https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-michalisko-jak-jsme-se-pokouseli-domoci-snizeni-skod-zveri-na-opavsku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Michalisko: Jak jsme se pokoušeli domoci snížení škod zvěří na Opavsku

9.4.2021 | OPAVA
Prasata divoká v lese. Ilustrační snímek.
Prasata divoká v lese. Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Asociace soukromého zemědělství Krnovsko – Opavsko z.s. sdružuje na své regionální úrovni sedláky hospodařící na celkové výměře 5500 ha. Od založení tohoto spolku se mnozí členové potýkají s narůstajícími škodami od spárkaté zvěře. Jako nejpostiženější zástupci jsme se proto rozhodli věnovat škodám na zemědělských plodinách intenzivnější pozornost. Domnívali jsme se, že nás čeká docela snadný úkol.
 
Ze spárkaté zvěře zemědělcům působí největší škody prase divoké. Proto jsme se výlučně zaměřili na regulaci tohoto zvířete.

Současně platný zákon číslo 449/2001 Sb. o myslivosti umožňuje vypočítat takzvaný normovaný stav zvěře, to je maximální počet kusů zvěře, který je únosný pro krajinu v dané lokalitě. Z dikce zákona vyplývá, že překračováním tohoto stavu dochází k nežádoucím škodám v krajině. Stav černé zvěře, lidově divočáků, se ve smyslu chovatelských zásad vyhlášky 491/2002 Sb. § 5 normuje v počtu 5-9 kusů na 1000 ha honitby.

Honitba, která nedosahuje výměry 1000 ha lesního porostu, by neměla provozovat žádný chov černé zvěře. Pokud jsou v honitbě polnosti, do výměry pro normování počtu černé zvěře se nezapočítávají, a to ze správného důvodu, jelikož prase divoké se má vyskytovat jenom v lesích, neboť na polnostech působí značné škody.

Škody na polních plodinách podle druhu zvěře.
Škody na polních plodinách podle druhu zvěře.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Výzkumný ústav rostlinné výroby / archiv ASZ Krnovska - Opavska

Dodržování většiny ustanovení tohoto zákona spadá do kompetence obce s rozšířenou působností pod odbor životního prostředí. V našem případě se jedná o Magistrát města Opavy.

Normovaný stav černé zvěře v celé působnosti tohoto Magistrátu dosahuje pouhých 23 kusů. Tady musíme podotknout, že mimo působnost magistrátu města Opavy je celá oblast Vítkovska a celé Hlučínsko a Kravařsko. Zdůrazňujeme, že vzhledem k zemědělskému charakteru Opavska dosahuje normovaného stavu jediná honitba, a to vlastní honitba města Opavy.

Odstřel černé zvěři evidovaný opavským magistrátem se v současné době pohybuje na úrovni 1500–2000 kusů ročně. Na základě výše uvedeného jsme se s důvěrou obrátili na odpovědné úředníky Magistrátu města Opavy s cílem urychleně prosadit snížení mnohonásobně překračovaného stavu černé zvěře. Mylně jsme se domnívali, že s využitím § 39 zákona o myslivosti udělají úřednici magistrátu rychlý pořádek.

Divočáci se z lesa přesouvají i na louky a trvalé travní porosty.
Divočáci se z lesa přesouvají i na louky a trvalé travní porosty.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Michalisko / archiv ASZ Krnovska - Opavska

Již při první schůzce nám odpovědný úředník sdělil, že se současným stavem nemůže nic dělat a v honitbách, které nemají normovaný stav, může žít libovolné množství zvěře. Máme k dispozici i dopisy podepsané jeho nadřízenou, které obhajují stav počtu prasat jako běžný, spíše klesající. Na naše námitky, že jen výše odstřelu je důkaz o přemnožení zvěře v oblasti, úředník odpovídal, že se především jedná o zvěř migrující z jiných lokalit.

Je pikantní, že odpovědný úředník v této situaci vydal všem honitbám takzvanou naléhavou výzvu, kde tvrdil, že v působnosti Magistrátu města Opavy dochází k masivnímu pytláctví zejména u spárkaté zvěře a mnohé honitby musí zastavit lov z důvodu minimálního počtu zvěře. Na naši výzvu, aby doložil svá tvrzení, odpověděl, že vychází z ústního podání členů Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ).

Úlovek černé zvěře na 1000 ha honiteb.
Úlovek černé zvěře na 1000 ha honiteb.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | VÚLHM / archiv ASZ

Po našem soustavném tlaku byla tato naléhavá výzva zrušena tím samým úředníkem. Ve zrušujícím dokumentu se uvádí: „Výše uvedené skutečnosti se nepodařilo prokázat.“

Na postup tohoto úředníka jsme si stěžovali u tajemníka Magistrátu města Opavy, a to i z důvodu, že zmíněný úředník byl v minulosti svou nadřízenou vyloučen z řízení pro podjatost minimálně ve vztahu k jednomu z nás. Tajemník magistrátu všechny naše výtky smetl ze stolu a v případě podjatosti nás poučil, že dotčený úředník byl povýšen z referenta na vedoucího sekce myslivosti a touto změnou pracovního zařazení podjatost automaticky padá. Přestože úředník dělá tu samou činnost a stále se podílí na výkonu práva myslivosti v kolizních honitbách.

Vyhrocený spor o stav divočáků se odehrával i skrze média.
Vyhrocený spor o stav divočáků se odehrával i skrze média.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv ASZ Krnovska - Opavska

V rámci našeho odvolání ke krajskému úřadu v Ostravě jsme doručili své úředně ověřené výpovědi včetně rozhodnutí o podjatosti úředníka. Krajský úřad nám dal za pravdu v tom, že podjatost je daná a trvalá, změnou funkce se neruší nebo nevzniká. Ale vzhledem k tomu, že jsme odpovídající dokumenty doručili nedůvěryhodným způsobem, to je e-mailem, nebude se tímto naším konkrétním doručením zabývat. My jsme však k doručení použili datovou schránku krajského úřadu a máme patřičné potvrzení o doručení.

Vlastní žádost o snížení stavu černé zvěře se táhla několik let. Při prvním rozhodnutí vydal úředník rozhodnutí o odstřelu v počtu menším, než byl běžný roční odlov. Všichni zemědělci se odvolali k nadřízenému orgánu a ten věc vrátil k novému projednání. Na naše opakované výzvy se úředník zcela legitimnímu zákonnému požadavku systematicky bránil a i přes předložené žádosti s naší fotodokumentací se vyhýbal místnímu šetření o pobytových znacích černé zvěře a následných škodách.

Nové vydání rozhodnutí zcela nevhodně protahoval a dokonce zadal studii u Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, která měla naše nároky znevěrohodnit. Studie však došla k závěru, že v hodnocených honitbách je zvěř skutečně přemnožená a dokonce doporučila výši mimořádného odstřelu. Magistrát města Opavy vydal v pořadí druhé rozhodnutí – úředníci doporučený odlov zvěře rozpočítali mezi jednotlivé honitby s matematickou přesnosti na desetinná místa. Honitba dostala rozhodnutí na odstřel například 126,6 prasete. Myslivci se odvolali, protože skutečně nevěděli, jak odstřelit 0,6 kusů prasete. Krajský úřad opět věc vrátil k novému projednání, kde po tradičních průtazích došlo k opravě a vydání v pořadí třetího rozhodnutí.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | VÚLHM / archiv ASZ Krnovska - Opavska

Jediná honitba, která se proti tomuto rozhodnutí odvolala, byla právě ta, která je vlastněna městem Opavou. Sám ředitel městských lesů dodával do spisu lživé a zavádějící informace a spolu s odpovědným úředníkem se zasloužili o co největší protahování výkonu rozhodnutí. V současné době má spis více než dva tisíce stran a výkon rozhodnutí ještě není dotažen do konce a to pro setrvale obstrukční přístup magistrátu.

Je pro nás nepochopitelné, jak se Magistrát města Opavy a samotné město Opava tak sveřepým způsobem snažili zachovat co největší populaci prasete divokého v situaci, kdy průkazně dochází ke škodám na pro ně cizím majetku, viz naše notářské zápisy o škodách z doby, kdy odpovědní úředníci odmítali se zúčastňovat prohlídek poškozených porostů.

Vždyť právě prase divoké dokáže kromě škod na zemědělských kulturách naprosto fatálním způsobem redukovat veškerou drobnou zvěř v krajině včetně ptactva hnízdícího na zemi a proto z těchto uvedených důvodů v závěru Rakousko-uherské monarchie i později za 1. republiky byla černá zvěř ve volné přírodě na našem území zlikvidována a mohla se chovat jen v uzavřených oborách. K opětovnému rozšíření černé zvěře a jejímu výskytu ve volné krajině došlo až za bolševiků ve spolupráci s předchůdkyní ČMMJ.

Dva šanony korespondence - žádostí, výzev a rozhodnutí, které jsme za 8 let prosazování § 39 mysliveckého zákona na opavskem magistrátu odboru životního prostředí nasbírali.
Dva šanony korespondence - žádostí, výzev a rozhodnutí, které jsme za 8 let prosazování § 39 mysliveckého zákona na opavskem magistrátu odboru životního prostředí nasbírali.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Michalisko / archiv ASZ

I současná vysoká populace černé zvěře je pro naši republiku vysokým rizikem, na které můžeme doplatit obrovskými finančními prostředky. Ty byly lokálně vynaloženy v minulosti na Zlínsku, kde se například podařilo zlikvidovat malé místní ohnisko afrického moru prasat. V současné době se mor prasat vyskytuje v blízkosti hranic na polském, německém, slovenském a maďarském území a při opětovném zavlečení k nám bude právě vysoká populace černé zvěře hlavním rizikem přenosu. V produkci vepřového masa nejsme soběstační, a přesto se můžeme stát svědky vybíjení chovů v zasažených oblastech tak, jak to dnes vidíme u kachen a slepic kvůli ptačí chřipce. Nejde to řešit preventivně? Například snížením hustoty populace černé zvěře v krajině?

Pokládáme si také otázku, zda je správné, že o naší žádosti rozhoduje úředník, který je aktivní myslivec. Je velmi těžké zasáhnout v neprospěch svých kamarádů ve zbrani. Ptáme se, zda Magistrát města Opavy neměl vyloučit sám sebe z projednávání právě z důvodu, že město Opava má svou vlastní honitbu, která je zdrojem největšího stavu černé zvěře v oblasti a příčinou největších škod.

Zákon o myslivosti vyžaduje radikální změnu ve prospěch vlastníků a uživatelů půdy, avšak bez aktivního přístupu statní správy prosazovat rovnováhu v krajině nikdy nepůjde.


reklama

 
foto - Michalisko Jiří
Jiří Michalisko
Autor je zemědělec a myslivec hospodařící na Opavsku.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (134)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

9.4.2021 08:57
Nevím jak jsou honitby velké, ale odstřel 126 kusů je fakt brutální. To je v našich podmínkách naprosto nepředstavitelné číslo pro všechny okolní honitby natož jednu. Myslím, že Opavsko je lokalita, kde je prasat fakt hodně. Vím, že ke Krnovu přichází hodně prasat z Polska a na vítkovsko z Libavé.
Článek je teda hodně předpojatý a hází vinu na kdekoho včetně ČMMJ což je nesmysl. Autor tím znevěrohodnil vše co tím chtěl říct a všichni ho teď budou brát jako kopajícího ukřivděného člověka.
Tím vůbec nesnižuji jeho nároky. Mimochodem v každém takovém článku se píše, že je potřeba posílit vlastnická práva nařídit tohle a tamto, ale nikdo nepíše, že by se s myslivci mělo komunikovat a zeptat se jich jak daných cílů dosáhnout v sounáležitosti. To myslím nyní v globále. Ne ten smutný regionální příběh z opavska.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.4.2021 09:53 Reaguje na DAG
No nevím, ale popisovaný postup orgánů státní a veřejné správy fakt není košer a s ohledem na to, že se jedná o věci, které lze poměrně snadno doložit, moc nepředpokládám, že autor lže.

A kde a jak autor hází vinu na stávající ČMMJ?

A ta "zelená tabulka" je fakt docela brutál.
Odpovědět
DA

DAG

9.4.2021 10:45 Reaguje na Svatá Prostoto
Já nijak nesnižuji pánovy nároky a jednání úředníka je rozhodně odsouzeníhodné. A už vůbec netvrdím, že lže. Je jasné, že na nápravu má právo.
Jen zmiňuji styl článku a že obviňuje ČMMJ z něčeho na co nemá vliv.
Co mě ovšem zaujalo u Vás, je že se podivujete nad zelenou tabulkou.
To co je v té tabulce ovšem není stoprocentní vinou myslivců nebo, že by daná situace byla jen negativní.
Podmínky pro toto množství zvěře vytvořili zemědělci a lesníci. Na druhou misku Vah bychom mohli dát třeba koroptev. Ve dvacátých letech minulého století se ročně střílelo skoro milion koroptví. Dnes na celé republice jich přežívá 25 tis. Takže zatím co některým druhům zvěře zemědělci zničili prostředí, tak druhým nachystali ráj na zemi. Víte všechno je spojeno se vším. Když se řekne a musí se říct i b. Bez domluvy to podle mě nepůjde, protože i chyba je na obou stranách. Jen pisatelé některých článků to staví na černou a bílou stranu. To ovšem je model dnešní doby. Od politiky přes ochranu přírody a samozřejmě i myslivosti.
Odpovědět
MK

Martin Koňařík

9.4.2021 11:24 Reaguje na DAG
plně s Vámi souhlasím, je velmi jednoduché hodit vinu na druhé, všechny vznikající velké problémy mají vždy několik příčin a pokud řešíte jednu příčinu problém se stejně nevyřeší, navíc neznám myslivecké sdružení, které by omezovalo lov divočáků
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.4.2021 12:05 Reaguje na DAG
Tabulce se ani tak nepodivuji, neuvádí nic, co bych v zásadě nevěděl/netušil, ale prostě v takto koncentrované formě to vypadá opravdu působivě.

Stejně tak plně souhlasím s tím, co píšete dále. A současně v tom vidím zásadní problém, protože se v poslední době ono za bolšánů okřídlené "Kdo není s námi, je proti nám." praktikuje min stejně často jako za nich a prakticky ve všech sférách společenského života. Cílem není nalezení nějakého širšího konsensu, byť samozřejmě založeného na kompromisu, ale prostě v danou chvíli přetlačit všechny ostatní za každou cenu. Kterou je většinou to, že když se dříve či později poměr sil promění, udělá někdo to samé.
Odpovědět
FV

F V

9.4.2021 17:27 Reaguje na DAG
Co tady melete o pánových nárocích. Vzdyť není problém aby černá za odpoledne totálně nepřeorala 30 40 nebo 50 ha polností. Také vážený pán zmínil destrukci na zemi hnízdících ptáků jako skřivanů korptví také zajíčků a podobně. To váš zelený mozeček ovšem nepochopí.
Odpovědět
DA

DAG

9.4.2021 18:19 Reaguje na F V
Fantasto.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.4.2021 19:31 Reaguje na DAG
Co se Vám nelíbí na následujícím tvrzení?
"K opětovnému rozšíření černé zvěře a jejímu výskytu ve volné krajině došlo až za bolševiků ve spolupráci s předchůdkyní ČMMJ."

(vyčítáte autorovi článku, že obviňuje ČMMJ - toto je jediná zmínka o ČMMJ v článku - předpokládám proto, že právě s tímto výrokem nesouhlasíte)
Odpovědět
DA

DAG

9.4.2021 22:11 Reaguje na Majka Kletečková
Protože je to účelové. Je to jako by jste napsala, že komunisti mohou za zvýšení CO2 v atmosféře, protože pálili uhlí. Ale skutečnost je taková, že ho pálil celý svět a CO2 a nikdo neřešil vedlejší skutky.
Zde se dělala brutální změna krajiny což je první předpoklad pro rozvoj spárkaté zvěře.
Vždyt jen po odsunu se zalesňovali všechny polnosti nad 700mnm, začala se pěstovat kukuřice a spousta plodin se přestala pěstovat. To je prvopočátek.
Odpovědět
FV

F V

11.4.2021 17:56 Reaguje na DAG
V mém okoli asi 30000ha již od 90 let nikdo nic jiného než trvalé travní porosty nepěstuje natožpak kukuřici řepku nebo obiloviny ale zato lišek, vysoké prasat, strak krkavců a havranů nepřeberně. Nikdo nic nerozorává úvozy zarůstají nálety krajina divočí. Tak v čem je problém. Řekl bych že diletantech a rozumbradech kteří znají skutečnou přírodu skutetečné lesnictví z balkonu v pneláku jako DAG. Kolik jste vypěstoval lesa odchoval hospodářských zvířat a vypěstoval plodin abyste se tím uživil. Vsadím se že jste pouhý zaslepený aktivista který lesníkům zemědělcům závidí i tu páci a řeholi .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.4.2021 05:35 Reaguje na Majka Kletečková
K opětovnému rozšíření černé u nás došlo již během I. svět války a za první republiky ničením oplocení obor. Struktura zemědělství ale nedávala černé možnost se výrazně mimo les rozšířit. To platilo nakonec i v osmdesátých letech, kdy na výrazné části republiky byl stav černé minimální. Takže k tomu opravdu výraznému rozšíření došlo až za "kapitalisty s výraznou podporou velkozemědělce".
Tisíckrát se může říkat zemědělcům, nesejte kukuřici od lesa k lesu. Nechte od toho lesa nějaký pás s nízkou plodinou. Stejně tak touto plodinou(například vojtěška) přerušujte jednotlivé lány kukuřice či řepky. Nedělejte podmítku a nesejte pole ihned po sklizni kukuřice. Atd. Ve výsledku mi to připadá spíš tak, že zemědělec dělá vše pro to aby v polích měl té černé co nejvíc.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.4.2021 21:51 Reaguje na Majka Kletečková
Dík za obě odpovědi.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zilvar

9.4.2021 12:48 Reaguje na Svatá Prostoto
Ale no tak, autor lže už v samotném předpokladu, samozřejmě že pak před úředníky vypadá nekompetentně, bohužel město musí i na takový nesmysl nějak odpovědět... :-/ Osobně se divím, proč dávno neuplatňují na uživatelích honiteb náhradu škody, když mají takovou fotodokumentaci? Něco v tom příběhu prostě nesedí a neřekl bych, že říká celou pravdu.
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

9.4.2021 13:06 Reaguje na Tomáš Zilvar
Je to tak, když mají škody tak můžou peníze na uživateli honitby při splnění podmínek vymáhat a to jak je vidět nedělají.
Odpovědět
FV

F V

9.4.2021 17:31 Reaguje na Leon Zumr
Už jste někdy zkusili žádat škody na uživatelích honiteb.
Mimochodem poslední slovo přitom má zmíněný úředník.
A pokud se týká čísel tak se zeptejte na min.zemědělství.
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

9.4.2021 18:01 Reaguje na F V
Jasně jsem napsal při splnění podmínek! Které pomalu nikdo nesplní protože na to co se...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.4.2021 06:24 Reaguje na F V
Poslední slovo, pokud se nepletu má snad soud.
Odpovědět
DA

DAG

9.4.2021 13:07 Reaguje na Tomáš Zilvar
Já myslím, že se to nevylučuje. Může žádat škody a zároveň paragaf 39. Před rokem chodil po obcích s rozšířenou působností ministerský dokument, kde na to úředníky upozorňovali jakým způsobem tento paragraf uplatňovat. V podstatě tam bylo psáno parohatý nepovolovat a ať střílí holou zvěř.
U divočáků je to o hodně těžší. Navíc pod heslem ochrany polí se v létě vyrazí do pšenice a střelí se prase které je vidět. Což bývá ta největší bachyně od selat. Pak se tlupa rozbije a ostatní odejdou od tlupy a okamžitě nastoupí do chrůtí a je další příliv divočáků na světě. Někdy méně znamená více. Je důležité, ale zároveň nezměrně obtížné střílet správné bachyně ve správný čas.
Omezení množství divočáků je složitá věc a to že jich střelí hodně neznamená, že jich příští rok nebude víc.
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

9.4.2021 17:56 Reaguje na DAG
V době kdy mají potravní nabídku pomalu 8 měsíců v roce je redukce černé dost složitá. Zákony na omezení velkosti osevních ploch byli zamítnuty, povinnost ochrany zamítnuta atd.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.4.2021 05:45 Reaguje na DAG
Ono to má ještě jednu rovinu. Ta bachyně drží ty selata a popřípadě lončačky v té tlupě tak trochu na řetězu. Po jejím případném odlovení pak nejenže jdou i selata do chrutí ale chovají se doslovně jako z toho řetězu utržené.
Odpovědět
Hu

Hunter

9.4.2021 20:20 Reaguje na Svatá Prostoto
Pokud vás tak irituje ta zelená tabulka, tak si zkuste zahrát na investigativního novináře a dohledejte si výměry osevních ploch kukuřice a řepky v jednotlivých uvedných letech. S překvpení zjistíte, že stejně tak, jak se zvětšovala osevní plocha kukuřice, tak ruku v ruce s tím adekvátně rostly početní stavy a odlov černé zvěře. Víte, ona každá mince má dvě strany.
Odpovědět
kk

karel krasensky

9.4.2021 11:40
Pro české lesy a obecně přírodu a krajinu jsou největším nebezpečím tyto tři faktory.Kurovec,ochranář,myslivec
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.4.2021 12:38 Reaguje na karel krasensky
S kůrovcem je to stejné jako s divočáky.... oni za to nemohou... to člověk jim servíruje celou tuto zem na podnose, protože zničil přírodu a stvořil monokulturní a mrtvou krajinu, a pak má tu drzost ještě říkat, že za to mohou oni.... jinak vaše zjednodušování pojmu ochranář je vypovídající samo o sobě, protože je "ochranář" a ochranář. Často jsou tito dva proti sobě.... to vám ale celé uniká... účelové zjednodušování je příšerná věc.... výstup z něho pak nemá z realitou často nic společného.
Odpovědět
re

regis24

9.4.2021 12:00
Jak se nám ta kampaň krásně rozjela a zapadá do sebe. kolik se v ČR najednou objevilo ubohých a utlačovaných majitelů pozemků... Pokud hospodaříte na výměře 5500 hektarů - proč z nich neuděláte vlastní honitbu? Já už vím - ty pozemky nejsou vaše, jste jen pachtýři. Platíte nájem za půdu, stejně tak jako myslivci, oni si ty stejné pozemky pronajímají pro výkon práva myslivosti. Tohle všechno autor ví, ale úmyslně to zatajil - nehodí se mu to.
Jak by si představoval řešení? Černá se normuje na 1000 hektarů lesa, to je tam správně napsáno. Jak tedy může úředník rozhodnout o zrušení chovu a snížení stavů tam, kde prostě ta zvěř normovaná není? To nejde, logicky.
Takže je potřeba změnit zákon o myslivosti? Jak a proč? Nebylo by lepší změnit zemědělské průmyslové hospodaření (to jsou ty lány trojplodin pšenice/řepka/kukuřice) na takové, které nebude černé poskytovat téměř celý rok úkryt a potravu? Asi ne, že ano? To by totiž nemohl zemědělec vykřikovat jaký je chudák, že mu všechno sežerou prasata a můžou za to myslivci...
Co náhrada škod dle zákona? Stačí to sepsat a poslat, pokud nebudou uhrazené řeší to soud. Kolik takových akcí máte?
Dejte se dohromady s tím ďáblem a udělejte si každý svou malou honitbu - přeji Vám to, nažerte se uspokojení. Odnese to zvěř, lidé a úplně stejně ta kukuřice. Na koho si budete stěžovat potom, až budete mít zase sežranou kukuřici ve vlastní honitbě? Nebude na koho - leda na Bláhu z Duhy.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.4.2021 12:10 Reaguje na regis24
"kolik se v ČR najednou objevilo ubohých a utlačovaných majitelů pozemků... "

Když pominu ten expresivní popis ... nic proti němu, toť právo autorovo:-) ... jste si jist, že se zničeho nic objevili, nebo prostě jde jen o více projevovaný pocit nespokojenosti, který už tu je hezkých pár let a který současná situace zejména v oblasti lesního hospodářství jen posílila?
Odpovědět
re

regis24

9.4.2021 12:33 Reaguje na Svatá Prostoto
Jsem si jist, že se objevili docela najednou. Jejich hlasem byl jakýsi Pitek, ten vyhořel při loňských volbách do senátu a tak se ukryl do poradního týmu piráta Holomčíka. Ten Holomčík chce být ministrem zemědělství až Piráti vyhrají volby. Celá tahle šaškárna pánů ze SVOL, ASZ a dalších je vedená jen jejich touhou po vlastním prospěchu, moci a penězích. Budou se asi divit, až si s nimi ten Pirát Holomočík utře řiť ihned jakmile je nebude potřebovat - to znamená okamžitě potom, co bude tím ministrem zemědělství.
Odpovědět
FV

F V

9.4.2021 17:38 Reaguje na regis24
Nechci urážet ale i můj dobytek má víc inteligence než vy. Navíc dotyčný nikde netvrdil že má 5500ha. I na vlastní honitbě nemůže v podstatě nikdo odlovit více než povolí úřad. Stačí si alespoň přečíst zákon o myslivosti.
Já pana Michaliska lituji protože netušil s jakými ubožáky se utká.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.4.2021 05:58 Reaguje na F V
Také nechci urážet ale co to má společného se zákonem? Jen § nebo malou pasáž prosím. Já bych řekl, že lov a jeho výši řeší v první řadě vyhlášky.
No a zatím jsem se nesetkal s tím, že by úřad zamítl opodstatněnou žádost o zvýšení lovu.
Řekl bych, že snad ani nemůže. Samozřejmě týká se to zvěře holé a mladé.
Odpovědět
re

regis24

10.4.2021 07:29 Reaguje na F V
Dobytek je možná chytřejší, ale spíš než ty.
Plán lovu (to je to kolik čeho se bude lovit) si každý rok stanovuje uživatel honitby sám. Následně ho dává k odsouhlasení majitelům pozemků.
Takže když se ohanis zákony, měl by jsi je nejdřív sám znát, osliku.
To je problém vás kluci - křičite po změně zákona, ale neznáte a neumíte používat ten stávající.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.4.2021 12:13 Reaguje na regis24
Plus je dobré si také přiznat, že pokud to člověka přímo neživí, tak je střed s naší veřejnou byrokracií velmi často skoro na mašli a ta popisovaná přehazované je toho krásným příkladem.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.4.2021 12:13 Reaguje na Svatá Prostoto
Střed ... no nazdar:-)))
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.4.2021 12:45 Reaguje na Svatá Prostoto
To se stane... no fear :) v těchto případech je důležitější obsah než forma...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.4.2021 13:39 Reaguje na regis24
Do těch trojplodinových lánů dovedla zemědělce politická reprezentace od roku 89 rukou nerozdílnou. Mě je také jasné, že to není dobře, jenže co s tím, když ostatní plodiny se buďto vzhledem k výkupním cenám nevyplatí pěstovat nebo z důvodu absence živočišné výroby nemá cenu pěstovat? Ostatně obiloviny jsou v osevních postupech zastoupeny nejvíc, nejen u nás, tvoří od 40 do 6o%, přičemž únosná mez je ještě někde okolo 50%. Není to tak jednoduché, změnit radikálně osevní postup, aniž byste nevystavil ekonomiku podniku- jakéhokoliv- otřesu.
Odpovědět
re

regis24

9.4.2021 13:53 Reaguje na pavel peregrin
Já samozřejmě tohle vím a chápu. Poukazuji na to, že autor prostě a jednoduše úmyslně nepíše celou pravdu, ale jen tu svoji.
Odpovědět
DA

DAG

9.4.2021 14:23 Reaguje na pavel peregrin
Tak lidem v obraze je to jasné. Zemědělci dělají co je uživí a jsou vlečeni podmínkami. Vždycky říkám, kdyby to bylo jednoduché, tak jsou všichni bio a střídají plodiny, kdyby šlo mávnutím proutku omezit divočáky, tak jsou dávno omezeni.
Výše jsem uvedl, že změna zemědělství má fatální důsledky na drobnou zvěř, předešlé zemědělství mělo fatální následky pro spárkatou. Je klidně možné, že se to zase otočí.
Odpovědět
re

regis24

9.4.2021 17:15 Reaguje na DAG
Víte co jsem měl na mysli. Za poslední cca týden se rojí články které "bojují" pomocí lží za změnu ZoM směrem ke zmenšení výměr honiteb. Stejně jako v tomto článku. A já jsem se opakovaně třeba na Facebooku těchto prolhaných expertů ptal a nikdy nedostal odpověď. Když se změní ZoM a zmenší se výměry honiteb - černé zvěři kvůli tomu přestane chutnat kukuřice?
Odpovědět
DA

DAG

9.4.2021 17:48 Reaguje na regis24
Je fakt, že je to mediální masáž. Jsou prostě vidět a opakované, i když nesmyslné, argumenty se stanou všeobecně přijímané. Viz. úžasné přimíchávání metylesteru do benzínu.
Víte co by mě zajímalo. Co se stane, když ty honitby budou menší. Najdou se najednou desítky tisíc dalších zkušených kvalitních lovců, kteří si se situací poradí. Už teď myslivců ubývá. Kdo teď chce, tak lovit může. Budou to stejně ti samí myslivci. Není zde žádná paralerní síť lovců.
Nechápu ty argumenty.
Odpovědět
DA

DAG

9.4.2021 17:53 Reaguje na regis24
Navíc ze sedmi zemědělců co znám je jich pět myslivci, to samí lesáci. I pán co píše článek je myslivec, tak proč si to teda neodstřílí. Ještě jsem nezažil sdružení, které někomu brání v lovu.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.4.2021 07:30 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrin, my z praxe to asi chápeme všichni, koneckonců tyto změny pozorujeme v průběhu několika desetiletí a důvody jsou také zřejmé, ale vždy bude existovat určitá skupinka lidí, sledujících svoje postranní zájmy.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zilvar

9.4.2021 12:28
Už po přečtení prvních dvou odstavců je jasné, že celý problém je způsoben vaší dezinterpretací normovaných stavů. Podle vás v jedné 2000ha honitbě může žít X prasat, ale když se rozdělí na 4 honitby po 500ha, tak v žádné nemůže žít ani jedno... :-D
Odpovědět
re

regis24

9.4.2021 12:34 Reaguje na Tomáš Zilvar
Jenže když to napíšeš takhle, tak je to pravda a to se nesmí.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zilvar

9.4.2021 12:54 Reaguje na regis24
Copak že by se nesměla, ale chudák pravda ještě nikomu ministerstvo ani vlastní pidihonitbu bez pravidel nepřinesla. Proto asi jdou místo uplatňování náhrady škody, které je daleko větší a zacílenější motivací pro zvýšení lovu, cestou nesmyslných požadavků na základě nesmyslných předpokladů, asi jako když Kateřina "Biomasa" Jacques schválně zatáhla dítě na demošku a navážela se do těžkooděnců, aby se mohla nechat při zákroku natočit a udělat ze sebe oběť ;-P
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.4.2021 14:56 Reaguje na Tomáš Zilvar
No, zase na férovku ... že je dotyčná chytrá jak štoudev je pravda. Ale občan má nárok na to bejt blbej, to je tak prostě shůry dáno:-). Jenže Čermák si s ní v tomto nijak nezadal a navíc k tomu měl mundůr a plat.

Nevím zda se navážela do nějakých těžkooděnců, Čermák byl normoš šlapač chodníků a u pohotováku sloužil jen před listopadem 89, nicméně pokud ano, tak ti měli podstatně víc rozumu než on a zůstali v klidu.
Odpovědět
kk

karel krasensky

9.4.2021 13:24
Řešení problemu přemnožených prasat a lišek je jednoduché.Stačí použít osvědčený model z minulosti.Strychnin
Odpovědět
Miloš Duda

Miloš Duda

9.4.2021 15:31
P. Krasensky... Jste lama jak bič... Takovýhle komentář zaslouží metál.... Nechte se vyšetřit...
Odpovědět
FV

F V

9.4.2021 17:48 Reaguje na Miloš Duda
Ale přesně tohle udělala Marie Terezie aby ji nevymřeli poddaní kvůli přemnoženým prasatům. Proč by myslivcům neměly stačit prasata v oborách?.
Odpovědět
re

regis24

10.4.2021 07:26 Reaguje na F V
Dodal bych také, že Maruška nechala likvidovat šelmy a dravce jako hlavní škodnou.
Takže proč by ochranářům neměli stačit vlci, medvědi, rysi a další jen v zoo?
Odpovědět
VP

Vít Pátek

9.4.2021 17:51
Škoda, že se autor článku coby údajně myslivec nepochlubil, kolik černé zvěře ročně střílí on a jak hravě tento svůj počet zvyšuje dle úředního nařízení.
Článek je jen a jen ukázkou toho, jak k ničemu je ekologisty prosazovaný systém "tzv. zemědělce - chemické velkovýrobce necháme dělat s přírodou co chtějí, protože mají mocnější lobby, a z toho, k čemu tito 'zemědělci' přírodu svým podnikáním dovedli - mj. z vytvoření obrovské úživnosti i krytu pro černou i spárkatou zvěř, obviníme zájmově a neziskově působící myslivce". Ti jsou jim trnem v oku, protože se snaží nakládat s přírodou, převážně tak, že je jí to prospěšné, a v důsledcích je to její ochranou, 'za své'... a navrch "hrozí", že by někdo mohl přijít na to, že je lépe se domlouvat s nimi na tom, že svoji činnost případně tak či onak upraví, plus se zemědělci v podstatě na tomtéž z jejich strany, než aby sypal horem dolem milióny do ekologistů a do jejich převážně verbálních aktivit spočívajících v požadování práce, změn a ekonomických újem od druhých a v 'patentování si správného zacházení s přírodou'".
Rovnou doplňuji, že samozřejmě lokálně existují případy, že myslivci neregulují některé druhy zvěře optimálně, nicméně už i současná legislativa dává jak majitelům pozemků, potažmo držitelům honiteb, tak státní správě myslivosti dost možností zjednat nápravu. Dokonce včetně (samozřejmě nákladného) případu, kdy zvýšení lovu už je nad reálné možnosti lidí, kteří myslivost (komplexní péči o honitbu) provozují jako zájmovou činnost vedle zaměstnání a dalších svých povinností. A navíc, podle mé, jistěže dílčí, zkušenosti, více případů úmyslného držení větších než optimálních, resp. "konsenzuálních" stavů zvěře nastává u individuálních soukromých uživatelů honiteb, než u honiteb užívaných (pronajímaných) mysliveckými spolky.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.4.2021 19:41
Pokud je pravda, co autor článku píše, tak to je fakt síla.

Klasický příklad toho, když je kozel zahradníkem. Za magistrát Opavy o projednávání redukce divočáků rozhoduje úředník, který je aktivním myslivcem a zároveň město Opava má vlastní honitbu, která je příčinou největších škod a je v ní je nejvíce černé zvěře v oblasti.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.4.2021 19:42
Co si myslet o magistrátu Opavy, v jehož rozhodnutích rozeslaných jednotlivým „honitbám“ byl uveden požadovaný počet divočáků k odstřelu v jednotlivých honitbách s přesností na desetinná místa? Proč ne s přesností na setiny nebo tisíciny?

Není divné, že onen úředník, který o žádostech poškozených zemědělců rozhodoval, ač sám aktivní myslivec, zapomněl kamarádům uvést, jak odstřelit např. 0,6 kusů prasete?
Odpovědět
DA

DAG

9.4.2021 22:27 Reaguje na Majka Kletečková
Tak uředník může mít ledajaké důvody. A může dosti zavařit, ale že by byl problém v desetinách? No nevím. Je to možné. Jiný úřadník by mohl říct třeba: jak nastřílíte 90% je plán splněn a když přestřílíte 110% tak z toho nic dělat nebudu, když si nikdo stěžovat nebude. Většinou jsou úředníci rozumní.
Odpovědět
Hu

Hunter

12.4.2021 16:41 Reaguje na Majka Kletečková
Při mysliveckém plánování chovu a lovu spárkaté zvěře se samozřejmě běžně počítá na 1 desetinné místo, protože při koeficientu reprodukce pro některé druhy to tak prostě vyjde. Ale kdysi dávno vymysleli takovou věc, říká se tomu zaokrouhlování. Takže když vám vyjde 5,2 srnčete = 5 srnčat, 5,6 srnčat = 6 srnčat. V mysliveckém plánování úplně běžná věc. Takže pokud onen referent nějakou metodikou rozpočítával lov třeba podle výměry v ha, tak mu to tak prostě mohlo vyjít. Ale každý myslivecký hospodář tomu bude rozumět, prostě to zaokrouhlí. To, že tomu nerozumí dnešní největší odborníci na všechno, jako třeba Jana z Facebooku nebo Majka Kletečková, není nic divného. Že tomu nerozumí autor článku svědčí jen o tom, že jeho vzdělání v myslivosti asi nebude nic moc a nejspíš skončilo složením zkoušek uchazečů o první lovecký lístek.
Odpovědět
ML

Miroslav Linda

9.4.2021 21:45

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.4.2021 23:07 Reaguje na Miroslav Linda
„Celý článek je ... bez prostoru k vyjádření nejen státní správy jako dotčeného orgánu, tak i napadeného úředníka.“

Autorův článek je v sekci NÁZORY A KOMENTÁŘE, u těchto článků se nepředpokládá prostor pro vyjádření problémového úřadu a úředníka. Magistrát města Opava i onen úředník dělající obstrukce mohou na ekolistu také zveřejnit své stanovisko. Být na jejich místě bych to určitě udělala, protože takhle mají podle mne z ostudy kabát.
Odpovědět
ML

Miroslav Linda

11.4.2021 09:37 Reaguje na Majka Kletečková

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.4.2021 16:00 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková, tak podle vás jsou NAZORY A KOMENTÁŘE takovou žumpou kde si každý může odplivnout svou jedovatou slinu ale to odplivnutí zpětně vysvětlovat či obhájit již nemusí. Zajímavé. Já jen abych tomu lépe porozuměl.
Tak proto se tu presentují tak často různí "takyochranáři".
Odpovědět
JJ

Jiří Janota

9.4.2021 22:37
Dobrý den,
dovolím si zareagovat pouze krátce. Nechci se pouštět do polemiky k mnoha tvrzením v uvedeném článku. Ale musím se pousmát nad tvrzením, že za přemnožení černé zvěře mohou ,,bolševici" a předchůdce ČMMJ. Je potřeba si uvědomit, že stavy černé zvěře stoupají téměř v celé Evropě. Pokud se nebudu dívat za hranice směrem na východ, ale zaměřím svůj pohled opačným směrem, rád bych znal názor autora, proč bývalá NSR nebyla součástí RVHP. Podle současného odstřelu a počtu prasat tam museli totiž ,,bolševici" rozhodně také vládnout. A nyní s plnou vážností. Pokud kritizujete práci a rozhodování odpovědných pracovníků na ORP ( a v poslední době jsem to samé slyšel rovněž od zástupců ASZ, kdy údajně v řadě případů nerozhodli v případě §39 ve prospěch stěžovatelů), je potřeba si uvědomit to nejzásadnější. Přijetím novely mysliveckého zákona z dílny Hnutí Duha za výrazného přispění Pirátské strany a TOP 09 jste těmto, dle Vás často neschopným úředníků, dali povinnost rozhodovat o výši odstřelu v jednotlivých honitbách cestou správních řízení. ČMMJ na tento problém poukazuje od doby, co byl zcela nestandartní cestou tento zákon přijat. Bez široké diskuze všech zainteresovaných subjektů. Ptám se zcela vážně. Jste vy všichni, kteří jste tleskali přijetí tohoto zákona opravdu přesvědčeni, že to bude fungovat? Já rozhodně ne! Příjemný víkend. Janota
Odpovědět
re

regis24

10.4.2021 07:24 Reaguje na Jiří Janota
Pane Janota, však víte dobře jak to je. Jediné o co jde těmto Lojzům je zmenšení výměry honiteb - aby už konečně mohli mít ty svoje vlastní.
Ostatní neřeší, však se kvůli tomu dali do holportu s ďáblem největším - ekoteroristou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.4.2021 12:53 Reaguje na Jiří Janota
Řekl bych, že právě ty "neschopné úředníčky" se chystají Hnutí Duha a další ekospolky nahradit svými proškolenými kádry. Potom by o výši lovu rozhodovali vlastně sami. Dostat do problémů MS přes neschopnost plnit plán lovu. Kdo může odhadnout jak se bude vyvíjet početní stav zvěře v jednotlivých honitbách s předstihem 5 let.? Tam přece záleží na spoustě faktorů které stavy zvěře ovlivňují. Stačí velká zima se spoustou úhynu, změna zemědělské plodiny, vyšší frekvence pohybu v lese, semenný rok. Ten přílepek je z hlediska plánování lovu nehorázný paskvil mající za úkol jediné. Co nejvíce znepříjemnit a znesnadnit provoz myslivosti v jednotlivých honitbách. Zemědělci ale zapomínají na to, že ten "plán" také nemusí vyjít a stav zvěře z jakéhokoliv důvodu naroste. Potom by si o škody asi mohli stříhnout s Duhou a Piráty.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

10.4.2021 13:12
Bohužel musím s autorem v mnohém souhlasit. Hospodaříme zhruba na 1200 ha ve třech okresech takže problémy s divočáky známe. Argument vymáhání škod je bohužel většinou směšný, protože jednotlivé spolky nic moc nevlastní a osobní zodpovědnost neexistuje. Z naší zkušenosti nejvíce závisí na tom daném spolku jak se k problému postaví. Hospodaříme zhruba na území pěti honiteb. Některé spolky problém bagatelizují, přesně jak popsal autor, že jde o migrující zvířata, jiné se snaží řešit. Nejvíce pomohlo, když jsme nabídli odměnu za hlavu. Najednou se meziročně zvýšili odstřel ze zhruba 25 ks na více než 120 ks. Bohužel by bylo potřeba to dělat celoplošně. Ale jak už jsem zmínil jsou spolky, které přemnožení prasat popírají a ani nechtějí umožnit hostujícím lovcům pomoci zemědělcům od přemnožené zvěře, přičemž sami nedělají nic.
Odpovědět
DA

DAG

10.4.2021 19:17 Reaguje na Petr Blažek
JE to kraj od kraje. U nás jsou škody zanedbatelné
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.4.2021 06:47 Reaguje na DAG
V našem okolí (Jablonecko, Semilsko, Železnobrodsko) je obtížné najít nerozrytou louku. Na polích to jen není tolik vidět.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.4.2021 08:30 Reaguje na Dalibor Motl
Likvidují vám tam hraboše. Alespoň nemusíte trávit.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.4.2021 09:04 Reaguje na Jarek Schindler
Hraboše likvidují i poštolky, kuny, lišky, lasice, nebo káňata. A ještě u toho ty louky nerozryjí. Nezlobte se ale tohle je opravdu zoufale účelový argument. Zeptejte se majitele, který potom tu louku má na vlastní náklady dát do pořádku, jestli mu ti hraboši stáli za to. Tady v podhůří se lze těžko vymlouvat na kukuřici nebo řepku. Jsou tu louky, lesy, pole sem tam. A na té louce je černá vidět i bez triedrů nebo noktovizorů ;)
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.4.2021 07:46 Reaguje na Petr Blažek
Článek z Myslivosti ročník 2000: https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2000/Unor---2000/Soucasne-problemy-v-chovu-cerne-zvere Od roku 2000 se situace s množstvím černé zvěře určitě nezlepšila. V roce 2000 statistika ukazuje odlov 67858ks černé zvěře (myslivci v tom roce sečetli JKS 43154ks). Poslední dostupný rok 2019 odstřel 231000ks (myslivci sečetli JKS 58672ks).

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.4.2021 08:25 Reaguje na Dalibor Motl
No a co z toho vyplývá? Že myslivci za komančů nenamnožili černou ale její nárůst je ve výsledku v první řadě způsoben "velkozemědělstvím" posledních dvaceti let. Nebo za tím vidíte něco jiného?
Jinak zvlášť u černé je vidět jak se zvýšený lov v jednom roce promítne do lovu v roce příštím. Je to jak na houpačce a samozřejmě se na tom podepisují i další faktory. Například mírná nebo naopak krutá zima, semenný rok a v rámci honitby nebo oblasti třeba i změny v plodinách na poli či turistický ruch.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.4.2021 09:10 Reaguje na Jarek Schindler
Nárůst černé je výsledek nezvládnuté regulace, mírných zim, špatné motivace myslivců i úbytku aktivně lovících myslivců. Velké lány kukuřice do bioplynek to jistě částečně podporují. Vsadím se ale o co chcete, že pokud by si uloveného divočáka mohl úspěšný lovec ponechat nebyl by problém s přemnoženou černou. Stačilo by takové opatření zavést v těch honitbách, kde není 1000ha lesa a černá se neplánuje. Výsledky by byly okamžité.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.4.2021 10:31 Reaguje na Dalibor Motl
Můžete nám tedy vysvětlit, jak je možné, že početní stavy černé zvěře a její úlovky mají strmou vzrůstající tendenci v celé Evropě, nejen v ČR? Tedy i v zemích se zcela odlišným systémem plánování/neplánování početních stavů a způsobu lovu?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.4.2021 16:17 Reaguje na Dalibor Motl
Máte pravdu, výkřiky různých "ochranářů a ekologů" jak myslivci dělají všechno špatně, mě tedy osobně nemotivují. Je to právě naopak a raději vezmu foťák. No a okamžité výsledky? Tak ty jsou na naší přírodě již pár let celkem pozorovatelné. Jen v tom asi nemají prsty myslivci.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

10.4.2021 13:33
Spárkatá zvěř a zejména černá je brutálně přemnožená. Škody jsou masivní. ČMMJ jako reprezentant tuším 80% myslivců to prostě všemožně popírá a zlehčuje. Přitom fakta jsou na stole dávno. Tu zelenou tabulku nelze nijak "okecat". Možná by pomohlo jednoduché a velmi levné opatření. Každý kdo má lovecký lístek muže střelit a přivlastnit si tolik divočáků kolik dovede ulovit. Je to přeci "národní bohatství". Tak ho "věnujme národu" Přežití zvěře mohou zajistit vybraná refugia s omezením nebo zákazem lovu (třeba první a druhé zóny NP). Garantuji Vám, že do 3 let bude po problémech. Ano je to extrémní řešení ale to jsou současné stavy zvěře také.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

10.4.2021 17:41 Reaguje na Dalibor Motl
Pane Motl, nezlobte se, ale tenhle nápad nemohl napsat myslivec, kterým se prohlašujete. Prozatím jsou po celém území naší republiky nadále režijní, soukromé ale i společenstevní honitby, které svým členům a popřípadě hostům vydávají povolenky k lovu. A většina těchto honiteb prodejem zvěřiny platí nejen nájmy, ale i případné škody zvěří a hradí, pokud si na to vydělá, i veškerý provoz myslivosti. Pokud ne, dodá je z vlastních prostředků. To Vám pokud jste opravdu myslivec, snad nemusím vysvětlovat. Pokud už někdo zvěř uloví, nese za to i osobní zodpovědnost, aby dodržel dobu lovu, druh a stáří zvěře. Jenomže tohle by ve vašem případě nejspíš neplatilo. Takže by se jednalo jen o urychlené snížení stavů zvěře bez ohledu na její věk i chovnost, a v mnoha případech nejspíš o její vybití. Mohli byste tomu napomoci i tzv. zástřelným. To rozdělení národního bohatství jste myslel podobně, jako kuponovou privatizaci? A pro tu druhou část svého nápadu, se nejdřív podívejte do mapy naší republiky. K tomu radikálnímu snížení možná bude stačit AMP, nebo hlavně ukončení dotací na řepku olejnou.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

10.4.2021 20:26 Reaguje na Jarda Vesničan
Řepka a dokonce ani kukuřice nemůže za přemnožení prasat. Řepku sekáme koncem července a většina kukuřice jde do siláže, takže v září. U obojího máte více než půl roku na to aby jste stříleli.
Odpovědět
DA

DAG

10.4.2021 21:35 Reaguje na Petr Blažek
Rozhodně může. Plus rostoucí množství lesů. Půl roku je padesát procent času. Navíc jsou tam v naprostém bezpečí a právě tam dělají ty škody. Jinak nikde. Promiňte, ale tento argument je snad nejhorší jaký jsem kdy slyšel.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.4.2021 07:25 Reaguje na Petr Blažek
Zvýšení výměry osevních ploch kukuřice a řepky je zcela jednoznačně jednou z příčin zvýšení početních stavů černé zvěře.
Odpovědět
re

regis24

11.4.2021 08:54 Reaguje na Petr Blažek
Pane Blažek, vy jste asi úplně mimo. Jestli jste zemědělec, tak asi dobře víte, že jakmile "řepka hodí květ" nastěhuje se do ní černá. Odtud jen přetahuje do pšenice kterou máte na vedlejším honu. A něco později přejde do kukuřice. Z lánů těchto plodin málokdy vystrčí ryj. Takže cca půl roku se nedá lovit, respektive se dá lovit velice omezeně. A navíc má v tu dobu výborné potravní a stanovištní podmínky. Takže se tam i množí. Takže díky vašemu hospodaření dochází k množení černé, protože ji k tomu dáváte podmínky a naopak znemožňujete lov.
Po posečení kukuřic černá odejde do lesů - většinou je to jiná honitba než ta kde je pole. Podle vás za to můžou myslivci, ČMMJ, špatný zákon.
Podle mě je na vině nevhodný způsob zemedělského hospodaření.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.4.2021 12:01 Reaguje na regis24
Je to tak, jak píšete. Navíc v řepce střelit prase je v podstatě nemožné a dá se říci, že i v té kukuřici, jakkoliv se to neznalým bude zdát snadné.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

11.4.2021 09:24 Reaguje na Petr Blažek
Tak to jsou u Vás nájemci honiteb na tom docela dobře. U nás zalezou divočáci do kvetoucích olejek a nevylezou, dokud se neposekají. A jestliže jsou vedle na polích kukuřice,přejdou rychle do ní. u nás se bohužel skoro nic nesilážuje,protože se jen výjimečně chová dobytek. Kukuřice jde většinou na bioplynky a leckde se kukuřice sklízí až na zrno. A tak je kukuřice na polích i v říjnu až listopadu. Samozřejmě po sklizni kukuřice černá včas odejde z polí, a kde nejsou lesy, zmizí až do dalšího jara.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

12.4.2021 20:15 Reaguje na Jarda Vesničan
Tak počítejte se mnou. Řepka jde do květu po 15. dubnu a sklízí se po 20. červenci. To znamená zhruba 3 měsíce a 10 dní a to ještě v období, kdy mají mladé takže se prakticky nestřílí. Takže nevím proč to na to svádíte.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

14.4.2021 13:12 Reaguje na Petr Blažek
Ale pane Blažek. Přeci to také velice dobře víte, jak to je. Sice začnete sekat koncem července, ale trvá zo minimálně týden, než se nechá sekat na všech polích, a to ještě nesmí zapršet a navíc musí být řepka všude zralá. Takže tyhle věci a systém sklizně dobře známe, a víme, že nezáleží jen na datumu, ale zralosti. A navíc pokud jsou v okolí už vzrostlé kukuřice, divočáci se včas umí přestěhovat.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.4.2021 07:06 Reaguje na Jarda Vesničan
Vždyť Vy mimoděk potvrzujete to to co píšu. Pronajímatelé honiteb jsou ekonomicky motivovaní chovat a lovit co nejvíce zvěře aby ten nájem pro ně "nebyl tak drahý". Pokud si mohu dovolit Vás citovat: " ...A většina těchto honiteb prodejem zvěřiny platí nejen nájmy, ale i případné škody zvěří a hradí, pokud si na to vydělá, i veškerý provoz myslivosti..." Navíc "díky" struktuře honiteb není v řadě z nich "chov" černé zvěře ani plánován. Jak je to s tou "úspěšnou" regulací o tom vypovídá "zelená tabulka". V šedesátých letech se lovily jednotky tisíc divokých prasat v devadesátkách desítky tisíc a v současnosti stovky tisíc... Nárůst populace za posledních 50-60let o dva řády.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.4.2021 07:24 Reaguje na Dalibor Motl
Pokud žijete v domnění, že uživatelé honiteb jsou schopni uhradit tyto náklady pouze z příjmu za prodej zvěřiny, tak je to samozřejmě nesmysl. Tyto příjmy tvoří často zcela zanedbatelnou položku z celkových nákladů, které uživatel honitby nese. Zbytek nákladů je hrazen/dotován ze soukromých prostředků členů. Možnosti uživatele honitby jsou velmi omezené, jediné možné příjmy představují položky z prodeje zvěřiny, poplatkového lovu za úplatu a případně ples, pokud to vůbec lze. Náklady obvykle tyto příjmy vysoce převažují.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.4.2021 08:51 Reaguje na Hunter
Ano. To je pravda. Nikde netvrdím, že je běžná myslivost zisková. Jen ta motivace "doplácet na to co nejméně" zůstává. A je to i naprosto pochopitelné. Současný systém takto myslivce motivuje a oni se logicky podle toho chovají. Určitě bych žádnému běžnému myslivci nevyčítal, že na myslivosti "vydělává". A upřímně i kdyby něco vydělal (naprosto nepravděpodobné) a stavy zvěře byly únosné bylo by to zcela v pořádku.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.4.2021 08:48 Reaguje na Dalibor Motl
Ano, konečně věc v které s vámi mohu souhlasit. Pronajímatelé jsou ekonomicky motivovaní ulovit co nejvíce zvěře. Naprostý souhlas. No a pronajímatelé se snaží tu zvěř ulovit. Jen potom nevím co jim vyčítáte a proč se vy snažíte jejich tu jejich snahu bagatelizovat. Nezapomeňte také na skutečnost, že velká část toho "takyochranářského" veganského spektra společnosti by naopak chtěla lov úplně zastavit. Neměli by si to ochranáři z obou těchto táborů nejdříve vyříkat mezi sebou? Co vlastně chcete?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.4.2021 09:30 Reaguje na Jarek Schindler
Pronajímatelé jsou motivovaní chovat co nejvíce zvěře a tím mají možnost lovit její obrovské přírůstky. Při enormní reprodukční schopnosti černé "postačí" nájemcům honiteb zachovat "dostatečnou reprodukční základnu" neboli nepřiznat reálné JKS a je stále co lovit. Škody nese majitel pozemku. Je velmi komplikované je prokázat a téměř nemožné se jich v adekvátní výši domoci. Díky tomuto "systému" stavy divočáku rostou exponenciálně. Bez účinných legislativních změn trend zlomí jen africký mor prasat nebo vlci. Ani o jedno ve svém okolí příliš nestojím.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.4.2021 16:42 Reaguje na Dalibor Motl
Už se z toho probuďte. Pronajímatelé v první řadě předkládají plány lovu ke schválení vlastníkům. Jsou honitby kde nemají na jaře ani chlup a na podzim desítky divočáků v kukuřicích. V lesích zase nasčítají ale poté je tam mají až zase na zimu. Jaké JKS potom budou v těch pidi honitbách? Podívejte se prosím jak u té černé kolísají z roku na rok počty ulovených divočáků. Čím to asi bude? Za koeficient přírůstu můžete považovat číslo 5. Tak prosím počítejte. Do chrutí jdou selata o váze přes 30 kg. Dřív této váhy sele dosáhlo až někdy na začátku zimy. Dnes již, vyžrané z kukuřic, na konci léta. Přidejte k tomu skutečnost, že stále více se divočáci tlačí do okolí měst. Proč asi? Na nehonebních pozemcích jsou před myslivci v bezpečí. No a na těch honebních? Podívejte se kolik se po večerech trousí po přírodě lidí. V tom má někdo lovit?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

12.4.2021 14:52 Reaguje na Jarek Schindler
A proto by problém zmírnilo ponechání odlovených divočáků úspěšnému lovci ve všech honitbách, kde na jaře "nemají ani chlup". Věřte mi, že by se na podzim nemělo do lesů co vracet;)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.4.2021 18:37 Reaguje na Dalibor Motl
Tak zase z praxe. Všeobecně se dá říci , že platí a nevím kde by něco podobného neměli odsouhlaseno, že se určité množství ulovené zvěře dělí ve sdruření. Jsou honitby kde zůstává úspěšnému lovci každý kus do třiceti kg. Jsou honitby kde zůstává lovci každý druhý kus bez rozdílu váhy. No a jsou honitby kde mu zůstane každý čtvrtý. Kde si myslíte, že bude asi největší motivace lovit selata a kde největší počet kusů? Přesto se do těch lesů toho vrací dost. Ovšem vaše rady jsou opravdu originální. Nezdá se vám někdy pane Motl, že jste vynalezl žárovku?
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

11.4.2021 12:47 Reaguje na Dalibor Motl
Máte pravdu pane Motl. Statistika je neúprosná, i když byste v ní musel najít i další podstatné změny ve stavech nejen divočáků. V roce 1966 bylo např. uloveno 958 000 zajíců a v r.2019 už jenom 43 000, a další druhy si určitě umíte vyhledat. Jaký je dnešní stav drobné zvěře si také v přehledech najdete.Kdyby se přestala drobná zvěř vypouštět, těžko byste v dnešních polních kulturách vůbec něco zahlédl. Černá zvěř se na dnešní podmínky prostě nejlépe adaptovala, i když se zvýšila možnost jejího lovu dříve zakázanými prostředky, tak divočáci se vždy snaží přežít a přizpůsobit. Věřte že stejné problémy jsou i v okolních státech a není to jen u nás.
Odpovědět
JB

Joseph Beránek

14.4.2021 16:35 Reaguje na Jarda Vesničan
K radikálnímu snížení už jednou AMP přispělo. Když se začali myslivci motivovat zástřelným, odstřel v dalším roce byl výrazně nižší, protože se stavy snížily. A šlo to.
Odpovědět
DA

DAG

10.4.2021 19:15 Reaguje na Dalibor Motl
A kdo teda ty prasat odloví?
Odpovědět
Hu

Hunter

11.4.2021 07:41
Autor článku tak nějak cudně zamlčel povinnost, kterou mu jako zemědělsky hospodařícímu subjektu (nejen jemu) ukládá platná legislativa, konkrétně Zák. 449/2001, par. 53 (Opatření k zábraně škod působených zvěří -
Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.)
Tak by mě docela zajímalo, jaká opatření ke snížení škod autor provádí, protože ve svém článku pouze popisuje, co by všechno měli dělat myslivci, ale o povinnostech a jejich provádění, které ze zákona vyplývají pro druhou stranu, se nějak nezmiňuje. Asi zapomněl :-).
Odpovědět
AM

Anežka M

11.4.2021 10:21 Reaguje na Hunter
Myslíte třeba něco jako co dělá tenhle týpek?

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/teplice-nad-metuji-sousedske-vztahy-plynove-delo-zahaneni-prasat-louka_2011250901_dok

Nebo jaký recept byste poradil?
Odpovědět
Hu

Hunter

11.4.2021 10:26 Reaguje na Anežka M
Používají se třeba pachové ohradníky, dělají se opatření, kdy se atraktivní plodina přeruší pásy plodiny, v které je možno lovit atd., těch opatření, které může a ze zákona je přímo povinen zemědělsky hospodařící subjekt činit může být celá řada. Autor však nikde nezmiňuje, jaká opatření činí takže vyvozuji, že žádná a domnívá se, že veškerá odpovědnost je jen na uživatelích honiteb, což není tak úplně pravda. Zažil jsem i soudní spory, které skončily negativně právě z toho důvodu, že zemědělský subjekt nebyl schopen prokázat nebo doložit, že vůbec nějaká opatření proti škodám prováděl.
Odpovědět
AM

Anežka M

11.4.2021 10:47 Reaguje na Hunter
No pachové ohradníky bych tady snad ani nezmiňovala, protože prostě, ehm, nefungujou. (zdroj: jedna paní povídala.)

Ty pásy se mi jeví jako smysluplnější, ale pořád musíte mít někoho, kdo v nich bude ochoten dostatečně lovit :)

Zemědělci se mohou dnes utěšovat snad jen tím, že masivní rozšíření AMP, nebo jiné infekční nemoci, je při stávající populaci černé otázkou času. Třeba to nakonec vyřeší příroda.

Odpovědět
AM

Anežka M

11.4.2021 10:51 Reaguje na Hunter
Jestli mi nevěříte, běžte ty pachové ohradníky poradit tomu pánovi s plynovým dělem, divila bych se, kdybyste se vrátil v jednom kuse.

Jinak ale s úctou a zase někdy na shledanou.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.4.2021 11:36 Reaguje na Anežka M
Pachové ohradníky samozřejmě fungují, musí se s nimi ovšem umět pracovat. Záleží na tom, jakým způsobem jsou rozmístěny a jak často jsou obnovovány, pokud si někdo myslí, že sem tam ustříkne Wildschwein Stop, tak to opravdu je k ničemu. Ale abych byl konkrétní, v honitbě, kde lovím (soukromá honitba) zasela dcera místního zemědělce, inklinující k ekologickému zemědělství několik polí ozimým hrachem. Souběžně se setbou jsme aplikovali pachové ohradníky, dělalo nás na tom 5 lidí celou sobotu. V obnovování se pravidelně střídáme, minulý týden jsem to 4 hodiny obcházel. Na těch polích není od spárkaté zvěře šlápnuto. Ale při setbě nebyl zřejmě dodržen technologický postup a velká část osiva zůstala na povrchu. To samozřejmě zlikvidovaly nálety městských holubů, kterých bylo možno na polích pozorovat hejna od 50-100 ks. Vzhledem k tomu, že holubi měšťáci nejsou zvěří, nevidím sebemenší důvod tuto škodu hradit. Vše máme samozřejmě důkladně nejen fotograficky zdokumentováno. Takže mě tady jako naprostý laik s informacemi jpp nezkoušejte poučovat o tom, co funguje nebo nefunguje, já to na rozdíl od vás dělám pravidelně v praxi. Zda a odkud se vrátím v jednom kuse není vaše starost. Takže až si zas budete chtít plivnout na myslivce, tak se jistě opět shledáme.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.4.2021 11:47 Reaguje na Hunter
Mimochodem, co myslíte že udělala ta ekologická zemědělkyně? Jaká podnikla ona opatření? Ano, správně, neudělala ani h...o
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.4.2021 16:58 Reaguje na Hunter
To máte štěstí, že paní asi není psavcem. Pokud by byla a měla potřebu si tu jako pán Michalisko výlejt srdíčko, tak jste se možná dočetl zajímavé věci. Nevyčítala vám náhodou, že jste málo lovili a ty holuby lovem neredukovali?
Odpovědět
Hu

Hunter

12.4.2021 00:20 Reaguje na Jarek Schindler
To jí zatím nenapadlo :-), ale už si stěžovala, že tam někde u pole viděla srnčí :-). Její otec je už starý pán a v zemědělství celý život, a samozřejmě v těchto věcech realista. Ale mladá slečna přilnula k tomu eko :-).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.4.2021 05:09 Reaguje na Hunter
Tím srnčím myslíte tu všude brutálně přemnoženou srnčí zvěř?
Odpovědět
Hu

Hunter

12.4.2021 05:17 Reaguje na Jarek Schindler
Přesně tak ☺
Odpovědět
MT

Martin Tvarůžka

11.4.2021 11:23 Reaguje na Hunter
Všechny myslivce zde diskutující prosím o radu. Jsem zemědělec hospodařící přímo v článku zmíněné oblasti. Na pěstování brambor jsem si pořídil stroje, ale vzhledem k neúnosným škodám jsem musel pěstování brambor na cca 8 ha zrušit. Poslední tři roky jsem chtěl pro sebe a pro své známé pěstovat brambory aspoň na 0,1 ha hned za plotem vesnice. První rok jsem k ochraně použil vámi doporučený pachový ohradník značky hucinol, ale prasata všechny brambory sežrala. Druhý rok jsem pozemek oplotil lesnickým pletivem, ale prasata pletivo roztrhala nebo ho nadzvedla a opět jsem nic nesklízel. Třetí rok to je rok 2020 jsem si koupil mobilní hrazení s betonovými patkami, přesto mi žádné brambory nezůstaly. Dle myslivce z místního sdružení přišly bachyně, které roztáhly oka plotu do té míry, že plotem prolezly selata a brambory zničili. Myslivci z místního sdružení mi tyhle pidi polička hlídali nějaká prasata tam zastřelili, ale tlak hladové černé byl tak obrovský, že uhlídat to nešlo. Zdůrazňuji, že má pole jsou vzdušnou čarou vzdálena od honitby města Opavy necelý jeden kilometr. Z této honitby přicházejí již tak nejméně 10 let velké skupiny prasat. Má otázka tedy zní: co mám udělat, abych mohl opět pěstovat brambory na cca 5 ha?

Předem ještě namítám, že žaloba na místní sdružení mi připadá nemorální, když sousední honitba chová toto národní bohatství ve velkém. Zde taky prosím o radu jak zasáhnout vůči sousední honitbě, když se vám to podle §39 nelíbí.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.4.2021 11:46 Reaguje na Martin Tvarůžka
Jak přesně jste ten pachový ohradník instaloval a jak často obnovoval? Lesnické pletivo od Pileckého (předpokládám že jste koupil to nejslabší) není pro černou zvěř překážka, projede tím jak nůž máslem. Nějaké další detaily a informace?
Odpovědět
MT

Martin Tvarůžka

11.4.2021 13:04 Reaguje na Hunter
Pachový ohradník byl v lahvičkách s knotem vzdálenost cca 5 metrů na tyčce. Je ale pravda, že jsme ve spolupráci s místními myslivci na běžných plochách použili pachový ohradník v minulosti vícekrát a prasata si po 3 letech na něho zvykla. U těch brambor jsem předpokládal, že vzhledem k hustotě tyček to zabere, to políčko smrdělo po Hucinolu na dálku.
Lesnické pletivo od Pileckého neznám, použil jsem to samé co používám v lese. V lese jsem dříve používal obalovanou sadbu ale divočáci rozpoznali tyhle sazenice a vyrytím je zlikvidovali. Podle čeho tyhle stromky poznali ?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.4.2021 13:56 Reaguje na Martin Tvarůžka
Přeci soudný člověk nemůže myslet vážně ochranu 5ha brambor pomocí pachových ohradníků nebo oplocení. Je třeba černou zvěř prostě zredukovat. Plot nadzvednou a navíc je v krajině nežádoucí. Pachový ohradník překonají jednou a ven potom už nevylezeu dokud bude co žrát...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.4.2021 17:32 Reaguje na Dalibor Motl
Jo, jo, nevylezou z brambor. To mi celkem stačí. Na druhou stranu to co jste napsal je v řepce či kukuřici realita. Z těchto polí skutečně vylezou až při sklizni.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

12.4.2021 15:00 Reaguje na Jarek Schindler
Nemyslím, že zůstanou přes den v bramborách. Jsem se vyjádřil nešťastně. Pachovým ohradníkem projdou jednou a když už "znají trasu" tak je nic neodradí od pravidelných návštěv. Den stráví v remízech, rákosinách, kukuřici...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.4.2021 17:26 Reaguje na Martin Tvarůžka
Že by se divočáci specializovali na stromky? Možná stálo za to podívat se co dalšího jste si s těmi stromky v tom obale dovezl. Samozřejmě, zvlášť na inteligentní zvěř a tou prasata bezpochyby jsou, nic nepůsobí věčně. Chce to ten Hukinol kombinovat s lidským pachem a ten podpořit sem tam nějakým uloveným divočákem. Znám sdružení kde se v noci střídají při hlídání polí s, pro zvěř atraktívními plodinami. A jde jim to. Výsledky k všeobecné spokojenosti mají. Jen mě napadá. Třeba to hlídání polí v tom Saském systému bude provozovat kdo? Armáda, Hnutí duha nebo ti uvědomělejší lesníci ?
Odpovědět
MT

Martin Tvarůžka

11.4.2021 21:00 Reaguje na Jarek Schindler
To jako mám běhat každý večer až do rána okolo bramborového pole ?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.4.2021 21:41 Reaguje na Martin Tvarůžka
A tvrdím snad něco takového? Kde jste to prosím vyčetl?
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

11.4.2021 21:47 Reaguje na Martin Tvarůžka
Dobrý večer. Řešení je v podstatě jednoduché-jmenuje se el. ohradník. Pokud´ nemáte v místě el. energii, tak existují bateriové nebo na solární energii. Pokud´ to prvním rokem doplníte sem-tam pachovými ohradníky, aby si to divočáci spojili, tak budete mít 100% ochranu. Stačí 3 dráty. Sám jsem choval divočáky na vypásání a míval jsem jich i 40-50,tak vím, o čem mluvím. Jinak divočáci měly daleko větší pozitivní vliv na různorodost přírody, než to začal ve velkém ovlivńovat člověk, než velký kopytníci, nad kterými soudobí takzvaní ochránci slintají blahem. Petrův Zdar
Odpovědět
Hu

Hunter

12.4.2021 00:05 Reaguje na Martin Tvarůžka
Pořád málo informací :-), ale takhle na dálku to lepší nebude. První chybu bych viděl v tom, že ten pachový ohradník musíte dávat ve dvou řadách, do sponu. Ten rozestup 5 m je správně. Bohužel sem nejdou dávat fotky, ukázal bych vám, jak to děláme u nás. Ty přípravky musíte střídat, každá zvěř si zvykne na něco, co se neustále opakuje. Hukinol a Wildschwein Stop jsou v podstatě syntetické napodobeniny lidského potu. Dobrý je Porocol, chemicky je to něco na způsob kyseliny mléčné, hlavně se to dodává jako systém, který je odolný dešti a působí dlouhodobě (https://www.euregiohunt.com/nl/brands/porocol/), Hukinol se musí pravidelně obnovovat. Dají se přidávat lidské vlasy v sáčku, ale ty taky nevydrží dlouho. Ale hlavním principem je zablokovat veksly, černá je konzervativní a dodržuje je. Chce to instalovat jakoby do tvaru U tak, aby prasata měla možnost odejít zpět tím jakoby otevřeným hrdlem. Kromě toho existují granuláty, které mají účinnost několik týdnů (Wildgranix). Pachový ohradník ještě kombinujeme se zvukovým plašičem, kdysi je vyráběl kolega elektroing, ale bohužel zemřel. V novodurové trubce, v nepravidelných interval to vydávalo pískání párkrát za noc. Bohužel z nějakého mě neznámého důvodu laická veřejnost má ve zvyku ty tyče s pachovým ohradníkem vytrhávat a třeba zahazovat, tak je potřeba to pravidelně kontrolovat. Často je jednodušší tu pěnu na aplikaci umístit spíš na stromy apod. Samozřejmě kombinovat s odstřelem. Dobré by bylo odchytové zařízení, pokud byste se na tom byl schopen domluvit s místními lidolovci, ale velké nadšení pro to nečekejte, výhoda je že pracuje 24 hod. A samozřejmě dobře funguje elektrický ohradník, jak psal Jan Knap. V Maďarsku ho používají celkem běžně k ochraně polí s kukuřicí proti prasatům a vysoké. 5 ha není tak obrovská plocha, aby se to nedalo zablokovat.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

13.4.2021 17:30 Reaguje na Hunter
takže od teď se nebudou drátovat hory kvůli vlkům, ale budeme drátovat úplně vše proti divočákům - to je opravdu řešení.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

13.4.2021 19:33 Reaguje na Petr Blažek
Je vidět, že o tom víte velký kulový. Zabezpečení proti divočákům stačí na půl roku a bývá normálně průchozí pro naprostou většinu ostatních živočichů. To se o zabezpečení proti vlkům nebo vydrám nedá říci ani náhodou. Petrův Zdar
Odpovědět
MT

Martin Tvarůžka

13.4.2021 20:53 Reaguje na Jan Knap
Pasu i krávy pod eletrickým ohradníkem. Divočáci normálně projdou dráty s rozběhem. Pastviny mám poryty stejně jak louky. Kolega kousek vedle má 3 dráty jak doporučujete pod proudem celou zimu, přesto mu pastviny černá ničí. Myslím, že hlavní faktor je koncentrace černé.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

13.4.2021 22:42 Reaguje na Martin Tvarůžka
Ten ohradník od jara do podzimu jsem myslel proto, že jste uváděl, že chcete zabezpečit pole s bramborami. Jinak el. ohradník proti divočákům se musí instalovat jinak než pro dobytek. Mě stačili ty plastové a jako vodič je lepší páska nebo ten bílí provaz s drátkem-divočáci ho vidí i po tmě zatím co drát ne. První řadu jsem dával zhruba 20-30 cm nad zem. O kus výše druhá řada-20-30 cm nad první a třetí jsem měl tak vysoko, aby jsem ji mohl překročit. Jako zdroj jsem ze začátku používal automobilovou baterku, protože jsem to stěhoval podle vypasení a jinak byli 24 hodin venku nebo v přístřešku bez zavírání. Jinak jsem doporučoval ze začátku umístit i pachový ohradník, aby si to spojili-pásku nebo provaz, pachový ohradník a el. proud. Pokud´ už máte ohradník instalovaný, tak dole zhustit a na kůly umístit nějaký světlí fábor, popřípadě kůly alespoń označit bílou barvou. Pochopitelně, pokud´ by ty divočáky něco vyplašilo, tak tím proběhnou ale to v případě ohrožení udělá každé zvíře i ten dobytek, jak určitě víte z praxe. Petrův Zdar
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

13.4.2021 18:23 Reaguje na Hunter
Pan Zvářal v jednom svém článku psal, že pro dospělé divočáky není problém elektrický ohradník prolomit, protože mají tlustou kůži a díky tomu nejsou na el. proud tak citlivá jako jiná zvěř.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

13.4.2021 19:39 Reaguje na Majka Kletečková
Divočák neznámé věci nejprve prozkoumá rypákem, který má velice citlivý a pokud´ dostane ránu, tak si to velice dlouho pamatuje. Potom mění strategii, vodící bachyně po několika dnech přivede stádo do blízkosti ohradníku, starší kusy stojí opodál a na průzkum jdou selata nebo mladší kusy. Pokud´ se přiblíží k ohradníku a dostane ránu, tak zakvičí a celé stádo se na několik dní vzdálí. Petrův Zdar
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.4.2021 20:17 Reaguje na Majka Kletečková
Prošli dvouřadý el. ohradník určený pro koně, který býval v zimě vypnutý. Ale podlézali ho i v létě, našli místo, kde dostali asi jen ránu do hřbetu. Odešli z červené zóny i přes pachové ohradníky. Dnes je v přírodě tolik překážek, že kdyby je měl odratit každý drátek či smrad, tak se nikam nedostanou.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

13.4.2021 20:25 Reaguje na Karel Zvářal
Máme ohradník okolo krav a samozřejmě to pro divočáky žádný problém není. A podle p. Knapa prý stačí když těch zhruba tisíc hektarů co obhospodařujeme oplotíme “jenom “ na půl roku a pak to pravděpodobně můžeme zase stáhnout - má pravdu opravdu o tom vím kůlový.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.4.2021 20:40 Reaguje na Petr Blažek
Jak řekl pátého ledna klasik: lovit, lovit, lovit.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

13.4.2021 21:57 Reaguje na Karel Zvářal
Zeptám se silně mimo téma, pane Zvářale. Jak dlouho vydrží vlaštovky létat nad sněhem? Myslím, že jsem to dnes viděl poprvé.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.4.2021 03:33 Reaguje na Jan Olejníček
V dubnu 2013 také doletěly brzo, tehdy moc nelétaly a spíše byly zalezlé v chlívkách, garážích apod. Něco asi padlo, ale kupodivu i dosti přežilo a ztráty dohnaly.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

13.4.2021 23:02 Reaguje na Petr Blažek
Ten půlrok jsem uváděl pro to zabezpečení brambor. Jinak divočáci mají dvě hlavní období rytí a to na jaře a k podzimu a souvisí to s úlohou, kterou měly v přírodě, která nebyla ovlivněna činností člověka. Jinak pokud´ chcete instalovat ten el. ohradník nejen pro krávy ale i proti divočákům, tak si představte fenu německýho ovčáka se štěńaty, které nevyskočí výše než nějakých 60-70 cm a musíte to instalovat tak, aby nemohli prolézt bez toho, aby se dotkly drátu.Píšete, že nejste schopni zabezpečit těch zhruba 1000 ha proti divočákům. Jak je chcete zabezpečit proti vlkům a to vás dříve či později potká??? To zabezpečení proti divočákům je proti tomu sranda. Petrův Zdar
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

13.4.2021 22:47 Reaguje na Karel Zvářal
Na divočáky musí být instalovaný níže a dole více řad. Normálně instalovanými ohradníky pro dobytek projde bez problémů nejen divočák. U nás jsem už mockrát viděl, jak ho překonává srnčí a vysoká. Petrův Zdar
Odpovědět
PB

Petr Blažek

13.4.2021 22:53 Reaguje na Jan Knap
Takže ta vaše rada je samozřejmě nesmysl. Takhle si můžete oplotit záhumenek s bramborami. Ale nás zemědělství živí, my si nehrajeme , musíme lidem vyplácet výplaty , platit nájmy, daně a úvěry.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

13.4.2021 23:09 Reaguje na Petr Blažek
Tak to zemědělství živí spoustu chovatelů,kteří lidem vyplácejí výplaty, platí nájmy, daně ,úvěry a přesto od nich takzvaní ochránci chtějí, aby zabezpečili stovky tisíc ha proti vlkům .Petrův Zdar
Odpovědět
PB

Petr Blažek

14.4.2021 17:28 Reaguje na Jan Knap
Takže když se musí plotit proti vlkům tak je správné plotit i proti divočákům?
Vůbec jsem nepochopil váš postoj. Samozřejmě obojí je nesmysl.
Odpovědět
MT

Martin Tvarůžka

13.4.2021 21:16 Reaguje na Hunter
Díky za odpověď, ale kromě brambor pěstuji například pšenici, kde jsem musel vzhledem ke škodám přejít ze 100 % na fousaté typy, přesto, když v okolí není běžná pšenice zničí i fousaté. Kukuřici pěstuji jen pro krávy na siláž, škody 20- 40%. Od lesa nechávám pás ječmene 48m.Používal jsem i v Polsku koupené knoty, které co hodinu bouchly a i na tohle si zvykli. Vnikli mi i na farmu a rozhryzali 2 vaky s náplní kukuřice. Jsou hladoví, protože je jich moc. Můžeme si o tom povykládat osobně domnívám se, že jste místní podle názvu Hunter.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.4.2021 05:11 Reaguje na Martin Tvarůžka
Když tak čtu nářky zemědělců tak mě napadá jedna věc. Obrovské škody zvěří , nyní škody hraboši, mezitím máme sucho nebo zase moc mokro. Ve výsledku požadavky na kompenzaci škod. No a pak se člověk doví , že úroda přes ty škody byla průměrná či nadprůměrná. Jsem sám komu se zdá, že nebýt zvěře tak naši zemědělci uživí celou Evropu a půlku Afriky? K tomu samozřejmě ještě spoustu bioplinek.
Odpovědět
MT

Martin Tvarůžka

15.4.2021 12:34 Reaguje na Jarek Schindler
Ještě napište váš odhad kolik lidí na planetě uživí myslivci.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.4.2021 09:46 Reaguje na Martin Tvarůžka
Myslivci nejsou od toho aby živili lidi. Ty lidi živí lov. Početně to velké číslo nebude. Rozlohově, jestli tomu tedy rozumíte, obrovské.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

15.4.2021 17:21 Reaguje na Jarek Schindler
Ano máte pravdu. Moc vtipně to bylo okomentováno ve filmu Sedm statečných. " TO jsou farmáři ty naříkají když prší, pak naříkají když neprší ...".
Ale zkuste si uvědomit, že každý z nás do toho rok co rok vkládáme svoji existenci. Zisk z prodeje produktů je to co nás živí. A počasí ač může být průměrné, tak nemusí vůbec kolidovat se zemědělskými pracemi a bez práce nebude úroda. Jedno a to samé pole vám může dát výnos 8-10t pšenice, anebo také 2-3t pšenice. To právě závisí na počasí a přírodě. A jelikož nedokážeme dopředu říci jaké přírodní podmínky budou, tak investujeme na tu horní hranici úrody. Pak samozřejmě každá událost (hlodavci, divočáci, sucho-mokro) vám z možného výdělku ukrajuje.
Jinak celostátní statistika je hezká, ale bohužel neukáže ty extrémy- ty zemědělce, kteří ten rok sklidili minimum a jsou na pokraji krachu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.4.2021 10:01 Reaguje na Petr Blažek
Já toho zemědělcům , pane Blažek, zas tak mnoho nevyčítám. Na druhou stranu je ale faktem, že většinou pracují (rostlinná výroba) s nejkratším možným časovým úsekem. Tedy se sezonou. Měli by být tedy nejlépe poučitelní. No a jsou?
No a potom použiji vaše slova : "A jelikož nedokážeme dopředu říci jaké přírodní podmínky budou". Samozřejmě to nedokáže nikdo. Po myslivcích ale i zemědělci chtějí ( nešťastný přílepek k zákonu o lesích) aby se řídili na pět let dopředu úředníkem z prstu vycucaným plánem lovu. Zkuste se na to podívat i v této rovině.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist