https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jitka-seitlova-bez-snizeni-stavu-zvere-se-zadouci-obnova-lesu-nepodari
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jitka Seitlová: Bez snížení stavu zvěře se žádoucí obnova lesů nepodaří

29.6.2022
Ukázka dlouhodobého vlivu býložravé zvěře na různé typy lesa. Na snímku rozdíl odrůstání přirozené obnovy dubu uvnitř a vně oplocení, kde zvěř okusuje  všechny semenáčky.
Ukázka dlouhodobého vlivu býložravé zvěře na různé typy lesa. Na snímku rozdíl odrůstání přirozené obnovy dubu uvnitř a vně oplocení, kde zvěř okusuje všechny semenáčky.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Neznám člověka, který by neměl rád les nebo aspoň neuznával jeho význam v přírodě. O jejich významu panuje vzácná shoda napříč naší společností. K lesu patří zvěř, všichni s potěšením ukazujeme dětem srnečky, které se pasou na loukách, zahlédnout jelena se vznešeným parožím je nádherný zážitek.
 
Obava o lesy v důsledku škod způsobených přemnožením kůrovce je široce vnímaná. V důsledku nevhodné výsadby smrkových monokultur přerostly škody v kalamitu. Rozsáhlé holiny jsou nyní znovu osazovány i s pomocí mnoha dobrovolníků. Velká pozornost je věnována druhové pestrosti zastoupení listnáčů a podpůrných dřevin, abychom chyby z minulosti neopakovali. Žádoucí a potřebné obnově lesů ale hrozí vážné nebezpečí z důvodu přemnožení zejména spárkaté zvěře, jako jsou například jeleni nebo daňci. Je důsledkem mnohaletého přehlížení nedostatků v mysliveckém hospodaření!

Podle údajů Ministerstva zemědělství překračují počty jelena evropského a daňka odpovídající stavy až 5krát, nepůvodního jelena siky až 32krát. Poslední inventarizace provedená v roce 2015 uvádí poškození 58,7 % mladých stromků. Počet spárkaté zvěře přitom stále roste. Ztráty způsobené celkovým zničením rostliny, okusem nebo otlukem se negativně projeví na výškovém přírůstu a hustotě dřevin i na jejich druhovém složení. Výzkum kontrolních ploch potvrdil zničení v průměru 15 % stromů po obnově, zejména dřevin melioračních a zpevňujících. Zničeno bylo 46 % vrb, 34 % jedle, 29 % javorů, 20 % jilmů, nepřiměřenou ztrátou přírůstu jsou z více než 50% postiženy habry a topoly (viz K. Turek a kol. Zpravodaj ochrany lesa sv. 25/2022).

Škody na lesích způsobené zvěří jsou v řádech miliard korun ročně, další škody na biodiverzitě šplhají až k desítkám miliard.

Odborníci na závažnou situaci poukazují již řadu let. Bez snížení stavu zvěře se žádoucí obnova lesů nepodaří. Několikeré pokusy o změnu podmínek hospodaření a péče o zvěř, které byly stanoveny zákonem na počátku devadesátých let minulého století, ale opakovaně ztroskotaly. Jednou z hlavních příčin nefunkčnosti zákona je oddělení a tím střet zájmů užívání společenstevních honiteb nájemci od práv a hospodaření vlastníků pozemků. Zájmem nemalého počtu nájemních uživatelů honiteb je totiž co nejvyšší počet zvěře bez ohledu na to, zda je pro ni v dané lokalitě dostatek potravy aniž by došlo k neúměrnému spásání. Vlastníci si naopak oprávněně stěžují na narůstající škody způsobené zvěří, vymahatelnost náhrad za ně je ale problematická, většinou přes zdlouhavé soudní spory. Problémem některých mysliveckých sdružení může být také vysoký věk nebo pokles členů. Na zvládání péče o zvěř pak nestačí. Žádosti nových hlásících se myslivců ale nejsou (snad z obav o loveckou konkurenci) často přijímány. Lesy ČR udělaly průzkum, kdy obeslaly 50 mysliveckých sdružení, úspěšnost byla nulová.

Jen těžko lze přistoupit na argumentaci obhájců platného zákona odůvodňující příčinu závažné situace jen ve špatné práci úředníku státní správy. Brojí především nevyužívaným oprávněním vydat na žádost vlastníka pozemku nebo orgánu ochrany přírody rozhodnutí o snížení stavů zvěře (§ 39 zákona o myslivosti), případně až zrušení chovu. Příčiny lze hledat nejen v podezření z „klientelismu“ mezi myslivci, např. pokud je úředník státní správy myslivcem. Kontrola vykonání takového rozhodnutí je totiž v praxi fakticky nereálná. Podle výkladu většiny úředníků je navíc možnost snížení stavů platí v honitbě jen pro chované druhy zvěře. Pokud je myslivci do plánu chovu a lovu nezahrnou, přestože jsou v ní přemnožené, rozhodnutí ani žádnou sankci vydat nelze. Bazálním nedostatkem funkčnosti systému je naprostá fikce výsledků sčítání stavů zvěře v honitbách, ze které jsou další zákonné povinnosti odvozovány. Vyjádření jednoho z myslivců, že o tom již dlouho přece všichni ví, ale nikdo s tím nic nedělá, mi bohužel připomíná dobu před třiceti lety. Je zde prý silné lobby, kterému současný stav vyhovuje.

Před několika týdny se na senátory obrátila skupina sedmi organizací ve vzácné dohodě vlastníků pozemků a ochránců lesa a přírody s novým návrhem novely mysliveckého zákona. Vychází, s doplněním, z vládního návrhu, který nebyl projednán v posledním třetím čtení minulého volebního období Poslanecké sněmovny. Hlavními důvody pro předložení nového návrhu je zajištění rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím honebních pozemků tak, aby nedocházelo k neúnosným škodám a byla umožněna obnova lesa, posílení práv vlastníků, omezení ilegálního lovu a posílení ochrany chráněných druhů živočichů.

Z návrhů lze považovat za velmi přínosné odvozování plánu lovu od míry poškození lesních porostů, vytvoření digitálního informačního systému myslivosti, zákaz chovu nepůvodního druhu jelena Siky mimo obory, posílení možnosti vzniku vlastnických honiteb snížením minimální výměry a zrušení možnosti dovozu upytlačených trofejí chráněných druhů ze zahraničí.

Senátní návrh novely je procesně nejdelší cestou k přijetí tolik potřebných změn zákona a bez podpory gestora oboru myslivosti - Ministerstva zemědělství - má jeho přijetí malou šanci. Novela mysliveckého zákona je v legislativním plánu vlády na rok 2023. Přitom existuje řada důvodů, aby její příprava a nesnadná debata vedoucí k převažující shodě započala mezi aktéry myslivosti, ale i širokou veřejností, bezodkladně.

Tolik potřebné změny počtu zvěře nenastanou v praxi ze dne na den, přitom v důsledku současného stavu jsou nyní průběžně znehodnocovány miliony korun vlastníků lesa, dotací z veřejných zdrojů a práce vkládané do výsadeb při obnově kalamitních holin lesa. Řešení spěchá i vůči zjištěným případům ilegálního lovu a dovozu chráněných živočichů. Nejzávažnější skutečností je ovšem v příštím roce končící třetí dekáda honitebních nájemních smluv. Jejich uzavírání podle současné právní úpravy by znamenalo riziko zachování nepříznivého stavu na další desetiletí.

Záchrana lesa je důležitá pro nás a pro naše děti. Předpokladem i s ohledem na pokračující klimatické změny to musí být les druhově pestrý, odolný. Myslivců je u nás asi 80 tisíc. Možná jsem měla štěstí ale většina z těch, se kterými jsem se setkala, si situaci uvědomuje. Chci věřit v konstruktivní jednání a vůli v co nejkratší době konečně přistoupit ke společnému přijetí řešení ve smyslu navržených změn.


reklama

 
foto - Seitlová Jitka
Jitka Seitlová
Autorka je místopředsedkyně Senátu Parlamentu České republiky.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (82)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

29.6.2022 08:09
Novela zákona byla v parlamentu už dvakrát. Díky tomu, že ji zprznily návrhy předložené poslanci jdoucí na ruku ekoorganizacím, tak se dvakrát neprojednala. Samozřejmě půjde změnit legislativa na straně lovu, ale na straně pronájmu honiteb se to nestihne. Nájmy soukromých honiteb jsou uzavírány k 31.3. příštího roku. Myslím, že většina HS svolá valnou hromadu nejpozději do konce ledna. No a naši politici nejsou reálně schopní něco za půl roku rozhodnout. Na dalších deset let bude situace zafixována. Navíc z hlediska provozu myslivosti jde zmenšování honiteb proti logice. Dle mého je to jen loby některých sedláků, kteří prostě chtějí svoji honitbu i kdyby byla deset ha. Vžívá se pro ně nově trefná přezdívka: novodobá šlechta.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

4.7.2022 14:05 Reaguje na DAG
Bohužel asi máte pravdu , leč pesimismus nikdy nic nezměnil. Prožil jsem si tři roky po nemocnicích, kdy také doktoři nevěděli zda to přežiji. To vše kvuli kolapsu na pastvině kvuli neustálím opravám po dancích vypuštěných z farmového chovu a chráněných úředníkem na odboru životního prostředí. kdybych to vzdal, tak bych včera nesušil seno pro kralíky/nadobelhal se s hůlkou na. zahradu o hrábě se víc neopíral než obracel/ Zkrátka kdybych nebojoval o každou nechci říci maličkost dnes bych tu nebyl. A proto říkám- paní senátorka je mi se svými snahami sympatická a bude li v tomto potřebovat podporu od invalidního důchodce bývaleho zootechnika ,farmáře.člověka majícího rád přírodu ,rád pomohu. Josef Valenta Něchov valenta.josef@email.cz
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.7.2022 15:14 Reaguje na Josef Valenta
I mně je paní senátorka svým snažením sympatická a držím jí palce. A to nejenom v této záležitosti. Na agendu ochrany životního prostředí se soustředí dlouhodobě a nechová se populisticky. Sleduji její aktivity delší dobu.
Odpovědět
va

vaber

29.6.2022 09:02
,, Bez snížení stavu zvěře se žádoucí obnova lesů nepodaří,, říká paní senátorka
ještě následník trůnu Ferdinand ,střílel o sto šest ,protože bylo zvěře habaděj a lesy rostly jak v pohádce
a nyní se zlomkem zvěře to nejde,
není něco špatně ve státě Dánském
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.6.2022 10:44 Reaguje na vaber
Když se podívám do statistik, tak za sezónu 2020 - 2021 bylo odloveno asi 347 tisíc kusů spárkaté zvěře. Z toho asi 160 tisíc jsou divoká prasata. Takže na zbytek spárkaté mi to vychází nějakých 180 - 190 tisíc kusů. Vzhledem k tomu, že za Rakouska Uherska mohli lovit pouze šlechtici a nebo mohovití měšťané, kteří si zakoupili svoji honitbu, tak fakt si myslíte, že ta relativně malá skupinka lidí tehdy odlovila více zvěře než dnes a že se lesy tou zvěří hemžily? A spočítejte si, kolik to dělá kusů zvěře na jeden hektar dnešních honiteb.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

29.6.2022 12:44 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Zbytek se prostě upytlačil. Lidi byli chudý a maso se šiklo. Na vsi měl za Rakouska a za 1. republiky nějakou tu bouchačku (často s upilovanou hlavní) každej druhej. Projděte se někdy alespoň prstem po mapě Jizerskými horami. Dneska se pytlačí taky ale je větší kontrola, lidi jsou bohatší a mají víc jiných lákadel...
Odpovědět
va

vaber

29.6.2022 15:23 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
nevím kolik se odlovilo ani nesleduji statistiky,
ale vím, že když jsem byl malý kluk vídal jsem po polích srnky,bažanty ,zajíce i koroptve a možná i jiné,
dravců bývalo minimum, kuny, lišky byla vzácnost a dnes nevidím nic ,nic,nic ,dravce ano,
kde ta zvěř je netuším, asi žiji v jiné zemi,
nemusíte mi vyprávět o stádu jelenů sika ,to video znají všichni
v 80tých letech jsem jel vlakem s jedním Japoncem z Plzně do Prahy ,tenkrát byl celý u vytržení když viděl z okna ,srnky a zajíce a to již zvěře ubývalo
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

30.6.2022 20:42 Reaguje na vaber
My jsme lišku zrovna potkali v lánu pšenice. A také srnčí v řepce.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.7.2022 20:06 Reaguje na vaber
Srnčí občas na loukách u lesů vídám, zvlášť když cestuji vlakem.
Odpovědět
va

vaber

29.6.2022 15:34 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
kolik z těchto odlovených kusů je z obor a kolik je z volné přírody?
samozřejmě divokých prasat je hodně, s tím souhlasím
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.6.2022 16:03 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
1. nemechanizované zemědělství a lesnictví znamenalo spousta lidí v krajině, do třetí čtvrtiny 19. století (první parní oračky) dělalo na polích a v lese 90% práceschopného obyvatelstva, ne jako teď v evropě pár jednotek procent.
2. pytlačení samozřejmě, od sklopců a ok po ládovačky
3. a samozřejmě myslivců bylo méně, ale byli to profesionální myslivci dodávající zvěřinu na stoly panstva a při panských loveckých zábavách fungovalo poddané obyvatelstvo jako honci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.6.2022 11:03 Reaguje na vaber
Ten zlomek je násobek.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.6.2022 12:23 Reaguje na vaber
1*
Odpovědět
JV

Josef Valenta

4.7.2022 14:14 Reaguje na vaber
Je ale za císaře pána nebylo na 1200 ha 93 dospělých danků +srnčí a jelení zvěře také s kůrovcem to nebylo tak horké ,netěžilo se také na holiány. Josef Valenta
Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

29.6.2022 11:29
Článek prezentuje, dalo by se říci, jednostranný pohled na věc. Například oddělení zvěře od práv majitelů pozemků není žádný střet zájmů, ale záměr zákonodárce posvěcený dokonce Ústavním soudem. Naplňuje se tak společenský zájem na ochraně zvěře a zachování biodiverzity. Proto zvěř není součástí pozemku, není ani jeho plodem ani vlastnictvím jeho majitele. Ke střetu zájmů by naopak docházelo, kdyby pravomoc nad zvěří majitel pozemku získal. V zájmu majitelů lesních pozemků je totiž mít lesy bez zvěře. Rovnováha mezi majiteli půdy a uživateli honiteb je přitom zajištěna už tím, že jsou to majitelé, kdo primárně mohou ve své honitbě sami hospodařit, případně se mohou rozhodnout ji za svých podmínek pronajmout. Nikdo je nenutí pronajímat ji za podmínek, které vnímají jako nevýhodné.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

29.6.2022 12:52 Reaguje na Vlastimil Waic
S tím pronajímáním nemáte úplně pravdu. Pokud máte menší pozemky než je minimální plocha honitby (případ drtivé většiny soukromých honebních pozemků) tak vás současné zákony poměrně jednoznačně "nutí" vaše pozemky pronajímat za podmínek, které můžete vnímat jako nevýhodné. Prostě pokud nemáte v "honebním společenstvu" většinu, jste odsouzený do funkce povinného přílepku s právem "držet pusu a krok". A Vám nezbývá než to strpět. Čím menší plocha honitby tím větší šance alespoň v některých honebních společenstvech "napravit poměry".
Odpovědět
DA

DAG

29.6.2022 13:07 Reaguje na Dalibor Motl
Čím menší honitba, tím více organizačních celků, tím více úředníků, tím více jdete proti hospodaření se zvěří.
Dnes je minimální velikost honitby nastavena na srnčí zvěř. Pro černou a vysokou už je i 1000 ha málo.
HS je klasický poměrový systém, který se používá ve všech demokratických státech a to nejen v myslivosti, ale i v politice, ekonomice, vlastnictví věcí atd. atd.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.6.2022 13:48 Reaguje na DAG
Klasický poměrný systém to není ani smykem, protože vy jako malý/střední vlastník pozemku nemáte vůbec šanci ovlivnit, do které honitby vás "přifaří".

V politice používá nějaký systém, který by zohledňoval velikost gruntu? Tak to jsem si dodnes nevšiml.

A třeba takové spoluvlastnictví v drtivé většině funguje způsobem, který vyžaduje shodu všech vlastníků.

V ČR je situace taková, že pokud máte nějakých x-xx hektarů, tak máte právo a nárok tak max držet hubu a krok. Jistě, občas to funguje i tak ok, bo lidé jsou vstřícní a ochotní se dohodnout, ale v opačném případě si s menšími vlastníky lze v případě myslivosti vytřít vskutku ukázkově a zcela v souladu s platnou legislativou.

Pokud někdo horuje pro stávající výměru honiteb, a pro účely diskuze jsem ochoten připustit, že je to z technického hlediska vhodné, tak by měla být rozhodně posílena práva malých a středních vlastníků.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.6.2022 13:53 Reaguje na Svatá Prostoto
Jinak mně samotnému to zní vyloženě jako hereze, ale osobně bych byl pro výrazné posílení role státu co se myslivosti týče, protože v takovém případě existují sice často komplikované, ale přeci jen reální způsoby jak se něčeho domoci či jak se něčemu bránit.

Současný systém je v mnoha případech jen státem posvěcená svévole.
Odpovědět
DA

DAG

29.6.2022 14:19 Reaguje na Svatá Prostoto
Ale to zřejmě nemyslíte téma tvoření honiteb a HS.
Odpovědět
DA

DAG

29.6.2022 14:01 Reaguje na Svatá Prostoto
Na obci je x zastupitelů a každý má hlas, v parlamentu jsou strany a podle volebního výsledku máte hlasy, máte určitý počet akcií a tím pádem máte určitý počet hlaslů.
Na obci nebo ve městě máte šanci vyhnout se vyhlášce? Máte možnost vyhnout se zákonu, který se Vám nelíbí. Systémy HS jsou staré přes sto let a naprosto fungují.
Já mám spíš pocit, že každý si o sobě moc myslí. "Já něco mám je to moje a běda, jak mě někdo nějak omezí. Přece jsme v demokracii a já si můžu dělat co chci!! "
A ano já jsem pro, aby měli malí vlastníci daleko větší práva. Ale uvědomte si, že to bude na úkor velkých vlastníků.
S těmi velkými jednám prakticky denně a dost bych se na tu zábavu těšil, kdyby jim tu moc někdo vzal.
Odpovědět
DA

DAG

29.6.2022 14:03 Reaguje na DAG
Mimochodem. nejvíc si o sobě myslí vlastníci mezi 30 a cca. 130 ha. To jsou mocipáni.
Odpovědět

Jan Škrdla

29.6.2022 23:34 Reaguje na DAG
Jen pro vysvětlení, mám trochu jinou představu, kdo je malý vlastník. U lesů bych si malé vlastníky představoval řádově v hektarech.
Jinak nevím kdo by mohl vlastnit více než 130 ha lesa, kromě státu, měst, církví a firem (popř. institucí). Snad u zemědělské půdy by se dali hospodáři s uvedenou výměrou nazvat jako "menší střední" farmáři.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.6.2022 15:56 Reaguje na DAG
Co volič, to hlas. Kolik máte na účtu, nebo hektarů je jedno. Pak ok.
Akciovka nemusí být demokratická, bo do ní lezete dobrovolně ... že vám akcie odkázal prastrýček pomíjím.
Nevím jak to je dnes, ale kdysi jsem měl byt v OV a SVJ rozhodovalo v zásadních věcech jednomyslně. Prostě když čtvrtina partají řekla, že půda bude dál půda, tak bylo a šlus.

Tahle anomálie nuceného začlení do honitby, kde v nějakém tom sdružení máte nárok akorát šoupat nohama je prostě prasárna, to mi nikdo nevymluví.
Odpovědět
DA

DAG

30.6.2022 08:27 Reaguje na Svatá Prostoto
Tak nějaký systém to mít musí. Já myslím, že rámcově je to správně.
Je to funkční ve smyslu, že honitby vznikají a dají se pronajímat a vlastníci mají jasně definovaná práva. Ano musí něco strpět, ale jinak by to funkční právě nebylo.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.6.2022 14:25 Reaguje na DAG
Rámcově je správné kde co. Já píšu, že za stávajícího stavu ... fakticky rozhoduje prostá většina vlastníků dle výměry (fakticky nepřesná formulace, ale rozumíme si) ... je to s malými i středními vlastníky výjeb jak sfiňa.

A jak říkám, způsoby jak to jejich postavení výrazně zlepšit jsou, je jich celá řada a využívají se v řadě oblastí. Ale tady se prostě nechce.

Funkční ... ta pokud to někomu stačí. Někdo by byl třeba pro to, aby ten systém byl i třeba spravedlivý a respektoval i něco jiného, než tu nejbrutálnější formu principu větší bere všechno.
Odpovědět
DA

DAG

30.6.2022 14:32 Reaguje na Svatá Prostoto
Možná je to o pohledu na svět. Mě to přijde spravedlivé. Navíc můžete ostatní vlastníky přesvědčovat, aby Vaše nápady a návrhy prohlasovali.
Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

29.6.2022 14:14 Reaguje na Dalibor Motl
To je teorie. Celý koncept honiteb existuje právě proto, že na menších územích zkrátka se zvěří hospodařit nelze. Praxe je pak totiž taková, že aktivní vlastník zabije, co vystrčí hlavu, pasivní vlastníci naopak způsobí stahování zvěře do kapes, kde se bude lovit méně či vůbec. Důsledkem menších honiteb, což lze snadno vidět na číslech ze zahraničí, jsou pak reálně VYŠŠÍ stavy zvěře než u nás. Model, kdy vlastníci měli se zvěří hospodařit na svém, historicky existoval a neosvědčil se. Proto je u nás zvěř součástí přírodního bohatství a proto se o ni stará stát prostřednictvím myslivců. Je to přitom jen jeden z mnoha způsobů omezení vlastnictví. Vlastnictví není neomezené panství nad pozemky, vlastnictví zavazuje – nese s sebou celou řadu povinností. Mimo jiné také strpět sdružování do honebních společenstev a strpět výkon práva myslivosti. Chceme-li naplnit cíle správného hospodaření se zvěří, jiná cesta, než je formování honiteb, které mimochodem už 500ha jsou poměrně malé (opět lze srovnat se zahraničím), neexistuje. Honební společenstva jsou přitom demokratická, rozhodují většinou.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

29.6.2022 22:57 Reaguje na Vlastimil Waic
Pokud Vám tolik leží na srdci hospodaření se zvěří jako s národním bohatstvím tak to lze vzít i z opačného konce. Rozdělit území státu do nějakých oblastí velikosti kraje nebo lépe ekologicky vymezené oblasti (třeba "Podkrkonoší", Polabí....) a naplánovat myslivecké hospodaření v tak vytvořené oblasti s tím, že lovit tam bude moci za přesně stanovených podmínek každý, kdo složí zkoušku z myslivosti a získá zbroják. Bude to velmi spravedlivý a demokratický systém. Nikomu nebude bráněno v přístupu k "národnímu bohatství". Současná honební společenstva jsou asi tak "demokratická" jako parlament Výmarské republiky. Většina si s minoritou může dělat cokoliv uzná za vhodné.
Odpovědět
LB

Lukas B.

30.6.2022 14:12 Reaguje na Dalibor Motl
to by bylo samozřejmě zcela v pořádku a tak je to v některých státech USA a Kanady. dá se proti tomu protestovat, že se to velmi rychle samo přetransformuje v něco jako poplatkový lov, ale málo platný - peníze jsou jeden z mála jakžtakž fér způsobů dělení něčeho nedostatkového. v mém ideálním světě by to tak bylo a samozřejmě se zvýhodněním majitelů honebních pozemků - třeba za každý hektar honitby 1/2 lončáka a 1/3 srnce ročně bez poplatku (zlomky jsem střelil od oka a asi jsou o řád špatně, o tom diskutovat nechci)
Odpovědět
LB

Lukas B.

30.6.2022 14:21 Reaguje na Lukas B.
ale samozřejmě na každého dojde - jedno takové agroalkoholické "strejcovské" sdružení v jistém kraji, ke kterému mám blízko, co mělo v nájmu velmi luxusní honitbu prakticky za hubičku a nepřijímalo nové členy protože nepotřebovalo a sedlákům a chalupářům se vysmívalo padlo držkou do kaluže, když přišel nějaký (dle televize polokriminální) šíbr a pětkrát je přeplatil (ale furt to má za hubičku), takže kdyby bývali mezi sebe přijímali sedláky a chalupáře (ne snad nějaké bohatce, ale vesnickou a městskou střední třídu), tak by o to nepřišli a nemuseli by sedět před sámoškou u lahváčů a naříkat, jak je ten svět nespravedlivej.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

30.6.2022 15:33 Reaguje na Lukas B.
Pokud bychom chtěli zachovat demokratičnost lovu (neomezovat ho pro někoho nedostupnými poplatky) nabízí se realizovat zajímavější odlovy principem loterie nebo zásluhovým systémem. Právo střelit trofejní kusy vylosovat a nebo jít cestou střelíš nějaký počet lončáků/holé a za to potom třeba i plánovaného srnce.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.7.2022 19:31 Reaguje na Dalibor Motl
Pořád se tady bavíte o lovu ( a tím snad o přivlastnění ulovené zvěře). Ale myslivost má taky povinnosti vč. péče o zvěř. Njn , co se nedá sežrat , to nikdo neloví
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.6.2022 14:56 Reaguje na Vlastimil Waic
Jaká demokracie, boha jeho?
Demokracie je, mírně zjednodušeno, vládou lidu, kdy hlas každého oprávněného občana má stejnou váhu. To, co funguje v HS, samozřejmě nejen, by se zcela analogicky dalo označit za vládu majetku, kdy se rozhoduje čistě na základě jeho velikosti, zde výměry vlastněných pozemků.

Z toho fakt neuděláte demokracii ani náhodou. To je naopak její pravý opak.

Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

30.6.2022 18:57 Reaguje na Svatá Prostoto
Naopak. HS fungují přesně tak, že každý hektar v nich má stejnou váhu. A rozhoduje většina. Čistě demokraticky.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.7.2022 20:14 Reaguje na Vlastimil Waic
Základ demokracie je, že podíl na rozhodování se odvíjí od velikosti majetku?
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

29.6.2022 22:11 Reaguje na Dalibor Motl
To je ale základní princip demokracie. Snad si nemyslíte, že vlastník 10 ha by měl ovládat 1000 ha honitbu. Pokud chcete s honitbou nakládat podle svého, získejte na svou stranu většinu hlasů. Pokud se Vám to nepovede, měl byste respektovat vůli většiny.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

30.6.2022 07:59 Reaguje na Tomáš Pilík
To je omyl. K principům demokracie patří například omezení vůle většiny ústavními pravidly (= práva menšiny jsou chráněná ústavou a listinou práv a svobod). Dělba moci mezi nezávislé subjekty (na státní úrovni vláda, parlament, soudní soustava, media). Kontrola a možnost přezkoumání rozhodnutí. Nemyslím si, že by vlastník 10ha měl právo ovládat 1000ha honitbu. Jenom si myslím, že by měl mít právo na ochranu svého majetku, respekt k jeho názorům a možnost podílet se na hospodaření (včetně mysliveckého). Nyní to v praxi často vypadá tak, že honební společenstvo pronajme honitbu za hubičku místnímu sdružení (jehož členy jsou lidé pro které někdo výše použil označení "nová šlechta") a to minoritní vlastníky s odlišným názorem prostě nepřijme mezi své členy. Možnost změnit status quo je nízká (nulová pokud nedovedete nebo nemůžete skoupit dostatek pozemků). Sdružení potom "myslivecky hospodaří" na majetcích všech bez ohledu na jejich názor nebo působené škody.
Odpovědět
DA

DAG

30.6.2022 08:33 Reaguje na Dalibor Motl
Novodobá šlechta jsem použil já, ale ve smyslu soukromých zemědělců. Jinak tu honitbu místním myslivců pronajímají úplně stejní vlastníci jako jste vy, takže zde ten příměr není správný.
O tom jak myslivecky hospodařit, možnost něco ovlivnit jiná věc.
A vy chcete myslivecky hospodařit v místě kde máte pozemky?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

30.6.2022 11:11 Reaguje na DAG
Nebránil bych se ... ale nepřijímají se noví členové...

Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.6.2022 12:58 Reaguje na Dalibor Motl
V tom případě je označení „nová šlechta“ pro takové myslivecké sdružení zcela na místě.
Odpovědět
DA

DAG

30.6.2022 13:29 Reaguje na Majka Kletečková
To je naprostý nesmysl
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.6.2022 14:46 Reaguje na DAG
Pročpak asi není to myslivecké sdružení ochotno přijmout do svých řad myslivce, který má své pozemky v jim pronajaté honitbě?
Odpovědět
DA

DAG

30.6.2022 14:52 Reaguje na Majka Kletečková
Já jsem to psal k té novodobé šlechtě. Proč sdružení nepřijímají nové členy se ptejte v jednotlivých sdruženích.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.7.2022 19:35 Reaguje na Majka Kletečková
HS i MS mají své schválené a zaregistrované stanovy a řád. Otázkou je , co je v nich stanoveno. Co vím , tak přijetí majitelů pozemků do MS není v okolí problém. Jenže ono se taky třeba musí chodit na brigády a podílet se finančně na hospodaření. Jsou zájemci , co by chtěli jen povolenku k lovu a nashle.
Odpovědět
DA

DAG

30.6.2022 13:07 Reaguje na Dalibor Motl
Hm. to je blbé. Je fakt, že některé sdružení se přijímání nových členů obávají.
U nás je to naopak. I sdružení okolo nové členy vítají.
Odpovědět
LB

Lukas B.

30.6.2022 14:06 Reaguje na DAG
kde? mám desítky známých, kteří dlouhodobě marně hledají myslivecké sdružení prakticky kdekoli do dvou hodin cesty z prahy. že bych je k Vám nasměroval.
Odpovědět
DA

DAG

30.6.2022 14:30 Reaguje na Lukas B.
tak dvě hodiny od prahy nejsme. Chápu, že okolo větších měst může být přetlak. Ale třeba i některé honitby u brna trpí stárnutím členské základny.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.7.2022 19:38 Reaguje na Lukas B.
Nasměrujte !
Rok budou čekateli bez povolenky , chodit na brigády a platit finance do kasy. Pak je dle hlasování spolek přijme a nebo taky ne. Hm, jenže jezdit o víkendu z Prahy přikrmovat nebo stavět zařízení, tak každému nevoní. Lepší je jezdit s lyžemi do Krkonoš , co ?
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

1.7.2022 17:00 Reaguje na Dalibor Motl
V zákoně o myslivosti jsou nástroje pro to, aby i malí vlastníci pozemků mohli ovlivnit myslivecké hospodaření, které by bylo prováděno v jejich neprospěch. Druhou věcí je pak to, že tyto nástroje většinou nejsou využívány, což je věc neznalosti, nebo jsou využívány neúčině, což podle mého názoru souvisí se špatnou vymhatelností práva v ČR a to je hlavní problém. Zákon může být sebelepší, ale při nízké vymahatelnosti práva je to k ničemu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.6.2022 14:59 Reaguje na Tomáš Pilík
Základ demokracie je, že podíl na rozhodování se odvíjí od velikosti majetku?

Fakt jo?
Odpovědět
LB

Lukas B.

30.6.2022 15:13 Reaguje na Svatá Prostoto
to není demokracie (a ani nemá ambici být), to je obyčejné hospodaření s majetkem. třeba v akciovce (hlas má váhu počtu akcií) nebo ve společenství vlastníků bytových jednotek (hlas má váhu podílu).
druhá věc samozřejmě je, že v některých rozhodováních nestačí prostá většina přítomných, musí být většina všech nebo třeba i tříčtvrtinová většina všech, a v zásadních věcech má i minoritní vlastník právo veta (třeba když společenství vlastníků prodává půdu nebo kočárkárnu nebo zatěžuje barák půjčkou).
Odpovědět
LB

Lukas B.

30.6.2022 15:16 Reaguje na Lukas B.
a doplňuji - neznám přesně honitební legislativu, nicméně se domnívám, že nějaké právo veta pro minoritního vlastníka by v ní mělo mít své místo.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.7.2022 19:39 Reaguje na Svatá Prostoto
:-)) a ne snad ? Na stejném principu přece funguje demokracie v EU
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.6.2022 12:31
Pěkný blábol paní senátorko! Myslivecké zkoušky mám asi 15 let, ale že by měl někdo zájem o myslivce z lesů České republiky, lesů města Tábora nebo z majitelů honebních pozemků, jsem nezaregistroval. Vy jste jistě vzdělanější a inteligentnější. Dejte mi prosím typ, kde se mohu uplatnit při snižování počtu spárkaté zvěře v Táboře a okolí. Michal Ukropec.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.6.2022 13:02 Reaguje na Michal Ukropec
Myslivecká sdružení, co mají v pronájmu honitby v okolí Tábora a okolí, po Vás zřejmě sahají všemi deseti a hádám, že se o Vás přetahují, pokud jste dobrým myslivcem.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.6.2022 13:05 Reaguje na Majka Kletečková
Zvlášť ta myslivecká sdružení, pro jejichž členy je problémem vysoký věk nebo pokles členů.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

1.7.2022 06:15 Reaguje na Majka Kletečková
Nemám pozemky, nemám šanci. Majitelé honebních pozemků si místa drží pro vnuky, zeťáky a jiné příbuzné. Lesy města Tábora má pronajata jedná rodina. Cca od revoluce.
Odpovědět
DA

DAG

1.7.2022 07:56 Reaguje na Michal Ukropec
A bude hůř. Ekologisté spolu se svolem, v podstatě chtějí navázat právo myslivosti na vlastnictví pozemků.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.7.2022 12:27 Reaguje na Michal Ukropec
Ani to vlastnictví pozemků by Vám nemuselo pomoci. Dalibor Motl nemůže myslivecky hospodařit v místě, kde má pozemky, protože myslivecké sdružení mající v pronájmu honitbu obsahující jeho pozemky nepřijímá nové členy. Viz výše (Dalibor Motl 30.6. 7:59 a 11:11). Takže ani myslivci s pozemkem zákon nezaručuje právo myslivecky hospodařit na svém pozemku. A za to Vaši ekologisti nemohou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2022 11:17
Nestačím se divit té nenávisti vůči zvěři, která spásá, co ji příroda
nabízí. Každý sadař ví, že si musí chránit stromy před okusem , měli by
to dělat i vlastníci lesů a nebo sadit to, co zvěři nechutná. Sázet ji
krmivo, nechránit ho a žádat vybití zvěře? Kolik zvěře bude únosné, když
už nebude stromky chránit nikdo? Jedni stromky chrání, jiní nikoliv a
ti prví to ekonomicky ustojí a ti druzí nikoliv? Chtějí do lesa vůbec
investovat a nebo ho pouze ždímat? Nedovedu si představit přírodu s
vybitou spárkatou zvěří, když už dnes nevidím zajíce a bažanty. Co tu
ještě živého v přírodě bude? Nechce se mi stále věřit, že si to přejí
"ochránci" přírody, ale asi to chtějí její ničitelé, kteří ty ochránce
už totálně doblbli. Vždyť si přejí energetické lesy, energetická pole,
jezera zakrýtá soláry, kopce zaprasit větrníky, blokovat JE a spalovny
odpadu, či z potravin dělat bioplyn. To je opravdu cíl ekologů a nebo
kšeftmanů s nálepkou EKOLOG ? Za koho paní senátorka kope a odkud vítr
asi tak věje? Čím více ekologie, tím horší stav přírody a zbývají tak
pouze vzpomínky na dobu, kdy jsem slovo ekologie neznal a přírodu
ovlivňovali ti, kteří s ní byli existenčně spojeni a kteří ji předali
ekologům k jejich experimentům, které dopadly tak, jak dopadly.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

30.6.2022 11:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Paní senátorka je takový lobbistický kočkopes. Je Marxisticko-progresivistická, (SZ) liberálně ( ODA) konzervativní (KDU/ČSL). Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2022 13:49 Reaguje na Břetislav Machaček
1***
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.6.2022 13:51 Reaguje na Břetislav Machaček
To je zase něco. Nechtěl byste alespoň pro jednou nechat té patlaniny, přečíst (a pochopit!!!) článek a psát místo blábolů něco k věci?

Ale je neuvěřitelné, jaký absurdní prorok apokalypsy jste:

V článku se píše o snížení stavu zvěře. Vy hned že vše vystřílí a nic v přírodě nebude!

Soukromá energetická firma vybudovala na 0,001% rozlohy nádrže v Portugalsku fotovoltaiku a vy hned že ekologové chtějí zakrýt jezera soláry.

Opravdu si při tom psaní blábolů nepřipadáte hloupě? Odpovím si sám - Ne. Vás (nejen vás, ale třeba i toho Ukropce) tohle psaní blábolů, i dle počty cca 900 příspěvků na novinkách, baví a nemáte nic lepšího na práci.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.6.2022 14:39 Reaguje na Petr Eliáš
Trefné!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.6.2022 13:18
Myslím, že by právo vlastníků malých pozemků mít nad svým majetkem větší kontrolu mělo být posíleno tak, aby jim byla umožněna efektivnější obnova jejich lesa. Minimálně na dobu, dokud se lesy nedostanou do lepší kondice.
Odpovědět
re

regis24

30.6.2022 13:22 Reaguje na Majka Kletečková
A když se jedná o polní honitbu, polní pozemky tak by to mělo být jinak? A jak?
Odpovědět
re

regis24

30.6.2022 13:21
Už aby to bylo, ať už konečně nastane ta toužená změna zákona o myslivosti!
Toužená ze strany pár jedinců, kteří nejsou schopni akceptovat demokratický systém a touží po panském nastavení... Nechť je jim to konečně dopřáno. Ale ať také nesou řádně zodpovědnost, i za škody způsobené "jejich" zvěří v honitbách sousedů. Protože ty malé zahrádky o pár desítkách hektarů nebudou honitby, ale jen pouhé zahrádky odkud i srnčí zvěř bude přebíhat k sousedovi....
Ať už konečně dojde k této změně a je od křiklounů klid. Ono jim to přeroste přes hlavu a pak budou zase křičet, že je nutná změna, že jim stát musí pomoci... škoda je, že to odnese naše příroda a naše zvěř. Ty panské pupky budou stále stejně naduté.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2022 16:58
Nevím, připadá mi, že asi žiju na jiné planetě. Mám toho po lesích nachozeno do aleluja, a všímám si i škod zvěří. Největší škody působí samozřejmě sucho, potom kůrovec (monokultury smrku), silný vítr (s námrazou), pozdní nebo odbyté pěstební zásahy a až na pátém místě jsou probírané škody zvěří. V našem regionu naprosto minimální. Dokonce si myslím, že menší okus výsadbě prospěje, neb když je stejně vysoká, roste jako blázen (boj o světlo) a ty hůlečky poláme větší sněhová nadílka, ledový obal a vítr (borovičky, buk). Pokud někde nějaké škody jsou, hospodáři o nich ví a zavčasu se to řeší. Oplocení má i další význam, kromě ochrany výsadby před okusem, že tam nemůže prase ani liška, čímž jsou hnízda strnada, budníčků, pěnice, lelka i např. bažanta, chráněna před predací. Na dosti místech se ani neplotí, neb zvěř nijak významně neškodí. A pokud tam škody vznikají, postačí natřít špičku nebo obalit vatou a výsadba tak je chráněná dostatečně. Takže osobně práci našich lesníků hodnotím výbornou až chvalitebnou – a jako již poněkolikáté dodávám: Kéž by vše v tomto státě fungovalo tak dobře!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2022 17:30 Reaguje na Karel Zvářal
A ještě bych dodal, že hajnej měl svůj nezastupitelný význam, a to nejen kvůli včasnému zásahu při zjištění drtinek. Také nadpočetné kusy by byla jeho práce, kdyby povolaní nereagovali na upozornění. Ale ušetříme korunu, ať to klidně stojí kilo, že...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.6.2022 20:32 Reaguje na Karel Zvářal
Mám za domem pařezák převedený na střední les. Je v něm velké množství drobných semenáčů a zvěř je drží nízko. Ale místy staré duby hynou a na světle se zvednou skupiny semenáčů tak rychle, že je srnčí nezničí. Navíc jsou obsazeny divočáky a tam se srnčí bojí. Jen umělé výsadby se musí plotit. A též pokud by někde byla semenáče jedle nebo i modřínu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2022 20:48 Reaguje na Karel Zvářal
Přesně tak. Ty oplocenky jsou ochranou před některými predátory
a taky před lidmi(houbaři, pejskaři, amatérští přírodovědci atd.)
Píšete o vatě, místo které kdysi používali horalé odpadní vlnu.
Jsem rád za naši předrevoluční ochranu jedlí, které jsme oplotili
každou zvlášť a dnes to jsou už statné stromy. Nebýt toho, tak
nebyly, protože stačí v lese jeden kus spárkaté a spase právě ty
pro ně chutné jedle. To by se opravdu muselo vybít vše a všude,
protože zvěř ráda migruje na uvolněná stanoviště s dostatkem
chutné potravy. Máte pravdu i s tím revírníkem, který kdysi bez
flinty do lesa nešel a dnes má tak leda ruksak sprejů.
Je mi jich líto, když objíždí revír ve kterém kdysi bylo
revírníků pět a více. Taky jsem jednoho nachytal na "hruškách"
když jsem se ho ptal na les, o kterém netušil, že je pod jeho správou. To už není ke smíchu, ale k pláči, když ho tramp musí upozornit na to, že mu někdo bez jeho vědomí těží v lese a
odváží to náklaďákem. Prý by musel létat vrtulníkem, aby viděl,
co se v celém revíru děje. Kdysi ti chlapi znali v lese každý
strom a měli přehled o všem co se kde šustne. Ti ale byli více
v lese, než v kanceláři při vypisování lejster a při jiných činnostech. Když byl místní a v lese taky bydlel, tak si nikdo nedovolil bez jeho vědomí v lese cokoliv dělat, než když tam
dojíždí 30 kilometrů odněkud z města. Padla, jede domů a v lese
se děje to, co nemá. Špatný systém řízení a správy přináší tak
své plody.
Odpovědět
JM

JOSEF MÁK

30.6.2022 20:06
novela zákona je paskvil tlačený asz,duhou,svol a jim podobným již 25 let pracuji v lesnictví tak vím o čem mluvím. Zvěř je přemnožená lokálně a pokud ten problém někde dá se vyřešit jinak.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2022 20:54 Reaguje na JOSEF MÁK
Přesně tak a dělá se z toho problém, jako by to bylo na celém území.
Ptejme se na příčinu místního přezvěření a zda nájemce honitby plní
plán lovu. Pokud ho neplní, změnit nájemce i za cenu nižšího nájmu
a nebo se nebát žádat o úhradu škod.
Odpovědět
JM

JOSEF MÁK

1.7.2022 13:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Dnes si kde jaký chytrák co chová 3 kozy a má 10 ha vzpomene že mu tam projde srnčí a už má škody a chtěl by povolenku a lovit vše co potká....

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.7.2022 17:57 Reaguje na JOSEF MÁK
Už jsem tu psal o zkušenostech s prvorepublikovou
myslivostí, kdy v mém okolí byla obrovská honitba
hraběte Larische plná zvěře a kolem ní selské
honitby. Když začala doba lovu, tak se sedláci
předháněli, kdo tu zvěř k sobě naláká krmením
a dříve postřílí. Nebýt velké honitby Larische,
tak asi vybili vše, ale tak to byla zásobárna
chovného materiálu, která zase časem zazvěřila
ty vybité selské honitby. Asi se jim stýská po
zvycích předků, kteří bez chovu pouze lovili.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.7.2022 18:26 Reaguje na JOSEF MÁK
Je zajímavé, že to ,,lokální,, přemnožení je na značném území ČR. :-)
Odpovědět
JM

JOSEF MÁK

1.7.2022 21:36 Reaguje na Petr Eliáš
hm tak mi ho ukažte to značné území vše je o domluvě
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.7.2022 19:46 Reaguje na Petr Eliáš
Jasně , ukažte mi , kde máme přemnoženého siku a černou !
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.7.2022 23:48 Reaguje na Petr Pekařík
Jedna z největších evropských populací jelenů sika se dnes nachází právě v České republice, hlavně v západních Čechách. (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti http://lesprace.silvarium.cz/content/view/2076/171/)
Hlavní populace siky ve volnosti žije v Plzeňském a Karlovarském kraji a na Bouzovsku na Moravě. (Původ jelena siky v Evropě | Lesnická práce - nakladatelství a vydavatelství | Lesnická práce - nakladatelství a vydavatelství (lesprace.cz))
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.7.2022 07:35 Reaguje na Petr Pekařík
To se ví. 4erná všude, sika v západních čechách. Když se nechce, je to horší než když nemůže. Ale myslím, že jim zvoní hrana.
Už jde z tlustých do tenkých. A jak dlouho vydrží pokles životní úrovně? (Lidi je brzo sežerou, zas tolik té zvěře není.)
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

3.7.2022 19:25
Karlovarský kraj, přirozená obnova na nule. Nyní jsem dával dvoumetrové pozinkované pletivo, dost široký rukávec, a i přesto ožrané stromky.A
buky mi chcíply suchem které tady je enormní(v červnu Slavskovský les minuly téměř všechny srážky a květen nebyl o nic lepší).Ostatní stromy povadlý a hnědý listí.Takže neradostný.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist