Jiří Svoboda: Zelené střechy – dobré řešení pro města?
Hlavní argumenty uváděné pro adoraci zelených střech jsou následující.
-
• Zelená střecha zadrží část dešťové vody v savém substrátu a v něm pak rostou rostliny, které tuto vodu vypařují a tím chladí okolní vzduch.
-
• Díky odparu se sníží celkový odtok ze střechy na asi polovinu.
-
• Aby nebylo třeba se o zelenou střechu jakkoli starat, je třeba střechu osázet správnými rostlinami, které přežijí přívalový déšť i dlouhá sucha.
-
• Pod vrstvou substrátu s velkou tepelnou kapacitou je v místnosti lépe než pod rozpálenou plechovou střechou.
-
• Zelené střechy jsou považovány za klíč k řešení přehřívání měst představujících v parných létech tepelné ostrovy.
Čtenář nechť promine, pokud jsem na nějaký pozitivně laděný významný aspekt zelených střech zapomněl, a doplní jej v diskusi.
Výše popsané argumenty lze považovat za pochvalné, hlavně pokud provádíme srovnání se špatnými řešeními. To avšak není férové. Rádo se též zapomíná, že zelená střecha má i řadu nepříznivých vlastností, které lze shrnout následovně.
-
• Skladba zelené střechy je těžká a klade to zvýšené nároky na nosnou konstrukci.
-
• U zelené střechy musí být provedena velmi kvalitní hydroizolace.
-
• V době dlouhotrvajících veder zelená (či spíše žlutá) střecha nemá co odpařovat, tudíž nechladí, když je to nejvíce potřeba.
-
• Zelená střecha ochlazuje vzduch tam, kde to je velmi málo potřeba (lidé tam jsou jen sporadicky), jde tedy spíše o neúčelné mrhání vody.
-
• Vlastní rostliny (na jejichž existenci je na zelené střeše bazírováno) hrají zcela pasivní roli, protože voda by se odpařovala přímo za substrátu stejně jako z listů rostlin se stejným tepelným efektem.
-
• Při přívalovém či dlouhotrvajícím dešti zachytí zelená střecha jen relativně malou část dešťové vody, proto příliš nepřispěje ke snížení dimenzování opatření pro likvidaci dešťových vod.
-
• Pokud vodu ze střechy zasakujeme za účelem blahodárného posílení podzemních vod, zelená střecha nám polovinu této vody v podstatě bezúčelně odpaří.
-
• Pokud by byl povrch střechy bílý místo zelený, absorboval by mnohem méně slunečního záření a v konečném efektu by byl chladnější než odparem vody chlazený zelený povrch.
Poslední bod si rozeberme podrobněji. Z hlediska ohřívání povrchu vystavenému slunečnímu záření je zásadní tzv. index sluneční odrazivosti (SRI), který zohledňuje nejen to, kolik slunečního záření je povrchem absorbováno a přeměněno na teplo, nýbrž i kolik tepla je schopen povrch zpět do vesmíru vyzařovat. Pro standardní černou (SRI=0 %) se povrch na přímém slunci ohřeje o 50 °C, pro standardní bílou (SRI=100 %) jen o 8 °C. SRI pro řadu RAL barev ukazuje, že pro běžnou bílou RAL 9010 je SRI=92%, pro „rostlinnou“ zelenou RAL 6013 je SRI=45% a cihlově červenou RAL 3020 je SRI=22%. Jednoduchým výpočtem zjistíme, že bílý povrch RAL 9010 bude absorbovat téměř třikrát méně slunečního záření než zelený RAL 6013 a téměř čtyřikrát méně než červený RAL 3020. To je drastický rozdíl! Je ale třeba přiznat, že bílá barva se ušpiní a efekt bude menší. Dává to ale jasný návod, že je výhodné, aby osluněné plochy střech byly co nejbělejší. Ne nadarmo vyzýval poradce prezidenta Obama, aby lidé natírali své střechy na bílo.
Je bezesporu krásné a příjemné, když je v létě ve velkoměstech dostatek stínu pod vzrostlými stromy. Berlín může být v tomto příkladem. Stromy ale spotřebují spoustu podzemní vody a ta může pocházet hlavně ze zasakování ze střech a dalších zpevněných ploch. Tato zeleň může být rozšířena o zeleň (napájenou dešťovou vodou ze střech) na balkonech, kde lidé mohou rádi pobývat. Dělejme města zelená a příjemná v místech, kde jsou lidé a kam běžně vidí a střechy mějme bílé, ať z měst udělají ostrovy chladu.
Přestože jsem zde uvedl, myslím si, srozumitelné a přesvědčivé argumenty, proč je lepší mít střechy bílé než zelené, stejně jako mohu jasně argumentovat, že vysoká úroveň zateplení domu provedená při jeho výstavbě je to zcela zásadní pro kvalitu domu, nevěřím, že tento článek něco podstatně změní. Lidé raději žijí ve svých zaběhnutých představách, stavební firmy raději jedou ve svých vyježděných kolejích a politici jsou zvyklí hasit požáry, než aby jim efektivně předcházeli. Nebo si tu snad někdo myslí, že zaměstnanec na stavebním úřadu povolí z důvodu ochrany klimatu na domě bílou střechu, když regulativ dovoluje jen červené nebo zelené střechy? Na druhé straně se říká, že kapka vody může rozlomit skálu, pokud není osamocena.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (68)
DAG
7.1.2021 08:19Já jako obyčejný člověk můžu říct, že je asi někde lepší bílá střecha a někde zelená.
Jsme na Ekolistu, tak mě napadá ještě jedna výhoda zelených střech, a to že můžou být užitečné ve vývoji hmyzu. A myslím, že to je možná jeden z největších benefitů, pro přírodně založené lidi ;)
Jiří Svoboda
7.1.2021 08:58 Reaguje na DAGDAG
7.1.2021 13:49 Reaguje na Jiří SvobodaSamozřejmě by bylo lepší mít stabilní a silnou krajinu.
Jiří Svoboda
7.1.2021 14:05 Reaguje na DAGKarel Zvářal
7.1.2021 08:21https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
Břetislav Machaček
7.1.2021 09:41 Reaguje na Karel Zvářalnám nějak zvrhla k nesmyslům a špinavým kšeftům. Je načase s tím
něco dělat, než bude pozdě(mnohde už pozdě je).
Jiří Svoboda
7.1.2021 09:00 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.1.2021 20:34 Reaguje na Jiří SvobodaKdyž státní podporu dostává ve velkém oligarchie za ničení polí, dostávají nesmyslná biopaliva i uhláky a jiné špíny, tak proč ne nejčistší elektřina?
Jiří Svoboda
11.1.2021 15:28 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
7.1.2021 09:14 Reaguje na Pavel HanzlJakub Graňák
7.1.2021 12:34 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Svoboda
7.1.2021 14:12 Reaguje na Jan ŠimůnekJenže teď jsme v situaci, že řešení zadarmo - bílá střecha místo červené - je často byrokraticky neprůchodné. To je ten základní problém. A je ku podivu, že se tohoto ekoaktivisté neujmou.
Jakub Graňák
7.1.2021 16:55 Reaguje na Jiří SvobodaPs:-) Teď jsem ještě mrknul na to kdo to vlastně psal, a pokud to není jen shoda jmen, jakože asi není, tak gratuluji k článku.
Jiří Svoboda
7.1.2021 21:52 Reaguje na Jakub GraňákTěší mne, že se vám článek líbí!
Jakub Graňák
8.1.2021 07:29 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
7.1.2021 17:04 Reaguje na Jiří SvobodaTakže podle téhle logiky budu muset kupovat KAŽDÝ rok 1 MWh za každých 6 m2 bílé střechy, kde nejsou panely. Co je teda ekologičtější?
Jiří Svoboda
7.1.2021 21:46 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.1.2021 20:42 Reaguje na Jiří SvobodaKolik tepla se sníží příkon Země tou bílou střechou a o kolik tepla více zůstane na Zemi navýšením skleníkového jevu kvůli výrobě 1 MWh elektřiny z fve panelů na té samě střeše.
Odhaduji že nic, protože řádově 20% energie odchází dráty pryč.
Ovšem o tu stejnou elektřinu se může méně spálit fosilního uhlíku.
A tam ten rozdíl už bude podstatný.
Jiří Svoboda
10.1.2021 17:56 Reaguje na Pavel Hanzl"Střechy a chodníky na bílo by mohly zmírnit globální oteplování - tady byl autor článku předstihnut již v r. 2008 fyzikem Hashemem Akbarim,který spočítal, že deset čtverečních metrů bílé střechy omezí produkci oxidu uhličitého o jednu metrickou tunu za rok."
Výroba 1MWh dnes vyprodukuje asi právě tu 1 tunu CO2. Stejné množství elektřiny za rok asi vyprodukuje FVE na této střeše. Z hlediska ochrany klimatu je to tedy přibližně šul-nul, jen bílá střecha, na rozdíl od FVE, nic nestojí.
Pavel Hanzl
8.1.2021 20:36 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
9.1.2021 20:18 Reaguje na Pavel HanzlJuraj Tabiczký
17.4.2022 17:47 Reaguje na Jiří SvobodaJan Šimůnek
7.1.2021 09:13Jirka Černý
7.1.2021 11:52 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
7.1.2021 13:45 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
7.1.2021 16:56 Reaguje na Pavel HanzlNa Islandu jsem viděl zelené střechy sedlové, to by bylo o něčem úplně jiném.
Pavel Hanzl
7.1.2021 17:07 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
8.1.2021 10:19 Reaguje na Pavel HanzlA to už tam, v rozporu s původním projektem, platí zákaz vstupu (byť si nejsem jist, zda nějak tu životnost prodlouží). Existuje údajně záměr v celém kampusu udělat sedlové střechy, které by přinesly další prostory a odstranily neustálé riziko oprav. Vyhráli to biologové, kteří mají nahoře na svém pavilonu skleník, protože ten v podstatě tu sedlovou střechu supluje.
Pavel Hanzl
8.1.2021 20:44 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
9.1.2021 11:32 Reaguje na Pavel HanzlMilan Krátký
7.1.2021 09:31Jiří Svoboda
7.1.2021 11:03 Reaguje na Milan KrátkýPak je tu další aspekt. Když odpařuji vodu, vzniká (byť jen dočasně) pára, která je skleníkovým plynem. Střechu si sice ochladím, teplota okolí by se ale měla tímto navýšeným skleníkovým jevem trochu zvednout. Navíc vlhčí vzduch je v horku nepříjemný, protože dříve nastupuje vlhké pocení.
Miroslav Vinkler
7.1.2021 11:03Zelené střechy v urbanizovaných územích se silnou koncentrací zástavby a minimem přírodních prvků mají své opodstatnění.
Nikterak nehodlám polemizovat s fyzikálními parametry "bílá střecha" versus "zelená střecha", v tom má autor článku naprostou pravdu.
Zoufale však opomíjí netechnickou stránku věci. Člověk není stroj a doposud nikdo nevymyslel ryze technické urbanizované prostředí, kde by lidé mohli dlouhodobě žít bez kontaktu s přírodou, respektive alespoň jejími zbytky.
Z tohoto pohledu mají zelené střechy své neopominutelné opodstatnění neboť každá přírodní plocha, bez ohledu na svoji velikost, je následně obsazována vhodnými typy přírodních společenství.
Pomineme-li mikroživot, pak se jedná o hmyz , který zase může poskytnout potravu pro drobné ptactvo, atd. Řečeno zjednodušeně - potřebujeme oživovat
sterilní městskou zástavbu přírodními prvky. Nikoli však nepromyšleně a chaoticky, avšak se solidním druhem územně-biologického plánování, které upřednostňuje člověku prospěšné druhy flóry a fauny.
Také se zcela pozapomíná, že tepelné ostrovy měst brání pronikání srážkové oblačnosti nad sídla a výsledkem je, že zde dochází k výraznému snížení srážek. Zelené střechy tento problém mohou významně omezovat.
/zde mluvím z vlastního pozorování, kdy stoupavé tepelné vzdušné proudy nad rozpálenými střechami a zastavěnými plochami využívají jak ptáci,tak i větroně, zde konkrétně jihovýchodní část města Šumperk/
Mám-li porovnat klady a zápory zelených střech ,potom jsem jednoznačně pro.
Ovšem s jednou podmínkou - musí se postupovat promyšleně a plánovitě a pro každé sídlo by měl být vypracován solidní odborný projekt a nikoli zelené střechy v různém provedení plácnout "ad -hoc" kam se mi zlíbí. To je skutečně kontroverzní postup, jehož společenská hodnota se může limitně blížit nule.
Je to nesporně zajímavé téma, které by stálo za samostatnou přednášku, ale s ohledem na prostor Diskuze jsem zjednodušeně a heslovitě pokusil vyložit pouze určité principy.
Jiří Svoboda
7.1.2021 14:25 Reaguje na Miroslav VinklerPrávě ty bílé střechy by velmi efektivně zabránily městským tepelným ostrovům, jak zdůvodňuji v článku.
Pokud nebudete o střechách a urbanizmu přednášet vy, rád si takovou přednášku vyslechnu.
Jan Šimůnek
7.1.2021 17:03 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
7.1.2021 17:08 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
8.1.2021 10:24 Reaguje na Pavel HanzlKdyby se pod tu zeminu dalo vyspádované dláždění vyspárované asfaltem, na to nějaký štěrk jako drenáž, na to nějaká netkaná textilie (u níž by případné praskliny nevadily) a na ni substrát pro kytky, tak by to asi změny teplot ustálo a nadbytečná voda by mohla odtékat tou drenáží. Bylo by to ovšem těžké, drahé a "neekologické".
Pavel Hanzl
8.1.2021 20:48 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
9.1.2021 11:36 Reaguje na Pavel HanzlMožná by pomohlo, kdyby tam nařídili zaměstnancům dát kyblíky s rajčaty a paprikami, protože ty by tu střechu skutečně v létě zastínily a tepelně izolovaly. Pokud by ovšem unesla takovýchto kultur dostatek.
Galipoli Petr
9.1.2021 13:50 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.1.2021 18:08 Reaguje na Galipoli PetrJan Šimůnek
8.1.2021 10:26 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
7.1.2021 21:33 Reaguje na Jan ŠimůnekMiroslav Vinkler
8.1.2021 08:12 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
8.1.2021 09:01 Reaguje na Miroslav VinklerTak se tím, prosím, řiďte!
Juraj Tabiczký
17.4.2022 16:54 Reaguje na Miroslav VinklerZbyněk Šeděnka
7.1.2021 23:49Miroslav Vinkler
8.1.2021 08:10 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
8.1.2021 08:24 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
8.1.2021 08:30 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaA položili si otázku : Lze omezit spotřebu vody u RD a současně zvýšit podíl zelených ploch při nezvyšování,lépe snižování spotřeby vody v sídlech?
A došli k určité odpovědi, kterou nabízejí jako komerční model.
Vydělají všichni - společnost, majitelé RD a nakonec i obchodník. To mně tady schází.
Zbyněk Šeděnka
8.1.2021 11:38 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
8.1.2021 12:41 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
8.1.2021 15:14 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
8.1.2021 09:10 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
8.1.2021 11:42 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
8.1.2021 12:30 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMně hlavně mrzí, že tuto nepřínosnou hru podporuje stát a sbírají se za to "eko"body. Prostě ti správní stavaři navrhují a realizují zelené střechy.
Viktor Šedivý
8.1.2021 13:06 Reaguje na Jiří SvobodaMiroslav Vinkler
8.1.2021 10:38Takhle to ale z podstaty věci - existence života a vhodně podmínky pro homo sapiens - fungovat nemůže. To jsme uvázli doslova v době železa a páry.
Jiří Svoboda
8.1.2021 12:36 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
8.1.2021 14:14Tady máte pro pobavení pár skvělých nápadů :
- začalo to Aralským jezerem a největší ekologickou katastrofou vyvolanou lidmi
- Šílený nápad na snížení hladiny moří je zde : Protože antarktický led pomalu roztává a voda odtéká do moře, musela by se voda přepravovat až 700 km do vnitrozemí Antarktidy, aby bylo možné nahradit příbřežní ztráty ledu. Když se bude voda přečerpávat 100 let, zvedne se ledový pokryv o 25 metrů. Nutný celkový výkon čerpadel 1 275 GW by poskytlo díky trvalým větrům 850 000 větrných turbín o jednotkovém výkonu 1,5 GW. To by ovšem z panenského kontinentu učinilo velkou průmyslovou zónu. Studie předpokládá, že by čerpání vody oddálilo zvyšování hladiny moří asi o 100 let. Ale potom by začala hladina opět stoupat.
Podle: Jeff Goodell: Bail out the world. New Scientist
- i chemici se činí : Oteplování Země levně zastavíme sírou - Specialista na geoinženýring Wake Smith z Yaleovy univerzity v americkém Connecticutu v ní popisuje strategii, při které se do stratosféry rozptýlí z letadla tisíce tun částeček oxidu siřičitého.
Částečky sirného aerosolu potom odrazí část slunečních paprsků zpátky do vesmíru a na Zemi přestane stoupat teplota.
- 1963/USA : Tehdy vědci například uvažovali o rozmístění miniaturních odrazových částic na ploše asi 13 milionů km2 oceánu, které měly odrazit zpět do vesmíru asi 1 % slunečního záření.
dále-
Vypouštění sulfátových částic do stratosféry, které by napodobilo chladicí efekt sopečných výbuchů.
Rozprašování solných částic za účelem bělení mraků, které pak odrážejí do kosmu více slunečního záření.
Snižování množství CO2 v atmosféře fertilizací oceánů železem, které by stimulovalo růst fytopklanktonu konzumujícího CO2.
Přímá absorbce CO2 z atmosféry a budování sluneční clony ve vesmíru.
Jiný návrh zase počítá s vypouštěním velkých množství slané vody nad pobřežím Pacifiku, což by mělo vyprodukovat obří bílé mraky, které by odrážely slunce.
Střechy a chodníky na bílo by mohly zmírnit globální oteplování - tady byl autor článku předstihnut již v r. 2008 fyzikem Hashemem Akbarim,který spočítal, že deset čtverečních metrů bílé střechy omezí produkci oxidu uhličitého o jednu metrickou tunu za rok.
Ve větším měřítku pak můžeme rozšíření bílých ploch dosáhnout třeba pokácením lesů na Sibiři a Aljašce, čímž by se odkrylo zasněžené lesní patro.
Ke své lítosti jsem nenašel na webu další skvělý nápad, který se objevil v době,kdy se předpokládalo, že se Země ochlazuje ,počátek 80.let - rozprášení sazí na ledových a sněhových polí v oblasti pólů.
To by nás dnes pobavilo ještě více.
Jiří Svoboda
9.1.2021 20:31 Reaguje na Miroslav VinklerCo je na tom špatně, kromě toho, že místo "omezí" je třeba napsat "kompenzuje"?
Myslím, že nastal čas, abyste s pomatencem Kalendou napsal pro Ekolist další vědecký článek o klimatu.
Jan Šimůnek
12.1.2021 09:44 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
9.1.2021 21:39Kanada zase našla inspiraci v Řecku. Dobrovolníci tak začali natírat střechy i fasády domů bílou barvou. Podle aktivistů platí, že čím více bílých střech, tím méně bude potřeba chlazení a klimatizace, které jsou energeticky náročné.
V Los Angeles nebo v Austrálii proto v některých částech přebarvují silnice na bílo. Světlá barva nezadržuje solární záření, odráží ho ven z města, a tím pádem je v ulicích i o něco chladněji.
Jak vidíte, každý má svoje představy jak bojovat s nevhodnými mikroklimatickými podmínkami v sídlech.
Jednoznačně jsem pro zelené střechy před nátěry na bílo, což mi trochu zavání sázkou technokrata na heslo " Poručíme dešti větru".
Jiří Svoboda
11.1.2021 15:47 Reaguje na Miroslav VinklerProsím, srovnejte si už konečně hlavu a přestaňte psát blbosti!