Karel Zvářal: Pomáhat neikonickému, pronásledovanému, avšak potřebnému druhu?
1.4.2022
Chovaní hraboši jsou poměrně krotcí, nechají se pohladit, ale domácími mazlíčky se nestanou.
Foto | Karel Zvářal
Drobný, leč vyhledávaný
Mezi ubývajícími druhy naší přírody – a zřejmě tomu mnozí nebudou věřit – je i drobný hlodavec otevřené krajiny, zemědělci proklínaný, hraboš polní. Ten se vyznačuje tří až pětiletými cyklickými gradacemi s náhlými poklesy stavů téměř k nule. Ač má druhové jméno polní podobně jako zajíc, je to původně tvor stepní! Na loukách se vyskytuje běžně, a škody, tedy požerky, zde způsobené, v porovnání s těmi na polích, jsou zcela zanedbatelné. Trávní porosty s norkami a chodníčky rychle regenerují, takže rok po gradaci jsou opět pěkně zapojené.
V místě výskytu sýčka je nutno nabízet mu jen řádně zabezpečené budky (oplechování, hladká stěna)! Samice sedí u mláďat velmi pevně a bývá vniknuvší kunou predována s celým vývodkem.
Foto | Karel Zvářal
Na početnosti hraboše a jiných hlodavců závisí celá řada chráněných druhů, jako jsou sovy, dravci, lasicovité šelmy, hadi. Například tchoř byl ještě donedávna loven, dnes je však chráněn, neboť trpí jednak nedostatkem potravy, ale také predačním tlakem od silnější konkurence. A vidět dnes kdysi hojnou kolčavu je doslova slavnostní okamžik.
Proto je namístě otázka, zda stávající systém ochrany myslí na všechny druhy stejně, nebo jen na ty vybrané, „ikonické“. Jistě, nelze neocenit návrat rysa, vlka, výra či orlů do dnešní krajiny. Ale na druhou stranu je neodpustitelné přehlížet propad početnosti dříve obecných druhů, z nichž řada je na pokraji vyhynutí.
Pestrá antropogenní krajina s hojným výskytem rozptýlené a liniové zeleně dává předpoklad vysoké biologické diverzity, nutné pro přežití kriticky ohrožených druhů.
Zdroj | Mapy.cz
Nejen sysel či koroptev, ale i hraboš zasluhuje ochranářskou péči!
Kriticky ohrožení sysel a koroptev se v zajetí odchovávají a vypouští na vhodných lokalitách. O něco podobného by bylo namístě zaměřit se i u hraboše. Jeho chov není náročný, dá se držet v domácích podmínkách stejně jako křeček či morče. Jako potrava se osvědčilo celoročně zelené krmení (tráva, pampeliška, vojtěška, řepka), trocha mrkve, suchého chleba, ždibek masa. Pít nepotřebuje, do misky s vodou s oblibou kálí. K úkrytu mu stačí kupka sena nebo papírová krabička na vejce, kterou pilně okusuje a zmenšuje.
Vrh dvou samic hraboše s mláďaty blízkého stáří v jednom hnízdě.
Foto | Karel Zvářal
V malé ubikaci velikosti akvária (plastovém boxu) pro dvě samičky a samečka se množí téměř celoročně, ztráty úhynem za 22 měsíců chovu nebyly žádné. Celkem bylo autorem odchováno cca 200 mláďat, a spolu s dalšími 70-ti hraboši odchycenými v přírodě bylo vypouštěno v městském a příměstském prostředí na trávní porosty s blízkým výskytem sýčka. Neboť u této ještě nedávno hojné sovičky pokles početnosti závisí nejen na přítomnosti bezpečných hnízdišť (speciálně upravených budek), ale i dostatku potravních zdrojů, zejména v zimním období.
Odchovaní či odchycení hraboši se usadili 0 – 60 m od místa vypuštění. Jako kořist byli okamžitě zaregistrováni, takže drtivá většina z nich byla během několika málo týdnů či měsíců predována nejvíce kunami, kočkami, poštolkami a krtky. Dělo se tak proto, že v postgradačním (latentním) roce byla o kořist nouze, zatímco chovaní hraboši byli, navzdory předpokladům, početního kolapsu, ušetřeni. Vlivem silného predačního tlaku přežilo jen nepatrné procento vypouštěných hrabošů ve vyšší trávě, a to včetně jejich mláďat.
Lov myšice lesní a jiných drobných savců z polních hájků a větrolamů v letech latence hraboše umožní adultním sovám otevřené krajiny alespoň přežít.
Foto | Karel Zvářal
Řešením je zaloučená krajina s remízky a větrolamy
V letech „bez hraboše“, resp. při jeho latenci, nemusí myšilovní predátoři hladovět (a potažmo nehnízdí), ale druhy sov otevřené krajiny, tj. sýček, sova pálená, kalous, mohou lovit zejména myšice (křovinná, lesní, temnopásá), norníka nebo rejsky. Jejich gradační cykly se totiž s těmi hrabošími většinou střídají (Zvářal, Zprávy MOS 69/2011), což násobí šance k přežití a úspěšné reprodukci myšilovných sov.Aby takovou strategii mohli ptáci uplatňovat, k tomu je nutná přítomnost stromů a keřů, pod kterými tito drobní savci nacházejí potravu a úkryt. A jelikož při zcelování polí do dnešních obřích lánů bylo zničeno nepředstavitelné množství mezí, liniové zeleně i solitérů nejen kolem polních cest, je nanejvýš potřebné, aby alespoň část z nich byla obnovena. Zejména by to bylo žádoucí v okolí obcí s výskytem vzácných synantropních sov.
Přemnožená kuna skalní je významný predátor hlodavců, ale také otevřených ptačích hnízd i těch z úzkých dutin, včetně hnízdišť sov. Její systematické regulaci se věnuje jen málo myslivců, pravděpodobnější snížení stavů se odehrává na silnicích nebo u drobnochovatelů.
Foto | Karel Zvářal
Jako nejvhodnější plodonosné dřeviny jsou dub, buk, habr a lípa. Naopak topol, jasan, bříza či akát plní sice krajinotvornou funkci („zelenou kulisu“), avšak kýženou biodiverzitu příliš nepodporují. Myšice nezřídka obsazují nízko instalované ptačí budky, takže je lze takto poměrně snadno monitorovat. Zpestřit potravní nabídku v dnešní uniformní pustině je základním předpokladem k návratu kdysi hojných druhů, které současné děti školou povinné znají maximálně z učebnic.
Věnujme proto pozornost přehlíženým a pronásledovaným druhům, stejně jako rozptýlené a liniové zeleni. Obojí má v přírodě nezastupitelný význam. Odměnou nám bude návrat tajemných charizmatických, povětšinou nočních stvoření.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Budvirus - jméno pro nový obří virus. Objevili ho českobudějovičtí vědci v římovské nádrži
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Další články autora |
Karel Zvářal: Mrtvého dřeva je v luhu dostatek, roháče přesto rapidně ubylo
Karel Zvářal: Stromy – pijáci?
Karel Zvářal: Naše smrkové arboretumOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (176)
Miroslav Vinkler
1.4.2022 07:56Klobouk dolů pane Zvářale -- takhle by měla postupovat státní správa při ochraně našeho přírodního dědictví, ale bohužel ti jsou naprosto mimo.
Díky za perfektní popis i návod jak dál!
Odpovědět
Díky za perfektní popis i návod jak dál!
DV
Daniela V.
1.4.2022 08:53Také díky, zajímavý a poučný článek, prostě realita. Snad přečte co nejvíce lidí ......
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.4.2022 09:00O potravní pyramidě se zde vy i já snažíme informovat nedouky, kteří ji
neustále staví od vrcholu a nepozorují zhroucenou základnu. Umělý odchov
potravy predátorů však podle mne zavání dnešním aprílem, protože k nasycení
predátorů by to musely už dnes být velkofarmy. Navíc dostatek potravy by
pouze povzbudil predátory k dalšímu množení. Řešení je bohužel jedno jediné
a tím je regulace běžných a existenčně neohrožených predátorů. Je načase
se k tomu postavit čelem na všech úrovních státní správy a ochrany přírody.
Strkání hlavy do písku ve smyslu samoregulace vše vyřeší, se už vymstilo
a ještě vymstí dokonce hladověním ohrožených druhů, kterým ty běžné silně
konkurují. Je rozdíl být sýčkem úzce zaměřeným na drobné hlodavce a hmyz
a nebo liškou se širokou škálou potravní nabídky. Pak tu jsou lovci, ale
kteří jsou zároveň mrchožrouti a sběrači odpadků, které nedostatek hrabošů neohrozí. No a nakonec všežravci, kteří jsou schopni nedostatek masité potravy nahradit potravou rostlinnou. Jejich přizpůsobivost přežít výpadek myšovitých je větší, než u vyložených myšilovů. Takže já jsem zastáncem regulace a to místy i radikální do doby, než se potravní pyramida opře
o životaschopné základy. Pokud k tomuto společnost nedospěje, tak bude
výsledkem její totální zroucení, které nakonec vyústí i k tomu příkrmu
predátorů a umělému odchovu jejich potravy za nemalých nákladů. Přitom
regulace by stála pouhý zlomek všech škod a nákladů, ale to by se musel
lidem navrátit zdravý selský rozum o čemž při čtení některých příspěvků fanatických vyznávačů ikon silně pochybuji.
Odpovědět
neustále staví od vrcholu a nepozorují zhroucenou základnu. Umělý odchov
potravy predátorů však podle mne zavání dnešním aprílem, protože k nasycení
predátorů by to musely už dnes být velkofarmy. Navíc dostatek potravy by
pouze povzbudil predátory k dalšímu množení. Řešení je bohužel jedno jediné
a tím je regulace běžných a existenčně neohrožených predátorů. Je načase
se k tomu postavit čelem na všech úrovních státní správy a ochrany přírody.
Strkání hlavy do písku ve smyslu samoregulace vše vyřeší, se už vymstilo
a ještě vymstí dokonce hladověním ohrožených druhů, kterým ty běžné silně
konkurují. Je rozdíl být sýčkem úzce zaměřeným na drobné hlodavce a hmyz
a nebo liškou se širokou škálou potravní nabídky. Pak tu jsou lovci, ale
kteří jsou zároveň mrchožrouti a sběrači odpadků, které nedostatek hrabošů neohrozí. No a nakonec všežravci, kteří jsou schopni nedostatek masité potravy nahradit potravou rostlinnou. Jejich přizpůsobivost přežít výpadek myšovitých je větší, než u vyložených myšilovů. Takže já jsem zastáncem regulace a to místy i radikální do doby, než se potravní pyramida opře
o životaschopné základy. Pokud k tomuto společnost nedospěje, tak bude
výsledkem její totální zroucení, které nakonec vyústí i k tomu příkrmu
predátorů a umělému odchovu jejich potravy za nemalých nákladů. Přitom
regulace by stála pouhý zlomek všech škod a nákladů, ale to by se musel
lidem navrátit zdravý selský rozum o čemž při čtení některých příspěvků fanatických vyznávačů ikon silně pochybuji.
JN
Josef Novák
1.4.2022 12:20 Reaguje na Břetislav MachačekDobrý den,
jedna s pomocí by bylo, kdyby se dodržoval zákon proti týrání zvířat u koček domácích. Každý choval zvířete ho muže nechat volně pobíhat bez dozoru jen na vlastních pozemcích, pokud je mimo, tak se jedná o únik zvířete a jeho majitel může dostat pokutu. Bohužel u koček se to moc neprosazuje, máme tady zhruba milion koček, z toho víc jak polovina jsou bezprizorní, bohužel všichni se tváří jako by se nic nedělo. Ornitologové píší články kam se podělo deset milionů ptáků, ale že jednou z hlavních příčin jsou kočičky, to nikde nenapíšou i když kupecké počty jsou jednoduché i kdyby připadalo v průměru na jednu kočičku padesát ptáků ročně. To nemluvím o dalších druzích živočichů plazů, obojživelníků, netopýrů atd. včetně jejich potravní konkurenci. Kočka jako jeden z mála predátorů loví i když nemá hlad. Z myslivců ,kteří dříve lovili toulavé kočky jsou vrazi nebohých kočiček.
Odpovědět
jedna s pomocí by bylo, kdyby se dodržoval zákon proti týrání zvířat u koček domácích. Každý choval zvířete ho muže nechat volně pobíhat bez dozoru jen na vlastních pozemcích, pokud je mimo, tak se jedná o únik zvířete a jeho majitel může dostat pokutu. Bohužel u koček se to moc neprosazuje, máme tady zhruba milion koček, z toho víc jak polovina jsou bezprizorní, bohužel všichni se tváří jako by se nic nedělo. Ornitologové píší články kam se podělo deset milionů ptáků, ale že jednou z hlavních příčin jsou kočičky, to nikde nenapíšou i když kupecké počty jsou jednoduché i kdyby připadalo v průměru na jednu kočičku padesát ptáků ročně. To nemluvím o dalších druzích živočichů plazů, obojživelníků, netopýrů atd. včetně jejich potravní konkurenci. Kočka jako jeden z mála predátorů loví i když nemá hlad. Z myslivců ,kteří dříve lovili toulavé kočky jsou vrazi nebohých kočiček.
Jakub Graňák
1.4.2022 14:09 Reaguje na Josef NovákU terestrických živočichů je problém divočák - jeho vliv na hmyz, plazy, obojživelníky, drobné savce, na zemi hnízdící druhy ptáků... je dlouhodobě ignorován
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.4.2022 14:15 Reaguje na Josef NovákAno, máte pravdu. Kočky jsou velkým problémem, ale bohužel
i milovaným tvorem aktivistů, kteří jejich šíření řeší maximálně kastrací a vypouštějí je zpět. Ona ta přehnaná útlocitnost se "zachraňováním" přemnožených predátorů a jejich vysazování tam, kde je myslivci úspěšně drží na
úměrné výši, je běžnou praxí. Považuji to doslova za
schválnost, kdy "zachráněnou" krotkou lištičku vypustí
v honitbě, kde se daří úspěšně držet stavy drobné zvěře.
Potkat pak ve dne takovou lišku, která mi jde v ústrety
ve mně vzbudilo obavu, zda netrpí vzteklinou, ale ona šla
pouze žebrat potravu, jak je zvyklá z odchovu z liščete.
Moje reakce nebyla hodna milovníka zvířat a použil jsem
k zahnání kámen. Nevěřícně koukala, že ji chci ublížit
a nerozdělit se s ní o svačinu. V tom okamžiku jsem pochopil, že jde o polochočené a nikoli o vzteklé zvíře.
A tak se ptám, má toto smysl? Má smysl odchycené kočky
vypouštět po kastraci zpět? Má smysl chránit některé už
dnes přemnožené predátory? Pro nedouky ano, protože oni
potravní pyramidu mezi predátory a kořistí neposuzují
podle množství kořisti, ale pouze podle počtu predátorů.
Odpovědět
i milovaným tvorem aktivistů, kteří jejich šíření řeší maximálně kastrací a vypouštějí je zpět. Ona ta přehnaná útlocitnost se "zachraňováním" přemnožených predátorů a jejich vysazování tam, kde je myslivci úspěšně drží na
úměrné výši, je běžnou praxí. Považuji to doslova za
schválnost, kdy "zachráněnou" krotkou lištičku vypustí
v honitbě, kde se daří úspěšně držet stavy drobné zvěře.
Potkat pak ve dne takovou lišku, která mi jde v ústrety
ve mně vzbudilo obavu, zda netrpí vzteklinou, ale ona šla
pouze žebrat potravu, jak je zvyklá z odchovu z liščete.
Moje reakce nebyla hodna milovníka zvířat a použil jsem
k zahnání kámen. Nevěřícně koukala, že ji chci ublížit
a nerozdělit se s ní o svačinu. V tom okamžiku jsem pochopil, že jde o polochočené a nikoli o vzteklé zvíře.
A tak se ptám, má toto smysl? Má smysl odchycené kočky
vypouštět po kastraci zpět? Má smysl chránit některé už
dnes přemnožené predátory? Pro nedouky ano, protože oni
potravní pyramidu mezi predátory a kořistí neposuzují
podle množství kořisti, ale pouze podle počtu predátorů.
MK
Majka Kletečková
1.4.2022 14:52 Reaguje na Josef NovákVelké škody na na zemi hnízdícím ptactvu páchají divočáci. Jejich počet roste závratným tempem, přestože jde o zvěř lovnou. Podle zoologa Jana Andresky (Meteor 19.3.2022) bylo v roce 1874 odloveno 1000 jedinců, o sto let později, roku 1974, tento počet poprvé překročil 10 tisíc, a ve 21. stol. se už dvakrát podařilo překročit hodnotu 250 tisíc. Zákonná úprava dneska umožňuje lovit divoká prasata včetně bachyně celoročně, ale ono to koliduje s mysliveckou etikou. Podle ní se neloví gravidní samice, a protože bachyně jsou gravidní od listopadu do března, tak v tom ideálním období, kdy je člověk vystopuje na sněhu a kdy se chodí na naháňky, tak je velmi komplikované při této příležitosti rozlišit bachyně a kňoury. A ten lov je tím zásadním způsobem omezen. S tím, že to omezení je opravdu etické. Ale to, že se nechce myslivcům střílet březí zvířata, je pochopitelné. Vypadá to, jako by se s vysokým počtem divočáků nedalo nic dělat. Chtělo by to novou Marušku Terku.
V článku mne překvapilo, že v letech nouze krtek lovil vypuštěné hraboše.
Odpovědět
V článku mne překvapilo, že v letech nouze krtek lovil vypuštěné hraboše.
JS
Jarek Schindler
1.4.2022 20:55 Reaguje na Majka KletečkováPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 20:09 Reaguje na Jarek SchindlerMůžu se zeptat paní Kletečková čím jsem porušil pravidla diskuze?
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2022 08:08 Reaguje na Jarek SchindlerNo, já ten projev hulvátsví vidím na pátém řádku, vy, jako obvykle, jste nic takového (špatného) nikdy neřekl/nenapsal, to se jen komusi cosi zdálo, že. A paní Kletečková má naprostou pravdu. Přemnožené prase divoké je jednou z hlavních příčin úbytku drobné zvěře (myšovitých vto), potažmo i menších predátorů. Jestliže se o střelené lišce říká, že je to jeden hon na drobnou, o praseti se to dá říci také. Jenže “za starých” časů (založení Jednoty) tu nebyla (jen v oborách, kam bych šupnul i dnes), takže se nemá o nich co tradovat. Ti staří fořti by takový armagedon nedopustili. To by to v hospodě od rolníků pěkně schytali!
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.4.2022 11:25 Reaguje na Karel ZvářalAle, ale pane Zvářal, že byste to byl vy co tak rád používá tlačítko "hlášení porušení pravidel"? Pokud ne, tak jste tázán nebyl.
Co se týká paní Kletečkové tak osobně nazývání věcí těmi pravými jmény za hulvátství nepovažuji. Navíc dáma která x krát druhé poučovala aby se drželi témata diskuze se těch tématy samozřejmě sama nedrží a je jako kolovrátek. Houby ví o myslivosti a myslivecké etice ale bude o tom nyní pindat při každé příležitosti.
No a i vámi nastolené téma přemnoženého divokého prasete. Je to prase opravdu přemnožené? Jo, psali to v novinách, hlásá to Duha a Kletečková. Samozřejmě ještě pár dalších abych někoho nevynechal. Je ale opravdu to prase přemnožené?
Roste počet divočáků opravdu tím ZÁVRATNÝM tempem jak tvrdí ta výše uvedená osůbka?
No a jednou z hlavních příčin úbytku drobné, jak tady nyní zasvěceně tvrdíte, tedy divočák rozhodně není. V době kdy došlo k tomu výraznému úbytku byly snad příčiny podstatně jiné a na divočáka to mohl svádět tehdy i dnes pouze nějaký mentál absolutně odtržený od přírody.
Staří fořti by armagedon nedopustili? Opravdu? Taky nepamatuji, že by jim v těch dobách někdo nadával do vrahů zvířat. Vyzval jsem Vás ať se vyjádříte k ničení sklopců a bourání posedů. Trapné ticho z vaší strany a najednou, další odborník na myslivost.
Odpovědět
Co se týká paní Kletečkové tak osobně nazývání věcí těmi pravými jmény za hulvátství nepovažuji. Navíc dáma která x krát druhé poučovala aby se drželi témata diskuze se těch tématy samozřejmě sama nedrží a je jako kolovrátek. Houby ví o myslivosti a myslivecké etice ale bude o tom nyní pindat při každé příležitosti.
No a i vámi nastolené téma přemnoženého divokého prasete. Je to prase opravdu přemnožené? Jo, psali to v novinách, hlásá to Duha a Kletečková. Samozřejmě ještě pár dalších abych někoho nevynechal. Je ale opravdu to prase přemnožené?
Roste počet divočáků opravdu tím ZÁVRATNÝM tempem jak tvrdí ta výše uvedená osůbka?
No a jednou z hlavních příčin úbytku drobné, jak tady nyní zasvěceně tvrdíte, tedy divočák rozhodně není. V době kdy došlo k tomu výraznému úbytku byly snad příčiny podstatně jiné a na divočáka to mohl svádět tehdy i dnes pouze nějaký mentál absolutně odtržený od přírody.
Staří fořti by armagedon nedopustili? Opravdu? Taky nepamatuji, že by jim v těch dobách někdo nadával do vrahů zvířat. Vyzval jsem Vás ať se vyjádříte k ničení sklopců a bourání posedů. Trapné ticho z vaší strany a najednou, další odborník na myslivost.
Karel Zvářal
4.4.2022 11:31 Reaguje na Jarek SchindlerOdpovídat na všechny Vaše otázky je na článek rozsahu Hubertova měsíčníku, který stejně nečtete, jinak byste všechny moje dříve "vyřčené" argumenty sypal z rukávu. No, a pokud fakt myslíte, že si něco ssaji z prstů, tak vydržte cca dva týdny...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.4.2022 12:46 Reaguje na Karel ZvářalBudete se divit ale ten "Hubertův měsíčník" čtu celkem pravidelně. Samozřejmě vybírám si relevantní články. Každou koninu opravdu číst nemusím. Je bohužel až zarážející co tam jsou taky někdy schopni otisknout.
Odpovědět
Jakub Graňák
4.4.2022 13:38 Reaguje na Jarek SchindlerZjevně jste na mysliveckou etiku veliký odborník, dovolte mi tedy položit vám otázku týkající se jednoho zjevného myslivecko-etického paradoxu: V posledních letech se nám tady usadil vrcholový predátor - ano domýšlíte se správně, je to vlk. Myslivecká veřejnost se vůči němu staví velmi negativně argumentujíce škodami působenými člověku a také historií, kdy ne bezdůvodně byl vlk v naší zemi vyhuben. A pak tady máme druhého téměř vrcholového predátora a navíc neúnavného všežravce - prase divoké, které působí člověku škody neporovnatelně vyšší a v minulosti byl našimi předky ve volné přírodě taktéž zjevně nikoli bezdůvodně vyhuben. Můžete mi laskavě vysvětlit v čem spočívá tento evidentní paradox v přístupu k těmto dvěma "vrcholovým" predátorům, kdy jeden je považován za téměř ohrožení lidstva v počtu několika desítek jedinců a druhý, každoročně odstřelovaný v počtech atakujících hranici dvouset tisíc kusů (o jejich skutečných početních stavech můžeme pouze spekulovat), se podobné hysterii netěší?
Předem děkuji za vaši fundovanou, urážek a narážek prostou odpověď.
Odpovědět
Předem děkuji za vaši fundovanou, urážek a narážek prostou odpověď.
JS
Jarek Schindler
4.4.2022 14:57 Reaguje na Jakub GraňákPane Graňák i Vy? Už jsem to napsal výše. Diskuze je o sýčkovy a umělém vypouštění hrabošů jako jeho kořisti.
Až bude diskuze o vlku a černé zvěři, rád Vám odpovím. Takže, nezapoměńte "řeč".
To bylo to slušné. No a to hulvátské pod čarou zní asi takto. To víte, já začnu o vlcích a Kletečková mě začne peskovat, že se nedržím tématu.
Než bude ten další vhodný článek tak jen taková maličkost k přemýšlení. Představte si, že čtyřicet let něco chováte, zvelebujete chov, investujete do toho nejen peníze ale hlavně čas a dostanete se na světovou úroveň, pak vám v okamžiku někdo nebo něco zlikviduje to nejkvalitnější co v tom chovu máte. Tedy výsledek vaší čtyřicetileté práce.
A ještě jedna věc. Vy napíšete, ....o jejich skutečných početních stavech můžeme pouze spekulovat. No a já vám řeknu, že spekulovat vůbec nemusíte. Máte tu výši lovu za x let a při nějaké minimální znalosti problematiky jste zpětným propočtem schopen zjistit dost přesně přibližný stav. Jeho růst i pokles v čase. To je i jeden z důvodů mého nesouhlasu s výkřiky "jak stavy rostou závratným tempem". viz Kletečková.
No a nakonec nesouhlasím ani s tvrzením, že "jeden je považován za téměř ohrožení lidstva a druhý se podobné hysterii netěší". Histerie provází oba druhy, záleží z jaké strany se na to člověk dívá.
O zbytku někdy příště pod odpovídajícím článkem.
Odpovědět
Až bude diskuze o vlku a černé zvěři, rád Vám odpovím. Takže, nezapoměńte "řeč".
To bylo to slušné. No a to hulvátské pod čarou zní asi takto. To víte, já začnu o vlcích a Kletečková mě začne peskovat, že se nedržím tématu.
Než bude ten další vhodný článek tak jen taková maličkost k přemýšlení. Představte si, že čtyřicet let něco chováte, zvelebujete chov, investujete do toho nejen peníze ale hlavně čas a dostanete se na světovou úroveň, pak vám v okamžiku někdo nebo něco zlikviduje to nejkvalitnější co v tom chovu máte. Tedy výsledek vaší čtyřicetileté práce.
A ještě jedna věc. Vy napíšete, ....o jejich skutečných početních stavech můžeme pouze spekulovat. No a já vám řeknu, že spekulovat vůbec nemusíte. Máte tu výši lovu za x let a při nějaké minimální znalosti problematiky jste zpětným propočtem schopen zjistit dost přesně přibližný stav. Jeho růst i pokles v čase. To je i jeden z důvodů mého nesouhlasu s výkřiky "jak stavy rostou závratným tempem". viz Kletečková.
No a nakonec nesouhlasím ani s tvrzením, že "jeden je považován za téměř ohrožení lidstva a druhý se podobné hysterii netěší". Histerie provází oba druhy, záleží z jaké strany se na to člověk dívá.
O zbytku někdy příště pod odpovídajícím článkem.
Jakub Graňák
4.4.2022 15:51 Reaguje na Jarek SchindlerJenže to je právě ono, jak jistě víte, tak sýčci rádi velký hmyz, stejně jako to prase, takže si zjevně konkurují. Tolik k souvislostem.
Aby bylo jasno, mě není třeba vykládat, že za vysokými stavy divočáků stojí vadná zemědělská politika (avšak nejen ta), ostatně také nikde netvrdím, že je to problém pouze myslivců, stejně tak netvrdím, že za úbytkem hmyzu stojí výhradně divočáci (nicméně např u nás u některých taxonů jsou skutečně hlavním limitujícím faktorem - to je třeba si přiznat). Je docela symptomatické pro dnešní dobu plnou partikulárních zájmů jednotlivých skupin, že zemědělství i myslivost spadají pod jedno ministerstvo, přesto nejsou schopni nalézt nějakou kompromisní cestu. Nicméně před faktem, že do doslova rozesrané krajiny vnáší prasata vlivem svojí všežravosti další nestabilitu, nelze zavírat oči. Toho si musí být vědom každý, kdo chodí po přírodě s otevřenýma očima. Jistě lze nalézt i oblasti, kde prasata takové škody nepůsobí, avšak jako jedinec z regionu, kam se stahují prasata z osoblažska na zimu (zcela běžnou součástí mojich návštěv lesů je potkávání se se stády prasat čítající mnoho desítek jedinců) vidím denně jejich devastační vliv.
Pokud jde o držení se tématu, bavíme se o přírodě a v ní vše souvisí se vším, jen imbecil si to neuvědomuje, tudíž určité odbočky od tématu a vnášení dalších aspektů do diskuse nikdy nemůže být na škodu, nikdo totiž šíři vzájemných souvislostí a vztahů není schopen obsáhnout.
Odpovědět
Aby bylo jasno, mě není třeba vykládat, že za vysokými stavy divočáků stojí vadná zemědělská politika (avšak nejen ta), ostatně také nikde netvrdím, že je to problém pouze myslivců, stejně tak netvrdím, že za úbytkem hmyzu stojí výhradně divočáci (nicméně např u nás u některých taxonů jsou skutečně hlavním limitujícím faktorem - to je třeba si přiznat). Je docela symptomatické pro dnešní dobu plnou partikulárních zájmů jednotlivých skupin, že zemědělství i myslivost spadají pod jedno ministerstvo, přesto nejsou schopni nalézt nějakou kompromisní cestu. Nicméně před faktem, že do doslova rozesrané krajiny vnáší prasata vlivem svojí všežravosti další nestabilitu, nelze zavírat oči. Toho si musí být vědom každý, kdo chodí po přírodě s otevřenýma očima. Jistě lze nalézt i oblasti, kde prasata takové škody nepůsobí, avšak jako jedinec z regionu, kam se stahují prasata z osoblažska na zimu (zcela běžnou součástí mojich návštěv lesů je potkávání se se stády prasat čítající mnoho desítek jedinců) vidím denně jejich devastační vliv.
Pokud jde o držení se tématu, bavíme se o přírodě a v ní vše souvisí se vším, jen imbecil si to neuvědomuje, tudíž určité odbočky od tématu a vnášení dalších aspektů do diskuse nikdy nemůže být na škodu, nikdo totiž šíři vzájemných souvislostí a vztahů není schopen obsáhnout.
JS
Jarek Schindler
4.4.2022 20:30 Reaguje na Jakub GraňákPořád dokola. Co má být "to ono"? Ano významná část potravy syčka je hmyz. Třeba ti již zmiňovaní chrousti, sarančata,kobylky, větší můry .....až po žížalu. Drobní hlodavci a sem tam pěvci. Jako malý jsem vídal jak loví vrabce nocující v okapových žlabech kravína. Proč vám to ale vůbec povídám. Nejdřív si o těch syčcích něco zjistěte. Třeba kde a jak loví a jak velké mají to lovecké teritorium. Přitom třeba zjistíte i příčiny jeho ubytku a doby ,kdy k úbytku došlo. Třeba zjistíte i to, že jeho mortalita hladem je minimální a pokud k ní dochází tak spíš u mladých a hlavně vlivem povětrnostních podmínek. Možná pak zjistíte, že v reálu ten divočák na syčka v minulosti neměl žádný vliv. No a v přítomnosti bude ten vliv a to i s určitým posunem divočáků blíže k člověku, také minimální. Nebo spíš žádný. Já jen abyste i vy dosáhl těch vzájemných širších souvislostí a netočil se pořád na jednom a tom samém.
K prasatům jsem vám dal tři vysvětlení. Samozřejmě bez vaší odezvy. Tak co chcete? Trapně kecat o tom, že si budete muset na odpověď počkat? Bohužel má snaha je marná a vy si stejně budete plácat to svoje. Takže asi tak.
Odpovědět
K prasatům jsem vám dal tři vysvětlení. Samozřejmě bez vaší odezvy. Tak co chcete? Trapně kecat o tom, že si budete muset na odpověď počkat? Bohužel má snaha je marná a vy si stejně budete plácat to svoje. Takže asi tak.
Jakub Graňák
5.4.2022 09:33 Reaguje na Jarek SchindlerNeučte orla lítat.
Když jste se nám tady tak rozněžnil, tak vám taky přidám historku z mládí: jako chlapec jsem v létě navečer pozoroval sýčky lovit chroustky letní rojící u nás za chlívem na louce kosené na futro. Dnes ačkoli je jak chlív (kde ti sýčci hnízdili na hůře), tak louka za chlívem na svojem místě, ani způsob seče se nezměnil, po sýčkovi veta. Stavy chroustka letního jsou sotva na desetině o ostatních velkých druzích hmyzu ani nemluvě.
Odpovědět
Když jste se nám tady tak rozněžnil, tak vám taky přidám historku z mládí: jako chlapec jsem v létě navečer pozoroval sýčky lovit chroustky letní rojící u nás za chlívem na louce kosené na futro. Dnes ačkoli je jak chlív (kde ti sýčci hnízdili na hůře), tak louka za chlívem na svojem místě, ani způsob seče se nezměnil, po sýčkovi veta. Stavy chroustka letního jsou sotva na desetině o ostatních velkých druzích hmyzu ani nemluvě.
JS
Jarek Schindler
5.4.2022 10:19 Reaguje na Jakub GraňákA může za to divočák, že.
Jinak, opravdu chcete tvrdit , že stavy toho chroustka jsou na desetině?
Když se podívám co kde píší, tak to vašemu tvrzení ani zdaleka neodpovídá.
"Chroustci letní se na přelomu června a července v Česku přemnoží téměř každoročně". A to mají 3 (4) letý cyklus.
Jedna zpráva z té vaší Osoblahy.
"Loukami na Osoblažsku se v červenci za soumraku šíří zvláštní zvuk. Sotva slunce zmizí za obzorem, miliony chroustů se jak na povel zvednou z trávy a svými krovkami za letu vytváří nízkofrekvenční brum.
Na Krnovsku a Osoblažsku jsou rojení chroustků běžná, ale takové množství jako v posledních letech nikdo nepamatuje".
Zdroj: https://www.denik.cz/regiony/video-invaze-chroustu-za-soumraku-je-fascinujici-podivana-20210714.html
Když použiji Zvářalův příměr. Tady jste se tedy do té nohy opravdu střelil. Hlavně, že lítáte jak ten orel.
Odpovědět
Jinak, opravdu chcete tvrdit , že stavy toho chroustka jsou na desetině?
Když se podívám co kde píší, tak to vašemu tvrzení ani zdaleka neodpovídá.
"Chroustci letní se na přelomu června a července v Česku přemnoží téměř každoročně". A to mají 3 (4) letý cyklus.
Jedna zpráva z té vaší Osoblahy.
"Loukami na Osoblažsku se v červenci za soumraku šíří zvláštní zvuk. Sotva slunce zmizí za obzorem, miliony chroustů se jak na povel zvednou z trávy a svými krovkami za letu vytváří nízkofrekvenční brum.
Na Krnovsku a Osoblažsku jsou rojení chroustků běžná, ale takové množství jako v posledních letech nikdo nepamatuje".
Zdroj: https://www.denik.cz/regiony/video-invaze-chroustu-za-soumraku-je-fascinujici-podivana-20210714.html
Když použiji Zvářalův příměr. Tady jste se tedy do té nohy opravdu střelil. Hlavně, že lítáte jak ten orel.
Jakub Graňák
5.4.2022 10:42 Reaguje na Jarek SchindlerNesmíte věřit každé debilovině, co kde kdo napíše, chroustek má dvouletý cyklus, o tom jak laici hodnotí četnost dál nemá smysl se ani bavit. Je zajímavé jak tady tepete kdekoho z přebírání hovadin a pak se jimi sám oháníte. Ani netušíte jak jste mě rozesmál, díky
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.4.2022 11:45 Reaguje na Jakub GraňákDobře. Pokud tedy pominu pozorování lidí ve vašem kraji a jejich tvrzení, že se rojí v počtu, který nikdo nepamatuje. To nakonec odpovídá i tomu co vidím doma a čtu i v jiných článcích, tak mi určitě jste schopen dát relevantnější odkaz, který by odpovídal vašemu tvrzení že 90 % toho chroustka ubylo. Rád se poučím.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.4.2022 12:52 Reaguje na Jarek SchindlerJe to až banálně jednoduché: koncem osmdesátých let byl téměř vyhuben (stejně jako ostatní druhy čeledi). Od té doby stagnuje, místy roste - třeba na tom osoblažsku, protože prase se na zimu stahuje k nám a plundruje louky a lesy, zatímco na osoblažsku jsou larvy chroustků relativně v klidu, v sezóně (kdy tam prasata jsou) je totiž dostatek jiné potravy
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.4.2022 13:53 Reaguje na Jakub GraňákDěkuji za objasnění. O téměř vyhubení na konci osmdesátých let jsem opravdu nevěděl. Jsem také rád, že populace nadále neklesá a místy i roste.
Tím jsme vlastně vyřešili i problém divočák a jeho vliv na tento hmyz. (podobné to určitě bude i s dalšími druhy hmyzu).
V 80-tých letech těžko mohl být tedy divočák původcem toho úbytku. Tolik ho zase nebylo. No a od těch 80-tých let po současnost i při nárůstu populace divočáků populace chroustků zůstává stejná nebo mírně roste. Divočák tu početnost tedy i přes nárůst jeho populace nesnižuje. Napsal jste to pěkně a i pěkně vysvětlil. Ještě jednou dík.
Odpovědět
Tím jsme vlastně vyřešili i problém divočák a jeho vliv na tento hmyz. (podobné to určitě bude i s dalšími druhy hmyzu).
V 80-tých letech těžko mohl být tedy divočák původcem toho úbytku. Tolik ho zase nebylo. No a od těch 80-tých let po současnost i při nárůstu populace divočáků populace chroustků zůstává stejná nebo mírně roste. Divočák tu početnost tedy i přes nárůst jeho populace nesnižuje. Napsal jste to pěkně a i pěkně vysvětlil. Ještě jednou dík.
Jakub Graňák
6.4.2022 18:40 Reaguje na Jarek SchindlerNic jste nepochopil, populace chrousků by měla výrazně růst, protože míra užívání pesticidů se oproti stavu v osmdesátých letech x násobně snížila, stejně tak přibyly desetitisíce ha travních porostů - ideálního stanoviště pro chroustky. Populace hmyzožravců se propadají, zato populace vámi oblíbeného všežravce aktivně vyhledávajícího hmyzí bílkovnu utěšeně roste. Vystřílejte je na stavy kolem 5000 kusů, jak zněly plány z dob předrevolučních a uvidíte jak se nám krásně odspoda zastabilizuje celý potravní řetězec. Děkovat nemusíte, narozdíl od vás se rád o své vědomosti podělím, aniž by jste se musel doprošovat
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2022 18:44 Reaguje na Jakub GraňákPočkejte do svátků, spadnou! A jinak moje řeč, ale říkejte samozásobitelům.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.4.2022 18:50 Reaguje na Karel ZvářalAsi bude třeba si počkat na: "Hele chlapci, to jsou ty naše klacky"
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2022 18:58 Reaguje na Jakub GraňákÁno, a také podobně účinné. A už s těmi chrousty dejte pokoj, koho to zajímá!?-)
Když se ještě sedmkrát vyspíte (to jsme jako děcka ve školce, den nebyl jednotka času), opět budou dvojičky v klinči.
Odpovědět
Když se ještě sedmkrát vyspíte (to jsme jako děcka ve školce, den nebyl jednotka času), opět budou dvojičky v klinči.
Jakub Graňák
6.4.2022 19:19 Reaguje na Karel Zvářal"Už mlčim, mlčim" (k shlédnutí tamtéž) :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2022 19:30 Reaguje na Jakub GraňákMám kamaráda, co jmenuje Holý, a ten tu pasáž umí lépe než originál: Ať mě bije palicí, ať mě bije holí, já už se Nastěnko ničeho nebojím, a všechno ji řeknu, všechno! Híí, malá Híí!
Odpovědět
Jakub Graňák
6.4.2022 20:11 Reaguje na Karel ZvářalAni jste ty chybky nemusel opravovat, po prvních dvou slovech mi to naskočilo samo:-)
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2022 20:22 Reaguje na Jakub GraňákPodle mě je to nejlepší pohádka všech dob, jak se dnes říká. Dojímá mě třeba známkování ve stylu "nejlepší PR manager všech dob".
Odpovědět
Jakub Graňák
6.4.2022 21:25 Reaguje na Karel Zvářal"To teda asi jó" (to říkají loupežníci, když odletí klacky), znám to skoro nazpaměť, asi jako každý starší třiceti let:-) Mě na té pohádce vždycky fascinovalo, že je to celé ve verších, to tomu dodává punc.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.4.2022 18:45 Reaguje na Jakub GraňákApropos, protože už vás mám načteného:-) pokud by jste snad měl tendenci teď začít vyskakovat, že jsem někde výše napsal, že divočák byl důvodem téměř vyhynutí chroustka letního, tak nebyl. Měl jsem na mysli jiný druh, ale o tom zas někdy příště pod jiným článkem:-)
Odpovědět
Jakub Graňák
6.4.2022 18:54 Reaguje na Karel ZvářalVíte mně to docela připomíná filmy od Kosturicy, člověk se u toho docela nasměje, ale ve finále z toho moc příjemný pocit nemá
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2022 19:00 Reaguje na Jakub GraňákTak svět nezměníme, ale můžem si aspoň svobodně ponadávat, pardon, splknout.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.4.2022 10:58 Reaguje na Jakub GraňákA vy jste to někde napsal?
Na rozdíl od vás nemluvím ani o tom , že by měl být ten chroustek na pokraji vyhubení.
Odpovědět
Na rozdíl od vás nemluvím ani o tom , že by měl být ten chroustek na pokraji vyhubení.
JS
Jarek Schindler
6.4.2022 20:49 Reaguje na Jakub GraňákTak pochopil jsem jedno. Abyste obhájil své tvrzení, že za vše může divočák, jste schopen použít cokoliv, včetně naprostých nesmyslů. A a když to nejde jste si schopen i krásně odporovat. Populace hmyzožravců se propadají. Podle vás za to můžou ty prasata jejichž stavy "utěšeňe" rostou. Když vám řeknu , že tedy utěšeně nerostou ale již pár let se ročně uloví přírůst, bude to podle vás blbost protože to odporuje vaší teorii.
Hmyzu ubývá ale počet chroustků by měl podle vás růst. Tedy samozřejmě, pokud by nebylo té zpropadené černé zvěře. Zvýšila se rozloha trvalých travních porostů. No a co? Není k tomu snad potřeba dodat, že stěžejní by mělo být zvýšení travních porostů v pásmu listnáčů? X násobně se podle vás snížila míra používání pesticidů. Můžete mi říci jaké pesticidy a hlavně na co se používaly na těch trvalých travních porostech. Že to x krát snížení pesticidů nepomáhá i dalšímu hmyzu? Stavy 5000 kusů měly být plánem? Jakým a kdo to takto pěkně naplánoval?
Divočák může za rozvrat celého potravního řetězce. Člověče vy jste opravdu genius. Co potom může za ten rozvrat v lokalitách kde ten divočák není a nebo se vyskytuje pouze ojediněle?
Je mi celkem jasné co odpovíte. Tam kde není nebo je ho málo asi víc žere, že.
Odpovědět
Hmyzu ubývá ale počet chroustků by měl podle vás růst. Tedy samozřejmě, pokud by nebylo té zpropadené černé zvěře. Zvýšila se rozloha trvalých travních porostů. No a co? Není k tomu snad potřeba dodat, že stěžejní by mělo být zvýšení travních porostů v pásmu listnáčů? X násobně se podle vás snížila míra používání pesticidů. Můžete mi říci jaké pesticidy a hlavně na co se používaly na těch trvalých travních porostech. Že to x krát snížení pesticidů nepomáhá i dalšímu hmyzu? Stavy 5000 kusů měly být plánem? Jakým a kdo to takto pěkně naplánoval?
Divočák může za rozvrat celého potravního řetězce. Člověče vy jste opravdu genius. Co potom může za ten rozvrat v lokalitách kde ten divočák není a nebo se vyskytuje pouze ojediněle?
Je mi celkem jasné co odpovíte. Tam kde není nebo je ho málo asi víc žere, že.
Jakub Graňák
7.4.2022 08:58 Reaguje na Jarek SchindlerOpět jste nepochopil zhola nic, že mi neustále vkládáte do úst něco, co jsem neřekl nechávám stranou, je to zjevně vaší povahou, záměrně nevnímat co vám kdo říká.
Poté co byli chroustovití téměř vyhubeni pesticidy v osmdesátých letech, jejich četnosti nerostou (u nenáročného druhu schopného dříve působit i lokální kalamity to je překvapující) přestože byl téměř úplně odstraněn důvod jejich úbytku, a je to proto, že každoročně jejich přírustek decimují prasata, a to v době kdy jsou ještě v larválním stadiu, kde v podstatě jediným dalším predátorem larev je krtek. Je to dokonalá analogie s kormoránem, či vydrou ve vodním prostředí, nebo jakýmkoli jiným predátorem přemnoženým nad únosnou mez, jen s tím rozdílem, že prase sežere všechno, takže hlady rozhodně trpět nebude.
O jakém pásmu listnáčů to tady melete? Přirozeně v této zemi rostou listnaté dřeviny až do jaké nadmořské výšky? Zkuste si někde najít kolik % travních porostů je nad touto hranicí.
Pesticidy, které se používaly v travních porostech DDT, dieldrin, Heptachlor... a na co se používaly? Na likvidaci chrousta obecného - světe div se, používaly se ve velkém - vážně jste tak nevědomý?
O tom kolik ve skutečnosti těch prasat je nevíte nic ani vy, protože to nejste schopní spočítat. Posledních pár let (asi dvacet že?) se tu střílí ročně kolem 200000 kusů. Představte si situaci, že bychom tu měli každoročně čtvrt milionu vyder, nebo bobrů, nebo vlků...
To, kdo kde stanovil plán 5000 kusů na ČR si dohledejte sám, jako myslivecký veleodborník to jistě budete mít v mžiku (jen napovím, že to bylo v dobách, kdy se s tím ještě dalo něco dělat) nemíním vás tady neustále vodit za ručičku jako nějakého debílka
Odpovědět
Poté co byli chroustovití téměř vyhubeni pesticidy v osmdesátých letech, jejich četnosti nerostou (u nenáročného druhu schopného dříve působit i lokální kalamity to je překvapující) přestože byl téměř úplně odstraněn důvod jejich úbytku, a je to proto, že každoročně jejich přírustek decimují prasata, a to v době kdy jsou ještě v larválním stadiu, kde v podstatě jediným dalším predátorem larev je krtek. Je to dokonalá analogie s kormoránem, či vydrou ve vodním prostředí, nebo jakýmkoli jiným predátorem přemnoženým nad únosnou mez, jen s tím rozdílem, že prase sežere všechno, takže hlady rozhodně trpět nebude.
O jakém pásmu listnáčů to tady melete? Přirozeně v této zemi rostou listnaté dřeviny až do jaké nadmořské výšky? Zkuste si někde najít kolik % travních porostů je nad touto hranicí.
Pesticidy, které se používaly v travních porostech DDT, dieldrin, Heptachlor... a na co se používaly? Na likvidaci chrousta obecného - světe div se, používaly se ve velkém - vážně jste tak nevědomý?
O tom kolik ve skutečnosti těch prasat je nevíte nic ani vy, protože to nejste schopní spočítat. Posledních pár let (asi dvacet že?) se tu střílí ročně kolem 200000 kusů. Představte si situaci, že bychom tu měli každoročně čtvrt milionu vyder, nebo bobrů, nebo vlků...
To, kdo kde stanovil plán 5000 kusů na ČR si dohledejte sám, jako myslivecký veleodborník to jistě budete mít v mžiku (jen napovím, že to bylo v dobách, kdy se s tím ještě dalo něco dělat) nemíním vás tady neustále vodit za ručičku jako nějakého debílka
JS
Jarek Schindler
8.4.2022 12:10 Reaguje na Jakub GraňákPokud vím tak v těch 80-tých letech se mluvilo o poklesu stavů chroustovitých. Že měli být na pokraji vyhubení se dovídám až od vás. Zázračně se z toho okraje zvedli. Chrousti se vyskytují tam kde se v minulosti vyskytovali a dokonce se v těchto oblastech i kalamitně množí ( chroust maďalový na Hodoninsku kde mimo jiné dělá také škody za desitky milionů). Postřiky na chrousty se dělaly ještě v roce 2003. Bohužel či bohudík se nestříkaly ty louky. Jo a pokud někde nastalo zvýšení rozlohy TTP tak to bylo hlavně v oblastech s větší nadmořskou výškou. Tam snad nikdy nebyla snaha o chemickou likvidaci chroustů. Nikdy se tam kalamitně nemnožil. Takže to byl postřik na list. Dál se používaly ( nevím jestli to používají i nyní ale jeden přípravek je snad schválen) jedy v podobě granulek zapravovaných do půdy nebo přidávaných k sazenicím. Zas je to ale většinou používáno ve školkách či lesích. Přípravky na bázi DDT se nepoužívají někdy od roku +- 1970. Chroust navíc zimuje v až 80 cm atd. Zbytečné se dál rozepisovat.
Divočáků je poslední roky mezi 40 až 60 tisíci. Tomu odpovídá i lov. Dostali jsme se do fáze kdy se odloví přibliž +- celý roční přírůstek a i více. I proto jsou mimo jiné tak velké rozdíly v počtu ulovené zvěře v po sobě následujících letech. Ty rozdíly jsou samozřejmě i z jiných příčin. Mírná nebo tuhá zima, semenný rok. Jinak průměr ulovených divočáků od roku 2000 do roku 2020 je jen 135 tisíc. V roce 2000 byla norma 13340 kusů, divočák byl normován na ploše 1333 tisíc hektarů. Ulovilo se 43 tisíc prasat. V roce 2020 byla norma 9249 prasat na plochu 707 tisíc hektarů. Nižší lov 155 tisíc oproti lovu ve výši necelých 240 tisíc v roce 2019 potom vypovídá spíš o zásahu v roce 2019 do stavů nad roční přírůstek. Kolik jich nude asi uloveno i přes rozsáhlá opatření v roce 2021. Jo v roce 1980 byla norma 2614 prasat na 230 tisících hektarech. Vzhledem k podmínkám v zemědělství a vytlačování divokých prasat z lesů do polí ( rozšíření vhodných lokalit na pomalu celou honební plochu ČR a i část plochy nehonební) nepovažuji tedy prase v tomto ohledu za nějak přemnožené. Pokud je norma 9249 divočáků na plochu 707 Tisíc hektarů,tak vychází jeden divočák na 76 ha. Když si spočítáte , že nyní 50 tisíc je na ploše větší než 5 mil hektarů ( celková honební plocha je 6249 tisíc ha tak divočáků s ohledem na využívanou půdu ubylo . 1 divočák na víc jak 100 ha.
Odpovědět
Divočáků je poslední roky mezi 40 až 60 tisíci. Tomu odpovídá i lov. Dostali jsme se do fáze kdy se odloví přibliž +- celý roční přírůstek a i více. I proto jsou mimo jiné tak velké rozdíly v počtu ulovené zvěře v po sobě následujících letech. Ty rozdíly jsou samozřejmě i z jiných příčin. Mírná nebo tuhá zima, semenný rok. Jinak průměr ulovených divočáků od roku 2000 do roku 2020 je jen 135 tisíc. V roce 2000 byla norma 13340 kusů, divočák byl normován na ploše 1333 tisíc hektarů. Ulovilo se 43 tisíc prasat. V roce 2020 byla norma 9249 prasat na plochu 707 tisíc hektarů. Nižší lov 155 tisíc oproti lovu ve výši necelých 240 tisíc v roce 2019 potom vypovídá spíš o zásahu v roce 2019 do stavů nad roční přírůstek. Kolik jich nude asi uloveno i přes rozsáhlá opatření v roce 2021. Jo v roce 1980 byla norma 2614 prasat na 230 tisících hektarech. Vzhledem k podmínkám v zemědělství a vytlačování divokých prasat z lesů do polí ( rozšíření vhodných lokalit na pomalu celou honební plochu ČR a i část plochy nehonební) nepovažuji tedy prase v tomto ohledu za nějak přemnožené. Pokud je norma 9249 divočáků na plochu 707 Tisíc hektarů,tak vychází jeden divočák na 76 ha. Když si spočítáte , že nyní 50 tisíc je na ploše větší než 5 mil hektarů ( celková honební plocha je 6249 tisíc ha tak divočáků s ohledem na využívanou půdu ubylo . 1 divočák na víc jak 100 ha.
JS
Jarek Schindler
5.4.2022 10:20 Reaguje na Jakub GraňákJo a co ti divořáci, po kterých jste tak prahnul? Nenapsal jsem k nim toho snad dost?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.4.2022 15:44 Reaguje na Jakub GraňákDobrá otázka. Také by mne zajímalo vysvětlení tohoto mysliveckého paradoxu.
Odpovědět
Jakub Graňák
4.4.2022 16:00 Reaguje na Majka KletečkováOdpověď prý nebude, musíme si počkat na článek o prasaťu:-)
To mě nejspíš mine, páč většinou na zdejší web kouknu tak jednou týdně nebo za čtrnáct dnů a pak přispívám do diskusí, kde už dávno "vychladla stopa"
Odpovědět
To mě nejspíš mine, páč většinou na zdejší web kouknu tak jednou týdně nebo za čtrnáct dnů a pak přispívám do diskusí, kde už dávno "vychladla stopa"
JS
Jarek Schindler
4.4.2022 21:51 Reaguje na Majka KletečkováAha, paradox Kletečková zase objevila cizí slovo a tak ho bude nyní donekonečna omílat. Možná by to chtělo se nejdřív seznámit s obsahen tohoto slova a teprve potom jej používat. Já žádný myslivecký paradox nevidím. V textu pana Graňáka však vidím argumentační klam. "Prase divoké, které působí člověku škody neporovnatelně vyšší". Pan Graňák snad zná výši škod způsobenou prasetem, že tvrdí, že je neporovnatelně vyšší než škody způsobené vlkem. Navíc výše škod se dá čistě matematicky porovnat velice jednoduše. Stejně tak vy paní Kletečková neznáte výši stavu divočáků a jejich populašní dynamiku ale přesto jste schopna tvrdit, že jejich počet roste závratným tempem. Závratné tempo? Co je to prosím za veličinu?
Odpovědět
Jakub Graňák
5.4.2022 10:00 Reaguje na Jarek SchindlerZávratné tempo je například růst populace 2500% za čtyřicet let, takhle rychle se nemnoží ani lidstvo.
Co se týče toho argumentačního klamu sem se statistikama rád se nechám poučit, protože data o celkových výších škod působených prasaty nejsou volně dostupná, patrně to nikdo neodlišuje od ostatních druhů. U vlků činí ročně jednotky milionů
Odpovědět
Co se týče toho argumentačního klamu sem se statistikama rád se nechám poučit, protože data o celkových výších škod působených prasaty nejsou volně dostupná, patrně to nikdo neodlišuje od ostatních druhů. U vlků činí ročně jednotky milionů
JS
Jarek Schindler
5.4.2022 10:31 Reaguje na Jakub GraňákNež budeme pokračovat tak si to nejprve znovu přepočítejte. To jen ať ze sebe neděláte zbytečně hlupáka.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.4.2022 10:57 Reaguje na Jarek SchindlerCo to melete? v roce 1945 než prošla fronta jich bylo v přírodě 0 v roce 1985 kolik? 50000?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.4.2022 11:52 Reaguje na Jakub GraňákAha. Já zapomněl, že jste schopen jít až do doby Josefa II. Tak to pardon. Ani v tom roce 1945 jich u nás ve volnosti nebyla 0.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.4.2022 10:44 Reaguje na Jakub GraňákNechápu. Nebyl jste to náhodou vy co mluvil o neporovnatelně vyšších škodách? Mám za to, že pokud mluvíte o neporovnatelně vyšších škodách tak výši škody znáte. Beru to tedy tak, že to byl od vás zase jen pouhý "výkřik do tmy".
Odpovědět
Jakub Graňák
5.4.2022 11:02 Reaguje na Jarek SchindlerStatistiku čmmj zjevně nevede, nebo nezveřejňuje pročpak? Pomůžeme si jednoduchým počtem, můžete počítat se mnou: pšenice stojí 4500 za tunu, z 1 ha je cca 5 tun pšenice a prassata celostátně poškodí cca 4000 ha pšenice (to jistě nejsou přemrštěná čísla že?) suma sumárum 90 000 000Kč. Jejda, že? a to máme jen jednu plodinu a už jsme na desetinásobku škod působených vlkem. přestaňte mě rozesmívat
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.4.2022 11:57 Reaguje na Jakub GraňákTak to jste schopen spočítat i škody těmi hraboši na polích či norníkem v lesích. Já jen aby to bylo známo dřív něž někoho napadne je odchovávat a vypouštět.
To číslo u černé 4000 ha máte odkud?
Odpovědět
To číslo u černé 4000 ha máte odkud?
Jakub Graňák
5.4.2022 12:41 Reaguje na Jarek SchindlerOdhaduju, je to půl % celkové výměry, jestli se vám to nelíbí, přestaňte dělat zagorku a předložte vlastní data
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.4.2022 15:37 Reaguje na Jarek SchindlerNerozumím Vaší otázce a považuji ji za nesmyslnou. Nechápu, co má Váš dotaz společného s mým komentářem nebo článkem pana Zvářala.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.4.2022 21:15 Reaguje na Majka KletečkováNo s článkem a komentářem nic. Reaguji pouze na vaši zdatnost a čilost při používání tlačitka " Nahlásit porušení".Nic víc nic míň.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
5.4.2022 16:22 Reaguje na Jarek Schindler„Jarek chindler 2.4.2022 20:09 Reaguje na Jarek Schindler
Můžu se zeptat paní Kletečková čím jsem porušil pravidla diskuze?“
Dříve jsem si Vaše ulítlé a nesmyslné reakce vysvětlovala tím, že si mne opakovaně s někým pletete, na což jsem Vás už hodněkrát upozorňovala. Nyní nabývám dojmu, že jste zvyklý střílet naslepo, aniž byste si ověřoval, na co svou bouchačkou pálíte.
Nevzpomínám si, že bych tlačítko „Nahlásit porušení“ někdy použila na Váš komentář. V dávné minulosti k tomu mohlo dojít, ale to si prostě nepamatuji. Také zmíněné tlačítko nepoužívám na komentáře reagující na mé příspěvky, ani když jsou urážlivé. Nicméně bývám vděčná těm, co to udělají „za mne“. Pokud nějaký příspěvek označím, mám ve zvyku svůj krok vzápětí bez vyzvání doprovodit vysvětlujícím komentářem, v čem podle mého mínění porušil pravidla diskuze (výjimkou z tohoto pravidla bylo označení většího počtu spamů nabízejících pod články ekolistu finanční nebo jiné komerční služby).
Na základě čeho soudíte, že zrovna já bych měla vědět, čím jste porušil pravidla diskuze?
Odpovědět
Můžu se zeptat paní Kletečková čím jsem porušil pravidla diskuze?“
Dříve jsem si Vaše ulítlé a nesmyslné reakce vysvětlovala tím, že si mne opakovaně s někým pletete, na což jsem Vás už hodněkrát upozorňovala. Nyní nabývám dojmu, že jste zvyklý střílet naslepo, aniž byste si ověřoval, na co svou bouchačkou pálíte.
Nevzpomínám si, že bych tlačítko „Nahlásit porušení“ někdy použila na Váš komentář. V dávné minulosti k tomu mohlo dojít, ale to si prostě nepamatuji. Také zmíněné tlačítko nepoužívám na komentáře reagující na mé příspěvky, ani když jsou urážlivé. Nicméně bývám vděčná těm, co to udělají „za mne“. Pokud nějaký příspěvek označím, mám ve zvyku svůj krok vzápětí bez vyzvání doprovodit vysvětlujícím komentářem, v čem podle mého mínění porušil pravidla diskuze (výjimkou z tohoto pravidla bylo označení většího počtu spamů nabízejících pod články ekolistu finanční nebo jiné komerční služby).
Na základě čeho soudíte, že zrovna já bych měla vědět, čím jste porušil pravidla diskuze?
JS
Jarek Schindler
8.4.2022 12:20 Reaguje na Majka KletečkováVzhledem k tomu, že jsou označovány a následně mazány většinou příspěvky poukazující na vaši "gramotnost" , abych se vyjádřil slušně, celkem nepochybuji o uživateli-uživatelce, výše zmíněného tlačítka. Stačí vám konečně toto vyčerpávajíci vysvětlení?
No a to, že nakonec nevíte ještě snad nic neznamená. I bez toho vědění se dají různá tlačítka mačkat, že.
Odpovědět
No a to, že nakonec nevíte ještě snad nic neznamená. I bez toho vědění se dají různá tlačítka mačkat, že.
MK
Majka Kletečková
8.4.2022 15:34 Reaguje na Jarek SchindlerDěkuji za odpověď. Z ní jsem konečně pochopila, proč jste mi položil tu otázku, co mi nedávala smysl.
Podle Vás neexistují případy, kdy čtenář ekolistu tlačítkem označí komentář dle jeho názoru porušující pravidla diskuze, přestože se onen komentář netýká jeho samotného. Mne prostě nenapadlo, že by někdo mohl takto chybně uvažovat.
Odpovědět
Podle Vás neexistují případy, kdy čtenář ekolistu tlačítkem označí komentář dle jeho názoru porušující pravidla diskuze, přestože se onen komentář netýká jeho samotného. Mne prostě nenapadlo, že by někdo mohl takto chybně uvažovat.
JS
Jarek Schindler
6.4.2022 20:57 Reaguje na Majka KletečkováTak ještě jednou.
Článek o voze, Kletečková, jak je jejím zvykem opět o koze.
Když už nic jiného tak vás upozorním na jednu maličkost. To co zapřičiňuje ubytek různých drobných predátorů o kterých je v článku řeč současně umožňuje růst stavů jiné zvěře či živočichů.
Strašně se mi líbí jak si neustále musíte brát do úst myslivost a nyní hlavně mysliveckou etiku. Tedy pojmy který jsou vám na míle cizí a nic moc o nich nevíte.
No a s tím krtkem je to taky dobré, Hlavně ty léta nouze a opuštění hraboši.
Odpovědět
Článek o voze, Kletečková, jak je jejím zvykem opět o koze.
Když už nic jiného tak vás upozorním na jednu maličkost. To co zapřičiňuje ubytek různých drobných predátorů o kterých je v článku řeč současně umožňuje růst stavů jiné zvěře či živočichů.
Strašně se mi líbí jak si neustále musíte brát do úst myslivost a nyní hlavně mysliveckou etiku. Tedy pojmy který jsou vám na míle cizí a nic moc o nich nevíte.
No a s tím krtkem je to taky dobré, Hlavně ty léta nouze a opuštění hraboši.
MK
Majka Kletečková
7.4.2022 15:40 Reaguje na Jarek SchindlerMoje otázka o voze, Vaše reakce opět o koze.
„Jarek Schindler 2.4.2022 20:09 Reaguje na Jarek Schindler
Můžu se zeptat paní Kletečková čím jsem porušil pravidla diskuze?“
Na základě čeho soudíte, že zrovna já bych měla vědět, čím jste porušil pravidla diskuze?
Odpovědět
„Jarek Schindler 2.4.2022 20:09 Reaguje na Jarek Schindler
Můžu se zeptat paní Kletečková čím jsem porušil pravidla diskuze?“
Na základě čeho soudíte, že zrovna já bych měla vědět, čím jste porušil pravidla diskuze?
JS
Jarek Schindler
8.4.2022 12:42 Reaguje na Majka KletečkováVzhledem k tomu, že jsou označovány a následně mazány většinou příspěvky poukazující na vaši "gramotnost" , abych se vyjádřil slušně, celkem nepochybuji o uživateli-uživatelce, výše zmíněného tlačítka. Stačí vám konečně toto vyčerpávajíci vysvětlení?
No a to, že nakonec nevíte ještě snad nic neznamená. I bez toho vědění se dají různá tlačítka mačkat, že.
Odpovědět
No a to, že nakonec nevíte ještě snad nic neznamená. I bez toho vědění se dají různá tlačítka mačkat, že.
Karel Zvářal
1.4.2022 12:52Děkuji všem diskutujícím za pozitivní ohlas, a jak bývá v Zaprdistánu zvykem, od těch "nejpovolanějších" ticho po pěšině. Inu, klatbu uvalenou na vyvrhele je třeba dodržovat, neodpustíme mu, dokud nespáchá harakiri, že... Začal totiž vyrábět vlastní kroužky, když mu Praha odmítla poslat ty s logem NM (průser jak mraky, že!-)) a kuří vočičko Miliardu tuze bolí, a nepřebolí...) Žádal jsem pět svých kolegů, jestli bych nemohl kroužkovat jejich sériemi, zkoušel to v centrále u susedných bratov… totální bojkot!-( K tomu se solidárně přidal zákaz publikování, abychom hošánka vymazali z povrchu zemského… Ne ne, tak jednoduché to, milí vědátoři, mít nebudete! Kočky mají devět životů, mně však postačí využít jen ten svůj.
Tímto trapným úvodem bych chtěl velmi poděkovat redakci Ekolistu, že přijímá necenzurované texty a na žabomyší války se zde nehraje. Sem, bohu dík, moc černokněžníka nesahá. A jestli si myslí, že s lítostivým kňučením dolezu škrábat na dveře – tak to se má co načekat… míč totiž není na mojí straně!
A že je možnost se písemně projevit i u “nežádoucí” konkurence mi nijak situaci neulehčuje, ale také nekomplikuje. Jaké jste vztahy vytvořili, takové to máte… Naštěstí Moraváci se dovedou domluvit, takže díky i Tobě, milý MOSe za to, že nedržíš basu s mlčící většinou.
Co se týká st. správy: ano, mezi úřednickými profesionály by srdcař působil nadmíru komicky a rušivě, neměli by svůj klid na práci. Proto byl všude odmítán. Ale Matka Příroda se k němu vždy chovala přátelsky a mírumilovně, a protože mu nadělila pozorovací talent a píli, nemá o originální nápady, poznatky a výsledky nouzi. Takže na viděnou u přístího dílu praktické ornitologie!
Odpovědět
Tímto trapným úvodem bych chtěl velmi poděkovat redakci Ekolistu, že přijímá necenzurované texty a na žabomyší války se zde nehraje. Sem, bohu dík, moc černokněžníka nesahá. A jestli si myslí, že s lítostivým kňučením dolezu škrábat na dveře – tak to se má co načekat… míč totiž není na mojí straně!
A že je možnost se písemně projevit i u “nežádoucí” konkurence mi nijak situaci neulehčuje, ale také nekomplikuje. Jaké jste vztahy vytvořili, takové to máte… Naštěstí Moraváci se dovedou domluvit, takže díky i Tobě, milý MOSe za to, že nedržíš basu s mlčící většinou.
Co se týká st. správy: ano, mezi úřednickými profesionály by srdcař působil nadmíru komicky a rušivě, neměli by svůj klid na práci. Proto byl všude odmítán. Ale Matka Příroda se k němu vždy chovala přátelsky a mírumilovně, a protože mu nadělila pozorovací talent a píli, nemá o originální nápady, poznatky a výsledky nouzi. Takže na viděnou u přístího dílu praktické ornitologie!
JS
Jarek Schindler
1.4.2022 20:32 Reaguje na Karel ZvářalNejprve jsem si myslel, že článek je "Aprýlový žert". Když to tady čtu tak asi bohužel není. Ano, s většinou informací se dá souhlasit. Nosná myšlenka tohoto článku je ale naprosto nesmyslná. To opravdu tímto chcete vyzývat lidi aby chovali a do přírody pouštěli hraboše? Větší nesmysl jsem již dlouho nečetl. Opravdu jste přesvědčen, že úbytek malých předátorů ( dravců i šelem) je v prvnín řadě dán nedostatkem jejich potravy? Růst počtů "větších" predátorů chcete nesmyslně kompenzovat umělým růstem jejich případné kořisti? Zvlášť u těch menších predátorů je si potřeba v první řadě uvědomit, že ani oni nestojí na vrcholu potravního řetězce a sami jsou kořistí. Navíc úbytek těchto malých synantropních soviček přece není z důvodů nedostatku kořisti. Pokud vím a musíte (měl byste) to vědět i Vy pane Zvářal, tak ubytek hladem má být kolem 5%. No a to není navíc většinou způsobeno nedostatkem kořisti ale spíš nedostatkem místa na úspěšný lov.
Promiňte ale se srdcem musí jit zároveň i rozum.
Odpovědět
Promiňte ale se srdcem musí jit zároveň i rozum.
Karel Zvářal
2.4.2022 05:31 Reaguje na Jarek SchindlerPane Schindlere, s Vámi ta rozprava je vždy never ending story, kam se hrabou Dietlovy seriály! Pokaždé si najdete nějaké “slabé místo”, na kterém to chcete celé shodit. Tohle přesně je mentalita a praktika lidí z prostředí, odkud jsem utekl. Vyhýbat se vlastní odpovědnosti za současný stav (přemnožená škodná počínaje prasaty), zato druhou stranu briskně obvinit z nerozumu.
Proč by někdo nemohl chovat hraboše, když milióny lidí chovají křečky, morčata, myši či potkany? A u nich je ta výhoda, že když se jich nabaží, vypustí je na nejbližší trávník. Ne jak je to s většinou domácích chovanců, které často končí v útulcích či v odpadním kontejneru. A já jsem do toho šel proto, že jsem vydal tolik energie pro záchranu probíraného druhu, že ta zkušenost s chovem hrabošů byla zábavnou a poučnou epizodou. Chov jsem ukončil poté, co (konečně!) usazený pár byl s největší pravděpodobností “zazděn” mřížkou při rekonstrukci blízké budovy, náhle zmizel v inkriminovanou dobu. Prostě ten predační tlak na drobnou zvěř (včetně myšovitých), je tak obrovský, že bez radikální změny přístupu budeme jen vzpomínat na staré zlaté časy. A do této diskuse se nikomu evidentně nechce, neb výsledek se dá odtušit...
Odpovědět
Proč by někdo nemohl chovat hraboše, když milióny lidí chovají křečky, morčata, myši či potkany? A u nich je ta výhoda, že když se jich nabaží, vypustí je na nejbližší trávník. Ne jak je to s většinou domácích chovanců, které často končí v útulcích či v odpadním kontejneru. A já jsem do toho šel proto, že jsem vydal tolik energie pro záchranu probíraného druhu, že ta zkušenost s chovem hrabošů byla zábavnou a poučnou epizodou. Chov jsem ukončil poté, co (konečně!) usazený pár byl s největší pravděpodobností “zazděn” mřížkou při rekonstrukci blízké budovy, náhle zmizel v inkriminovanou dobu. Prostě ten predační tlak na drobnou zvěř (včetně myšovitých), je tak obrovský, že bez radikální změny přístupu budeme jen vzpomínat na staré zlaté časy. A do této diskuse se nikomu evidentně nechce, neb výsledek se dá odtušit...
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 10:35 Reaguje na Karel ZvářalAle pane Zvářal, Vy a slabé místo?
Tohle samozřejmě berte jako pokus o vtip. Jinak, proč místo abyste rozporoval fakta, nejdříve útočíte na oponenta? To je vlastně také svým způsobem diagnóza.
Vlastní odpovědnost za současný stav? Vy snad žádnou odpovědnost, tedy tu odpovědnost co přisuzujete druhým, nenesete?
Já nezceloval pole, nerušil , meze, záhumenky a drobnochovy. Dokonce ani neničím sklopce a jiná odchytová zařízení. Nenařizuji ponechávat travní porosty s prvním kosením někdy na srpen. Dokonce ani ty myšovité v době přemnožení netrávím.
Samozřejmě , člověk si může chovat co chce. Tedy při splnění určitých podmínek. No a to vaše nabažení a "vypuštění na trávník" je potom asi nemalé zlo které můžete přírodě způsobit.
K věci. Ano, predační tlak je obrovský ale je to popřád lepší než nakonec ty hlodavce trávit. To tady bylo celkem nedávno. Vypouštějte hlodavce a přispívejte tím k dalšímu používání jedů.
Zvyšování predačního tlaku přece nejde kompenzovat vypouštěním kořisti. Vzhledem k druhům, kteří zvyšují ten predační tlak, snad vzrůstá ten tlak i na toho sýčka a další drobné predátory. No a ten tlak na ně nakonec trvá i ve chvíli kdy je hlodavců přehršel.
No a co se týká toho sýčka tak snad ani dostatečný počet hlodavců ještě pro něj nezaručí dostatek kořisti.
Nebyl jste to náhodou i Vy co tady v článku horoval pro pozdní sklízeń trávy a poukazoval na nesmyslnost častého sekání?
Ono to chce ty důvody úbytku čehokoliv posuzovat střízlivě a v celém kontextu. Ani meze s doupnými stromy ( které by sýček obsadil) mezi dvěma lány řepky a kukuřice ty sýčky bohužel asi nezachrání. Jistě víte proč.
Odpovědět
Tohle samozřejmě berte jako pokus o vtip. Jinak, proč místo abyste rozporoval fakta, nejdříve útočíte na oponenta? To je vlastně také svým způsobem diagnóza.
Vlastní odpovědnost za současný stav? Vy snad žádnou odpovědnost, tedy tu odpovědnost co přisuzujete druhým, nenesete?
Já nezceloval pole, nerušil , meze, záhumenky a drobnochovy. Dokonce ani neničím sklopce a jiná odchytová zařízení. Nenařizuji ponechávat travní porosty s prvním kosením někdy na srpen. Dokonce ani ty myšovité v době přemnožení netrávím.
Samozřejmě , člověk si může chovat co chce. Tedy při splnění určitých podmínek. No a to vaše nabažení a "vypuštění na trávník" je potom asi nemalé zlo které můžete přírodě způsobit.
K věci. Ano, predační tlak je obrovský ale je to popřád lepší než nakonec ty hlodavce trávit. To tady bylo celkem nedávno. Vypouštějte hlodavce a přispívejte tím k dalšímu používání jedů.
Zvyšování predačního tlaku přece nejde kompenzovat vypouštěním kořisti. Vzhledem k druhům, kteří zvyšují ten predační tlak, snad vzrůstá ten tlak i na toho sýčka a další drobné predátory. No a ten tlak na ně nakonec trvá i ve chvíli kdy je hlodavců přehršel.
No a co se týká toho sýčka tak snad ani dostatečný počet hlodavců ještě pro něj nezaručí dostatek kořisti.
Nebyl jste to náhodou i Vy co tady v článku horoval pro pozdní sklízeń trávy a poukazoval na nesmyslnost častého sekání?
Ono to chce ty důvody úbytku čehokoliv posuzovat střízlivě a v celém kontextu. Ani meze s doupnými stromy ( které by sýček obsadil) mezi dvěma lány řepky a kukuřice ty sýčky bohužel asi nezachrání. Jistě víte proč.
Karel Zvářal
2.4.2022 11:05 Reaguje na Jarek SchindlerTa to vezmeme odzadu: v Německu (zdaleka ne v celém - západnější části) běžně sýčci hnízdí mezi lány kukuřice, ale mají tam i nějaké remízky a aleje, kde si potravu najde. Budky jsou jedině protikuní (roura s prolézačkou 2-3 m nad zemí na ovocnáčích), jak se místní vypořádavají s kunami mi není známo, znám to jen z diáků a vyprávění očitých svědků.
Vypouštění v místě s minimem predátorů (městské trávníky bez prasat a lišek) mělo za cíl podpořit udržení druhu v místě, neb jiné kořisti kromě žížal tam mnoho není. Ano, za vyšší trávu bojuji, a to z více důvodů (klíma, hmyz, h. luční-). Kromě kun jim dával garde krtek, kterých jsou tu desítky. Ale v časech dětství tu bývaly hrabošů stovky i tisíce, vyplavovali jsme je z norek, chytali a pekli na ohni - voněli lákavě!-) V tu dobu tu bylo i několik párů sýčka, v nejbližší dědině tři, mladí se při rozletech ozývali i ve městě. Ale to ještě fungovali myslivci (ti s velkým M, dnešní K a T nepočítám - 95% sboru). Na tchoře jsme chodili s prakem, lasky šetřili, jen se zvědavě míhaly kolem.
A nakonec to podstatn0: ano, úbytek sýčka je způsoben mj. i nedostatkem potravy. Jsou produktivní jen v letech pro- a gradace hraboše, jinak nehnízdí, pokud ano, snůšku opustí nebo vylíhlá mláďata neukrmí (poslední jednotlivé páry). Takže ten problém je širší, než se na první pohled může zdát. Ubylo i kalousů, kteří dříve úkali z každého chrástu, dnes se po nich slehla zem. Prosperuje jen puštík, který je schopen ulovit holuba, hrdličku, straku, sojku, kosa, potkana apod. Kunu díky silným chvatům je schopen zahnat, ale musí o ní zavčasu vědět, jinak též bývá predován.
Odpovědět
Vypouštění v místě s minimem predátorů (městské trávníky bez prasat a lišek) mělo za cíl podpořit udržení druhu v místě, neb jiné kořisti kromě žížal tam mnoho není. Ano, za vyšší trávu bojuji, a to z více důvodů (klíma, hmyz, h. luční-). Kromě kun jim dával garde krtek, kterých jsou tu desítky. Ale v časech dětství tu bývaly hrabošů stovky i tisíce, vyplavovali jsme je z norek, chytali a pekli na ohni - voněli lákavě!-) V tu dobu tu bylo i několik párů sýčka, v nejbližší dědině tři, mladí se při rozletech ozývali i ve městě. Ale to ještě fungovali myslivci (ti s velkým M, dnešní K a T nepočítám - 95% sboru). Na tchoře jsme chodili s prakem, lasky šetřili, jen se zvědavě míhaly kolem.
A nakonec to podstatn0: ano, úbytek sýčka je způsoben mj. i nedostatkem potravy. Jsou produktivní jen v letech pro- a gradace hraboše, jinak nehnízdí, pokud ano, snůšku opustí nebo vylíhlá mláďata neukrmí (poslední jednotlivé páry). Takže ten problém je širší, než se na první pohled může zdát. Ubylo i kalousů, kteří dříve úkali z každého chrástu, dnes se po nich slehla zem. Prosperuje jen puštík, který je schopen ulovit holuba, hrdličku, straku, sojku, kosa, potkana apod. Kunu díky silným chvatům je schopen zahnat, ale musí o ní zavčasu vědět, jinak též bývá predován.
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 14:50 Reaguje na Karel ZvářalAno, vy bojujete za vyšší trávu a přitom ten sýček má raději tu nižší. Preferuje prostě trávníky nízké s rozrušenou struktůrou.
Napíšete, že:" jiné kořisti kromě žížal tam mnoho není". Není náhodou právě ta žížala v jarním období a společně s větším hmyzem v letním období podstatnou součástí potravy sýčka a posléze jeho mláďat? Je uváděno, že tvoří až 80% jeho kořisti. Jo, jo ubývá hmyz a tak budeme vysazovat, aby se neřeklo, hraboše a budeme mít pocit, že jsme udělali vše proto, abychom sýčka
zachránili. Úžasné a nakonec tak jednoduché. Gratuluji, že takové řešení napadlo právě vás.
Ve vyšší kultůře či vyšším trávníku toho ten sýček moc neuloví. Musí kořist vidět. A vzhledem k tomu, že loví do vzdálenosti 200 až max. 300 metrů od hnízda je jeho loviště v případech větších souvislých ploch hodně omezené. Tady potom může docházet k hladovění i v případě kdy kořisti je pod okolním porostem spousta.
K vašemu hodnocení myslivců již vzhledem k tomu, že nevím má být "dnešní K a T se vyjadřovat nebudu. Zato Vy byste se mohl vyjádřit k tomu ničení sklopců a bourání posedů. To je dnes mezi takyochranáři celkem v módě.
Odpovědět
Napíšete, že:" jiné kořisti kromě žížal tam mnoho není". Není náhodou právě ta žížala v jarním období a společně s větším hmyzem v letním období podstatnou součástí potravy sýčka a posléze jeho mláďat? Je uváděno, že tvoří až 80% jeho kořisti. Jo, jo ubývá hmyz a tak budeme vysazovat, aby se neřeklo, hraboše a budeme mít pocit, že jsme udělali vše proto, abychom sýčka
zachránili. Úžasné a nakonec tak jednoduché. Gratuluji, že takové řešení napadlo právě vás.
Ve vyšší kultůře či vyšším trávníku toho ten sýček moc neuloví. Musí kořist vidět. A vzhledem k tomu, že loví do vzdálenosti 200 až max. 300 metrů od hnízda je jeho loviště v případech větších souvislých ploch hodně omezené. Tady potom může docházet k hladovění i v případě kdy kořisti je pod okolním porostem spousta.
K vašemu hodnocení myslivců již vzhledem k tomu, že nevím má být "dnešní K a T se vyjadřovat nebudu. Zato Vy byste se mohl vyjádřit k tomu ničení sklopců a bourání posedů. To je dnes mezi takyochranáři celkem v módě.
Jakub Graňák
2.4.2022 16:33 Reaguje na Jarek SchindlerHmyz, obzvláště ten velký, který je některým svým vývojovým stadiem vázaný na půdu, je oblíbeným zdrojem bílkovin divočáků, kteří jeho stavy (mimo jiné) již dekády decimují ve velkém
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 16:49 Reaguje na Jakub GraňákAno pane Graňák. Divočáci mají nejraději kobylky, sarančata, chrousty. Ten chroust je zajímavý. Tolik let v zemi jako pro divočáky zajímavá bílkovina a stejně ho nakonec vyleze taková spousta. Samozřejmě u nás může divočák a tedy zárověň i myslivec, za vše. Oni si nakonec ti divočáci vymysleli i ty velké lány aby se jim lépe dařilo. Nebo je snad vymysleli myslivci aby se jim lépe lovilo? Co myslíte, pokud tedy myslíte?
Myslíte si, že se ty lokality s výskytem sýčka nějak výrazně překrývají s vyskytem divočáka?
A pokud ano, tak kde?
Odpovědět
Myslíte si, že se ty lokality s výskytem sýčka nějak výrazně překrývají s vyskytem divočáka?
A pokud ano, tak kde?
Karel Zvářal
2.4.2022 17:13 Reaguje na Jarek SchindlerOpět se střílíte do vlastní nohy, sýček je vázán na nížinné oblasti, do 400 m, v podstatě kukuoblast. A doba jeho prudkého úbytku se kryje s dobou kukumánie, ale hlavně megamánie, tj. ničení posledních mezí, sadů, remízků, cest...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 18:22 Reaguje na Karel ZvářalTrochu přemýšlejte. Čím jsem se měl střelit? Prosím citujte.
Nikde netvrdím, že v současnosti není rozšíření syčka limitováno na nejteplejší oblasti u nás. Píši to níže. Na druhou stranu v době jeho hojnosti byl rozšířen na většině našeho uzemí. Na Šumavě byl monitorován až v 900 metrech. Ubytek z důvodů scelování v 50 a 60 letech a následný ubytek po roce 1990 spojený s další změnou v zemědělství a obecně s jiným využitím vesnického prostředí. To vše samozřejmě podpořeno notnou dávkou chemie a výtvory lidské činnosti.
Odpovědět
Nikde netvrdím, že v současnosti není rozšíření syčka limitováno na nejteplejší oblasti u nás. Píši to níže. Na druhou stranu v době jeho hojnosti byl rozšířen na většině našeho uzemí. Na Šumavě byl monitorován až v 900 metrech. Ubytek z důvodů scelování v 50 a 60 letech a následný ubytek po roce 1990 spojený s další změnou v zemědělství a obecně s jiným využitím vesnického prostředí. To vše samozřejmě podpořeno notnou dávkou chemie a výtvory lidské činnosti.
Karel Zvářal
2.4.2022 18:32 Reaguje na Jarek SchindlerNo, jelikož sem nejdou vkládat fota, tak se asi za krátký čas opět sejdeme kolem ožehavého tématu. Prase je významný predátor (byť vedený jako všežravec), a to jak myšovitých, hnízd, mláďat, tak i hmyzu. Tím, že snižuje potr. nabídku ostatním druhům, snižuje tak přímo či nepřímo jejich stavy. A jelikož vlivy se sčítají, jsme tam, kde jsme.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 18:56 Reaguje na Karel ZvářalNo asi ty stavy myšovitých nesnižuje ten divočák dostatečně a dostatečně je nesnižují ani jejich další predátoři, když musí nastoupit chemie a jedy. To máte tak krátkou pamněť?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.4.2022 17:19 Reaguje na Jarek SchindlerV podstatě žijeme v potravním blahobytu na úkor biologické diverzity. V to se snad shodnem, nebo ani to ne?
Odpovědět
JS
Jakub Graňák
2.4.2022 18:00 Reaguje na Jarek SchindlerZaprvé: copak myslíte, že ti divočáci tak rádi vyrývají v lučních a lesních porostech? Mimo jiné jsou to právě ponravy chroustů a chroustků. Pro larvy zlatohlávků jsou schopni rozrývat i kupy lesních mravenců. Nevím, kdy jste naposled viděl v našich zeměpisných šířkách chrousta, dříve běžný druh dnes působí kalamity na několika izolovaných územích na jižní Moravě, ačkoli dříve to byl běžný taxon na území téměř celé republiky.
Zadruhé: za divočáka můžou rovným dílem zemědělci a myslivci (myslivci třeba tím jak loví a vydávají starší kusy za lonšáky a výrazně tím akcelerují populační dynamiku, viz řada článků z časopisu Myslivost, kupříkladu zde: https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2013/Unor---2013/Vysoke-stavy-divokych-prasat-a-proc-si-lzeme
O tom, jak se kryjou oblasti vám odpověděl pan Zvářal
Buďte tak laskav a odpusťte si invektivy, pokud snad potřebujete někde upouštět páru, kupte si boxovací pytel, nebo si běžte zastřílet:-)
Odpovědět
Zadruhé: za divočáka můžou rovným dílem zemědělci a myslivci (myslivci třeba tím jak loví a vydávají starší kusy za lonšáky a výrazně tím akcelerují populační dynamiku, viz řada článků z časopisu Myslivost, kupříkladu zde: https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2013/Unor---2013/Vysoke-stavy-divokych-prasat-a-proc-si-lzeme
O tom, jak se kryjou oblasti vám odpověděl pan Zvářal
Buďte tak laskav a odpusťte si invektivy, pokud snad potřebujete někde upouštět páru, kupte si boxovací pytel, nebo si běžte zastřílet:-)
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 18:49 Reaguje na Jakub GraňákTak zaprve Vy chytráku, o jakých invektivech mluvíte? Prosím citujte. Bavím se tady celou dobu o sýčkovi. Jestli Vám to ještě nedošlo tak poslední kalamitní přemnožení chrousta bylo nedávno na jižní Moravě. Tedy v lokalite se současným výskytem sýčka i těch divočáků.
Na odkaz se dívat nemíním, ztráta času. Až bude článek o divočácích mužeme se o nich bavit.
Pan Zvářel mi bohužel neodpověděl na nic. Já se ale ptal Vás a to v souvislosti s vaší nemístnou narážkou. Tak se prosím uklidněte.
Odpovědět
Na odkaz se dívat nemíním, ztráta času. Až bude článek o divočácích mužeme se o nich bavit.
Pan Zvářel mi bohužel neodpověděl na nic. Já se ale ptal Vás a to v souvislosti s vaší nemístnou narážkou. Tak se prosím uklidněte.
Jakub Graňák
2.4.2022 20:23 Reaguje na Jarek SchindlerCituji: " Co myslíte, pokud tedy myslíte?" - Myslím tedy jsem:-)
Došlo milý pane a zde máte i vysvětlení, kterým je světe div se dostupnější potrava rostlinného původu a migrace na zimu do Bílých Karpat.
Dříve byly chroustí gradace běžné po celé republice, dnes už jen v těch nejúživnějších lokalitách a i tam pouze lokálně, ovšem s vysokými stavy nejvýznamnějších konzumentů jejich larev to nemá žádnou souvislost:-)
Jen tak dál
Odpovědět
Došlo milý pane a zde máte i vysvětlení, kterým je světe div se dostupnější potrava rostlinného původu a migrace na zimu do Bílých Karpat.
Dříve byly chroustí gradace běžné po celé republice, dnes už jen v těch nejúživnějších lokalitách a i tam pouze lokálně, ovšem s vysokými stavy nejvýznamnějších konzumentů jejich larev to nemá žádnou souvislost:-)
Jen tak dál
Karel Zvářal
2.4.2022 08:54 Reaguje na Jarek SchindlerA mimochodem, ještě větší aprílový žert by byl, kdybyste mi jako děckovi řekl, že jednou mi místo vrabců, stehlíků a zvonků budou lítat na krmítko sojky a straky, pod okny činžáku budou běhat kuny, lišky a prasata, při vycházce do polí nepotkám koroptev ani skřivánka. Neříkám, že ti hraboši v terárku nejsou křeč. Jsou. Ale řekněte mi, jak jinak zachránit to málo, co se ještě zachránit dá. To ovšem při své hnidopišské nátuře nebude schopen pochopit a opět to otočíte do absurdní polohy.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 11:24 Reaguje na Karel ZvářalPominu vaše invektívy a budu se držet faktů. Sojek mám v lese za zahradou celkem dost ale na krmítko mi nelétá ani jedna. Krmím převážně slunečnicí. Co mi ale denně přes barák léta je +- třicet krkavců. Pokud by mi to někdo tvrdil před čtyřiceti lety měl bych ho také za blázna.
Nevím kolikrát jsem to již napsal ale jásot ochranářů nad tím , že sojka se stává v současnosti na krmítku jedním z nejčastějších druhů přímo odsuzuji. Je to ale zase bohužel otázka pro ochranáře chránící " NĚCO" až za hrob".
Synantropizace je bohužel nezvratný jev se všemi pozitivy i negativy. Sýček který se přizpůsobil na základě nějakých podmínek dříve na to, se změnou podmínek v současnosti, dojíždí. Mnohé druhy přizpůsobující se na nynější podmínky v přítomnosti , z přítomnosti člověka prostě a jasně profitují.
Jestli je hnidopišstvím a absurdním požadavkem vrátit do přírody zdravý rozum tak ano, potom jsem klidně tím hnidopichem.
Pokud má ovšem "ochrana přírody" postupovat v kolejích které po roce 1990 úspěšně zavedla tak půjde spíš o absurditu pojmu "ochrana přírody".
Samozřejmě nečekám, že to pochopíte.
Odpovědět
Nevím kolikrát jsem to již napsal ale jásot ochranářů nad tím , že sojka se stává v současnosti na krmítku jedním z nejčastějších druhů přímo odsuzuji. Je to ale zase bohužel otázka pro ochranáře chránící " NĚCO" až za hrob".
Synantropizace je bohužel nezvratný jev se všemi pozitivy i negativy. Sýček který se přizpůsobil na základě nějakých podmínek dříve na to, se změnou podmínek v současnosti, dojíždí. Mnohé druhy přizpůsobující se na nynější podmínky v přítomnosti , z přítomnosti člověka prostě a jasně profitují.
Jestli je hnidopišstvím a absurdním požadavkem vrátit do přírody zdravý rozum tak ano, potom jsem klidně tím hnidopichem.
Pokud má ovšem "ochrana přírody" postupovat v kolejích které po roce 1990 úspěšně zavedla tak půjde spíš o absurditu pojmu "ochrana přírody".
Samozřejmě nečekám, že to pochopíte.
Karel Zvářal
2.4.2022 11:31 Reaguje na Jarek SchindlerKdybyste četl původní text jako zbytek přispivatelů, mohli jsme si tuto trapnou diskusi ušetřit. Za sebe jsem jednoznačně pro regulaci hojných predátorů (včetně pernatých), u krkavců mám rekord 200 na nocovišti. Kam to všechno spěje je nám asi oběma jasné, aspoň tedy předpokládám...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 14:20 Reaguje na Karel ZvářalOdpovím stejně. Pokud byste četl to na co reagujete, nemusíte "trapně diskutovat". To, že predace zatěžuje populaci sýčka o 100% více než nedostatek potravy je fakt, který jsem zmínil už výše. Rozporujte tento fakt pokud chcete a máte čím.
Výše píšete: "jak jinak zachránit to málo, co se ještě zachránit dá". No a já odpovídám, že vysazováním hrabošů nic nezachráníte. Spíš právě naopak. On jen ten samotný počet hrabošů u toho sýčka sám o sobě nic neřeší. Zbytek v reakci výše.
Dvacet let již tvrdím, že potravní pyramida se nedá postavit na špičku a ochranářům se z ní nepodaří neudělat ani čtvereček.
Odpovědět
Výše píšete: "jak jinak zachránit to málo, co se ještě zachránit dá". No a já odpovídám, že vysazováním hrabošů nic nezachráníte. Spíš právě naopak. On jen ten samotný počet hrabošů u toho sýčka sám o sobě nic neřeší. Zbytek v reakci výše.
Dvacet let již tvrdím, že potravní pyramida se nedá postavit na špičku a ochranářům se z ní nepodaří neudělat ani čtvereček.
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 15:44 Reaguje na Karel ZvářalAbych nezapomněl, zaujalo mě to krkavčí nocoviště. To že v místech s větší nabídkou potravy může vytvářet hejna je jedna věc. Srocuje se u kořisti, u zdroje potravy atd. Společné nocování je ale věcí jinou. Krkavec je samotářský a povětšině žije, létá a i nocuje v párech. Pokud nějaký krkavcovitý vytváří nocoviště tak je to hlavně havran. V menší míře samozřejmě kavka či straka.
Odpovědět
MU
MU
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
1.4.2022 21:15Hezký článek, poučný, ale pro fanatické ekoteroristy mimo jejich chápání. Oni přece nebudou chránit nějaké myši, když ten vlk a vydra jsou mnohem větší a tudíž jsou víc vidět.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
2.4.2022 07:49 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSprávně! Vlk je lék na klima, brouka i kuří oka!
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
2.4.2022 12:54Dobrý den,
díky za dobrý článek, z kterého je vidět dlouholetá praxe. Budu také trochu kacíř. Sám jsem stavěl myší hrad s palet a slámy... a dával do něj zrní. Po čase tam bylo pěkně živo a z posedu se dalo na potravní řetězec pěkně koukat. Nic se nedostalo dál jak 20m. Bohužel zimu to nepřežije, divočáci vše rozeberou. Z stejně jak s hraboši je potřeba i nějaký ten úhor, aby nám nezmizel dříve běžný plevel...
Každý úředník a volený zástupce má plnou hubu keců, ale nic neudělá... Jen si spokojeně chrochtá u svého korýtka. Přitom stačí málo dat do zákona povinnost (OU,HS, nájemcům honiteb atd.) zřizování políček pro zvěř, pro včely atd a šlo by to i bez dotací...
Odpovědět
díky za dobrý článek, z kterého je vidět dlouholetá praxe. Budu také trochu kacíř. Sám jsem stavěl myší hrad s palet a slámy... a dával do něj zrní. Po čase tam bylo pěkně živo a z posedu se dalo na potravní řetězec pěkně koukat. Nic se nedostalo dál jak 20m. Bohužel zimu to nepřežije, divočáci vše rozeberou. Z stejně jak s hraboši je potřeba i nějaký ten úhor, aby nám nezmizel dříve běžný plevel...
Každý úředník a volený zástupce má plnou hubu keců, ale nic neudělá... Jen si spokojeně chrochtá u svého korýtka. Přitom stačí málo dat do zákona povinnost (OU,HS, nájemcům honiteb atd.) zřizování políček pro zvěř, pro včely atd a šlo by to i bez dotací...
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 15:19 Reaguje na Jaroslav VozábAno, myší hrady se dřív dělaly. Dobré na umístění sklopce či u posedu jako ujeď.
Jen nějak nechápu proč by nájemci honiteb měli zřizovat políčka pro včely? No a ještě jim to nařizovat zákonem? Zřizování medonosných pásů či kvetoucích mezí by snad měl být zájem samotných včelařů. Tedy těch co z toho nakonec profitují.
Odpovědět
Jen nějak nechápu proč by nájemci honiteb měli zřizovat políčka pro včely? No a ještě jim to nařizovat zákonem? Zřizování medonosných pásů či kvetoucích mezí by snad měl být zájem samotných včelařů. Tedy těch co z toho nakonec profitují.
Pe
Petr
2.4.2022 17:39 Reaguje na Jarek SchindlerJestli vám rozumím, tak pro krajinu by měli něco dělat ti, kdo z ní profitují, ale majitelům pozemků by měly jít dotace a platby za neproduktivní funkce pozemků (jak jste se tu před pár dny usilovně dožadoval). Pochopil jsem vás správně?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 18:02 Reaguje na PetrNo nerozumíte, nepochopil a mícháte hrušky s jabkama.
Odpovědět
Pe
Petr
2.4.2022 18:40 Reaguje na Jarek SchindlerObávám se, že jsem vaši dělbu práce (peníze pro majitele a starat se mají jiní) pochopil zcela přesně. A tak jen dodám, že pokud chcete peníze za mimoprodukční funkce pozemků, tak byste ty mimoprodukční funkce měl také aktivně zajíšťovat a udržovat. A do toho patří i ty kvetoucí meze, medonosné pásy, prostě komplexní zajišťování a udržování biodiverzity.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 19:02 Reaguje na PetrHmmmmmm. Akorád když jsme se posledně bavili byla řeč o lese a jeho mimoprodukčních funkcích. O mimoprofdukčních funkcích zemědělských pozemků řeč rozhodně nebyla.
Nechcete se raději jit omívat tím vánkem?
Odpovědět
Nechcete se raději jit omívat tím vánkem?
Karel Zvářal
2.4.2022 16:09Jste sice únavný a nedůvtipný, ale jelikož více odvážlivců se do pranice nehlásí, tak jdeme na to!-) Ad 1) Políčka – souhlas s p. Vozábem, takové políčko se slunečnicí (a plevely) poslouží jak včelám, tak i na podzim a v zimě ptákům, kteří jsou při sněhové pokrývce jako “náhradní” (?) potrava.
Ad 2) Nízká, resp. žádná tráva. Představte si, že na holé hlíně se lépe loví i kunám, kočkám a poštolkám. Ve vyšší trávě mají nižší úspěšnost, hraboš v ní nemusí chodit moc daleko, takže je mnohem míň zranitelný. A sýček si z posedu na stromě či římse nějakého hraboše vyhlídne – a ten jeden mu většinou na noc i den stačí. Ta čtvrtá a pátá seč jsou zcela zbytečné, stačily by dvě, tak jako v minulosti. Hraboši tehdy nikomu nevadili, většina lidí o nich vůbec nevěděla. K a T raději vědět nechtějte, bohatě mi stačí, že jste nerozporoval těch 5% Myslivců. Od toho se odvíjí ta dnešní tristní situace.
Ad 3) Žížaly – jistě, sýček je loví, resp. sbírá, ale zdaleka pro to nemá takové vlohy jako kos či drozd. Postačí ty vylezené na chodník, v noci pod lampami je sýčci loví/sbírají. Ale jelikož v zimě neaktivují, stejně jako hmyz, je ten hraboš jediná kořist (kromě ptáků), která jim umožní nejhorší část roku přežít. O významu vypouštění se s Vámi vůbec nehodlám bavit, je prokázaný způsob posílení či znovuobnovení populací u spousty druhů. Ztráty tam jsou, ale s tím se musí počítat, to je i v přírodě.
Odpovědět
Ad 2) Nízká, resp. žádná tráva. Představte si, že na holé hlíně se lépe loví i kunám, kočkám a poštolkám. Ve vyšší trávě mají nižší úspěšnost, hraboš v ní nemusí chodit moc daleko, takže je mnohem míň zranitelný. A sýček si z posedu na stromě či římse nějakého hraboše vyhlídne – a ten jeden mu většinou na noc i den stačí. Ta čtvrtá a pátá seč jsou zcela zbytečné, stačily by dvě, tak jako v minulosti. Hraboši tehdy nikomu nevadili, většina lidí o nich vůbec nevěděla. K a T raději vědět nechtějte, bohatě mi stačí, že jste nerozporoval těch 5% Myslivců. Od toho se odvíjí ta dnešní tristní situace.
Ad 3) Žížaly – jistě, sýček je loví, resp. sbírá, ale zdaleka pro to nemá takové vlohy jako kos či drozd. Postačí ty vylezené na chodník, v noci pod lampami je sýčci loví/sbírají. Ale jelikož v zimě neaktivují, stejně jako hmyz, je ten hraboš jediná kořist (kromě ptáků), která jim umožní nejhorší část roku přežít. O významu vypouštění se s Vámi vůbec nehodlám bavit, je prokázaný způsob posílení či znovuobnovení populací u spousty druhů. Ztráty tam jsou, ale s tím se musí počítat, to je i v přírodě.
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 17:59 Reaguje na Karel ZvářalJá jsem možná nedůvtipný zato Vy jste velice zábavný.
Políčka. Tak v první řadě jsem reagoval na požadavek pana Vozába, dat do zákona povinnost (OU,HS, nájemcům honiteb atd.) zřizování políček pro včely. Místo nesmyslných uvah uveďte proč by měli myslivci zakládat, navíc podle zákona, políčka pro včely.
Políčka pro zvěř s krmnou kapustou, řepou, ovsem či topinabury asi nebudou ani pro včely a ani pro ptáky tím ořechovým.
Nízká tráva. Spochybňujete snad tvrzení, že sýčkům vyhovují nízkostébelnaté trávníky. Aha, poštolka je větší a má menší uspěšnost ale menší sýček si vždy tu jednu myšičku uloví. A ta mu má stačit na jeden den a jednu noc? No a co když nestačí? Takový syček potřebuje ty hraboše minimálně dva a v zimě tři. Zase můžete ty čísla rozporovat, rád se poučím.
Jinak v minulosti se na těch vesnicích různé záhumenky, meze atd například sekali pro králíky a tak vznikala co se týká výšky travního porostu nějaká mozajkovitá struktura. Kromě toho se páslo. Tedy to co tomu sýčkovi vyhovovalo.
5%? Nemohu rozporovat něco čemu nerozumím. No a to co jste napsal k porozumění není. (ti s velkým M, dnešní K a T nepočítám - 95% sboru)Žvatlanina.
Žížaly. Nikdo netvrdí, že pro sběr žízal musí mí stejné vlohy jako kos. Už z podstaty věci má jiné vybavení. No s odkazem na množství autorů tvrdím, že je ta žížala v jarním a letním období významnou složkou jeho potravy. O zimě jste začal mluvit až nyní a ani v článku zmíňka není. Tady samozřejmě zase hraje významnou roli výška a délka trvání sněhové pokrývky. Ještě že ten sýček přežívá v relativně nejteplejších oblastech s minimem sněhu.
O vyznamu vypouštění se se mnou opravdu bavit nemusíte. Já jsem se, pokud jde o sýčka o jeho vypouštění pro posílení či obnovu populace totiž vůbec nezmínil. Asi Váš nějaký vlhký sen. Pokud by ale mělo jít o posilování populace hraboše tak tvrdím to co na začátku. Totální nesmysl.
Odpovědět
Políčka. Tak v první řadě jsem reagoval na požadavek pana Vozába, dat do zákona povinnost (OU,HS, nájemcům honiteb atd.) zřizování políček pro včely. Místo nesmyslných uvah uveďte proč by měli myslivci zakládat, navíc podle zákona, políčka pro včely.
Políčka pro zvěř s krmnou kapustou, řepou, ovsem či topinabury asi nebudou ani pro včely a ani pro ptáky tím ořechovým.
Nízká tráva. Spochybňujete snad tvrzení, že sýčkům vyhovují nízkostébelnaté trávníky. Aha, poštolka je větší a má menší uspěšnost ale menší sýček si vždy tu jednu myšičku uloví. A ta mu má stačit na jeden den a jednu noc? No a co když nestačí? Takový syček potřebuje ty hraboše minimálně dva a v zimě tři. Zase můžete ty čísla rozporovat, rád se poučím.
Jinak v minulosti se na těch vesnicích různé záhumenky, meze atd například sekali pro králíky a tak vznikala co se týká výšky travního porostu nějaká mozajkovitá struktura. Kromě toho se páslo. Tedy to co tomu sýčkovi vyhovovalo.
5%? Nemohu rozporovat něco čemu nerozumím. No a to co jste napsal k porozumění není. (ti s velkým M, dnešní K a T nepočítám - 95% sboru)Žvatlanina.
Žížaly. Nikdo netvrdí, že pro sběr žízal musí mí stejné vlohy jako kos. Už z podstaty věci má jiné vybavení. No s odkazem na množství autorů tvrdím, že je ta žížala v jarním a letním období významnou složkou jeho potravy. O zimě jste začal mluvit až nyní a ani v článku zmíňka není. Tady samozřejmě zase hraje významnou roli výška a délka trvání sněhové pokrývky. Ještě že ten sýček přežívá v relativně nejteplejších oblastech s minimem sněhu.
O vyznamu vypouštění se se mnou opravdu bavit nemusíte. Já jsem se, pokud jde o sýčka o jeho vypouštění pro posílení či obnovu populace totiž vůbec nezmínil. Asi Váš nějaký vlhký sen. Pokud by ale mělo jít o posilování populace hraboše tak tvrdím to co na začátku. Totální nesmysl.
Jakub Graňák
2.4.2022 18:07 Reaguje na Jarek SchindlerS tou mozaikovitou strukturou máte pravdu, u nás je do značné míry zachována, přes potok na polské straně ještě více a je to výrazně znát
Odpovědět
Karel Zvářal
2.4.2022 18:13 Reaguje na Jarek SchindlerMně Vaše shazování a narážky nemohou vůbec rozhodit, zatím mám lajkové skóre 14:1 (s tou nulou by to byla nuda-). Snaha o vytvoření nové městské populace hraboše jen potvrzuje to, o čem je řeč pod poslední fotkou. Kuna je přemnožená, poštolka kontraproduktivně podporovaná budkami, sojka se má lovit podobně jako straka. Takže špatně pro obě strany barikády:-) Ale aspoň jsem rád, že to lze někam nasprejovat!-)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 19:18 Reaguje na Karel ZvářalTak to jsme na tom stejně. Taky nemám důvod si sedat na zadek. Když se na to tak dívám, tak jste mi neodpověděl na jedinou otázku. A vidíte, také to nevadí.
Vytvoření nové městské populace hraboše. No deratizátoři budou mit alespoň zase co dělat.
Odpovědět
Vytvoření nové městské populace hraboše. No deratizátoři budou mit alespoň zase co dělat.
Karel Zvářal
2.4.2022 19:29 Reaguje na Jarek SchindlerNo vidíte, tak to můžeme ukončit. je to jako v té průpovídce z Jáchyme: JTM 3x... Nejlepší deratizace (a dezinsekce) je zhoblovaný trávník a kuna, o které jste jinde prohlásil, že neškodí, protože žere švestky. V minulosti chodila firma jen do sklepů kvůli potkanům, tam hraboš nežije.
A jestli je vás takových víc, mohu jen litovat pana Janotu, nemá to se svými "dětmi" snadné...
Odpovědět
A jestli je vás takových víc, mohu jen litovat pana Janotu, nemá to se svými "dětmi" snadné...
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 20:05 Reaguje na Karel ZvářalJo vidím jak se zdárně snažite vytrhávat z kontextu různé výroky. Chcete snad tvrdit, že kuna ty švestky nežere. Nebo spíš, že pro ni nejsou pochoutkou? Vím, že neodpovíte protože odpověď nemáte.
No a je taky vidět proč asi s vámi ti vaši "kolegové" nechtějí mít nic společného.
Odpovědět
No a je taky vidět proč asi s vámi ti vaši "kolegové" nechtějí mít nic společného.
Karel Zvářal
2.4.2022 20:37 Reaguje na Jarek SchindlerOpět trapně mlžíte a uhýbáte sám. Ano, kuna švestky žere, pro zpestření, ale dejte jí do cesty ptačí hnízdo nebo zajíčka a sledujte:-) To klíčové slovo bylo, že NEŠKODÍ.
A jen do mě, spolu s mými "kolegy"! Ano, jenom hajzl vyrábí své kroužky, když nikde nesežene (jako ofi kroužkovatel) ty správné. Stydím se, a ani pes si kůrku ode mě nevezme:-))
Odpovědět
A jen do mě, spolu s mými "kolegy"! Ano, jenom hajzl vyrábí své kroužky, když nikde nesežene (jako ofi kroužkovatel) ty správné. Stydím se, a ani pes si kůrku ode mě nevezme:-))
JS
Jarek Schindler
2.4.2022 21:59 Reaguje na Karel ZvářalNo, nejsem si vědom, že bych v nějaké diskuzi měl říci, že kuna neškodí. Určitě mi na tuto diskuzi dáte odkaz.
K tomu zbytku. Ono to bylo pouze o kroužcích?
Odpovědět
K tomu zbytku. Ono to bylo pouze o kroužcích?
Karel Zvářal
2.4.2022 22:27 Reaguje na Jarek SchindlerK tomu prvnímu nemám sílu, to asi zvládnete lépe sám.
K tomu zbytku: není mi známo, resp. mohu jen spekulovat. Někdy se vraždí kvůli stovce, např. Jinak starý pc je dávno pryč, takže ten mail plný navztekaného adrenalinu nemohu ctrl-c, ale dnes už je to jedno. Hliníku je dost, i normálních lidí k zapředení.
Odpovědět
K tomu zbytku: není mi známo, resp. mohu jen spekulovat. Někdy se vraždí kvůli stovce, např. Jinak starý pc je dávno pryč, takže ten mail plný navztekaného adrenalinu nemohu ctrl-c, ale dnes už je to jedno. Hliníku je dost, i normálních lidí k zapředení.
JS
Jarek Schindler
3.4.2022 05:29 Reaguje na Karel ZvářalNajednou ! Těžko zvládnu najít něco co se vylíhlo pouze ve vaší hlavičce. S něčím jste začal, něco jste tvrdil, tak k tomu dejte odkaz!
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.4.2022 20:58 Reaguje na Karel ZvářalJe vidět, že sil máte pořád dost a tak čekám na ten odkaz. Buď dejte odkaz nebo přestaňte lhát.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2022 21:11 Reaguje na Jarek SchindlerTo víte, že jo!-)) Dokazovat grafomanovi, co si nevidí do držky, jeho letité hlášky. Nepamatuji si už vlákno, na ML admin staré promazává nebo úplně ruší, takže máte smolíka. Klidně u vás budu lhář, ale vy jste obyčejný sklerotik, který neví, co kde utrousil v té záplavě reakcí, možná už 12-15 let zpátky.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.4.2022 22:10 Reaguje na Karel ZvářalTeď jste vlastní blbosti nasadil opravdu korunu. Vždyť vy si nepamatujete ani to co tvrdíte v jedné diskuzi ale pamatujete si co napsal Schindler před 12-15 lety? Jo, to je tedy gól.Zbytečná ztráta času.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2022 23:18 Reaguje na Jarek SchindlerJste obyčejný, vlezlý, zakomplexovaný hňup a tímto s vámi končím. Např. vím na stopro, kdo řekl Škola hrou, ale od koho jsem to slyšel poprvé a ve které třídě, to ze mne nevypáčíte.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.4.2022 07:43 Reaguje na Karel ZvářalJen si poslušte pokud se vám uleví.
Komenský mě v této chvíli nezajímá. Zajímalo mě kde berete podklad pro svá, jak je vidět velice lživá tvrzení. Nic víc. No a to, že se mě neúspěšně snažíte urazit již od vašeho prvního řádku v této diskuzi na mě moc nepůsobí.
Odpovědět
Komenský mě v této chvíli nezajímá. Zajímalo mě kde berete podklad pro svá, jak je vidět velice lživá tvrzení. Nic víc. No a to, že se mě neúspěšně snažíte urazit již od vašeho prvního řádku v této diskuzi na mě moc nepůsobí.
JV
Jarda Vesničan
2.4.2022 19:39 Reaguje na Karel ZvářalPři čtení komentářů o tomto tématu mě snad napadá tahle parafráze - , ,,chlapi neblbněte, a nelejte to pivo z oken, podívejte se, jak vypadám".
Situace ve velké části naší republiky je však mnohem horší, než o čem se tady mluví. Sýčka jsem neslyšel v našich končinách už ani nepamatuji (víc než 30 let). Žížalu v polích ani nenajdete a těch pár hrabošů, kteří se jednou za pár let objeví, s velkým křikem a porozuměním a souhlasem veřejnosti otráví za pomoci schválených ekologických prostředků zemědělské společnosti. Kolem potoků se vše dohola vyseče, a tak se káně lesní a poštolka zdržuje v okolí silnic, kde ještě občas přežije nějaký hraboš anebo auto srazí jednoho z posledních zajíců. Taková je realita posledních let v zemědělsky obhospodařované krajině Zlatého pruhu české - Polabí. Mizející poslední zbytky vegetace v polích, která žádným ochranářským organizacím nevadí a nikdo se proti těmto prohřeškům neozve. Asi to digitální kontrolování naší krajiny kvůli dotacím nedokáže tyhle věci zaznamenat. Jinak v tomhle místě se pro vaši informaci neulovil za loňský rok ani jeden kus černé zvěře, a nebyl ani zaznamenán na fotopasti. Takže ani s těmi divočáky to nemusí být všude tak pravda. Hezký večer.
Odpovědět
Situace ve velké části naší republiky je však mnohem horší, než o čem se tady mluví. Sýčka jsem neslyšel v našich končinách už ani nepamatuji (víc než 30 let). Žížalu v polích ani nenajdete a těch pár hrabošů, kteří se jednou za pár let objeví, s velkým křikem a porozuměním a souhlasem veřejnosti otráví za pomoci schválených ekologických prostředků zemědělské společnosti. Kolem potoků se vše dohola vyseče, a tak se káně lesní a poštolka zdržuje v okolí silnic, kde ještě občas přežije nějaký hraboš anebo auto srazí jednoho z posledních zajíců. Taková je realita posledních let v zemědělsky obhospodařované krajině Zlatého pruhu české - Polabí. Mizející poslední zbytky vegetace v polích, která žádným ochranářským organizacím nevadí a nikdo se proti těmto prohřeškům neozve. Asi to digitální kontrolování naší krajiny kvůli dotacím nedokáže tyhle věci zaznamenat. Jinak v tomhle místě se pro vaši informaci neulovil za loňský rok ani jeden kus černé zvěře, a nebyl ani zaznamenán na fotopasti. Takže ani s těmi divočáky to nemusí být všude tak pravda. Hezký večer.
Karel Zvářal
2.4.2022 19:57 Reaguje na Jarda VesničanVždyť o tom se tu píše, byť jinými slovy. Prostě místo MŽP by mělo být m. sterilizované krajiny. Pokr příště.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.4.2022 20:04 Reaguje na Jarek SchindlerNa rozdíl odVás si nemyslím, že umělé odchovy hrabošů jsou nesmysl. Víte že ve Velké Británii se uměle odchovávají myšky drobné a hryzci vodní? To je podle Vás taky pitomost? A co se týče hrabošů, tak oni nežijí jenom mimo města, ale mohli by žít i na sídlištích, pokud by se tam travní porosty nekosily ala anglický trávník. A tam by mohli klidně, tak jako dříve, žít i sýčci, pokud by měli dostatek potravy a i možnost nerušeného hnízdění.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.4.2022 20:15 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPane Šeděnko, děkuji!-) Přesně to se tu snažím co nejpolopatičtěji servírovat. Vidět, že umíte nejen číst, ale vnímáte i obsah, resp. linku děje.
Ta městská populace má perspektivu, neb okolní krajina je bu´dto sterilní, a pokud tam nějaký život je, je nutno počítat s bredací, což se jinde prezentuje jako biologická ochrana. A jelikož od přírody (a úřadů) nemůžeme čekat milosti, nezbývá, než to zkoušet po vlastní ose.
Odpovědět
Ta městská populace má perspektivu, neb okolní krajina je bu´dto sterilní, a pokud tam nějaký život je, je nutno počítat s bredací, což se jinde prezentuje jako biologická ochrana. A jelikož od přírody (a úřadů) nemůžeme čekat milosti, nezbývá, než to zkoušet po vlastní ose.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.4.2022 20:48 Reaguje na Karel ZvářalJá bych si klidně mohl představit veškeré zelené plochy v městě jako nekosenou louku, ale tady to naráží na jeden problém, což jsou alergici. Určitě by se udělal velký kravál, že nějaké myši mají přednost před lidmi. Takže možná by šlo udělat kompromis, ale citlivě, s ohledem na naše původní druhy a ne aby se udělala louka ala McDonalds. Jinak proti kočkám ve městě moc námitky nemám, protože ony se stejně nedožívají vysokého věku. A populace hrabošů by mohla jejich jídelníček trošku zpestřit. Ony totiž v městech moc velké škody na ptactvu nenadělají, protože poté, co se zateplily paneláky, v městech toho ptactva moc není. A pokud ano, tak se skladba rekrutuje z holubů, strak, sojek a v zimě ještě z havranů a a kavek. Vrabce jsem u nás v Ostravě Porubě viděl bůhvíkdy, chocholouše naposledy snad před dvaceti léty a i ostatní druhy se objevují spíše sporadicky.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.4.2022 20:57 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaV podstatě ano. Tam jde o to, aby plochy, kolem kterých se moc nechodí a na které se nevstupuje, měly alespoń uprostřed ostrůvek normálního porostu. Hraboš a hmyz jej okamžitě kolonizuje, a aspoň to málo oživí tu dnešní poušť. Kočka tam nepoleze, kuna bych si tipnul, že také ne. A dvě seče: před květem a v půli srpna, a vystaráno. Lepší pro klímu, lepší pro diverzitu.
Těch alergiků zase tolik není, to je jen humbuk, aby firma mohla čerpat náklady (4-5 sečí). Žiju zde celý život, a nevzpomínám, že by někdo kvůli pylu marodil
Odpovědět
Těch alergiků zase tolik není, to je jen humbuk, aby firma mohla čerpat náklady (4-5 sečí). Žiju zde celý život, a nevzpomínám, že by někdo kvůli pylu marodil
Jan Knap
2.4.2022 21:24 Reaguje na Karel ZvářalDobrý večer, děkuji za zajímavý článek ale myslím, že to je určitým způsobem házení perel sviním. Oni ti rádoby ochránci a ekologové nejsou schopni vybočit z vyjetých kolejí a odnaučit se naučené fráze , proto ta příroda u nás vypadá tak, jak vypadá. To, že jsou schopni v kulturní krajině predátoři vyhubit nějaký druh je už na jejich uvažování moc přemýšlení. Pořád volají po nějaké domluvě a hledání řešení problému ale to v jejich představě znamená, že jenom oni mají pravdu a ostatní se jim musí přizpůsobit. Netvrdím, že jako jednotlivým druhům predátorům nerozumí ale nejsou schopni chápat ekosystém jako celek s tisíci druhy rostlin, hmyzu, obratlovců ,kde díky vysokým populacím predátorů může dojít k vymizení stovek druhů najednou. Bohužel, smutnou zkušenost jsem získal minulou sobotu, kdy jsem na schůzi spolku pozval řadu odborníků a domníval jsem se naivně, že se pokusíme hledat nějaký rozumný kompromis, jak řešit katastrofální situaci na tocích a jejich okolí v podhorských a horských oblastech. Bohužel to bylo pro mě zklamání , protože s takovou demagogii, překrucováním faktů, hledáním viníků všude jinde, než u sebe ze strany takzvaných ochránců přírody jsem ještě nezažil. Prostě predátoři jsou bozi a za nic nemůžou. Petrův Zdar
Odpovědět
Karel Zvářal
2.4.2022 21:32 Reaguje na Jan KnapPane Knape, trefil jste to na desítku, nemám co dotat!. Říká se, že lež má krátké nohy. Ale u nás na demagogii a polopravdě je postaven celý úřední biznis. Nedělám si iluze, že tento výkřik do tmy něco změní. Jen nedokážu mlčet ve chvíli, když mohu a mám říci pravdu. Jsem za to ostrakizován, ignorován, šikanován. Ale každý den usínám s čistým svědomím, a to je ta největší deviza, jakou mi život přináší.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2022 08:27 Reaguje na Jan KnapOno řešení je dost primitívní, ale nepopulární. Nevysazovat zejména ne duháka. Pokud vydra nemá co žrát zmizí. Ale co by se chytalo? Autochtonní pstruh? Ten by padl taky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2022 08:27 Reaguje na Jan KnapOno řešení je dost primitívní, ale nepopulární. Nevysazovat zejména ne duháka. Pokud vydra nemá co žrát zmizí. Ale co by se chytalo? Autochtonní pstruh? Ten by padl taky.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.4.2022 05:58 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo proti myšce drobné stejně jako myšivce horské celkem nic nemám. Ať spokojeně žijí a pokud je někdo chce chovat, je to jeho věc. Toho hryzce pravděpodobně mohou chovat jako krmivo pro terarijní živočichy. Pochybuji, že by ten chov měl být z důvodů vypouštění do volné přírody. Jestli tomu tak je, tak dejte odkaz. Rad se poučím.
Jinak nikde pane Šeděnko netvrdím, že odchov myšovitých je nesmysl. Kde jste to prosím četl?
Ano tvrdím, že nesmyslem je vypouštění hrabošů , norníků, hryzců zpět do volné přírody.O těch sýčcích snad jen tolik, že opravdu nevím kde si v minulosti na sidlištích v klidu žili a nerušeně hnízdili. Prosím, rád se nechám poučit.
Odpovědět
Jinak nikde pane Šeděnko netvrdím, že odchov myšovitých je nesmysl. Kde jste to prosím četl?
Ano tvrdím, že nesmyslem je vypouštění hrabošů , norníků, hryzců zpět do volné přírody.O těch sýčcích snad jen tolik, že opravdu nevím kde si v minulosti na sidlištích v klidu žili a nerušeně hnízdili. Prosím, rád se nechám poučit.
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2022 08:29 Reaguje na Jarek SchindlerNemám sice odkaz, ale na prima zoom byl o vysazování hryzce v Anglii film.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
3.4.2022 09:10 Reaguje na Slavomil VinklerTakže nejsem jediný, kdo ten film viděl. Díky
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
3.4.2022 09:19 Reaguje na Jarek SchindlerUž jsem to tu sice psal, ale klidně to zopakuji. Bydlím v Ostravě Porubě na pátém obvodě. Než se tady zateplily paneláky, jenom na tomto obvodě hnízdily minimálně dva páry sýčka obecného. Dokonce jsme kdysi měli i mladého sýčka doma, protože zřejmě vypadl z hnízda, ujala se jej nějaká důchodkyně a chtěla jej krmit vařenými bramborami. Naštěstí jí ho vzala moje máti a než jsem jej odvezl do muzea v Novém Jičíně, kde mají i útulek dravců, tak hezky zesílil. Měl k jídlu kuřecí maso a později i malé myšky. Byl to naprosto úžasný chovanec. Jenže pak se tady zateplily baráky, zaslepily se větrací otvory a zmizeli sýčci, rorýsi, vlaštovky, vrabci i netopýři.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.4.2022 10:44 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKdy se u vás ty paneláky zateplovaly?
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.4.2022 11:31 Reaguje na Jarek SchindlerJe to nějakých 15 - 20 let. Od té doby tu nemáme rorýsy, sýčky, vrabce, netopýry a jinou drobnou žoužel, protože všechny větrací otvory, kde tito živočichové přebývali, se zaslepily a neposkytla se žádná adekvátní náhrada. Vykotlané stromy na sídlišti nesmí být, budky se jim taky neposkytly, takže vymizeli.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.4.2022 12:25 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPtám se proto, že při celostátním monitoringu v letech 1993-1995 byla populační hustota 0,33 páru/10km2. V letech 1998-1999 klesla na 0,12 párů /10km. No vy z vašimi dvěma páry potom asi trháte rekord. No a sýček se vám tam měl někde na kraji Ostravy objevit minulý rok. Pro ornitology to byly po letech předčasné vánoce.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.4.2022 21:08 Reaguje na Jarek SchindlerZkuste si představit panelák, který má 11 vchodů, 6 podlaží a 196 bytů a každý ten byt má několik nezaslepených větracích otvorů na fasádě. Ideální hnízdiště pro rorýsy, vrabce, sýčky, netopýry a podobnou drobotinu. A to je jenom jeden panelák, přičemž na tom sídlišti je nejrůznějších paneláků několik set. Kam se na to hrabe jakýkoliv les s pár vykotlanými stromy? Díky vyhozeným potravinám je tady celkem dost nejrůznějších hlodavců a protože u většiny vchodů jsou i záhonky s okrasnými kytkami, dají se v noci nasbírat i žížalky. A když je po dešti, tak i přes den. Jenom pro Vaši informaci - když jsem ještě ve větším choval vodní želvy, dalo se po dešti nasbírat na chodnících i půl litru žížal za hodinu. Tak se pak nedivte těm dvěma (minimálně) párům sýčků. Jenže pak se zateplilo, veškeré větrací otvory se zakryly mřížkami a všechno bylo jinak.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2022 21:17 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPopisujete to velmi přesvědčivě, nemám důvod Vám nevěřit, jen ten čas bych posunul už před milénium, aspoň podle slov Oty Z., tj. zateplování někdy v 80.-90. letech(??). Sýčci hnízdí na dobrých lokalitách 200-300m od sebe běžně, např. v Sofii se uvádělo až 140 párů. U něho je otázka přežít zimu, teplejší část roku zvládá včetně krmení mladých vcelku dobře.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.4.2022 21:36 Reaguje na Karel ZvářalNemám kam couvat. V Ostravě Porubě se bytové domy privatizovaly nějak od roku 1995 a teprve poté, až se převedly do osobního vlastnictví, se začaly zateplovat. Čili masovější zateplení bylo až nějak kolem roku 2000 a později. A do té doby měla drobotina kde hnízdit.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2022 23:22 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTak to je špica, protože mi uváděl, že prý mizeli už před zateplováním (tj. 80.-90.). Např. v Polsce a sev. Čechách jsou také početné městské populace i dnes, čili to je pro mě důležité info.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.4.2022 07:16 Reaguje na Karel ZvářalOno to hnízdění v panelácích mělo ještě jednu výhodu. Vzhledem k tomu, že kolem toho baráku pořád chodí lidi, tak si tam kuny netroufnou a ta drobotina má relativní klid. Pokud si udělá hnízdo v otvoru ve vyšším patře, tam už ty lidi nevnímá.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.4.2022 08:05 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKuna skalní je synatropizovaný, převážně noční tvor, takže z pohybu lidí (99% v tu dobu spí) si nic nedělá. Při mých pochůzkách se s nimi míjím na pár metrů, a ona spíše zvědavě kouká, než by vyplašeně mizela v dáli. Baráky jsou, resp. spíše byly, místem bezpečného hnízdění, a to pro všechny zmíněné druhy, ze kterých i ten sýček měl profit. Takže z toho lze dovodit, že při minimální péči (budky, méně sečí) je tento druh (ale i ostatní) možno do měst vrátit, možná už ne v původních počtech, ale aspoň něco.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.4.2022 20:07 Reaguje na Karel ZvářalCelá řada lidí dělá v třísměnných provozech, takže pohyb je tam imrvére furt. A zapomínáte na jednu věc. Spousta lidí má doma pejska. Jenom v našem vchodě je jich asi pět. Kde je taková koncentrace psů, kuna asi nepobývá ráda.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2022 03:50 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTa kuna má dnes únikovou vzdálenost na úrovni městského holuba nebo březňačky. U nás též chovají psy, před kterými v nejhorším vyhupne na strom. Jinak tu máme i zajíce, spává pod převisy smrku. A ani ona by nevadila, po stěnách nelozí, jen kdyby ta travní krytina byla, nikoliv (téměř) holá zem. Takže díky za diskusi, třeba to někomu z těch úředních šimlů nasadí brouka:-)
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
6.4.2022 13:59 Reaguje na Karel ZvářalZajíce tu máme taky asi dva. Nejsou provokatéři a nehecují pejsky. Jo a kolem paneláku nám tu rostou houby. Dokonce i kozáky a křemenáče.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
4.4.2022 08:28 Se zájmem jsem si pročítal diskuzi... ohledně políček.., Je řada parcel, které vlastní obce a jsou třeba zatravněné na pěstování dotací... Porost se musí 2x posekat, na jaře se vším co tam žije. Toto je v zájmu nás všech dotováno z naší práce těch co ještě dělají. Také dotujeme včelaře, také dotujeme myslivce ( pokud někdo jednorázově vybije černou nad průměr z odlovů za 5let) dostane dotaci atd .... Opravdu je nevyhnutelná ta doba dotační?
K plevelům u kamaráda v honitbě se stavěl úsek D35 na haldách se zeminou vyrostl plevel a na odkryté stavbě bylo místo pro slunění a osoušení. Výsledek byl takový, že bez vypouštění lovili bažanta a zajíce jak v 70 letech. Najednou tam byli vidět hejna koroptví.
K roztroušené zeleni, dříve u každého domu byl ovocný sad se různým typem ovoce, jablka, hrušky, švestky, třešně ... Dnes si raději koupíme ovoce z dovozu. A když vezete kvas do pěstitelské pálenice tak Vám na propal nestačí 5000Kč. Za tuto částku si můžete koupit ekvivalent bez práce cca 25l tuzemáku. Není zde něco v daních špatně nastaveno? Sad je pro hmyz a ptáky něco jako fastfood.
Moudrý král osvícený panovník vydá jednoduchý patent, kterým zruší nesmyslné daně a následné dotace A hned je lidu do zpěvu. Zazvonil zvonec a je konec pohádky....
Odpovědět
K plevelům u kamaráda v honitbě se stavěl úsek D35 na haldách se zeminou vyrostl plevel a na odkryté stavbě bylo místo pro slunění a osoušení. Výsledek byl takový, že bez vypouštění lovili bažanta a zajíce jak v 70 letech. Najednou tam byli vidět hejna koroptví.
K roztroušené zeleni, dříve u každého domu byl ovocný sad se různým typem ovoce, jablka, hrušky, švestky, třešně ... Dnes si raději koupíme ovoce z dovozu. A když vezete kvas do pěstitelské pálenice tak Vám na propal nestačí 5000Kč. Za tuto částku si můžete koupit ekvivalent bez práce cca 25l tuzemáku. Není zde něco v daních špatně nastaveno? Sad je pro hmyz a ptáky něco jako fastfood.
Moudrý král osvícený panovník vydá jednoduchý patent, kterým zruší nesmyslné daně a následné dotace A hned je lidu do zpěvu. Zazvonil zvonec a je konec pohádky....
Karel Zvářal
4.4.2022 08:35 Reaguje na Jaroslav VozábMáte naprostou pravdu, dotace nastavoval snad nějaký Naschválníček, jinak to není možný. Asi si vzali příklad z Terazkyho: posekať, všetko posekať! Pak nemá ubývat hmyz, ptáci, jiná zvěř... Všechno prostě musí být tzv. HEZKÉ, rozuměj jen drn a hlína. A na to jsou dotace. Kocourkov hadra!
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.4.2022 08:40 Reaguje na Karel ZvářalDotace nejsou vytvořeny proto, aby někomu pomohly. Ty jsou proto, aby se na nich uživilo co nejvíce úředníků. A čím složitější systém dotací, tím lépe, protože se na žádostech o dotace přiživí i spousta firem, které ty žádosti vyřizují. A tomu všemu se říká podpora podnikání.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2022 08:43 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNa obci je většinou pracovník, který má sečení v popisu práce. Je to jako s těmi hraboši, lidé prostě plevely ("bordel") nechtějí. Dřív si na kopřivy chodili s kosou, dnes je to biodpad.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2022 08:49 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo je to, co v článku nazývám "chorobnou čistotou". Nic se nemá přehánět, ani s predátory, ani s jejich hubením, ale ani zbožšťováním. U plevelů podobně - pokud ničemu nepřekážejí, nechat, přírodě to jen a jen pomůže, motýli a stehlíci poděkují.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.4.2022 08:59 Reaguje na Karel ZvářalTo už jsme tu řešili loni. Pokud by někdo měl neposekanou zahradu, sousedi by ho pomluvili, že je líný. A tak radši každý týden vytáhne sekačku, čímž ruší okolí, aby měl trávník jako lusk. Sice v něm nic nežije, nic se na něm nenakrmí, ale nikdo jej nebude pomlouvat. A když jste zmínil ten "bioodpad", tak každý rok chodím na kopřivy. Dělám z nich tablety pro některé druhy akvarijních ryb, v mražáku mám pořád pár kostek spařených kopřiv na špenát a tu vodu po spaření kopřiv manželka používá na oplachování vlasů. Ale pro některé jsem divnej.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2022 09:02 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTak divnej byste nebyl, pokud celý den brejlíte choďa ulicemi do dotykáče. Cokoliv jiného, natož konané za branami města, zavání úchyláctvím.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.4.2022 10:05 Reaguje na Karel ZvářalDotykáč nevlastním. Pouze klasický tlačítkový tydlifón. Ale ten minulý mi vydržel 7 let, což je doba, o které si dotykáče mohou nechat jenom zdát. Ten současný je mladík a mám ho teprve tři roky.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2022 10:49 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMám lg z r. 07, rozmery 50x95 (opravdu kapesní) a umí všechno, včetně focení a pouštění hlasů. Jako oko v hlavě (pěnové pouzdro), bo z těch tabletů a dotykáčů by mi asi jeblo. To byl ne jeden, ale dva kroky zpět.
Odpovědět
Jakub Graňák
4.4.2022 13:44 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAle kdeže, já mám dotykáč samsung A3 už osm let, a je úplně v cajku, kámoš měl dotykáč dokonce 11 let a měnil ho jenom kvůli tomu, že mu spadl, když si s ním svítil do studny.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.4.2022 20:57 Reaguje na Jakub GraňákReprodukoval jsem jenom zkušenosti ze svého okolí, kde ty dotykáče vydrží fakt asi dva až tři roky. Zase je otázka, pokud ho někdo má jenom na telefonování a focení a nebo když s ním někdo pořád hraje hry a surfuje bůhvíkde.
Odpovědět
Jakub Graňák
4.4.2022 21:40 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTěžko říct, mám ho fakt jenom na to co píšete plus sem tam svícení, i když poněkud obezřetněji oproti výše zmíněnému kolegovi:-)
Odpovědět
Jakub Graňák
4.4.2022 13:51 Reaguje na Jaroslav VozábProblém není v dotacích jako takových, ale v nastavení podmínek. To komu ty podmínky vyhovovaly, či vyhovují, si můžeme udělat obrázek z pokřiku, který se nedávno strhl, když začalo ministerstvo šachovat s návazností výše dotace na velikost podniku. Dotace by měly být vázány na způsob hospodaření, nikoli na velikost... a jak vidíte v tomto směru se "nic" nezměnilo, takže jedeme dál cestou černou podél bílých skal
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
4.4.2022 10:54Chovat a vypouštět do přírody hraboše není vůbec dobrý nápad. Ve chvíli, kdy hraboše začnete úmyslně množit a chovat v zajetí, stává se z něj hospodářské zvíře (ústřední evidence, náušnice s číslem, hlášení změn stavů, přepočty na velkou dobytčí jednotku, jak sledovat stavy těchto zvířat po vypuštění do přírody, když už jednou budou mít evidenční číslo?). S tím souvisí nutnost tato zvířata krmit záměrně pěstovanými plodinami, čímž dochází ke konkurenci v potravním řetězci člověka a ochránci klimatu začnou proti hrabošům protestovat. Hraboši zkonzumované krmivo by se přeci mohlo využít pro lidskou spotřebu a nikoliv plýtvat vodou a pohonnými hmotami na výživu hrabošů, tudíž hraboši začnou škodit klimatu a dostanou se na černou listinu Green dealu. Ovšem na druhou stranu je hraboš malý savec, tito mají jemné, světlé a určitě velmi zdravé maso. Je tedy otázkou, jestli nakonec záměrně chované hraboše při jejich schopnosti závratně rychle se množit, nevyužít spíše právě pro výživu lidí. Bojovníci za zdravější skladbu jídelníčku by je možná nakonec jako součást pestré a vyvážené stravy přivítali. Takže nejzásadnější otázka není chovat či nechovat, ale: opravdu je moudré záměrné chované hraboše do přírody vypouštět, když mají i další perspektivy využití?
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2022 11:06 Reaguje na Marcela JezberováVidíte, to mě vůbec nenapadlo, to by byl ale ještě větší poprásk na laguně. To bych spíše uspěl s těmi poněkud většími Hraboši, ale někde na Papui. Byť ten arvalis voní nádherně, nabízet bych se ho neodvážil, maximálně jako aromaterapii.
Městské pozemky s krtky, kosy, hrdličkami a hřivnácři (Íčka by určitě slintali-) by těch pár "větších žížal" unesly. Bylo tomu tak dříve, žel, s novými normami není pro život na trávníku místo, max. pro hraní golfu. Ale zatím se zde nikdo o to nepokoušel, tak jsem zkusil svou hru já. Pokus nevyšel ze známých důvodů: kde nic není, ani..., resp. hodně psů, prckova smrt.
Odpovědět
Městské pozemky s krtky, kosy, hrdličkami a hřivnácři (Íčka by určitě slintali-) by těch pár "větších žížal" unesly. Bylo tomu tak dříve, žel, s novými normami není pro život na trávníku místo, max. pro hraní golfu. Ale zatím se zde nikdo o to nepokoušel, tak jsem zkusil svou hru já. Pokus nevyšel ze známých důvodů: kde nic není, ani..., resp. hodně psů, prckova smrt.
BM
Břetislav Machaček
4.4.2022 17:44 Reaguje na Karel ZvářalPřed chvílí jsem se vrátil z lesa, kde jsem chtěl uklidit
nově vyhozenou a rozkousanou papírovou krabici vyplněnou
senem a zbytky papíru. A ouhá, někdo se zbavil živého strakatého potkana, který přede mnou ani neutíkal. Tak
jsem mu zlikvidoval byteček a doufám, že se brzo stane
živým krmivem pro predátory. Takže nejenom hraboši,
ale už i vysazování potkanů bude asi brzo praxí. Já
vypouštění hrabošů daleko od zahrady nebráním, ale asi
by jste neměl mé sympatie, když by jste mi je vypouštěl
v okolí mé zahrady. Oni ti hraboši jsou schopni zničit
i záhony s tulipány a dokonce jedovatými narcisy a modřenci. Mi kdysi zlikvidovali 6OO cibulí tulipánů a jejich obrubu z narcisů a modřenců za jednu zimu. Na zahradě je nemiluji
ani kvůli bramborám, když mi sklizejí 1/5 úrody a to nehovořím o hryzcích, kteří zlikvidují všechny kořeny ovocných stromků mimo košíky z pletiva. Prosím opatrně
v tom, kam je vysadit a kde je podporovat v množení.
V mém okolí to není asi moc potřeba, protože černou u nás myslivci loví tak poctivě, že nebýt migrace odjinud, tak
tu není asi žádná. Mezí tu je stejně jako před 50 léty a remízků z bývalých polí naopak přibylo. Horší to je pouze
se stavem jiných predátorů, kteří konkurují vyloženým myšilovům a kteří se uživí i jinak. Lišky už nemyškují, ale loví slepice a kachny divoké a jezevci se nacpávají žábami
a ještěrkami. Marná je snaha je ulovit, když je tu doba hájení, etika, sklopce zničí "ochránci" a ano i u nás podřezali myslivci posed z kterého střílel ty lišky z blízké nory na bývalé skládce stavební suti, kde by byl risk i norovat. Jinak ono to je s podmínka pro život sýčků místo
od místa jiné a i sýček se stává kořistí jiných predátorů. Můžete je krmit jak chcete, pokud se jimi krmí kuny a nebo jim vylétlá mláďata uklovou sojky jako puštíkovi z lesa
od mého včelína rok, co rok. Tady jsou rezervy, ale o tom píšete i vy. Pomalu už lámu hůl nad drobnými pěvci i těmi sýčky a puštíky. Zase už naletěly sojky a hledají hnízda pěvců, když už je vyplenily v lese.
Odpovědět
nově vyhozenou a rozkousanou papírovou krabici vyplněnou
senem a zbytky papíru. A ouhá, někdo se zbavil živého strakatého potkana, který přede mnou ani neutíkal. Tak
jsem mu zlikvidoval byteček a doufám, že se brzo stane
živým krmivem pro predátory. Takže nejenom hraboši,
ale už i vysazování potkanů bude asi brzo praxí. Já
vypouštění hrabošů daleko od zahrady nebráním, ale asi
by jste neměl mé sympatie, když by jste mi je vypouštěl
v okolí mé zahrady. Oni ti hraboši jsou schopni zničit
i záhony s tulipány a dokonce jedovatými narcisy a modřenci. Mi kdysi zlikvidovali 6OO cibulí tulipánů a jejich obrubu z narcisů a modřenců za jednu zimu. Na zahradě je nemiluji
ani kvůli bramborám, když mi sklizejí 1/5 úrody a to nehovořím o hryzcích, kteří zlikvidují všechny kořeny ovocných stromků mimo košíky z pletiva. Prosím opatrně
v tom, kam je vysadit a kde je podporovat v množení.
V mém okolí to není asi moc potřeba, protože černou u nás myslivci loví tak poctivě, že nebýt migrace odjinud, tak
tu není asi žádná. Mezí tu je stejně jako před 50 léty a remízků z bývalých polí naopak přibylo. Horší to je pouze
se stavem jiných predátorů, kteří konkurují vyloženým myšilovům a kteří se uživí i jinak. Lišky už nemyškují, ale loví slepice a kachny divoké a jezevci se nacpávají žábami
a ještěrkami. Marná je snaha je ulovit, když je tu doba hájení, etika, sklopce zničí "ochránci" a ano i u nás podřezali myslivci posed z kterého střílel ty lišky z blízké nory na bývalé skládce stavební suti, kde by byl risk i norovat. Jinak ono to je s podmínka pro život sýčků místo
od místa jiné a i sýček se stává kořistí jiných predátorů. Můžete je krmit jak chcete, pokud se jimi krmí kuny a nebo jim vylétlá mláďata uklovou sojky jako puštíkovi z lesa
od mého včelína rok, co rok. Tady jsou rezervy, ale o tom píšete i vy. Pomalu už lámu hůl nad drobnými pěvci i těmi sýčky a puštíky. Zase už naletěly sojky a hledají hnízda pěvců, když už je vyplenily v lese.
Karel Zvářal
4.4.2022 18:11 Reaguje na Břetislav MachačekPane Machačku, léta letoucí jsem čekal, kdy konečně začne MŽP konat, kdy ta stokrát omletá ekologie nabyde konkrétní podoby. Nejenže se nedělo nic, bylo to horší a horší – větší lány, méně mezí, k tomu kuku, řepka, soláry… jen té zvěře jaksi nepřibývalo, naopak, i to málo, co ještě přežívalo, šlo směrem kopr. Tak jsem se rozhodl, že zkusím něco sám, když ani u úřadů jsem pro to nenašel pochopení. A věřte nebo ne, ono to v podstatě jde, jen se musíme zaměřit na ty největší průsery (pasti, predace, potrava), o kterých jsem psal dříve i teď. Pokud na kraji města je sýček schopen přežít dvě zimy, dává mi to naději do budoucna. A s kritikou je to jako s tou karavanou… ta byla, je a bude. Kdyby se člověk ptal kdejaké …, to by asi nakonec nedělal nic. Neb kdo nic nedělá, nic nezkazí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.4.2022 18:49 Reaguje na Karel ZvářalMáte pravdu a víte jaké mám nutkání ty sojky sám
pytlácky zlikvidovat? Mám pouze obavu, že budu na
stará kolena vláčen tiskem z nelegálního lovu.
Ona by stačila vzduchovka, když už mezi domy nesmí
kamarád myslivec střílet s brokovnicí. Kdysi byly
újedi, výrovky a jiná místa, kam se škodná lákala,
ale spoléhat se na náhodné setkání a v době mimo
hájení, už nebaví ani skalní myslivce. Chtělo by
to pokus s jedním krajem, kam by se vrátily
předrevoluční doby a způsoby lovu predátorů a
porovnat stav všeho živého se zbytkem republiky
za takových pět let. Myslím si, že by to mohl
být pádný argument, co hájit, co regulovat a jak
postupovat při komplexní ochraně přírody. Ten
způsob ikonizace některých druhů se neosvědčil,
ale nikdo odpovědný, pokud neztratil rozum, nemá odvahu říci dost, když to lze ještě zachránit.
Takže opravdu lámu hůl a pouze pozoruji ten zmar.
Odpovědět
pytlácky zlikvidovat? Mám pouze obavu, že budu na
stará kolena vláčen tiskem z nelegálního lovu.
Ona by stačila vzduchovka, když už mezi domy nesmí
kamarád myslivec střílet s brokovnicí. Kdysi byly
újedi, výrovky a jiná místa, kam se škodná lákala,
ale spoléhat se na náhodné setkání a v době mimo
hájení, už nebaví ani skalní myslivce. Chtělo by
to pokus s jedním krajem, kam by se vrátily
předrevoluční doby a způsoby lovu predátorů a
porovnat stav všeho živého se zbytkem republiky
za takových pět let. Myslím si, že by to mohl
být pádný argument, co hájit, co regulovat a jak
postupovat při komplexní ochraně přírody. Ten
způsob ikonizace některých druhů se neosvědčil,
ale nikdo odpovědný, pokud neztratil rozum, nemá odvahu říci dost, když to lze ještě zachránit.
Takže opravdu lámu hůl a pouze pozoruji ten zmar.
Karel Zvářal
4.4.2022 19:01 Reaguje na Břetislav MachačekOdpuzovače a plašiče krtků, hryzců, jedy, gely, pasti na krtky
Mechanická ochrana proti ptactvu, elektronické odpuzovače a plašiče ptáků
Zbavte se obtížných komárů, ovádů, much a vos pomocí lapačů hmyzu
Jj, dobře už bylo, z tohoto moc optimismu nekouká.
Odpovědět
Mechanická ochrana proti ptactvu, elektronické odpuzovače a plašiče ptáků
Zbavte se obtížných komárů, ovádů, much a vos pomocí lapačů hmyzu
Jj, dobře už bylo, z tohoto moc optimismu nekouká.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.4.2022 21:15 Reaguje na Karel ZvářalIdeální jsou biolapače. Jeden rok nám na chatě hnízdili přímo nad vchodem sršni a široko daleko nebyly vosy. Bohužel s tím asi dostaly po sedínce i včely.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.4.2022 11:39 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZkuste jako návnadu použít pivo. To chutná sršňům, vosám a mouchám. Včely ho ignorují. Jinak i výše uvedený hmyz je potřebný, pokud vysloveně nikoho neohrožuje a neškodí třeba včelstvům. Ony ty
vosy jsou schopny zničit oddělek
a dokonce i slabší včelstvo. Ale
až sem dolétne sršeň asijská, tak
to bude teprve katastrofa. Jó to
je ta globalizace s dovozem dobra,
ale i zla z celého světa.
Odpovědět
vosy jsou schopny zničit oddělek
a dokonce i slabší včelstvo. Ale
až sem dolétne sršeň asijská, tak
to bude teprve katastrofa. Jó to
je ta globalizace s dovozem dobra,
ale i zla z celého světa.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.4.2022 16:26 Reaguje na Břetislav MachačekFrfně mi nikdy nevadili. Na rozdíl od vos jsou vysloveně flegamtici. KLidně si nechám sršně pochodovat po ruce, aniž bych se obával, že mě bodne. Vosa je hysterka, u té bych si to nerisknul. Navíc, jak jsem výše napsal, jedno sršní hnízdo dokáže citelně oslabit vosí populaci v širokém okolí.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2022 19:14 Reaguje na Břetislav MachačekOdpálil jsem nechca jeden rámeček s vkládanými odkazy a delším textem, tak to zopáknu. Ano, jsem pro, psal jste o tom i dříve, já jsem také kdysi dávno v M. navrhoval něco podobného, a ono to nedávno uskutečnili v Rakousku (psal pan Knap v jiné diskusi). Výsledky jednoznačné ve prospěch kontroly člověkem oproti bezzásahovosti, samozřejmě, že to bylo okamžitě napadeno (muzejník a kol.), ale to se dá čekat, ti budou zatloukat i nos mezi očima. Ale nevzdáme to, s věčnou vlastností je třeba bojovat.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
5.4.2022 09:37Racek šedý je u nás na vzestupu? Co tak se pane Zvářal věnovat jen sovám, o kterých něco víte, u vodních ptaků jste zcela mimo..
Odpovědět
Karel Zvářal
5.4.2022 12:27 Reaguje na Karel PavelkaPane Pavelko, nepřipadáte si někdy s tím trefováním kotníků poněkud trapně? Nejste náhodou muzejník a neměl byste se raději věnovat oprašování exponátů v depozitářích? A jinak, co myslíte - když jsem tuto zimu viděl více r. šedých než chechtavých, mám čekat, až to někdo vygůglí z ciziny a budou jiní "vědci" přebírat a citovat?
Odpovědět
Karel Zvářal
5.4.2022 13:16 Reaguje na Karel PavelkaAbych předešel nájezdům třístovkářů, je pravděpodobné, že to byli r. středomořští, ale i tak to nic nemění na faktu, že v minulosti se tu neukazovali. Propad r. chechtavého jste takticky obešel, neb to je to, oč tu běží - mizení menších druhů na úkor silnějších predátorů. A k článku jako celku se samozřejmě neumíte vyjádřit, neb dovede jen Kopat a plivat.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2022 18:09 Reaguje na Karel PavelkaA mimochodem, když už jsme o tom věnování se svému oboru. Já jsem udělal nevýznamnou chybu při určení nepůvodního druhu, ale “odborníci” NEVĚDÍ, proč ubývá racků. Jako by si nevšimli těch norků, vyder, mývalů, pochopů, vran aj. dobrodinců, kteří jsou díky ochraně predátorů na vzestupu. Tak kdo je potom větší dutohlav?
"Počet racků chechtavých se do 80. let 20. století zvyšoval na území celé Evropy, zřejmě díky stále menší početnosti dravců a jejich přizpůsobivosti lidské společnosti. Poté však došlo na mnoha místech areálu k výraznému poklesu – mimo České republiky např. v Dánsku (zde o 50 %), Švédsku, Finsku a Lotyšsku. Důvody tohoto poklesu nejsou známy.[5]" Teta Wiki.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku
Odpovědět
"Počet racků chechtavých se do 80. let 20. století zvyšoval na území celé Evropy, zřejmě díky stále menší početnosti dravců a jejich přizpůsobivosti lidské společnosti. Poté však došlo na mnoha místech areálu k výraznému poklesu – mimo České republiky např. v Dánsku (zde o 50 %), Švédsku, Finsku a Lotyšsku. Důvody tohoto poklesu nejsou známy.[5]" Teta Wiki.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku
SV
Slavomil Vinkler
6.4.2022 19:13 Reaguje na Karel ZvářalA celkem souhlas, straky, sojky, vrány a krkavci dovedou zlikvidovat hnízda fest. Zejména ta viditelná, vodní ptáci, kurovití... A taky vytlačí menší dravce, poštolku, káni, sovy.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
5.4.2022 11:12Slušný článek k zamyšlení.
Nicméně tady u nás je málo sekaných travních porostů ještě pořád dost a je určitě dost i hrabošů i myšic. Myšice mám mimochodem i v baráku a je to dost obtížný škůdce.
Ale přidám ještě další věc k zamyšlení a sice stále rostoucí světelné znečištění. Nedávno jsem o tom viděl pořad a podle toho toto světelné zněčištění zásadně likviduje noční hmyz, třeba zrovna ty chrousty a chroustky. Tím, že je soustřeďuje k světlům. Dále světelné znečištění má nepříznivý vliv na drobné ptáky, zejméně pěvce, protože zasahuje do jejich procesu výběru nejlepších jedinců k páření zpěvem. A potom má, zejména moderní bílé osvětlení LED, které oproti starším světlům obsahuje i modrou složku, nepřiznivý vliv na biorytmy i denních živočichů.
Odpovědět
Nicméně tady u nás je málo sekaných travních porostů ještě pořád dost a je určitě dost i hrabošů i myšic. Myšice mám mimochodem i v baráku a je to dost obtížný škůdce.
Ale přidám ještě další věc k zamyšlení a sice stále rostoucí světelné znečištění. Nedávno jsem o tom viděl pořad a podle toho toto světelné zněčištění zásadně likviduje noční hmyz, třeba zrovna ty chrousty a chroustky. Tím, že je soustřeďuje k světlům. Dále světelné znečištění má nepříznivý vliv na drobné ptáky, zejméně pěvce, protože zasahuje do jejich procesu výběru nejlepších jedinců k páření zpěvem. A potom má, zejména moderní bílé osvětlení LED, které oproti starším světlům obsahuje i modrou složku, nepřiznivý vliv na biorytmy i denních živočichů.
Karel Zvářal
5.4.2022 12:00 Reaguje na Radim PolášekPane Polášku, děkuji za vstup, o tom světelném smogu jsem psal jinde, když ve Švýcarech sváděli úbytek lelka právě na ten "smog" (Avifauna r. 20?). Ale on loví za úplňku, a také není nijak oslněn, dvakrát jsem ho zvedl kdysi v dětství ve dne, a v klidu se mezi větvemi proháčkovali, aniž by se uhodili do hlavy.
Mně spíš vadí ten informační smog, kdy se pravé důvody zamlčují či bagatelizují, a místo nich se vytahují "vědecky ověřené" nesmysly.
Odpovědět
Mně spíš vadí ten informační smog, kdy se pravé důvody zamlčují či bagatelizují, a místo nich se vytahují "vědecky ověřené" nesmysly.
RP
Radim Polášek
5.4.2022 11:16Jinak ale taky článek ukazuje, jak je správná ochrana přírody relativní věc. Když člověk selektivní ochranou jedněch živočichů a prohlašováním a vybíjením jiných živočichů chce od stolu tu přírodu nějak ovliňovat. Vždy dozajista s úmyslem činit dobro, ale stovkou způsobů a pokaždé jinak a občas ty způsoby jdou přímo proti sobě.
Odpovědět
me
meluzína
5.4.2022 11:54Mám v dohledu parcelu odhadem 150x150m které říkám "biologický experiment". Před 10-12 lety jí koupil že na ní bude stavět. Kus obyčejného pole oplotil a nestará se (díkybohu za to, anglický trávník bych tam teď viděla opravdu nerada, je to krásná a životem kypící džungle).
Pár let na tom rostla "nízká step" po kolena - nejdřív bodláky, lebeda, lopuchy, vysoká travní stařina. Později "střední step" do výše ramen - různá drobná křovíčka, momentálně je výška nad hlavu a nejvýraznější jsou jívy a břízy. Je to husté odspoda, má to ty 3 nízká patra, která mají podle
mě malá zvířata ráda. Vloni kdosi vysadil vrátka hrazení a udělal si džunglí průchod, procházejí tudy pejskaři, jinak tam lidi několik let nevstoupili. Žije tam neuvěřitelné množství malých ptáků, hmyzu, občas vidím dírku do země od hlodavců.
Při jiné diskuzi kdy jsem se ptala, proč není možné nechat aspoň ten šípkový keřík hůř dostupných koutech polí mi tu někdo vysvětlil že to nejde, zemědělci by byla odebrána za ten šípek dotace a on by přišel o peníze.
Já osobně bych byla moc ráda, kdyby se systém nějak změnil, aby zemědělec nebyl za ten šípek bit, ale naopak, aby mohl někde ve své výměře udělat aspoň pár m2 podobné divočiny, a byl za to odměněn. Ať už tomu budeme říkat mez, nebo úhor, nebo cokoliv.
Pro ty kdo se chystají mi napsat "tak si to udělej sama na svém pozemku", což mi tu píšou pokaždé, chci jen dopředu nahlásit, že na svém pozemku taková místa kde neseču mám a také usilovně sázím křovíčka - ale moje pastvinka uprostřed lánů nic moc nezmění. I když i tady je vidět velká změna - když jsem přebírala strniště po řepce, nebyl tu jediný ptáček, jen miliarda myších děr, dnes tu mám malé ptáky, zajíčky pod paletama, a dravci mi sedávají na ohradě a koukají do trávy. Straky tu také byly, už nejsou, mám na to teorii, že sem raději nelétají, protože by se mohly stát večeří většího dravce.
Odpovědět
Pár let na tom rostla "nízká step" po kolena - nejdřív bodláky, lebeda, lopuchy, vysoká travní stařina. Později "střední step" do výše ramen - různá drobná křovíčka, momentálně je výška nad hlavu a nejvýraznější jsou jívy a břízy. Je to husté odspoda, má to ty 3 nízká patra, která mají podle
mě malá zvířata ráda. Vloni kdosi vysadil vrátka hrazení a udělal si džunglí průchod, procházejí tudy pejskaři, jinak tam lidi několik let nevstoupili. Žije tam neuvěřitelné množství malých ptáků, hmyzu, občas vidím dírku do země od hlodavců.
Při jiné diskuzi kdy jsem se ptala, proč není možné nechat aspoň ten šípkový keřík hůř dostupných koutech polí mi tu někdo vysvětlil že to nejde, zemědělci by byla odebrána za ten šípek dotace a on by přišel o peníze.
Já osobně bych byla moc ráda, kdyby se systém nějak změnil, aby zemědělec nebyl za ten šípek bit, ale naopak, aby mohl někde ve své výměře udělat aspoň pár m2 podobné divočiny, a byl za to odměněn. Ať už tomu budeme říkat mez, nebo úhor, nebo cokoliv.
Pro ty kdo se chystají mi napsat "tak si to udělej sama na svém pozemku", což mi tu píšou pokaždé, chci jen dopředu nahlásit, že na svém pozemku taková místa kde neseču mám a také usilovně sázím křovíčka - ale moje pastvinka uprostřed lánů nic moc nezmění. I když i tady je vidět velká změna - když jsem přebírala strniště po řepce, nebyl tu jediný ptáček, jen miliarda myších děr, dnes tu mám malé ptáky, zajíčky pod paletama, a dravci mi sedávají na ohradě a koukají do trávy. Straky tu také byly, už nejsou, mám na to teorii, že sem raději nelétají, protože by se mohly stát večeří většího dravce.
Karel Zvářal
5.4.2022 12:06 Reaguje na meluzínaMeluzíno, děkuji za vstup, o tohle marně svádím bitvu posledních dvacet let. Jinak za zmizelé straky buďte ráda, za to někdo zaslouží pochvalu, bo jinde jich jsou mraky. A ano, systém dotací je nastaven nikoliv ekologicky, ale antiekologicky.
Osobně bych dal do podmínek určité procento netknutých ploch s buření a divočinou (v bruselštině "bordelem"), které by dalo aspoň minimální šanci životu. Protože to, čeho jsme svědky poslední dekády, je názorná ukázka, jak by se to dělat nemělo. Zisk za každou cenu, doslova přes mrtvoly.
Odpovědět
Osobně bych dal do podmínek určité procento netknutých ploch s buření a divočinou (v bruselštině "bordelem"), které by dalo aspoň minimální šanci životu. Protože to, čeho jsme svědky poslední dekády, je názorná ukázka, jak by se to dělat nemělo. Zisk za každou cenu, doslova přes mrtvoly.
me
meluzína
6.4.2022 13:33 Reaguje na Karel ZvářalSnad se to zlepší, snad se lidé vrátí ke své půdě. Já jsem byla u nás ve vsi první, kdo si vyžádal svůj "culík" zpět a začal na něm hospodařit. Minulý týden si ke mě v saloonu přisedla neznámá paní a začala se vyptávat jak jsem to udělala... co je potřeba aby si mohla vzít zpět své propachtované pole, že její děda tam míval sad a pastvinu pro ovce a ona chodí kolem venčit psa, má pár ovcí na zahradě a ráda by to obnovila. Udělalo mi to velkou radost, snad nás kdo se chtějí vrátit k půdě časem bude víc a i malý ostrůvek v monokulturní poušti pomůže i když nespasí.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2022 18:32 Reaguje na meluzínaKaždý ostrůvek života je dobrý, obsadí ho třeba strnad, křivánek, koroptev nebo zajoch. Ale mnohem větší význam to má psychologický, jak píšete. Lidi se rádi opičí (pardon, kopírují druhé), takže efektem sněhové koule se přidají další, aby taky nezaostávali za trendem. Jak říkáme my češtináři: super!-)
Odpovědět
me
meluzína
7.4.2022 11:49 Reaguje na Karel ZvářalJe to hrozně těžká situace, každá vláda sice stále omílá že je potřeba rozdělit lány a vytvářet meze a ostrůvky, ale v reálu tahle potřeba vždycky vyvane do diskuze o penězích a dotacích a kolik a komu platit nebo neplatit a ten můj vysněný nezaoraný chudák polní šípek jde zase k šípku... protože těch pár křovíček a ptáčků do státní kasy žádné peníze nenasype.
A na úrovni místních úřadů - pro ně jsou lidi kteří chtějí hospodařit na svém velká obtíž, nezapadají do tabulek a územních plánů.
Odpovědět
A na úrovni místních úřadů - pro ně jsou lidi kteří chtějí hospodařit na svém velká obtíž, nezapadají do tabulek a územních plánů.
SV
Slavomil Vinkler
6.4.2022 19:08 Reaguje na meluzínaNo ono to nestarat se vůbec je taky špatně. Co nejvíce chybí je step, lesostep. Tj. tak jako dříve mez či kopeček, sice málo ale občas a mozaikovitě sečená, či spásaná, sem tam keř a sem tam strom. Zcela zarostlý pozemek křovím je taky sterilní - jako to pole. sečená
Odpovědět
me
meluzína
7.4.2022 11:57 Reaguje na Slavomil VinklerTen můj zdálky sledovaný "biologický experiment" sterilní není. Někdy si říkám že je škoda, že jsem před těmi pár lety nezačala vést deník:-), pěkně měsíc po měsíci zapisovat, co se tam děje. Bylo by to zajímavé čtení, ale popravdě mě nenapadlo, že se ze strniště za pár let stane tak živé místo. A ano, máte naprostou pravdu, mozaika je potřeba, v dnešní situaci jsem ráda i za malá křovíčka zapomenutá rohu polí, křovíčka kolem vysokého vedení, pruhy vysoké trávy na hranicích, cokoliv je lepší než lán od obzoru k obzoru.
Odpovědět
MK
