BlažekMě by jenom zajímalo, co je dnes na zemědělkách učí. Přijde mi, že je to tam samý teoretik s titulem vpředu i vzadu, ale praxe nulová.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.3.2024 08:45 Reaguje na pavel peregrinBývá to i tak, že si IT odborník pro radost koupí
statek s padesáti hektary, ty dotuje programováním
a hraje si na EKO a BIO zemědělce. Rozdává těm, co
je půda živí rady, při kterých by zkrachovali a jiní "takyodborníci" mu to klidně žerou.
Teorie bez praxe byla vždy k ničemu , ale opačně
je to taky tak. Znám malého zemědělce s mizerným
vzděláním a to je katastrofa jak při hospodaření,
tak i v ekonomice podnikání. Spočítat si efekt
své činnosti je nad jeho síly a výsledek je hrůza.
Jeden takový už skončil a jeho pole převzal velký
agropodnik. Do roka pole jako lusk a nový majitel
statku z něho udělal rodinný domek a zbytek srovnal
se zemí. Lidé z okolí si oddechli a přestali lovit
potkany, kterých měl plný statek. Jednou mi došla
sláma a když jsem k němu pro ni přijel, tak jsem
bez ní i odjel. Balíky byly protkány ve stodole
chodbami a hnízdy potkanů a smrděly potkaní močí
a trusem. Já chtěl slámu pro psa do boudy a pro
králíky do kotců a ne rovnou do hnoje. Nakonec jsem
uprosil o dva svitky slámy vedoucího agropodniku
a to byla sláma čistá a voňavá bez plevelů, moče
a trusu potkanů. Takové podnikání je zoufalost
a ten pán odkládal léčení na dobu po žních, po
podzimních pracích a v zimě už bylo na léčení pozdě.
Odpovědět
statek s padesáti hektary, ty dotuje programováním
a hraje si na EKO a BIO zemědělce. Rozdává těm, co
je půda živí rady, při kterých by zkrachovali a jiní "takyodborníci" mu to klidně žerou.
Teorie bez praxe byla vždy k ničemu , ale opačně
je to taky tak. Znám malého zemědělce s mizerným
vzděláním a to je katastrofa jak při hospodaření,
tak i v ekonomice podnikání. Spočítat si efekt
své činnosti je nad jeho síly a výsledek je hrůza.
Jeden takový už skončil a jeho pole převzal velký
agropodnik. Do roka pole jako lusk a nový majitel
statku z něho udělal rodinný domek a zbytek srovnal
se zemí. Lidé z okolí si oddechli a přestali lovit
potkany, kterých měl plný statek. Jednou mi došla
sláma a když jsem k němu pro ni přijel, tak jsem
bez ní i odjel. Balíky byly protkány ve stodole
chodbami a hnízdy potkanů a smrděly potkaní močí
a trusem. Já chtěl slámu pro psa do boudy a pro
králíky do kotců a ne rovnou do hnoje. Nakonec jsem
uprosil o dva svitky slámy vedoucího agropodniku
a to byla sláma čistá a voňavá bez plevelů, moče
a trusu potkanů. Takové podnikání je zoufalost
a ten pán odkládal léčení na dobu po žních, po
podzimních pracích a v zimě už bylo na léčení pozdě.
RP
Radim Polášek
4.3.2024 13:31 Reaguje na Břetislav MachačekOno na každé podnikání musí být dostatečné IQ, aby si to člověk právě dokázal spočítat. Začít podnikat dokáže každý blbec, který pár let šetří a odkládá z platu, aby měl na začátek, nebo se k tomu dostane jinak, tady to asi hádám zdědil, ale udržet to a dlouhodobě prosperovat je věc jiná.
Odpovědět
PB
Petr Brok
4.3.2024 18:41Dřív na takovém pozemku pásly děti kozu, nebo husy. Dnes by nejspíš přišla sociálka. A hnůj do půdy je paráda, ale chovat hospodářská zvířata je dnes voprus. Byrokracie je šílená, čím více pestrou má zemědělec produkci, tím více papíruje. To není motivační. Stejně tak po navýšení úrodnosti se zvedne daň z nemovitosti. To je také kontraproduktivní.
Odpovědět
