https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-hlavenka-jde-to-i-bez-zaplavy-automobilu-v-mestech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Hlavenka: Jde to i bez záplavy automobilů ve městech?

5.2.2020 | BRNO
Eidhoven přeje cyklistice.
Eidhoven přeje cyklistice.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxfuel
Někdy se hodí navštívit blízké země, aby se člověku rozsvítilo. Strávil jsem teď pár dní v Eindhovenu a okolí a jestli něco člověka udeří do očí na první pohled, je to doprava. Proto jsem se na ni při zkoumání víc zaměřil. Eindhoven je populačně zhruba na polovině Brna. Nádraží prochází středem města (to je jistě překvapení jako Brno, že), a denně jím projde a projede podle městských statistik 100 000 cestujících. To je násobek čísel brněnského hlaváku - u polovičního města.
 

Ale ještě zajímavější a inspirativnější je se podívat, jak to celé funguje. Tím, že nádraží je v centru, nemusí mít vlastně nějaké velké vnitřní prostory pro čekání a podobně, protože v okruhu pěti minut chůze jsou desítky hospůdek, kaváren, bister, stovky obchodů a tři velká nákupní centra. (Prostě "kapitalismus funguje", a dokáže fungovat i příjemným způsobem, překvapivě).

Koleje jsou na náspu, který je hustě provrtaný silnicemi, cyklostezkami a chodníky, takže nedochází k tomu, že by koleje rozřízly město na dvě navzájem neprostupné půlky.

I pro člověka který tam přijde poprvé a je zmatený jak lesní včela je "realizace přepravy" hrozně jednoduchá.

V kiosku za vchodem si koupíte lístek, a zabere to opravdu dvacet vteřin. Předvolené stanice, jen mávnete kartou a už to z něj leze. Pak velké a zřetelné navigační cedule s informacemi, odkud to jede, jen jdete za šipkou. (Jako skromný kontrast dávám hlášení na našich nádražích zhruba v duchu "Zrychlený spěšný vlak vyšší kvality é třista padesát osm bé jé společnosti České dráhy", než se hlasatel vykoktá, kam to vlastně jede, už z Eindhovenu odjedou dvě soupravy. Time is money, moroni). Že samozřejmě nemusíte přemýšlet, jestli lístek, který pořizujete, platí pro toho či onoho konkrétního dopravce či vlaku nebo vagónu (!), ani snad nemusím zmiňovat. Prostě si koupíte lístek do Amsterodamu a nasednete do toho nejbližšího, co přijede. Jednoduché, příjemné, rychlé.

Vlakové nádraží v Eidhovenu.
Vlakové nádraží v Eidhovenu.

Vešli jsme na nádraží bez lístku a cedule ukazovala, že to jede za dvě minuty. Bez šance, dím po zkušenostech z ČR, ale zkusme to, další jede za sedm minut, tak je to jedno. Za minutu a půl jsme už seděli.

Vlaky zde na nádražích nepostávají desítky minut. Přijede, minuta na hop in - hop off (naskočit a vyskočit) a jede dál. Protože za tři minuty jede další. Samozřejmě na tohle svižné "šalinové" tempo musíte být trochu připravení.

Hned vedle vlakového nádraží mají nádraží autobusové. "Hned vedle" neznamená "800 metrů na Zvonařku čili ÚAN", ale opravdu úplně nalepeně na nádražní budovu.

A opět objev století. Namísto hektarové plochy s padesáti nástupišti, kde musíte nejdřív hledat "ze kterého čísla to jede do Telnice" a pak kamsi daleko běžet, je tu opět stojánek úplně u vchodu, na který přijíždějí autobusy zdánlivě náhodně. Ale nad každou stojánkou je obří cedule, kde je napsáno, co tam teď přijede a kam to jede. Na přestup vlak-autobus či opačně fakt stačí minuta. Lístky koupíte buď dopředu z kiosku (takže nezdržujete) nebo i u řidiče, ale jen kartou - řeknete stanici, on něco zmáčkne, mávnete, vyleze lístek, opět tak 20 vteřin max. Ale většina lidí má lístek (nejspíš kartu na delší období), jen jím mávne nad čtečkou, v podstatě se nastupuje "v chůzi".

Holandsko má zhruba poloviční rozlohu než ČR (o něco nad půlku), přepraví 2,5x víc cestujících než naši dopravci, najedou 2x víc osobokilometrů. Přitom Česká republika je pořád v železniční dopravě dobrá a v hromadné dopravě vůbec vyniká nad jinými - jen je z toho dobře vidět, kam to ještě může jít.

Celé to má ale jeden zásadní důsledek, o kterém píšu v titulku. Nevím, jak to kucí holandští dělají, ale i na hlavních komunikacích ve městě je násobně méně aut než v Brně. A násobně znamená mnohonásobně.

Auta ani nepostávají zaparkovaná. Nikdy jsem neviděl souvislou jízdu (čili kolonu); lidé tam běžně přecházejí na náhodných místech i čtyřproudovky. Protože tam jede auto sem tam, není to problém.

Pražská Legerova ulice.
Pražská Legerova ulice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zkuste si v Brně přeběhnout Koliště "jen tak". Jak toho přesně dosáhli, neumím odpovědět, jen se domnívám. Širší centrum města jsou většinou jednosměrky, kde jsou navíc cyklostezky a tudíž není moc kde zaparkovat - tak co by tam člověk s osobním autem dělal.

Velkou roli jistě hraje holandská specialita, kterou jsou jízdní kola: jezdí jich tu neskutečná množství a jezdí na nich lidé všech odrůd. Běžně uvidíte madam v haute couture kostýmku, která kdyby byla u nás, tak nevyleze z ničeho menšího než ze sedmičkového bavoráku se šoférem. Zde si to šlape na kole, kterému jsme říkali dřív z neznámého důvodu "Arab" nebo ze známého důvodu "Ukrajina", zastaví, opře ho o rantl a vejde do sídla světové korporace. Tohle jsou ovšem kulturní zvyklosti, které změnit chvilku potrvá...

Ale "možnosti tu jsou". Ano, Brno je poněkud kopcovitější než města v Holandsku, ale dnes tu jsou zase elektrokola. "Build it and they will come": postav to a oni přijdou. Postav jen asfaltové silnice - a přijdou auta. Postav všude dedikované cyklostezky - a lidé přesednou na kola.

Samozřejmě město s minimem aut je daleko příjemnější k žití: bez smradu, hluku, láká k "životu na ulici", kavárničky, hospody, small talk, cokoli.

K bydlení i k podnikání je město s málo auty samozřejmě příjemnější. Jde vlastně jen o to chytře vymyslet, jak auta z města vyhnat, ale tak, aby to jeho občany ani hosty, a to i včetně vlastníků aut nebolelo - dělá se to proto, aby si lidé polepšili a ne pohoršili.

Rychlost přepravy je zásadní; bez aut to nesmí trvat dvakrát tolik jako s autem, ale nejhůř stejně. To je podstata úspěchu, aby to lidé přijali. Musí to být jednoduché a intuitivní (koupě lístku, navigování ke spoji..). Čistota je zásadní, komfort (taková hustota spojů, aby lidé seděli a nemuseli stát) taky.

Pak se úplně obrátí ten (český) narativ, že lepší lidi jezdí autem a horší hromadnou dopravou. Paradoxně jsem se cítil jako podstatně komfortněji obsloužen v čistém, prostorném, voňavém vlaku, kde průvodčí nikoho nekontroluje a nelustruje, jen projde a na všechny přátelsky mávne, protože lístkem mávnete už u turniketu u vchodu do vnitřního nádražního prostoru (jak snadné), než kdybych se trápil za volantem.

Zajímavé je, že v jiných ohledech jsem neměl pocit, že by holandská města měla o moc navíc (třeba) nad Brnem, v jakémkoli ohledu. Sebepodceňujeme se, hodně jsme toho ve větších městech dohnali, nemusíme se před Západem moc stydět. Jenom ta doprava je pořád jakási balkánská.


reklama

 
foto - Hlavenka Jiří
Jiří Hlavenka
Autor je český podnikatel a investor v oblasti informačních technologií, od roku 2016 zastupitel Jihomoravského kraje.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

5.2.2020 06:24
Eidhoven ale není koncové nádraží jako v Brně, je průjezdné, spíše taková zastávka pro více vlaků najednou. To, že bychom mohli mít veřejné dopravy ještě více, je také pravda. Jen musí mít stát jiné priority.
Nizozemí je přitom stát jako okolí Prahy (tedy z Varů až po Hradec. Vlaky v Brně ale spíše končí, než by jím projížděly na druhou stranu území, skrz Prahu příměstské jezdí, v Brně ne. viz IDSJMK. V Nizozemí vlaky jedou od kraje státu ke kraji (k moři).
Odpovědět
MM

Milan Milan

5.2.2020 08:48 Reaguje na Katka Pazderů
Měl jsem možnost navštívit známé v NL několikrát, ne jako turista, ale jako člen rodiny a je to přesně tak jak popsáno, dokonce mnohem jednodušší a fungující i v jiných oblastec. Např. sběr odpadků. Žádný anonymní paušál. Karta s čipem, čipnete si, vysypete koš do většinou podzemního kontejneru a hotovo. Dokonce nemají ani občanský průkaz. Řidičák jako průkaz platí doma (nikdo jim ho do smrti nechce omezit, důchodci nepotřebují žádné buzerační posttotalitní zdravotní potvrzení,nakonec to mají zpravidla jenom přilepšení doktoři v některých státech východní evropy) v zahraničí platí pas. Perfektní cyklostezky. Atd.atd. Stačilo by jenom chtít, nevymýšlet vymyšlené, nekrást, a důvěřovat svým občanům.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.2.2020 14:50 Reaguje na Milan Milan
A také tam nemají takové to oné etnikum (Romy)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2020 08:56 Reaguje na Jiří Daneš
Samozřejmě mají a hlavně navíc musulmany a černo arabsko pákistánského obyvatelstva je tam taky dost. Ale mají méně problémů, než my s pár romů.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.2.2020 14:49 Reaguje na Katka Pazderů
Nádraží v Brně je průjezdné, i když vlaky zpravidla neprojíždí, protože zřejmě on skoro nikdo nejezdí sem a tam třeba z Rajhradu do Blanska nebo Tišnova. Projíždí pouze dálkové rychlíky, třeba na trase Břeclav (Bratislava) - Praha. Zkuste se podívat na "Mapy".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 19:47 Reaguje na Katka Pazderů
Jak jste přišel na to, že Brno je koncové nádraží? Jen 5. nástupiště, ostaní jsou průjezdné.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.2.2020 08:47
Holandsko je placaté, takže se tam dá jezdit na kolech. Česko (až na pár výjimek) nikoli. Elektrokola jsou drahá, mají nejrůznější legislativní omezení a daleko náročnější údržbu, proto se používají jen málo.
My máme daleko hustší železniční síť, což poněkud mění strukturu cestujících.
Doprava vlaky, jak ji popisujete, by se musela opravdu masívně dotovat, nebo by muselo být ekonomické jízdné, na které Holanďané asi mají, ale většina našich občanů ne (protože u nás bude +- srovnatelné s tím Holandskem). To samé platí do jisté míry i pro autobusy.
Čímž není řečeno, že by se nedalo nic zlepšovat, ale přebírat naprosto bezduše cizí vzory, jen proto, že se to nějakému aktivistovi líbí, je spíš cesta do průšvihu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2020 08:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Člověče zase melete nesmysly, elektrokola v Holandsku rozhodně nejsou drahá, nemají žádná omezení a žádnou údržbu, kde žijete? Používají se méně, protože tam nemají kopce a po cyklostezkách se jezdí běžně na benzínových skůtrech a bez přileb.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.2.2020 09:08
Když se chce, tak to jde.
Bez úřední buzerace a spoustu kvaziregulací.
Nemusíme nic nového vymýšlet, stačí převzít dobré nápady.
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

5.2.2020 10:10
Panu Hlavenkovi nelze než doporučit, aby se do svého milovaného Eidhovenu přestěhoval. Při jeho vášni pro vláčky je taky na místě dotaz, co jako radní JmK udělal proti rušení regionálních spojů. Třeba kdysi klíčové spojení Brno- Znojmo. Dnes vlak jede nejdále do Hrušovan n.J. a to ještě s přestupem a pouze 2x za den. A do dvou let má být zrušen úplně. Elektrokola jsou pro nízkopříjmové vrstvy obyvatel sakra drahý špás a ani kolo dneska nikdo nepořídí za pár pětek. Navíc foukat na každém kroku fízlovi do balonku- to už můžou lidi opravdu jet autem. Při našich dopravních předpisech by si autor "života na ulici" ve vybájených hospodách a kavárničkách, které likviduje EET, moc neužil.Takže pane autore- hezké snění!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.2.2020 14:53 Reaguje na Jaroslav Olšanský
+++++++++
Odpovědět
ig

5.2.2020 10:51
Jasně, že to jde, stačí chtít. Například v Praze by stačilo srovnat terén do jednotné nivelety, znova postavit baráky (ne všechny, ty ležící na vrstevnici cca 235 m by nebylo ani nutné bourat) a je vyřešeno. Levně, rychle, ekologicky.
Odpovědět
MM

Milan Milan

5.2.2020 20:10 Reaguje na
Zrovna Praha. Když jsem tam bydlel, tak Praha realizovala s velkou slávou pěkně dotované cyklostezky. Metoda prazvláštní.Tu ukrojili ze silnice, tu z chodníků, tu z parkovacích míst a cyklostezka odnikud nikam byla hotová. Že ji nikdo nevyužíval je jasné. A to je právě ten rozdíl mezi ČR a NL. Tam to funguje, navazuje a rozvíjí bez ohledu na zrovna šéfující politickou partaj. A hlavně se neutrácí peníze nesmyslnými nápady a hloupými projekty.
Odpovědět
ig

6.2.2020 11:11 Reaguje na Milan Milan
V Praze se cyklistika provozuje jako sport, ne jako doprava. Máme tu pěkné cyklostezky, třeba podél Vltavy nebo i skrz město, bývají dost zaplněné, protože lidi se jedou jen tak projet. Já taky na kole jezdím, ale právě v Praze by mě nenapadlo se tím někam přepravovat. Takový výlet z Počernic do Stodůlek a zpátky je projekt na celý den, s 600m převýšením, nic co by podnikaly tisíce dam v kostýmu :-) Já osobně nejedu na kole ani nakoupit, jednak nevím kam bych dal ty tašky, jednak by mi kolo určitě šlohli (bylo dost drahé a osvěžovat si poučku, že chceš-li poznat co je dřina, kup si kolo Ukrajina, se mi nechce :-)). Takže se plán výstavby cyklostezek plní kreslením fejkových "cyklopruhů" na silnice po kterých by nikoho ani ve snu nenapadlo na kole jezdit :-)
Odpovědět
ig

6.2.2020 11:18
Ještě by stálo za to zmínit zajímavý jev. V Praze se rozmohly nájemné elektrické koloběžky. Po padesáti letech od doby kdy se začalo mluvit o elektromobilitě je to tady první projekt, který lidi spontánně akceptují a rádi používají. Přesně tak, jak si vždycky všichni přáli - a lid pražský se z toho může pominout, už dvě městské části je zakázaly, asi jim individuální doprava jakéhokoliv druhu leze na nervy :-)
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

7.2.2020 11:34
Zní to hezky, města bez aut.
Ale ta idyla přestane být idylou, když člověk zestárne a nohy už tak neslouží. Nejde jen o to, že se nedostane dost blízko k místu, kam potřebuje - to by dobrá veřejná doprava možná mohla (skoro) vyřešit - ale jak dostanu domů to co jsem nakoupil, pokud toho je víc, je to objemné nebo to víc váží? A to může být problém dokonce i pro člověka mladého a dosud křepkého. Ne každý si může dovolit platit taxík.
A ne všechno je k dostání jinde než ve městě, ne všechno lze koupit přes e-shop.

Přesně totéž trápí i lidi, kteří žijí na venkově, ale do města kvůli něčemu chtě-nechtě musejí. Ale tam zjistí, že záchytná parkoviště jsou už od časného rána plná, ve městě jsou barevné zóny...
Odpovědět
Ma

Martel

15.5.2020 08:46
https://www.youtube.com/watch?v=vcam82oYCIM
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist