https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-cistit-necistit-nezaplavit-zaplavit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Čistit – nečistit? Nezaplavit – zaplavit?

21.1.2020
Koryto potoka v průběhu čištění.
Koryto potoka v průběhu čištění.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Karel Zvářal
V nedávné diskusi ohledně nutných zásahů člověka v přírodě, jakožto nutného menšího zla, jeden čtenář nazval autora článku hloupým a zmanipulovaným. To proto, že schvaluje čištění koryt potoků a řek od nánosu kamení, štěrku a hlíny. Podle tohoto čtenáře tím dochází k ničení bentosu a poklesu spodních vod, což považuje za neodpustitelnou a nenapravitelnou chybu.
 

Jistěže má zčásti pravdu, při odstraňování naplaveného materiálu je odebírána i živočišná složka dna vodoteče. Bagr nabírá veškerou hmotu a není známa metodika, jak se popisovanému jevu vyhnout. Lidová moudrost má na to výstižné pořekadlo: Když se kácí les, lítají třísky. Pokud dotyčný zná způsob, jak vyčistit koryto řeky a zachránit živočichy dna toku, má možnost to prezentovat jako svůj patent.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Karel Zvářal

Pokud chceme předejít záplavám v zastavěných oblastech, je nutno čas od času dno řeky od naplavenin vyčistit. Inicioval jsem vloni vyčištění potoka, kterého si nikdo nevšímal od časů jeho zpevnění, tj. minimálně šedesát let. Jak je z fotografií patrné, nános naplaveniny byl místy vysoký téměř metr, zejména kousek za strmějším úsekem. A zrovna tam byl zbudován mostek, pod kterým se při vyšší hladině zachytí ulomená větev a splavené seno, dojde k jeho zneprůchodnění. To způsobí vylití vody do okolí, v našem případě hustě zabydlené městské části. Ta byla postižena záplavami v roce 1997, kdy byly zatopeny sklepní prostory po vydatných srážkách začátkem července po vylití místní říčky.

Lidská sídla jsou velmi často budována v těsné blízkosti řek. Řeka byla při osídlování krajiny spojovací tepnou s okolním světem. Lodě naložené dřevem a kamením uvezly více než koňské povozy. Řeka či potok byly také zdrojem vody k napájení zvířat, praní prádla i vaření. Řeka je však živý organismus, mění se v čase, někde meandruje, jinde se zanáší a rozlévá. A na to je třeba pamatovat.

S měnícím se klimatem se mění vodní režim našich vodotečí. Zatímco dříve byl průtok více stabilní díky pravidelným srážkám – i když k záplavám také docházelo, v dnešní době po dlouhých obdobích sucha s obnaženými kameny dna následují často přívalové srážky, kdy místy dochází k rozlití vod do okolí daleko častěji, než tomu bývalo v minulosti. Pokud se tak děje v nezastavěných oblastech, nevznikají žádné větší škody. Často jsme ale svědky událostí, kterým šlo při troše předvídavosti předcházet. Mám na mysli zúžená koryta potoků a řek v obcích, kde nízký mostek či propustek je místem ucpání větvemi a bahnem, a odkud se voda rozlévá do širokého okolí zastavěné nivy.

Naplavenina oblázků a štěrku pod mostem.
Naplavenina oblázků a štěrku pod mostem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Karel Zvářal

Před lety se v našem městě stala tragická událost, když vyvrácený pajasan usmrtil dva školáky, kteří čekali na zastávce u parku. Stalo se tak za bezvětří, kdy by to málokdo čekal, neboť strom měl zčásti uhnilé kořeny. Spodní větve měl sice ořezány, ale pod zem nikdo nevidí, proto došlo k této překvapivé události. V jiné části města se vyvrátil plně vzrostlý košatý javor s uhnilými kořeny, naštěstí nikoliv do zástavby, ale do koryta řeky.

Kdyby se toto stalo při vysoké hladině, např. po déletrvajících deštích, máme zaděláno na pěkný malér! A jelikož se pyšníme názvem město zeleně, je takových vzrostlých stromů na břehu řeky několik set. Stačil by jeden takový vyvrácený strom při povodni a riziko místního rozlití v důsledku zmenšeného říčního profilu je velmi pravděpodobné.

Je zajímavé, že v takových zúžených místech s mostem se někde vytváří nános naplaveniny, která se každým rokem zvyšuje. Jako malí kluci jsme jeden ostrůvek pojmenovali Mrkev, protože má podobně protáhlý tvar. Vegetace na jeho povrchu zachytává jako přirozená česle splavené bahno a kamení, takže každým rokem je ostrůvek o nějaký centimetr vyšší. Při nedávné vysoké vodě bylo zaneseno velkými oblázky i přilehlé hlavní koryto řeky, takže tento ostrov se relativně snížil. I zdá se tedy, že se přiblížila doba k vyčištění zúženého místa pod mostem. V případě rozlití by byla ohrožena domková zástavba či nemocnice.

Rostoucí ostrůvek
Rostoucí ostrůvek
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Karel Zvářal

Úvodní námitku, že při čištění dna je ničen život v říčním korytě, lze snadno vysvětlit. Příroda je silná, a s tímto lokálním zásahem si snadno poradí. Z horní části toku sem budou splaveni blešivci, nitěnky, chrostíci, raci aj. vodní organismy. Během několika málo let se situace opět vrátí do normálu.

Bránit čištění a prohlubování koryt proto považuji za jeden z největších omylů, kterých se tzv. ochranáři dopouštějí. Nejde jen tak přejít, že zdržují či zakazují nutné zásahy pro bezpečný život lidí. Škodí především sami sobě, neboť jejich konání jde proti elementární logice. Malým zásahem do ekosystému řeky zabráníme velkým hospodářským škodám. Kdo toto nechce pochopit, vystavuje sám sobě vysvědčení o nezpůsobilosti.


reklama

foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

tisknout poslat  twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.1.2020 09:12
Fotka jak do seznamky, opravdu!-) Poslal jsem redakci situační foto s čerstvě odchyceným kalouskem, ten se však stal zjevně nepotřebným a byl ořezán. Takže takto nahastrošen se potuluji po nocích...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.1.2020 17:03 Reaguje na Karel Zvářal
Teď už je to lepší, ta sova Vám sluší:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 17:08 Reaguje na Jakub Graňák
Děkuji! A bodejť by ne, když jsem převtělená sova:-)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.1.2020 09:12
Z mého pohledu vypadá první snímek otřesně a tak by vodoteče vypadat neměly- kamenné či betonové kryto zasazené do zástavby s cílem max. urychlení odtoku.
Je to vysvědčení samosprávám, které ještě nepochopily, že se městská infrastruktura musí přizpůsobit novým podmínkám klimatické změny.
Ad hoc jiné řešení se skutečně nenabízelo a bylo nutné přistoupit k vyčištění dna potoka.
Autor správně poukazuje na změnu rozložení srážek (bleskové záplavy),které jsou s to ohrozit majetek i bezpečnost občanů a bylo nutné takto postupovat.
Druhou věcí však je to, že by současně měla samospráva nechat vypracovat odborný projekt, který by řešil stálou úpravu toků v aglomeraci, hovorově zlidštil je a současně by řešil problém zanášení dna splaveninami.
Jde to, řada takových projektů byla již realizována, jsou na to dotační tituly a snad by nakonec byli spokojeni občané i ochránci ŽP.
Těm je nutné přitakat v tom, že svrchní část dna patří k nejcennějším složkám vodního toku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 09:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jinými slovy, mimo aglomeraci by měla vodoteč meandrovat, případně napájet nějaké tůňky a mrtvá ramena, byť uměle vytvořená. S tím bych souhlasil.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.1.2020 10:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
Napravo sídliště, nalevo škola. Ta zástavba je na bývalé zavežené městské skládce, kde jsme jako děcka chytali v mrtvých ramenech čolky a pulce žab. Jinak plno zeleně, fajn bydlení. Když se podíváte, kam sahala voda po průtrži, stačí nahromaděný splavený materiál a voda půjde ven z koryta.

Jinak souhlas, tam, kde to jde vracet meandry, tůně, žabníky. O rybníky strach nemám, těch je naplánovaných do aleluja.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

21.1.2020 10:52
Již Egypťané využívali záplavy na zúrodnění půdy je vhodnější vylití v době záplav z koryta vodního toku na plochy kde nezpůsobí škodu naopak užitek ale v dnešní době zákazu a regulací jde o činnost naprosto nemožnou.
Odpovědět
PD

Petr Difko

21.1.2020 11:21
Ta 2 fotka je názorná ukázka zvěrstva na vodním toku. Tam nemůže žít nic.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.1.2020 11:25 Reaguje na Petr Difko
To zvěrstvo proběhlo dávno, když moderní člověk začal masivně urbanizovat. Teď už je to jen slabý odvar diverzity, co tam byla před šedesáti lety.

Přece se kvůli blešivcům nenechám vytopit...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.1.2020 07:27 Reaguje na Karel Zvářal
Proč bydlíte u vody, když se jí bojíte? To je totiž ten základní nesmysl....

Evidentně jste zastáncem onoho starého přístupu... příroda dělá všude jen problémy a překáží nám.... mohl by na někoho spadnout strom?? Pokácet! Mohla by se rozlít voda??? Zatrubnit, nebo kanalizovat! Mohl by někoho pokousat pes, vyhubit všechny psy! Kůrovec žere smrky??? Vyhlásit mu válku! To je tak strašně hloupý přístup.....

To my se musíme přizpůsobit přírodě a respektovat její zákonitosti, ona se našimi nikdy řídit nebude.....

Připomínáte mi blázna zavřeného ve vypolštářovaném pokoji, aby si něco chudák neudělal....

Nic... asi se přestěhuju na poušť a pak budu požadovat její zůrodnění a taky budu chtít, aby někdo něco udělal s tím hrozným horkem... tam se přece nedá žít! :D

Odpovědět

Jan Šimůnek

22.1.2020 09:03 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tohle "u vody" právě naráží na letitou neúdržbu koryt (a vinu mají hlavně zelení). V době, kdy tam lidé ty domy stavěli, byla prostě ta vodoteč v korytě a problémy nedělala, maximálně jednou za stovky let.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 09:14 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Kašpárku, už jsem si říkal, že jste dostal rozum (včera žádná reakce)... to déčko na konci mi ale říká, že autor 21.1. v 17,38 vás popsal velmi přesně:-) Uděláte dobře, když se do té pouště odstěhujete. Nebo do Mimoně...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.1.2020 12:08 Reaguje na Karel Zvářal
To je pravda, že nejmoudřejší by bylo se nad ty komentáře nebo články jako od vás nadnést a říct si... hmmm blbec... ale někdy to prostě nejde... bohužel mě pořád idioti, kteří tuto zemi drží v době normalizace nadzvedávají z židle.

Takže se zřejmě můžete těšit na podobné komentáře, jaký jsem psal k tomuto "komickému článku"...

Teda pokud konečně nedostanu rozum :D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 12:13 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Kašpárku, mě nemůže urazit ani inteligent, natož takový zaslepený pologramot, který jistě při ranní potřebě oplakává ty miliony jedinců střevní fauny, kterých se chtě nechtě musí zbavit:-))
Odpovědět
A

Alena Lyskova

21.1.2020 11:54 Reaguje na Petr Difko
Tam se řeší bezpečí a majetek obyvatel. Ochrana ekosystému je na místě mimo obydlené oblasti. V Praze jsou nábřeží také zpevněná obyvatelé vesnic a malých měst mají také právo na ochranu.
Odpovědět

21.1.2020 17:38
Jistěže čistit. To jsou jen takové rádoby ekologicky uvědomělé plky některých všeználků, jak všechno kolem bagru zahyne.... jak tam najede bagr, všechno co má nohy, ploutve nebo se jen kmitá mizí. Ta druhá fotka je přesně z těch PR odstrašujících, nezapadá, ale pravděpodobně má toto vybagrované koryto jiný význam něž tvořit esteticko krajinářský obrázek, či vytvářet živočišní biotop (on tam tak jako tak nějaký vznikne)..
Odpovědět

Jan Škrdla

21.1.2020 19:56
Jen tak na okraj, jeden z odstavců (ten o tom pajasanu) na mě dělá dělá dojem, že chce autor démonizovat stromy. Pokud tomu tak není, tak se předem omlouvám. Pajasan je rychle rostoucí a krátkověká dřevina. Pokud má být bezpečný, měl by být mladý a vitální (jinak samčí jedinec je navíc alergen).

To, že padající strom někoho zabije, je smutné. Pokud ale srovnám pravděpodobnost že mě zabije padající strom (mimo těžbu dřeva), a že zemřu při autonehodě, tak se raději budu pohybovat v parku nebo v lese, a budu se vyhýbat silnicím.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 10:33 Reaguje na Jan Škrdla
To slovo miluji (démonizace), podobně jako ostrakizace, jimiž se dnešní články jen hemží (černá nebo bílá). Ne, nedémonizuji stromy, jen varuji před náhodami. I mladí sportovci pod stálým lékařským dohledem se skácejí uprostřed zápasu a už jim není pomoci. Připomenout to není ostrakizace nikoho, jen konstatování.
Odpovědět

Jan Škrdla

23.1.2020 12:06 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud je to varování, tak to beru. Ale pozor aby se toho nechytl nějaký aktivní blbec a nechtěl preventivně vykácet všechny stromy. Kvůli tomu, že se mladý sportovec pod lékařským dohledem skácí uprostřed zápasu, přeci nezakážeme hrát fotbal nebo jiný sport.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.1.2020 14:18 Reaguje na Jan Škrdla
To nebylo nic proti stromům, les je můj živel. Jen při povodňových zprávách mě jímá hrůza, kdo projektoval ty mostky a propustě, když to stačí sotva na větší bouřku. Přijde desetiletá voda a lidi nosí na kontejner věci ze sklepa...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.1.2020 17:11 Reaguje na Jan Škrdla
Ten strom, pokud si dobře pamatuju, byl ze všech stran zadlážděn. To bývá zpravidla ten počáteční problém, kdy nedostatečným provzdušněním dojde k uhnití kořenového systému a následně k vzniku havarijního stavu. To samé se zhusta děje při výkopech v průmětu koruny, kdy stavaři bagrem potrhají kořenový systém stromu, kolem kterého kopou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 17:18 Reaguje na Jakub Graňák
Jestli myslíte pajasan, tak to byl krajní strom v parku, silně zavlažován mužským pohlavím. Byl jsem to zkouknout hned po nehodě, nechávali to dlouho kvůli posudkům. Ten nadbytek čpavku mu asi neseděl, neboť s té severní strany měl jen takové směšné kořínky, to pampeliška má silnější. Z té strany k trhu asi kořeny byly, jinak by se vyvalil už dávno, měl přes 25 m.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.1.2020 06:51 Reaguje na Karel Zvářal
Aha tak to jsem si to pomotal s nějakým jiným případem, už je to let. Tam to byl asi, jak píšete vliv "zasolení" močí. Jinak co jsem popsal výše, s tím jsem se opakovaně setkával, když jsem řešil údržbu městské zeleně v jednom MO v Ostravě
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

21.1.2020 22:03
Dobrý večer, v intravilánech je opravdu jiná priorita než v extravilánech, s tím samozřejmě souhlasím, a proto bagrování jako takové šmahem neodmítám. Ale každý konkétní příklad je jiný a bagrování koryta nemusí vždycky vést ke kýženému cíli. A v takových případech může s sebou nést jen ta negativa, bez těch pozitiv (tedy bez lepší ochrany sídel před velkou vodou). Proto si dovolím pár poznámek:

a) ano, bavme se o kapacitě koryt, ale bavme se i o kapacitě mostních objektů, propustků apod., které jsou tím hlavním co by mělo být základem všech diskuzí o odbahňování koryt. Příklad: nemá cenu bagrovat koryto na 5 m3/s, když je tam mostek kudy protečou max. 3 m3/s - řešení je bagrovat na 3 m3/s (jinak je to vyhazování peněz), nebo přestavět ten mostek na vyšší kapacitu.

b) zamysleme se nad tím, zda nelze intenzitu sedimentace ovlivnit. Splachy z povodí samozřejmě neovlivníme (vyjma zatravňování erozí ohrožených pozemků apod. - což je na dlouho), ale co lze ovlivnit, tak např. manipulaci na jezových objektech - aby se za vyšších průtoků voda pouštěla "spodem" - a proplachovala nadjezí - trvale zahrazený jez totiž působí ako sedimentační jímka v celé délce nadjezí. A to vůbec nemluvím o ukládce nejrůznějších potrubních vedení do koryt... když to zfušují, není to ani pořádně zahrabané do dna a opět to snižuje průtočnou kapacitu konkrétního profilu...

c) štěrkové náplavy - jsou-li nezpevněné, za vyšších průtoků se často zvednou a uplavou .. a při nižších průtocích se opět vysypávají. Problémem co je tak jsou náplavy zpevněné, jak tam začínají růst vrby, je to riziko. Znám příklady, kdy se správce toku spokojí s narušením náplavu s tím, že voda to pak odnese (nelze dělat všude - záleží na vyhodnocení konkrétních úseků).

d) když se někde objeví štěrkový náplav, neznamená to automaticky zanášení (a tedy snižování kapacity) koryta. Může to znamenat i to, že v nárazovém břehu probíhá tzv. zahlubování - dno koryta klesá v důsledku dnové eroze a díky tomu je ten druhý břeh s náplavem jakoby "vyroste" - i když zůstává v původní úrovni, a jde fakticky jen o to, že druhý břeh, resp dno u druhého břehu, pokleslo. Problém je to pak např. pro stabilitu opevnění záhozem (pokud dno klesne pod úroveň jeho založení). Zde by se neměly bagrovat náplavy, ale stabilizovat dno kamennými výhony u toho prohlubujícího se břehu.

Tohle nepíšu jako odpůrce bagrování, ale jako ten, který by byl rád, aby bagrování koryt bylo opodstatněné a odůvodněné, jelikož vždycky jde o zásah do ekosytému (viz např. zde: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bagry-pri-upravach-rek-a-potoku-zahubi-az-tretinu-ryb-zjistil-vyzkum). Jak píše autor - holt když se kácí let, létají třísky - ale bylo by opravdu fajn, aby ty třísky nelítaly zbytečně. Zbytečné bagrování (viz výše - 3 vs. 5 m3/s) není nic, co by mě těšilo. Není nic horšího, než v lidech vzbudit marné naděje, že odbagrování dna pomůže, a nevěnovat se pak těm (složitějším) souvislostem, např. opravám nekapacitnách mostků. Takže důkladná příprava je základ.

Jinak ještě podtrhnu to, co zmiňuje pan Vinkler - projekční příprava spolu s dotacema může z kanálu udělat estetický, biologicky zajímavý i z hlediska povodní bezpečný prvek.
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

22.1.2020 06:38
fotka 3. to nejsou naplaveniny, to je dno potoka. Jenže je suchý, tak to vypadá jako naplaveniny.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 10:30 Reaguje na Katka Pazderů
Jak jste si ráčila všimnout, naplaveniny jsou na břehu. Poslal jsem redakci popisky k fotkám, na tuto zapomněli (Po čištění koryta). Voda tam není (jen v koleji od bagru), protože je buďto dlouhotrvající sucho nebo přívalový déšť, viz. slehlá vegetace na foto 1.
Odpovědět
J

Jan Dvořák

22.1.2020 13:39 Reaguje na Karel Zvářal
Psala fotka č. 3, tj. dno pravděpodobně Dřevnice. Široké dno, malý průtok, zanedbatelné minimum naplavenin.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 16:26 Reaguje na Jan Dvořák
Ano, máte pravdu, č. 3 je tok Dřevnice. I to nedávno čištěné dno (cca 20 let?) je už zanesené tak 40-50 cm sedimentů, proto ten ostrůvek se relativně trochu snížil. To je průtok před týdnem, že by byl zanedbatelný, to si nemyslím, vcelku normální za poslední roky.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist