https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-svoboda-zelene-strechy-dobre-reseni-pro-mesta
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Svoboda: Zelené střechy – dobré řešení pro města?

7.1.2021
Zelená střecha.
Zelená střecha.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zelené střechy se stávají stále módnější záležitostí i díky poměrně vysoké dotační podpoře státu. Bližší rozbor ale ukazuje, že zelené střechy jsou spíše produktem greenwashingu a úspěšného lobbingu jejich dodavatelů než racionálního environmentalismu.
 

Hlavní argumenty uváděné pro adoraci zelených střech jsou následující.

      • Zelená střecha zadrží část dešťové vody v savém substrátu a v něm pak rostou rostliny, které tuto vodu vypařují a tím chladí okolní vzduch.
      • Díky odparu se sníží celkový odtok ze střechy na asi polovinu.
      • Aby nebylo třeba se o zelenou střechu jakkoli starat, je třeba střechu osázet správnými rostlinami, které přežijí přívalový déšť i dlouhá sucha.
      • Pod vrstvou substrátu s velkou tepelnou kapacitou je v místnosti lépe než pod rozpálenou plechovou střechou.
      • Zelené střechy jsou považovány za klíč k řešení přehřívání měst představujících v parných létech tepelné ostrovy.

Čtenář nechť promine, pokud jsem na nějaký pozitivně laděný významný aspekt zelených střech zapomněl, a doplní jej v diskusi.

Výše popsané argumenty lze považovat za pochvalné, hlavně pokud provádíme srovnání se špatnými řešeními. To avšak není férové. Rádo se též zapomíná, že zelená střecha má i řadu nepříznivých vlastností, které lze shrnout následovně.

      • Skladba zelené střechy je těžká a klade to zvýšené nároky na nosnou konstrukci.
      • U zelené střechy musí být provedena velmi kvalitní hydroizolace.
      • V době dlouhotrvajících veder zelená (či spíše žlutá) střecha nemá co odpařovat, tudíž nechladí, když je to nejvíce potřeba.
      • Zelená střecha ochlazuje vzduch tam, kde to je velmi málo potřeba (lidé tam jsou jen sporadicky), jde tedy spíše o neúčelné mrhání vody.
      • Vlastní rostliny (na jejichž existenci je na zelené střeše bazírováno) hrají zcela pasivní roli, protože voda by se odpařovala přímo za substrátu stejně jako z listů rostlin se stejným tepelným efektem.
      • Při přívalovém či dlouhotrvajícím dešti zachytí zelená střecha jen relativně malou část dešťové vody, proto příliš nepřispěje ke snížení dimenzování opatření pro likvidaci dešťových vod.
      • Pokud vodu ze střechy zasakujeme za účelem blahodárného posílení podzemních vod, zelená střecha nám polovinu této vody v podstatě bezúčelně odpaří.
      • Pokud by byl povrch střechy bílý místo zelený, absorboval by mnohem méně slunečního záření a v konečném efektu by byl chladnější než odparem vody chlazený zelený povrch.

Poslední bod si rozeberme podrobněji. Z hlediska ohřívání povrchu vystavenému slunečnímu záření je zásadní tzv. index sluneční odrazivosti (SRI), který zohledňuje nejen to, kolik slunečního záření je povrchem absorbováno a přeměněno na teplo, nýbrž i kolik tepla je schopen povrch zpět do vesmíru vyzařovat. Pro standardní černou (SRI=0 %) se povrch na přímém slunci ohřeje o 50 °C, pro standardní bílou (SRI=100 %) jen o 8 °C. SRI pro řadu RAL barev ukazuje, že pro běžnou bílou RAL 9010 je SRI=92%, pro „rostlinnou“ zelenou RAL 6013 je SRI=45% a cihlově červenou RAL 3020 je SRI=22%. Jednoduchým výpočtem zjistíme, že bílý povrch RAL 9010 bude absorbovat téměř třikrát méně slunečního záření než zelený RAL 6013 a téměř čtyřikrát méně než červený RAL 3020. To je drastický rozdíl! Je ale třeba přiznat, že bílá barva se ušpiní a efekt bude menší. Dává to ale jasný návod, že je výhodné, aby osluněné plochy střech byly co nejbělejší. Ne nadarmo vyzýval poradce prezidenta Obama, aby lidé natírali své střechy na bílo.

Je bezesporu krásné a příjemné, když je v létě ve velkoměstech dostatek stínu pod vzrostlými stromy. Berlín může být v tomto příkladem. Stromy ale spotřebují spoustu podzemní vody a ta může pocházet hlavně ze zasakování ze střech a dalších zpevněných ploch. Tato zeleň může být rozšířena o zeleň (napájenou dešťovou vodou ze střech) na balkonech, kde lidé mohou rádi pobývat. Dělejme města zelená a příjemná v místech, kde jsou lidé a kam běžně vidí a střechy mějme bílé, ať z měst udělají ostrovy chladu.

Přestože jsem zde uvedl, myslím si, srozumitelné a přesvědčivé argumenty, proč je lepší mít střechy bílé než zelené, stejně jako mohu jasně argumentovat, že vysoká úroveň zateplení domu provedená při jeho výstavbě je to zcela zásadní pro kvalitu domu, nevěřím, že tento článek něco podstatně změní. Lidé raději žijí ve svých zaběhnutých představách, stavební firmy raději jedou ve svých vyježděných kolejích a politici jsou zvyklí hasit požáry, než aby jim efektivně předcházeli. Nebo si tu snad někdo myslí, že zaměstnanec na stavebním úřadu povolí z důvodu ochrany klimatu na domě bílou střechu, když regulativ dovoluje jen červené nebo zelené střechy? Na druhé straně se říká, že kapka vody může rozlomit skálu, pokud není osamocena.


reklama

 
foto - Svoboda Jiří
Jiří Svoboda
Autor je vědecký pracovník Ústavu fyziky materiálů AV ČR.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (66)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

7.1.2021 08:19
Dobrý den pane Svobodo. Pěkný článek a poslední odstavec, který podle mě hlavně ukazuje na to, že my běžní lidé jsme obětmi extrémů a extrémistů z obou stran. Prostě teď je tohle správně a vy to dělejte, tohle vám zakážeme, protože my to víme nejlíp. Bohužel taková je doba.
Já jako obyčejný člověk můžu říct, že je asi někde lepší bílá střecha a někde zelená.
Jsme na Ekolistu, tak mě napadá ještě jedna výhoda zelených střech, a to že můžou být užitečné ve vývoji hmyzu. A myslím, že to je možná jeden z největších benefitů, pro přírodně založené lidi ;)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.1.2021 08:58 Reaguje na DAG
Myslíte s tím hmyzem nějaké květinky, poskytující hmyzu obživu? Jinak mne nenapadá, jak by ty zelené střechy mohly jinak hmyzu prospívat. Jinde v přírodě má hmyz jistě lepší podmínky než v polopřírodě na zelené střeše.
Odpovědět
DA

DAG

7.1.2021 13:49 Reaguje na Jiří Svoboda
No jistě skladba bylin nebude ideální a druhová pestrost bude malá, ale v dnešní době úbytku hmyzu je to jistě benefit.
Samozřejmě by bylo lepší mít stabilní a silnou krajinu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.1.2021 14:05 Reaguje na DAG
Dobrou krajinu si právě uděláme, pokud vodu ze střech budeme zasakovat a nenecháme si jí polovinu na zelené střeše odpařit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.1.2021 08:21
Klidně to zopakuji postoprvní. Zelené střechy řadím do stejné kategorie "eko" jako co týden chemizovaná ekořepka, ekokuku na svažitých pozemcích, ekovětrník kam se podíváš, ekosoláry na černozemi a jiné bursíkoviny. Jak jsem zaslechl v jednom pořadu, tato společnost spěje k debilizaci, a nic na tom nezmění ani vzletná hesla.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.1.2021 09:41 Reaguje na Karel Zvářal
Vystihl jste to krátce, výstižně a bohužel pravdivě. Ekologie se
nám nějak zvrhla k nesmyslům a špinavým kšeftům. Je načase s tím
něco dělat, než bude pozdě(mnohde už pozdě je).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.1.2021 08:36
Na střeše mají být především fv panely.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.1.2021 09:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Až nebudou potřebovat státní podporu, tak jistě!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.1.2021 20:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Proč?
Když státní podporu dostává ve velkém oligarchie za ničení polí, dostávají nesmyslná biopaliva i uhláky a jiné špíny, tak proč ne nejčistší elektřina?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.1.2021 15:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale ty FV panely na střechách nepřibývají, ani když mají 50% investiční podporu. Lidé jsou pohodlní a o takový dáreček na střechu prostě nestojí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.1.2021 09:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Jsou černé, tj. naberou víc tepla než ta zeleň. Těch cca 16 procent, co přemění na elektřinu, to nevytrhne.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.1.2021 12:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Na druhou stranu, přesně dle principu venkovní žaluzie, ohřeje se panel, nikoli plocha ve stínu pod ním
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.1.2021 14:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Do by chtělo udělat pořádnější ekonomicko-ekologickou analýzu.

Jenže teď jsme v situaci, že řešení zadarmo - bílá střecha místo červené - je často byrokraticky neprůchodné. To je ten základní problém. A je ku podivu, že se tohoto ekoaktivisté neujmou.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.1.2021 16:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Řekl bych, že se z toho stala taková modla různých "alternativců" a metoda jak z poblázněnců tahat peníze. Když přihlédnu k nákladům pro podklad (jako u klasické střechy) plus to "pogumování" a přičtu k tomu rabat za substráty a jejich dopravu někam "na půdu", rabat za rostliny, rabat za výsadbu a poté každoroční rabat za údržbu (protože různé vrby a břízy v tom budou rašit bez ohledu na zapojenost..), tak to asi vyjde sakramentsky draho. Zkrátka nejsme na islandu, nebo někde v polopoušti, kde jim na tom roste jenom to, co tam vysadili. Mě osobně to v našich podmínkách dává smysl jen u budov zapuštěných ve svahu, kde po té střeše můžete jezdit se sekačkou.

Ps:-) Teď jsem ještě mrknul na to kdo to vlastně psal, a pokud to není jen shoda jmen, jakože asi není, tak gratuluji k článku.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.1.2021 21:52 Reaguje na Jakub Graňák
Budova zapuštěná do svahu vyjde možná investičně i provozně 3x dráže než jednoduchý pasivní dům. Já nevidím důvod toto činit. To je také rádoby eko, ve skutečnosti neeko.

Těší mne, že se vám článek líbí!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.1.2021 07:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Tu smysluplnost jsem viděl v tom, že u takové stavby můžete při kosení zahrady přibrat rovnou i tu střechu, tudíž čistě z pohledu údržby té plochy. Hodnotit takovou "hobití noru" z hlediska vstupních nákladů..., bych si netroufl:-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.1.2021 17:04 Reaguje na Jiří Svoboda
Bílá střecha mi elektřinu nedá, kdežto fve panely ano.
Takže podle téhle logiky budu muset kupovat KAŽDÝ rok 1 MWh za každých 6 m2 bílé střechy, kde nejsou panely. Co je teda ekologičtější?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.1.2021 21:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak jednoduše to nepůjde zanalyzovat. Mělo by se počítat, o kolik tepla se sníží příkon Země tou bílou střechou a o kolik tepla více zůstane na Zemi navýšením skleníkového jevu kvůli výrobě 1 MWh elektřiny třeba ze zemního plynu (jak to budou dělat v Německu). Mně se to ale moc počítat nechce.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.1.2021 20:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Proč do toho taháte plyn?
Kolik tepla se sníží příkon Země tou bílou střechou a o kolik tepla více zůstane na Zemi navýšením skleníkového jevu kvůli výrobě 1 MWh elektřiny z fve panelů na té samě střeše.
Odhaduji že nic, protože řádově 20% energie odchází dráty pryč.
Ovšem o tu stejnou elektřinu se může méně spálit fosilního uhlíku.
A tam ten rozdíl už bude podstatný.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.1.2021 20:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Proto je tam třeba zatáhnout ten plyn.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.1.2021 17:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Hodný pan Vinkler nám našel:

"Střechy a chodníky na bílo by mohly zmírnit globální oteplování - tady byl autor článku předstihnut již v r. 2008 fyzikem Hashemem Akbarim,který spočítal, že deset čtverečních metrů bílé střechy omezí produkci oxidu uhličitého o jednu metrickou tunu za rok."

Výroba 1MWh dnes vyprodukuje asi právě tu 1 tunu CO2. Stejné množství elektřiny za rok asi vyprodukuje FVE na této střeše. Z hlediska ochrany klimatu je to tedy přibližně šul-nul, jen bílá střecha, na rozdíl od FVE, nic nestojí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.1.2021 20:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Nevím co je zadarmo. Možná bílá střecha s černými panely, to je supr eko.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.1.2021 20:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Bílá střecha ve srovnání s červenou je zadarmo. Stačí umět číst.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.1.2021 09:13
A ještě je třeba konstatovat, že neexistuje (alespoň ne za rozumnou cenu) fólie pod vrstvu substrátu a zeleně, která by vydržela extrémní rozdíly teplot a nepopraskala. Takže co pár let musíte zeleň odkopat a dát novou fólii a zase zahrnout (což má také jakousi ekologickou stopu). Jako bonus pak máte to, co vám vyplavení nejbližším velkým deštěm po prasknutí fólie v budově poničí (nám třeba krásně "pršelo" v počítačové učebně, o padajících stropních sádrokartonových panelech po jejich nasáknutí vodou ani nemluvě).
Odpovědět

Jirka Černý

7.1.2021 11:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Nejsem si jistý že bych viděl problém ve fólii, ty dnešní snesou neskutečně moc a změny teplot pod vrstvou hlíny nebudou tak děsné. Tyhle střechy jsem nedělal a tak jen tipuju že tam musí být pod a možná i nad geoška která zabrání prohamstnutí nějakým kamínkem jak při výstavbě tak při případném pochozím využití a tady bude problém protože kvalitní vs levná geoška je hodně velký cenový rozdíl což svádí k šetření na opravdu nepravém místě.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.1.2021 16:57 Reaguje na Jirka Černý
Přesně
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.1.2021 13:45 Reaguje na Jan Šimůnek
To je nesmysl jak dycky, fólie pod vrstvou zeminy se nedostane nikdy teplotně pod nulu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.1.2021 16:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Za tu dobu, co jsem v budově pod zelenou střechou jsem zažil několik oprav a jedni generálku, takže v praxi se to asi bezhavarijně udělat nedá.
Na Islandu jsem viděl zelené střechy sedlové, to by bylo o něčem úplně jiném.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.1.2021 17:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Ta střechy bude skutečně velmi náročná na poctivost provedení hydroizolace, to určitě. Napustit na ni pár kubíků vody a sledovat pár dní, jestli neteče.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.1.2021 10:19 Reaguje na Pavel Hanzl
To se běžně dělá, ale bylo mi vysvětleno samotnými stavaři, co to dělali (byli v domě, tak jsem si je vyzpovídal), že ta fólie je prostě vystavena příliš velkým změnám teplot, takže po pár letech prostě prasknout zákonitě musí. A žádná lepší není.
A to už tam, v rozporu s původním projektem, platí zákaz vstupu (byť si nejsem jist, zda nějak tu životnost prodlouží). Existuje údajně záměr v celém kampusu udělat sedlové střechy, které by přinesly další prostory a odstranily neustálé riziko oprav. Vyhráli to biologové, kteří mají nahoře na svém pavilonu skleník, protože ten v podstatě tu sedlovou střechu supluje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.1.2021 20:44 Reaguje na Jan Šimůnek
To vám vysvětlili zcela typicky alibisticky, protože použili levnou plachtu, odflákli to, nebo se jen zichrovali. Naprostá normálka.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.1.2021 11:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Jo, dal by se možná použít teflon. Možná by ta fólie stála víc, než celej barák pod ní.
Odpovědět
MK

Milan Krátký

7.1.2021 09:31
Poměrně zajímavé je spočítat náklady na záchyt třeba 250 mm ročního srážkového vodního sloupce zelenou střechou při uvažované životnosti zelené střechy třeba 20 let. Zachycená voda vychází násobně dráž než pitná. Dále je zajímavé spočítat rychlost odparu zachycené vody lehkou střechou v letním období (je to velmi rychlé). A tady je pro zajímavost porovnání letní teploty zelené (levá) a konvenční střechy (pravá). https://gis.brno.cz/mapa/teplotni-mapa/?c=-598576.1%3A-1162722.25&z=10&lb=of-brno_akt&ly=tepmap1&lbo=1&lyo=&i=-598550.06%3A-1162735.57
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.1.2021 11:03 Reaguje na Milan Krátký
Ale ta voda zachycená zelenou střechou je navíc v podstatě zmařená, protože mohla být využita mnohem lépe.

Pak je tu další aspekt. Když odpařuji vodu, vzniká (byť jen dočasně) pára, která je skleníkovým plynem. Střechu si sice ochladím, teplota okolí by se ale měla tímto navýšeným skleníkovým jevem trochu zvednout. Navíc vlhčí vzduch je v horku nepříjemný, protože dříve nastupuje vlhké pocení.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.1.2021 11:03
Proč se autor článku mýlí.

Zelené střechy v urbanizovaných územích se silnou koncentrací zástavby a minimem přírodních prvků mají své opodstatnění.
Nikterak nehodlám polemizovat s fyzikálními parametry "bílá střecha" versus "zelená střecha", v tom má autor článku naprostou pravdu.

Zoufale však opomíjí netechnickou stránku věci. Člověk není stroj a doposud nikdo nevymyslel ryze technické urbanizované prostředí, kde by lidé mohli dlouhodobě žít bez kontaktu s přírodou, respektive alespoň jejími zbytky.

Z tohoto pohledu mají zelené střechy své neopominutelné opodstatnění neboť každá přírodní plocha, bez ohledu na svoji velikost, je následně obsazována vhodnými typy přírodních společenství.
Pomineme-li mikroživot, pak se jedná o hmyz , který zase může poskytnout potravu pro drobné ptactvo, atd. Řečeno zjednodušeně - potřebujeme oživovat
sterilní městskou zástavbu přírodními prvky. Nikoli však nepromyšleně a chaoticky, avšak se solidním druhem územně-biologického plánování, které upřednostňuje člověku prospěšné druhy flóry a fauny.

Také se zcela pozapomíná, že tepelné ostrovy měst brání pronikání srážkové oblačnosti nad sídla a výsledkem je, že zde dochází k výraznému snížení srážek. Zelené střechy tento problém mohou významně omezovat.
/zde mluvím z vlastního pozorování, kdy stoupavé tepelné vzdušné proudy nad rozpálenými střechami a zastavěnými plochami využívají jak ptáci,tak i větroně, zde konkrétně jihovýchodní část města Šumperk/


Mám-li porovnat klady a zápory zelených střech ,potom jsem jednoznačně pro.
Ovšem s jednou podmínkou - musí se postupovat promyšleně a plánovitě a pro každé sídlo by měl být vypracován solidní odborný projekt a nikoli zelené střechy v různém provedení plácnout "ad -hoc" kam se mi zlíbí. To je skutečně kontroverzní postup, jehož společenská hodnota se může limitně blížit nule.

Je to nesporně zajímavé téma, které by stálo za samostatnou přednášku, ale s ohledem na prostor Diskuze jsem zjednodušeně a heslovitě pokusil vyložit pouze určité principy.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.1.2021 14:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já přece navrhuji zeleň na balkonech (případně fasádách), kde je ta zeleň lidem mnohem blíže a hmyzí funkci zastane stejně jako na střeše, ne-li lépe.

Právě ty bílé střechy by velmi efektivně zabránily městským tepelným ostrovům, jak zdůvodňuji v článku.

Pokud nebudete o střechách a urbanizmu přednášet vy, rád si takovou přednášku vyslechnu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.1.2021 17:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jsem toho názoru, že pokud to stavaři nejsou s to udělat technicky tak, aby to bylo funkční (tj. aby to neprotékalo) je jakákoli diskuse o ekologii mimo realitu. Něco jiného by asi byly nějaké velkokapacitní betonové truhlíky, upevněné na vyspádované betonové ploše.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.1.2021 17:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Samozřejmě jsou, ale nesmí to odfláknout. Je to tak složitý?
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.1.2021 10:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Prostě platí fyzika (roztahování a stahování v závislosti na teplotě) a fólie vystavená teplotám od nějakých -10 po +60 se dříve nebo později roztrhne, případně jiné druhy fólie, které to vydrží, zase nemají dostatečně pevný svár a rupnou v něm.
Kdyby se pod tu zeminu dalo vyspádované dláždění vyspárované asfaltem, na to nějaký štěrk jako drenáž, na to nějaká netkaná textilie (u níž by případné praskliny nevadily) a na ni substrát pro kytky, tak by to asi změny teplot ustálo a nadbytečná voda by mohla odtékat tou drenáží. Bylo by to ovšem těžké, drahé a "neekologické".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.1.2021 20:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Člověče nešťastná, fólie pod 50 cm hlíny, pod kterou je navíc obytná prostora, se bude teplotně hýbat od +10°C do max +25°C, víc ani ťok.
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.1.2021 22:27 Reaguje na Pavel Hanzl
50 cm?
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.1.2021 11:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže tam je, kvůli tomu, že jsou tam sukulenty, dost kamenitý substrát, který teplo vede docela dobře. A je ho nějakých 5 - 15 cm. A barák je POD tou fólií tepelně izolovaný.

Možná by pomohlo, kdyby tam nařídili zaměstnancům dát kyblíky s rajčaty a paprikami, protože ty by tu střechu skutečně v létě zastínily a tepelně izolovaly. Pokud by ovšem unesla takovýchto kultur dostatek.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

9.1.2021 13:50 Reaguje na Pavel Hanzl
A vydrží střecha zatížení 650 - 850 kg/m2?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.1.2021 18:08 Reaguje na Galipoli Petr
Jistě. Vydrží konstrukce prvního patra, když na ní stojí dalších 20 podlaží?
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.1.2021 10:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Druhou možností je klasický plech, rovněž vyspádovaný, na tom drenáž, propustná fólie, hlína atd. Něco takového bych mohl teoreticky udělat i doma, protože kousek plechové skoro rovné střechy nad schodištěm máme.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.1.2021 21:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Myslím, že existují dobrá technická řešení. Je to ale dosti drahé a je to vlastně k ničemu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.1.2021 08:12 Reaguje na Jiří Svoboda
Nejlepší technická řešení nám ukazuje příroda, ale to bychom nesměli propadat představám, že všemu rozumíme nejlépe.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.1.2021 09:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
"ale to bychom nesměli propadat představám, že všemu rozumíme nejlépe"

Tak se tím, prosím, řiďte!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.1.2021 23:49
Možná bychom se na to mohli podívat z hlediska využitelných rostlin. Pokud nechceme na zelenou střechu zálivku dodávat, zcela určitě musíme zapomenout na to, že by střecha tonula v bujné zeleni. Spíše bychom mohli zauvažovat o rostlinách, které se spokojí s minimem substrátu a zejména s minimem vody. Z tohoto pohledu, jsou asi nejvyužitelnější sukulentní skalničky jako jsou netřesky, rozchodníky, lomikameny. Znám v Ostravě střechu, kde tohle společenství celkem slušně funguje, přičemž povrchová vrstva substrátu je tvořena hlavně křemenem. Možná by zajímavě vypadala střecha osázená mrazuvzornými kaktusy a sukulenty, je ale otázka, jak by některé druhy snesly naše mokré zimy. U těchto rostlin totiž není problémem nízká teplota (některé agáve, juky a kaktusy snesou i -25 st. C), ale spíše to, kdy dva týdny prší a pak uhodí mráz.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.1.2021 08:10 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Potom najdete inspiraci v USA, konkrétně Texasu/Kalifornie kde je řada zahradnictví nabízejících suchomilné rostliny jak pro okolí domu, tak i pro zelené střechy.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.1.2021 08:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak daleko pro inspiraci nemusím chodit. Nějaké ty mrazuvzdorné kaktusy a sukulenty mám přímo na balkóně a fungují dlouhodobě. Výhodou je, že nad balkónem je střecha, takže se nemusím obávat mokrých zim, které by mi ty kytky zničily. A kdybych to chtěl vidět ve větším, zajedu do botanky v Tróji. Tam mají takhle osázenou dost velkou plochu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.1.2021 08:30 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To vím taky. Ale tam to řešili ve vazbě na úbytek pitné vody na základě vysychání krajiny jako dopadu klimatické změny.
A položili si otázku : Lze omezit spotřebu vody u RD a současně zvýšit podíl zelených ploch při nezvyšování,lépe snižování spotřeby vody v sídlech?
A došli k určité odpovědi, kterou nabízejí jako komerční model.
Vydělají všichni - společnost, majitelé RD a nakonec i obchodník. To mně tady schází.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.1.2021 11:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ona je to možná otázka nabídky a poptávky. Pokud tady nebude větší poptávka na podobný typ zazelenění střechy sukuletntní flórou, nebude se nikdo namáhat s nabídkou. Vidím to v malém u mě na balkóně. Celá řada návštěv se diví, že mi tyhle kytky na balkóně celoročně prosperují a nedokáží pochopit, že za určitých podmnínek snášejí i hodně silné mrazy.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.1.2021 12:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V tom na balkóně vám moc fandím! Tam to má přínos a dělá vám to každodenní radost.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.1.2021 15:14 Reaguje na Jiří Svoboda
Je to fajn a výhodou je, že na zimu nemusím tolik kytek sklízet do bytu. Mějte se hezky a moc díky za pokec.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.1.2021 09:10 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Když opomenu estetiku, módnost či greenwashing, k čemu je to dobré? Toto je hra na přírodu dotažená do absurdna. Ta plocha střechy může posloužit planetě mnohem lépe, než vámi předložený koncept.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.1.2021 11:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Pěstování mrazuvzdorných kaktusů a sukulentů u nás v republice je záležitost zhruba posledních padesáti let. Takže nějaká krátkodobá módní vlna to určitě není. Je to jenom trochu jiný druh kytek. A mimochodem, každá zahrada je tak trochu hra na přírodu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.1.2021 12:30 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jistě, kdo si hraje, nezlobí.

Mně hlavně mrzí, že tuto nepřínosnou hru podporuje stát a sbírají se za to "eko"body. Prostě ti správní stavaři navrhují a realizují zelené střechy.
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.1.2021 13:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Je to dobré právě jen a pouze k tomu, co jste opomněl.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.1.2021 10:38
Ať se na to dívám zleva nebo zprava, autor se jako technokrat nezapře. Dotaženo k extrémní hranici nejlépe by podle něj bylo povrch Země natřít na bílo a dostat albedo na požadovanou hodnotu.
Takhle to ale z podstaty věci - existence života a vhodně podmínky pro homo sapiens - fungovat nemůže. To jsme uvázli doslova v době železa a páry.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.1.2021 12:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vaše decentní předjímajost, nechutnost a namyšlenost je opravdu obdivuhodná!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.1.2021 14:14
Technokraté vždy mají po ruce nějaké šikovné řešení , dokonce se proto objevilo nové slovo - geoinženýring.

Tady máte pro pobavení pár skvělých nápadů :

- začalo to Aralským jezerem a největší ekologickou katastrofou vyvolanou lidmi

- Šílený nápad na snížení hladiny moří je zde : Protože antarktický led pomalu roztává a voda odtéká do moře, musela by se voda přepravovat až 700 km do vnitrozemí Antarktidy, aby bylo možné nahradit příbřežní ztráty ledu. Když se bude voda přečerpávat 100 let, zvedne se ledový pokryv o 25 metrů. Nutný celkový výkon čerpadel 1 275 GW by poskytlo díky trvalým větrům 850 000 větrných turbín o jednotkovém výkonu 1,5 GW. To by ovšem z panenského kontinentu učinilo velkou průmyslovou zónu. Studie předpokládá, že by čerpání vody oddálilo zvyšování hladiny moří asi o 100 let. Ale potom by začala hladina opět stoupat.

Podle: Jeff Goodell: Bail out the world. New Scientist

- i chemici se činí : Oteplování Země levně zastavíme sírou - Specialista na geoinženýring Wake Smith z Yaleovy univerzity v americkém Connecticutu v ní popisuje strategii, při které se do stratosféry rozptýlí z letadla tisíce tun částeček oxidu siřičitého.
Částečky sirného aerosolu potom odrazí část slunečních paprsků zpátky do vesmíru a na Zemi přestane stoupat teplota.

- 1963/USA : Tehdy vědci například uvažovali o rozmístění miniaturních odrazových částic na ploše asi 13 milionů km2 oceánu, které měly odrazit zpět do vesmíru asi 1 % slunečního záření.

dále-
Vypouštění sulfátových částic do stratosféry, které by napodobilo chladicí efekt sopečných výbuchů.

Rozprašování solných částic za účelem bělení mraků, které pak odrážejí do kosmu více slunečního záření.

Snižování množství CO2 v atmosféře fertilizací oceánů železem, které by stimulovalo růst fytopklanktonu konzumujícího CO2.

Přímá absorbce CO2 z atmosféry a budování sluneční clony ve vesmíru.

Jiný návrh zase počítá s vypouštěním velkých množství slané vody nad pobřežím Pacifiku, což by mělo vyprodukovat obří bílé mraky, které by odrážely slunce.

Střechy a chodníky na bílo by mohly zmírnit globální oteplování - tady byl autor článku předstihnut již v r. 2008 fyzikem Hashemem Akbarim,který spočítal, že deset čtverečních metrů bílé střechy omezí produkci oxidu uhličitého o jednu metrickou tunu za rok.
Ve větším měřítku pak můžeme rozšíření bílých ploch dosáhnout třeba pokácením lesů na Sibiři a Aljašce, čímž by se odkrylo zasněžené lesní patro.

Ke své lítosti jsem nenašel na webu další skvělý nápad, který se objevil v době,kdy se předpokládalo, že se Země ochlazuje ,počátek 80.let - rozprášení sazí na ledových a sněhových polí v oblasti pólů.
To by nás dnes pobavilo ještě více.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.1.2021 20:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
"Střechy a chodníky na bílo by mohly zmírnit globální oteplování - tady byl autor článku předstihnut již v r. 2008 fyzikem Hashemem Akbarim,který spočítal, že deset čtverečních metrů bílé střechy omezí produkci oxidu uhličitého o jednu metrickou tunu za rok."

Co je na tom špatně, kromě toho, že místo "omezí" je třeba napsat "kompenzuje"?

Myslím, že nastal čas, abyste s pomatencem Kalendou napsal pro Ekolist další vědecký článek o klimatu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.1.2021 09:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
To poslední by se našlo buď ve VTM (60. - 70. léta) nebo podobných časopisech. Možná i v ABC. To asi není na webu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.1.2021 21:39
Švýcarskou Ženevu oživují střechy domů už pátým rokem, kdy vstoupila v platnost vyhláška, podle které každá administrativní budova musí mít zeleň na střeše.

Kanada zase našla inspiraci v Řecku. Dobrovolníci tak začali natírat střechy i fasády domů bílou barvou. Podle aktivistů platí, že čím více bílých střech, tím méně bude potřeba chlazení a klimatizace, které jsou energeticky náročné.
V Los Angeles nebo v Austrálii proto v některých částech přebarvují silnice na bílo. Světlá barva nezadržuje solární záření, odráží ho ven z města, a tím pádem je v ulicích i o něco chladněji.

Jak vidíte, každý má svoje představy jak bojovat s nevhodnými mikroklimatickými podmínkami v sídlech.

Jednoznačně jsem pro zelené střechy před nátěry na bílo, což mi trochu zavání sázkou technokrata na heslo " Poručíme dešti větru".
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.1.2021 15:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
Co má bílá střecha společného s poroučením dešti větru?

Prosím, srovnejte si už konečně hlavu a přestaňte psát blbosti!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist