Jiří Malík: Biokoridor, který se povedl. Takto by však měla vypadat celá ČR a EU
15.4.2023
Biokoridor v okolí obce Bludov na Šumpersku
Foto | Jiří Malík
Podívejme se dnes na sázení stromů. Facebook je plný fotek nadšených sadařů.
Proč se pořád dělá tolik chyb u výsadeb, respektive ochrany stromů? Kůly častou dřou kůru, nebo se zapomene odříznout páskovina po pár letech, takže strom špatně zakořeňuje případně ho plastová páska udusí.
Proč?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jana Orlická
Nebo se dá dokonce jen jeden kůl. Stromy mají často nedostatečnou ochranu před zajíci, srnčí a jelení zvěří, kravami, koňmi (nutností je dostatečně hustá drátěná síť, kmen chráněný jutovinou či bílým nátěrem, což chrání kmen před puknutím kůry mrazem či rozdílem teplot na osvětlené a zastíněné straně kmene).
A pořád dokola se opakuje zásadní chyba, dělají se jen jednoliniové výsadby, takže větrolamná funkce bude zatím prakticky nulová a hodně nízká, namísto aspoň tří linií cik cak (neprůhlednost), aby rostoucí koruny zadržovaly dobře vítr a horizontální srážky a co nejvíce chladily i sebe navzájem. A doplnit keře.
Pokud je jen jedna linie stromů, budou trpět rozpalem slunce a jakékoli zaschnutí udělá velkou díru v linii, na rozdíl od těch více násobných linií, které se navzájem chrání.
Zde tedy dávám vzorový mezní pás, tažený skvěle po vrstevnici, kousek od Šumperka o šíři cca 40 m se stromy ve čtyřech liniích s keři. Potlesk, klobouček.
Biokoridor v okolí obce Bludov na Šumpersku
Foto | Jiří Malík
Toto je tedy multifunkční prvek: stín, chlazení i ukládáním uhlíku, větrolamnost, keře a stromy jedlé, nektarodárné a semenaplodící traviny. Biotop i pro hmyz, ptáky (možnost odsedu dravců, pak není problém s přemnožením hlodavců) a zvěř, zádrž vody, omezení větrné eroze, zachytávání srážek nejen vertikálních, ale i horizontálních, i stoku vody po poli nad ním. Úkryty pro zvěř a hnízda, nory, podpora ÚSES, ochrana půdního edafonu, obnova prostupnosti krajiny, vynucuje nutnost hospodařit nad a pod mezním pásem po vrstevnici, což je všeobecně nutná, byť radikální, ale zcela zásadní celospolečenská potřeba.
Pás si pak vynutí i snížení chemie v krajině používané na ornou. A samozřejmě jedlé ekostabilizační prvky zvýší potravinovou soběstačnost. A než mít jednu linku ovocných stromů, je lepší jich mít 3, 4 řady v nové krajinné kontuře. Na snímcích je biokoridor v rámci pozemkových úprav a ÚSES. Takto by však měla vypadat celá ČR a EU.
reklama
Jiří Malík
Autor je předseda Spolku Živá voda, vedoucí národní kampaně Koalice STOP HF a člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro udržitelný rozvoj.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Výbor podpořil snazší povolování vysílačů v odlehlých a chráněných oblastech
MŽP vyčlenilo 100 milionů korun na údržbu remízků, mokřadů a mezí
Silničáři provedli první etapu obnovy starobylé aleje z Bohdanče do Neratova
Další články autora |
Jiří Malík: Ochrana před povodněmi? Místo přehrad potřebujeme obnovit celou krajinu
Jiří Malík: Kaskáda ve Zdoňově odolala i přívalovým dešťům
Jiří Malík: Měření odtoku vody na lesních cestáchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (123)
Miroslav Vinkler
15.4.2023 07:31Mohu potvrdit, obec Bludov postupně zvelebuje své okolí i intravilán obce.
Jedna z těch několika dobrých po okolí.
Odpovědět
Jedna z těch několika dobrých po okolí.
MH
Martin Horňák
15.4.2023 07:40protože je problém vydupat si pruh širší jak 5-10m, tlak zemědělců je v 99% tak silný + obec nevlastní dost pozemků na výměnu
znám obec u Plzně, kde postupně využívají všechny možné dotace na výsadby, protože AOPK jim tu nekvalitu podruhý nepustí, ale obec si jede ten svůj režim "klacek ke stromku" a jede se dál, hlavně že máme čárku/strom vysazené - není zpětná kontrola, natož kontrola udržitelnosti
Odpovědět
znám obec u Plzně, kde postupně využívají všechny možné dotace na výsadby, protože AOPK jim tu nekvalitu podruhý nepustí, ale obec si jede ten svůj režim "klacek ke stromku" a jede se dál, hlavně že máme čárku/strom vysazené - není zpětná kontrola, natož kontrola udržitelnosti
ss
smějící se bestie
15.4.2023 08:37 Reaguje na Martin HorňákBývalé polní cesty, úvozy, bývají mnohde v majetku měst, vesnic a už se objevují místa, kde se k nim začínají radní hlásit a vracet je k téměř původnímu provedení - minimálně osázet stromy, když ne udělat i zpevněnou cestu.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
16.4.2023 09:10 Reaguje na smějící se bestieR. Polášek 15.4 11:16h
Ano, i o tom to všechno vlastně je !
Odpovědět
Ano, i o tom to všechno vlastně je !
TZ
Tomáš Zeman
15.4.2023 08:50Nesmyslných 40 m je plýtvání ornou půdou.
A ty s prominutím bláboly kolem toho.
Jak to autor myslí, že si biokoridor vynutí používání chemie na sousední orné ? :-) Ohání se vyšší potravinovou soběstačností v době, kdy jsou lidé líní ujít pár set metrů a ještě navíc si tam něco sklízet ? Když se všude možně v krajině válí ovoce a když pěstitelé likvidují sady ?
A čím jsou lepší 3 - 4 řady stromů než jedna ? Jsou lepší hlavně pro toho, kdo z takového projektu profituje. Takže si ho i patřičně zdůvodní. Jedna řada je v krajině mnohem hezčí, snáze se udržuje, neplýtvá půdou a jako krajinný prvek slouží stejně dobře.
Odpovědět
A ty s prominutím bláboly kolem toho.
Jak to autor myslí, že si biokoridor vynutí používání chemie na sousední orné ? :-) Ohání se vyšší potravinovou soběstačností v době, kdy jsou lidé líní ujít pár set metrů a ještě navíc si tam něco sklízet ? Když se všude možně v krajině válí ovoce a když pěstitelé likvidují sady ?
A čím jsou lepší 3 - 4 řady stromů než jedna ? Jsou lepší hlavně pro toho, kdo z takového projektu profituje. Takže si ho i patřičně zdůvodní. Jedna řada je v krajině mnohem hezčí, snáze se udržuje, neplýtvá půdou a jako krajinný prvek slouží stejně dobře.
TZ
Tomáš Zeman
15.4.2023 08:58 Reaguje na Tomáš ZemanZapomněl jsem napsat, že je katastrofa, když se takový člověk podílí na vládní strategii udržitelnosti, protože ta podle toho potom vypadá.
Typický zaslepený ochranář.
A to jsem ekozemědělec a pro většinu lidí moc "zelený" :-)
Odpovědět
Typický zaslepený ochranář.
A to jsem ekozemědělec a pro většinu lidí moc "zelený" :-)
DA
DAG
15.4.2023 09:50 Reaguje na Tomáš ZemanAle pořád zemědělec. Takže pro Vás vrchol přírody je pšeničné pole. Za mě víc takových akcí. Ten etos boje o zrno a privilegování zemědělců je i 35 let po komunismu pořád zakořeněný.
Zemědělci stále nechápou co se tou přírodou myslí. Vlastní zkušenost při debatách s různými zemědělci.
Odpovědět
Zemědělci stále nechápou co se tou přírodou myslí. Vlastní zkušenost při debatách s různými zemědělci.
TZ
Tomáš Zeman
16.4.2023 08:08 Reaguje na DAGTak když máte tu drzost žvanit zemědělcům - vlastníkům do toho, jak mají se svým majetkem nakládat, aby se podle vás měla příroda lépe, doufám, že jste si také koupil nějaké pozemky a užíváte je extenzivně. Stejně tak svoji zahradu. Nedivil bych se, kdyby jste ani jedno neměl...
Odpovědět
Pe
JŘ
Jaroslav Řezáč
15.4.2023 10:13 Reaguje na Petrkdyž jsem tu kdysi psal, že mnoho zemědělců pozoruje akorát svatozář nad vlastním pupkem, tak tohle je praktický příklad.
To, že zemědělec používá méně chemie z něj ekozemědělce nedělá.
Odpovědět
To, že zemědělec používá méně chemie z něj ekozemědělce nedělá.
TZ
Tomáš Zeman
15.4.2023 11:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčReakce na všechny tři. Hlupáci. Nejde o můj pupek, ale o budoucnost našich dětí a o úctu k našim předkům, kteří si na rozdíl od vás a podobných pomatenců, půdy vážili a uměli s přírodou hospodařit. Žvaníte o ochraně přírody a přitom s ní plýtváte. Vaše zelené mozky neuzávají hospodaření a produkci potravin nebo dřeva, ale vaše plýtvání lidi nenakrmí a neobnovitelné zdroje nenahradí. Co důležitého jste udělali v krajině pro přírodu víc než já, když mě tak znáte ? :-)
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
15.4.2023 11:44 Reaguje na Tomáš Zemanno jestli se ta budoucnost odráží jen kvůli kasičce a co to hodí, tak se nedá hovořit o budoucnosti od zdi ke zdi.
Pokud nechápete, že zemědělství je součást vyšších přirozených celků přírodnin, živočichů, ptactva, hmyzu a biologické rozmanitosti...tak běžte raději dělat do montovny.
Odpovědět
Pokud nechápete, že zemědělství je součást vyšších přirozených celků přírodnin, živočichů, ptactva, hmyzu a biologické rozmanitosti...tak běžte raději dělat do montovny.
Karel Zvářal
15.4.2023 11:54 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPán má ve většině pravdu, to jen klasičtí plácalisti shodí každý opoziční názor. Kdo tu trávu bude séct? Chudina od p. Poláška?-) Najedou tam sekačky a vymlátí většinu hnízd, zajíčat a srnčat! Pokud to nebude mít hospodáře, tak to buďto zpustne, nebo ovoce budou krást nájezdníci ještě zelené. Z praktického hlediska jsou opravdu lepší užší meze, ale v daleko větším (liniově delším) provedení, ne je tomu dnes. Šetří půdu a nabízejí biotop na mnohem větší ploše.
Odpovědět
Pe
Petr
15.4.2023 12:13 Reaguje na Karel ZvářalNo, možnosti se tomu věnovat asi opravdu nejsou. Ale je to opravdu potřeba? Stvořili jsme svět a jsme v situaci, kdy cokoliv je lepší, a to mnohem lepší, než nic. Kdy sekačka co vymlátí hnízda i jakékoliv zpustnutí jsou mnohem lepší, než souvislá pole bez života, vody, humusu...
Odpovědět
Pe
Petr
15.4.2023 12:21 Reaguje na Karel ZvářalStejně je komické říkat, že biokoridor, vybudovyný pro přírodu, zpustne. Cítíte v tom tu absurditu? Copak příroda může zpustnout? To je zase jen lidský pohled. Člověk chce něco udělat pro přírodu a druhý den mu začne vadit, že to není podle něj a jeho představ o pořádku. Vážně směšné.
Odpovědět
Pe
Petr
15.4.2023 12:42 Reaguje na Karel ZvářalUž zase vás trápí, že jste to nenapsal vy sám?
Ale napsal, o kousek níž: takže jakýkoliv ekologický (liniový) prvek, který zpestří uniformní sterilitu megalánů, má v krajině své místo.
Odpovědět
Ale napsal, o kousek níž: takže jakýkoliv ekologický (liniový) prvek, který zpestří uniformní sterilitu megalánů, má v krajině své místo.
Pe
Petr
15.4.2023 12:55 Reaguje na PetrA dokonce to i necháváte "zpustnout": mez s šípkem a hlohem, stařina nevadí, jednou za pár let objet přerůstající větve.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.4.2023 18:59 Reaguje na PetrCítíte tu absurditu v tvrzení, že co vyroste samo je přírodně správné? Veškeré ruderály, akátiny s podrostem kopřiv a svízele.... Netřeba AOPK jako správce a pečovatele, o PR, netřeba správy CHKO s plány péče, Netřeba správy NP. Vše nejlépe zařídí matka PŘÍRODA a vytvoří zcela unifikovaný porost všude.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.4.2023 19:09 Reaguje na Slavomil VinklerJá už na toho trola fakt nemám sílu, díky! Ten si byl nejméně dvakrát, když se nalévala Věčná:-))
Odpovědět
TZ
Jakub Graňák
15.4.2023 20:08 Reaguje na Slavomil VinklerChechech, tak to byla dobrá pecka mezi parohy:-)
Odpovědět
Karel Zvářal
15.4.2023 20:26 Reaguje na Jakub GraňákVytýká "absurditu" udržovaných křovisek (kvůli umožnění pojezdu), kerou necítím, ale že valí absurditu na kvadrát (nechat to přírodě)... troky jsou vedle něho geniální.
Odpovědět
Pe
Petr
15.4.2023 22:54 Reaguje na Karel ZvářalJe vtipné, že se vysmíváte tomu, co sám jinde píšete taky.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.4.2023 23:14 Reaguje na PetrLžete jak tiskař. Kde jsem psal něco o preferování divočiny?
Odpovědět
Pe
Petr
15.4.2023 23:25 Reaguje na Karel ZvářalUž jsem vás o kousek výš dvakrát citoval, přečtěte si to znovu. Že jste to teď zbaběle přejmenoval, aby vám to nešlo dokázat, už je váš problém.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.4.2023 23:29 Reaguje na PetrSám jste zbabělec a dezinformátor. Krom vlastních dezinterpretací nemáte jako důkaz zhola nic, chudáku.
Odpovědět
Pe
Petr
15.4.2023 23:35 Reaguje na Karel ZvářalZbabělec jste právě vy, když se bojíte i jen si znovu přečíst vlastní slova. A tak urážíte mě mě v naději, že si toho nikdo nevšimne.
Odpovědět
Pe
Petr
15.4.2023 23:38 Reaguje na PetrAle to už tak bývá. Nejvíc vždy kopou a urážejí ti, kdo chtějí zamaskovat vlastní hloupost.
Odpovědět
Jakub Graňák
15.4.2023 23:38 Reaguje na Karel ZvářalPestrá mozaika stanovišť=pestrá diverzita - někdo holt nepochopí, co naděláte, já se zpravidla úrpně zasměju
Odpovědět
Pe
Petr
15.4.2023 22:50 Reaguje na Slavomil VinklerVám přijde absurdní, že příroda je přírodní?
A nic unifikovaného se nevytvoří. Vytvoří se to, pro co budou vhodné podmínky.
A ty kopřivy a podobně, i to je příroda - stejně jako v lese třeba ostružiní - jako první stupeň "opravy" míst, kde lidi přírodu poškodili a zničili. Stavte se tam za dvacet let.
No a ty agentury - ty chrání přírodu... před člověkem.
Odpovědět
A nic unifikovaného se nevytvoří. Vytvoří se to, pro co budou vhodné podmínky.
A ty kopřivy a podobně, i to je příroda - stejně jako v lese třeba ostružiní - jako první stupeň "opravy" míst, kde lidi přírodu poškodili a zničili. Stavte se tam za dvacet let.
No a ty agentury - ty chrání přírodu... před člověkem.
TZ
Tomáš Zeman
15.4.2023 19:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNa moji otázku co děláte pro krajinu jste mi neodpověděl, tak máte aspoň na to, napsat nám tady co děláte za profesi s vašimi "rozumy" ? Na to o čem píšete nejsou třeba moc široké biokoridory. A víte jak vypadala krajina před 100 lety a co máte jako vzor ?
Mnohem méně stromů, keřů, minimum neudržovaných a nevyužívaných ploch. Takže podmínky pro biodiverzitu podle vašich měřítek katastrofální. Jak to mohli živočichové a zemědělci přežít, co ? :-) Jste naivní romantici.
Odpovědět
Mnohem méně stromů, keřů, minimum neudržovaných a nevyužívaných ploch. Takže podmínky pro biodiverzitu podle vašich měřítek katastrofální. Jak to mohli živočichové a zemědělci přežít, co ? :-) Jste naivní romantici.
jh
jaroslav hes
16.4.2023 15:12 Reaguje na Tomáš ZemanJak to mohli živočichové a zemědělci před 100lety přežít? Jednoduše! Hnojilo se chlévskou mrvou, oralo se koňma nebo max 3radličným pluhem(šířka cca5m oproti dnešním 30 a více m a rychlostí chůze a ne 30km/h).A nepoužívaly se pesticidy a herbicidy!A sedlák ctil střídání polních plodin- nesil a nesázel dva roky po sobě jednu plodinu na to samé pole! To jsme se učili dodržovat i na zemědělské škole v 80-tých létech(tzv. osevní plán)a zootechnik byl povinen dodat agronomovi tolik hnoje ,aby každý hektar pole s ním byl pohnojen jednou za 3roky!
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
16.4.2023 23:28 Reaguje na jaroslav hesNo vždyť jo, hnůj sice asi trochu přeceňujete, ale to co popisujete se biokoridory nenapraví.
Odpovědět
DA
DAG
15.4.2023 13:20 Reaguje na Tomáš ZemanNo vidíte a já si myslím, že těch 10,5 mil lidí i víc uživí i daleko míň pole než na kterém se u nás hospodaří, ale druhy, které vyhynou už nikdy nevrátíte.
V podstatě jste odpověděl přesně to co jsem psal. Naši předci, moje půda, umřeme hlady bla bla. Myslím, že zemědělci o ničem jiném ani nemluví ;)
Nicméně nejsem proti průmyslovému zemědělství nebo lesnictví a naopak si myslím, že jsou v určitém procentu potřeba i biozemědělci.
Stejně jako jsou potřeba liniové meze, remízek nebo sad. A jestli je jeden širší, tak je to jedině dobře, protože se zde bude vyskytovat jiné živočistvo než v úzkém.
Nechtěl jsem svým příspěvkem spustit takové negace. Spíš si myslím, že by zemědělci měli uvažovat v širších souvislostech nebo je smetou ekologičtí fundamentalisté. Velké podniky se přizpůsobí, protože je vedou chytří lidé. No a soukromníci budou pořád opakovat naši předci, naše půda, nebude jídlo a mediálně se stanou škůdci. Věřte tomu. Z myslivců už je udělali, na lesnické scéně to už taky začíná, za přispívání anální speleologie SVOLU směrem k DUZE a k zemědělcům to míří.
Odpovědět
V podstatě jste odpověděl přesně to co jsem psal. Naši předci, moje půda, umřeme hlady bla bla. Myslím, že zemědělci o ničem jiném ani nemluví ;)
Nicméně nejsem proti průmyslovému zemědělství nebo lesnictví a naopak si myslím, že jsou v určitém procentu potřeba i biozemědělci.
Stejně jako jsou potřeba liniové meze, remízek nebo sad. A jestli je jeden širší, tak je to jedině dobře, protože se zde bude vyskytovat jiné živočistvo než v úzkém.
Nechtěl jsem svým příspěvkem spustit takové negace. Spíš si myslím, že by zemědělci měli uvažovat v širších souvislostech nebo je smetou ekologičtí fundamentalisté. Velké podniky se přizpůsobí, protože je vedou chytří lidé. No a soukromníci budou pořád opakovat naši předci, naše půda, nebude jídlo a mediálně se stanou škůdci. Věřte tomu. Z myslivců už je udělali, na lesnické scéně to už taky začíná, za přispívání anální speleologie SVOLU směrem k DUZE a k zemědělcům to míří.
Jakub Graňák
15.4.2023 15:07 Reaguje na DAGMyslím, že pánovi dost křivdíte, největší žábou na prameni jsou právě ty největší subjekty skrz agrární komoru. Tam je třeba hledat důvod, proč je to 35 po bolševikovi pořád stejné. Garantuju Vám, že když vyhlásíte, že půjde 10 % orné do mimoprodukčních fcí. tak nejvíc budou vřískat právě všichni ti Doleželové apod, pro něž jsou dotace jen čistý keš do kapsy na rozhazování, nikoli něco co je pomáhá udržet při životě a "konkurenceschopné"
Odpovědět
DA
DAG
15.4.2023 15:33 Reaguje na Jakub GraňákJá pánovi nechci křivdit, ale chová se podle stejného vzorce jako všichni zemědělci do cca 200ha. Samozřejmě jsou výjimky a dost zemědělců, které mám rád i lidsky.
Tak samozřejmě, že to by řvali všichni, kdyby tak velké procento půdy šlo do útlumu.
Ale velké podniky jsou schopnější a to i marketingově.
Dám příklad. Ve Šlapanicích jeden zemědělský podnik špatně aplikovali stutox, byla z toho celkem aféra. Dost zvířat a zvěře tenkrát otrávili.
No a šup, za pár měsíců v televizi reportáž o tom, jak tento podnik jako první v republice koupil sekačku s termokamerou, která zachraňuje živočichy před posečením.
Mediální obraz je zachráněn a svět je v pořádku.
All co je co je třeba biodiverzita a jaký mají zemědělci na ni vliv to vůbec netuší.
Odpovědět
Tak samozřejmě, že to by řvali všichni, kdyby tak velké procento půdy šlo do útlumu.
Ale velké podniky jsou schopnější a to i marketingově.
Dám příklad. Ve Šlapanicích jeden zemědělský podnik špatně aplikovali stutox, byla z toho celkem aféra. Dost zvířat a zvěře tenkrát otrávili.
No a šup, za pár měsíců v televizi reportáž o tom, jak tento podnik jako první v republice koupil sekačku s termokamerou, která zachraňuje živočichy před posečením.
Mediální obraz je zachráněn a svět je v pořádku.
All co je co je třeba biodiverzita a jaký mají zemědělci na ni vliv to vůbec netuší.
Jakub Graňák
15.4.2023 17:21 Reaguje na DAGNám jde konkrétně o co? O přírodu, nebo mediální, či marketingový obraz?
Odpovědět
DA
DAG
15.4.2023 18:55 Reaguje na Jakub GraňákOno to vypadá, že si třeba nevážím zemědělců, ale to tak není.
Oni jsou odborníci ve svém oboru. Ví kolik čeho nasypat na pole a kdy a co postříkat a pracují s přírodními podmínkami. To vše chápu, ale žádný kterého znám nemá ani základní pojem o ostatním a jak ovlivňují přírdu. A znám jich docela dost a od malých od 20 hektarů, přes střední do 300 ha až po opravdové giganty. Mimochodem jeden ředitel poměrně velkého podniku mi řekl, že na loukách s velikostí nad (pokud se pletu ať mě někdo opraví) 40ha musí nechat určitou výměru neposečenou, aby jim nekrátili dotace. A prý je to kvuli přírodě, aby nepřesekli srnčata. No měl jsem co dělat, abych udržel poker face. Jiný, relativně malý cca 50ha mi zase říkal, že si nechal udělat rozbor a že tomu hnojení teda dal hodně a že mu ta pšenice pěkně sypala. Další zemědělec (cca 200 ha) je kvůli padesáti metrům čteverečním pokácet tři jabloně a pozvat bagr, aby vykopal pařezy. Každý ze zemědělců, kterého jsem tady vyjmenoval je relativně odborník na zemědělství, ale přijde mi, jako by pracovali v továrně. Tehdy a tehdy tam najedu a nasypu tam to a to. A pak tam najedu a postříkám to tím a tím. Výsledek je skvělé pole, ale absolutní neznalost přírody.
Proto je podle mě jen otázka času, kdy narazí kosa na ekologický kámen.
Ti velcí mají peníze a schopnosti jestli jim to tedy bude stačit.
Odpovědět
Oni jsou odborníci ve svém oboru. Ví kolik čeho nasypat na pole a kdy a co postříkat a pracují s přírodními podmínkami. To vše chápu, ale žádný kterého znám nemá ani základní pojem o ostatním a jak ovlivňují přírdu. A znám jich docela dost a od malých od 20 hektarů, přes střední do 300 ha až po opravdové giganty. Mimochodem jeden ředitel poměrně velkého podniku mi řekl, že na loukách s velikostí nad (pokud se pletu ať mě někdo opraví) 40ha musí nechat určitou výměru neposečenou, aby jim nekrátili dotace. A prý je to kvuli přírodě, aby nepřesekli srnčata. No měl jsem co dělat, abych udržel poker face. Jiný, relativně malý cca 50ha mi zase říkal, že si nechal udělat rozbor a že tomu hnojení teda dal hodně a že mu ta pšenice pěkně sypala. Další zemědělec (cca 200 ha) je kvůli padesáti metrům čteverečním pokácet tři jabloně a pozvat bagr, aby vykopal pařezy. Každý ze zemědělců, kterého jsem tady vyjmenoval je relativně odborník na zemědělství, ale přijde mi, jako by pracovali v továrně. Tehdy a tehdy tam najedu a nasypu tam to a to. A pak tam najedu a postříkám to tím a tím. Výsledek je skvělé pole, ale absolutní neznalost přírody.
Proto je podle mě jen otázka času, kdy narazí kosa na ekologický kámen.
Ti velcí mají peníze a schopnosti jestli jim to tedy bude stačit.
Jakub Graňák
15.4.2023 19:34 Reaguje na DAGTa dělící linie mezi "dobrým" a "špatným" tak úplně neprochází skrz velikost. Zemědělců jsem poznal stovky od malých po kolosy, jde spíš o nějakou obecnou lásku k přírodě, než velikost. To, že se k tomu zhusta staví, jako k práci v továrně máte pravdu, taky to tak vnímám.
Ta hranice je tuším 30 ha blok, ale ono to je právě zase jenom taková fligna, k čemu jsou nepokosené hektarové kousky, když během týdne pokosí 2000 ha? Pak příjde sucho a ten zhoblovaný drn "neudrží" ani kapku vody a všechno na té ploše strádá žízní a hladem...
Odpovědět
Ta hranice je tuším 30 ha blok, ale ono to je právě zase jenom taková fligna, k čemu jsou nepokosené hektarové kousky, když během týdne pokosí 2000 ha? Pak příjde sucho a ten zhoblovaný drn "neudrží" ani kapku vody a všechno na té ploše strádá žízní a hladem...
DA
DAG
15.4.2023 20:23 Reaguje na Jakub GraňákJasně nakonec je to o člověku. Na velikosti nezáleží ;)
Odpovědět
Jakub Graňák
15.4.2023 17:46 Reaguje na DAGPodniky nad 500 ha hospodaří na 85% výměry zemědělské půdy v ČR, tudíž lze jen obtížně akceptovat tezi, že stav krajiny je odrazem hospodaření těch menších
Odpovědět
Karel Zvářal
15.4.2023 18:09 Reaguje na Jakub Graňák52.0199583N, 6.4531089E
53.3747294N, 6.6900928E
Ani ti menší nejsou všelékem. Koukněte do map, je to země s nejvyšší intenzitou, kterou kritizuje i jejich vláda (kvůli nadlimitnímu N) - ale zatím si ji obhájili - závislost na dotacích. Přitom na severu brečí, že nemají sýčka - ale kde by tam žil a co lovil? Zatímco na jihu je té rozptýlené zeleně podstatně více a je to znát i na diverzitě, včetně "deštníkového" druhu. Z toho je vidět, že ta liniová zeleň není žádné zlo, které snižuje výnosy. Benefit z té zeleně je nedoceňovaný, chtělo by to řádnou studii plusů a minusů, nejen ha výnosů. A v tomto máme u nás obrovské rezervy, jen silně pochybuji, že zde opěvovaný široký biopás nalezne pochopení u nejen našich, ale i evropských zemědělců.
Odpovědět
53.3747294N, 6.6900928E
Ani ti menší nejsou všelékem. Koukněte do map, je to země s nejvyšší intenzitou, kterou kritizuje i jejich vláda (kvůli nadlimitnímu N) - ale zatím si ji obhájili - závislost na dotacích. Přitom na severu brečí, že nemají sýčka - ale kde by tam žil a co lovil? Zatímco na jihu je té rozptýlené zeleně podstatně více a je to znát i na diverzitě, včetně "deštníkového" druhu. Z toho je vidět, že ta liniová zeleň není žádné zlo, které snižuje výnosy. Benefit z té zeleně je nedoceňovaný, chtělo by to řádnou studii plusů a minusů, nejen ha výnosů. A v tomto máme u nás obrovské rezervy, jen silně pochybuji, že zde opěvovaný široký biopás nalezne pochopení u nejen našich, ale i evropských zemědělců.
Jakub Graňák
15.4.2023 18:49 Reaguje na Karel ZvářalTo jsem ani říct nechtěl, jen jsem chtěl upozornit na chybnost tvrzení, že větší mají větší vůli něco dělat k lepšímu - nemají.
O rozptýlené zeleni není třeba polemizovat, např:
50°08'48.3"N 17°31'49.9"E - to je sice trochu extrém, ale přesně takhle to tu vypadá po staletí, linie jsou tvořeny kamenicemi. Ráj hmyzomila (ale třeba i dudků:-)
Taky si nemyslím, že zrovna široký biopás je kdovíjak rozumná myšlenka, i když třeba kolem vodotečí by širší jak dvoumetrové pásmo bylo optimálnější
Odpovědět
O rozptýlené zeleni není třeba polemizovat, např:
50°08'48.3"N 17°31'49.9"E - to je sice trochu extrém, ale přesně takhle to tu vypadá po staletí, linie jsou tvořeny kamenicemi. Ráj hmyzomila (ale třeba i dudků:-)
Taky si nemyslím, že zrovna široký biopás je kdovíjak rozumná myšlenka, i když třeba kolem vodotečí by širší jak dvoumetrové pásmo bylo optimálnější
Karel Zvářal
15.4.2023 19:22 Reaguje na Jakub GraňákTa hustá síť pásků na loukách je vidět na Jesenicku poměrně hodně. Borci!
A kolem vodotečí aspoň 10m, určitě v kopcích, na rovině to tak neva.
Odpovědět
A kolem vodotečí aspoň 10m, určitě v kopcích, na rovině to tak neva.
Jakub Graňák
15.4.2023 20:04 Reaguje na Karel ZvářalJen lehce poopravím, to je ještě Krnovsko, Jesenicko je o pár desítek kilometrů dál, ale charakter je dost podobný i když na Jesenicku poněkud "horštější".
Ty linie zůstaly zachované díky tomu, že to jsou často několik metrů vysoké řady vysbíraného kamení, to nikdo nerozoře:-). Taky je docela štěstí, že alespoň u nás se toho chytli hospodáři s hlubokým vztahem k charakteru té krajiny a nemají vůli ji nějak měnit. I tam je řada zaniklých menších vodních prvků, různých hrází a drobných rybníčků (třeba jen pár set m2). Co z těch ortofotek nelze vyčíst je pak charakter těch stromových řad, často to jsou obrovské staleté doupné stromy (jeden z nich je i na mojí "profilovce" - lípa s obvodem kmene 9,5 m, prastarý, ale stále velice vitální jedinec). Co taky stojí za zmínku je, že vlivem úklonu svahů a georeliéfu jsou ty linie často velmi různorodé co se týče fytocenologických kategorií, kde máte např na jednom místě kopřivy, bez, kakost... a o sto metrů dál je to samá mateřidouška, kohoutek, hloh, šípek... a na biodiverzitě je to neskutečně znát.
Odpovědět
Ty linie zůstaly zachované díky tomu, že to jsou často několik metrů vysoké řady vysbíraného kamení, to nikdo nerozoře:-). Taky je docela štěstí, že alespoň u nás se toho chytli hospodáři s hlubokým vztahem k charakteru té krajiny a nemají vůli ji nějak měnit. I tam je řada zaniklých menších vodních prvků, různých hrází a drobných rybníčků (třeba jen pár set m2). Co z těch ortofotek nelze vyčíst je pak charakter těch stromových řad, často to jsou obrovské staleté doupné stromy (jeden z nich je i na mojí "profilovce" - lípa s obvodem kmene 9,5 m, prastarý, ale stále velice vitální jedinec). Co taky stojí za zmínku je, že vlivem úklonu svahů a georeliéfu jsou ty linie často velmi různorodé co se týče fytocenologických kategorií, kde máte např na jednom místě kopřivy, bez, kakost... a o sto metrů dál je to samá mateřidouška, kohoutek, hloh, šípek... a na biodiverzitě je to neskutečně znát.
Karel Zvářal
15.4.2023 20:48 Reaguje na Jakub GraňákNejvětší brdel je, že většina z toho není v CHKO... a možná je to dobře.
Odpovědět
Jakub Graňák
15.4.2023 23:43 Reaguje na Karel ZvářalMožná jsem v tomhle ohledu naivní, ale myslím, že to CHKO ani není potřeba, investoři se chválabohu nehrnou
Odpovědět
Sl
Slovan
16.4.2023 09:33 Reaguje na Jakub GraňákMusím uznat, že moc pěkné místo i z pohledu map. Tak snad se k Vám investoři ani hrnout nebudou, lidé k té krajině budou mít stále stejný vztah jaký popisujete a nezamoří to ve velkém nová zástavba :-)
Odpovědět
DA
DAG
15.4.2023 18:56 Reaguje na Jakub GraňákNe na dlouho, za rok to bude přesně obráceně ;)
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
15.4.2023 19:53 Reaguje na DAGŽe mízí druhy je pradávná přirozenost, ale přecitlivělí jedinci, většinou právě volající po větší přirozenosti v přírodě, si ji upravují podle sebe.
Vaše bludy si o negace říkají. Myslivci jsou škůdci oprávněně, protože nechtějí omezit totálně přemnoženou zvěř, která příliš škodí zemědělcům i lesníkům a neumožňuje přirozenou obnovu lesa. Jejich srovnáváním se soukromými zemědělci jste zase potvrdil jaký jste mimoň.
Stejně jako opovrhováním půdou a potravinami. Navíc jste nepostřehl, že nežijeme za zdí, že většinu obilí vyvážíme a že se o všem musí uvažovat globálně. Když ji do některých zemí Evropa nezobchoduje, tak si pro ní časem přijdou...
Odpovědět
Vaše bludy si o negace říkají. Myslivci jsou škůdci oprávněně, protože nechtějí omezit totálně přemnoženou zvěř, která příliš škodí zemědělcům i lesníkům a neumožňuje přirozenou obnovu lesa. Jejich srovnáváním se soukromými zemědělci jste zase potvrdil jaký jste mimoň.
Stejně jako opovrhováním půdou a potravinami. Navíc jste nepostřehl, že nežijeme za zdí, že většinu obilí vyvážíme a že se o všem musí uvažovat globálně. Když ji do některých zemí Evropa nezobchoduje, tak si pro ní časem přijdou...
DA
TZ
Tomáš Zeman
15.4.2023 22:28 Reaguje na DAGMáte na to napsat nám, co jste profesí vy s vašimi "rozumy" ?
Odpovědět
TZ
SV
Slavomil Vinkler
15.4.2023 09:20Velká chyba je, že biokoridory jsou přeplácávány stromy a keři. Dřívější meze měly strom či keř jen občas, pásly se a sekly se pro králíky, ale po částech.
To bylo velmi vhodné pro polní živočichy. To je to, co chybí. Koroptev nepůjde do vysoké trávy.
Odpovědět
To bylo velmi vhodné pro polní živočichy. To je to, co chybí. Koroptev nepůjde do vysoké trávy.
Karel Zvářal
15.4.2023 09:39 Reaguje na Slavomil VinklerLiniová zeleň, či širší biokoridor (zde), oba mají svá pro a proti. Koroptev půjde do trávy, ale jen na kraj, do řepy (která velmi chybí) chodila také jen po okraji, na doběhnutí k travnímu krytu. Za mě by bylo lépe více úzkých mezí, klidně i s liniovou zelení a keři (na střídačku). Koroptvi, ale i jiným polním druhům (zajíc, skřivan, strnad) velmi vyhovovalo dřívější nudličkaření s bramborami, řepou, obilovinami, pícninami a pod. I meze ještě v 60.-70. byly pro polní druhy výhodné, než byly odstraněny jako "překážející". takže jakýkoliv ekologický (liniový) prvek, který zpestří uniformní sterilitu megalánů, má v krajině své místo. Na pastvisku jsou jak pěst na oko, tam se nemají před dravci kde skrýt.
Odpovědět
TZ
Karel Zvářal
15.4.2023 11:46 Reaguje na Tomáš ZemanDěkuji!-) Bohatě stačí třímetrová mez s keři (šípek, hloh, bez, trnka), která poslouží většině polních druhů jako kryt, závětří i zdroj potravy. Nějaký trs stařiny také neuškodí ničemu. Přerůstající větve stačí jednou za pár let objet frézou. Do takové keřové meze co 50m dub jako odsedátko pro dravce a sovy... to nekecám z hladu, ale na mnoha místech odpozorované. Půdy to zabere minimum, diverzita vysoká.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
15.4.2023 20:46 Reaguje na Karel ZvářalTřímetrová mez s keři je trochu málo. Podle občanského zákoníku na tak úzkém pozemku nesmíte vysadit ani keř bez souhlasu majitele sousední parcely.
Počítejte, že hospodařící zemědělec to může s frézou preventivně objet půl metru až metr do hloubky.
Minimální šířka pro liniový prvek se stromy a keři je tak 4-5 m, pokud vede podél polňačky. Pokud ne, tak aspoň 7 m.
Odpovědět
Počítejte, že hospodařící zemědělec to může s frézou preventivně objet půl metru až metr do hloubky.
Minimální šířka pro liniový prvek se stromy a keři je tak 4-5 m, pokud vede podél polňačky. Pokud ne, tak aspoň 7 m.
Karel Zvářal
15.4.2023 20:54 Reaguje na Jan ŠkrdlaOZ neznám, tyto meze jsou tam od L.P. JZD xy, funguje to báječně. Teď vysazují další stromořadí i hájky, je to tam moc fajn.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
15.4.2023 21:15 Reaguje na Karel ZvářalNový občanský zákoník řeší nové výsadby.
Pokud chcete založit novou mez nebo alej, mělo by se to tím řídit (nebo si musíte získat souhlasy majitelů sousedních pozemků).
Odpovědět
Pokud chcete založit novou mez nebo alej, mělo by se to tím řídit (nebo si musíte získat souhlasy majitelů sousedních pozemků).
Karel Zvářal
15.4.2023 21:05 Reaguje na Jan ŠkrdlaJste si vědom, jak široký je pás mezi vozovkou a polem, ve kterém rostou stromořadí? To zdaleka nedosahuje 5m. A jsme u problému, který zde probíráme neustále. Jedna věc je teorie (předpisy), něco jiného realita.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
15.4.2023 21:15 Reaguje na Karel ZvářalSpráva a údržba silnic, je podobně jako třeba Správa železnic nebo podniky povodí tak trochu stát ve státě. Ta stromořadí tam navíc rostou od dob císaře pána (většinou s několika generačními obměnami), a v té době platily jiné předpisy.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.4.2023 21:36 Reaguje na Jan ŠkrdlaMám tu smůlu, že jsem ryzí praktik, mě dnešní teoretici ničím nepřesvědčili. Takže se omlouvám, že komentuji co vidím, než to, co by mělo bejt.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
15.4.2023 23:38 Reaguje na Karel ZvářalPostupem času jsem se posunul z více teoretika ke spíše praktikovi. Ale ani tak si nemůžu dělat co chci.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.4.2023 23:54 Reaguje na Jan ŠkrdlaKdyž rajtuji po rajonu, tak nestuduji, co je čí parcela. Ale jestliže z asfaltky překročím příkop a přitáhnu se o stromek, tak to není 5m. Už jsem ve věku, kdy se do žádných větších akcí nepouštím, to už nechávám na mladších a kompetentních.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.4.2023 11:16 Reaguje na Slavomil VinklerPokud nechcete draze platit lidi, kteří za slušné živobytí, odhadem aspoň 1,5- 2 násobek minimálního platu budou ty pásy udržovat, tak to je úplně marná snaha. Dříve totiž ty obdby dnešních ekologických pásů lidi udržovali čistě jen z chudoby a nedostatku. Velcí a střední sedláci využívali k živobytí bohatá pole, louky a lesy obdělávané koňmi a později i stroji a vyprodukovali víc než spotřebovali a zásobovali města potravinami a dřevem. Drobní zemědělci a bezzemci, pokud neposluhovali velkým sedlákům, využívali pro své chudé živobytí všechno to, co mimo těch bohatých polí, luk a lesů v krajině bylo. A často se sotva uživili. provozval i drobná maličká políčka, často na chudé půdě, sekali meze nebo obžínali kraje lesů, protože potřebovali doma nakrmit kozu a králíky. Čistili les sbíráním chrastí nebo m s dovolením sedláků vyřezávali na mezích nadbytečné křoviska a tromky a třeba i trní, protože poteřbovali palivo na zimu. Vytvářeli tak v krajině biotopy a potravu pro život drobné zvěře, zajíců, bažantů, koroptví i třeba částečně srnčí. Nebo třeba defakto udržovali v +- optimálním stavu biotopy pro zpěvné ptáky atd. Ještě za socíku, protože skoro každý na venkově choval králíky i občas jiné zvířectvo, vysekáváním trávy tito lidi trochu ty biotopy udržovali.
Jenže dneska žádné chudé nemáte, kteří by pod hrozbou hladovění usilovně ručně pracovali v té krajině a tím mimoděk svou drobnou neustálou prací udržovali ty přírodní optimální biotopy.
Odpovědět
Jenže dneska žádné chudé nemáte, kteří by pod hrozbou hladovění usilovně ručně pracovali v té krajině a tím mimoděk svou drobnou neustálou prací udržovali ty přírodní optimální biotopy.
TZ
SV
Slavomil Vinkler
15.4.2023 09:29Sekání trávy pomocí strunové sekačky je pro mladší stromy velmi nebezpečné. Jde o to, že oklepání kůry strunou strom zahubí, aniž je to poškození vidět. Citlivé jsou zejména všechny jehličiny, jeřáb, třešeň, ale i jiné. Nutno stromy chránit při zemi a sekáče, zejména z řad brigádníků vyškolit.
Odpovědět
ss
PB
Petr Blažek
15.4.2023 09:44Autor vůbec nechápe co se venku děje. Takovéto široké koridory se stávají semeništěm divokých prasat. Nějaké koroptve tam nemají vůbec šanci.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
15.4.2023 10:18 Reaguje na Petr BlažekI straky, sojky, stačí na vybírání mláďat z hnízd.
Polní cesty bývaly široké 3 - 5m a nějaký strom, keř, na kraji.
A když ty biokoridory budou, musí tam být mezery/průjezdy pro současnou zemědělskou techniku a to tak 12m.
Odpovědět
Polní cesty bývaly široké 3 - 5m a nějaký strom, keř, na kraji.
A když ty biokoridory budou, musí tam být mezery/průjezdy pro současnou zemědělskou techniku a to tak 12m.
JŠ
Jan Škrdla
15.4.2023 20:48 Reaguje na Petr BlažekNejvětším semeništěm divokých prasat jsou lány kukuřice, která se často skončí jako potrava bioplynové stanice.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
16.4.2023 08:02 Reaguje na Jan ŠkrdlaSice máte částečně pravdu, ale kukuřici na siláž sklidíte v září a pak se vám ty prasata přestěhují právě do takovýchto zanedbaných koutů, kde se mohou celou zimu schovávat.
Jinak si myslím, že právě v České Republice je na rozdíl třeba od Rakouska, takovýchto zákoutí mnoho- různé vodoteče, rohy velkých polí , staré zarostlé cesty a pod.
Odpovědět
Jinak si myslím, že právě v České Republice je na rozdíl třeba od Rakouska, takovýchto zákoutí mnoho- různé vodoteče, rohy velkých polí , staré zarostlé cesty a pod.
RP
Radim Polášek
16.4.2023 16:40 Reaguje na Petr BlažekNo, pás uprostřed pole nebude zanedbaný kout. Pokud nebude široký zrovna těch 40 metrů, ale třeba jen 20, spíš bude pro prasata fungovat jako past. Prase se tam sice skryje, ale za pastvou nebo za vodou bude muset z toho křoví v pásu vylézt ven na holé pole. Kde může mít myslivec snadný výstřel.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
17.4.2023 23:29 Reaguje na Petr BlažekZáleží jak kde. Pokud se jedná o zemědělskou krajinu, tak se černá zvěř po sklizni stáhne raději do lesa, kde má větší klid.
Možná byste tomu nevěřil, ale během noci jsou schopni překonat i desítky kilometrů.
Odpovědět
Možná byste tomu nevěřil, ale během noci jsou schopni překonat i desítky kilometrů.
pp
pavel peregrin
15.4.2023 11:38Připojuji se k Tomáši Zemanovi. Nesmyslné plýtvání půdou, semeniště pro invazivní plevele. Lidem, kteří toto vymýšlí nedochází, že dříve by se o takto pojaté biokoridory alespoň někdo postaral, ale dnes, kdy zemědělské podniky na rozdíl od stále více rozbujelé armády byrokracie šetří doslova každou pracovní silou, je to pro zemědělce pouze další přítěž a ať si o tom myslí kdo chce co chce.
Ten krásný úzký načervenalý proužek v poli je sveřep, těžce hubitelná tráva, nákladově jdoucí do tisíců a šíří se přesně z takto zanedbaných ploch.
Odpovědět
Ten krásný úzký načervenalý proužek v poli je sveřep, těžce hubitelná tráva, nákladově jdoucí do tisíců a šíří se přesně z takto zanedbaných ploch.
RP
Radim Polášek
15.4.2023 11:54Článek je takový líbivý městského salónního zeleného aktivisty.
Za prvé šířka 40 metrů není pás, ale je to nový les v krajině. Na který doslova padne celé pole.
Za druhé pás může být klidně i dvoumetrový a může stačit, protože tam nemusí být jenom vysoké dřeviny, ale může být osázen i místnímni druhy vhodných keřů popřípadě místně zahuštěných třeba ostružiním. Záleží na konkrétní krajině, poli a místním mikroklimatu, jestli stačí pás 2 - 4 metry nebo jestl i je třeba sirší pás. Užší pás a vhodně zvolené dřeviny pole zlepšují, protože opadané listí vhodných dřevin končí díky větru na poli a přináší tam biomasu na hnojení.
Za třetí potravinová soběstačnost na základě volně pěstovaného neoploceného ovoce v těch pásech je blábol. Pokud to nebude hlídané kamerami, už první rok dva roky ovocné stromky dostanou nožičky. Pokud vyrostou, nikdo tam nebude chodit jejich ovoce sklízetjako potravinu. Troufám si říct, že toto ovoce buď přijde nazmar nebo bude sklizeno drobnými "takypodnikateli" a skončí na jejich stáncích na trzích. Nebo v kvasu a na trzích pak skončí ta pálenka. Navíc ovocné stromky je na takových přírodních místech , aby byly v konkurenci dalších dřevin odolné, třeba pěstovat jako vysokokmeny, což je dost složité. Optimální je například přímo na místo vysít vhodné podnožové semeno zajišťující vysokou vzrůstnost semenáčku coby podnože, u jabloní by to třeba mohlo hýt semeno jaderničky moravské nebo antonovky 600, u třešně semeno třešně ptačí a po vzejití na místě naroubovat ve výšce vysokokmenu vhodnou odrůdu, středně až málo atraktivní a odolnou. Ostatně takhle to dělali i naši předkové ve všelijakých polních sadech v málo úživné chudé půdě a v okrajových oblastech s nepříznivými podmínkami.
Za čtvrté tyto pásy je třeba už trvale udržovat. Vysékávat trasnaté plochy, udržovat optimální zarůstání keři a stromy, udržovat třeba ostrůvky ostružiní atd. V minulosti tyto práce dělala venkovská chudina a díky tomu tyto neobdělávané plochy hustě nezarostly divokými nálety, vysokými hustými plevely a ostružiním, jak to je v krajině dnes. naopak byla těmi chudými idmi udržována diverzifikovaná plocha, místy vysekávané trávníky, místy stromové a keřové porosty, místy třeba ostružiny po sběr plodů lidmi a jako kryt pro drobnou zvěř atd. Dneska chudé nemáme a proto bude třeba trvale platit nějaké zaměstnance, kteří budou tu krajinu průběžně udržovat.
Odpovědět
Za prvé šířka 40 metrů není pás, ale je to nový les v krajině. Na který doslova padne celé pole.
Za druhé pás může být klidně i dvoumetrový a může stačit, protože tam nemusí být jenom vysoké dřeviny, ale může být osázen i místnímni druhy vhodných keřů popřípadě místně zahuštěných třeba ostružiním. Záleží na konkrétní krajině, poli a místním mikroklimatu, jestli stačí pás 2 - 4 metry nebo jestl i je třeba sirší pás. Užší pás a vhodně zvolené dřeviny pole zlepšují, protože opadané listí vhodných dřevin končí díky větru na poli a přináší tam biomasu na hnojení.
Za třetí potravinová soběstačnost na základě volně pěstovaného neoploceného ovoce v těch pásech je blábol. Pokud to nebude hlídané kamerami, už první rok dva roky ovocné stromky dostanou nožičky. Pokud vyrostou, nikdo tam nebude chodit jejich ovoce sklízetjako potravinu. Troufám si říct, že toto ovoce buď přijde nazmar nebo bude sklizeno drobnými "takypodnikateli" a skončí na jejich stáncích na trzích. Nebo v kvasu a na trzích pak skončí ta pálenka. Navíc ovocné stromky je na takových přírodních místech , aby byly v konkurenci dalších dřevin odolné, třeba pěstovat jako vysokokmeny, což je dost složité. Optimální je například přímo na místo vysít vhodné podnožové semeno zajišťující vysokou vzrůstnost semenáčku coby podnože, u jabloní by to třeba mohlo hýt semeno jaderničky moravské nebo antonovky 600, u třešně semeno třešně ptačí a po vzejití na místě naroubovat ve výšce vysokokmenu vhodnou odrůdu, středně až málo atraktivní a odolnou. Ostatně takhle to dělali i naši předkové ve všelijakých polních sadech v málo úživné chudé půdě a v okrajových oblastech s nepříznivými podmínkami.
Za čtvrté tyto pásy je třeba už trvale udržovat. Vysékávat trasnaté plochy, udržovat optimální zarůstání keři a stromy, udržovat třeba ostrůvky ostružiní atd. V minulosti tyto práce dělala venkovská chudina a díky tomu tyto neobdělávané plochy hustě nezarostly divokými nálety, vysokými hustými plevely a ostružiním, jak to je v krajině dnes. naopak byla těmi chudými idmi udržována diverzifikovaná plocha, místy vysekávané trávníky, místy stromové a keřové porosty, místy třeba ostružiny po sběr plodů lidmi a jako kryt pro drobnou zvěř atd. Dneska chudé nemáme a proto bude třeba trvale platit nějaké zaměstnance, kteří budou tu krajinu průběžně udržovat.
RP
Radim Polášek
15.4.2023 12:02 Reaguje na Radim PolášekJinak metodika na vytváření těch pásů už je zřejmě hotová, ale já bych doporučoval nejdřív rok až dva roky na místě toho pásu na poli provádět obdělávání zaměřené na zlepšení kvality půdy. To znamená to třeba malým traktůrkem a malým pluhem a bránami rozorat a potom tam 2x , 4x aplikovat třeba zelené hnojení horčicí. Nakonec to uvláčet do rovna a do holé půdy ty dřeviny třeba vysít. Nebo nechat na divokých náletech a potom,až vzrostou, vyjednotit a prořezat dle potřeby. A potom snad ještě velmi mladými sazeničkami dosadit další poteřbné dřeviny.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.4.2023 19:05 Reaguje na Radim PolášekPásy se mají obdělávat. Navíc zcela unikátní biotopy jsou občasné polní rozlivy. Za mokra jsou bažina, jsou v nich korýši jako vznášivky, listonozi, žábronožky, množí se v nich ropuchy. Když vyschnou je třeba je rozorat, aby se z nich nestal pás hustých křovin či rákosiště..
Odpovědět
Miroslav Vinkler
15.4.2023 18:37Čiň čertu dobře , peklem se ti odmění.
Velké lány - špatně.
Udělá se biokoridor , zase špatně.
Některé připomínky beru, některé se mi zdají ad absurdum. Pouze bych chtěl podotknout, že uvedený biokoridor se dělal v rámci KPÚ , a určitě ho viděl i orgán ochrany přírody.
Tomáš Zeman to sepsul hodně drsně , snad by nám mohl ukázat jak vypadají biokoridory u něho , rád se poučím.
Z diskutujících - mohl by někdo napsat, jak se má správný biokoridor udělat, včetně následné péče a hlavně k čemu by měl zejména sloužit.
Odpovědět
Velké lány - špatně.
Udělá se biokoridor , zase špatně.
Některé připomínky beru, některé se mi zdají ad absurdum. Pouze bych chtěl podotknout, že uvedený biokoridor se dělal v rámci KPÚ , a určitě ho viděl i orgán ochrany přírody.
Tomáš Zeman to sepsul hodně drsně , snad by nám mohl ukázat jak vypadají biokoridory u něho , rád se poučím.
Z diskutujících - mohl by někdo napsat, jak se má správný biokoridor udělat, včetně následné péče a hlavně k čemu by měl zejména sloužit.
Karel Zvářal
15.4.2023 19:01 Reaguje na Miroslav VinklerJde o to, najít rozumný kompromis mezi požadavky ekologů a zájmy zemědělců. 10% půdy se mi zdá hodně, klidně postačí 2-3% biozeleně, ale účelně budované. Měli by udělat srovnání plošných (už tu o tom byla řeč) vs. liniových o šíři do 5 m. Jsem si naprosto jist, že na těch liniích napočítají více druhů i jedinců, než na adekvátní jednolité ploše o stejné celkové rozloze. Navíc ty linie lépe hospodaří s vodou (větrolam, vyčesávání mlhy, námrazy a pod.), je tam více teritorií, možný vstup do (zejména neosetých) polí. Takže tuto podobu nehaním, jen bych ji vyměnil za 10 i více km keřo-dubových větrolamů. Prostě princip oloupaného pomeranče:-)
Odpovědět
Jakub Graňák
15.4.2023 20:15 Reaguje na Miroslav VinklerJá bych to viděl, tak na 5-7%, ale striktně dle stavu "lokality", někde není potřeba skoro nic, někde víc.. to se musí řídit místními podmínkami, hlavně chraň bůh aby na to vymyslel nějakej pražák lejstro a pak to fachidioti v terénu vynucovali s džípíeskou v ruce
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
15.4.2023 20:23 Reaguje na Jakub GraňákJenže to se přesně děje. Rozhodují o tom z kanceláří.
Proč má ekozemědělec dělat na rovině ochranné pásy kolem vody ? Když se zmulčují, může se do vody dostat mnohem víc škodlivin než při aktivním hospodaření na orné.
Proč bych měl nechávat půdu ladem, když mám malé bloky v pesté krajině ?
To jsou pořád nějaká nařízení, aplikace, mapy, ale pořád vidím všude možně stejně zdevastovaná pole a pastviny. O lesích nemluvě. A není to o tom, jestli je někdo velký nebo malý, jak jste tady řešili. Je to o lidech.
Proč by
Odpovědět
Proč má ekozemědělec dělat na rovině ochranné pásy kolem vody ? Když se zmulčují, může se do vody dostat mnohem víc škodlivin než při aktivním hospodaření na orné.
Proč bych měl nechávat půdu ladem, když mám malé bloky v pesté krajině ?
To jsou pořád nějaká nařízení, aplikace, mapy, ale pořád vidím všude možně stejně zdevastovaná pole a pastviny. O lesích nemluvě. A není to o tom, jestli je někdo velký nebo malý, jak jste tady řešili. Je to o lidech.
Proč by
Jakub Graňák
15.4.2023 23:50 Reaguje na Tomáš ZemanNo vidíte, tak to nebylo na vás. Já jsem taky z takového kraje, kde jsou bloky menší a zeleně dost, ale není tomu tak všude, vemte kupříkladu takové Opavsko, nebo Olomoucko (samozřejmě taky ne všude). A z toho mám právě obavu, úřední ptydepe zdupe ve finále všechno na jednu kopu a "prohrajou" všichni. Byrokratická fachidiocie je strašná vlastnost
Odpovědět
Sl
Slovan
16.4.2023 09:14 Reaguje na Jakub GraňákSouhlasím. Vše se musí dělat lokálně a na základě lokálních podmínek. Rozdíly jsou totiž i v naší malé zemi obrovské - stačí porovnat třeba Lužické hory (vyšší lesnatost, více luk než polí, dost hospodářských zvěřat), Pálavu (dominantní různé sady, méně lesů i luk a hospodářských zvířat) a třeba Chrudimsko ve směru na Vysoké Mýto, což je místo, kde jsou většinově obrovské lány polí, pár malých lesíků a vesnice (to sem měl tenkrát trošku deprese). Ta místa jsou tak rozdílná, že to srovnávat prostě nejde. Každé potřebuje pro své zlepšení něco jiného. Jeden “všelék” neexistuje.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.4.2023 19:11 Reaguje na SlovanMožná se budete divit ale ve spostě věcí s vámi souhlasím. Toto je jedna z nich. Tedy až na ty dominantní pálavské sady. Řekl bych, že dominantní tam jsou vinice.
Odpovědět
Sl
Slovan
19.4.2023 08:32 Reaguje na Jarek SchindlerDíky :-) Že se v něčem neshodneme je normální. A díky za opravu, samozřejmě máte pravdu.
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
15.4.2023 20:17 Reaguje na Miroslav VinklerBiokoridory neřeším, protože mám max. 10 ha bloky a většina má ze všech nebo tří stran nějaký biokoridor. Někde jsem tomu pomohl vysázením stromů a ponecháváním keřů. Mimochodem, koroptve jsou na tom, který jich má na okrajích nejméně.
Nejsem proti biokoridorům, ale stačil by dvoumetrový pruh, pár stromů a keřů. Jak psal pan Zvářal. Ne vysazovat strom na strom, jak se často děje. Stejně jako nesmyslná myšlenka husté sítě biokoridorů a agrolesnictví. Pod stromy v suchých obdobích nic neroste a navíc stínem a vlhkostí dělají někdy problém při sklizni.
Býval jsem velký sympatizant různých ekohnutí, ale stala se z nich zelená komerce a jsou tak odtrženi od praktičnosti, že to se nedá.
Odborníka na zemědělství v Duze dělá kluk po škole, který si hraje na pár hektarech na krajinotvůrce a o zemědělství nic neví. U jiných spolků je to podobně a takoví lidé chtějí mít vliv v politice a ve vládě.
Odpovědět
Nejsem proti biokoridorům, ale stačil by dvoumetrový pruh, pár stromů a keřů. Jak psal pan Zvářal. Ne vysazovat strom na strom, jak se často děje. Stejně jako nesmyslná myšlenka husté sítě biokoridorů a agrolesnictví. Pod stromy v suchých obdobích nic neroste a navíc stínem a vlhkostí dělají někdy problém při sklizni.
Býval jsem velký sympatizant různých ekohnutí, ale stala se z nich zelená komerce a jsou tak odtrženi od praktičnosti, že to se nedá.
Odborníka na zemědělství v Duze dělá kluk po škole, který si hraje na pár hektarech na krajinotvůrce a o zemědělství nic neví. U jiných spolků je to podobně a takoví lidé chtějí mít vliv v politice a ve vládě.
JŠ
Jan Škrdla
15.4.2023 20:54 Reaguje na Tomáš ZemanPodle metodiky tvorby ÚSES je minimální šířka lokálního biokoridoru 15 m. Dvoumetrový pruh je nesmysl, na něm může být leda tak tráva, sem tam keř. Pokud chcete vysadit strom, tak 3 m od hranice pozemku (vynásobte 2), nebo musíte mít souhlas majitele sousední parcely.
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
15.4.2023 22:38 Reaguje na Jan ŠkrdlaNezajímají mě nesmyslné metodiky teoretiků.
Stromy 3 m od hranice pozemků se nesází skoro nikdy, protože to by většinou nebylo kam sázet.
A strom má negativní vliv na sousední pozemek stejný z 1 jako ze 3 m. Víc záleží na druhu stromu a stanovišti než vzdálenosti.
Odpovědět
Stromy 3 m od hranice pozemků se nesází skoro nikdy, protože to by většinou nebylo kam sázet.
A strom má negativní vliv na sousední pozemek stejný z 1 jako ze 3 m. Víc záleží na druhu stromu a stanovišti než vzdálenosti.
JŠ
Jan Škrdla
15.4.2023 23:32 Reaguje na Tomáš ZemanNemáte pravdu. Dle této metodiky se projektuje ÚSES při tvorbě územního plánu a pozemkových úprav.
Nové vegetační doprovody polních cest se teď navrhují v takové šířce, aby bylo možné vysadit stromy 3 m od hranice sousedního pozemku.
Pokud se vysazují stromy z dotací nebo grantu, tak se většinou požaduje, aby ty stromy byly aspoň 3 m od hranice parcely, nebo s tím souhlasil majitel sousedního pozemku.
Odpovědět
Nové vegetační doprovody polních cest se teď navrhují v takové šířce, aby bylo možné vysadit stromy 3 m od hranice sousedního pozemku.
Pokud se vysazují stromy z dotací nebo grantu, tak se většinou požaduje, aby ty stromy byly aspoň 3 m od hranice parcely, nebo s tím souhlasil majitel sousedního pozemku.
TZ
Tomáš Zeman
16.4.2023 08:17 Reaguje na Jan ŠkrdlaNemám pravdu v čem ? Pane, proberte se ze svých tabulek a dívejte se pořádně kolem sebe :-) Výsadeb jsem viděl spoustu a 3 m od hranice jich bylo minimum.
To si ve své naivitě myslíte, že obec nebo soukromý iniciátor bude kvůli výsadbě vykupovat od vlastníků pozemky a bude se s tím čekat na pozemkové úpravy ?
Odpovědět
To si ve své naivitě myslíte, že obec nebo soukromý iniciátor bude kvůli výsadbě vykupovat od vlastníků pozemky a bude se s tím čekat na pozemkové úpravy ?
JŠ
Jan Škrdla
16.4.2023 21:13 Reaguje na Tomáš ZemanPane kolem sebe se dívám. Několik výsadeb jsem spoluorganizoval. Dříve se na ty 3 m od hranice nehledělo, dnes pokud chcete vysazovat, tak to problém je.
Taky si uvědomte, že hranice pozemku často nekoresponduje s hranicí v terénu. Občas se stává, že hospodařící zemědělec přioře část polní cesty, aby měl vyšší dotace.
Odpovědět
Taky si uvědomte, že hranice pozemku často nekoresponduje s hranicí v terénu. Občas se stává, že hospodařící zemědělec přioře část polní cesty, aby měl vyšší dotace.
JŠ
Jan Škrdla
15.4.2023 21:08 Reaguje na Miroslav VinklerDle metodiky pro tvorbu ÚSES by měl mít lokální biokoridor šířku minimálně 15 m. Jak by měl vypadat je na odborných znalostech a fantazii projektanta (hustá výsadba stromů a keřů na okraji, 2-3 řady původních druhů strom a keře na okraji, ovocné stromy v širokém sponu, doplněné keři, aj.). Mělo by se jednat o něco stabilnějšího než je okolní krajina.
Liniová výsadba může být i užší, ale pak to není biokoridor, ale třeba větrolam nebo vegetační doprovod polní cesty. Každopádně je třeba vzít v potaz, že podle občanského zákoníku je možné vysazovat stromy minimálně 3 m od hranice sousední parcely (u nižších keřů je to 1,5 m).
Odpovědět
Liniová výsadba může být i užší, ale pak to není biokoridor, ale třeba větrolam nebo vegetační doprovod polní cesty. Každopádně je třeba vzít v potaz, že podle občanského zákoníku je možné vysazovat stromy minimálně 3 m od hranice sousední parcely (u nižších keřů je to 1,5 m).
JS
Jarek Schindler
16.4.2023 07:27 Reaguje na Miroslav VinklerO tom, že se v Bludově starají o své okolí musí být jasné každému kdo tama projíždí. Mají to o to lehčí že Bludov je přímo ohraničen přirozenými biokoridory. Z jedné strany meandrující Morava. Druhou stranu trojúhelníku tvoří její přírok , meandrující Desná. Třetí strana trojůhelníku je potom souvislý les. On sever Olomouckého kraje ( Šumpersko, Hanušovicko, Jesenicko) na tom není i díky vyšší lesnatosti vůbec špatněně. Raději bych viděl podobné biokoridory v čistě zemědělské krajině. Tedy tam kde to není tím "bio" přímo přecpáno. No a tam i těch 5 metrů mezi lány by byl luxus.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.4.2023 16:57 Reaguje na Miroslav VinklerNevím, jaký má správný biokoridor být, ale pamatuji si ještě některé staré meze a i na pár místech jsou meze, respektive rozhraní či hranice mezi pozemky, které nebyla socialistickou kolektivizací postižena a zůstala dodnes.
Ono záleží asi hodně na okolním konkrétním prostředí.
To, co si pamatuji já, byly všelijaké meze přes pole a přes louky, široké od půl metru až do maximálně tak 5 metrů a střídavě jen s trávou a střídavě zarostené ostružiním, trnkami (ne švestkami), jívou, nějakými polodivokými jabloněmi, nějakým polodivokým myrobalánovým či švestkovitým ovocem i nějakými stromy solitery. nejčastěji duby a jasany. Případně tam vedla polní cesta a na jedné nebo obou stranách cesty byl ten porost. Případně ty meze občas fungovaly a fungují jako stupně teras zalesněné nekvalitními listnáči a křovím.
Byl to asi biokoridor pro zvěř - srnce , zajíce a bažanty, pokud na polích okolo bylo něco, co se třeba ošetřováním pesticidy s tou zvěří neslučovalo případně pokud využívali krytu porostu na té mezí, protože na holém poli se instinktivně necitili dobře případně pokud tam byly vysekávaný trávník a oni se tam chodili napást.
Odpovědět
Ono záleží asi hodně na okolním konkrétním prostředí.
To, co si pamatuji já, byly všelijaké meze přes pole a přes louky, široké od půl metru až do maximálně tak 5 metrů a střídavě jen s trávou a střídavě zarostené ostružiním, trnkami (ne švestkami), jívou, nějakými polodivokými jabloněmi, nějakým polodivokým myrobalánovým či švestkovitým ovocem i nějakými stromy solitery. nejčastěji duby a jasany. Případně tam vedla polní cesta a na jedné nebo obou stranách cesty byl ten porost. Případně ty meze občas fungovaly a fungují jako stupně teras zalesněné nekvalitními listnáči a křovím.
Byl to asi biokoridor pro zvěř - srnce , zajíce a bažanty, pokud na polích okolo bylo něco, co se třeba ošetřováním pesticidy s tou zvěří neslučovalo případně pokud využívali krytu porostu na té mezí, protože na holém poli se instinktivně necitili dobře případně pokud tam byly vysekávaný trávník a oni se tam chodili napást.
BM
Břetislav Machaček
15.4.2023 20:09S každým kusem pole, které přestane být ornou půdou se musí na tom zbytku
intenzivněji hospodařit. Taková "ochrana" přírody nakonec paradoxně přinese
více chemie do svého okolí, protože bude rezervoárem pro plevely a škůdce.
Je to ideální základna pro hraboše, kteří si hoví v metr vysoké stařině
a kde je dravci obtížně uloví. Jen tak dál a nakonec pole nahraďte halami
na hydroponické pěstování s průmyslově vyráběnými hnojivy z ropy. Pokud je
toto ekologické, tak jsem asi ekologii pochopil úplně jinak.
Odpovědět
intenzivněji hospodařit. Taková "ochrana" přírody nakonec paradoxně přinese
více chemie do svého okolí, protože bude rezervoárem pro plevely a škůdce.
Je to ideální základna pro hraboše, kteří si hoví v metr vysoké stařině
a kde je dravci obtížně uloví. Jen tak dál a nakonec pole nahraďte halami
na hydroponické pěstování s průmyslově vyráběnými hnojivy z ropy. Pokud je
toto ekologické, tak jsem asi ekologii pochopil úplně jinak.
TZ
BM
Břetislav Machaček
16.4.2023 08:49 Reaguje na Tomáš ZemanJá spíše fandím biopásům, které pomohou hmyzu, ptákům, zvěři
a taky orné půdě. Po zaorání veškeré rostlinné hmoty se půda
regeneruje a přitom o ni zemědělec nepřijde jako u trvalých
biokoridorů. Taky bych byl pro změnu přístupu energetiků a
zemědělců u sloupů elektrického vedení v polích. Co sloup, tak by to mohl být "ostrůvek" keřů o průměru 5 metrů bez
nutnosti doorávat pole až k patkám sloupů. Takový keř
uprostřed pole je oázou pro ptáky a drobnou zvěř. Bohužel
správci sítí tyto keře likvidují a myslím si, že celkem
zbytečně. Jinak zde opakovaně uvádím, že i v minulosti byl rozdíl jak mezi hospodáři, tak i těmi mezemi. Mez mezi
chudými zemědělci neměla často ani metr a byla kosena jako
fotbalové hřiště. Tudíž byla pro přírodu téměř k ničemu.
Ti velcí hospodáři se dělili na ty, které půda živila a ty, kterým na výnosu až tak nezáleželo, protože je živilo něco
jiného. Příkladem v okolí byly majetky hraběte Larische
(majitel dolů) a Rotschildů (majitelé dolů a hutí). Ti
pole potřebovali hlavně pro svoji zvěř(např.bažantnice
Šilheřovice)na kterou zvali své přátele a obchodní partnery. Ti udržovali široké meze s keři, ovocnými stromy a měli
i ty biopásy ve kterých nechali třeba kukuřici a slunečnice celou zimu. K nim se stáhla zvěř a nespásala okolní ozimy.
Téměř stejně se na těch polích hospodařilo až do revoluce a pak se to zvrtlo. Keře jsou likvidovány, bažantnice zrušeny, dokonce jsou mrzačeny a káceny i ty stromy, protože vadí technice při orání až k cestě, neboť je výměra kontrolována pomocí satelitních a leteckých snímků. Chápu nutnost dotací
vzhledem k pokřivenému evropskému trhu, ale dotace, která
je příčinou likvidace těch keřů a staletých stromů asi není
moudrá.
Odpovědět
a taky orné půdě. Po zaorání veškeré rostlinné hmoty se půda
regeneruje a přitom o ni zemědělec nepřijde jako u trvalých
biokoridorů. Taky bych byl pro změnu přístupu energetiků a
zemědělců u sloupů elektrického vedení v polích. Co sloup, tak by to mohl být "ostrůvek" keřů o průměru 5 metrů bez
nutnosti doorávat pole až k patkám sloupů. Takový keř
uprostřed pole je oázou pro ptáky a drobnou zvěř. Bohužel
správci sítí tyto keře likvidují a myslím si, že celkem
zbytečně. Jinak zde opakovaně uvádím, že i v minulosti byl rozdíl jak mezi hospodáři, tak i těmi mezemi. Mez mezi
chudými zemědělci neměla často ani metr a byla kosena jako
fotbalové hřiště. Tudíž byla pro přírodu téměř k ničemu.
Ti velcí hospodáři se dělili na ty, které půda živila a ty, kterým na výnosu až tak nezáleželo, protože je živilo něco
jiného. Příkladem v okolí byly majetky hraběte Larische
(majitel dolů) a Rotschildů (majitelé dolů a hutí). Ti
pole potřebovali hlavně pro svoji zvěř(např.bažantnice
Šilheřovice)na kterou zvali své přátele a obchodní partnery. Ti udržovali široké meze s keři, ovocnými stromy a měli
i ty biopásy ve kterých nechali třeba kukuřici a slunečnice celou zimu. K nim se stáhla zvěř a nespásala okolní ozimy.
Téměř stejně se na těch polích hospodařilo až do revoluce a pak se to zvrtlo. Keře jsou likvidovány, bažantnice zrušeny, dokonce jsou mrzačeny a káceny i ty stromy, protože vadí technice při orání až k cestě, neboť je výměra kontrolována pomocí satelitních a leteckých snímků. Chápu nutnost dotací
vzhledem k pokřivenému evropskému trhu, ale dotace, která
je příčinou likvidace těch keřů a staletých stromů asi není
moudrá.
RP
Karel Zvářal
17.4.2023 12:22 Reaguje na Břetislav MachačekAno, pomohou hmyzu, lépe řečeno včelám medonosným. Vše ostatní tam nemá valnou šanci. Hmyz volné krajiny, včetně 600 druhů samotářských včel, žije a vyvíjí se (i několik let) v zemi. Mravenci, cvrčci, čmeláci aj.
Vybudujete biopás, nalákáte tam hmyz, ale většina z nich zahyne při zpracování půdy, kdy skončí krátká životnost tohoto "ekologického" prvku. Proto preferuji stálé meze a větrolamy. Tam žije a vyvíjí se hmyz v zemi trvale trvale. Výše uvedeným hospodařením jen způsobujeme úbytek hmyzu, potažmo i ptáků volné krajiny. Kuřátka koroptve potřebují hmyz, stejně jako ťuhýci, pěnice, strnadi... Na mezích s výše uvedenými keři nacházejí bezpečná hnízdiště (ochrana trny proti sojkám, strakám a kunám), ale žije zde i hmyz, kterým se živí. Takže na oko líbivý 1-2 letý biopás je jen ekologická past, ani ne polovičaté polovičaté řešení chybějící zeleně v agrární krajině. Ale jako slogan poslouží skvěle a hodně lidí na to naskočí.
Odpovědět
Vybudujete biopás, nalákáte tam hmyz, ale většina z nich zahyne při zpracování půdy, kdy skončí krátká životnost tohoto "ekologického" prvku. Proto preferuji stálé meze a větrolamy. Tam žije a vyvíjí se hmyz v zemi trvale trvale. Výše uvedeným hospodařením jen způsobujeme úbytek hmyzu, potažmo i ptáků volné krajiny. Kuřátka koroptve potřebují hmyz, stejně jako ťuhýci, pěnice, strnadi... Na mezích s výše uvedenými keři nacházejí bezpečná hnízdiště (ochrana trny proti sojkám, strakám a kunám), ale žije zde i hmyz, kterým se živí. Takže na oko líbivý 1-2 letý biopás je jen ekologická past, ani ne polovičaté polovičaté řešení chybějící zeleně v agrární krajině. Ale jako slogan poslouží skvěle a hodně lidí na to naskočí.
Karel Zvářal
17.4.2023 12:24 Reaguje na Karel ZvářalTo zdvojení vzniklo nedopatřením, ale svůj účel splní...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.4.2023 18:17 Reaguje na Karel ZvářalZcela meze neodsuzuji, ale jsem realista v tom, že
dělat nově opravdu účelné meze napříč poli vidím
vzhledem ke stovkám vlastníků nereálné. Kdysi byla
mez HRANICÍ pozemku a neměla často ani jiný význam.
Pamatuji na mez mezi polem dědy a souseda, která
měla metr a jak se vzájemně při orbě sledovali, zda někdo nepřioral o brázdu více. Jinak v mém okolí jsou pro hmyz daleko cennější lokality, než
pidi meze, které zasáhne při větru postřik z pole.
Jsou to svahy odvodňovacích strouh, náspy polních cest a nebo hráze bývalých rybníků. Ve stejném stavu jsou ty pozemky od dob, kdy ty rybníky nechal hrabě Larish vysušit a to je už minimálně 150 let. Díky těžbě cihlařské hlíny, štěrku a písku tu vzniklo mnoho nových svažitých míst a rovněž vnější náspy dálnice a přivaděčů jsou rájem pro čmeláky zemní a různý hmyz. Toto vše naopak za posledních 50 let přibylo, ale co schází, to je půdní hmyz na polích díky absenci hnoje. Žížaly atd. jsou na
polích minulostí a rovněž tak ty mračna much
nad bývalými pastvinami. To býval celoročně pro ptáky prostřený stůl, který nyní schází. Každý
kravinec byl na pastvině zdrojem muších larev
a jiného hmyzu. I ta venkovní hnojiště mezi poli
hmyzu a ptákům nyní schází. Nakonec i vyvážení
plev z čističek obilí pro bažanty nebylo pouze
pro ně, ale i pro ostatní ptáky. Toto vše je
minulostí a to přibylo kvantum zanedbaných ploch
plných plevelů, ale ty už nemá ani kdo konzumovat.
Chyba je asi jinde, když u nás mezí neubylo, ale
naopak zanedbaných ploch přibylo a má smysl, aby
přibyly i tu další? Pro koho ? Dnes už tu díky
predaci nepřežije ani bažant, natož koroptev,
či křepelka. Pokud se toto nezmění, tak nikdy
nedojde k obnovení stavů těchto ptáků ani po
rozparcelování polí na nudličky, což je pro
moderní zemědělství utopií. V sousedním Polsku
to malí zemědělci postupně vzdávají a hospodaření
přebírají ti velcí i s likvidací mezí, které
byly pouhou hranicí majetků. Pokles ptactva tam
je taky a myslím si, že ani Rakušáci na tom
nejsou o mnoho lépe. Proti polím na Ukrajině,
ale i leckde v Polsku jsou i naše zcelené lány
pouhými nudličkami. Na Ukrajině jsem ta pole
kdysi viděl a vidět jet vedle sebe 15 kombajnů
byl opravdu zážitek. Zrní sypali na holou zem
na obrovské hromady, odkud je odvážely nákladní
auta. Tam neplatilo ANI ZRNO NAZMAR, tam po
odvezení zůstaly na zemi tuny zrní a leckde se
ty hromady už na povrchu zelenaly.
Odpovědět
dělat nově opravdu účelné meze napříč poli vidím
vzhledem ke stovkám vlastníků nereálné. Kdysi byla
mez HRANICÍ pozemku a neměla často ani jiný význam.
Pamatuji na mez mezi polem dědy a souseda, která
měla metr a jak se vzájemně při orbě sledovali, zda někdo nepřioral o brázdu více. Jinak v mém okolí jsou pro hmyz daleko cennější lokality, než
pidi meze, které zasáhne při větru postřik z pole.
Jsou to svahy odvodňovacích strouh, náspy polních cest a nebo hráze bývalých rybníků. Ve stejném stavu jsou ty pozemky od dob, kdy ty rybníky nechal hrabě Larish vysušit a to je už minimálně 150 let. Díky těžbě cihlařské hlíny, štěrku a písku tu vzniklo mnoho nových svažitých míst a rovněž vnější náspy dálnice a přivaděčů jsou rájem pro čmeláky zemní a různý hmyz. Toto vše naopak za posledních 50 let přibylo, ale co schází, to je půdní hmyz na polích díky absenci hnoje. Žížaly atd. jsou na
polích minulostí a rovněž tak ty mračna much
nad bývalými pastvinami. To býval celoročně pro ptáky prostřený stůl, který nyní schází. Každý
kravinec byl na pastvině zdrojem muších larev
a jiného hmyzu. I ta venkovní hnojiště mezi poli
hmyzu a ptákům nyní schází. Nakonec i vyvážení
plev z čističek obilí pro bažanty nebylo pouze
pro ně, ale i pro ostatní ptáky. Toto vše je
minulostí a to přibylo kvantum zanedbaných ploch
plných plevelů, ale ty už nemá ani kdo konzumovat.
Chyba je asi jinde, když u nás mezí neubylo, ale
naopak zanedbaných ploch přibylo a má smysl, aby
přibyly i tu další? Pro koho ? Dnes už tu díky
predaci nepřežije ani bažant, natož koroptev,
či křepelka. Pokud se toto nezmění, tak nikdy
nedojde k obnovení stavů těchto ptáků ani po
rozparcelování polí na nudličky, což je pro
moderní zemědělství utopií. V sousedním Polsku
to malí zemědělci postupně vzdávají a hospodaření
přebírají ti velcí i s likvidací mezí, které
byly pouhou hranicí majetků. Pokles ptactva tam
je taky a myslím si, že ani Rakušáci na tom
nejsou o mnoho lépe. Proti polím na Ukrajině,
ale i leckde v Polsku jsou i naše zcelené lány
pouhými nudličkami. Na Ukrajině jsem ta pole
kdysi viděl a vidět jet vedle sebe 15 kombajnů
byl opravdu zážitek. Zrní sypali na holou zem
na obrovské hromady, odkud je odvážely nákladní
auta. Tam neplatilo ANI ZRNO NAZMAR, tam po
odvezení zůstaly na zemi tuny zrní a leckde se
ty hromady už na povrchu zelenaly.
Karel Zvářal
17.4.2023 18:47 Reaguje na Břetislav MachačekMožná si vzpomenete, jak jsem komentoval postřikování Roundapem posledních mezí. Toto by se mělo tvrdě trestat, při ódách na precizní zemědělství by to neměl být problém.
Asi si myslíte, že sním o "návratu do původního stavu". Nikoliv, čas nejde vrátit. Ale takový barbarský styl, jaký se rozjel v posledních dekádách, odmítám tolerovat. Mně postačí, když na vycházce uslyším ne dvacet, ale aspoň jednu koroptev. Myslivost se zásypy nejen pro bažanty a koroptve, ale i strnady a vrabce se už nevrátí. Kdo se o to ochranou čeho postaral, víme oba. Proto prosazuji meze s trnitými keři, kde to koroptví hejnko se schová před kání a jestřábem. Část (polovina) těch mezí může být s travou ("loukou") pro hmyz. A jemu pomůže i obnova nezpevněných polních cest, kde si hloubí chodbičky v nevyježděném zatravněném pásu i poslední včely samotářky.
Odpovědět
Asi si myslíte, že sním o "návratu do původního stavu". Nikoliv, čas nejde vrátit. Ale takový barbarský styl, jaký se rozjel v posledních dekádách, odmítám tolerovat. Mně postačí, když na vycházce uslyším ne dvacet, ale aspoň jednu koroptev. Myslivost se zásypy nejen pro bažanty a koroptve, ale i strnady a vrabce se už nevrátí. Kdo se o to ochranou čeho postaral, víme oba. Proto prosazuji meze s trnitými keři, kde to koroptví hejnko se schová před kání a jestřábem. Část (polovina) těch mezí může být s travou ("loukou") pro hmyz. A jemu pomůže i obnova nezpevněných polních cest, kde si hloubí chodbičky v nevyježděném zatravněném pásu i poslední včely samotářky.
PB
PB
Petr Brok
16.4.2023 15:03Zemědělec je podnikatel a každý podnikatel musí dle zákona vytvářet zisk. Pokud nebude mít z ostatních ploch zisk, nebude je budovat. Přitom by je mohl používat třeba k šetrné turistice. To se však nelíbí různým ochráncům všeho před vším. Jo a pozor plochy větší než jeden ha nejdou osvobodit od daně z nemovitosti.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.4.2023 17:09 Reaguje na Petr BrokProto píšu, že pokud se mají obnovit drobné krajinné celky, na kterých se za komunistů nebo po Sametu soukromými majiteli se rozšířilo pole, nebo i ty biopásy, pokud mají být trvalé, je nyní třeba ty pozemky "uloupnout" zpátky od toho pole a od zemědělce ideálně vykoupit. A dát pod správu buď státu nebo místní ekologické neziskovky nebo klidně i specializované firmě, která se tam bude o tu plochu starat ručním máloproduktivním dotovaným způsobem, ne nějakým "velkostrojovým" a produkčním.
Aby zemědělec měl na starost jenom čistě produkční plochy pole, luk a podobně.
Odpovědět
Aby zemědělec měl na starost jenom čistě produkční plochy pole, luk a podobně.
PB
Petr Brok
16.4.2023 19:52 Reaguje na Radim PolášekJá tedy neprodám ani jeden m2 . To mi ty krajinné prvky můžou být ukradené. Naopak, pokud je budu moct používat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, tak v tom nevidím problém. Šel bych cestou důvěry a svobody.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.4.2023 08:41Mne docela fascinuje autorova sebestřednost: jeho recept, ještě ani pořádně neprověřený a neprodiskutovaný, hned použít na celou ČR a EU.
Odpovědět
JS
Josef Sedláček
17.4.2023 17:22Diskusní příspěvky ukazují, že na pojetí a užitečnost krajinotvorných opatření jsou názory různorodé, až protichůdné. Zarážející ale je, kolik čtenářů se vyjádřilo způsobem, ze kterého je zřejmé, že toho o řešené problematice mnoho nevědí a takzvaně "vaří z vody", i když se tváří jako kovaní odborníci. Považuji za nesporné, že komplexní pozemkové úpravy jsou nejúčinnějším nástrojem na zvelebení zemědělské krajiny. Není to ovšem nic pro přátele rychlých a efektních řešení. Projekt pozemkových úprav je práce na mnoho let, přesahuje obvykle jedno i dvě funkční období zastupitelstva, realizace schválených úprav je pak ještě časově náročnější. Tedy nic pro ty, kteří chtějí lacino uspět v nejbližších volbách. Odměna je však mimořádná. Kvalifikovaný projekt rekonstrukce zemědělské krajiny zahrnující novou parcelaci zemědělské půdy, ale zejména Plán společných zařízení obsahující síť polních cest, biokoridorů, biocenter, protierozních opatření, mokřadů, případně i nového využití melioračních systémů. Hlavním bonusem pak je, že společná zařízení se vymezují na obecní či státní půdě, což umožňuje jejich realizaci, která by byla jinak i u bohulibých záměrů nemožná. Výsledek samozřejmě závisí na lidech, jak projektantovi pozemkových úprav, tak na zadavateli, ale i vlastních pozemků.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.4.2023 18:32 Reaguje na Josef Sedláček..."ale i vlastnících pozemků". A jinak ano, máte pravdu, čím méně znalostí, tím více drzosti a blábolení. Ono biopás zní lépe než mez, že jo. Taková biomez nebo biovětrolam - to by si asi všichni klepali na čelo. Leč po staletí to krásně fungovalo. Jenže vidláci nebyli studovaní, zatímco my, ekologisti ze škol, to správně pojmenujeme a ono musí fungovat! A když se k tomu dodají efektní fota a použitá literatura, tak není co řešit, nu ni?-)
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
17.4.2023 23:47 Reaguje na Josef SedláčekV první řadě je potřeba si uvědomit, že nejedná o odbornou diskuzi osob se znalostí dané problematiky např. krajinných inženýrů, lesníků, vodohospodářů, biologů. Často se vyjadřují diskutéři kovaní v jiných oborech, než je téma článku. Nebo o problematice ŽP ví úplné nic, a potom vaří z vody.
Jinak kamenem úrazu u KPÚ je vlastnictví pozemků. V KÚ Bludov mají zřejmě velký podíl státní půdy, že si můžou dovolit navrhnou a realizovat (nad)regionální biokoridor.
Odpovědět
Jinak kamenem úrazu u KPÚ je vlastnictví pozemků. V KÚ Bludov mají zřejmě velký podíl státní půdy, že si můžou dovolit navrhnou a realizovat (nad)regionální biokoridor.
JS
Josef Sedláček
18.4.2023 17:29 Reaguje na Jan ŠkrdlaVelký podíl státní půdy za tím není. Ten biokoridor v k.ú. Bludov (ovocný sad) je na soukromém pozemku.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.4.2023 12:48 Reaguje na Josef SedláčekAno, ovocná sad. Pod pojmem biokoridor si totiž představuji něco jiného. Můžete říci co tento biokoridor spojuje? Tedy abych byl přesný tak spíš, kde začíná a kde končí? Ty vyasfaltované polňačky asi zas tam moc bio nebudou.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.4.2023 09:11 Reaguje na Josef SedláčekDovolím si dodat, že původní meze a polní cesty měly daleko k těm
účelným krajinotvorným opatřením. Meze byly hranicemi pozemků a cesty byly přístupovými komunikacemi k takovým pozemkům. Velcí vlastníci neměli co kousek meze a ani cesty(velkostatky), ty byly doménou chalupnických políček a neměly valný význam pro krajinu.
Pokud byly pozemky rozparcelovány po svažnicích, tak i meze byly
po svažnicích a po svažnicích se i oralo. Velké majetky se ze
zásady nedělily a pole dědil pouze nejstarší potomek, aby nedošlo
k dělení parcel. Naopak ti velcí skupovali od malých okolní pole
a ihned zaorali už zbytečné hraniční meze. Neidealizujte si dobu
minulou s hodnými sedláky starajícími se o přírodu. S příchodem
prvé techniky byli právě ti velcí prví, kteří orali pole strojně
(lokomobily, traktory), sklizeli strojně(samovazy) a strojně
kosili i pícniny i s tím, že vysekali hnízda ptákům a zabili
mláďata zvířat. Byli průkopníky při používání průmyslových
hnojiv a de fakta oni živili města, protože chalupníci často
stěží uživili s motykou a kosou svoji rodinu. Velcí už měli
mlátičky, když jsme ještě doma mlátili na humně cepy obilí.
Idealizování doby minulé je módní hlavně pro ty, kteří to
nikdy nezažili. Restituce se podepsaly na velkém počtu drobných
NEHOSPODAŘÍCÍCH jedinců, kteří by jinak nikdy nevznikli, neboť
hospodář by nikdy pole neodkázal pěti dětem a patnácti vnukům.
Takto dnes vypadají podíly na pár hektarech, kdy jsou parcely
majetkově rozděleny na šedesátiny, devadesátiny atd. S takovým
množstvím podílníků se dohodnout na nějaké mezi je nadlidský úkol
a nebojím se říci utopie. Dokud nedojde k odkupům pod jednoho
vlastníka, tak nemá smysl o tom rozčlenění polí ani uvažovat.
Pokud toho ale nechtějí "ekologové" dosáhnout vyvlastněním a nebo
direktivním převedením orné půdy na krajinný prvek-biokoridor.
To ale zavání "zeleným totalitním zřízením", kde se tak bude dít i bez souhlasu vlastníků. To by ale bylo popřením smyslu restitucí a privatizace majetku.
Odpovědět
účelným krajinotvorným opatřením. Meze byly hranicemi pozemků a cesty byly přístupovými komunikacemi k takovým pozemkům. Velcí vlastníci neměli co kousek meze a ani cesty(velkostatky), ty byly doménou chalupnických políček a neměly valný význam pro krajinu.
Pokud byly pozemky rozparcelovány po svažnicích, tak i meze byly
po svažnicích a po svažnicích se i oralo. Velké majetky se ze
zásady nedělily a pole dědil pouze nejstarší potomek, aby nedošlo
k dělení parcel. Naopak ti velcí skupovali od malých okolní pole
a ihned zaorali už zbytečné hraniční meze. Neidealizujte si dobu
minulou s hodnými sedláky starajícími se o přírodu. S příchodem
prvé techniky byli právě ti velcí prví, kteří orali pole strojně
(lokomobily, traktory), sklizeli strojně(samovazy) a strojně
kosili i pícniny i s tím, že vysekali hnízda ptákům a zabili
mláďata zvířat. Byli průkopníky při používání průmyslových
hnojiv a de fakta oni živili města, protože chalupníci často
stěží uživili s motykou a kosou svoji rodinu. Velcí už měli
mlátičky, když jsme ještě doma mlátili na humně cepy obilí.
Idealizování doby minulé je módní hlavně pro ty, kteří to
nikdy nezažili. Restituce se podepsaly na velkém počtu drobných
NEHOSPODAŘÍCÍCH jedinců, kteří by jinak nikdy nevznikli, neboť
hospodář by nikdy pole neodkázal pěti dětem a patnácti vnukům.
Takto dnes vypadají podíly na pár hektarech, kdy jsou parcely
majetkově rozděleny na šedesátiny, devadesátiny atd. S takovým
množstvím podílníků se dohodnout na nějaké mezi je nadlidský úkol
a nebojím se říci utopie. Dokud nedojde k odkupům pod jednoho
vlastníka, tak nemá smysl o tom rozčlenění polí ani uvažovat.
Pokud toho ale nechtějí "ekologové" dosáhnout vyvlastněním a nebo
direktivním převedením orné půdy na krajinný prvek-biokoridor.
To ale zavání "zeleným totalitním zřízením", kde se tak bude dít i bez souhlasu vlastníků. To by ale bylo popřením smyslu restitucí a privatizace majetku.
SM
Stanislav Mudra
21.4.2023 09:11Mam obavu, že takto budou v ČR a EU do budoucna vypadat všechny podobné články.
Odpovědět
Rz
Roman z Vysočiny
8.3.2024 07:44Ještě bych tam dal jehličnany, protože větrolam musí přece funkci plnit i mimo vegetační období a pořádně vysoké stromy typu topolů apod.
Tohle by mělo být takhle opravdu povinně, protože kdybychom čekali až si potřebu tohoto lidi uvědomí, tak se nedočkáme ani za 100 let a těch pár % ochranářů je žalostně málo, proto jsem pro povinnost a v celé EU, žádných 10% ladem, ale 50% cíleně takhle, z agrolesnických systemů víme, že sklizeň plodin může být o 40% vyšší, ale musí se to vhodně poskládat a zapojit mozek, ten ale tady z těch agrobaronů a pozůstatků JZD nikdo nemá. To by bylo protestů, přitom jasná volba, každý vědec vám to podepíše, překážkou jsou vlastníci a úřady, zásadně musí být povinnost, jinak flastry, každý jouda fakt nemůže obhospodařovat v době změny klimatu půdu podle svého zisku, dávno pasé, kde žijete, krajina bude plnit jiné role, ekosystémové funkce, jasné snad už všem, že takhle to dál nejde, dejte jim dotace na tu zeleň + organiku v půdě + živočišnou a je napůl vyhráno, proti byrokracii bych demonstroval taky.
Odpovědět
Tohle by mělo být takhle opravdu povinně, protože kdybychom čekali až si potřebu tohoto lidi uvědomí, tak se nedočkáme ani za 100 let a těch pár % ochranářů je žalostně málo, proto jsem pro povinnost a v celé EU, žádných 10% ladem, ale 50% cíleně takhle, z agrolesnických systemů víme, že sklizeň plodin může být o 40% vyšší, ale musí se to vhodně poskládat a zapojit mozek, ten ale tady z těch agrobaronů a pozůstatků JZD nikdo nemá. To by bylo protestů, přitom jasná volba, každý vědec vám to podepíše, překážkou jsou vlastníci a úřady, zásadně musí být povinnost, jinak flastry, každý jouda fakt nemůže obhospodařovat v době změny klimatu půdu podle svého zisku, dávno pasé, kde žijete, krajina bude plnit jiné role, ekosystémové funkce, jasné snad už všem, že takhle to dál nejde, dejte jim dotace na tu zeleň + organiku v půdě + živočišnou a je napůl vyhráno, proti byrokracii bych demonstroval taky.
