https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-malik-upozorneni-bezpecnostni-rade-vlady-a-vlade-cr-na-rizika-spojena-s-klimatickou-zmenou-a-suchem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Malík: Upozornění Bezpečnostní radě vlády a Vládě ČR na rizika spojená s klimatickou změnou a suchem

26.10.2018
Orlík v době sucha odhaluje svoje břehy.
Orlík v době sucha odhaluje svoje břehy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vážení přátelé,
dlouhodobě se zabývám změnami klimatu a dalšími globálními problémy, problematikou sucha a zádrže vod apod., a naposledy se nám podařilo s Koalicí STOP HF (když stát selhal v kauze břidlicových plynů) zachránit pitnou vodu pro 1,5 milionů obyvatel ČR.
 

V souvislosti s tím jsem narazil na několik velkých rizik, které stručně popíši:

1) Sucho nelze zvládnout stavbou nových přehrad, ale jen celoplošnou zádrží vod s důsledným návratem 100% porozity zemědělské půdě a plné obnově retenční schopnosti krajiny pomocí přírodě blízkých opatření. V tomto aspektu panuje naprostá shoda pokrokových expertů v tomto ranku. A proto je zde tedy riziko mylného směřování státních prostředků do stavby přehrad, což by mohlo mít (jako falešný směr) pro vodní poměry i státní rozpočet v ČR fatální následky!

2) S tím souvisí to, že pokud bude sucho pokračovat, a nepodaří se nám ho zabrzdit (jsme na střeše Evropy a jet streamy vlivem změn klimatu nás nyní odstřihly i od vláhy z Atlantiku, tato situace trvá již 8 měsíců) je ohrožena energetická bezpečnost země. Nebude chladící voda pro uhelné a jaderné elektrárny. V případě souběhu lokálního blackoutu a nedostatku vody hrozí podle mne, jak jsem si předběžně ověřoval, i jaderná havárie případně letní odstávky elektráren vlivem dlouhodobého sucha a letního vysychání většiny toků v ČR, které hrozí. Již v současné době vyschlo zcela několik přehrad v ČR, elektrárna Opatovice má údajně vlivem vysychání vody ve zdrojové nádrži Rozkoš vodu, pokud nezaprší, jen na 2 měsíce provozu!

3) Kanál D-O-L. Jelikož nelze předpokládat, že sucho zvládneme v dohledné době, jsou plány na otevření kanálu D-O-L absurdním nesmyslem, které, podobně jako stavba nepotřebných přehrad, jen naprosto škodlivě zatíží státní rozpočet a je předpoklad, že pokud se stát dá unést touto šílenou investicí, nebudou stačit peníze na celoplošnou zádrž vody, což je podle mne v současné době národní priorita č. 1, které by se mělo podřídit vše. Stavba přehrad a D-O-L generuje takovou škálu dalších národních rizik, že by pojednaly na mnoho desítek stran textu, čímž nehodlám ztrácet čas.

4) ČR musí snížit co nejrychleji uhlíkové a jiné atmosféru oteplující emise a zároveň rychle pracovat na celoplošné zádrži vod (mj. chlazení krajiny - adaptace na klimazměnu). Tím dostaneme (jak jsme před 2 měsíci po 20 letech výzkumu dokázali výpočtem v prostředí aplikace QGIS na modelovém území 20 km2 ve Zdoňově - Model Zdoňov (návrh pilotního projektu jak zastavit sucho v ČR a EU viz: zivavoda.biz/brozura)) minimálně 1,5 vyšší objem zádrže vody, než všech 165 přehrad ČR.

5) A konečně dle věrohodných zdrojů hrozí celosvětový blackout vlivem velké sluneční erupce, která v průměru 1x za 150 let dorazí na Zemi v podobě elektromagetického pulsu (v minulosti právě před 150 lety zničila jen telegrafní síť). Není otázkou zda se tak stane, ale kdy. Podle autorů tohoto scénáře budou vyřazeny veškeré přenosové elektrické sítě, harddisky, elektromotory a transformátory aj.. Scénář říká, že se dodávky elektřiny celosvětově nepodaří obnovit, a zejména proto nebude možné chladit ani jaderné elektrárny a ty do měsíce, po vyčerpání všech záložních zdrojů, všechny explodují. Tuto skutečnost jsem si předběžně ověřoval, a je to patrně skutečné riziko, kterému by měla Bezpečnostní rada státu věnovat okamžitě pozornost, protože sluneční erupce tohoto typu je jen otázkou času a její pravděpodobnost dle autorů scénáře roste každým rokem o několik procent.

Odhad dopadů této události: 1,5 miliardy obětí do 2 let. Škody nelze vyčíslit.

6) Dále Bezpečnostní radě státu i vládě ČR navrhuji, aby vznikla víceoborová vědecká rada pro ČR, například jako poradní orgán vlády a BRS pro adaptaci na klimatickou změnu a její omezení se špičkovými experty z oborů, které s tím souvisí, se zahrnutím či vytvořením dalších expertních týmů z vysokých škol a expertních institucí, která by je koordinovala a jež by se podíleli na dílčích výzkumech a iniciaci potřebných kroků. Cílem by bylo vytvoření národního programu transformace hospodářství země na odklon od uhlíkových emisí, zelenání ekomoniky, přechod na co největší soběstačnost státu a nastolit plán, jak směřovat k ekologicky udržitelné stopě ČR včetně nastolení souladu státní politiky ČR a jejich mezinárodních závazků ohledně klimatu aj.

S úctou


reklama

Jiří Malík
Autor je ekolog a předseda Spolku Živá voda.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (20)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

26.10.2018 09:20
Pod toto upozornění bych se podepsal..... vláda zatím nedělá téměř nic pro to, aby se situace zvrátila a naopak přichází s naprosto fatálními opatřeními typu přehrady a D-O-L. Ty by krajině i všemu co v ní žije (takže i lidem) zasadili asi poslední ránu....

ČR je nyní na rozcestí... buď vláda a veškeří dotčení státní zaměstnanci budou dělat co je potřeba (návod dostali již od mnoha institucí i jednotlivců) nebo půjde ČR do kytek s tím, že na tom ještě vydělají ti, co přehrady atd. umožní....

Každý obyvatel ČR by si měl odpovědět sám sobě, kterou z variant chce..........
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.10.2018 16:42 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nechci přehrady a D-O-L. Ale že by někdo věděl, co je opravdu třeba dělat, jak toho reálně dosáhnout a zda to tak bude opravdu fungovat či jestli to nezpůsobí ještě horší problémy, to docela pochybuji. Stačí se jen podívat na diskuse na Ekolistu, jak si mnozí nedokáží obhájit svá, zdánlivě správná, řešení.
Odpovědět

Jan Škrdla

29.10.2018 17:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Zajímalo by mě, dle čeho posuzujete, zda je řešení správné nebo ne. Na tom so je správné se často ani 3 diskutéři nedohodnou.
Taky by mě zajímalo, podle čeho posuzujete, zda někdo své tvrzení dokáže/nedokáže obhájit.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.10.2018 11:51 Reaguje na Jan Škrdla
To pan Kašpárek tvrdí, že zaručeně správné řešení je známo. Já i vy sám takové tvrzení zpochybňujeme.

Pokud vznesu proti někomu věcné kritické argumenty a neodpoví mi na to, usuzuji, že svá tvrzení nedokáže obhájit.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.10.2018 20:15
Doporučení/varování autora 1 a 2 si zjevně protiřecí. Zadržet co nejvíce vody v krajině znamená zvýšit její odpar a tudíž snížit její odtok. Splněním bodu 1 (spíše zbožného přání autora) tedy v podstatě znemožníme účinně chladit elektrárny a vyschlé vodní (ne)toky jistě způsobí i mnoho dalších problémů.

Samozřejmě, primárním problémem je účinná ochrana klimatu a tam se musí co nejdříve začít, ovšem v celosvětovém měřítku.

Ekolistu bych aspoň popřál méně zmatečných článků tohoto typu.
Odpovědět

Jan Škrdla

29.10.2018 17:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Nevím proč by si bod 1 a 2 měl protiřečit.

Dle mého není prioritou usilovat o maximální odtok. To bychom mohli veškerou krajinu vybetonovat a téměř všechna voda by odtekla (opařila by se jen malá část ihned po dešti a nevsáklo by skoro nic).

Důležitější je ale dosáhnout vyrovnaného odtoku (eliminaci extrémů). Je potřeba, aby voda z velkého vodního oběhu neodtekla hned. A o tom je bod 1.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.10.2018 15:21 Reaguje na Jan Škrdla
Když vytvoříte mokřady, vodu déle zadržíte, ale většinu ji odpaříte či se vsákne. Pak bude v tocích soustavně málo vody a až nastane kvůli klimatické změně ještě větší sucho, nepoteče tam nic. Z tohoto pohledu mají přehrady výhodu, ty mohou regulovaně vypouštět a vodní plocha je vůči objemu zadržované vody malá, tedy i ztráty odparem relativně malé.

Jde o složitý odborný problém a žádné aspekty nelze podcenit. Proto tak brojím proti názoru, že již se ví, co je správné. 5ekl bych, že to nemusí být až tak složité, namodelovat to pro celou ČR pro různé scénáře počasí a různá opatření na kompjútru. Na ČHMÚ by to mohli zvládnout za grant třeba 50 milionů.
Odpovědět

Jan Škrdla

1.11.2018 18:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Voda zadržená v mokřadech se neztratí. Pokud se vypaří, podpoří malý vodní cyklus, pokus se vsákne, tak dotuje podzemní vody.

Přehrady můžou zadržet velké množství vody. Ale pokud vlivem sucha z odvodněné krajiny voda nepřitéká, tak v přehradách zákonitě chybí.
Další problém většiny velkých přehrad je ten, že jsou umístněny v údolí a můžou dotovat dolní toky. Sucho v krajině neřeší. Leda, že slouží pro závlahu, ale pokud není voda, není čím zavlažovat.

Jinak k modelům bych byl skeptický, to co funguje na počítači nebo v laboratoři, se často v přírodě chová jinak.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

2.11.2018 14:09 Reaguje na Jan Škrdla
Jenže voda z mokřadů se nejvíce odpařuje, když je horko a suchý vzduch a těžko lze věřit, že se zase dostane zpět na zem v místě odparu. To spíše někde za Uralem.

Přehrady se naplní při deštích a mohou regulovat odtok po měsíce, než se úplně vyprázdní. Z mokřadu přestne voda odtékat po týdnu a nelze to regulovat.

Je si třeba uvědomit, že se budeme muset v budoucnu vyrovnat třeba jen s polovinou srážek. Vytvořit při takovém přísunu na 1/10 území mokřady, udržet vlahá pole a lesy a mít plné studny, je totální iluze. To jsou věci, které ze vzájemně vylučují. Mohu prostě jen preferovat buď zemní vodu nebo toky nebo zeleň. Můj otec říkal, že z prdu muškát neuděláš.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.11.2018 17:47 Reaguje na Jiří Svoboda
To že množství odpařené vody závisí na teplotě je zřejmé. Kde se dostane zpět závisí na proudění vzduchu, když se v noci ochladí zkondenzuje voda v podobě rosy. Za ten Ural se těžko dostane, i kdyby se vlivem silného větru dostala až tak daleko, vypršela by se na návětrné straně.

To že voda přestane odtékat z mokřadu po týdnu jste vzal kde? Máte ověřený zdroj nebo jste jen tak střelil od pasu.
Že mohou přehrady regulovat vodu po měsíce - taky neplatí vždy. Je tady více zájmů, které jsou proti sobě (např. pokud máte vodárenskou nádrž těžko ji vypustíte do dna, pokud vyrábíte elektřinu budete se snažit držet hladinu, rekreace na nádrži bez vody jde taky do kopru, aj.). Nehledě na to, že velké přehrady jsou v dolních částech toku a ty horní části pak neřeší.

Co se týká srážek, čekám že jich bude více než polovina toho co dříve, ale budou nerovnoměrně rozložené.
Nevím, kde jste přišel k těm 10% plochy pro mokřady. Vzhledem k reliéfu terénu a intenzitě využití území bych střelil od pasu a odhaloval bych možnou rozlohu mokřadů max. 2-3% z celkové plochy.
Krajinu je potřeba řešit komplexně, vše spolu souvisí. Preferovat jednu věc, nehledět na nic jiného, je cesta do pekel. Tam kde ve velkém vykácely lesy mají teď problémy s vodou.
Odpovědět

6.11.2018 11:37 Reaguje na Jan Škrdla
Ten Ural je myšlen obrazně. Každopádně rosa se během dopoledne vypaří, takže nelze brát jako srážky.

Můžeme budovat menší přehrady na horních tocích s levnými sypanými hrázemi bez energetického využití.

Odtok z mokřadu může trvat libovolně dlouho, záleží na jeho typu a množství strážek. Každopádně odtok z mokřadu asi nelze moc řídit. Ale mohlo by se s tím při jeho zakládání nějak počítat. Možná opravdu 2-3 % mokřadů bude stačit na to, aby v létě toky vyschly, protože mokřady veškerou do nich přitékající vodu odpaří.

Lesy jsou samozřejmě krásná věc, je otázkou, zda budou u nás vůbec moci kvůli klimatické změně v nižších polohách rozumné lesy růst.
Odpovědět

7.11.2018 20:00 Reaguje na
Rosa i voda co se odpaří zvlčí vzduch a zlepší mikroklima.

Menší nádrže by mě tak nevadily, zvláště pokud by byly citlivě začleněny do krajiny.

To, že mokřady veškerou vodu odpaří není pravda. Letos jsem mohl pozorovat rozdíl v chování tůně a polopřírodního koupaliště přestavěného z betonového bazénu. Zatímco v tůni došlo k poklesu hladiny o metr, v bazénu (kde se to dá přisoudit výparu) asi o 40 cm. Dá se předpokládat, že ten rozdíl se vsákl, část obohatila podzemní vody a část dotovala vodní tok v době sucha.

Udržet lesy a zvýšit podíl dřevinné vegetace je otázkou přežití. Poušť je cestou do pekel. Samozřejmě můžeme v lesích nižších poloh zapomenout na smrk, oželet modřín a smířit se s tím, že ani pro jedli ani dokonce borovici to nebude ok. V nejteplejších stanovištích bude mít problémy i buk.
Pokud pominu vodou ovlivněná stanoviště (tam budou podmínky pro růst příznivější), tak se nabízí směs dubu, javoru mléče a babyky, habru, možná i lípy a třešně ptačky. Zároveň to bude příležitost pro cenné dřeviny, kterými jsou jeřáb břek a oskeruše.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

12.11.2018 12:58 Reaguje na
A z té tůně něco odtékalo a nic do ní nepřitékalo? Pokud neuděláte analýzu pořádně, k ničemu to není.
Odpovědět

Jan Škrdla

12.11.2018 18:53 Reaguje na Jiří Svoboda
Nejsem tady od toho, abych dělal analýzu. Tu tůni jsem uvedl jen jako příklad.
Jinak vody z tůně prostě prosakuje, pokud není vybetonovaná nebo zafóliovaná. Nebo snad nevěříte a chtěl byste objevovat objevené?
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.11.2018 10:18
Ten DOL by byl spíš přínosem (zavedení velkého množství vody do rozvodí, zvýšení průsaků do spodních vod atd).

Představu, že podporou "alternativních zdrojů" tento problém vyřešíme, vyvrátilo Německo: Podpora těchto zdrojů vedla ke zvýšení emisí CO2.
Racionální reakcí by bylo naopak stopnutí všech dotací těmto environmentálním a ekonomickým škůdcům a ušetřené peníze dát do obnovy vodních ploch (v podstatě obnovit rybniční síť, co tu byla na sklonku 16. století). A, pochopitelně, výstavba nových jaderných bloků (pokud ne celých elektráren).

Budu velmi ošklivý, dokud budou hlasatelé "lidmi způsobeného globálního oteplování" současně bojovat proti jaderné energii (tedy jediné bezuhlíkaté a současně spolehlivé a dostatečně výkonné), budu to považovat za důkaz toho, že vědomě lžou.
Odpovědět

Jan Škrdla

8.11.2018 17:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Já bych ten DOL tak optimisticky nehodnotil:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/obri-vytah-pro-lode-za-15-miliard-i-s-tim-pocita-neverejna-studie-o-zemanovu-kanalu-59959?seq-no=16&dop-ab-variant=&source=clanky-home
Daleko rozumnější je za ty peníze obnovit tu rybniční síť.

Jinak jaderná energie je pro mě přijatelnější než ta vyrobená z uhlí. A při současné spotřebě to vypadá, že se bude potřeba rozhodnout, kterou z nich preferovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.11.2018 10:23
K té rose o trochu výš:
1. Část rostlin je schopna nabrat vodu z rosy, vysrážené na listech.
2. Některé rostliny mají speciální "rosné kořínky", kterými rosu využijí ještě lépe (např. vinná réva)
3. I ty, které toho schopny nejsou, omezí do vypaření rosy svůj odpar, a tím odebírání vody z půdy kořenovým systémem.

Takže rosa do jisté míry šetří vláhu v půdě i v situaci, kdy do půdy nezasakuje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.11.2018 09:15
@Jan Škrdla8.11.2018 17:28

Jsem rád, že se na něčem shodneme, tady na rozumnosti obnovení raně novověké rybniční sítě a na preferenci jádra před uhlím.
MMCH Trump splnil pokles produkce CO2, plynoucí z Pařížských dohod (USA jako jeden z mála států, co dohodu signovaly) zahájením těžby a využívání břidličných uhlovodíků (hlavně plynu) náhradou za uhlí. Od dohody odstoupil proto, že signatáře, kteří produkci CO2 naopak zvyšují v důsledku podpory alternativních zdrojů (jako Německo) považuje za vykastrované samce Tura domácího.
I my máme na svém území potenciální ložiska břidličného plynu a asi i kapalných uhlovodíků a IMHO bychom je měli prozkoumat a připravit k těžbě, už jen proto, abychom při vyjednávání o cenách (jedno zda s Rusy nebo Araby) mohli říct: "Sorry, vaše ceny jsou pro nás neakceptovatelné, zásoby máme na tři měsíce a během té doby rozjedeme těžbu v našich břidlicích a na to, co prodáváte, se můžeme vykašlat"

U toho jádra je ještě zajímavé to, že odpad z JE obsahuje prvky vzácných zemin, na které má téměř monopol Čína a používá ho asi jako jiné státy ropný či plynový kohoutek. Pokud to nevíte, tak lanthanoidy jsou nepostradatelné pro LED a tím i pro celou optoelektroniku (včetně optických kabelů pro internet). Aneb "jak souvisí Dukovany s lidskými právy v Tibetu" - jen s malou nadsázkou.

Jinak u toho DOL je zajímavé, že kanál D-O by představoval jen asi 30 km propojení a k tomu zvýšení hladin na počátcích obou toků, a navíc v relativně rovné krajině (rozvodí je kousek za koncem Hané). Už ten by byl obrovským přínosem, kanál L-D by se dal připojit kdykoli později a mohl by představovat i propojení Vltavy a povodí Moravy na jihu státu.

Jinak k tomu "obřímu výtahu pro lodě": V Německu mají dokonce most pro lodě, na němž se křižují kanály s výrazným rozdílem výšky hladiny. A, pochopitelně, věčně po těch kanálech plují nějaké nákladní lodě. Takže by to nebylo jen "vyražení pro prázdninové výletníky".
Odpovědět

Jan Škrdla

9.11.2018 19:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Na kanálu DOL se asi neshodneme. Podle mě je to zbytečné stavění vzdušných zámků. Kdo by dnes převážel zboží po řece? Spíš by se mělo investovat do železniční, ale taky silniční dopravy (např. oprava komunikací, stavba obchvatů).

Osobně se mi nelíbí rovné koryto, byl bych raději, kdyby se řeky uvedly do stavu co nejblíže tomu před regulací.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.11.2018 09:46 Reaguje na Jan Škrdla
Spousta věcí se po železnici převézt nedá (paradoxně spíš meganáklaďákem).

Jinak se dá, pochopitelně, spočítat, že by se ten kanál vyplatil, i bez započtení efektu "stažení" dopravy ze silnic a železnic.
A jistě by řada nádrží okolo mohla "na vedlejšák" fungovat i jako přečerpávací elektrárny.
Odpovědět
reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist