https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-medek-lze-vyuzit-toximetry-pri-monitoringu-povrchovych-vod
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Medek: Lze využít toximetry při monitoringu povrchových vod?

11.2.2022
Na ilustračním snímku řeka Labe v Ústí nad Labem.
Na ilustračním snímku řeka Labe v Ústí nad Labem.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Faigl.ladislav / Wikimedia Commons
Redakce Ekolistu při přípravě článku o toximetrech oslovila státní podnik Povodí Labe s dotazy k využití těchto zařízení při kontrole kvality vody v povrchových vodách. Odpovědi redakci posloužily pro sepsání článku. Protože jde ale o věcnou a strukturovanou odpověď, zveřejňuje ji Ekolist.cz po dohodě s Povodím Labe v plném znění.
 

1) Využití toximetrů pro kontrolu kvality povrchových vod je sice teoreticky možné, ale jejich využitelnost je poměrně značně omezena a jejich pozitivní přínos bývá přeceňován. Situace na povrchových vodách je zcela odlišná od možného využití např. pro kontrolu vyráběné pitné vody, kdy je možné toximetr provozovat za stabilních a standardních podmínek a kdy je možné přijímat operativně opatření např. ve formě přerušení dodávky pitné vody dále do vodovodní sítě.

2) Vhodně zvolený toximetr či jejich kombinace reaguje v reálném čase pouze na zvýšenou akutní toxicitu, ale není schopen zaznamenat jiné problémy a anomálie v jakosti povrchových vod. Připojený automatický vzorkovač je sice schopen odebrat při toxikologické anomálii vzorek vody, je ale otázka, zda odebrané množství vody může postačit k identifikaci toxické látky a za jaký čas je možno vzorek dopravit do laboratoře a jak zabránit změnám v jeho složení.

3) Řadu anomálií a havarijních stavů lze odhalit i jednoduššími a provozně spolehlivějšími zařízeními (např. měření pH, rozpuštěného kyslíku, vodivosti). I v tomto případě lze použít spojení s automatickým vzorkovačem, který lze spustit při dosažení exaktně stanovené kritické hodnoty, ale i zde platí stejná výše uvedená omezení.

4) Provozování toximetrů v přírodních podmínkách na řekách není jednoduché – jsou zde problémy s jejich umístěním (pevný objekt či mobilní kontejner), zdrojem energie (přípojka elektrické energie či baterie), s kolísáním hladiny a ochranou před povodní, se změnami teplotního režimu během celého roku, se způsobem komunikace a předáváním výsledků a alarmů, s ochranou před vandalismem apod. Provoz si vyžaduje i značné náklady spojené s periodickou obsluhou, čištěním, kalibrací, příp. odvozem vzorků apod.

5) Rentabilita vynaložených nákladů se z výše uvedených důvodů nejeví příliš příznivě, protože získané informace a jejich možné operativní využití např. pro zabránění havarijním stavům a negativním dopadům na kvalitu povrchových vod nejsou podle našeho názoru úměrné vynaloženým nákladům.

6) Monitoring negativního vlivu např. vypouštěných odpadních vod by měl být přednostně prováděn u zdrojů znečištění tak, aby bylo možno operativně reagovat a zabránit vypuštění odpadních vod s anomáliemi ve složení či toxicitě odpadní vody do povrchového toku, kde je další sanace kromě ředění téměř nemožná. Rovněž vypovídací schopnost anomálních a atypických hodnot jakosti vody či toxicity bude u nenaředěné vody vždy významně vyšší než u již naředěné vody v povrchovém toku. Tento monitoring by měl být odpovědností konkrétního znečišťovatele a nikoliv správce toku či povodí.

7) V rámci působnosti Povodí Labe, státního podniku toximetry v současnosti nepoužíváme ani na Labi, ani na jiných tocích. Na Labi provozujeme od počátku 90. let síť monitorovacích stanic, kde jsou kontinuálně či kvazikontinuálně sledovány vybrané parametry kvality vody a kontinuálně odebírány vzorky vody a sedimentovatelných plavenin pro následné rozbory v laboratoři. Tyto měřící stanice jsou zařazeny do mezinárodní sítě měřících stanic v rámci mezinárodního programu měření Labe, což je jedna z aktivit Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL). Během téměř třicetiletého provozování těchto měřících stanic bylo několikrát diskutováno spolu s německými provozovateli měřících stanic jejich možné dovybavení vhodnými toximetry. S provozováním toximetrů mají němečtí kolegové podstatně větší zkušenosti, ale ani oni nejsou schopni sjednotit své odborné a provozní pohledy tak, aby bylo nalezeno vhodné zařízení, kterým by byly osazeny měřící stanice zapojené do mezinárodní sítě MKOL. Rozporuplné byly i zkušenosti získané v minulosti v saské měřící stanici Schmilka blízko hraničního profilu na Labi s dafniovým toximetrem. Na základě provozu tohoto toximetru nebyly zaznamenány žádné havarijní epizody vyjma několika falešně pozitivních poplachů, kdy zvýšený počet signálů nebyl způsoben reakcí dafnií na změnu akutní toxicity labské vody, ale narozením nové generace dafnií, čímž se zvýšil počet signálů na pohybových čidlech. Rovněž provozování toximetrů s rybičkami na měřící stanici Magdeburg přineslo velmi diskutabilní výsledky, nemělo pozitivní efekt a bylo před lety ukončeno.

8) Problematiku toximetrů a jejich možného využití při kontrole kvality povrchových vod dlouhodobě sledujeme. Současná úroveň poznání a techniky nás však vede k názoru, že širší využití tohoto přístupu by v současnosti nepřineslo významné zlepšení v péči o jakost povrchových vod a nebylo by ani rentabilní. Proto v současnosti neprovozujeme žádné stabilně umístěné toximetry a ani neplánujeme jejich využití na tocích v naší správě.


reklama

 
foto - Medek Jiří
Jiří Medek
Autor je vedoucí odboru vodohospodářských laboratoří Povodí Labe, s.p.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

hi

11.2.2022 09:41
Nejrizikovějším zdrojem havárie na Bečvě je DEZA, jejíž podloží je kontaminováno toxickými látkami a okolí proto musí být trvale chráněno hydraulickou clonou. Na výusti vyčištěných vod by proto měly být osazeny analyzátory kyanidů a dalších látek s dálkovým přístupem na všechny příslušné instituce a včetně veřejnosti
Možná v DEZE analyzátory s přenosem mají a stačilo by umožnit k nim veřejný přístup. Vodohospodářský orgán Zlínského kraje má možnost nařídit takováto opatření znečišťovatelům. Bohužel zatím to vypadá, že je stále nečinný.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.2.2022 10:34 Reaguje na
DEZA je riziko, ví to a má hydr. clony, má analyzátory, má lidi, ze zákona. Přístup veřejnosti třeba jako k sledování čapích hnizd on-line? (opravdových) Na co, na kontrolu Babiše? A az Babiš DEZU jednou dá Němcům a ti číně, nový majitel přístup veřejnosti taky povolí?
Odpovědět
hi

11.2.2022 09:54
Toximetr bylo asi smysluplnější umístit u záhadné výpusti kanalizace ze Lhotky, která je v majetku obce Lešné a dle rybářů zde opakovaně dochází k vypouštění vod kontaminovaných polyaromatickými hlovodíky. Mohlo by to přispět k objasnění původu těchto látek a k odhalení viníka. Náklady na monitorovací stanici by mohly být uhrazeny z případných sankcí. Snad by to také mohlo přispět k ukončení nečinnosti vlastníka kanalizace a vodohospodářského orgánu a zabránění další havárie na Bečvě.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.2.2022 10:25
Děkuji za zveřejnění tohoto jasného a realistického komentáře. Na kvalitní kontrolu nestačí jen koupit přístroj. Bez kvalifikované obsluhy a vodohospodáře v podniku jsou to vyhozené peníze.
Odpovědět
Jiří Klicpera

Jiří Klicpera

14.2.2022 02:42
Velmi fundovaný článek, dobře vystihující stav této problematiky. Nedávno jsem na tento problém upozornil také s tím, že dafnie mohou způsobovat falešné poplachy při náhlé změně teploty vody např. v důsledku tání sněhu na horních tocích řek a také při vzniku okalových stavů. A u reakcí, které se tu již objevily je zajímavé, že se všichni starají o DEZu, aniž by v článku byla zmíněna nějaká konkrétní řeka. Což takhle místo Bečvy se zajímat také o havárie, které proběhly bez valného zájmu veřejnosti na Jihlavě, Jizeře, Zdobnici, Bílině a jinde? Návrhy, které jsem podal parlamentní komisi ke stavu české legislativy, byly promptně smeteny se stolu. Bečva se stala bohužel předmětem politického boje, ne boje o životní prostředí.
Odpovědět
hi

14.2.2022 14:10 Reaguje na Jiří Klicpera
Již v prvních hodinách po vzniku havárie ministr životního prostředí prohlásil, že havárii na Bečvě nezpůsobila DEZA a na informace bylo uvaleno Embargo. ČIŽP úmyslně zničila vzorky vod odebrané rybáři.
DEZA lhala a zatajila provozní událost v den havárie. Vodohospodářské orgány, Povodí Moravy, ČIŽP byly naprosto nečinné, ačkoliv v případě uvedených havárií konaly standardně.
Problém nebude v zákonech, ale neskutečné prorůstání vlivu oligarchů do politiky a státní správy. Úředníci jednoduše nekonali, protože měli strach, že na ně politici zakleknou a přijdou o své zaměstnání.
DEZA vypouští stovky kg kyanidů/rok a je v regionu bezkonkurenčně největší a nejrizikovější znečišťovatel.
Pokud by DEZA měla čisté svědomí, tak by umožnila kontrolním orgánům a odborné veřejnosti přístup ke svým provozním údajům.
Bohužel i odborný posudek a vyšetřování spíše ukazuje na účelové odklánění podezření od DEZY.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

16.2.2022 13:40 Reaguje na Jiří Klicpera
Dobrý den,
pokud vím, změna teploty nehraje o toximetrů roli. Zařízení posílá dafniím teplotu o konstantní teplotě, k falešným poplachům nedochází.

Hezký den
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět
rl

rýpal lesní

16.2.2022 16:33 Reaguje na Jiří Klicpera
K článku :
Je smutné, když tak rozumné zařízení a opatření nelze aplikovat kvůli vychvalovaným podmínkám trhu, zde ovšem nefungujícího. Souhlasím, že je to trabant, jinde mají i mercedes. Ale účelné by to jistě bylo, jsem o tom přesvědčen.
Ad 1 - lepší něco nežli nic.
Ad 2 - vhodnost měření kontinulál se zápisem hodnot (ORP, O2, pH, zákal-turbidita, teplota, ... ev. dalších) není technicky neřešitelné. Onen problém spočívá vlastně v tom, že se jedno zařízení přesunuje, tam, kde nebylo žádné.
Ad 4 - náklady jistě jsou, stavební a technologické řešení vyplývá z možnosti úrovně technologie, která je ovšem zvládnuta. I "nedokonalé" zařízení je v principu důležitým opatřením, k poznání stavu, i eventuálních událostí na toku.
Ad 5 - o rentabilitu nejde. Monitoring není rentabilní sám o sobě, ale je k nezaplacení v případě podobných událostí. Čas je to, co se cení, a tlačí současně provozovatele k zvládnutí svých opatření, ať je tím škůdcem kdokoliv. Monitoring (trvalý) byl vyžadován již krátce po r. 1989, a opakovaně, naposled zmíněn i v r. 2018. Samozřejmě hráno do autu.
Ad 6 - u producenta tohoto typu vod by měl být AOZ osazen trvale, vždy. V tomto smyslu by měl konat vodoprávní úřad, a mít k dispozici i svůj vlastní systém kontroly, kterým toto zařízení může být.
Ad 7 - lépe několik falešných pollachů, nežli zanedbat. Dosavadní praxe v ČR je taková, že šedá zóna neoznání existuje, a dá se prokázat i statisticky.
Ad 8 - Takový přístup organizace Povodí je více než zarážející. (víme, že je to vliv peněz, výdaje se škrtí) Ovšem je v rozporu s tím, co se obecně občanům tvrdí (odbornost, ekologičnost, správná praxe, péče o ŽP atd). Rád bych věřil, že jse jen o nepochopení.

K textu příspěvku :
Platí dtto bod 7. Lépe falešný poplach, nežli zanedbat katastrofu.
V naprostém souhlas k dalším případům (nejen zmíněným), ale např. i mnou již zmíněný Adamov (excelentně technicky vyřešeno), Kolín atd.
Povzdech (spíše znechucení) nad našimi zákonodárci a politiky po letech prošlých sdílím snad ještě důrazněji.
<rl>
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.2.2022 19:01 Reaguje na rýpal lesní
Toximetr bohužel neprozradí, co kdo kde vypustil do reky, jen prozradí že se něco stalo a musí se začít pátrat.
Kontinualní měření jsou výborná věc, náročná na techniku, třeba připojení k internetu.
Problém je ten biologický systém, který se mění v průběhu sezóny, tak si myslím, že obsluha a rozpoznání falešného poplachu by vyžadovalo velkou zkušenost. A když se nepodařilo přístroj uspokojivě provozovat němcům, tak....by tu obsluha byli frajeři, kdyby dokázali, že to jde:-)
V článcích je psáno, že je důležité stanoviště. Když bude u silnice, zareagují dafnie možná na posypovou sůl po zimě, u polí zareagují na splach NPK, je to účelem?
Nezajímavý přístroj to není, ale spíš v blízkosti nebezpečného průmyslu, protože opravdu může odhalit nepředvídatelné znečištění, co se jinými metodami neodhalí.
Nejsem si jistá, jestli by odhalení a zásah byly tak rychlé, aby nedošlo k horším následkům. Záleží asi na tom, jaký jed by se dostal do vod.
Výzkum snad během roku dojde závěru, jak použitelné to celé je. Náklady určitě nebudou maličkost.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

17.2.2022 18:31 Reaguje na Jarka O.
Němci to na Labi používají a nemají s tím problém.
Článek o tom zde maá Radek Dohnal, o důvodech proč v ČR něco nejde, je tento článek. Technologicky to vyřešené je, a v době, kdy data sviští v každém telefonu tak rychle, jak stíhají prsty, neobstojí důvod kvality spojení.
Pokus si i silničáři uvědomí, že jsou vidět, nebo jiní, nevidím problém. Dafnie nestraní nikomu.
Monitoring není jen o tomto zařízení a hlášení havarie či události je potřeba stejně. Ale již ten fakt, že odběrák nabere vzorky a tyto jsou ohlášeny provozovateli monitoringu a kopií na vodoprávní úřad nebo inspekci i s přesným časem zjištění událostí, a někdo to začne řešit (protože takové hlášení je dohledatelné), je zásadním zlomem, ty ryby (i lidi) v tom pak nezůstanou sami. A líp se hledá viník. Je potřeba jít po horké stopě, a ne ji nechat vychladnout kvůli politickým tanečkům (obou táborů).
Monitoring prostě zvyšuje odpovědnost všech, proto za mne - ano. Ten nebezpečný průmysl tam je - galvanovny, chemička, mléčnice, pivovar, stáčení žst., a ještě další. Již jako šéf takového podniku bych chtěl mít odběrák nasazený trvale na svojí kanalizaci, i kvůli vyvinění se a nařčení. Zdoje vždy jsou, provozní náklady výroby jsou vyšší. <rl>
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.2.2022 08:40 Reaguje na rýpal lesní
Bioindikatory se používají, na vodarnách bývají/ly akvária s rybami s průtočnou vodou z nádrží. Kdybyste byl ředitel, tak se aktivitě určitě meze nekladou. A politických tanců např. kolem vodního zakona a toho nešťastného vyšetřováni se taky hrozím.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist