https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-vanicek-proc-mizi-hmyz-muze-za-to-5g
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Vaníček: Proč mizí hmyz? Může za to bezdrátová komunikace a přenos dat?

18.4.2020
Během posledních třiceti let zmizelo dle vyjádření odborníků cca 80 % hmyzu a nejspíše jeho následkem ubyla asi polovina ptactva. Celosvětově! Bez ohledu na polohu, ráz krajiny a způsob zemědělství. „Hmyzí Armageddon“, jaký předestřely poslední vědecké studie ze zahraničí, předvídá zánik veškerého hmyzu. A když nebude hmyz, nebudou opylovači a nebude…, raději nedomýšlet. Názor odborníků zní, „když nebude zánik hmyzu řešen, bude nás čekat již v blízké budoucnosti katastrofický kolaps přírodních ekosystémů“.
 

Znečištěné ovzduší a životní prostředí celkově, sice zdraví všech živočichů zrovna neprospívá, ale hlavní příčinou tohoto masivního úbytku hmyzu v posledních letech však pravděpodobně nebude. Hmyz totiž téměř zmizel v oblastech, kde není ani průmysl, ani zemědělství, jen turisté. Dokonce i na některých ostrovech. Otázkou tedy zůstává. Co se všude za poslední dvě - tři desetiletí tak radikálně změnilo? Před nyní více jak dvaceti lety došlo k rozšíření bezdrátové mobilní komunikace, snadno dostupné pro širokou veřejnost. Globálně! Počáteční problémy s pokrytím signálem byly rychle vyřešeny. Brzy došlo k strmému nárůstu počtu vysílačů a signál máme nyní natolik kvalitní a silný, že k jeho příjmu postačí maličká anténka ukrytá v těle mobilního telefonu. Dále před zhruba deseti lety, přišla další vlna. Sítě LTE, mobilní internet. A k stávajícím operátorům rychle přibylo i početné rádiové vysílání dalších menších poskytovatelů rychlého internetu. Účinky vysokofrekvenčního záření na lidský organismus, používaného pro mobilní komunikaci a internet, dosud nejsou dostatečně známy. A to nemluvě o připravovaném spuštění 5G sítí… Jaký má však vliv toto všudypřítomné záření, každodenně nepřetržitě masírující drobná tělíčka hmyzu? Neváhám jej označit za devastující. Provedl vůbec někdo takový výzkum? A konečně, je to ještě nutné? Nestačí se jen rozhlédnout kolem sebe? Možná se mýlím, možná ne. Pokud ne, doufám, že to budeme řešit. A to i přesto, že jde za prvé především o velký byznys a navíc, téměř všichni přece tak milujeme být vždy a všude neustále on-line…

Odborných článků lze nalézt několik. Většinou se však týkají jen poslední dobou často zmiňovaného 5G. Uvedu výňatky pouze ze dvou.

Článek z časopisu CHIP 01/2020 „Záření z 5G pod drobnohledem“ – „Je nesporné, že je potřeba účinky milimetrových vln dále zkoumat. Sice se předpokládá, že v těchto oblastech při dodržování stávajících mezních hodnot rovněž žádná zdravotní rizika neexistují. K absorpci vysokofrekvenčních elektromagnetických polí dochází velmi blízko povrchu těla. Možné následky mohou ovlivňovat kůži a oči, neočekávají se přímé účinky na vnitřní orgány. Další otázky vyvstávají také z rostoucího počtu vysílačů.“ – Kůži a oči, u lidí?? Nezní to poněkud děsivě? A položil si vůbec někdo otázku ohledně účinků na hmyz?!

Wikipedie o 5G (Zdravotní rizika): „Podle názorů některých vědců představují milimetrové vlny (nově používané 5G sítěmi) zdravotní riziko pro člověka i přírodu, přičemž odkazují na studie zkoumající vliv milimetrových vln na kůži, zrak, srdce a zvýšenou rezistenci bakterií. Podle studie v časopisu Scientific Reports z roku 2018 existuje také rezonanční absorpce u hmyzu, který bude podle této studie vstřebávat vlnění o milimetrových vlnových délkách řádově stokrát více, než se děje u záření dosud užívaného; a to v situaci, kdy došlo k výraznému, až 75–80 % snížení populace létavého hmyzu oproti roku 1989.

A osobní zkušenost? Asi před pěti lety jsme začali mít problémy s příjmem pozemního televizního vysílání v našem rodinném domě. Signál pozvolna slábl, až po nějaké době zmizel úplně. Přivolaný televizní technik to okomentoval prostě: „To vám postupně odpálilo zesilovač v anténě nedávné spuštění LTE ve vaší obci. Na jiné opravy v poslední době prakticky ani nejezdím. Chce to novou anténu s filtrem LTE.“ A zhruba během těchto posledních pěti let z okolí našeho bydliště zmizel prakticky všechen hmyz. Bydlíme v malém městě v Krušných horách ve výšce cca 900m. Okolo nás jsou pouze louky a lesy. Žádné zemědělství, žádná chemie. A tyto louky a lesy, včetně naší zahrady, byly ještě před nedávnem plné hukotu a bzukotu nesčetného množství hmyzu. Všude spousta motýlů, včel, mušek, čmeláků a vos, ale i broučků, lučních koníků, apod. Nyní z toho hemžení nezbylo téměř nic. Všude kolem je ticho, tedy kromě šumu větru. Navíc, náš dříve každodenní ranní koncert zpívajících ptáků, intenzivně se ozývající ze stromů v blízkosti našeho domu, nyní ustal.

Poznámka redakce Ekolistu: Ministerstvo průmyslu a obchodu na svém webu zveřejnilo materiál Rizika expozice člověka elektromagnetickému poli vysílačů sítí 5G. Současně ministerstvo upozorňuje, že Český telekomunikační úřad zřídil emailovou adresu 5ghoax@ctu.cz, kam je možné posílat dotazy k relevantnosti informací o škodlivosti 5G.

reklama

 
Jiří Vaníček
Autor je čtenářem Ekolistu.cz.
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2020 10:46
Něco na tom být může. Je to asi 15 let, co šel pořad (Občanské judo?), kde si lidé z žižkovského výškáče stěžovali na zdravotní problémy. Řada z nich trpěla nespavostí, vyšším tlakem, depresemi etc. Mělo to prý souvislost s nově nainstalovanými zařízeními mobilních sítí. Vyjadřoval se k tomu odborník, který prohláil, že to-nemůže-ničemu-vadit. Druhý naopak říkal, že ten vliv je tam zcela neoddiskutovatelný. Do půl roku ty vysílače zmizely... Takže jestli je hmyz citlivější k určitým kmitočtům, může to být příčina jeho ubývání, které je pozorovatelné v posledních desetiletích.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

18.4.2020 15:30 Reaguje na Karel Zvářal
Totéž, co pozoroval autor článku u pozemního televizního vysílání, pozorujeme i u nás ve městě, když před léty na nedalém činžáku umístnili vysílač mobilního signálu. Odstranil jsem to tak, že jsem si pořídil kabelovou televizi, protože přes stížnosti na telekomunikační úřad, nebyla vůle k nápravě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.4.2020 13:57
Něco za tím být zcela jistě může, byť to řada odborníků i "odborníků" (včetně sisyfovců) zuřivě popírá. Faktem je, že tyhle vlnové délky mohou v těle hmyzu nebo jeho částech vytvářet rezonanční kmity (protože rozměry tomu odpovídají), případně vytvářet kmity v neuronech a vyvolat desorientaci / ochrnutí a jiné "radosti".
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

18.4.2020 15:14 Reaguje na Jan Šimůnek
Odborníci tvrdí, že mobilní sítě vliv mít nemohou, ale ovzduší je podle opakovaných měření čistší, případně stejné jako před érou mobilních sítí a nic jiného, kromě těch síti, nepřibylo. Zdá se, že ani obdivuhodné možnosti moderních komunikačních technologií nebudou zadarmo, spíše budou velmi draze zaplaceny. A možná, pokud hmyz opravdu vymizí, tak nebude kdo by platil.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 07:24 Reaguje na Jiří Daneš
No jestli někteří dávají význam světelnému smogu, tak to vlnění proniká i pod zem, což je ještě nebezpečnější než světlo. Když jsem kdysi dávno říkal kámošovi, co chodil z mobilem u ucha neustále (měl ho mezi prvními), že se mluví o tom, že to může škodit, tak neustále opakoval a dožadoval se odpovědi "JAK to může škodit???" Tak jsem mu opáčil, že tak jako cigarety, chlast, radiace aj.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.4.2020 15:29
K otázce, jestli elektromagnetické vlnění může nebo nebo nemůže ohrožovat zdraví, přidám mou zkušenost z doby, kdy jsem studoval; tedy před 50 lety.

Tehdy bylo straně a vládě silně trnem v oku vysílání Radia Svobodná Evropa a stanic jako Rádio Vatikán (a dalších).
V Praze na Strahově byl vojenský objekt; a v něm fungovala RUŠIČKA. Nevím, s jakým vyzářeným výkonem pracovala, ale asi se na tom nešetřilo...
Smůla byla, že ten vojenský objekt sousedil s areálem studentských kolejí. A považuji za zcela neoddiskutovatelné, že to mělo zdravotní dopady. Zejména u dívek. Což ale asi nebylo větší citlivostí něžného pohlaví - studentky totiž bydlely v blocích 6, 7, 11 a 12, které byly k té rušičce nejblíže. V podstatě těsně u ní.
A ty naše holky bez zjevné příčiny trpěly shodnými potížemi. Bolestmi hlavy, nespavostí, zhoršenou schopností soustředit se, měly poruchy menstruace a další problémy.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.4.2020 15:55
Na jaře na sena se pokosí louka, a za chvíli se vše zabalí do balíků senáže. S brouky, kobylkami, pavouky........... Se vším. Na otavy znova. A před zimou znova. Pokud něco přežilo na zemi, tak po zimě se celá louka zbránuje. Na loukách nepřežije jediná kvetoucí bylina, a ani jediný motýl na ní navázaný. To je ekologický boj proti plevelům. Na to se vyplácí dotace. Stejně jako na biopaliva nebo fotovoltaiku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2020 17:39 Reaguje na Michal Ukropec
Souhlas.
Odpovědět
DA

DAG

20.4.2020 10:27 Reaguje na Michal Ukropec
Je to jak to píšete. Například čtyřmetrová sekačka shrne veškerou hmotu na jeden řádek. To musí s křehkým tělem hmyzu udělat svoje.
Navíc se prostě hmyz nemůže do konce května vyvinout.
Dřív dělali zemědělci krmení každý den a poslední louky sklidili až po půlce července. Dneska všechno našrotují do nohavic a krmí siláží celý rok. Podle mě obrovská příčina úbytku hmyzu.
Odpovědět
DA

DAG

20.4.2020 10:40 Reaguje na DAG
A to jsem ještě zapomněl napsat, že někdy to rotačka do toho řádku hrne a kondicioner to zase na konci sekačky zase rozhodí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.4.2020 07:55 Reaguje na DAG
To proceno takhle pozabíjeného hmyzu bude asi mizivé, většina žije v zemi nebo umí létat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.4.2020 07:54 Reaguje na Michal Ukropec
Dobře, to se bavíme o loukách, to samé jsou pole zamořené chemií. Ale autor článku píše o tom, že hmyz mizí úplně všude, i na neobydlených ostrovech.
Velkou část ČR pokrývají lesy, kde se takhle nehospodaří a nejvíce biodiverzní prostory jsou zahrádkářské a vilové čtvrtě měst (Václav Cílek). V Brně v jedné bydlím, ani já ani sousedi žádnou chemii nepoužívají a seno taky nesklízí a hmyzu je viditelně méně.
Odpovědět
Pa

PavelA

21.4.2020 12:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Je sucho a hmyz/třeba i včelstva/ nemá odpovídající potravní nabídku.

To,že sedláci posečou louku s tím mnoho společného nemá,protože na "konvenčních" plochách žádný hmyz nebyl už před sečí.
Stačí první seč oddálit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.4.2020 21:16 Reaguje na PavelA
Hmys mizí i v tropech, kde je vody dost.
Odpovědět
Pa

PavelA

23.4.2020 14:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Já tropy neovlivním.
Svoje pozemky ale ano.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.5.2020 17:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Dag to rozvinul dále. Ale chodím se občas podívat do Khonovy cihelny, na Jihlavské, a tam toho hmyzu moc neubývá. V Bystrci pod Zoo to taky nevypadá zlé.
Odpovědět
ig

23.4.2020 23:15
Sice mi to připadá jako blbost, jen tak náhodně z voleje chycená korelace, ale řízený experiment s jasnými výsledky by mě třeba zviklal :-) Dělal se nějaký takový pokus?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.4.2020 08:59 Reaguje na
Zajímavé je, že pokud hmyz skutečně mizí úplně všude, je to silně alarmující informace. Protože další vývoj může být skutečně fatální.
Tahle příčina logiku má, ale pouze solidní výzkum to může potvrdit, nebo najít jiného viníka.
Chemizace zemědělství ani průmyslové emise to být nemůžou, oteplování planety taky ne, tak co?
Odpovědět
va

vaber

26.4.2020 10:42 Reaguje na Pavel Hanzl
lidstvo je zatím příliš hloupé na to aby našlo konkrétního viníka třeba ani neexistuje, bude to souhra mnoha faktorů které ovlivnují život nejen hmyzu ale i jiných organizmů na planetě, které nyní mizí. Vše je stejné jak bývalo kdysi,bylo teplo, bylo sucho, byly mrazy ,jen jeden, dnes rozhodující, faktor tady nebyl ,člověk. Ten dnes zásadně ovlivnuje celou planetu ,dobře nebo špatně,to se dozví další generace. Málo lidí je takových kteří si dokáží přiznat vinu
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 08:49 Reaguje na vaber
Odpověď je už dnes zcela jasná, ovlivňuje planetu negativně. Lidstvo rozhodně hloupé není a tak masivní jevy, jako je ozónová díra, globální oteplení atd. se vysvětlit podařilo, neměl by být problém to vysvětlit v případě úbytku hmyzu.
Odpovědět
ZK

Zan K.

7.5.2020 18:43
Onoi všichni tihle stoupenci oné moderny (a nejenom v téhle oblasti) si jaksi neuvědomují, že žijeme v bipolárním světě. a tak za všechno se prostě platí. A pochopitelně ne penězi. Tohle je jen jedna oblast a ono by bylo zajímavé dát dokopy i vše oistatní. Zdravví, nemoci, změny klimat a T.D. A T.D. Asi bychom se nestačili divit. A v tomhle mám dojem, že toho záření už je tolik. že chytrá hlava by si z něj dokázala udělat alespoň zdroj pro ty mobily.....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.5.2020 10:24 Reaguje na Zan K.
Je potřeba zjistit hlavní příčinu tohoto stavu. Ta bude asi jedna hlavní, plus další vyvolané. Bez toho tu můžeme jen plácat po diskusích.
Odpovědět

Jiří Čepelka

27.6.2020 17:57
Článek se mi zdá trochu emotivně laděný. Když se podívám na https://bit.ly/2BjafMD dozvím se, že hmyzu (by mělo) škodí, když frekvence (vlnová délka) odpovídá délce jejich těla. Z toho tedy plyne, že by jedna anténa LTE neměla „vyhubit všechen” hmyz ve Vašem okolí.

Na druhou stranu nejste jediný, kdo v nezatíženém prostředí hlásí úbytek hmyzu.

Každopádně jsem ochoten věřit, že elektromagnetické vlnění produkované lidmi může mít podíl nebo být příčinou úbytku hmyzu.

Obvykle se uvádí ztráta habitatu a biodiverzity a pesticidy. Jsem sám zvědav, jestli se objeví jedna příčina zla nebo se toto nakonec připíše stresu, kterému hmyz podlehl vlivem globální změny a další faktorů jako právě radiové frekvence, špatné hospodaření, …

Studie https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0048969719337805 pracuje i vlivem světelného smogu.
Odpovědět

Jiří Čepelka

27.6.2020 18:11 Reaguje na Jiří Čepelka
Originál první studie na https://go.nature.com/2NMFNgF.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist