https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/josefn-rutterle-ochrana-prirody-v-mlade-boleslavi-z-pohledu-studenta-vysoke-skoly
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Josef Rutterle: Ochrana přírody v Mladé Boleslavi z pohledu studenta vysoké školy

16.1.2021
Satelitní snímek sadu "Třešňovka" z dubna 2020. Původní přibližná rozloha sadu vyznačena červenou čarou.
Satelitní snímek sadu "Třešňovka" z dubna 2020. Původní přibližná rozloha sadu vyznačena červenou čarou.
Zdroj | Mapy.cz
Boleslavsko i Mladá Boleslav má mnoho krásných míst, o čemž svědčí nedávný příspěvek Antonína Kůrky Mladoboleslavsko pod rouškou. Tímto příspěvkem bych však rád nastínil na třech konkrétních příkladech naopak ty temné části především samotného města Mladá Boleslav, a to z mého pohledu, tedy pohledu studenta Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity, který má plno informací tzv. z „první ruky“, od mnohých akademiků, a to navíc mezioborově.
 

Na následujících řádcích tak demonstruji vývoj těch míst, která mi osobně velmi „leží v žaludku“. Zároveň ještě předesílám, že velká část mého „důkazního materiálu“ je doložena na ptácích, jakožto skupině organismů, na které jsou změny v krajině dobře patrné i pro mnohé laiky, a kteří jako jediná skupina organismů (respektive vývoj jejich početnosti) také v našem státě slouží například jako indikátor stavu zemědělské krajiny.

Obrázek2
Obrázek 2: Satelitní snímek sadu "Třešňovka" z dubna 2020. Původní přibližná rozloha sadu vyznačena červenou čarou. Zdroj: mapy.cz

Michalovice

Jsem občanem Mladé Boleslavi a bydlím se svou rodinou v městské části Michalovice (se svou rodinou bydlím rád, nerad však již právě zde). Této městské části se také týká první z konkrétních příkladů. Ještě, než ho podrobněji rozeberu, tak se zastavím u samotné problematiky satelitních „městeček“. Těch je kolem Mladé Boleslavi spousta (Bradlec, Písková Lhota apod.). Už jejich samotná existence je velkým problémem a tvrdou ranou pro krajinu i naši kulturu bydlení.

Jsou stavěny na velkých plochách, v krátkém časovém měřítku (často tvoří plochy stejně velké či větší, než jsou některé okolní obce, které tu jsou již od středověku (Beneš et al. 1997). Porovnejte velikost městské části Michalovice, bez plochy golfového hřiště, s nedalekou obcí Dalovice a jejich architektonická struktura je k pláči i pro běžného občana (alespoň tedy doufám), nejen pro krajinného architekta. Nehledě na fakt, že jsou svým způsobem i zástavbou nerespektující naši legislativu, jelikož dle Zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. by nemělo docházet k narušování krajinného rázu, který je tímto rozhodně narušován, leč se bohužel jedná o subjektivní posouzení.

Michalovice jsou ideálním příkladem tohoto skandálního rozvoje měst či obcí, kde byla, konkrétně v tomto případě, za méně než 20 let zastavěna plocha o více než 15 ha, a to není počítána rozloha místního golfového hřiště, které je mimochodem na míle vzdálené něčemu alespoň přírodě blízkému. A další zástavba probíhá. Tím se dostávám k prvnímu problematickému území, kterým je dnes již bývalý sad na území této městské části, označovaný též jako „Třešňovka“. Byl situován mezi golfovým hřištěm a místním svahovým lesem. Sad byl minimálně 70. let starý, o čemž svědčí i Obrázek 1, tedy satelitní snímek daného místa z 50. let 20. století.

Obrázek 3: Satelitní snímek sadu "Třešňovka" z roku 2018, včetně jeho detailnějšího výřezu. O stále vysokém počtu starých stromů a pestrosti celého sadu netřeba mluvit, ze snímku to jasně vyplývá. Též je patrné, jak je sad pro mnohé organismy zajímavým útočištěm ve srovnání s okolní zemědělskou krajinou, na snímku vlevo. Na první pohled vysoká heterogenita golfového hřiště je však pouze na první pohled. Golf disponuje homogenním trávníkem, často nepůvodními druhy především jehličnatých dřevin a vodními plochami bez příbřežní vegetace, „vyfóliovanými“ a plnými ryb, především kaprů, tedy nevhodné pro mnoho organismů. Zdroj: mapy.cz
Není zde prostor na podrobné rozebírání cennosti starých sadů pro ochranu přírody, tedy se pokusím alespoň krátce. Naše zemědělská krajina trpí vážným nedostatkem drobných krajinných prvků a také tzv. „jemné krajinné mozaiky“ spočívající ve velikosti jednotlivých krajinných struktur. Jen od 50. do 90. let minulého století ubylo vlivem kolektivizace v naší republice 572 000 ha luk a pastvin, 4 000 km alejí a stromořadí, 3 600 ha rozptýlené zeleně, zmizelo 49 000 km mezí a dokonce 158 000 km polních cest (Figala 1997).

Věřte či ne, v jednotkách uvedených čísel ale chyba není. Právě staré sady tak v dnešní době tvoří často velmi důležitá místa především pro hmyz a další bezobratlé, mnohé druhy ptáků, a i rostlin vázaných na rozvolněnější a slunnější porosty s množstvím dutin, kterých, netřeba dodávat, je v naší krajině jako šafránu (jak starých sadů, tak dutin). Tento krásný kousek krajiny byl však zničen a na jeho místě vzniknou další rodinné domy bůhví jaké podoby. Zbylo jen několik ponechaných solitérů na okraji celé plochy.

Zábor kvalitní orné půdy

Krátce se zmíním i o tomto rozsáhlém problému, který je zřejmě i tou nejhorší problematikou nastíněnou v mém příspěvku. V České republice máme Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Z tohoto zákona vyplývá, že odnětí orné půdy ze zemědělského půdního fondu u těch nejkvalitnějších tříd půdy (je jich celkem 5, 1. a 2. třída jsou půdy velmi kvalitní) k jiným účelům než zemědělským (např. ke stavbě nějakého objektu) je možné pouze tehdy, pokud je to ve veřejném zájmu, který převažuje veřejný zájmem ochrany zemědělského půdního fondu.

Obrázek 4: Graf vývoje orné půdy, zemědělských pozemků a lesních pozemků v období 1966 až 2019. Hodnoty jsou v ha (ČÚZK 2020).

Zda je například golfové hřiště v Michalovicích, postavené z velké části na té nejkvalitnější orné půdě 1. třídy, kterou v našem státě máme, veřejným zájmem, posuďte sami (třídu ochrany je možné jednoduše ověřit např. na těchto webových stránkách Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy: bpej.vumop.cz). Úsměvná je též informace, že půda, na které z velké části stojí již zmíněné golfové hřiště a téměř celý satelit Michalovice není vhodná k zatravnění ani ke stavbě nádrží. Pokud se však nebudu držet pouze Michalovic, i mnohé další projekty (např. průmyslové haly podél dálnic), které jak houby po dešti v tomto století vznikají nejen na kvalitních zemědělských půdách, jsou hříchem, který se těžko dá odčinit.

Každoročně nám podíl orné půdy v České republice klesá, což je vidět i na obrázku 4. a na což upozorňují mnozí odborníci. K čemu bude občanům například další obchodní dům vznikající na Dubcích? Mladá Boleslav má nejdražší osvětlení v republice, bude mít též nejvíce obchodních domů na obyvatele? Vhodným příkladem je též průmyslová zóna u Bezděčína, kterou detailněji rozeberu v dalším příspěvku.

Použité zdroje:

  • Beneš, L. a další. 1997: Mladoboleslavsko v proměnách času. Mladá Boleslav : Libri, 1997. 80-85983-34-36.
  • Figala, J., 1997: Changes of agro-ecosystem as a cause of stability loss in agricultural landscape. Conference proceedings Floods and landscape 97, Brno.
  • ČÚZK, ©2020: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky (online) [cit.2020.12.15.], dostupné zde
  • Hudec, K. (ed.), 1994: Fauna ČR a SR. Ptáci 1. Academia, Praha
  • Hudec, K., Šťastný, K. a kol., 2005: Fauna ČR, Ptáci - Aves 2/1, 2/2, Academia, Praha
  • Praus, L. a Šifta J., 2016: Hnízdění chocholoušů obecných (Galerida cristata) v Mladé Boleslavi a okolí v roce 2016. Panurus 25. 31-42.

  • reklama

 
foto - Rutterle Josef
Josef Rutterle
Autor studuje na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.1.2021 09:27
Autor má u mě za podtrženou jedničku , dobře chápe princip trvale udržitelného rozvoje ve vazbě na ochranu životního prostředí. Pokud jsou i takoví studenti na vysokých školách, ještě zbývá naděje, že se poměry v ČR mohou změnit k lepšímu. Ať se daří i nadále !!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.1.2021 15:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
U mě dvakrát pdtrženou jedničku s hvězdičkou. Studenti takto uvažující jsou mou velkou nadějí, že jednou bude opravdu líp. Nejsem už dávno student, je mně 87 let a mohlo by mně to být jedno, ale mám vnuky a pravnoučata, a to, co jsme pranýřovali v druhé polovině minulého století, jako komunistická zvěrstva na přírodě, byla drobnost, proti tomu, co se děje dnes pod tlaky developerů, pomatených ekonomů a zlodějských podnikatelů vůbec, které všechny je nutné označovat jako "zemské škůdce" a mělo by být s nimi tak nakládáno.
Bohužel, jak je obecně zřejmé z toho, co se dnes s cenami děje, nepomohl by žádný zákon, který by třeba zdražoval vynětí pozemků z fondu zemědělské půdy, developeři by to jednoduše započítali do cen svých produktů, stejně jako každé zvýšení příjmů obyvatel, mezd a platů, důchodů, či snížení daní z příjmů, se okamžitě projeví zvýšením cen všeho a to, co lidě na příjmech získají, se rychle přesune do kapes podnikatelů, majitelů zahraničních továren a obchodních řetězců.
To je to "prokletí" současné demokracie, lidských svobod a práv bez odpovědností, prostě toho současného kapitalismu jako takového.
Odpovědět
ig

17.1.2021 18:21 Reaguje na Jiří Daneš
Bohužel s Vámi musím nesouhlasit. Developeři nejsou apriorní škůdci, oni jen (samozřejmě za příslušnou provizi) realizují to, co lidé chtějí (a za co jsou ochotní zaplatit). Kdyby nikdo nechtěl nové byty, developeři by je nestavěli, protože by na tom nevydělali. Kdyby všichni chtěli bydlet v panelácích, developeři by stavěli paneláky. Oni jsou na tom stejně jako vláda - ať nadáváme jak chceme, stejně jen zrcadlí nálady a přání společnosti.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.1.2021 07:17 Reaguje na
Jste neuvěřitelně naivní člověk...
Odpovědět
ig

18.1.2021 10:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nechcete si už konečně nechat ty vaše výkřiky od cesty? Samozřejmě je možné, že se mýlím nebo že si něco idealizuju, ale v diskusi byste měl napsat co a proč říkám chybně. Takhle se sám odsuzujete k tomu, že vše co napíšete je ignorováno :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.1.2021 10:16
Vcelku správné postřehy, ale co s tím? Občané si volí své zastupitele,
schvalující podobné zábory půdy a občané je volí znovu. Jiní občané chtějí
stavět co nejblíž k přírodě a přitom jim nevadí, že z ní ukrajují další kus. Firmy stavějí nové haly a občané mlčí, protože jim nabízejí práci a jiným bohatším zábavu na zhovadilosti typu golfových hřišť plných chemie. Další občané tlačí na zastupitele kvůli změně územních plánů, které jejich pole několikanásobně zhodnotí přeměnou na stavební pozemky. Pak je tu skupina kritiků, kteří ale pouze kritizují, ale nekonají. Mladým lidem by mělo jít o jejich budoucnost a tak doporučuji obětovat čas k tomu, aby aktivně vystupovali a společně s jinými ve volbách porazili ty ničitele přírody. Nic jiného jim nelze v demokracii poradit. Pouze aktivní činností se dá něco zvrátit a nikdo jiný to za ně neudělá. Bohužel pak sami pocítí odpovědnost nepovolit výstavbu něčeho, co přinese práci jiným a nebo možnost bydlení. To je problém často ustát a nebýt pouze za fanatika bránícího čemukoliv nového. Pouhá kritika nic zpravidla nezmění. Nakonec
i vládnout je umění a není to všem dáno. Kdo to zkusil, tak ví své. Kdo
né, tak pouze mudruje.
Odpovědět
ig

16.1.2021 12:17
S výčtem problémů souhlasím, ale jak už se ptají výše, co s tím? Řada lidí chápe bydlení ve vlastním domě jako lepší než v městském bytě a podle toho se chovají a hledají si místa pro stavbu svých domů. Vy osobně se samozřejmě můžete přestěhovat do paneláku, ale běžně je to naopak. Má se to snad zakázat?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.1.2021 13:18
Pro pana Macháčka + ig

Tady se v plné nahotě projevuje odborná neznalost veřejnosti na pořizování územně-plánovací dokumentace, známé nejčastěji jako územní plán či jeho změna.

Velmi stručně - návrh územního plánu je vize samosprávy (obce) jak si uspořádá poměry v území. Stát, zastoupený nejčastěji odborem územního plánování (pořizovatel) by pak měl dbát na dodržování zákonů v rámci procesu pořizování územního plánu.
Veřejnost pak má právo "mluvit" do procesu svou účastí na veřejných zasedáních zastupitelstva.

Základní problémy jsou tři. Nezřídka se objeví silný investor,který si doslova koupí přízeň samosprávy a proces není veden ku prospěchu občanů, ale zájmových skupin.
Druhá nemoc je systémová - nezřídka je příslušný referent odboru územního plánování zaměstnancem obce s rozšířenou působností a musí poslouchat "rady" starosty a rady obce, jak se má chovat při pořizování změny/pořízení územního plánu. Když neposlechne, dostane padáka. Tak raději poslechnou.
Takto procházejí často věci i v rozporu se zákonem.

Třetí překážka je odborná nevzdělanost veřejnosti. Sice víte, že se děje svinstvo, ale neumíte správně formulovat námitku nebo připomínku. A pokud stejně něco napíšete v rámci veřejného projednávání územního plánu, správně instruovaný úředník vás na dvě doby "smázne".

A pak už zbývá pouze žádost o přezkum ke krajskému úřadu anebo podání správní žaloby ke krajskému soudu. A zde obvykle končí hrdinové z řad veřejnosti, poněvadž a) odborně tápou b) nemají peníze na soudy

Pokud mohu posoudit, takto prochází 90% územních plánů, které by při přezkumu neměly šanci obstát. ( a dukáty pro starostu jsou doma)

Proto tak řval STAN, aby v rámci nového stavebního zákona zůstali pracovníci odborů výstavby pod obcí či městem jako zaměstnavatelem.
A vyřval si to, zatím.

Takže jedinou dobrou radu,kterou mohu dát - založte se místní ekologický spolek - stačí 3 členové - zápis u soudu je zdarma a o svá práva se perte. Tyto spolky jsou aktivně legitimovány k podávání připomínek i námitek , a navíc se můžete soudně domáhat nápravy.
On je rozdíl zatáhnout z vlastní kapsy deset tisíc, anebo se podělit na třeba pětiny v rámci spolku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.1.2021 15:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Máte pravdu, je ale dobré se angažovat i politicky, neboť tak lze ovlivnit i veřejnost, která má tendenci vzhlížet k autoritám.
Znám starostu s dobře fungující partou kolem sebe a jsou vidět
výsledky. Spekulanti zuří, že pole koupená od restituentů nemohou převést na stavební pozemky a radnice to umí patřičně zdůvodnit.
Pak jsou tu i koridory pro průchod zvěře zástavbou, které obec vykoupila od lidí, když už jim nepovolili převod na stavební.
Taky vykupují zbytkové lesy a pozemky, nebo je směňují za jiné,
aby udrželi okolní zeleň. Lidé jim fandí a tak jsou u vlády 25
let. Opozice zuří, protože jim zatrhli kšefty s pozemky a taky slušně hospodaří. Ve městě je to vidět a nelze to srovnávat
s okolím, kde se často na radnicích už vystřídali všichni.
Takže je to o lidech a vždy všem radím, že pouhá kritika mnohdy nestačí, pokud nemám za sebou i tu masu příznivců. Mladým moudrým lidem fandím a je jejich věcí, jak jednou budou žít. Čím dříve se chopí politiky, tak v ní budou umět plavat a pokud je to nezkazí, tak taky leccos dokážou. Jinak vámi popisované spolky tu právě zakládali lidé s osobní averzí k osobě starosty a vedení. Jejich námitky byly ale většinou pouze účelové překážky k nějakým veřejně prospěšným investicím. S ekologií mívaly společný pouze název
a nebo jim šlo o nějakou banalitu, která šla v klidu vyřešit.
Taky se to tak vyřešilo, ale mohlo to být i bez těch akcí.
Samozřejmě spokojená nebude nikdy opozice a ti, kterým nevyšel
nějaký ten kšeftík. Důležitá je ale většina a jinak to nelze.
Bojovat jako spolek proti většině nadělá mnoho zlé krve a končí často prohrou. Důležité je si tu většinu získat na svou stranu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.1.2021 18:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Skvěle popsáno. Ano, takhle to u nás chodí.
Odpovědět
ig

16.1.2021 18:10
Jasně, ale to jsou až následné problémy, jak to zakázat a jak to nejde zakázat a tak. Primární otázky, které se musí řešit jsou ovšem jestli to chceme zakazovat a pokud to zakážeme, kde lidem dovolíme, aby si stavěli své domy. Což v okolí Mladé Boleslavi není nic snadného bez záboru zemědělské půdy.

Úplně chápu, že když už někdo bydlí, nejraději by zakázal všem ostatním aby tam bydleli také, aby měl Lídl sám pro sebe a srnky mu chodily až pod okna, ale tak to nefunguje a nějak se to systémově řešit musí.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

17.1.2021 06:35
No jo, náraz na realitu. Ale proč je to takto? Protože sice studenti píší do Ekolistu, ale plány obcí nesledují, na zastupitelstva nechodí. Je to klidně i celý úvazek, sledovat tuto "tvorbu" a podávat k ní relevantní námitky.
Ale zastavit to nelze.
Je nás prostě na planetě moc. A všichni chceme bydlet v lese. Ale místo toho, abychom si les zasázeli přímo na svém pozemku, vykácíme v rostlém lese (nebo co nejblíže jemu) svůj čtverec domu, nejlépe ještě se zahradou, aby bylo i na bazén.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.1.2021 09:15 Reaguje na Katka Pazderů
Zastavit to lze, ale je nás zatím málo a chtít po normálním člověku, aby sledoval úřední desku a chodil na zastupitelstva při svém vytížení rodinou a prací nelze spravedlivě chtít.
Efektivně by to řešila digitalizace státní správy ve vazbě na veřejný přístup do rozhodovacích procesů/zde územních/ , ale zatím na to politici neslyší. Snad Piráti v budoucnu.
Odpovědět
ig

17.1.2021 09:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Když to někde zastavíte, musíte to povolit jinde. Otázka nestojí "jak to zastavit" ale "kde to povolit".
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.1.2021 15:43 Reaguje na
nejlépe nikde, bytů je dostatek, viz níže.
Odpovědět
ig

17.1.2021 16:23 Reaguje na Jiří Daneš
Ale není dostatek rodinných domů a domků, kterým někteří lidé dávají přednost a při tom už mají peníze na to, aby si je mohli dovolit.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.1.2021 15:40 Reaguje na Katka Pazderů
Nelžete, je nás na planetě hodně, ale třeba skutečný nedostatek bytů není, jen v našem domě (dvacet bytů) je 6 bytů trvale neobývaných, jen pronajímaných občas podnájemníkům a sloužících tak jen k uložení peněz, které lidé nepotřebují, do nemovitosti. I v naší širší rodině jsou takto, sice nejen z důvodu uložení financí, volné: 4 pokojový rodinný dům , vila s 12 pokoji a 1 byt s třemi pokoji v rodinném domě nedaleko Brna, vše plně vybavené a příležitostně dle potřeby, udržované; prodat to nikdo nechceme, protože v nemovitostech jsou dnes nejlépe uložené prostředky. Peníze z pronájmu nikdo z nás nepotřebuje.
Poznámka. Od roku 1989 bylo postaveno cca 900 000 nových bytů,ale obyvatel přibylo jen asi 300 000. V Praze bude příští rok nabídnuto k prodeji, dle vyjádření příslušného podnikatelského sdružení, přes 120 000 nových bytů a v dalších městech (Brno)se to bude lišit jen v počtech bytů podle velikosti města.
Kdopak v těch víc než sto tisících nových bytů, asi bude bydlet?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.1.2021 15:51 Reaguje na Jiří Daneš
Ještě by se slušelo dodat, že dnešní situace ve financích, mně silně připomíná situaci před měnovou reformou v roce 1953, s tím, že tehdy přece jen nebylo tolik peněz mimo kontrolu státu, jako dnes a že tehdy ty peníze mimo kontrolu státu neohrožovaly přímo přírodu.
Odpovědět
ig

17.1.2021 16:32 Reaguje na Jiří Daneš
Bohatí obyvatelé menších bytů, kteří se přestěhují do větších a své staré byty uvolní méně bohatým (nebo si je nechají na spekulaci, pokud si věří).

Co se týká volných bytů (jak ukazujete na příkladu Vaší rodiny): myslím, že to je ukázka toho, kam až vede státní ochrana "ubohých nájemníků". Kdyby nebyla tak přehnaná až absurdní a kdyby tudíž majitelé měli jistotu, že když nájemník přestane platit nebo ze začne chovat nevhodně, tak půjde, myslím, že by se častěji rozhodli pro jejich pronájem, což by mělo i příznivé konsekvence pro žp. Jenže ochránci žp to zpravidla tak daleko nedomýšlejí a jen by zakazovali.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

18.1.2021 02:14 Reaguje na
Co se týká volných bytů, jak ukazuji na příkladu naší rodiny, tak vůbec nejde o státní ochranu "ubohých nájemníků". Jde o to, že nikdo není na tom tak, že by peníze za nájem potřeboval a navíc tam občas někdo stráví víkend, nebo pár dní volna, kdy se nevyplatí někam dál jezdit na dva, nebo tři dny. Ono je to všechno mimo město kde většina z nás žije. takže krátký pobyt rovná se změna. Prostě to volné potřebujeme, i když jen občas. A chleba to nejí.
Odpovědět
ig

18.1.2021 10:56 Reaguje na Jiří Daneš
Rozumím, to je jiná situace než jsem předpokládal. Já si představoval volné byty tak jak je znám já ze svého okolí (v Praze), jsou skutečně nevyužité, jejich majitelé sice nejsou nuzáci ale 10+ tisíc měsíčně by se hodilo i jim, ovšem pronájem na dlouhou nebo neurčitou dobu je kvůli ochranářské legislativě riskantní a s krátkodobými pronájmy je příliš mnoho práce.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.1.2021 14:20 Reaguje na
Nic proti spekulacím s byty jako podnikáním,
ale u nás ve městě se byty privatizovaly
pouze po sametu a pak se to hned zarazilo.
Město vlastní většinu bytů, které
postupně renovuje, zatepluje a jinak zvelebuje. Finančně je to šul nul bez
zisku, který mívají soukromí pronajímatelé.
Cena nájmů se licituje a je závislá na zájmu
o daný byt, lokalitu a jiné preference. Není
problém získat byt, či jít z jednoho do druhého. Nájmy jsou relativně nízké a tlačí
tak dolů i nájmy v soukromých nemovitostech.
Tam, kde si vše zprivatizovali i do rukou
spekulantů, tak mají problémy s byty a taky
tam, kde se nyní koncentrují pracovní příležitosti. Naopak ty by měly jít za
těmi volnými byty a ne naopak. Pak to je
jako v okolí M. Boleslavi, kde je tlak
zabírat přírodu na novou výstavbu. Kdysi
šel průmysl za surovinami a energií a
lidé za ním. Dnes jdou lidé za prací,
která by ale mohla jít klidně za nimi
a doprava je mnohde lepší než v Boleslavi.
Koncentrace pracovních příležitostí tak
ničí okolní přírodu a samotná města.
Tak se navážejí zaměstnanci a jinde
jsou lidé bez práce. Přitom podobná
firma se zde o bytovou situaci nemusela
starat, protože byty lidé mají z minula
a pouze jim zajišťuje hromadnou dopravu
z domova. Ale to je věcí státu a firem
jak uvažují. Detroit ale budiž varováním!
Co s domy a byty, když padne firma?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist