Josef Duben: Měli bychom se bát přenosu COVID-19 na domácí mazlíčky?

Jak se tedy chovat ke svému zvířeti, jsme-li nemocní či v karanténě?

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Free-Photos / pixabay.com

Jak je to u onemocnění COVID-19? Lze toto onemocnění přenést na domácí zvíře? Virus vyvolávající COVID-19 je silně adaptován na člověka a podle posledních poznatků infikuje domácí zvířata jen vzácně. V USA a Jižní Koreji se vyšetřovalo více než 4000 psů, koček a koní z oblastí zasažených COVID-19 a ani jeden nebyl pozitivní.

V Hongkongu se veterinární lékaři zaměřili na 17 psů a 8 koček, kteří byli v těsném kontaktu s lidmi s infekcí COVID-19. Z této skupiny byla infekce prokázána u 2 psů.

Prvním z nich byl trpasličí špic, u kterého se virus našel ve výtěrech z nosu a ústní dutiny, dokonce byly zjištěny i protilátky v krvi. Pes však virus nevylučoval, nevykazoval žádné klinické příznaky a po dvou negativních testech byl propuštěn z karantény ke své uzdravené chovatelce. Pes sice následně uhynul, byl to však 17letý senior s prokázaným pokročilým onemocněním srdce a ledvin, což bylo pravděpodobnou příčinou jeho smrti. Pitvu chovatelka odmítla.

Druhým psem byl dvouletý německý ovčák, u něhož byl virus identifikován z výtěrů z nosu a dutiny ústní, nevykazoval však žádné klinické příznaky nemoci.

Mediálně známou je i belgická kočka, jejíž majitelka se vrátila ze severní Itálie a onemocněla COVID-19. U její kočky se záhy projevily klinické příznaky jako nechutenství, zvracení, průjem, kašel a dušnost. Majitelka poslala do laboratoře vzorek stolice a zvratků kočky, v nichž se prokázal koronavirus. Za devět dnů se ale kočka spontánně uzdravila.

Lze COVID-19 přenést ze zvířete na člověka? Nebylo dosud prokázáno, že je tento přenos možný. U dvou „bratranců“ tohoto nového koronaviru, označovaných jako SARS a MERS, byl nicméně přenos ze zvířat na člověka prokázán: u SARS z cibetek, psíků mývalovitých a netopýrů, u MERS pak z velbloudů a netopýrů.

Málo se ale ví, že zvíře potenciálně může COVID-19 přenášet na srsti poté, co se s ním mazlila či na něj kýchla nemocná osoba. Zvíře zde funguje jako obyčejný předmět: je známo, že koronavirus vydrží na povrchu různých předmětů živý hodiny až dny a může se tímto způsobem mezi lidmi přenášet. Velkou výhodou však zůstává skutečnost, že vzhledem k vyšší teplotě zvířat kontaminovaná srst rychle vysychá, což je pro virus velmi nepříznivá okolnost.

Jak se tedy chovat ke svému zvířeti, jsme-li nemocní či v karanténě? Chovejme se k němu jako ke každému rodinnému příslušníkovi ve stejné situaci: omezme blízký kontakt, tedy mazlení, hlazení, líbání a podobné aktivity. Jsme-li nemocní či v karanténě a musí-li náš pes či kočka přijít do těsnějšího kontaktu s jinými lidmi, je vhodné jej vykoupat v mýdlové vodě: virus má tukový obal a je velmi citlivý na odmašťovací přípravky. Tímto snížíme riziko přenosu viru z kontaminované srsti psa či kočka na další lidi, kteří by v případě nutného kontaktu se zvířetem měli v ideálním případě používat rukavice. Nebuďme lhostejní a nedovolme těsný kontakt našeho zvířete s cizími lidmi v případě, že jsme sami nemocní či v karanténě.