https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-jakl-odmitame-jednosmernou-spotrebu-lithia-a-prehlizeni-uskali-lithiove-ekonomiky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Jakl: Odmítáme jednosměrnou spotřebu lithia a přehlížení úskalí lithiové ekonomiky

31.8.2021
Na ilustračním snímku na lithium bohatý pegmatit z dolu Rožná.
Na ilustračním snímku na lithium bohatý pegmatit z dolu Rožná.
Jisté memorandum rozhýbalo debatu o českém lithiu před čtyřmi lety a řešily se dokonce biliony na důchody. Zatím to ale vypadá spíše na nároky na veřejné finance a sporný ekologický efekt. Zvonečník formuluje 7 aktuálních tezí pro českou lithiovou ekonomiku.
 

1) Lithiová ekonomika má smysl, pokud je cirkulární ekonomikou a nikoli jen jednosměrnou spotřebou s vytěžením lithia a dalších prvků na začátku a na konci dále nevyužívaného bateriového odpadu s nerentabilním opětovným využitím lithia. Nevyužívání lithia z bateriového odpadu dosud výrazně převládá nad jeho recyklací.

2) Chceme znát reálnou ekologickou a ekonomickou stránku těžby českého lithia. Získávání lithia s vysokoteplotním zahříváním velkého množství horniny či s využitím velkého množství vody může mít velkou ekologickou stopu a vyvážit tak energetické úspory provozu elektromobilů proti vozům se spalovacími motory.

3) V Ústeckém kraji odmítáme výměnu jednoho druhu těžby (uhlí) za jiný druh těžby (lithium), který může být výrazně nerentabilní (těžba krušnohorských ložisek lithia stále bilancuje na hranici ekonomické rentability) a bez reálného přínosu pro ochranu životního prostředí. Ekologicky přijatelná může být těžba lithia i jen z odvalů a nikoli otevírek nových důlních děl v přírodně hodnotné krajině okolí Cínovce.

4) Akumulace energie v přečerpávacích vodních elektrárnách (např. v bývalých těžebních oblastech) pro elektrickou síť a tepelná akumulace (např. v domácnostech bojlery pro mytí i myčky a pračky) jsou dosud ekonomicky i ekologicky výhodnější, než lithiová akumulace. Pro posun české energetiky by jejich využití mělo být prioritou.

5) Velký problém vidíme v představách, že ráno mají občané odjíždět elektromobily do práce a večer elektromobily zase nabíjet s neefektivní přeměnou energie z domácích baterií či s přetížením sítě ve večerních hodinách a nedostatkem energie z přímé výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Fotovoltaické zdroje energie pro dobíjení elektromobilů musejí být v místech, kde tyto elektromobily zejména kolem poledne parkují (např. vedle hal zaměstnavatelů a na krytých parkovištích s fotovoltaikou na střechách) a mohou se pozvolna a efektivně dobíjet i z dobře umístěných běžných zásuvek 230 V.

6) Za nutnost pokládáme vznik mezinárodního standardu pro vyjímatelné baterie elektromobilů určitých rozměrů, aby dále nevznikalo množství různých typů nevyjímatelných baterií, jejichž náhrada může být složitá a rozhodně nemusí odpovídat životnosti samotných vozů.

7) Potenciál pro budoucnost nemusejí mít jen baterie lithiové a podporujeme neutralitu k používaným prvkům pro akumulaci energie s řadou jiných možných předností proti jen hmotnosti (nižší cena a lepší dostupnost, lepší recyklovatelnost či snazší nabytí - vodík, grafen, sodík apod.).


reklama

 
foto - Jakl Jiří
Jiří Jakl
Autor je předseda Zvonečníku.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (64)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PK

Pavel Karel

31.8.2021 09:23
Pěkně napsáno...tak snad se o to postarají Číňani s grafénovými bateriemi...což stejně neřeší energetickou síť nutnou k nabíjení milionů elektromobilů (v ČR)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.8.2021 10:51 Reaguje na Pavel Karel
Píše se to přece v tom článku. Elauto se má nabíjet tam, kde přes den parkuje a ze solárů.
Normální auto stráví 90% své životnosti na parkovišti, tam se má nabíjet. To je otázka pouze organizační.

Pro určité procento elaut, které jsou přes den stále v provozu, je třeba hledat jiný systém (střídání noční a denní služby, dobíjení z VE, nebo, při nejhorším, ze sítě). Nebo používat vodík nebo dýzly, dokud se něco nového neobjeví.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.8.2021 16:26 Reaguje na Pavel Hanzl
jednoduše v tom, že na to, aby jste si mohl dobít auto, potřebujete plničku, tedy ona plnička bude muset mít nějaký parametr zabezpečení, či jak se bude nabijet el. auto ve veřejném prostoru jako jsou parkoviště na sídlišti či centrech měst...kdo vytvoří dobijecí infrastrukturu a kdo jí zaplatí? Už se na soláry vykašlete je to utopie. Nabijet auto na solary, které se nabijí jen ze slunce a chcete nabit auto večer, musíte mít kde energii nejdříve uložit a to celé zase prodraží...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.8.2021 19:41 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Vy asi spíte na vavřínech, protože tohle se dávno ve velkém buduje, v normálních zemích už mají tisíce (desetitisíce?) nabíjecích stanic. Normálně na parkovištích, kde se člověk zdržuje delší dobu, před obchodňácích atd. Ale hlavní objem energie by měla být z domácích (firemních) fve.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

1.9.2021 17:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Mluvíte o dotovaných instalacích ? To jsou velké domů pro pár pakujících se firem. Plocha střechy obchoďáku s nějakým cca Wp instalovaných panelů versus stovky parkujících aut s prodlužkami ? To je směšné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.9.2021 10:49 Reaguje na Petr Pekařík
Malé elauto spotřebuje na 100km jízdy elektřinu asi z 30m2 panelů a jeden průměrný den. To je parkovací místo s příjezdnou komunikací. Tohle přece není žádné monstrum...pouze trochu organizace.....
Odpovědět
PB

Petr Blažek

31.8.2021 17:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzl, momentálně u benzinové stanice jedna nádrž o objemu cca 50 m3 váží 15 tun a nakrmí v krátké době 1000 automobilů.
Aby jste v tak krátké době nakrmil 1000 elektromobilů tak vám nebude stačit 1500 t mědi.
Ten celý systém zdaleka není jen o bateriích a autech. Celá infrastruktura by se musela několika násobně posílit. A bohužel to není na vždy. Rozvody elektřiny se co 20-30 let vyměňují takže si krásně a za veselého potlesku vyrabujeme všechny zbývající přírodní zdroje.
A při tom stačí netlačit pouze na ten jeden systém - systém akumulátorů, když se nabízejí i jiné cesty.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

31.8.2021 18:05 Reaguje na Petr Blažek
Pravda, stejně tomu je i u letecké dopravy, ani tam se multimiliardové náklady do celkové "ekologické zátěže" nezapočítávají
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.8.2021 19:51 Reaguje na Petr Blažek
Já netušil, že elektroauta jezdí na měď. Vždycky jsem si myslel, že na elektřinu.

Právě kvůli zvýšenému odběru elektřiny je potřeba budovat decentralizovné systémy, kde se energie spotřebovává na místě, nebo nejblíže výrobně.
Přírodní zdroje rabují ve velkém především ropáci (nevratně) a třeba zrovna měď se už dnes recykluje snad z 90%.
Odpovědět
ig

1.9.2021 16:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Ze 100 %. Aspoň měděné okapy mi ukradli vždy a celé, dokud jsem tam nedal plastové. U plastu ta recyklace tolik netáhne :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.9.2021 10:55 Reaguje na
Tak vidíte. Pokud by se daly recyklovat prakticky všechny materiály, které používáme (na 100% to nebude nikdy), postupně by se mohla uzavřít velká většina průmyslu a zpracování těžby surovin.
Místo toho by se mohutně recyklovalo, což je dražší a namáhavější.
Pokud by k tomu byl přizpůsoben i průmysl vyrábějící věci s jasným chemickým složením a sběr (výkup) všeho odpadu dle tohoto složení, recyklace by byla taky daleko jednodušší.
Je to otázka organizační a politická, nikoliv technická.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

1.9.2021 17:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud vaše auto tráví na parkovišti 90% času , pak ho nepotřebujete. Stačí taxík nebo sdílená koloběžka
Odpovědět
ig

1.9.2021 19:51 Reaguje na Petr Pekařík
Sem si to schválně spočítal a mám to za normálních okolností 30 minut do práce, 30 minut z práce a 23 hodin pauza :-) A za taxík bych hned z několika důvodů neměnil, i kdyby to bylo celkově třeba desetkrát levnější, protože se platí pohotovost k jízdě a absence nutnosti dopravu plánovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.9.2021 11:00 Reaguje na
Řešením je pro budoucnost autonomní taxi.
Zavoláte si mobilem odkud kam a kdy chcete jet, kolik lidí nebo nákladu a přesně na minutu máte přistaveno a nemusíte vůbec vlastnit auto, neřešíte parkování atd.
Bez řidiče a v elektrice by to mohlo vycházet stejně (nebo i levněji) než vlastní auto.

Samozřejmě pro lidi, kteří denně najezdí stovky km to není, ale těch je minimum.
Odpovědět
ig

31.8.2021 11:14
Jen podotek, pro recyklaci Li platí totéž co pro recyklaci čehokoliv jiného. Cenově i technologicky to musí být zajímavé, pak to poběží samospádem a třeba vám i ukradnou vyjímatelné baterky z auta, jako dnes šlohnou měděné okapy a odnesou na recyklaci. Jestliže to bude neekonomické (=neekologické), budou se baterky vyhazovat na skládky.
Odpovědět
Pe

Petr

31.8.2021 11:37 Reaguje na
Jen úvaha: Aby se na něčem vydělalo, tak to musí vyprodukovat víc, než se do toho vložilo, neboli někde jinde se musí o to víc roztočit ekonomika, aby na onen zisk z recyklace vydělala. A jelikož ekonomika je založená na spotřebovávání přírodních zdrojů, tak zisková recyklace způsobuje zase jen další drancování přírody.
Pokud tedy recyklace má mít svůj původní smysl, tedy šetření přírodních zdrojů a ne jen byznys, nesmí být zisková. Jedině tak bude recyklace vytvářet tlak na opravdovou úsporu a skutečné šetření přírody.
Odpovědět
Pe

Petr

31.8.2021 11:43 Reaguje na Petr
Neboli jestli to s ochranou životního prostředí a ekologií myslíme vážně, budeme recyklovat, ať to stojí kolik chce.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.8.2021 12:23 Reaguje na Petr
Musím vám oponovat.

Mohu vydělat, i když vložím více než vyprodukuji. K tomu slouží prorůstání ekonomiky a byznysu za účelem vyhlašování správných dotačních programů.

Podle mne jsou třeba recyklace papíru či kovů ziskové a šetří planetu.
Odpovědět
Pe

Petr

31.8.2021 12:41 Reaguje na Jiří Svoboda
Dotování není ziskovost.
Ziskové věci už jen ze svého názvu těžko něco ušetří. Ziskovost přitahuje investice a způsobuje víc výroby, víc používání, víc odpadu....
Skutečně ušetřit jde jen na tom, na čem někdo nevydělá a co někdo nevyrobí, nekoupí, nevyhodí.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.8.2021 20:39 Reaguje na Petr
Takže solární baroni nejsou při svém "podnikání" ziskoví?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.9.2021 09:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Obávám se, že nikoliv. Kupovali panely i baterie za asi desetinásobné ceny.
Maximálně ziskoví jsou biopalivoví magnáti, tam je technologie levná a dotace maximální.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.9.2021 12:00 Reaguje na Pavel Hanzl
10x, to přeháníte. Ale podpora byla nastavena strašně vysoko navíc protiústavně a tak to zjevně na ziskovost vyšlo.

Cílem příspěvku je poukázat na fakt, že o ziskovosti nerozhoduje jen smysluplnost podnikání nýbrž i dojení státu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.9.2021 13:09 Reaguje na Jiří Svoboda
Bohužel, podnikání je dnes čím dál více ovlivněné státem.
V normálních zemích jde o ekologii a omezení fosilní energie, u nás o bohatnutí oligarchie.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.9.2021 17:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Pak je dle vaší definice množina normálních zemí prázdná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.9.2021 11:01 Reaguje na Jiří Svoboda
Není, i když nám to chtějí ropáci nakecat. Stačí se podívat směrem na Západ, já tam prázdno fakt nevidím.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.9.2021 06:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano. Nebýt podnikání ovlivněno státem a hlavně Bruselem, využívali bychom uhlí ještě dalších 50 - 100 let, měli bychom díky tomu elektřinu a teplo násobně levnější, stejně jako třeba ocel a cement a fotovoltaiky a větrníky by po většinu této doby byly jen doplněk o velikosti maximálně 10 - 20 % celkové energetiky, podle konkrétních podmínek té které země.
Odpovědět
ig

31.8.2021 13:50 Reaguje na Petr
Už jsem to tu v různých debatách zkoušel probírat, ale obávám se, že jsem nebyl všemi pochopen :-) Zkusím tedy příklad, snad bude dost absurdní. Dejme tomu, že bylo z moci úřední přikázáno (třeba jako side effect obecnějšího nařízení), že se má recyklovat sklo ze sklolaminátových substrátů desek plošných spojů. Technicky to jde - desky se v reflow peci zbaví obvodů, chemicky se odstraní vrstva mědi a pak se samotné desky tepelně delaminují a skelná výztuž se rozvlákní, vyčistí a přetaví. Sežere to dost energie, bude z toho spousta smradu a kouře, odpadních chemikálií z leptání a oplachu, použitých uhlíkových filtrů, respirátorů, rukavic a dalšího bordelu, ale cíle bude dosaženo. IMHO jasný příklad kdy je šetrnější dát desky na skládku a sklo vyrobit nové.
Třeba to jednou přijde, dojde sklářský písek nebo se přijde na to, že kameny jsou vlastně živé bytosti, ale teď a tady je takováhle recyklace nesmyslná jak ekonomicky, tak pro životní prostředí :-)
A přesně totéž platí pro ty baterky - ekonomicky nevýhodná recyklace je nejspíš i environmentálně nevýhodná.
Odpovědět
Pe

Petr

31.8.2021 14:32 Reaguje na
Rozumím. Teď ještě popište proces výroby nových desek - od těžby a výroby mědi, přes výrobu skla, po výrobu pryskyřice.
Cílem recyklace obtížně recyklovatelných výrobků by měl být tlak na omezování jejich výroby, protože házet je někde v koutě na hromadu jaksi není řešení. Jenže to je v přímém rozporu se spotřební ekonomikou a společností.
Odpovědět
ig

31.8.2021 14:37 Reaguje na Petr
Takže akceptujete, že vynucená recyklace může být dražší a pro životní prostředí víc zatěžující, ale přesto ji požadujete?
Odpovědět
Pe

Petr

31.8.2021 14:44 Reaguje na
Zatím jste mne nepřesvěčil, že je taková recyklace pro životní prostředí opravdu víc zatěžující. Myslím si, že řetězec vytěžt - vyrobit - vyhodit na skládku těžko něco překoná.
Odpovědět
ig

31.8.2021 15:07 Reaguje na Petr
Pak lituji, nenapadlo mě, že by si někdo ten můj odstrašující příklad a) nedokázal představit, b) považoval jej za návod :-) Ale stalo se to Orwellovi, může se to stát i mně.
Odpovědět
Pe

Petr

31.8.2021 15:28 Reaguje na
To jste mě zklamal.
Odpovědět

vladimír šmídl

1.9.2021 04:12 Reaguje na Petr
Při výrobě měděné fólie lze využít měďnatých solí
(modrá skalice) a fólie naroste elektrolyticky za teploty asi 40 stupňů Celsia na pomalu otáčejícím se válci z nerezu s vyleštěným pochromovaným povrchem , fólii lze kontinuálně odvíjet .Vnější povrch zůstává matný, což je výhoda pro následné lepení k podkladu (současný stav).
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.8.2021 17:38 Reaguje na
Máte pravdu Vy i p. Petr. Nám nejvíc škodí nadvýroba, reklama, plýtvání, ku...tka ve výrobcích a tak. Dokud se nezmění názor na stálý růst, není šance neco zlepšit. Recyklace může být stejně škodlivá pro prostředí jako skládkování, protože spotřebovává spoustu energie a materiálů, který se musí pro ten účel zase vyrobit. Váš příklad recyklace se spotřebou energie spíš podobá těžbě písku a výrobě nového skla, ale třeba na to opravdu dojde. Odpadla by ta skládka. Anebo se ze sklolaminátu odstraní měď a zbytky se recyklují tak, aby se daly použít na něco jiného. Běžné jsou asi přísady do stavebnin (italská mafie by mohla vykládat:-)). Je o recyklace vůbec v průmyslu zájem? Dovedou se obory mezi sebou domluvit, když jsou výroby rozeseté po celé planetě, a špinavá recyklace je popelka, která se provádí jen v některých zemích?
Odpovědět
ig

31.8.2021 18:36 Reaguje na Jarka O.
O recyklaci je zájem, ale jen o takovou, kde je recyklát levnější než nový produkt. Podle vzorce eko=eko to většinou znamená, že když je recyklace nápadně drahá (to byl ten můj příklad zpracování kvanta materiálu pro získání pár gramů obyčejného skla), signalizuje to, že se na ni spotřebuje mnoho energie (recyklace má málokdy přidanou uměleckou hodnotu, takže tohle primitivní nacenění většinou platí), což je v rozporu s ekologičností. Takže se recyklují kovy, asfaltové směsi, stavební sutě (tam hlavně kvůli poplatkům za skládkování), sklo, horko těžko některé plasty, textil, papír a to je skoro vše :-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.9.2021 07:04 Reaguje na Jarka O.
No, rozvoj potřebujeme, protože potřebujeme, aby lidé byli bohatí. Jedině bohatí lidé mají přístup ke kvalitnímu vzdělání i k osobnímu využívání moderní techniky a jedině takoví lidé mohou aktivně hledat a objevvoat nové věci a vynalézat a dávat dohromady nová zařízení a technologické postupy. A to jako lidstvo potřebujeme, protože tím získáváme nový životní prostor. Nebo jinak, člověk, který využívá nové poznatky a vynálezy tím zmenšuje svou ekologickou stopu a tím umožňuje , aby na stejné ploše, stejném regionu, stejném místě, mohlo žít v dostatku a blahobytu i víc lidí. Lidé z chudých regionů, Afriky, Afgánistánu a podobně jsou v tom směru pro objevování ztracení, protože i kdyby se mezi nimi objevil člověk s velmi nadprůměrnou inteligencí, třeba 160 - 200 IQ bodů, nedostane ani odpovídající vzdělání ani nezíská osobní zkušenosti s moderními technologiemi a tudíž se mezi těmi, co vyrostli v bohatých regionech, neprosadí.
Pokud se růst zastaví, tak velice snadno lidi zchudnou a pokud zchudnou, za prvé se zastaví výzkum a vývoj nových věcí. Za druhé lidi nedosáhnou na nejmodernější vymoženosti a jejich ekologická stopa se tak zvětší. A když se jejich ekologická stopa zvětší, nemusí se do daného regionu "vejít". Buď budou muset migrovat nebo se jejich počet bude násilně zmenšovat. Za prvé velkým omezením počtu dětí. Za druhé všelijakými nepokoji, vraždami a u celých regionů třeba i občanskými válkami.
Dnes je to vidět například v NoGo zónách, ekologická stopa lidí, kteří tam žijí, je výrazně větší než v rozvíjejících sídlištích a naopak lid odtamtud ubývají.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.9.2021 07:25 Reaguje na Radim Polášek
Co se děje v no go zónách,máte nějaké nové zprávy? Většinou se dělá, že neexistují,tak ani nevím, že v nich ubývá lidí. Jestli odcházejí za prací, tak je to dobrá zpráva. Růst až do nebe? A potom? Má to i špatné stránky, ale souhlas, rozvoj je potřeba, hlavně v některých oblastech země. Brání mu podle mě války a kolonialistická nátura některých států.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.8.2021 20:00 Reaguje na
V každém lidském jednání musí být zastoupen selský rozum.
Šetřit nebo recyklovat za každou cenu je jasný nesmysl.
Bohužel, existují systémy, které musí být nastaveny za prakticky každou cenu.
Odpovědět

vladimír šmídl

1.9.2021 04:04 Reaguje na
Od začátku:
Chemicky se odstraní vrstva mědi, cínu a olova a elektrolyticky se roztřídí.
Základem laminátu je epoxidová pryskyřice - nerecyklovatelná, (obsahuje retardéry hoření), nebo
polyimidy (vyšší teplota degradace) , nebo
teflon .Ohebné plošné spoje jsou na polyesteru (fotoaparáty), tam je to asi snadné.
Borokřemičitésklo v podobě tkaniny je sice možné nějak uplatnit, ale nikoli k výrobě tkaniny (průměr několika mikrometrů na vlákno předpokládá čistou surovinu)
A existuje oblast skelných laminátů s dalšími pryskyřicemi (aminoplasty).Množství výrobků se skelnými lamináty se rozhodně neomezuje na plošné spoje (technika vn, lokomotivy).Mnoho tun těchto odřezků leží na skládce u Sulkova u Plzně.Ale skládka již není veřejnosti přístupná takže je ,,ekologicky vyřešena". Mimochodem: polička z odřezků epoxidového laminátu má pro domácnost neomezenou pevnost i životnost...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.9.2021 07:16 Reaguje na vladimír šmídl
Zapomněl jste na vícevrstvé plošné spoje. Takže plošné spoje se musí rozdrtit na malé kousky, aby bylo se možné dostat k mědi, cínu atd uvnitř laminátu. Asi i s méně význačnými součástkami.
Ve výsledku získáte docela jemnou drť laminátu a směsi plastů z konektorů či ze zapoudření součástek plus s příměsí dalších materiálů a to všechno chemicky poznamenáno činidly, kterými se vymývaly z té směsi kovy.
A co tedy s tím? Nabízí se možnost směs nasytit další tekutou pryskyřicí a vylisovat za současného vytvrzení buď hrubší méně náročné užitné předměty nebo všelijaké nosníky. Je ovšem otázka ceny životnosti, užitnosti, nezávadnoti a pevnosti takových druhotných kompozitů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.8.2021 20:06 Reaguje na Petr
Ekonomika není založena na spotřebovávání přírodních zdrojů, nevím, kde jste to sebral.
Ta je založena na vydělávání peněz.
Recyklace naopak musí být zisková, jinak fungovat nebude.
Dá se to zařídit většinou pouze netržním způsobem, většinou daněním a dotováním.
Existují materiály, které se recyklujna čistě tržním principu, (zlato, stříbro, všechny drahé kovy až možná po měď), to nás ale nevytrhne.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.8.2021 16:27 Reaguje na
a to se neděje
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.8.2021 11:48
Těžba lithia slibuje státem garantovaný zisk, proto ten veliký zájem.
Virus totální elektrifikace společnosti tak vytahuje z hrobu zombie, které se již nemohou dočkat až se zakousnou do pořádné porce životního prostředí.
Místo toho, abychom si chránili přírodu ,pustíme těžaře ať nám vydělají.

Pak ještě máme ložiska zlata, tak proč nepovolit i těžbu tam, ty peníze přece stát potřebuje. :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.8.2021 15:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Těžba lithia na Cínovci se stále potácí na hranici rentability, ložisko je obrovské, ale řídké. Nevydělá na tom asi nikdo nic, pokud ceny nevyskočí výrazně nahoru, což zase nikdo neví.
Stačí vymyslet baterii bez lithia a všechno je k ničemu, celkem logicky do toho nikomu moc nechce.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

31.8.2021 15:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
I na to zlato dojde, stačí jenom, aby byl Bába ještě čtyry roky u koryta a budeme platit i za vzduch
Odpovědět
FF

Franta Frantíků

31.8.2021 16:45
Vznesené požadavky jsou pochopitelné, rád bych k tomu přidal nějaké své poznámky "od fochu":

Ad bod 1)
V současnosti sci-fi. Lithium z baterií sice recyklovat lze, ale výsledný produkt se již k výrobě akumulátorů nedá použít. Obávám se, že na "cirkulární lithium" si ještě hodně dlouho počkáme.

Ad bod 4)
Také bohužel sci-fi. Nějaký potenciál mezi budoucími jezery na severu čech samozřejmě PVE má, ale problém to nevyřeší. Stavba další přečerpávačky na "zelené louce" je z pohledu ochrany přírody neprůchozí. Nahřátý bojler je Vám u vybitého elektroauta k ničemu.

Ad bod 5)
Ano, FVE je nutné budovat v blízkosti dobíjecích stanic. Z čeho ale budeme nabíjet v zimě nebo při špatném počasí, to doopravdy netuším. Zatím je jediná reálná varianta ruský plyn.

Ad bod 6)
To pro potřeby lithia nemá vůbec smysl řešit. Lithiový akumulátor totiž na to není dostatečně kompaktní (a zřejmě nikdy nebude, energetická hustota lithiových aku má své teoretické maximum ke kterému se pomalu, ale jistě blížíme). Moderní elektromobil má články úplně všude (např. i ve sloupcích apod.) právě pro to, aby byl jeho dojezd větší než u nádražní ještěrky.

Ad bod 7)
Potenciál pro budoucnost ani lithiové aku nemají. Pro potřeby Green Deal nemají dostatečnou měrnou kapacitu a ani jich nejsme schopni vyprodukovat dostatečné množství.
Odpovědět
ig

31.8.2021 17:37 Reaguje na Franta Frantíků
Ten bod 4 se tu donekonečna opakuje. Stačí mapa, tužka a dva vzorečky, m*g*h a vzorec nebo tabulky pro průtok vody otevřeným korytem, aby bylo jasné, že i kdyby se propojila všechna nová jezera a používala se optimálním způsobem, ani se nepřiblíží "etalonové" přečerpávací elektrárně Dlouhé stráně :-) Jediné co by pomohlo je zřídit obrovské nádrže někde vysoko v Krušných horách, ale to asi neprojde :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.8.2021 19:55 Reaguje na Franta Frantíků
"Svět už není mladý, dva tisíce let uplynulo od stavby jehlancových hrobek a vše tu už bylo a nikdo nic nového už nevymyslí". Egypťan Sinuhet
Odpovědět
ms

1.9.2021 00:28
V pondělí byla v ČR prezentace trucku Volvo na baterie. Má 16 tun a uveze 6 tun. Ano, hádáte správně, hlavně bude potřebovat uvézt sám sebe kvůli nesmyslně obřím baterkám. Ty mu umožňují výkon 130 kW, tedy jako má dobré SUV (má ale dobrý točák) a dojezd deklaruje 200 km. Cena: 4násobek proti dieselové verzi. Plzeňský Prazdroj vlastněný Japonci objednal 4 kusy a o den později oznámil, že zvyšuje ceny piva o 3 %. Ještě tak aby se začalo dělat z lásky ke Green Deal zelené pivo. Hnus.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.9.2021 09:33 Reaguje na
Volvo už patří Číňanům a tahle větev je asi fakt slepá, trucky se staví a testují na vodík.
Samozřejmě cena piva s tím nic společného nemá, ta je dána trhem s pivem.
Odpovědět
MK

Miroslav Kroulík

1.9.2021 01:49
Článek i diskuse pod ním jsou asi natolik reálně užitečné, jako bylo bádání středověkých scholastiků ohledně toho, kolik andělů se vejde na špičku jehly. Lidi, kdy už konečně pochopíte, že celá elektromobilita je totální nesmysl, šílený výplod chorého mozku a stejně jako perpetuum mobile to nikdy reálně fungovat nebude. Jenom pořád nevím, proč se to šílenství rozpoutalo a co se tím sleduje. Že by někdo chtěl dobře vydělat na lidech rozumu mdlejšího, kteří tomu všemu uvěří natolik, že nebudou váhat do zářných elektromobilních zítřků investovat svoje peníze? A pokud se to aspoň zčásti nakonec podaří, tak na údajný hlavní cíl, snížení emisí CO2, bude mít celá elektromobilita negativní vliv, protože skoro všechna nově vyrobená těžká elektroauta budou jezdit na elektřinu vyrobenou spalováním fosilních paliv (zemního plynu). Obnovitelné zdroje to nemůžou utáhnout ani omylem, leda že by přestaly platit fyzikální zákony.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.9.2021 07:34 Reaguje na Miroslav Kroulík
Teď ještě někoho dostat do Bruselu, aby to těm šílencům přednesl.
Celá sázka na OZE, e-mobilitu a překopání energetické infrastruktury přinese ŽP podstatně více škod než kdyby se doslova nedělalo nic.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.9.2021 08:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tenhle nesmysl jste nikdy neráčil objasnit.

Nedělat nic znamená, že se bude emitovat do atmosféry ročně ne 50, ale postupně daleko více mld. tun CO2, což znamená koncentrace skleníkových plynů zcela mimo možnosti zvládnutí ekosystému. A ten samozřejmě zkolabuje a život na Zemi z největší části vymře.

Myslíte, že pole větrníků a solárů má ještě větší razanci v ničení ŽP?
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

1.9.2021 18:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Každopádně to pole větrníků má ambice i potenciál vyřešit jarní a podzimní tahy ptactva :-). Na druhou stranu omleté vrtule mohou posloužit jako vlnolamy přístavu nebo základy pro korálové útesy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.9.2021 11:04 Reaguje na Petr Pekařík
Z komára velblouda neuděláte a největším zabijákem ptáků jsou desetitisíce km elektrických vzdušných vedení po celé Evropě.
Odpovědět
ig

1.9.2021 07:55 Reaguje na Miroslav Kroulík
To je vcelku jednoduché: každá generace touží po tom si udělat "svoji" revoluci. Když se to vyvede, jde o revoluci technologickou (průmyslová , počítačová, ...), když není o co se opřít tak se dělá revoluce sociální (velká říjnová, ...). No a tohle je holt revoluce sociální, byť se ohání jakousi technikou. Kdyby revolucionáři znali Carnotův cyklus a Faradayovu konstantu a pochopili nesmyslnost svého počínání, tak budou vyvlastňovat byty nebo posílat bělochy do plynu, hlavně aby se něco dělo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.9.2021 08:25 Reaguje na Miroslav Kroulík
Zcela evidentně netušíte, co je to perpetuum mobile. Elauto jezdí totiž na elektřinu.
Žádné šílenství se nekoná, stejně jak s rozvojem páry, dýzlů, počítačů nebo čehokolov jiného. To se u nás vyvolává mediálním tlakem, pan Karel Hvížďala tomu říkal "medialita". Jenom jsme v jiné situaci, tlačí nás klimatická změna.

Chytat hysťák kvůli tomu, že se za 15!! let nebudou vyrábět dýzly, může jen nešťastník doblblý právě medialitou.
Odpovědět
ig

1.9.2021 09:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Elektroauto jezdí z půlky na hnědě uhlí a z druhé půlky na zemní plyn, chceme-li výhled do blízké budoucnosti. Ale jinak vám úplně rozumím :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.9.2021 13:13 Reaguje na
Záleží ovšem kde. Pokud počítáte náš ropákistán a nabíjení ze sítě, tak určitě ANO.
Ovšem elauto je technologie 21. století a tam se s uhlím už nepočítá, normálně se živí z domácí (firemní) fve nabo ze sítě, taky převážně z OZE.

Do dýzlu taky necpete seno určené pro koně.
Odpovědět
ig

1.9.2021 16:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistěže počítám ropákistán. Všechno má emise tady a teď a předčasně pořízené elektroauto je stejné zlo jako přesčas ponechaný diesel :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.9.2021 11:07 Reaguje na
To se ale zlepší, nebojte. Naše uhelny zbankrotují do pár let (rok 2038 dle uhelné parakomise je zcela srandovní termín) a my budeme kupovat čistou elektřinu od sousedů.
Jenom bude asi pekelně drahá, tento svět není stavěn pro blbý.
Odpovědět
ig

2.9.2021 17:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Tím jste ovšem neodpověděl na to, proč by si měl někdo TEĎ kupovat elektroauto. Naopak, říkáte tím proč bych si ho kupovat neměl :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.9.2021 22:17 Reaguje na
Protože má na baráku malou fve a pak jezdí zadara. Normální benzíňák spotřebuje za rok asi TISÍC litrů benzínu jen na popojíždění (12 tis. ročně) navíc dá rodina třeba 20 tis. za elektřinu.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.9.2021 17:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže zkusíme kupecké počty jak je to zadara.
Malá fve má s akumulátorem má cenu 350-4000000kč. Po odečtení dotace zaplatíte zhruba 160 000 Kč. Předpokládaná životnost fve 25 let, akumulátoru 8-10 let. Cena akumulátoru ( nejčastěji nabízený 7,1 kwh ) 75000 Kč. Roční odpisy na fve tedy činí (160000 /25) 6400Kč + 2 baterie navíc ( 150000 /25) 6000Kč.
Dohromady tedy cca 12 500Kč.
Tento výkon vám bud zajistí polovinu spotřeby domácnosti a nebo denní dojezd toho nejmenšího elektroauta 50 km.
A to si k tomu připočtěte rozdíl mezi cenou např. fabie cca 250 000Kč a cenou elektroautíčka cca 500 000 Kč.

Opravdu energie zadara a to je v tom polovina ceny státní dotace.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist