Karel Zvářal: Pomáhat neikonickému, pronásledovanému, avšak potřebnému druhu?
Drobný, leč vyhledávaný
Mezi ubývajícími druhy naší přírody – a zřejmě tomu mnozí nebudou věřit – je i drobný hlodavec otevřené krajiny, zemědělci proklínaný, hraboš polní. Ten se vyznačuje tří až pětiletými cyklickými gradacemi s náhlými poklesy stavů téměř k nule. Ač má druhové jméno polní podobně jako zajíc, je to původně tvor stepní! Na loukách se vyskytuje běžně, a škody, tedy požerky, zde způsobené, v porovnání s těmi na polích, jsou zcela zanedbatelné. Trávní porosty s norkami a chodníčky rychle regenerují, takže rok po gradaci jsou opět pěkně zapojené.Na početnosti hraboše a jiných hlodavců závisí celá řada chráněných druhů, jako jsou sovy, dravci, lasicovité šelmy, hadi. Například tchoř byl ještě donedávna loven, dnes je však chráněn, neboť trpí jednak nedostatkem potravy, ale také predačním tlakem od silnější konkurence. A vidět dnes kdysi hojnou kolčavu je doslova slavnostní okamžik.
Proto je namístě otázka, zda stávající systém ochrany myslí na všechny druhy stejně, nebo jen na ty vybrané, „ikonické“. Jistě, nelze neocenit návrat rysa, vlka, výra či orlů do dnešní krajiny. Ale na druhou stranu je neodpustitelné přehlížet propad početnosti dříve obecných druhů, z nichž řada je na pokraji vyhynutí.
Nejen sysel či koroptev, ale i hraboš zasluhuje ochranářskou péči!
Kriticky ohrožení sysel a koroptev se v zajetí odchovávají a vypouští na vhodných lokalitách. O něco podobného by bylo namístě zaměřit se i u hraboše. Jeho chov není náročný, dá se držet v domácích podmínkách stejně jako křeček či morče. Jako potrava se osvědčilo celoročně zelené krmení (tráva, pampeliška, vojtěška, řepka), trocha mrkve, suchého chleba, ždibek masa. Pít nepotřebuje, do misky s vodou s oblibou kálí. K úkrytu mu stačí kupka sena nebo papírová krabička na vejce, kterou pilně okusuje a zmenšuje.V malé ubikaci velikosti akvária (plastovém boxu) pro dvě samičky a samečka se množí téměř celoročně, ztráty úhynem za 22 měsíců chovu nebyly žádné. Celkem bylo autorem odchováno cca 200 mláďat, a spolu s dalšími 70-ti hraboši odchycenými v přírodě bylo vypouštěno v městském a příměstském prostředí na trávní porosty s blízkým výskytem sýčka. Neboť u této ještě nedávno hojné sovičky pokles početnosti závisí nejen na přítomnosti bezpečných hnízdišť (speciálně upravených budek), ale i dostatku potravních zdrojů, zejména v zimním období.
Odchovaní či odchycení hraboši se usadili 0 – 60 m od místa vypuštění. Jako kořist byli okamžitě zaregistrováni, takže drtivá většina z nich byla během několika málo týdnů či měsíců predována nejvíce kunami, kočkami, poštolkami a krtky. Dělo se tak proto, že v postgradačním (latentním) roce byla o kořist nouze, zatímco chovaní hraboši byli, navzdory předpokladům, početního kolapsu, ušetřeni. Vlivem silného predačního tlaku přežilo jen nepatrné procento vypouštěných hrabošů ve vyšší trávě, a to včetně jejich mláďat.
Řešením je zaloučená krajina s remízky a větrolamy
V letech „bez hraboše“, resp. při jeho latenci, nemusí myšilovní predátoři hladovět (a potažmo nehnízdí), ale druhy sov otevřené krajiny, tj. sýček, sova pálená, kalous, mohou lovit zejména myšice (křovinná, lesní, temnopásá), norníka nebo rejsky. Jejich gradační cykly se totiž s těmi hrabošími většinou střídají (Zvářal, Zprávy MOS 69/2011), což násobí šance k přežití a úspěšné reprodukci myšilovných sov.Aby takovou strategii mohli ptáci uplatňovat, k tomu je nutná přítomnost stromů a keřů, pod kterými tito drobní savci nacházejí potravu a úkryt. A jelikož při zcelování polí do dnešních obřích lánů bylo zničeno nepředstavitelné množství mezí, liniové zeleně i solitérů nejen kolem polních cest, je nanejvýš potřebné, aby alespoň část z nich byla obnovena. Zejména by to bylo žádoucí v okolí obcí s výskytem vzácných synantropních sov.
Jako nejvhodnější plodonosné dřeviny jsou dub, buk, habr a lípa. Naopak topol, jasan, bříza či akát plní sice krajinotvornou funkci („zelenou kulisu“), avšak kýženou biodiverzitu příliš nepodporují. Myšice nezřídka obsazují nízko instalované ptačí budky, takže je lze takto poměrně snadno monitorovat. Zpestřit potravní nabídku v dnešní uniformní pustině je základním předpokladem k návratu kdysi hojných druhů, které současné děti školou povinné znají maximálně z učebnic.
Věnujme proto pozornost přehlíženým a pronásledovaným druhům, stejně jako rozptýlené a liniové zeleni. Obojí má v přírodě nezastupitelný význam. Odměnou nám bude návrat tajemných charizmatických, povětšinou nočních stvoření.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (176)
Miroslav Vinkler
1.4.2022 07:56Díky za perfektní popis i návod jak dál!
Daniela V.
1.4.2022 08:53Břetislav Machaček
1.4.2022 09:00neustále staví od vrcholu a nepozorují zhroucenou základnu. Umělý odchov
potravy predátorů však podle mne zavání dnešním aprílem, protože k nasycení
predátorů by to musely už dnes být velkofarmy. Navíc dostatek potravy by
pouze povzbudil predátory k dalšímu množení. Řešení je bohužel jedno jediné
a tím je regulace běžných a existenčně neohrožených predátorů. Je načase
se k tomu postavit čelem na všech úrovních státní správy a ochrany přírody.
Strkání hlavy do písku ve smyslu samoregulace vše vyřeší, se už vymstilo
a ještě vymstí dokonce hladověním ohrožených druhů, kterým ty běžné silně
konkurují. Je rozdíl být sýčkem úzce zaměřeným na drobné hlodavce a hmyz
a nebo liškou se širokou škálou potravní nabídky. Pak tu jsou lovci, ale
kteří jsou zároveň mrchožrouti a sběrači odpadků, které nedostatek hrabošů neohrozí. No a nakonec všežravci, kteří jsou schopni nedostatek masité potravy nahradit potravou rostlinnou. Jejich přizpůsobivost přežít výpadek myšovitých je větší, než u vyložených myšilovů. Takže já jsem zastáncem regulace a to místy i radikální do doby, než se potravní pyramida opře
o životaschopné základy. Pokud k tomuto společnost nedospěje, tak bude
výsledkem její totální zroucení, které nakonec vyústí i k tomu příkrmu
predátorů a umělému odchovu jejich potravy za nemalých nákladů. Přitom
regulace by stála pouhý zlomek všech škod a nákladů, ale to by se musel
lidem navrátit zdravý selský rozum o čemž při čtení některých příspěvků fanatických vyznávačů ikon silně pochybuji.
Josef Novák
1.4.2022 12:20 Reaguje na Břetislav Machačekjedna s pomocí by bylo, kdyby se dodržoval zákon proti týrání zvířat u koček domácích. Každý choval zvířete ho muže nechat volně pobíhat bez dozoru jen na vlastních pozemcích, pokud je mimo, tak se jedná o únik zvířete a jeho majitel může dostat pokutu. Bohužel u koček se to moc neprosazuje, máme tady zhruba milion koček, z toho víc jak polovina jsou bezprizorní, bohužel všichni se tváří jako by se nic nedělo. Ornitologové píší články kam se podělo deset milionů ptáků, ale že jednou z hlavních příčin jsou kočičky, to nikde nenapíšou i když kupecké počty jsou jednoduché i kdyby připadalo v průměru na jednu kočičku padesát ptáků ročně. To nemluvím o dalších druzích živočichů plazů, obojživelníků, netopýrů atd. včetně jejich potravní konkurenci. Kočka jako jeden z mála predátorů loví i když nemá hlad. Z myslivců ,kteří dříve lovili toulavé kočky jsou vrazi nebohých kočiček.
Jakub Graňák
1.4.2022 14:09 Reaguje na Josef NovákBřetislav Machaček
1.4.2022 14:15 Reaguje na Josef Nováki milovaným tvorem aktivistů, kteří jejich šíření řeší maximálně kastrací a vypouštějí je zpět. Ona ta přehnaná útlocitnost se "zachraňováním" přemnožených predátorů a jejich vysazování tam, kde je myslivci úspěšně drží na
úměrné výši, je běžnou praxí. Považuji to doslova za
schválnost, kdy "zachráněnou" krotkou lištičku vypustí
v honitbě, kde se daří úspěšně držet stavy drobné zvěře.
Potkat pak ve dne takovou lišku, která mi jde v ústrety
ve mně vzbudilo obavu, zda netrpí vzteklinou, ale ona šla
pouze žebrat potravu, jak je zvyklá z odchovu z liščete.
Moje reakce nebyla hodna milovníka zvířat a použil jsem
k zahnání kámen. Nevěřícně koukala, že ji chci ublížit
a nerozdělit se s ní o svačinu. V tom okamžiku jsem pochopil, že jde o polochočené a nikoli o vzteklé zvíře.
A tak se ptám, má toto smysl? Má smysl odchycené kočky
vypouštět po kastraci zpět? Má smysl chránit některé už
dnes přemnožené predátory? Pro nedouky ano, protože oni
potravní pyramidu mezi predátory a kořistí neposuzují
podle množství kořisti, ale pouze podle počtu predátorů.
Majka Kletečková
1.4.2022 14:52 Reaguje na Josef NovákV článku mne překvapilo, že v letech nouze krtek lovil vypuštěné hraboše.
Jarek Schindler
1.4.2022 20:55 Reaguje na Majka KletečkováPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jarek Schindler
2.4.2022 20:09 Reaguje na Jarek SchindlerKarel Zvářal
4.4.2022 08:08 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
4.4.2022 11:25 Reaguje na Karel ZvářalCo se týká paní Kletečkové tak osobně nazývání věcí těmi pravými jmény za hulvátství nepovažuji. Navíc dáma která x krát druhé poučovala aby se drželi témata diskuze se těch tématy samozřejmě sama nedrží a je jako kolovrátek. Houby ví o myslivosti a myslivecké etice ale bude o tom nyní pindat při každé příležitosti.
No a i vámi nastolené téma přemnoženého divokého prasete. Je to prase opravdu přemnožené? Jo, psali to v novinách, hlásá to Duha a Kletečková. Samozřejmě ještě pár dalších abych někoho nevynechal. Je ale opravdu to prase přemnožené?
Roste počet divočáků opravdu tím ZÁVRATNÝM tempem jak tvrdí ta výše uvedená osůbka?
No a jednou z hlavních příčin úbytku drobné, jak tady nyní zasvěceně tvrdíte, tedy divočák rozhodně není. V době kdy došlo k tomu výraznému úbytku byly snad příčiny podstatně jiné a na divočáka to mohl svádět tehdy i dnes pouze nějaký mentál absolutně odtržený od přírody.
Staří fořti by armagedon nedopustili? Opravdu? Taky nepamatuji, že by jim v těch dobách někdo nadával do vrahů zvířat. Vyzval jsem Vás ať se vyjádříte k ničení sklopců a bourání posedů. Trapné ticho z vaší strany a najednou, další odborník na myslivost.
Karel Zvářal
4.4.2022 11:31 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
4.4.2022 12:46 Reaguje na Karel ZvářalJakub Graňák
4.4.2022 13:38 Reaguje na Jarek SchindlerPředem děkuji za vaši fundovanou, urážek a narážek prostou odpověď.
Jarek Schindler
4.4.2022 14:57 Reaguje na Jakub GraňákAž bude diskuze o vlku a černé zvěři, rád Vám odpovím. Takže, nezapoměńte "řeč".
To bylo to slušné. No a to hulvátské pod čarou zní asi takto. To víte, já začnu o vlcích a Kletečková mě začne peskovat, že se nedržím tématu.
Než bude ten další vhodný článek tak jen taková maličkost k přemýšlení. Představte si, že čtyřicet let něco chováte, zvelebujete chov, investujete do toho nejen peníze ale hlavně čas a dostanete se na světovou úroveň, pak vám v okamžiku někdo nebo něco zlikviduje to nejkvalitnější co v tom chovu máte. Tedy výsledek vaší čtyřicetileté práce.
A ještě jedna věc. Vy napíšete, ....o jejich skutečných početních stavech můžeme pouze spekulovat. No a já vám řeknu, že spekulovat vůbec nemusíte. Máte tu výši lovu za x let a při nějaké minimální znalosti problematiky jste zpětným propočtem schopen zjistit dost přesně přibližný stav. Jeho růst i pokles v čase. To je i jeden z důvodů mého nesouhlasu s výkřiky "jak stavy rostou závratným tempem". viz Kletečková.
No a nakonec nesouhlasím ani s tvrzením, že "jeden je považován za téměř ohrožení lidstva a druhý se podobné hysterii netěší". Histerie provází oba druhy, záleží z jaké strany se na to člověk dívá.
O zbytku někdy příště pod odpovídajícím článkem.
Jakub Graňák
4.4.2022 15:51 Reaguje na Jarek SchindlerAby bylo jasno, mě není třeba vykládat, že za vysokými stavy divočáků stojí vadná zemědělská politika (avšak nejen ta), ostatně také nikde netvrdím, že je to problém pouze myslivců, stejně tak netvrdím, že za úbytkem hmyzu stojí výhradně divočáci (nicméně např u nás u některých taxonů jsou skutečně hlavním limitujícím faktorem - to je třeba si přiznat). Je docela symptomatické pro dnešní dobu plnou partikulárních zájmů jednotlivých skupin, že zemědělství i myslivost spadají pod jedno ministerstvo, přesto nejsou schopni nalézt nějakou kompromisní cestu. Nicméně před faktem, že do doslova rozesrané krajiny vnáší prasata vlivem svojí všežravosti další nestabilitu, nelze zavírat oči. Toho si musí být vědom každý, kdo chodí po přírodě s otevřenýma očima. Jistě lze nalézt i oblasti, kde prasata takové škody nepůsobí, avšak jako jedinec z regionu, kam se stahují prasata z osoblažska na zimu (zcela běžnou součástí mojich návštěv lesů je potkávání se se stády prasat čítající mnoho desítek jedinců) vidím denně jejich devastační vliv.
Pokud jde o držení se tématu, bavíme se o přírodě a v ní vše souvisí se vším, jen imbecil si to neuvědomuje, tudíž určité odbočky od tématu a vnášení dalších aspektů do diskuse nikdy nemůže být na škodu, nikdo totiž šíři vzájemných souvislostí a vztahů není schopen obsáhnout.
Jarek Schindler
4.4.2022 20:30 Reaguje na Jakub GraňákK prasatům jsem vám dal tři vysvětlení. Samozřejmě bez vaší odezvy. Tak co chcete? Trapně kecat o tom, že si budete muset na odpověď počkat? Bohužel má snaha je marná a vy si stejně budete plácat to svoje. Takže asi tak.
Jakub Graňák
5.4.2022 09:33 Reaguje na Jarek SchindlerKdyž jste se nám tady tak rozněžnil, tak vám taky přidám historku z mládí: jako chlapec jsem v létě navečer pozoroval sýčky lovit chroustky letní rojící u nás za chlívem na louce kosené na futro. Dnes ačkoli je jak chlív (kde ti sýčci hnízdili na hůře), tak louka za chlívem na svojem místě, ani způsob seče se nezměnil, po sýčkovi veta. Stavy chroustka letního jsou sotva na desetině o ostatních velkých druzích hmyzu ani nemluvě.
Jarek Schindler
5.4.2022 10:19 Reaguje na Jakub GraňákJinak, opravdu chcete tvrdit , že stavy toho chroustka jsou na desetině?
Když se podívám co kde píší, tak to vašemu tvrzení ani zdaleka neodpovídá.
"Chroustci letní se na přelomu června a července v Česku přemnoží téměř každoročně". A to mají 3 (4) letý cyklus.
Jedna zpráva z té vaší Osoblahy.
"Loukami na Osoblažsku se v červenci za soumraku šíří zvláštní zvuk. Sotva slunce zmizí za obzorem, miliony chroustů se jak na povel zvednou z trávy a svými krovkami za letu vytváří nízkofrekvenční brum.
Na Krnovsku a Osoblažsku jsou rojení chroustků běžná, ale takové množství jako v posledních letech nikdo nepamatuje".
Zdroj: https://www.denik.cz/regiony/video-invaze-chroustu-za-soumraku-je-fascinujici-podivana-20210714.html
Když použiji Zvářalův příměr. Tady jste se tedy do té nohy opravdu střelil. Hlavně, že lítáte jak ten orel.
Jakub Graňák
5.4.2022 10:42 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
5.4.2022 11:45 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
5.4.2022 12:52 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
6.4.2022 13:53 Reaguje na Jakub GraňákTím jsme vlastně vyřešili i problém divočák a jeho vliv na tento hmyz. (podobné to určitě bude i s dalšími druhy hmyzu).
V 80-tých letech těžko mohl být tedy divočák původcem toho úbytku. Tolik ho zase nebylo. No a od těch 80-tých let po současnost i při nárůstu populace divočáků populace chroustků zůstává stejná nebo mírně roste. Divočák tu početnost tedy i přes nárůst jeho populace nesnižuje. Napsal jste to pěkně a i pěkně vysvětlil. Ještě jednou dík.
Jakub Graňák
6.4.2022 18:40 Reaguje na Jarek SchindlerKarel Zvářal
6.4.2022 18:44 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
6.4.2022 18:50 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
6.4.2022 18:58 Reaguje na Jakub GraňákKdyž se ještě sedmkrát vyspíte (to jsme jako děcka ve školce, den nebyl jednotka času), opět budou dvojičky v klinči.
Jakub Graňák
6.4.2022 19:19 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
6.4.2022 19:30 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
6.4.2022 20:11 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
6.4.2022 20:22 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
6.4.2022 21:25 Reaguje na Karel ZvářalJakub Graňák
6.4.2022 18:45 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
6.4.2022 18:54 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
6.4.2022 19:00 Reaguje na Jakub GraňákJarek Schindler
8.4.2022 10:58 Reaguje na Jakub GraňákNa rozdíl od vás nemluvím ani o tom , že by měl být ten chroustek na pokraji vyhubení.
Jarek Schindler
6.4.2022 20:49 Reaguje na Jakub GraňákHmyzu ubývá ale počet chroustků by měl podle vás růst. Tedy samozřejmě, pokud by nebylo té zpropadené černé zvěře. Zvýšila se rozloha trvalých travních porostů. No a co? Není k tomu snad potřeba dodat, že stěžejní by mělo být zvýšení travních porostů v pásmu listnáčů? X násobně se podle vás snížila míra používání pesticidů. Můžete mi říci jaké pesticidy a hlavně na co se používaly na těch trvalých travních porostech. Že to x krát snížení pesticidů nepomáhá i dalšímu hmyzu? Stavy 5000 kusů měly být plánem? Jakým a kdo to takto pěkně naplánoval?
Divočák může za rozvrat celého potravního řetězce. Člověče vy jste opravdu genius. Co potom může za ten rozvrat v lokalitách kde ten divočák není a nebo se vyskytuje pouze ojediněle?
Je mi celkem jasné co odpovíte. Tam kde není nebo je ho málo asi víc žere, že.
Jakub Graňák
7.4.2022 08:58 Reaguje na Jarek SchindlerPoté co byli chroustovití téměř vyhubeni pesticidy v osmdesátých letech, jejich četnosti nerostou (u nenáročného druhu schopného dříve působit i lokální kalamity to je překvapující) přestože byl téměř úplně odstraněn důvod jejich úbytku, a je to proto, že každoročně jejich přírustek decimují prasata, a to v době kdy jsou ještě v larválním stadiu, kde v podstatě jediným dalším predátorem larev je krtek. Je to dokonalá analogie s kormoránem, či vydrou ve vodním prostředí, nebo jakýmkoli jiným predátorem přemnoženým nad únosnou mez, jen s tím rozdílem, že prase sežere všechno, takže hlady rozhodně trpět nebude.
O jakém pásmu listnáčů to tady melete? Přirozeně v této zemi rostou listnaté dřeviny až do jaké nadmořské výšky? Zkuste si někde najít kolik % travních porostů je nad touto hranicí.
Pesticidy, které se používaly v travních porostech DDT, dieldrin, Heptachlor... a na co se používaly? Na likvidaci chrousta obecného - světe div se, používaly se ve velkém - vážně jste tak nevědomý?
O tom kolik ve skutečnosti těch prasat je nevíte nic ani vy, protože to nejste schopní spočítat. Posledních pár let (asi dvacet že?) se tu střílí ročně kolem 200000 kusů. Představte si situaci, že bychom tu měli každoročně čtvrt milionu vyder, nebo bobrů, nebo vlků...
To, kdo kde stanovil plán 5000 kusů na ČR si dohledejte sám, jako myslivecký veleodborník to jistě budete mít v mžiku (jen napovím, že to bylo v dobách, kdy se s tím ještě dalo něco dělat) nemíním vás tady neustále vodit za ručičku jako nějakého debílka
Jarek Schindler
8.4.2022 12:10 Reaguje na Jakub GraňákDivočáků je poslední roky mezi 40 až 60 tisíci. Tomu odpovídá i lov. Dostali jsme se do fáze kdy se odloví přibliž +- celý roční přírůstek a i více. I proto jsou mimo jiné tak velké rozdíly v počtu ulovené zvěře v po sobě následujících letech. Ty rozdíly jsou samozřejmě i z jiných příčin. Mírná nebo tuhá zima, semenný rok. Jinak průměr ulovených divočáků od roku 2000 do roku 2020 je jen 135 tisíc. V roce 2000 byla norma 13340 kusů, divočák byl normován na ploše 1333 tisíc hektarů. Ulovilo se 43 tisíc prasat. V roce 2020 byla norma 9249 prasat na plochu 707 tisíc hektarů. Nižší lov 155 tisíc oproti lovu ve výši necelých 240 tisíc v roce 2019 potom vypovídá spíš o zásahu v roce 2019 do stavů nad roční přírůstek. Kolik jich nude asi uloveno i přes rozsáhlá opatření v roce 2021. Jo v roce 1980 byla norma 2614 prasat na 230 tisících hektarech. Vzhledem k podmínkám v zemědělství a vytlačování divokých prasat z lesů do polí ( rozšíření vhodných lokalit na pomalu celou honební plochu ČR a i část plochy nehonební) nepovažuji tedy prase v tomto ohledu za nějak přemnožené. Pokud je norma 9249 divočáků na plochu 707 Tisíc hektarů,tak vychází jeden divočák na 76 ha. Když si spočítáte , že nyní 50 tisíc je na ploše větší než 5 mil hektarů ( celková honební plocha je 6249 tisíc ha tak divočáků s ohledem na využívanou půdu ubylo . 1 divočák na víc jak 100 ha.
Jarek Schindler
5.4.2022 10:20 Reaguje na Jakub GraňákMajka Kletečková
4.4.2022 15:44 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
4.4.2022 16:00 Reaguje na Majka KletečkováTo mě nejspíš mine, páč většinou na zdejší web kouknu tak jednou týdně nebo za čtrnáct dnů a pak přispívám do diskusí, kde už dávno "vychladla stopa"
Jarek Schindler
4.4.2022 21:51 Reaguje na Majka KletečkováJakub Graňák
5.4.2022 10:00 Reaguje na Jarek SchindlerCo se týče toho argumentačního klamu sem se statistikama rád se nechám poučit, protože data o celkových výších škod působených prasaty nejsou volně dostupná, patrně to nikdo neodlišuje od ostatních druhů. U vlků činí ročně jednotky milionů
Jarek Schindler
5.4.2022 10:31 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
5.4.2022 10:57 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
5.4.2022 11:52 Reaguje na Jakub GraňákJarek Schindler
5.4.2022 10:44 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
5.4.2022 11:02 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
5.4.2022 11:57 Reaguje na Jakub GraňákTo číslo u černé 4000 ha máte odkud?
Jakub Graňák
5.4.2022 12:41 Reaguje na Jarek SchindlerMajka Kletečková
4.4.2022 15:37 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
4.4.2022 21:15 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
5.4.2022 16:22 Reaguje na Jarek SchindlerMůžu se zeptat paní Kletečková čím jsem porušil pravidla diskuze?“
Dříve jsem si Vaše ulítlé a nesmyslné reakce vysvětlovala tím, že si mne opakovaně s někým pletete, na což jsem Vás už hodněkrát upozorňovala. Nyní nabývám dojmu, že jste zvyklý střílet naslepo, aniž byste si ověřoval, na co svou bouchačkou pálíte.
Nevzpomínám si, že bych tlačítko „Nahlásit porušení“ někdy použila na Váš komentář. V dávné minulosti k tomu mohlo dojít, ale to si prostě nepamatuji. Také zmíněné tlačítko nepoužívám na komentáře reagující na mé příspěvky, ani když jsou urážlivé. Nicméně bývám vděčná těm, co to udělají „za mne“. Pokud nějaký příspěvek označím, mám ve zvyku svůj krok vzápětí bez vyzvání doprovodit vysvětlujícím komentářem, v čem podle mého mínění porušil pravidla diskuze (výjimkou z tohoto pravidla bylo označení většího počtu spamů nabízejících pod články ekolistu finanční nebo jiné komerční služby).
Na základě čeho soudíte, že zrovna já bych měla vědět, čím jste porušil pravidla diskuze?
Jarek Schindler
8.4.2022 12:20 Reaguje na Majka KletečkováNo a to, že nakonec nevíte ještě snad nic neznamená. I bez toho vědění se dají různá tlačítka mačkat, že.
Majka Kletečková
8.4.2022 15:34 Reaguje na Jarek SchindlerPodle Vás neexistují případy, kdy čtenář ekolistu tlačítkem označí komentář dle jeho názoru porušující pravidla diskuze, přestože se onen komentář netýká jeho samotného. Mne prostě nenapadlo, že by někdo mohl takto chybně uvažovat.
Jarek Schindler
6.4.2022 20:57 Reaguje na Majka KletečkováČlánek o voze, Kletečková, jak je jejím zvykem opět o koze.
Když už nic jiného tak vás upozorním na jednu maličkost. To co zapřičiňuje ubytek různých drobných predátorů o kterých je v článku řeč současně umožňuje růst stavů jiné zvěře či živočichů.
Strašně se mi líbí jak si neustále musíte brát do úst myslivost a nyní hlavně mysliveckou etiku. Tedy pojmy který jsou vám na míle cizí a nic moc o nich nevíte.
No a s tím krtkem je to taky dobré, Hlavně ty léta nouze a opuštění hraboši.
Majka Kletečková
7.4.2022 15:40 Reaguje na Jarek Schindler„Jarek Schindler 2.4.2022 20:09 Reaguje na Jarek Schindler
Můžu se zeptat paní Kletečková čím jsem porušil pravidla diskuze?“
Na základě čeho soudíte, že zrovna já bych měla vědět, čím jste porušil pravidla diskuze?
Jarek Schindler
8.4.2022 12:42 Reaguje na Majka KletečkováNo a to, že nakonec nevíte ještě snad nic neznamená. I bez toho vědění se dají různá tlačítka mačkat, že.
Karel Zvářal
1.4.2022 12:52Tímto trapným úvodem bych chtěl velmi poděkovat redakci Ekolistu, že přijímá necenzurované texty a na žabomyší války se zde nehraje. Sem, bohu dík, moc černokněžníka nesahá. A jestli si myslí, že s lítostivým kňučením dolezu škrábat na dveře – tak to se má co načekat… míč totiž není na mojí straně!
A že je možnost se písemně projevit i u “nežádoucí” konkurence mi nijak situaci neulehčuje, ale také nekomplikuje. Jaké jste vztahy vytvořili, takové to máte… Naštěstí Moraváci se dovedou domluvit, takže díky i Tobě, milý MOSe za to, že nedržíš basu s mlčící většinou.
Co se týká st. správy: ano, mezi úřednickými profesionály by srdcař působil nadmíru komicky a rušivě, neměli by svůj klid na práci. Proto byl všude odmítán. Ale Matka Příroda se k němu vždy chovala přátelsky a mírumilovně, a protože mu nadělila pozorovací talent a píli, nemá o originální nápady, poznatky a výsledky nouzi. Takže na viděnou u přístího dílu praktické ornitologie!
Jarek Schindler
1.4.2022 20:32 Reaguje na Karel ZvářalPromiňte ale se srdcem musí jit zároveň i rozum.
Karel Zvářal
2.4.2022 05:31 Reaguje na Jarek SchindlerProč by někdo nemohl chovat hraboše, když milióny lidí chovají křečky, morčata, myši či potkany? A u nich je ta výhoda, že když se jich nabaží, vypustí je na nejbližší trávník. Ne jak je to s většinou domácích chovanců, které často končí v útulcích či v odpadním kontejneru. A já jsem do toho šel proto, že jsem vydal tolik energie pro záchranu probíraného druhu, že ta zkušenost s chovem hrabošů byla zábavnou a poučnou epizodou. Chov jsem ukončil poté, co (konečně!) usazený pár byl s největší pravděpodobností “zazděn” mřížkou při rekonstrukci blízké budovy, náhle zmizel v inkriminovanou dobu. Prostě ten predační tlak na drobnou zvěř (včetně myšovitých), je tak obrovský, že bez radikální změny přístupu budeme jen vzpomínat na staré zlaté časy. A do této diskuse se nikomu evidentně nechce, neb výsledek se dá odtušit...
Jarek Schindler
2.4.2022 10:35 Reaguje na Karel ZvářalTohle samozřejmě berte jako pokus o vtip. Jinak, proč místo abyste rozporoval fakta, nejdříve útočíte na oponenta? To je vlastně také svým způsobem diagnóza.
Vlastní odpovědnost za současný stav? Vy snad žádnou odpovědnost, tedy tu odpovědnost co přisuzujete druhým, nenesete?
Já nezceloval pole, nerušil , meze, záhumenky a drobnochovy. Dokonce ani neničím sklopce a jiná odchytová zařízení. Nenařizuji ponechávat travní porosty s prvním kosením někdy na srpen. Dokonce ani ty myšovité v době přemnožení netrávím.
Samozřejmě , člověk si může chovat co chce. Tedy při splnění určitých podmínek. No a to vaše nabažení a "vypuštění na trávník" je potom asi nemalé zlo které můžete přírodě způsobit.
K věci. Ano, predační tlak je obrovský ale je to popřád lepší než nakonec ty hlodavce trávit. To tady bylo celkem nedávno. Vypouštějte hlodavce a přispívejte tím k dalšímu používání jedů.
Zvyšování predačního tlaku přece nejde kompenzovat vypouštěním kořisti. Vzhledem k druhům, kteří zvyšují ten predační tlak, snad vzrůstá ten tlak i na toho sýčka a další drobné predátory. No a ten tlak na ně nakonec trvá i ve chvíli kdy je hlodavců přehršel.
No a co se týká toho sýčka tak snad ani dostatečný počet hlodavců ještě pro něj nezaručí dostatek kořisti.
Nebyl jste to náhodou i Vy co tady v článku horoval pro pozdní sklízeń trávy a poukazoval na nesmyslnost častého sekání?
Ono to chce ty důvody úbytku čehokoliv posuzovat střízlivě a v celém kontextu. Ani meze s doupnými stromy ( které by sýček obsadil) mezi dvěma lány řepky a kukuřice ty sýčky bohužel asi nezachrání. Jistě víte proč.
Karel Zvářal
2.4.2022 11:05 Reaguje na Jarek SchindlerVypouštění v místě s minimem predátorů (městské trávníky bez prasat a lišek) mělo za cíl podpořit udržení druhu v místě, neb jiné kořisti kromě žížal tam mnoho není. Ano, za vyšší trávu bojuji, a to z více důvodů (klíma, hmyz, h. luční-). Kromě kun jim dával garde krtek, kterých jsou tu desítky. Ale v časech dětství tu bývaly hrabošů stovky i tisíce, vyplavovali jsme je z norek, chytali a pekli na ohni - voněli lákavě!-) V tu dobu tu bylo i několik párů sýčka, v nejbližší dědině tři, mladí se při rozletech ozývali i ve městě. Ale to ještě fungovali myslivci (ti s velkým M, dnešní K a T nepočítám - 95% sboru). Na tchoře jsme chodili s prakem, lasky šetřili, jen se zvědavě míhaly kolem.
A nakonec to podstatn0: ano, úbytek sýčka je způsoben mj. i nedostatkem potravy. Jsou produktivní jen v letech pro- a gradace hraboše, jinak nehnízdí, pokud ano, snůšku opustí nebo vylíhlá mláďata neukrmí (poslední jednotlivé páry). Takže ten problém je širší, než se na první pohled může zdát. Ubylo i kalousů, kteří dříve úkali z každého chrástu, dnes se po nich slehla zem. Prosperuje jen puštík, který je schopen ulovit holuba, hrdličku, straku, sojku, kosa, potkana apod. Kunu díky silným chvatům je schopen zahnat, ale musí o ní zavčasu vědět, jinak též bývá predován.
Jarek Schindler
2.4.2022 14:50 Reaguje na Karel ZvářalNapíšete, že:" jiné kořisti kromě žížal tam mnoho není". Není náhodou právě ta žížala v jarním období a společně s větším hmyzem v letním období podstatnou součástí potravy sýčka a posléze jeho mláďat? Je uváděno, že tvoří až 80% jeho kořisti. Jo, jo ubývá hmyz a tak budeme vysazovat, aby se neřeklo, hraboše a budeme mít pocit, že jsme udělali vše proto, abychom sýčka
zachránili. Úžasné a nakonec tak jednoduché. Gratuluji, že takové řešení napadlo právě vás.
Ve vyšší kultůře či vyšším trávníku toho ten sýček moc neuloví. Musí kořist vidět. A vzhledem k tomu, že loví do vzdálenosti 200 až max. 300 metrů od hnízda je jeho loviště v případech větších souvislých ploch hodně omezené. Tady potom může docházet k hladovění i v případě kdy kořisti je pod okolním porostem spousta.
K vašemu hodnocení myslivců již vzhledem k tomu, že nevím má být "dnešní K a T se vyjadřovat nebudu. Zato Vy byste se mohl vyjádřit k tomu ničení sklopců a bourání posedů. To je dnes mezi takyochranáři celkem v módě.
Jakub Graňák
2.4.2022 16:33 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
2.4.2022 16:49 Reaguje na Jakub GraňákMyslíte si, že se ty lokality s výskytem sýčka nějak výrazně překrývají s vyskytem divočáka?
A pokud ano, tak kde?
Karel Zvářal
2.4.2022 17:13 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
2.4.2022 18:22 Reaguje na Karel ZvářalNikde netvrdím, že v současnosti není rozšíření syčka limitováno na nejteplejší oblasti u nás. Píši to níže. Na druhou stranu v době jeho hojnosti byl rozšířen na většině našeho uzemí. Na Šumavě byl monitorován až v 900 metrech. Ubytek z důvodů scelování v 50 a 60 letech a následný ubytek po roce 1990 spojený s další změnou v zemědělství a obecně s jiným využitím vesnického prostředí. To vše samozřejmě podpořeno notnou dávkou chemie a výtvory lidské činnosti.
Karel Zvářal
2.4.2022 18:32 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
2.4.2022 18:56 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
2.4.2022 17:19 Reaguje na Jarek SchindlerJakub Graňák
2.4.2022 18:00 Reaguje na Jarek SchindlerZadruhé: za divočáka můžou rovným dílem zemědělci a myslivci (myslivci třeba tím jak loví a vydávají starší kusy za lonšáky a výrazně tím akcelerují populační dynamiku, viz řada článků z časopisu Myslivost, kupříkladu zde: https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2013/Unor---2013/Vysoke-stavy-divokych-prasat-a-proc-si-lzeme
O tom, jak se kryjou oblasti vám odpověděl pan Zvářal
Buďte tak laskav a odpusťte si invektivy, pokud snad potřebujete někde upouštět páru, kupte si boxovací pytel, nebo si běžte zastřílet:-)
Jarek Schindler
2.4.2022 18:49 Reaguje na Jakub GraňákNa odkaz se dívat nemíním, ztráta času. Až bude článek o divočácích mužeme se o nich bavit.
Pan Zvářel mi bohužel neodpověděl na nic. Já se ale ptal Vás a to v souvislosti s vaší nemístnou narážkou. Tak se prosím uklidněte.
Jakub Graňák
2.4.2022 20:23 Reaguje na Jarek SchindlerDošlo milý pane a zde máte i vysvětlení, kterým je světe div se dostupnější potrava rostlinného původu a migrace na zimu do Bílých Karpat.
Dříve byly chroustí gradace běžné po celé republice, dnes už jen v těch nejúživnějších lokalitách a i tam pouze lokálně, ovšem s vysokými stavy nejvýznamnějších konzumentů jejich larev to nemá žádnou souvislost:-)
Jen tak dál
Karel Zvářal
2.4.2022 08:54 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
2.4.2022 11:24 Reaguje na Karel ZvářalNevím kolikrát jsem to již napsal ale jásot ochranářů nad tím , že sojka se stává v současnosti na krmítku jedním z nejčastějších druhů přímo odsuzuji. Je to ale zase bohužel otázka pro ochranáře chránící " NĚCO" až za hrob".
Synantropizace je bohužel nezvratný jev se všemi pozitivy i negativy. Sýček který se přizpůsobil na základě nějakých podmínek dříve na to, se změnou podmínek v současnosti, dojíždí. Mnohé druhy přizpůsobující se na nynější podmínky v přítomnosti , z přítomnosti člověka prostě a jasně profitují.
Jestli je hnidopišstvím a absurdním požadavkem vrátit do přírody zdravý rozum tak ano, potom jsem klidně tím hnidopichem.
Pokud má ovšem "ochrana přírody" postupovat v kolejích které po roce 1990 úspěšně zavedla tak půjde spíš o absurditu pojmu "ochrana přírody".
Samozřejmě nečekám, že to pochopíte.
Karel Zvářal
2.4.2022 11:31 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
2.4.2022 14:20 Reaguje na Karel ZvářalVýše píšete: "jak jinak zachránit to málo, co se ještě zachránit dá". No a já odpovídám, že vysazováním hrabošů nic nezachráníte. Spíš právě naopak. On jen ten samotný počet hrabošů u toho sýčka sám o sobě nic neřeší. Zbytek v reakci výše.
Dvacet let již tvrdím, že potravní pyramida se nedá postavit na špičku a ochranářům se z ní nepodaří neudělat ani čtvereček.
Jarek Schindler
2.4.2022 15:44 Reaguje na Karel ZvářalZbyněk Šeděnka
1.4.2022 21:15Michal Ukropec
2.4.2022 07:49 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJaroslav Vozáb
2.4.2022 12:54díky za dobrý článek, z kterého je vidět dlouholetá praxe. Budu také trochu kacíř. Sám jsem stavěl myší hrad s palet a slámy... a dával do něj zrní. Po čase tam bylo pěkně živo a z posedu se dalo na potravní řetězec pěkně koukat. Nic se nedostalo dál jak 20m. Bohužel zimu to nepřežije, divočáci vše rozeberou. Z stejně jak s hraboši je potřeba i nějaký ten úhor, aby nám nezmizel dříve běžný plevel...
Každý úředník a volený zástupce má plnou hubu keců, ale nic neudělá... Jen si spokojeně chrochtá u svého korýtka. Přitom stačí málo dat do zákona povinnost (OU,HS, nájemcům honiteb atd.) zřizování políček pro zvěř, pro včely atd a šlo by to i bez dotací...
Jarek Schindler
2.4.2022 15:19 Reaguje na Jaroslav VozábJen nějak nechápu proč by nájemci honiteb měli zřizovat políčka pro včely? No a ještě jim to nařizovat zákonem? Zřizování medonosných pásů či kvetoucích mezí by snad měl být zájem samotných včelařů. Tedy těch co z toho nakonec profitují.
Petr
2.4.2022 17:39 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
2.4.2022 18:02 Reaguje na PetrPetr
2.4.2022 18:40 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
2.4.2022 19:02 Reaguje na PetrNechcete se raději jit omívat tím vánkem?
Karel Zvářal
2.4.2022 16:09Ad 2) Nízká, resp. žádná tráva. Představte si, že na holé hlíně se lépe loví i kunám, kočkám a poštolkám. Ve vyšší trávě mají nižší úspěšnost, hraboš v ní nemusí chodit moc daleko, takže je mnohem míň zranitelný. A sýček si z posedu na stromě či římse nějakého hraboše vyhlídne – a ten jeden mu většinou na noc i den stačí. Ta čtvrtá a pátá seč jsou zcela zbytečné, stačily by dvě, tak jako v minulosti. Hraboši tehdy nikomu nevadili, většina lidí o nich vůbec nevěděla. K a T raději vědět nechtějte, bohatě mi stačí, že jste nerozporoval těch 5% Myslivců. Od toho se odvíjí ta dnešní tristní situace.
Ad 3) Žížaly – jistě, sýček je loví, resp. sbírá, ale zdaleka pro to nemá takové vlohy jako kos či drozd. Postačí ty vylezené na chodník, v noci pod lampami je sýčci loví/sbírají. Ale jelikož v zimě neaktivují, stejně jako hmyz, je ten hraboš jediná kořist (kromě ptáků), která jim umožní nejhorší část roku přežít. O významu vypouštění se s Vámi vůbec nehodlám bavit, je prokázaný způsob posílení či znovuobnovení populací u spousty druhů. Ztráty tam jsou, ale s tím se musí počítat, to je i v přírodě.
Jarek Schindler
2.4.2022 17:59 Reaguje na Karel ZvářalPolíčka. Tak v první řadě jsem reagoval na požadavek pana Vozába, dat do zákona povinnost (OU,HS, nájemcům honiteb atd.) zřizování políček pro včely. Místo nesmyslných uvah uveďte proč by měli myslivci zakládat, navíc podle zákona, políčka pro včely.
Políčka pro zvěř s krmnou kapustou, řepou, ovsem či topinabury asi nebudou ani pro včely a ani pro ptáky tím ořechovým.
Nízká tráva. Spochybňujete snad tvrzení, že sýčkům vyhovují nízkostébelnaté trávníky. Aha, poštolka je větší a má menší uspěšnost ale menší sýček si vždy tu jednu myšičku uloví. A ta mu má stačit na jeden den a jednu noc? No a co když nestačí? Takový syček potřebuje ty hraboše minimálně dva a v zimě tři. Zase můžete ty čísla rozporovat, rád se poučím.
Jinak v minulosti se na těch vesnicích různé záhumenky, meze atd například sekali pro králíky a tak vznikala co se týká výšky travního porostu nějaká mozajkovitá struktura. Kromě toho se páslo. Tedy to co tomu sýčkovi vyhovovalo.
5%? Nemohu rozporovat něco čemu nerozumím. No a to co jste napsal k porozumění není. (ti s velkým M, dnešní K a T nepočítám - 95% sboru)Žvatlanina.
Žížaly. Nikdo netvrdí, že pro sběr žízal musí mí stejné vlohy jako kos. Už z podstaty věci má jiné vybavení. No s odkazem na množství autorů tvrdím, že je ta žížala v jarním a letním období významnou složkou jeho potravy. O zimě jste začal mluvit až nyní a ani v článku zmíňka není. Tady samozřejmě zase hraje významnou roli výška a délka trvání sněhové pokrývky. Ještě že ten sýček přežívá v relativně nejteplejších oblastech s minimem sněhu.
O vyznamu vypouštění se se mnou opravdu bavit nemusíte. Já jsem se, pokud jde o sýčka o jeho vypouštění pro posílení či obnovu populace totiž vůbec nezmínil. Asi Váš nějaký vlhký sen. Pokud by ale mělo jít o posilování populace hraboše tak tvrdím to co na začátku. Totální nesmysl.
Jakub Graňák
2.4.2022 18:07 Reaguje na Jarek SchindlerKarel Zvářal
2.4.2022 18:13 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
2.4.2022 19:18 Reaguje na Karel ZvářalVytvoření nové městské populace hraboše. No deratizátoři budou mit alespoň zase co dělat.
Karel Zvářal
2.4.2022 19:29 Reaguje na Jarek SchindlerA jestli je vás takových víc, mohu jen litovat pana Janotu, nemá to se svými "dětmi" snadné...
Jarek Schindler
2.4.2022 20:05 Reaguje na Karel ZvářalNo a je taky vidět proč asi s vámi ti vaši "kolegové" nechtějí mít nic společného.
Karel Zvářal
2.4.2022 20:37 Reaguje na Jarek SchindlerA jen do mě, spolu s mými "kolegy"! Ano, jenom hajzl vyrábí své kroužky, když nikde nesežene (jako ofi kroužkovatel) ty správné. Stydím se, a ani pes si kůrku ode mě nevezme:-))
Jarek Schindler
2.4.2022 21:59 Reaguje na Karel ZvářalK tomu zbytku. Ono to bylo pouze o kroužcích?
Karel Zvářal
2.4.2022 22:27 Reaguje na Jarek SchindlerK tomu zbytku: není mi známo, resp. mohu jen spekulovat. Někdy se vraždí kvůli stovce, např. Jinak starý pc je dávno pryč, takže ten mail plný navztekaného adrenalinu nemohu ctrl-c, ale dnes už je to jedno. Hliníku je dost, i normálních lidí k zapředení.
Jarek Schindler
3.4.2022 05:29 Reaguje na Karel ZvářalJarek Schindler
4.4.2022 20:58 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
4.4.2022 21:11 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
4.4.2022 22:10 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
4.4.2022 23:18 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
5.4.2022 07:43 Reaguje na Karel ZvářalKomenský mě v této chvíli nezajímá. Zajímalo mě kde berete podklad pro svá, jak je vidět velice lživá tvrzení. Nic víc. No a to, že se mě neúspěšně snažíte urazit již od vašeho prvního řádku v této diskuzi na mě moc nepůsobí.
Jarda Vesničan
2.4.2022 19:39 Reaguje na Karel ZvářalSituace ve velké části naší republiky je však mnohem horší, než o čem se tady mluví. Sýčka jsem neslyšel v našich končinách už ani nepamatuji (víc než 30 let). Žížalu v polích ani nenajdete a těch pár hrabošů, kteří se jednou za pár let objeví, s velkým křikem a porozuměním a souhlasem veřejnosti otráví za pomoci schválených ekologických prostředků zemědělské společnosti. Kolem potoků se vše dohola vyseče, a tak se káně lesní a poštolka zdržuje v okolí silnic, kde ještě občas přežije nějaký hraboš anebo auto srazí jednoho z posledních zajíců. Taková je realita posledních let v zemědělsky obhospodařované krajině Zlatého pruhu české - Polabí. Mizející poslední zbytky vegetace v polích, která žádným ochranářským organizacím nevadí a nikdo se proti těmto prohřeškům neozve. Asi to digitální kontrolování naší krajiny kvůli dotacím nedokáže tyhle věci zaznamenat. Jinak v tomhle místě se pro vaši informaci neulovil za loňský rok ani jeden kus černé zvěře, a nebyl ani zaznamenán na fotopasti. Takže ani s těmi divočáky to nemusí být všude tak pravda. Hezký večer.
Karel Zvářal
2.4.2022 19:57 Reaguje na Jarda VesničanZbyněk Šeděnka
2.4.2022 20:04 Reaguje na Jarek SchindlerKarel Zvářal
2.4.2022 20:15 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTa městská populace má perspektivu, neb okolní krajina je bu´dto sterilní, a pokud tam nějaký život je, je nutno počítat s bredací, což se jinde prezentuje jako biologická ochrana. A jelikož od přírody (a úřadů) nemůžeme čekat milosti, nezbývá, než to zkoušet po vlastní ose.
Zbyněk Šeděnka
2.4.2022 20:48 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
2.4.2022 20:57 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTěch alergiků zase tolik není, to je jen humbuk, aby firma mohla čerpat náklady (4-5 sečí). Žiju zde celý život, a nevzpomínám, že by někdo kvůli pylu marodil
Jan Knap
2.4.2022 21:24 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
2.4.2022 21:32 Reaguje na Jan KnapSlavomil Vinkler
3.4.2022 08:27 Reaguje na Jan KnapSlavomil Vinkler
3.4.2022 08:27 Reaguje na Jan KnapJarek Schindler
3.4.2022 05:58 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJinak nikde pane Šeděnko netvrdím, že odchov myšovitých je nesmysl. Kde jste to prosím četl?
Ano tvrdím, že nesmyslem je vypouštění hrabošů , norníků, hryzců zpět do volné přírody.O těch sýčcích snad jen tolik, že opravdu nevím kde si v minulosti na sidlištích v klidu žili a nerušeně hnízdili. Prosím, rád se nechám poučit.
Slavomil Vinkler
3.4.2022 08:29 Reaguje na Jarek SchindlerZbyněk Šeděnka
3.4.2022 09:10 Reaguje na Slavomil VinklerZbyněk Šeděnka
3.4.2022 09:19 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
4.4.2022 10:44 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
4.4.2022 11:31 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
4.4.2022 12:25 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
4.4.2022 21:08 Reaguje na Jarek SchindlerKarel Zvářal
4.4.2022 21:17 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
4.4.2022 21:36 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
4.4.2022 23:22 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
5.4.2022 07:16 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
5.4.2022 08:05 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
5.4.2022 20:07 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
6.4.2022 03:50 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
6.4.2022 13:59 Reaguje na Karel ZvářalJaroslav Vozáb
4.4.2022 08:28K plevelům u kamaráda v honitbě se stavěl úsek D35 na haldách se zeminou vyrostl plevel a na odkryté stavbě bylo místo pro slunění a osoušení. Výsledek byl takový, že bez vypouštění lovili bažanta a zajíce jak v 70 letech. Najednou tam byli vidět hejna koroptví.
K roztroušené zeleni, dříve u každého domu byl ovocný sad se různým typem ovoce, jablka, hrušky, švestky, třešně ... Dnes si raději koupíme ovoce z dovozu. A když vezete kvas do pěstitelské pálenice tak Vám na propal nestačí 5000Kč. Za tuto částku si můžete koupit ekvivalent bez práce cca 25l tuzemáku. Není zde něco v daních špatně nastaveno? Sad je pro hmyz a ptáky něco jako fastfood.
Moudrý král osvícený panovník vydá jednoduchý patent, kterým zruší nesmyslné daně a následné dotace A hned je lidu do zpěvu. Zazvonil zvonec a je konec pohádky....
Karel Zvářal
4.4.2022 08:35 Reaguje na Jaroslav VozábZbyněk Šeděnka
4.4.2022 08:40 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
4.4.2022 08:43 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKarel Zvářal
4.4.2022 08:49 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
4.4.2022 08:59 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
4.4.2022 09:02 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
4.4.2022 10:05 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
4.4.2022 10:49 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJakub Graňák
4.4.2022 13:44 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
4.4.2022 20:57 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
4.4.2022 21:40 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJakub Graňák
4.4.2022 13:51 Reaguje na Jaroslav VozábMarcela Jezberová
4.4.2022 10:54Karel Zvářal
4.4.2022 11:06 Reaguje na Marcela JezberováMěstské pozemky s krtky, kosy, hrdličkami a hřivnácři (Íčka by určitě slintali-) by těch pár "větších žížal" unesly. Bylo tomu tak dříve, žel, s novými normami není pro život na trávníku místo, max. pro hraní golfu. Ale zatím se zde nikdo o to nepokoušel, tak jsem zkusil svou hru já. Pokus nevyšel ze známých důvodů: kde nic není, ani..., resp. hodně psů, prckova smrt.
Břetislav Machaček
4.4.2022 17:44 Reaguje na Karel Zvářalnově vyhozenou a rozkousanou papírovou krabici vyplněnou
senem a zbytky papíru. A ouhá, někdo se zbavil živého strakatého potkana, který přede mnou ani neutíkal. Tak
jsem mu zlikvidoval byteček a doufám, že se brzo stane
živým krmivem pro predátory. Takže nejenom hraboši,
ale už i vysazování potkanů bude asi brzo praxí. Já
vypouštění hrabošů daleko od zahrady nebráním, ale asi
by jste neměl mé sympatie, když by jste mi je vypouštěl
v okolí mé zahrady. Oni ti hraboši jsou schopni zničit
i záhony s tulipány a dokonce jedovatými narcisy a modřenci. Mi kdysi zlikvidovali 6OO cibulí tulipánů a jejich obrubu z narcisů a modřenců za jednu zimu. Na zahradě je nemiluji
ani kvůli bramborám, když mi sklizejí 1/5 úrody a to nehovořím o hryzcích, kteří zlikvidují všechny kořeny ovocných stromků mimo košíky z pletiva. Prosím opatrně
v tom, kam je vysadit a kde je podporovat v množení.
V mém okolí to není asi moc potřeba, protože černou u nás myslivci loví tak poctivě, že nebýt migrace odjinud, tak
tu není asi žádná. Mezí tu je stejně jako před 50 léty a remízků z bývalých polí naopak přibylo. Horší to je pouze
se stavem jiných predátorů, kteří konkurují vyloženým myšilovům a kteří se uživí i jinak. Lišky už nemyškují, ale loví slepice a kachny divoké a jezevci se nacpávají žábami
a ještěrkami. Marná je snaha je ulovit, když je tu doba hájení, etika, sklopce zničí "ochránci" a ano i u nás podřezali myslivci posed z kterého střílel ty lišky z blízké nory na bývalé skládce stavební suti, kde by byl risk i norovat. Jinak ono to je s podmínka pro život sýčků místo
od místa jiné a i sýček se stává kořistí jiných predátorů. Můžete je krmit jak chcete, pokud se jimi krmí kuny a nebo jim vylétlá mláďata uklovou sojky jako puštíkovi z lesa
od mého včelína rok, co rok. Tady jsou rezervy, ale o tom píšete i vy. Pomalu už lámu hůl nad drobnými pěvci i těmi sýčky a puštíky. Zase už naletěly sojky a hledají hnízda pěvců, když už je vyplenily v lese.
Karel Zvářal
4.4.2022 18:11 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
4.4.2022 18:49 Reaguje na Karel Zvářalpytlácky zlikvidovat? Mám pouze obavu, že budu na
stará kolena vláčen tiskem z nelegálního lovu.
Ona by stačila vzduchovka, když už mezi domy nesmí
kamarád myslivec střílet s brokovnicí. Kdysi byly
újedi, výrovky a jiná místa, kam se škodná lákala,
ale spoléhat se na náhodné setkání a v době mimo
hájení, už nebaví ani skalní myslivce. Chtělo by
to pokus s jedním krajem, kam by se vrátily
předrevoluční doby a způsoby lovu predátorů a
porovnat stav všeho živého se zbytkem republiky
za takových pět let. Myslím si, že by to mohl
být pádný argument, co hájit, co regulovat a jak
postupovat při komplexní ochraně přírody. Ten
způsob ikonizace některých druhů se neosvědčil,
ale nikdo odpovědný, pokud neztratil rozum, nemá odvahu říci dost, když to lze ještě zachránit.
Takže opravdu lámu hůl a pouze pozoruji ten zmar.
Karel Zvářal
4.4.2022 19:01 Reaguje na Břetislav MachačekMechanická ochrana proti ptactvu, elektronické odpuzovače a plašiče ptáků
Zbavte se obtížných komárů, ovádů, much a vos pomocí lapačů hmyzu
Jj, dobře už bylo, z tohoto moc optimismu nekouká.
Zbyněk Šeděnka
4.4.2022 21:15 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
5.4.2022 11:39 Reaguje na Zbyněk Šeděnkavosy jsou schopny zničit oddělek
a dokonce i slabší včelstvo. Ale
až sem dolétne sršeň asijská, tak
to bude teprve katastrofa. Jó to
je ta globalizace s dovozem dobra,
ale i zla z celého světa.
Zbyněk Šeděnka
5.4.2022 16:26 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
4.4.2022 19:14 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Pavelka
5.4.2022 09:37Karel Zvářal
5.4.2022 12:27 Reaguje na Karel PavelkaKarel Zvářal
5.4.2022 13:16 Reaguje na Karel PavelkaKarel Zvářal
6.4.2022 18:09 Reaguje na Karel Pavelka"Počet racků chechtavých se do 80. let 20. století zvyšoval na území celé Evropy, zřejmě díky stále menší početnosti dravců a jejich přizpůsobivosti lidské společnosti. Poté však došlo na mnoha místech areálu k výraznému poklesu – mimo České republiky např. v Dánsku (zde o 50 %), Švédsku, Finsku a Lotyšsku. Důvody tohoto poklesu nejsou známy.[5]" Teta Wiki.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku
Slavomil Vinkler
6.4.2022 19:13 Reaguje na Karel ZvářalRadim Polášek
5.4.2022 11:12Nicméně tady u nás je málo sekaných travních porostů ještě pořád dost a je určitě dost i hrabošů i myšic. Myšice mám mimochodem i v baráku a je to dost obtížný škůdce.
Ale přidám ještě další věc k zamyšlení a sice stále rostoucí světelné znečištění. Nedávno jsem o tom viděl pořad a podle toho toto světelné zněčištění zásadně likviduje noční hmyz, třeba zrovna ty chrousty a chroustky. Tím, že je soustřeďuje k světlům. Dále světelné znečištění má nepříznivý vliv na drobné ptáky, zejméně pěvce, protože zasahuje do jejich procesu výběru nejlepších jedinců k páření zpěvem. A potom má, zejména moderní bílé osvětlení LED, které oproti starším světlům obsahuje i modrou složku, nepřiznivý vliv na biorytmy i denních živočichů.
Karel Zvářal
5.4.2022 12:00 Reaguje na Radim PolášekMně spíš vadí ten informační smog, kdy se pravé důvody zamlčují či bagatelizují, a místo nich se vytahují "vědecky ověřené" nesmysly.
Radim Polášek
5.4.2022 11:16meluzína
5.4.2022 11:54Pár let na tom rostla "nízká step" po kolena - nejdřív bodláky, lebeda, lopuchy, vysoká travní stařina. Později "střední step" do výše ramen - různá drobná křovíčka, momentálně je výška nad hlavu a nejvýraznější jsou jívy a břízy. Je to husté odspoda, má to ty 3 nízká patra, která mají podle
mě malá zvířata ráda. Vloni kdosi vysadil vrátka hrazení a udělal si džunglí průchod, procházejí tudy pejskaři, jinak tam lidi několik let nevstoupili. Žije tam neuvěřitelné množství malých ptáků, hmyzu, občas vidím dírku do země od hlodavců.
Při jiné diskuzi kdy jsem se ptala, proč není možné nechat aspoň ten šípkový keřík hůř dostupných koutech polí mi tu někdo vysvětlil že to nejde, zemědělci by byla odebrána za ten šípek dotace a on by přišel o peníze.
Já osobně bych byla moc ráda, kdyby se systém nějak změnil, aby zemědělec nebyl za ten šípek bit, ale naopak, aby mohl někde ve své výměře udělat aspoň pár m2 podobné divočiny, a byl za to odměněn. Ať už tomu budeme říkat mez, nebo úhor, nebo cokoliv.
Pro ty kdo se chystají mi napsat "tak si to udělej sama na svém pozemku", což mi tu píšou pokaždé, chci jen dopředu nahlásit, že na svém pozemku taková místa kde neseču mám a také usilovně sázím křovíčka - ale moje pastvinka uprostřed lánů nic moc nezmění. I když i tady je vidět velká změna - když jsem přebírala strniště po řepce, nebyl tu jediný ptáček, jen miliarda myších děr, dnes tu mám malé ptáky, zajíčky pod paletama, a dravci mi sedávají na ohradě a koukají do trávy. Straky tu také byly, už nejsou, mám na to teorii, že sem raději nelétají, protože by se mohly stát večeří většího dravce.
Karel Zvářal
5.4.2022 12:06 Reaguje na meluzínaOsobně bych dal do podmínek určité procento netknutých ploch s buření a divočinou (v bruselštině "bordelem"), které by dalo aspoň minimální šanci životu. Protože to, čeho jsme svědky poslední dekády, je názorná ukázka, jak by se to dělat nemělo. Zisk za každou cenu, doslova přes mrtvoly.
meluzína
6.4.2022 13:33 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
6.4.2022 18:32 Reaguje na meluzínameluzína
7.4.2022 11:49 Reaguje na Karel ZvářalA na úrovni místních úřadů - pro ně jsou lidi kteří chtějí hospodařit na svém velká obtíž, nezapadají do tabulek a územních plánů.