https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-hrabos-polni-na-travnich-porostech-neskodi-resp.zcela-zanedbatelne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Hraboš polní na travních porostech neškodí, respektive zcela zanedbatelně

23.8.2019 | PRAHA
Odsedátka, tzv. berličky, dravci jako káňata, poštolky, kalousi a sýčci zhusta využívají. Sníží stav hraboše natolik, že škody jsou zcela zanedbatelné.
Odsedátka, tzv. berličky, dravci jako káňata, poštolky, kalousi a sýčci zhusta využívají. Sníží stav hraboše natolik, že škody jsou zcela zanedbatelné.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Hornek / ČSO
V čase žní se rozpoutala bouřlivá až hysterická kampaň kolem drobného hlodavce naší krajiny – hraboše polního. Jeho bionomie je specifická tím, že se v pravidelných, tří až pětiletých, cyklech přemnožuje, přičemž stav po tzv. gradaci se blíží minimálním hodnotám, místně by se dalo hovořit až o stavu před vyhynutím. Jak je tedy možné, že v následujících letech se dokáže opět namnožit tak, že zejména v ozimech působí relativně velké škody? Je to dáno jeho mimořádnou rozmnožovací schopností, která je mezi teplokrevnými živočichy ojedinělá.
 
Zajímám se o tento druh více než padesát let, tj. od doby, kdy mě zaujali jiní představitelé naší fauny – dravci a sovy. Ti jsou z valné části na tomto býložravém tvorečkovi závislí, a to do té míry, že v čase latence, tj. velmi nízkých stavů hraboše, zhusta vynechávají hnízdění. Zato v letech progradace a gradace mívají početné snůšky a množství odchovaných mláďat se pohybuje výrazně nad průměrem.

Třeba taková sova pálená zahnízdí v roce gradace dvakrát, některé dokonce třikrát, přičemž na hnízdě bývá nezřídka deset i více mláďat.

Tato vzájemná závislost mezi predátory a jejich kořistí mě přivedla k zájmu nejen o zmíněné elegantní zástupce ptačí říše, ale také o šedé, nenápadné a obecně neoblíbené stvoření, zemědělci a zahrádkáři obávané a hubené na každém kroku.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Hornek / ČSO

Dnes se často používá k jeho trávení jed v podobě granulí, které jsou buďto vkládány do nor, nebo volně rozhazovány po poli. Požerový jed Stutox však působí nejen na hraboše, ale i na zajíce a ptáky, kteří granule či otrávené hraboše polykají. Nemusejí přitom hned uhynout, jed sníží jejich kondici natolik, že to může vést k jejich ulovení predátorem, či snáze podlehnou banální nemoci.

Přitom existují jiné způsoby, jak gradační stavy hraboše omezit, resp. při jeho vysoké početnosti použít jiná řešení, než je plošné rozhození otrávených granulí.

Po sklizni obilí je nejlepší strnisko zaorat a se setím alespoň dva týdny počkat.

Velkou chybou je zde proto bezorebný způsob doplněný plošným trávením, který sice šetří půdu před erozí a také náklady, ale co se týká eliminace hraboše, není tak účinný, jako zmíněná orba. Ta ničí hnízda s mladými i dospělými hraboši. Za traktorem hraboše loví mnoho druhů ptáků, což lze zaregistrovat zejména při nevídaných seskupení čápů, volavek a racků.

Ptáci si tak vytváří tukové zásoby na tah do Afriky nebo na zimní strádání.

Při opravdu silném napadení okolních kultur (řepa, slunečnice), kam se hraboši přestěhují po sklizni obilí a při zakládání ozimů, je riziko pozdějších škod na mladých porostech.

Nabízí se ke zvážení, zda není moudřejší ozim nesít a počkat do jara, až hraboši vyhynou přirozeně, tj. na nemoci a nedostatek potravy. Na oranici potravu nenajdou, a na jaře už vysetá plodina bude bez výskytu hraboše.

Ozimy jsou v suchých letech ale výhodnější v tom, že využijí zimní vláhu, což jařina setá v březnu až dubnu nedokáže a výnosově ji většinou nenahradí. Potom nezbývá, než plochy s ozimem osadit berličkami, a kde je napadení hrabošem opravdu silné, přistoupit k pokládání návnad do nor.

Nemohu však souhlasit s tvrzením, že hraboš způsobuje škody na trvalých trávních porostech (TTP), a proto i tam je nutno ho hubit.

TTP jsou jedno z mála míst, kde dravci a sovy nacházejí potravu jak v čase senoseče, tak zejména v zimních měsících, kdy blízká pole jsou často jedno velké oranisko bez známek života.

THraboš využívá luční porost racionálně, de facto symbioticky. Spasenou vegetaci nahrazuje hojným zásobením dusíkem.
THraboš využívá luční porost racionálně, de facto symbioticky. Spasenou vegetaci nahrazuje hojným zásobením dusíkem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal / archiv autora

Proto bych rád apeloval na ty hospodáře, kteří uvažují letos o trávení, či už to v minulosti prováděli, aby od toho upustili. Trávení na těchto plochách je nejen kontraproduktivní, ale přímo nebezpečné pro jiné býložravce a ptáky, zejména pro ty lovící hraboše!

Hraboš na louce vytváří systém nor, které trávník provzdušňují, moč a trus obohacují zeminu dusíkem, což je patrno z dálky patrnou sytější zelení a vyšší travou.

Jakožto původně stepní druh dělá svým způsobem zahradníka a své prostředí využívá racionálně, de facto symbioticky. Množství spasené trávy je přiměřené velikosti, a vzhledem k tomu, že hraboš zde téměř nenarušuje kořenový systém, louka se po gradaci rychle vzpamatuje a dává opět běžnou produkci hmoty.

Považuji proto za nesmyslné zde hraboše likvidovat trávením, daleko ekologičtější a užitečnější je instalovat na louky odsedátka, tzv. berličky, které káně, poštolky, kalousi a sýčci zhusta využívají. Sníží stav hraboše natolik, že škody jsou zcela zanedbatelné.

Z přežití dravců na lučních porostech s výskytem hraboše potom plyne předpoklad, že ho budou lovit i na okolních polích, kde ochrání porosty, a aplikace jedu tam nebude tudíž nutná.

Škody vzniklé na polních kulturách se při zběžném pohledu příliš neliší od ztrát vytvořených pojezdy mechanizace, tj. známými kolejovými řádky, nebo od pastvy zvěře, živé ozdoby krajiny.

Mějme proto prosím na paměti, že démonizovaný hraboš je potřebný pro přežití přirozených deratizátorů naší fauny. Jejich absence následně může vést k lokálním extrémním gradacím hlodavců s nežádoucími škodami na porostech.

Těm je lépe předcházet správnou agrotechnikou, volbou vhodných plodin, a v neposlední řadě i využití přirozených predátorů tím, že je jim umožníme efektivněji lovit z nainstalovaných berliček, zejména v zimním období.


reklama

Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

23.8.2019 07:03
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.8.2019 07:05
Mohl byste v krátkosti popsat, jak by měla vypadat dosedová laťka na berličce? Chci jich nechat letos pár desítek nadělat, ale mám takové mlhavé tušení, že by to neměl být pravý úhel, kvůli pařátkům.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

23.8.2019 07:11 Reaguje na pavel peregrin
Ptáci to nesvírají nijak křečovitě, ani prsty nejezdí po hraně, takže riziko zranění je zcela minimální. Ale ano, je lepší seřezané hranolky trochu ojehlit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.8.2019 08:23 Reaguje na Karel Zvářal
Dík.
Odpovědět
mr

23.8.2019 16:49 Reaguje na pavel peregrin
Jestli to myslíte vážně, tak dám tuto radu - s R-úhlem a s odjehlováním si nedělejte naprosto žádné starosti a ani neztrácejte náklady a čas s berličkami. Je to NESMYSL. Naprosto stačí do země zarazit kůlky, jež jsou pro ty ptáky stejným magnetem. DŮLEŽÍTÁ je DOSEDOVÁ PLOCHA (čelo hranolku) - pořidte si coulky desky (25 mm tlusté) - úplně stačí to vyrobit z okorů, jež jsou všude odpadem a dají se s minimálním nákladem nahradit. Jelikož jejich hlavními největšími uživateli budou káně (obou druhů - snad), možná i výr, tak šířku desky udělejte zhruba 5 - 7 cm, což bohatě pro tyto druhy stačí (užší desky by se asi stejně zatloukáním lámaly). Posed nad zemí má být co nejvýše - ale zase je třeba, aby se vám s tím snadno manipulovalo. Dle jejich výšky nad zemí se pak odvíjí i jejich hustota na ha. U 2 m nad zemí jich stačí asi 9 ks na ha, čím jsou níže nad zemí, tím více snížíte obslužnost území, a proto jich musíte nasadit více, abyste tam neměl "slepá" mezimísta. Uvědomte si, že obsluhujete každou berličkou zhruba kruh. Vedle stromů a vysokých stožárů je zbytečné je nasazovat. Až vám na jaře kultura vyroste, tak je včas odstraňte - už přestávají svou fci plnit a máte volnou plochu pro mechanizaci. A po zesečení, třeba lucerky, nebo naopak nasetí jařin okamžitě na čas nasadit. Uvidíte sám, jak budou využívány ve váš prospěch a budete k té "škodné" i jinak přistupovat. Jinak autorovi velké díky za perfektní článek k velmi aktuální situaci v naší krajině.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.8.2019 17:00 Reaguje na
No vidíte, tohle, pokud je to pravda, má pro mě přínos. Samozřejmě to budeme realizovat, nikoliv poprvé, kdysi jsme to už dělali také, jenže jsme právě vyráběli a zatloukali ty berličky. Důležitá je pro mě i informace, kolik ks na pole dát.
Odpovědět
mr

26.8.2019 22:04 Reaguje na pavel peregrin
Není to sice kvůli myším, je to sušák sena využívaný na Slovensku, ale účel to plní stejný:

http://birding.sk/index.php?option=com_observations2&id=98482&view=record&filterPosition=15&lang=sk
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

23.8.2019 10:03
Perfektně napsaný článek, který ukazuje jak by MZe mělo postupovat v případech obdobných otázek společně s MŽP. Tedy stop na velkoplošné trávení přemnožených hlodavců.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

23.8.2019 17:19
Děkuji za pozitivní reakce, však také jsem se kolem mikroťáků něco nachodil:-)

Před instalací berliček doporučuji v suché zemi železnou špicí udělat díru (může nosit pomocník), prodloužíte životnost výrobku o mnoho let. Mlátit přímo do vrchu nedoporučiji - je to namáhavé a ničí dosedovou plochu. Lepší je zatlačit ji do hlubší díry (25-30) od špice a širší okraj dohrnout hlínou. Vítr ani dosedající ptáci to neshodí. Dravci využívají i trianglové sloupky bez bidla, takže to T je takový nadstandard (ale vyplatí se). 9 ks na ha je i dost, stačí 3-4 na nejvíce napadená místa, ale po 4-5 týdnech přesunout kousek vedle. Někde to nechávají od září až do března na jednom místě a také to funguje. Záleží na tom, kolik toho vyrobíte a jak moc vám bude záležet na výsledku. Chození kolem toho je takový příjemný relax, zvláště když člověk vidí na zemi ty flákance "vápna" a slisované chuchvalce chlupů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.8.2019 17:57 Reaguje na Karel Zvářal
Také děkuji, bude instalováno do vojtěšek a jetele.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.8.2019 09:09
Problém je, že je to tak trochu voze - koze, protože hraboši škodí na polích, hlavně s různými druhy obilí, a potom v sadech (kde by teoreticky měli mít dravci eldorádo, ale praxe ukazuje, že ne).
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

25.8.2019 11:10 Reaguje na Jan Šimůnek
To by nebyl JŠ, aby si nezatrolil, kdyby na chleba nebylo:-))

O škodách na poli píšu také, a potažmo o tom, jak jim předcházet (orba místo setí do strniště, event. jařiny). Kolik jste loni viděl polí či pícnin osázených berličkami?? Když moc, tak 10%. Kašlu-li na prevenci, potom se škodám nemůžu divit. Při mírném napadení (tuším do 300ks/ha) se trávení nepraktikuje. A to je právě doba, kdy jsou berličky efektivní. Po gradaci, tj. příští rok, je budou moci uložit do skladu. To bude semo tamo norka.

Dravci v sadech loví, ne že ne, ale také tam potřebují pevnou rozhlednu. Větve kultivarů jsou tak tenké, že pod kání se houpou a neumožňují ani dobrý start na kořist. Tam se dobře loví lehkým kalousům a sýčkům. Ale při té kalamitě nejsou schopni to srazit na přijatelný stav, podobně jako datlovití v lese kůrovce. I když přijede deset jednotek hasičů k silnému požáru, většinou už hlídají, aby se plameny nepřenesly do okolí. Se samotným objektem už nejde dělat velice nic.

Je mi jasné, že se budou většinově odvolávat na nedostatek lidí v oboru. Ale toto opatření je možno provést, hned jak skončí podzimní polní prace, nebo v přestávkách mezi nimi.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist