Jiří Malík: Malá zemědělská násobilka
7.3.2024
Zapadl.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Voda se tak sice nedostává do hlubších vrstev půdního profilu, ale drží se na povrchu. Najet do těchto dočasných mokřin znamená zapadnutí. Čím těžší technika, tím hlubší koleje. Pokud nejsou zahlazeny a traktor projede po spádnici, vyjeté koleje jsou dalším faktorem, který situaci zhoršuje. I proto je lepší zvážit pojezdy techniky po vrstevnici, a to i na malých spádech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Malík / Model Živá krajina
Obhlídka terénu pro vhodnost pojezdu obecně není zažitá, stejně jako zvažování plusů a mínusů zažitých agrotechnických postupů vzhledem k aktuálnímu stavu polí: kolik času, sil a paliva se spálí taháním zapadlého stroje a kolik další trávy či půdy se přitom rozjedí…
Jiří Malík: Biokoridor, který se povedl. Takto by však měla vypadat celá ČR a EUZapadlé traktory pak jsou ukazatelem hned několika faktorů: Neznalosti pozemku, ignorování pravidel ochrany půdy, nevhodně použité techniky, nevhodně zvoleného termínu, ale hlavně prakticky nulového vztahu ke svěřené půdě. Vyvstává otázka, jestli je důležitější výnos a agrotechnický úkon, než ochrana samotného půdního fondu.
Více snímků zapadlé zemědělské techniky viz zde.
reklama
Jiří Malík
Autor je předseda Spolku Živá voda, vedoucí národní kampaně Koalice STOP HF a člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro udržitelný rozvoj.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Návrh předsednictví COP29 zvýšit příspěvek bohatých zemí čelí dle médií kritice
Na klimatické konferenci v Baku zatím žádný viditelný pokrok, píše AP
Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 žen
Další články autora |
Jiří Malík: Ochrana před povodněmi? Místo přehrad potřebujeme obnovit celou krajinu
Jiří Malík: Kaskáda ve Zdoňově odolala i přívalovým dešťům
Jiří Malík: Měření odtoku vody na lesních cestáchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Miroslav Vinkler
7.3.2024 12:57Degradace půdy , konkrétně její utužování těžkými mechanismy , je problém o kterém všichni ví , píše o něm i VÚMOP Brno , a to je tak všechno ,co s tím společnost dělá. Kde není žalobce, není ani soudce.
Abych byl upřimný , začínám Ing.Malíka obdivovat. Velmi správně poukázal na velké současné negativum,melioryce v prameništních územích, vymyslel a navrhl postup jak území revitalizovat a dal ho veřejnosti k využití.
Někde jsem viděl i uznání při návštěvě Senátu a výkladu přítomným, pár pozdravných výkřiků jako ozvěna a...a to bylo všechno.
Kdejaký zbohatlík,developer, drancuje přírodní bohatství ČR a je mu nakloněn celý úřední aparát i politici, které za odměnu osvěží zlatý déšť v podobě úplatků.
Ing. Malík pak nedostane nic, protože se na tom nedá "vyrejžovat" a vlastně bůhví ,co tím vše sleduje. To je přece podezřelé, že by někdo na vlastní úkor něco všem nabízel.
Přitom celospolečenský prospěch z jeho projektů by byl extrémně velký a pomohl by vyřešit jeden z těžkých neduhů stavu zemedělské půdy v ČR.
A tak jsem zvědav, kdy ho jeho nadšení přejde.
Odpovědět
Abych byl upřimný , začínám Ing.Malíka obdivovat. Velmi správně poukázal na velké současné negativum,melioryce v prameništních územích, vymyslel a navrhl postup jak území revitalizovat a dal ho veřejnosti k využití.
Někde jsem viděl i uznání při návštěvě Senátu a výkladu přítomným, pár pozdravných výkřiků jako ozvěna a...a to bylo všechno.
Kdejaký zbohatlík,developer, drancuje přírodní bohatství ČR a je mu nakloněn celý úřední aparát i politici, které za odměnu osvěží zlatý déšť v podobě úplatků.
Ing. Malík pak nedostane nic, protože se na tom nedá "vyrejžovat" a vlastně bůhví ,co tím vše sleduje. To je přece podezřelé, že by někdo na vlastní úkor něco všem nabízel.
Přitom celospolečenský prospěch z jeho projektů by byl extrémně velký a pomohl by vyřešit jeden z těžkých neduhů stavu zemedělské půdy v ČR.
A tak jsem zvědav, kdy ho jeho nadšení přejde.
JS
Jarek Schindler
8.3.2024 09:36 Reaguje na Miroslav Vinkler"Utužování půdy těžkými mechanismy , je problém o kterém všichni ví." No a proto se přestalo orat. Proto, jen co někde skončí "běžné" obhospodařování a nad pozemky převezmou "nadvádu" ochranáři je naopak pojezd těžké techniky vydáván za management ochrany. Zajímavé, jak rychle se to utužování vlivem techniky stane neodmyslitelnou částí udržby krajiny.
No a Malík vymyslel co? Že voda teče vždy s kopce a tam kde díky nepropustnosti podloží či teréním poměrům nemuže vsáknou či neodteče , stojí.
Odpovědět
No a Malík vymyslel co? Že voda teče vždy s kopce a tam kde díky nepropustnosti podloží či teréním poměrům nemuže vsáknou či neodteče , stojí.
Jakub Graňák
8.3.2024 10:30 Reaguje na Jarek SchindlerBezoerebné technologie problematiku utužení neřeší, u těžkých půd ji naopak řeší orba...
Odpovědět
JS
MK
Martin Králík
10.3.2024 18:41 Reaguje na Jarek SchindlerProsím do jaké hloubky se provádí běžně orba ? Utužené vrstvy jsou především v podorničních vrstvách. Zasakování vody není jenom o orbě, ale o celkovém stavu půdy.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.3.2024 13:20Tak hlavním ukazatelem zapadávání traktorů na poli je nefunkční a neudržovaný systém přítomných meliorací a odvodňování. Či v údolních polohách zanedbaný a rozbitý systém koryt drobných vodních toků, kdy se například z kamenů vyzděné koryto nečistilo a jsou tam v něm vyrostlé náletové dřeviny, ktré tvoří překážku. Nebo dokonce trhají koryto.
Pravda, ty úpravy se prováděly s dobrým úmyslem, dlouhodobě se ale ukázalo, i vzhledem k dnešní změně klimatu, že ty dřívější plochy pobřežních porostů a vlhkých a bažinatých meandrů, bažin, tůněk atd byly dlouhodobě lepší řešení. I když tehdejší ty úpravy znamenaly rozšíření ploch polí o takzvaně rekultivované plochy, přece jen je lepší opačné řešení.
Problém je v tom, že se do návratu do původního stavu nikomu nechce. A když už se do toho nikomu nechce, je mnohem lepší ty zděděná betonová koryta a napřímené a zatrubněné potoky a meliorace udržovat a nemít na polích bažiny než blbě žvanit, neudržovat nic a na polích mít bažiny. Kde zapadne nejen starý zetor jako na fotografii, ale i nejsilnější traktor s největšími balónovými pneumatikami rozkládajími tlak na půdu na malou hodnotu
Odpovědět
Pravda, ty úpravy se prováděly s dobrým úmyslem, dlouhodobě se ale ukázalo, i vzhledem k dnešní změně klimatu, že ty dřívější plochy pobřežních porostů a vlhkých a bažinatých meandrů, bažin, tůněk atd byly dlouhodobě lepší řešení. I když tehdejší ty úpravy znamenaly rozšíření ploch polí o takzvaně rekultivované plochy, přece jen je lepší opačné řešení.
Problém je v tom, že se do návratu do původního stavu nikomu nechce. A když už se do toho nikomu nechce, je mnohem lepší ty zděděná betonová koryta a napřímené a zatrubněné potoky a meliorace udržovat a nemít na polích bažiny než blbě žvanit, neudržovat nic a na polích mít bažiny. Kde zapadne nejen starý zetor jako na fotografii, ale i nejsilnější traktor s největšími balónovými pneumatikami rozkládajími tlak na půdu na malou hodnotu
MK
Martin Králík
7.3.2024 16:46 Reaguje na Radim PolášekPřeci za to současní zemědělci nemůžou, kde by na čištění a udržování drobných vodních toků vzali čas a peníze.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.3.2024 18:23 Reaguje na Martin KrálíkTak když hrozí, že by zemědělec měl na kusu pole rybník, tak určitě a rád to kamenné rozpraskané koryto potoka od náletových dřevin ne bo ucpanou melioraci od bahna vyčistí.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
7.3.2024 14:17Bohužel se opět ukazuje, že autor je předseda spolku, ale není zemědělec. A bohužel diskutují mu na skočili.
Článek je o tom jaký jsou zemědělci debilové, že nejsou schopni se vyhnout bažině.
Kdyby totiž byl zemědělec tak by za léta praxe věděl, že většina bažin se na první pohled v porostech nepozná.
Věděl by, že jsou operace, zvláště v ochraně rostlin, které nesnesou odklad. Věděl by, že právě většina těchto operací se provádí v jedněch kolejích, aby se minimalizovaly škody.
Věřte tomu, že na rozdíl od různých motorkářů nebo majitelů terénních aut, se na pole nejezdime vyřádit v blátě, ale jezdíme tam pracovat
A pokud to trochu jde tak si počkáme na sušší podmínky. Ono je to totiž výrazný rozdíl ve spotřebě nafty, takže sí to každý dvakrát rozmyslí.
Odpovědět
Článek je o tom jaký jsou zemědělci debilové, že nejsou schopni se vyhnout bažině.
Kdyby totiž byl zemědělec tak by za léta praxe věděl, že většina bažin se na první pohled v porostech nepozná.
Věděl by, že jsou operace, zvláště v ochraně rostlin, které nesnesou odklad. Věděl by, že právě většina těchto operací se provádí v jedněch kolejích, aby se minimalizovaly škody.
Věřte tomu, že na rozdíl od různých motorkářů nebo majitelů terénních aut, se na pole nejezdime vyřádit v blátě, ale jezdíme tam pracovat
A pokud to trochu jde tak si počkáme na sušší podmínky. Ono je to totiž výrazný rozdíl ve spotřebě nafty, takže sí to každý dvakrát rozmyslí.
Tiziana M
7.3.2024 14:26 Reaguje na Petr BlažekČest takovým. Nicméně je už takovým koloritem, že si obdobné fotky zemědělci hrdě navzájem sdílí a předhání se, kdo má lepší historku "ze zapadnutí"...
Odpovědět
PB
Petr Blažek
7.3.2024 15:35 Reaguje na Tiziana MKdyž se živíte prací na počítači tak se vám určitě stálo, že se něco neuložilo nebo smazalo.
Když jezdíme traktorem nebo kombajnem tak se vám určitě stane, že někdy zapadnete. A jelikož má v kapse každý mobil s foťákem tak je to hned na netu.
Odpovědět
Když jezdíme traktorem nebo kombajnem tak se vám určitě stane, že někdy zapadnete. A jelikož má v kapse každý mobil s foťákem tak je to hned na netu.
MK
Martin Králík
7.3.2024 16:52 Reaguje na Petr BlažekTak proč ořou plochy, o kterých vědí že jsou odjakživa mokřinou, a jednou za x let vyschnou. Ono totiž od dob kolektivizace ze pooráno i to, co bývalo právě z těchto důvodů loukou či pastvinou. Vzdyť tam nejezdí první rok. A jinak práce p.Malíka se opírá o vědomosti a zkušenosti zjištěné přimo v terénu. A o půdě a jejím současném neutěšeném stavu ví fakt dost. I to, jaká k tomu vedla cesta a jak z toho ven.
Odpovědět
Tiziana M
7.3.2024 16:54 Reaguje na Martin KrálíkAle nemá traktor, takže!? Odpovím si: nemá právo komentovat nic ohledně zemědělství! :D
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.3.2024 11:08 Reaguje na Tiziana MExperti na "vše" se v ochranářských kruzích v posledních letech úspěšně rojí. No a nejde o to jestli někdo má či nemá traktor ale o to jakou má za své činy zodpovědnost. No a novodobí eko experti žádnou odpovědnost nemají.
Odpovědět
RP
SV
Slavomil Vinkler
7.3.2024 17:00 Reaguje na Martin KrálíkJen pro informaci. Například polní rozlivy jsou místem s výskytem nejvzácnějších korýšů. Neříkám, že se kvůli tomu mají budovat, nicméně ochrana přírody je vděčná, když se plocha orá, udrží bez plevelů a občas některý rok zatopí vodou a korýši mají pré.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.3.2024 17:04 Reaguje na Slavomil VinklerPokud se zatopí na obrázku uvedené koleje vodou, je to ideální líhniště ropuchy zelené, krátkonohé nebo kuňky ohnivé.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.3.2024 18:39 Reaguje na Slavomil VinklerUvedené koleje moc ne. Hluboké bahno v kolejích někde na poli spíš ukazuje, že až přestane deštivé počasí, voda se za pár dnů zasákne do půdy a pokud tam nakladla vajíčka nějaká ropucha nebo kuňka, pulci uhynou na suchu.
Aspoň co jsem já viděl kaluže plné kuněk, bývaly prakticky vždy na uježděných polních cestách, kde bláto prakticky nebylo a které byly tak uježděné, že byly pro vodu prakticky nepropustné. Když tam byly díry, respektive kaluže hlubší než 10 - 15 cm, při průměrně až nadprůměrně vlhkém jaru tam ta voda vydržela spolehlivě do června, než se z pulců staly malé "kuněčky". I když to bylo na úplně otevřeném místě na slunci, kde byla voda v poledne teplá jako čaj. Spíš to bylo ještě lepší, v teplu na slunci tam bouřlivě rostly řasy i jakési rostliny a bylo plno tvorečků, takže pulci měli hodně potravy. Na zastíněných místech byly ty kaluže spíš pro čolky. Ropuchy spíše vyhledávaly k množení velké tůně, v potoce nebo slepá ramena potoků atd, kde byla voda po celý rok.
Odpovědět
Aspoň co jsem já viděl kaluže plné kuněk, bývaly prakticky vždy na uježděných polních cestách, kde bláto prakticky nebylo a které byly tak uježděné, že byly pro vodu prakticky nepropustné. Když tam byly díry, respektive kaluže hlubší než 10 - 15 cm, při průměrně až nadprůměrně vlhkém jaru tam ta voda vydržela spolehlivě do června, než se z pulců staly malé "kuněčky". I když to bylo na úplně otevřeném místě na slunci, kde byla voda v poledne teplá jako čaj. Spíš to bylo ještě lepší, v teplu na slunci tam bouřlivě rostly řasy i jakési rostliny a bylo plno tvorečků, takže pulci měli hodně potravy. Na zastíněných místech byly ty kaluže spíš pro čolky. Ropuchy spíše vyhledávaly k množení velké tůně, v potoce nebo slepá ramena potoků atd, kde byla voda po celý rok.
pp
pavel peregrin
7.3.2024 17:14 Reaguje na Martin KrálíkPan Malík ví o reálném zemědělství prd. A jestli vám to uniklo, tak letos spadlo abnormální množství vody, takže v podstatě je podmáčeno vše.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
7.3.2024 18:00 Reaguje na Martin KrálíkVaše znalosti jsou zhruba stejné jako p. Malíka. Trvale podmáčené plochy nikdo těžkou technikou neobdělává, zkrátka proto, že to nejde.
V naší zemi máme roční průměr srážek okolo 500mm. Jenže to je průměr. Některá léta je to jen třeba 400mm, ale zažili jsme i 900mm. To znamená, že na většině polí co se obdělává projedete bez problému 8 let z deseti. Ale samozřejmě, i když je více mokro tak to na tom poli nemůžete vzdát. Většinou tam máte rozpracovanou úrodu. Ač by jste to možná neřekl největší problémy bývají po letních bouřkách při sklizni a pak později na podzim.
A zde se vyskytuje další paradox "zelených poradců". Ti nám zakazují podzimní orbu v říjnu, kdy ještě bývá relativně sucho, a nutí nás orat až v listopadu, kdy je již krátký den a každá malá přeháňka již těžko vysychá. A to se teprve dějí prasečiny.
Odpovědět
V naší zemi máme roční průměr srážek okolo 500mm. Jenže to je průměr. Některá léta je to jen třeba 400mm, ale zažili jsme i 900mm. To znamená, že na většině polí co se obdělává projedete bez problému 8 let z deseti. Ale samozřejmě, i když je více mokro tak to na tom poli nemůžete vzdát. Většinou tam máte rozpracovanou úrodu. Ač by jste to možná neřekl největší problémy bývají po letních bouřkách při sklizni a pak později na podzim.
A zde se vyskytuje další paradox "zelených poradců". Ti nám zakazují podzimní orbu v říjnu, kdy ještě bývá relativně sucho, a nutí nás orat až v listopadu, kdy je již krátký den a každá malá přeháňka již těžko vysychá. A to se teprve dějí prasečiny.
JS
Jiří Svoboda
8.3.2024 09:33 Reaguje na Petr BlažekMezi vámi je antagonistický rozpor. Vy chcete na půdě pěstovat plodiny, pan Malík chce půdu ponechat přírodě, nejraději všechnu na celém světě. Potraviny přece pocházejí ze supermarketu podobně jako elektřina ze zásuvky na stěně.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
8.3.2024 21:38 Reaguje na Jakub GraňákTo tedy ano. U pana Svobody mne ale tahle křivácká fabulace překvapila.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
9.3.2024 19:06 Reaguje na Jakub GraňákMyslím, že kdyby se pan Malík zapojil do věcné diskuse a rozumně na ni reagoval, vypadala by značně odlišně.
Odpovědět
MK
Martin Králík
10.3.2024 21:40 Reaguje na Jiří SvobodaJeště jednou si prosím přečtěte co pan Malík popisuje. I k obdělávané půdě se lze chovat šetrně a s rozumem, a to tak, aby si zachovávala úrodnost a nebyla vystavena stresu. Přeci půdě nejlépe rozumí ten, kdo má klíče od traktoru. A kdo rozumí chovu např. hovězího dobytka nejlíp - krmič, dojič, řezník, zootechnik nebo veterinář?
Odpovědět
PŠ
Petr Šrámek
8.3.2024 20:13 Reaguje na Petr BlažekProtože orba v říjnu škodí přírodě... Je většinou za sucha, půda se trochu rozdrobí, nikde žádné bahno ani na silnici . Zato orba v deštivém listopadu je super. Prokluzování kol, skývy půdy vcelku, bahno na silnici ....tak hlavně že máme ty odborníky ty jsme si vycinkali už v listopadu 1989.
Odpovědět
PŠ
Petr Šrámek
8.3.2024 20:06 Reaguje na Petr BlažekMá pravdu pan Blažek. Na pole se jezdí pole obdělávat . Samozřejmě, že o bažinách se ví, jsou víceméně na stejných místech, ale pokaždé se traktorista pokouší udělat co největší kus, ale tak aby nezapadl. Někdy je víc mokro někdy je víc sucho někdy má za sebou plnou fůru, někdy už má fůru skoro prázdnou a když zapadne rozhodně to nechtěl. On má pakárnu on ztratil čas on si udělá ostudu když musí volat kamaráda aby ho vytáhl. Každopádně 50x nezapadne a jednou zapadne a zrovna o tomto případu bude nějaký pisálek psát.
Odpovědět
MK
Martin Králík
10.3.2024 18:47 Reaguje na Petr BlažekVe spoustě věcí s Vámi souhlasím. Otázka zní - Kdo rozumí dobře půdě více - traktorista, agronom nebo ten kdo ji více méně celoživotně studuje a zná půdní profily více než tří katastrů vedle sebe?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.3.2024 14:48Mohu vám pane Malíku jen doporučit, abyste, než něco napíšete, důkladně zvažoval to, jestli se chcete ztrapnit. Tedy před zemědělci určitě, a hezky vám to napsal p. Blažek. Nemusím již nic dodávat.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.3.2024 14:58 Reaguje na pavel peregrinKromě fyzikálních zákonů fungují i ty společenské se vzorci chování. Pokud si někoho zařadím do přihrádky "Škůdce a blbec", budu to tak, a nijak jinak, budu zobrazovat vždy. Ono z výjimky udělat pravidlo není moc složité, stačí jen vyčíhnout správný moment.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.3.2024 15:20 Reaguje na Karel ZvářalLetošní jaro je nadmíru mokré, jen v naší oblasti spadl 255% nad průměr.Malým zázrakem je, že jsme pohnojili bez ztráty kytičky a bez kolejí.Ta mokřiska opravdu nejsou vidět, tváří se to jako suché, ale stačí metr navíc a traktor tam může být až po kabinu. Já svoje pole znám jako své boty, ale to neznamená, že se něco podobného nemůže stát.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.3.2024 17:25 Reaguje na pavel peregrinJe to už pár let (r. 15-17?,) sklízeli v sousedním kraji řepku a buldozer dojel vytáhnout zapadlý kombajn. To pole bylo celé rozbrázděné hlubokými kolejemi, možná nebylo zmeliorované (něco pro Jejdu a spol.-), takže nemusel být zapadlý jen jednou. Jestli nějaká lokální průtrž přede žněmi, nebo vysoký termín po deštích pro sklizeń, nevím... Ale něco podobného se nechá vidět každý rok, úplně vyhnout se tomu nedá. Holt, riziko podnikání...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.3.2024 17:46 Reaguje na Karel ZvářalNo jistě, jenže pro p. Malíka je to asi dost nepochopitelné.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.3.2024 17:55 Reaguje na pavel peregrinTo je to samé, jako by někdo zúžil hokej (jinak úžasnou hru) na Fauly, bitky, zranění. A jsou takoví, prý na holomajzňu koukat nebudou...
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.3.2024 19:59 Reaguje na Karel ZvářalTak on je na poli problém, že ta půdy je předchozím obděláváním obvykle do hloubky nakypřená. Když je sucho, v pohodě se projede všude, když trošku naprší, je to jen trochu vlhčí, ale pořád se projede bez problémů. Když naprší víc, tak taky. Když naprší nad určitou hranici, najednou je půda v celé své nakypřené tloušťce , třeba 30 centimetrů do hloubky pro tu pneumatiku úplně nenosné a boří se přes celou nakypřenou tloušťku půdy.
Jsem to kdysi zažil, když jsem jel vytáčet med z řepky. Ráno ke včelínu tak kilometr po poli, krásně, ani pomalu nebylo vidět koleje po autě, odpoledne slušná bouřka a večer auto ujelo půl metru a bylo zabořené až skoro po prahy. Bez traktoru se to neobešlo, naštěstí v blízkém JZD měl pozdě večer jakousi pohotovost traktorista s traktorem.
Odpovědět
Jsem to kdysi zažil, když jsem jel vytáčet med z řepky. Ráno ke včelínu tak kilometr po poli, krásně, ani pomalu nebylo vidět koleje po autě, odpoledne slušná bouřka a večer auto ujelo půl metru a bylo zabořené až skoro po prahy. Bez traktoru se to neobešlo, naštěstí v blízkém JZD měl pozdě večer jakousi pohotovost traktorista s traktorem.
MM
Milan Milan
7.3.2024 20:17To je legrace? Jak dojemná péče o vjezdu traktoru na podmáčené pole. Lehce vratný proces. A to že vláda slíbila na Karvinsku 200 ha orné, kvalitní půdy pod stavbu "baterkárny" to je jako v cajku? QA že nový zákon údajně nebude zahrnovat ochranu zemědělské půdy před "devolopery" to je taky v cajku? No tak to teda máte ty priority zřejmě nějak popletené.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.3.2024 08:09 Reaguje na Milan MilanJasně. Developer je soukromník a půda je všech ne?
Odpovědět
HH
Honza Honza
8.3.2024 12:06a jak by to mělo být správně?
Zemědělec by měl zajásat, že může dostat dotaci - protože dotace by neměla být za to, kolik vyprodukuje obilí (Ukrajina to zvládne 10x levněji a měli bychom 10x levnější chleba), ale dotace by měla být na to, kolik toho udělá pro přírodu- vždyť zemědělci tvrdí, že udržují kulturní krajinu, ne?! Vytáhnout traktor z bahna, zavolat bagr a vytvořit alespoň močáliště, když ne rybníček, pokud možno bez kopy schvalovacích papírů a desítek úředních razítek, naopak jeden papír na dotaci 100 tis Kč! Že to takhle nefunguje? Že je snadnější obnovit meliorace? Pak tedy máme smůlu, spolu s biliony za JE a OZE = s předraženou elektřinou nám k tomu ještě vyschnou studny!
Odpovědět
Zemědělec by měl zajásat, že může dostat dotaci - protože dotace by neměla být za to, kolik vyprodukuje obilí (Ukrajina to zvládne 10x levněji a měli bychom 10x levnější chleba), ale dotace by měla být na to, kolik toho udělá pro přírodu- vždyť zemědělci tvrdí, že udržují kulturní krajinu, ne?! Vytáhnout traktor z bahna, zavolat bagr a vytvořit alespoň močáliště, když ne rybníček, pokud možno bez kopy schvalovacích papírů a desítek úředních razítek, naopak jeden papír na dotaci 100 tis Kč! Že to takhle nefunguje? Že je snadnější obnovit meliorace? Pak tedy máme smůlu, spolu s biliony za JE a OZE = s předraženou elektřinou nám k tomu ještě vyschnou studny!
SM
Stanislav Mudra
8.3.2024 12:19 Reaguje na Honza HonzaOny jsou ty dotace na péči o přírodu a ŽP, v podstatě za to že "jezdí vpravo", problém je, že to není jaksi vidět. Sebemenší mokřad vám vyškrtnou z dotované plochy. Letos i zatravněný pásek pod trvalou ohradou který logicky nejde orat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.3.2024 19:23 Reaguje na Honza HonzaV první řadě by měla být normální výkupní cena, zohledňující neustále stoupající vstupy. To není. Ukrajina nezvládne 10 x levněji ani omylem, kde jste na to přišel, takovou blbost? A pokud bude normální výkupní cena, pak dotace může být skutečně na krajinu- to je tak těžké k přemýšlení?
Odpovědět
HH
Honza Honza
8.3.2024 20:54 Reaguje na pavel peregrina jak tuto "normální" výkupní cenu chcete zajistit? Pokud má fungovat normální trh, tak cena by měla být určená schopností a možností výrobce, ten, kdo je šikovnější, má lepší podmínky, má lepší ceny, lepší kvalitu a jeho výrobky se lépe prodávají- to je normální kapitalist. trh. Ale oproti některým zemím nejsme schopni konkurovat- např. Argentině, Austrálii apod. Proto se musí EU chránit, uvalit na toto zboží clo apod. Mělo by to být jednotné v celé EU. Chyba proto není v nastavení výkupních cen ale v nejednotnosti postupu celé EU- nejednotnost v nákupu, dotacích, podmínek, požadavků na výrobce apod. Tak by to mělo být i s cenou elektřiny- neměla by být určená jen trhem, burzou ale určitým způsobem regulovaná, měl by fungovat nějaký evropský regulační úřad, vyloučit extrémní výkyvy ceny apod. Jinak to, že burze existuje, je pro ČR výhoda, protože z JE je cena elektřiny nízká. Měl by existovat jednotný nákup plynu za dohodnutou nákupní cenu plynu apod. Je to můj laický názor.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.3.2024 12:02 Reaguje na Honza HonzaSouhlasím s vámi v otázce nejednotnosti EU. Samozřejmě, ČR samotná si nemůže nastavovat ceny, ale EU již ano. To by se ovšem nesměla ohýbat pod diktátem USA a provádět destrukci všeho v přímém přenosu. To zemědělství je bohužel jen malý segment.
Odpovědět
MK
Martin Králík
10.3.2024 18:35 Reaguje na Honza HonzaNeurčují také náhodou ceny zemědělských komodit a hlavně vstupů ti největší hráči na trhu? Když vlastní část nutné infrastruktury (sklady, přepravní služby) a část obchodního řetězce, a velkou část dodavatelů vstupů (hnojiva, postřiky, osiva)? Jo, na Brusel se dá hodit kde co, ale pravd je trochu jinde.
Odpovědět
