Karel Zvářal: Souvisí nějak globální oteplování s masivní deforestací deštného lesa?
16.8.2022
Odlesňování amazonského pralesa.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Nikoliv nevýznamný podíl na energetickém mixu mají mít i biopaliva, jako např. spalování dřevní hmoty (štěpky), slámy a bioplynu pocházejícího z rostlinné či živočišné výroby. Tímto „hospodařením“ se však půda, jakožto životodárná tenká slupka naší planety, okrádá nejen o humus, ale také o vodu, která je na něj vázaná. Bez humusu se mění v neúrodný, erozi náchylný, zhutnělý, prach.
Část spalované dřevní hmoty pochází z deštných pralesů Amazonie, které v posledních dekádách mizí závratným tempem. Dostupný zdroj udává, že za posledních 30 let zmizelo 7 mil. km2 tropického deštného lesa(!), přičemž ho zbývá cca 15 mil. km2. Poměrně rychle přicházíme o lesy i na jiných kontinentech v mírném pásmu (Rusku, sev. Americe, Austrálii). A to nejen vlivem těžby, ale i častých požárů.
Při čtení těchto řádků běhá člověku mráz po zádech. Deštný les je považován za plíce planety, jen amazonský prales tvoří až 40 % kyslíku, který vzniká na Zemi. Lesy obecně jsou ekologickým úložištěm „problémového“ CO2, byť ho samy v průběhu tlení vylučují. Pokud ovšem jich tak obrovské množství (80 %) v nedávné historii zmizelo, nelze se divit zvýšené přítomnosti tohoto skleníkového plynu v atmosféře. Kdyby člověku odebrali ne půl litru či litr krve, ale několikanásobek, byl by to pro něj pravděpodobně fatální zásah. A když totéž uděláme přírodě, resp. Gaie, bereme to jako normální?
Pokud tedy zbývá z deštných lesů jen asi 20 % původní rozlohy, která byla na planetě ještě před několika staletími (tisíciletími), nelze se divit, že současná rychlá deforestace je další faktor, který roztáčí spirálu stále silnějších globálních změn klimatu. Protože na místě lesa vznikají pole, pastviny, případně nové osady a města, jakožto tepelné ostrovy, de facto plochy s nižším albedem. Překotně rostoucí lidská populace svým tlakem na přírodní zdroje se tak stává rozhodujícím faktorem změny globálního klimatu, a proto je dnešní doba právem označována jako antropocén.
Deštné (mini)lesy – (rozbitá) klimatizace planety
A teď pozor. Pouhým vytěžením lesa vliv člověka na klima v oblasti nekončí. Dobytek potřebuje pít, pole je nutné zavlažovat, nebo naopak odvodnit mokřady a močály. V přetvářené krajině tak vzniká množství kanálů, drenáží či studní, které rychle odvádí srážkovou vodu z povrchu. A pokud voda chybí na povrchu, krajina se stává sušší, půda a vzduch se více zahřívá, a tato (sluneční/antropogenní) tepelná energie je významným zdrojem klimatických změn.
Názornými ukázkami nezodpovědného hospodaření s vodou jsou zmenšené vodní plochy, jako např. Aralské nebo Čadské jezero. A jak domorodci poukazují, po zmenšení jezera se výrazně změnilo lokální mikroklima k horšímu. Např. v Brazílii se průměrná roční teplota po vytěžení pralesa zvýšila v měřené oblasti o 3°C! Což není zrovna málo, neb to převyšuje výstražnou hranici pro přijatelné oteplení.
Asi každý zná ten pocit, když vyjde z příjemného chládku lesa na rozpálené pole či do vyasfaltovaného, zabetonovaného města. Vlivu lesů na podnebí si člověk všímal odpradávna. Na poušti nebo savaně vydržel většinou jen krátce, chybí tu vodní zdroje, úroda bývá nízká, proto lidé v minulosti migrovali do oblastí s příznivějším klimatem, což byla více či méně zalesněná území.
Jenže s technickým pokrokem a odcizením se přírodě jsme na tyto poznatky jako by zapomněli, lesa jsme si přestali vážit, pálíme ho buďto na místě, nebo vytěženou „biomasu“ vozíme do elektráren na druhém konci světa. Tímto doslova barbarským přístupem ten skutečný „konec světa“ jen urychlujeme. Lidstvo se dnes chová přesně v duchu známého rčení, jen s jeho aktuální úpravou: po nás Sahara!
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Brazilská vláda zavedla ochrannou známku na produkty pocházející z Amazonie
Ničení amazonského pralesa v Brazílii v uplynulém roce zpomalilo
Brazilské úřady připravují zásah proti ilegálním těžařům zlata v Amazonii
Další články autora |
Karel Zvářal: Mrtvého dřeva je v luhu dostatek, roháče přesto rapidně ubylo
Karel Zvářal: Stromy – pijáci?
Karel Zvářal: Naše smrkové arboretumOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (66)
JV
Jaroslav Vozáb
16.8.2022 06:49Asi tak.... některé eko-projekty nesou vůbec eko..., Nejvíce bychom měli usilovat o zachování lužních (u řek) a vysokohorských lesu. Afrika více koz a krav větší prestiž a více manželek... Tam pomůže jen osvěta a fabrika na prezervativy.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-kodani-se-topi-drevem-z-amazonie-je-to-uhlikove-neutralni.chybu-ale-dela-cela-eu
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-kodani-se-topi-drevem-z-amazonie-je-to-uhlikove-neutralni.chybu-ale-dela-cela-eu
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.8.2022 08:53 Reaguje na Jaroslav VozábHlavně když byl na internetu článek o tom, že se pomalu rozpouští sněhová čepice na Kilimandžáru, mohla za to Evropa. Ty stovky miliónů lokálních topeništ a mizející pralesy v Africe jsou z obliga.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
16.8.2022 07:14Niekde som čítal, že človek sa naklepšie cíti v tzv. "parkovej krajine", s prevahou trávnatej plochy a osamelo rastúcimi stromami. Svojou činnosťou aj takúto krajinu vytvára. Samozrejme, že európania si svoje lesy už vyklčovali a vytorili šíre polia. To isté budú teraz chcieť urobiť aj v južnej amerike, najmä ak tamojšie podnebie dovolí vypestovať 2 až 3 úrody ročne. Smutné je, že Zemegula nie je nafukovacia a bez uskromnenia a zníženia počtu obyvateľov sa devastácia planéty ťažko zastaví. A tie lesy, pralesy a jazerá potrebujeme.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.8.2022 08:51 Reaguje na Vladimir MertanMy jme si svoje lesy úplně nevyklčovali. V České republice tvoří lesy asi 30% plochy, přičemž v poslední době toto procento díky výsadbě mírně narůstá. Naproti tomu třeba Indie má asi 21%, Takže zase tak špatně na tom nejsme.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
16.8.2022 14:42 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZáleží od toho kto má koľko hôr. Holanďania a Belgičania toho moc nenechali :-) U nás teraz zarastajú plochy čo sa nedajú veľkoplošne obrábať.Často tam rástla v minulosti cenná flóra a vyskytovali sa vzácne motýle či hmyz napríklad Jasoň červenooký.
Odpovědět
va
vaber
16.8.2022 07:28v tropických pralesích je určitě horko ,ale nejsou tam extrémní teploty jako v místech bez lesů,
není pochyb ani o tom, že pralesy v tropech zadržují vodu, bez lesů se věškerá voda i když ji spadne hodně, rychle vypaří nebo odteče ,
v pralesích je i nejbohatší život jaký na planetě můžeme najít,
kolik života člověk zničí vykácením každého kousku pralesa, to nikdo nepočítá ,člověk myslí sobecky jen na sebe,
žijeme jako by se nám nemohlo nic stát, ale zapomínáme ,že v historii planety bylo mnoho katastrof které ohrožovaly život na celé planetě ,není pochyb ,že taková katastrofa někdy v budoucnu přijde,
jde o to, aby příčinou katastrofy nebyl člověk
Odpovědět
není pochyb ani o tom, že pralesy v tropech zadržují vodu, bez lesů se věškerá voda i když ji spadne hodně, rychle vypaří nebo odteče ,
v pralesích je i nejbohatší život jaký na planetě můžeme najít,
kolik života člověk zničí vykácením každého kousku pralesa, to nikdo nepočítá ,člověk myslí sobecky jen na sebe,
žijeme jako by se nám nemohlo nic stát, ale zapomínáme ,že v historii planety bylo mnoho katastrof které ohrožovaly život na celé planetě ,není pochyb ,že taková katastrofa někdy v budoucnu přijde,
jde o to, aby příčinou katastrofy nebyl člověk
RJ
Robert Jirman
16.8.2022 08:28já už jsem dávno nad lidstvem zlomil hůl, míříme dobrovolně ke svému konci. Člověk moudrý -)
Odpovědět
Miroslav Vinkler
16.8.2022 10:03"Souvisí nějak globální oteplování s masivní deforestací deštného lesa? "
Správná odpověď že souvisí, a nejen deštný prales. Málokdo si uvědomuje, že Evropa stejně jako USA byly ze 70% pokryty lesy.
Stačí si přečíst antické historiky ,Strobón ,Platon apod. včetně popisu Odyssey- Homér .
Středomoří bylo hustě zalesněno a v Hispánii jste neprošli den aniž byste kráčeli lesy.
Ta energetická bilance lesů byla obrovská a zcela jistě měli rozhodující vliv nejméně na regionální klima.
Ale to dneska nikoho nezajímá, podle EK musíme umlátit sodovkáč za každou cenu dalším drancováním krajiny pro OZE.
A raději dále podporujeme deforestaci Amazonie svoji poptávkou po levném jídle a surovinách.
Poslední tři roky jsem m.j. trávil i tím, že jsem si projel celý Balkán i Turecko = bývalý antický svět a seznamoval se s následky rozsáhlé deforestace od Krušných hor po Ararat na současnou společnost. Závěry, ke kterým jsem dospěl jsou v příkrém rozporu s oficiální mantrou o sodovkáči jak příčině všeho zla. Ale o tom snad někdy jindy.
Odpovědět
Správná odpověď že souvisí, a nejen deštný prales. Málokdo si uvědomuje, že Evropa stejně jako USA byly ze 70% pokryty lesy.
Stačí si přečíst antické historiky ,Strobón ,Platon apod. včetně popisu Odyssey- Homér .
Středomoří bylo hustě zalesněno a v Hispánii jste neprošli den aniž byste kráčeli lesy.
Ta energetická bilance lesů byla obrovská a zcela jistě měli rozhodující vliv nejméně na regionální klima.
Ale to dneska nikoho nezajímá, podle EK musíme umlátit sodovkáč za každou cenu dalším drancováním krajiny pro OZE.
A raději dále podporujeme deforestaci Amazonie svoji poptávkou po levném jídle a surovinách.
Poslední tři roky jsem m.j. trávil i tím, že jsem si projel celý Balkán i Turecko = bývalý antický svět a seznamoval se s následky rozsáhlé deforestace od Krušných hor po Ararat na současnou společnost. Závěry, ke kterým jsem dospěl jsou v příkrém rozporu s oficiální mantrou o sodovkáči jak příčině všeho zla. Ale o tom snad někdy jindy.
va
vaber
17.8.2022 08:19 Reaguje na Miroslav Vinklersložení současné atmosféry vlastně doladily rostliny a udržují takové složení pro veškerý život a k tomu je potřeba určité množství rostlin,
když jsme jich velkou část zničili a už není rostlin dostatek, dojde ke změně,
zničené rostliny se spálí nebo shnilou a vytvoří se CO2, to spolu souvisí,
CO2 je jen část problému, zdali malá nebo velká asi nikdo neví ,ale planeta se mění a skoro všichni souhlasí ,že k horšímu nebo až ke katastrofě, kdo ví
Odpovědět
když jsme jich velkou část zničili a už není rostlin dostatek, dojde ke změně,
zničené rostliny se spálí nebo shnilou a vytvoří se CO2, to spolu souvisí,
CO2 je jen část problému, zdali malá nebo velká asi nikdo neví ,ale planeta se mění a skoro všichni souhlasí ,že k horšímu nebo až ke katastrofě, kdo ví
Anyr
16.8.2022 11:17Chlape, jak ty někdy dokážeš v diskuzích vyjadřovat názory, nad kterými mám opravdovou chuť mlátit hlavou o stůl, tak někdy dokážeš napsat věci, díky kterým bych ti ten můj (krásný a historický a v super stavu! :D) stůl nejraději zabalil a poslal jako dárek.
Hezký článek to je.
V souvislosti s článkem mě ale napadlo, že jsem nedávno četl nějaké věci, kde se uvádělo, že současné lesy Evropy přispívají globálnímu oteplování.
https://www.bbc.com/news/science-environment-35496350
https://www.cbc.ca/news/science/conifer-expansion-global-warming-1.3434102
Takže ono nejde pouze o to, mít lesy, ale skutečně jde velmi i o to, jaké ty lesy jsou. Z mnoha, mnoha důvodů.
Je to jen taková poznámka pro zpestření. :)
Odpovědět
Hezký článek to je.
V souvislosti s článkem mě ale napadlo, že jsem nedávno četl nějaké věci, kde se uvádělo, že současné lesy Evropy přispívají globálnímu oteplování.
https://www.bbc.com/news/science-environment-35496350
https://www.cbc.ca/news/science/conifer-expansion-global-warming-1.3434102
Takže ono nejde pouze o to, mít lesy, ale skutečně jde velmi i o to, jaké ty lesy jsou. Z mnoha, mnoha důvodů.
Je to jen taková poznámka pro zpestření. :)
Miroslav Vinkler
16.8.2022 13:11 Reaguje na AnyrK tomu prvnímu : https://www.bbc.com/news/science-environment-35496350
, tak to je blábol.
Nejvyšší horou poloostrova Pelješac, Chorvatsko je hora sv.Ilji, 1010 m.n.m. Jednoho parného dne jsem vyrazil z Orebiče na horu. Asi ve 2/3 hory jsem narazil na jehličnatý lesík. Jak se zachoval, je mi záhadou, ale tehdy tam stál.
Zatímco skalnaté okolí bylo rozpálené , v jehličnatém lese bylo výrazně chladněji a navíc zde byl vlhčí vzduch. Prostě oáza pro turisty mířící vzhůru. Už tehdy jsem nemohl pochopit jak je možné, aby menší lesík dokázal vzdorovat roky jadranskému slunci. Výpar musel být obrovský a čistě teoreticky se zásoba vody v půdě musela vyčerpat. Nevyčerpala se.
Obdobné zkušenosti mají z Libanonu,kde neziskovky sází libanonské cedry, ze kterých Římané dělali lodě a již předtím byly použity m.j. i na stavbu Šalamounova chrámu. První devastace lesů proběhla právě tam, pominu-li území mezi Eufratem a Tigrisem.
Druhý odkaz je taky blábolismus, autoři měli asi na mysli jehličnany mírného pásmu. Jinak smrku je nejlépe kolem 1100 m.n.m. v podmínkách ČR.
A naposledy , jediným bodem Green Dealu, který má hlavu a patu je plán výsadby 3 mld. stromů do r. 2030.
Končí r. 2022 a výsledek je 0.86% !!! Ryzí pokrytectví, huba plná hesel , ale na čem se nedá vyrejžovat ,tak vyšumí do ztracena.
Odpovědět
, tak to je blábol.
Nejvyšší horou poloostrova Pelješac, Chorvatsko je hora sv.Ilji, 1010 m.n.m. Jednoho parného dne jsem vyrazil z Orebiče na horu. Asi ve 2/3 hory jsem narazil na jehličnatý lesík. Jak se zachoval, je mi záhadou, ale tehdy tam stál.
Zatímco skalnaté okolí bylo rozpálené , v jehličnatém lese bylo výrazně chladněji a navíc zde byl vlhčí vzduch. Prostě oáza pro turisty mířící vzhůru. Už tehdy jsem nemohl pochopit jak je možné, aby menší lesík dokázal vzdorovat roky jadranskému slunci. Výpar musel být obrovský a čistě teoreticky se zásoba vody v půdě musela vyčerpat. Nevyčerpala se.
Obdobné zkušenosti mají z Libanonu,kde neziskovky sází libanonské cedry, ze kterých Římané dělali lodě a již předtím byly použity m.j. i na stavbu Šalamounova chrámu. První devastace lesů proběhla právě tam, pominu-li území mezi Eufratem a Tigrisem.
Druhý odkaz je taky blábolismus, autoři měli asi na mysli jehličnany mírného pásmu. Jinak smrku je nejlépe kolem 1100 m.n.m. v podmínkách ČR.
A naposledy , jediným bodem Green Dealu, který má hlavu a patu je plán výsadby 3 mld. stromů do r. 2030.
Končí r. 2022 a výsledek je 0.86% !!! Ryzí pokrytectví, huba plná hesel , ale na čem se nedá vyrejžovat ,tak vyšumí do ztracena.
JS
Jiří Svoboda
16.8.2022 14:07 Reaguje na Miroslav Vinkler"Už tehdy jsem nemohl pochopit jak je možné, aby menší lesík dokázal vzdorovat roky jadranskému slunci. Výpar musel být obrovský a čistě teoreticky se zásoba vody v půdě musela vyčerpat. Nevyčerpala se."
Proč musíte demonstrovat svou nechápavost? Prostě se do oblasti lesíka stéká zemní voda, ze které lesík prosperuje na účet svého okolí. To máte jako na rautu, kde političtí představitelé svými ústy zastupují ústa svých voličů.
Odpovědět
Proč musíte demonstrovat svou nechápavost? Prostě se do oblasti lesíka stéká zemní voda, ze které lesík prosperuje na účet svého okolí. To máte jako na rautu, kde političtí představitelé svými ústy zastupují ústa svých voličů.
Miroslav Vinkler
16.8.2022 14:30 Reaguje na Jiří SvobodaTakový chytrolíny miluji! Paty vytáh´ leda
k Botičskému potoku a jeho návod jak se bránit teplu je natřít střechy na bílo a další bláboly.
Odpovědět
k Botičskému potoku a jeho návod jak se bránit teplu je natřít střechy na bílo a další bláboly.
JS
Jiří Svoboda
16.8.2022 15:33 Reaguje na Miroslav VinklerMožná byste se spíše měl vyjádřit ke své nechápavosti než ke mně. To by vám více pomohlo.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.8.2022 15:37 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, přiznám se, že vyznat se ve vašich myšlenkových pochodech též nezvládám. Jste v podstatě jediný, kdo se mi systematicky věnuje. Najdete si v článku jednu větičku (její druhou polovinu vytrženou z kontextu) a na tom to chcete celé shodit. To bývá téměř pravidlo, že všichni mlčí, jen JS se hlásí...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.8.2022 09:21 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářale, prosím, neberte si to osobně! Mně jde primárně o to, abychom se dobrali ke správným poznatkům a mrzí mne, když je diskuse Vinklerovsky odváděna POUZE do osobní roviny a věcný obsah je ignorován.
Když ostatní mlčí, nemusí to znamenat, že souhlasí.
Vy neoceníte, když vám někdo sdělí, v čem a proč se mýlíte? Já tedy ano, to mne posouvá dál.
Odpovědět
Když ostatní mlčí, nemusí to znamenat, že souhlasí.
Vy neoceníte, když vám někdo sdělí, v čem a proč se mýlíte? Já tedy ano, to mne posouvá dál.
JS
Jiří Svoboda
16.8.2022 14:16 Reaguje na AnyrS těmi tmavězelenými lesy to máte stejné jako se zelenou střechou ve srovnání s bílou střechou. Přesto lidská blbost podporující zelené střechy jen kvete a dostává i státní podporu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
16.8.2022 14:32 Reaguje na Jiří SvobodaFyziku, zkuste si spočítat energetickou bilanci bílé střechy a výparné zelené střechy. Inteligence kvete jenom v Praze.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.8.2022 15:37 Reaguje na Miroslav VinklerChladit výparem umí každý blbec. Ale když voda není?
Vy už tu energetickou bilanci máte zjevně spočítánu, tak proč se s ostatními nepodělíte, jak to skvěle funguje?
Odpovědět
Vy už tu energetickou bilanci máte zjevně spočítánu, tak proč se s ostatními nepodělíte, jak to skvěle funguje?
JS
Jiří Svoboda
17.8.2022 09:12 Reaguje na Miroslav VinklerVoda je na zemském povrchu všude. Vaše výkřiky nedávají smysl!
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.9.2022 08:44 Reaguje na Jiří SvobodaStřecha má být tmavomodrá až černá solárními panely.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.8.2022 13:50V článku jakoby bylo kácení a deforestace považováno za to isté. Pokud něco opravdu pomáhá odbourávat CO2 z atmosféry, tak je to stále obnovavný hospodářský les, jehož dřevo je použito na konstrukce. Stejně tak by se mělo přistupovat i k deštnému pralesu, aby lidem dával dostatečný užitek a nebyl proto důvod k jeho postupné likvidaci.
Prohlašovat o deštném pralesu, že jsou to plíce planety, to je hodně velký úlet.
Škoda, že autor nedával trochu více pozor v hodinách fyziky a chemie, ale je to oproti nedávné minulosti určitě pozitivní posun!
Odpovědět
Prohlašovat o deštném pralesu, že jsou to plíce planety, to je hodně velký úlet.
Škoda, že autor nedával trochu více pozor v hodinách fyziky a chemie, ale je to oproti nedávné minulosti určitě pozitivní posun!
Miroslav Vinkler
16.8.2022 14:34 Reaguje na Jiří SvobodaTo určitě, tyhle šplechty o hospodářském lese učili za Antonína Zápotockého a pak na VUMLU. Musíte jít s dobou a vzdělávat se. Tedy pokud o vzdělání stojíte.
Odpovědět
JS
ak
antonín krahula
23.8.2022 18:33 Reaguje na Jiří SvobodaPlíce planety? Ty kyslík spotřebovávají, to by měl vědět kdekdo. Jako zůstaneš v našich srdcích, chudák mozek.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.8.2022 19:34 Reaguje na antonín krahulaJasné, krahulíku. Popíliť, všetko popíliť! Další svobodomilný:-) Ještěže máme ty zelený (střechy-), to nás vytrhne...
Odpovědět
Karel Zvářal
16.8.2022 14:15Děkuji za většinově pozitivní reakci, potěší. Nepsalo se mi to lehce, více než co jiného se mi chtělo utéct někam daleko, pryč z tohoto světa, jak mnou clomala frustrace a hluboká beznaděj. Nevyvaroval jsem se tak několika nepřesností a sloh má účes a la Boris-). Ale splnil jsem svou občanskou povinnost, mám dost toho pokrytectví kolem grandýlu a přehlížení skutečných problémů těžce zkoušené Matky Země. Nechá si toho líbit hodně, ale také zná své limity a dává nám to najevo. Trubelky půjdou dál za praporem omezování kysličníku, ale to, že jsme uřezali velkou část plic, kde probíhá fotosyntéza a ochlazování “těla” (viz. dýchání přehřátého psa), to vidět nechtějí. Kromě fyziky je třeba umět počítat a vědět něco o limitech prostředí, tzv. úživnosti. Tak jako nepůvodní predátor vyhubí zakrátko spoustu druhů, člověk nerozumný dokáže mnohem více – zlikvidovat veškerý život na Zemi. Množství vymizelých (vyhubených) druhů vydá na dlouhý seznam, mnoho dalších k tomu spěje rychlým tempem. Prostě mistři v řezání větve, na které sedíme... A čas na změnu kvapem utíká, ten pověstný Rubikon jsme možná už překročili. Budu doufat, že ještě není vše ztraceno.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.8.2022 14:23 Reaguje na Karel Zvářal"Kromě fyziky je třeba umět počítat..." To říká ten pravý.
Copak oteplování kvůli narůstajícímu CO2 v atmosféře není fyzika? Ta se vám ovšem zjevně nehodí do krámu!
Odpovědět
Copak oteplování kvůli narůstajícímu CO2 v atmosféře není fyzika? Ta se vám ovšem zjevně nehodí do krámu!
Karel Zvářal
16.8.2022 14:32 Reaguje na Jiří Svoboda6 CO_2 + 6 H2O .... C6H12O6 + 6 O_2
Není života bez vody, není fotosyntézy bez stromů (zeleně).
Odpovědět
Není života bez vody, není fotosyntézy bez stromů (zeleně).
Miroslav Vinkler
16.8.2022 14:38 Reaguje na Karel ZvářalTo je náš pražský fyzik. Obsah CO2 v atmosféře 0.4% , podíl vodní páry v atmosféře 4%.
A to je vodní pára 27x "skleníkovější" plyn než sodovkáč.
Ale jak se říká "starýho psa novým kouskům nenaučíš!"
Odpovědět
A to je vodní pára 27x "skleníkovější" plyn než sodovkáč.
Ale jak se říká "starýho psa novým kouskům nenaučíš!"
Karel Zvářal
16.8.2022 14:46 Reaguje na Miroslav VinklerŘekl bych, že v poznání složitosti klimatických dějů jsme asi tak daleko, jak byli vědci v poznání jakéhosi Kontinentálního driftu před sto lety. A omlouvat současné plundrování pralesů v Amazonii, Africe či jinde tím, že také mají právo na to, co jsme uděli my před x staletími... No tak jim to právo nechejmé, nic k tomu neříkejmé, vozme od nich eko-surovinú na spálení a hoňme sodovčák... Lepší chucpe nevymyslíš!
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.8.2022 15:52 Reaguje na Karel ZvářalJen pro upřesnění. Kromě betonování planety mi ještě chcete podsunout plundrování deštných pralesů?
Odpovědět
Karel Zvářal
16.8.2022 15:54 Reaguje na Jiří SvobodaJestli jste tiskový mluvčí lidstva, tak si to můžete vzít osobně, vadit mi to nebude.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.8.2022 16:09 Reaguje na Karel ZvářalDěkuji za upřesnění.
Nevím ale, zda toto je vhodné fórum na oslovování tiskového mluvčího lidstva, kterého ani neoslovíte.
Odpovědět
Nevím ale, zda toto je vhodné fórum na oslovování tiskového mluvčího lidstva, kterého ani neoslovíte.
VM
Miroslav Vinkler
16.8.2022 15:22 Reaguje na Vladimir MertanOmluva, trapně jsem se spletl při čtení mizerného příspěvku pana Svobody.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.8.2022 15:28 Reaguje na Miroslav VinklerNič to, Baška, povedal by Omachel:-)
Splést je lidské, mnohem horší je vršit chyby programově.
Odpovědět
Splést je lidské, mnohem horší je vršit chyby programově.
JS
Jiří Svoboda
16.8.2022 16:11 Reaguje na Miroslav VinklerTo jsem vás fakt tak vytočil? Nebo je to u vás běžné, svádět svá pochybení na jiné? To není moc chlapské.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.8.2022 15:42 Reaguje na Karel ZvářalAno, tuto rovnici i větu pod ní máte správně. Bohužel tím ale nereagujete na můj komentář. To pak diskuze ztrácí smysl.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.8.2022 15:45 Reaguje na Jiří SvobodaJak píšu výše, všichni pochopili, o čem je článek i ta rovnice, jen tradiční troll se domáhá pozornosti ke svým vejšplechtům.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.8.2022 15:49 Reaguje na Jiří SvobodaNebo jinak. Honíme sodovčák, ale neřešíme příčiny, nýbrž se točíme jak pes za chvostem (důsledky svého nerozumného konání).
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.8.2022 16:01 Reaguje na Karel ZvářalNa jedné straně se oháníte fyzikou a výpočty a na druhé straně ignorujete fyzikálně podložené výpočty vlivu lidmi navyšovaného CO2 v atmosféře na globální teplotu. Vy prostě ignorujete to dominantní příčinu! To máte nějaký blok v myšlení?
Odpovědět
Karel Zvářal
16.8.2022 16:10 Reaguje na Jiří SvobodaNikoliv. Nepopírám vliv CO2 na klímu, ale jak psal už pan Vinkler, za mnohem horší považuji (nejen já) vodní páru, která se stoupající teplotou vzduchu nad gigatetelíny zvyšuje svou účinnost. Takže ano, řešme dekarbonizaci, ale se stejným, ne-li větším úsilím, se věnujme stavu lesů na planetě, které ten škaredý plyn pohlcují, přičemž tvoří kyslík a kvalitní stavební surovinu.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.8.2022 16:19 Reaguje na Karel ZvářalA ne jen stavu lesů, ale celému povrchu, nad kterým se ty teplé vzdušné proudy tvoří. Ledovce netají kvůli Golfskému proudu, ale vzdušnému proudění, ponejvíce z deforestované Afriky. A hory bez sněhu se nahřívají, což jen zvyšuje účinek GO.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.8.2022 18:53 Reaguje na Karel ZvářalA je Vám jasné, že jste s tou deforestací Afriky naboural teorii gryndýlistů? Byl tady před časem článek o tom, že na Kilimandžáru mizí sněhová čepice a jediným viníkem byla označena Evropa.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.8.2022 19:42 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKdyž si uvědomíte uváděná čísla za těch posledních 30 let, tak zmizelých 1000 x 7000 km2 lesa je tak hrůzostrašná plocha, že se až nechce věřit, že by si toho Svědci s vědci a světci nebyli vědomi, kde je pes zakopán. To je taková kapacita fotosyntézy (jako polykače sodovčáku) vyřazená z provozu, navíc plocha produkující teplo... jak se říká, chytrému napověz, hloupého trkni... tak tady by Slovan musel sehnat všechny buvoly, aby se na každého z 97% komunity kývačů dostalo:-)
Prostě ten exponenciální nárůst konzumentů se musel někde projevit. Psal jsem včera, že pokud nejsou lidi, kteří by to domorodcům vhodně naservírovali, tak že jsem na tu roli připraven.
O tom Kilimandžáru se mluvilo v dokumentech už někdy v sedmdesátkách. Když se podíváte dnes na mapu, je té zeleně 2,5-3 x méně, než bylo za našich školních let. Aby se tento deficit klimatizace vůbec neprojevil, to už musí být opravdu naivní představa o fungování ekosystému. Takže ano, E. produkuje na hlavu více skleníkáče, ale to je jen půl pravdy. Ta druhá teprve čeká na své odtajnění.
Odpovědět
Prostě ten exponenciální nárůst konzumentů se musel někde projevit. Psal jsem včera, že pokud nejsou lidi, kteří by to domorodcům vhodně naservírovali, tak že jsem na tu roli připraven.
O tom Kilimandžáru se mluvilo v dokumentech už někdy v sedmdesátkách. Když se podíváte dnes na mapu, je té zeleně 2,5-3 x méně, než bylo za našich školních let. Aby se tento deficit klimatizace vůbec neprojevil, to už musí být opravdu naivní představa o fungování ekosystému. Takže ano, E. produkuje na hlavu více skleníkáče, ale to je jen půl pravdy. Ta druhá teprve čeká na své odtajnění.
JS
Jiří Svoboda
17.8.2022 09:06 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářale, vaše vyjádření beru.
Ale ta vodní pára, jak sám říkáte, závisí v podstatě jen na teplotě atmosféry a tu mění hlavně CO2. To je klíč k řešení a proto je třeba využít všechny rozumné možnosti k minimalizaci jeho emisí i jeho odchytu.
Ještě poznámku, pokud budeme někde chladit odparem vody, dodatečně vlastně injektujeme do atmosféry další skleníkový plyn. To má ale i benefity jako navýšení malého vodního cyklu a oblačnosti. Pokud je to ale děláno tehdy a tam, kde skoro neprší a je jasno, globální příspěvek je jednoznačně negativní.
Jak vidím, k lesům se stavíme velmi podobně a to mne těší. Problém ovšem je, pokud se na to podíváme kvantitativně. Současné emise CO2 ze spalování fosilního uhlíku mnohonásobně převyšují možnosti lesů CO2 zachytávat a ukládat je v konstrukcích. Proto musí být největší úsilí věnováno právě snížení emisí CO2 ze spalování fosilních paliv, ať se nám to líbí, či nikoliv. Samozřejmě to nesmíme děla tak blbě, draze a neúčinně, jako doposud.
Odpovědět
Ale ta vodní pára, jak sám říkáte, závisí v podstatě jen na teplotě atmosféry a tu mění hlavně CO2. To je klíč k řešení a proto je třeba využít všechny rozumné možnosti k minimalizaci jeho emisí i jeho odchytu.
Ještě poznámku, pokud budeme někde chladit odparem vody, dodatečně vlastně injektujeme do atmosféry další skleníkový plyn. To má ale i benefity jako navýšení malého vodního cyklu a oblačnosti. Pokud je to ale děláno tehdy a tam, kde skoro neprší a je jasno, globální příspěvek je jednoznačně negativní.
Jak vidím, k lesům se stavíme velmi podobně a to mne těší. Problém ovšem je, pokud se na to podíváme kvantitativně. Současné emise CO2 ze spalování fosilního uhlíku mnohonásobně převyšují možnosti lesů CO2 zachytávat a ukládat je v konstrukcích. Proto musí být největší úsilí věnováno právě snížení emisí CO2 ze spalování fosilních paliv, ať se nám to líbí, či nikoliv. Samozřejmě to nesmíme děla tak blbě, draze a neúčinně, jako doposud.
Kamil Krabice
16.8.2022 16:48Už se to veze. Další obilí zadarmo, další množení, další kácení. Hlavně že nikom není divné, že nejchudší země Evropy, kterou je Ukrajina, poskytuje potravinovou pomoc půlce Afriky. Příští léto tu bude +40stC.
First post-blockade food aid ship leaves Ukraine for Africa
KYIV/ISTANBUL (Reuters) - The ship Brave Commander has left the Ukrainian port of Pivdennyi carrying the first cargo of humanitarian food aid bound for Africa from Ukraine since February, Refinitiv Eikon data showed on Tuesday.
Three Black Sea ports were unblocked last month under a deal between Moscow and Kyiv, brokered by the United Nations and Turkey, making it possible to send hundreds of thousands of tonnes of Ukrainian grain to buyers.
The Brave Commander, carrying 23,000 tonnes of wheat, left for the Horn of Africa port of Djibouti with supplies destined for consumers in Ethiopia, Ukraine's infrastructure ministry said.
"The ministry and the United Nations are working on ways to increase food supplies for the socially vulnerable sections of the African population," it said in a statement.
World Food Programme (WFP) Executive Director David Beasley said the most important step in combating hunger globally is the opening of ports on the Black Sea, whose waters have long been dominated by Russia.
"It will take more than grain ships out of Ukraine to stop world hunger, but with Ukrainian grain back on global markets we have a chance to stop this global food crisis from spiralling even further," he said in a statement.
The WFP's deputy emergency co-ordinator in Ukraine, Marianne Ward, told Reuters the ship was expected to reach its destination in two weeks and the humanitarian agency had procured 60,000 metric tonnes of wheat thus far.
Etiopie přišla o 90% lesů za posledních tuším 50 let.
Odpovědět
First post-blockade food aid ship leaves Ukraine for Africa
KYIV/ISTANBUL (Reuters) - The ship Brave Commander has left the Ukrainian port of Pivdennyi carrying the first cargo of humanitarian food aid bound for Africa from Ukraine since February, Refinitiv Eikon data showed on Tuesday.
Three Black Sea ports were unblocked last month under a deal between Moscow and Kyiv, brokered by the United Nations and Turkey, making it possible to send hundreds of thousands of tonnes of Ukrainian grain to buyers.
The Brave Commander, carrying 23,000 tonnes of wheat, left for the Horn of Africa port of Djibouti with supplies destined for consumers in Ethiopia, Ukraine's infrastructure ministry said.
"The ministry and the United Nations are working on ways to increase food supplies for the socially vulnerable sections of the African population," it said in a statement.
World Food Programme (WFP) Executive Director David Beasley said the most important step in combating hunger globally is the opening of ports on the Black Sea, whose waters have long been dominated by Russia.
"It will take more than grain ships out of Ukraine to stop world hunger, but with Ukrainian grain back on global markets we have a chance to stop this global food crisis from spiralling even further," he said in a statement.
The WFP's deputy emergency co-ordinator in Ukraine, Marianne Ward, told Reuters the ship was expected to reach its destination in two weeks and the humanitarian agency had procured 60,000 metric tonnes of wheat thus far.
Etiopie přišla o 90% lesů za posledních tuším 50 let.
JV
Jaroslav Vozáb
16.8.2022 17:09 S lesy a vodou 100% souhlas. Ještě několik poznámek k CO2. Je tady taky metan CH6. Ten je také skleníkový, ale asi jen u krav ... ze Sibiře unikne do atmosféry stejně, proč dělat takové drahoty a nespálit ho v kotli? Vzdáme se veškeré infrastruktury, která se budovala 50 let. Nebo donutíme politiky k mírové spolupráci? Nebo se necháme pro jejich ego semlít..
Jinak jsem stále fascinován obyčejnou H2O. Na ní se ten pánbůh vyřádil. Těch anomálií:
Nemenší objem okolo +4C.
Led obstojně izoluje...
Ideální chladící medium...
Zásobník energie na zimu. jen se zamyslete Sluce dodává energii pole kalendáře stejně 21. 3 jako 21.9 posun teplot především dělá setrvačnost H2O (ohřev a odpar)..
Nechám shořet nelehčí plyn H (1) a ona je to v normálních teplotách kapalina a docela těžká ( kapalina 0-100C), CO2 (C12) je kapalný při teplotách -78 až -57 C.
Bez vody není ani to pivo...
Dokud si lidstvo neuvědomí jedinečnost obyčejné vody nebude lépe.
Odpovědět
Jinak jsem stále fascinován obyčejnou H2O. Na ní se ten pánbůh vyřádil. Těch anomálií:
Nemenší objem okolo +4C.
Led obstojně izoluje...
Ideální chladící medium...
Zásobník energie na zimu. jen se zamyslete Sluce dodává energii pole kalendáře stejně 21. 3 jako 21.9 posun teplot především dělá setrvačnost H2O (ohřev a odpar)..
Nechám shořet nelehčí plyn H (1) a ona je to v normálních teplotách kapalina a docela těžká ( kapalina 0-100C), CO2 (C12) je kapalný při teplotách -78 až -57 C.
Bez vody není ani to pivo...
Dokud si lidstvo neuvědomí jedinečnost obyčejné vody nebude lépe.
Miroslav Vinkler
16.8.2022 17:22 Reaguje na Jaroslav VozábZatím si to bohužel neuvědomilo.
Odpovědět
Sl
Slovan
16.8.2022 17:16Nadějí může být, že situace se většinou dost liší oblast od oblasti. 2 příklady.
Sever a Východ Amazonie lze i dnes nazvat téměř nedotčeným územím s minimem odlesňování. Problémy jsou nejvíce v její jižní části - hlavně ta brazilská, kde proti tomu odlesňování současná administrativa zločinců nijak nezasahuje a dává tomu volnou ruku. To se ale snad, po letošních volbách, změní.
Ostrov Papua lze také nazvat z velké části jako minimálně zasaženým územím. Naopak Sumatra nebo Borneo to schytali bohužel dost. Na Borneu ale aspoň zůstal relativně nedotčený střed ostrova, tzv. srdce Bornea.
Tohle není z mé strany kritika článku. Jde mi spíše o to, že lidé potřebují i nějaké pozitivní zprávy. Že to není všude špatné.
Odpovědět
Sever a Východ Amazonie lze i dnes nazvat téměř nedotčeným územím s minimem odlesňování. Problémy jsou nejvíce v její jižní části - hlavně ta brazilská, kde proti tomu odlesňování současná administrativa zločinců nijak nezasahuje a dává tomu volnou ruku. To se ale snad, po letošních volbách, změní.
Ostrov Papua lze také nazvat z velké části jako minimálně zasaženým územím. Naopak Sumatra nebo Borneo to schytali bohužel dost. Na Borneu ale aspoň zůstal relativně nedotčený střed ostrova, tzv. srdce Bornea.
Tohle není z mé strany kritika článku. Jde mi spíše o to, že lidé potřebují i nějaké pozitivní zprávy. Že to není všude špatné.
DF
Daniel Fiala
16.8.2022 19:17nevím teď z hlavy, pane Zvářale, jestli byl citován Antonio Nobre nebo přímo Eric D. Schneider, kdo v knize "Into the Cool: Energy Flow, Thermodynamics, and Life" říká, že tropický prales je ekosystém sahající 10 km vysoko.
Ale k potěše ducha bych doporučil: 1) Nobreho TED přednášku https://www.ted.com/talks/antonio_donato_nobre_the_magic_of_the_amazon_a_river_that_flows_invisibly_all_around_us
2) Wendersův dokument Le Sel de la terre (2014) o fotografovi Sebastiao Salgadovi
3) tu knihu Into the Cool: Energy Flow, Thermodynamics, and Life
Díky D. Fiala
P.S. V učebnicích se udává, že na čistou bilanci O2 jsou deštné pralesy nula od nuly, protože stejně velká respirace, ikdyž se dlouho traduje, že plíce planety. Ale vono taky vědci ... ještě před 30 lety jsme se netrefovali ani poměrem, jestli je sumárně vyšší fotosyntéza na souši nebo na oceánu, až satelitní měření SeaWifs nad oceány v tom udělaly trochu pořádek, resp. zamíchaly stré karty.
Odpovědět
Ale k potěše ducha bych doporučil: 1) Nobreho TED přednášku https://www.ted.com/talks/antonio_donato_nobre_the_magic_of_the_amazon_a_river_that_flows_invisibly_all_around_us
2) Wendersův dokument Le Sel de la terre (2014) o fotografovi Sebastiao Salgadovi
3) tu knihu Into the Cool: Energy Flow, Thermodynamics, and Life
Díky D. Fiala
P.S. V učebnicích se udává, že na čistou bilanci O2 jsou deštné pralesy nula od nuly, protože stejně velká respirace, ikdyž se dlouho traduje, že plíce planety. Ale vono taky vědci ... ještě před 30 lety jsme se netrefovali ani poměrem, jestli je sumárně vyšší fotosyntéza na souši nebo na oceánu, až satelitní měření SeaWifs nad oceány v tom udělaly trochu pořádek, resp. zamíchaly stré karty.
Karel Zvářal
16.8.2022 19:58 Reaguje na Daniel FialaDěkuji za reakci, angličtinu jsem nepoužíval spoustu let, a teď nemíním svou starou kotrbu trápit. Píše se ledacos, já v tomto dám na intuici, resp. vlastní zážitky s rozdíly v mikroklimatech, ze kterých se to klíma skládá. Jestliže je popisováno městské (teplejší) klima, tak mé zkušenosti z odvodněnou a bezvegetační zem. krajinou se tomu městu vyrovnají, někdy možná ho i překonávají. Nechodím z měřáky, dovedu zvýšenou teplotu poznat přiložením dlaně, venkovní teplotu odhadnu též s přesností na 1-2°C.
O bilanci kyslíku z fotosyntézy a tlení se nemíním přít, tam to bude blízké nule, jestli těsně do plusu či do mínusu, to asi není podstané, zřejmě jak kdy. Mně šlo o to, že vykácený prales je zdrojem tepla, už jen z důvodu vysušené (odvodněné) půdy. Když se k saharskému teplu přidá to z ploch po odtěžených lesích, tak to pocítíme i u nás, stejně jako vpád arkt. vzduchu. Co nám pomůžou bílé střechy a stěny, když jsme tak gigantické plochy matičky Země "začernili".
Odpovědět
O bilanci kyslíku z fotosyntézy a tlení se nemíním přít, tam to bude blízké nule, jestli těsně do plusu či do mínusu, to asi není podstané, zřejmě jak kdy. Mně šlo o to, že vykácený prales je zdrojem tepla, už jen z důvodu vysušené (odvodněné) půdy. Když se k saharskému teplu přidá to z ploch po odtěžených lesích, tak to pocítíme i u nás, stejně jako vpád arkt. vzduchu. Co nám pomůžou bílé střechy a stěny, když jsme tak gigantické plochy matičky Země "začernili".
DF
Daniel Fiala
17.8.2022 11:03 Reaguje na Karel Zvářalnejsem si jist, ale ten Wendersův film možná české titulky má. Životní příběh, který stojí za poznání. Ale to je jedno, ani deset knih životní zkušenost neudělá, to máte pravdu. Kéž by takhle rozvinuté cítění měli borci modelující klima v PC.
Chtěl jsem jen říct, a není to z mé hlavy, že vykácením pralesa nejen ohřejeme, ale mnohem hůře: narušíme "vzdušný vodovod" = dopravník chladícího média do hlubokého vnitrozemí kontinentu ... až pak nám přestane kapat z kohoutku ta kříšťálová, chladná a lahodná tekutina, přehrady nepřehrady.
A druhé zásadní přetnutí koloběhu vody činíme v J.Am., kde na milionech km2 uřízneme podzemní vody od pravidelné komunikace s povrchem, protože odřízneme desítky metrů hluboké kořeny "neužitečných" křovin a začneme sóju a kukuřici. A co se stane s úrodnou půdou, pokud ji necháme suchou větru a přívalům napospas? Ať žije "ekologická" biomasa!
Ano, voda je to co dělá život životem, ale i naopak, život dělá s vodou to, co dělá vodu vodou - živoucím prostředím. Chemik a fyzik bude redukcionisticky protestovat, že stačí molekula H2O a gravitace - tak ať si zajedou o víkendu na nějakou exoplanetu se osvěžit, já proti takové definici ani jejímu uplatnění nic nemám. Jenom bych prosil, aby ode mne nechtěli muskovsky peníze na letenku. Ani úlety na Mars jim nechci subvencovat :-)
Já jsem doma tady na Zemi!
Hezký den
Odpovědět
Chtěl jsem jen říct, a není to z mé hlavy, že vykácením pralesa nejen ohřejeme, ale mnohem hůře: narušíme "vzdušný vodovod" = dopravník chladícího média do hlubokého vnitrozemí kontinentu ... až pak nám přestane kapat z kohoutku ta kříšťálová, chladná a lahodná tekutina, přehrady nepřehrady.
A druhé zásadní přetnutí koloběhu vody činíme v J.Am., kde na milionech km2 uřízneme podzemní vody od pravidelné komunikace s povrchem, protože odřízneme desítky metrů hluboké kořeny "neužitečných" křovin a začneme sóju a kukuřici. A co se stane s úrodnou půdou, pokud ji necháme suchou větru a přívalům napospas? Ať žije "ekologická" biomasa!
Ano, voda je to co dělá život životem, ale i naopak, život dělá s vodou to, co dělá vodu vodou - živoucím prostředím. Chemik a fyzik bude redukcionisticky protestovat, že stačí molekula H2O a gravitace - tak ať si zajedou o víkendu na nějakou exoplanetu se osvěžit, já proti takové definici ani jejímu uplatnění nic nemám. Jenom bych prosil, aby ode mne nechtěli muskovsky peníze na letenku. Ani úlety na Mars jim nechci subvencovat :-)
Já jsem doma tady na Zemi!
Hezký den
JS
Jiří Svoboda
17.8.2022 12:02 Reaguje na Daniel FialaMožná by prospělo méně lyriky a dojmů a více věcných argumentů.
Nechci tvrdit, že to, co píšete, je špatně či nedůležité. Jen je tu spousta dalších důležitých jevů, které jsou mnohdy podstatnější, a je třeba i ty zahrnout do úvah. Jinak náš obraz bude zkreslený a zavádějící a tím i nebezpečný, protože podstatné jevy zůstanou ignorovány/neřešeny.
Odpovědět
Nechci tvrdit, že to, co píšete, je špatně či nedůležité. Jen je tu spousta dalších důležitých jevů, které jsou mnohdy podstatnější, a je třeba i ty zahrnout do úvah. Jinak náš obraz bude zkreslený a zavádějící a tím i nebezpečný, protože podstatné jevy zůstanou ignorovány/neřešeny.
Karel Zvářal
17.8.2022 12:28 Reaguje na Jiří SvobodaPan Fiala to napsal moc hezky, přírodu nejde vtěsnat do vzorečků a definic. To je tak složitý eko/systém, provázaný spoustou vazeb, z nichž mnohé jen můžeme tušit. V tom článku jsem chtěl upozornit zejména na změnu vodního režimu na místě vytěženého lesa, alias vysušenných bažin, mokřadů a zdrenážovaných polí a pastvin se studněmi. Protože na to se rádo zapomíná a řeší se jen kyslík a sodovčák. Taková redukce nejbohatšího ekosystému na planetě je nehodna člověka moudrého. Ale doplatí na to nakonec i on sám. Známé pořekadlo, že všeho moc škodí, doběhne i velikáše a developery. Ale dokud mají možnost drancovat, dělají svou práci. Je otázka, jak dlouho jim to lidé ještě buou trpět.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.8.2022 15:01 Reaguje na Karel ZvářalKyslík se vůbec neřeší (není důvod) a CO2 se řeší stejně blbě jako ekosystémy.
Jen plakat, že je něco v nepořádku, ale nestačí.
Odpovědět
Jen plakat, že je něco v nepořádku, ale nestačí.
Karel Zvářal
19.8.2022 15:58 Reaguje na Jiří SvobodaPlakat nestačí, ale žít v bludu je mnohem horší. Článek není o nešťastném kysličníku, nýbrž o gigatetelínech, které vrhají obrovské množství tepelné W do atmosféry. To pro mě znamená přehlížený a stejně nebezpečný projev antropocénu. Jak si s tím pomazaní poradí, to už bude na nich. Moc času k nápravě nezbývá. Mně stačí, že v rámci svobody projevu jsem mohl nasprejovat svůj názor do veřejného prostoru.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
19.8.2022 18:13 Reaguje na Jiří SvobodaMyslím, že jen zbytečně ztrácíte energii. :-) Nechte místním jejich názory a teorie - stejně to lepší nebude. :-) Hezky rozebraná je podobná Kravčíkovina třeba zde:
https://metelka.blog.pravda.sk/2019/08/13/proc-pan-kravcik-nikdy-nedokaze-spravit-globalni-klima/
Odpovědět
https://metelka.blog.pravda.sk/2019/08/13/proc-pan-kravcik-nikdy-nedokaze-spravit-globalni-klima/
Karel Zvářal
20.8.2022 05:52 Reaguje na Jiří SvobodaNedávno tu byl článek, jak listnaté lesy u Velehradu vysychají. Vítr umí stromy nejen vyvracet, ale také vysoušet půdu pod nimi. Buchlovské lesy sousedí s kuku oblastí (fenomenální "vynález") Moravské Sahary. Takže takový "nenápadný" vliv antropocénu.
https://ekolist.cz/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/dsc08589.jpg&w=330
Odpovědět
https://ekolist.cz/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/dsc08589.jpg&w=330
Karel Zvářal
17.8.2022 15:55Až dnes jsem si udělal čas a na přednášku Antonia Nobre (a skutečně je Donátor - pozitivní W-). Doporučuji všem, je to na 20 min. a je to snad nejlepší přednáška na téma (ekologie) Amazonie.
Pokud se tedy vědci shodují, že to nejsou plíce planety, tak pro mě ode dneška její srdce. Je tam i biotická pumpa, vlivy vzdušných proudů (s vláhou!) atp. děkuji za upozornění, ještě několikrát si to pustím. Mluví sice rychle, ale jednoduše, srozumitelně, překlad se dá stíhat.
Odpovědět
Pokud se tedy vědci shodují, že to nejsou plíce planety, tak pro mě ode dneška její srdce. Je tam i biotická pumpa, vlivy vzdušných proudů (s vláhou!) atp. děkuji za upozornění, ještě několikrát si to pustím. Mluví sice rychle, ale jednoduše, srozumitelně, překlad se dá stíhat.
Karel Zvářal
20.8.2022 12:31https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/arktida-se-oteplila-temer-ctyrikrat-rychleji-nez-zbytek-svetla-uvadi-studie#diskuse
"Studie mimo jiné zjistila, že mezi různými oblastmi polárního kruhu existují rozdíly. Například eurasijský prostor Arktického oceánu - u norských Špicberků a ruské Nové země - se za desetiletí oteplil o 1,25 stupně Celsia, což je zhruba SEDMKRÁT rychleji než ve zbytku světa."
Ta nerovnoměrnost je to, co mě zaráží.
Teorii pana Kravčíka jsem znal jen letmo, nicméně v mnohém s ním souhlasím. Prostě ta absence zničených obrovských ploch deštných lesů, navíc proměněných často na tepelná pole, se musí někde v zemském klimatickém řádu projevit. Ten odstavec skandinávských výzkumníků mě v tom jen utvrdil. Nerovnoměrné ohřívání Arktidy je způsobováno vpády teplého vzduchu z nižších zem. šířek, což jsem v diskusi připomněl.
Oceány sice tvoří 2/3 zem. plochy, ale tu obrovskou deforestovanou souš nejde prostě nevzít v potaz. Aby nevzniklo nedorozumění, CO2 je pro mě skleníkáč, stejně NOx plyny, kterýžto článek o nich zcela "unikl pozornosti", resp. patřičným komentářům. Takže je to zřejmě poněkud složitější, než dosud vědci předpokládali/modelovali. Prostě to peklo si vyrábíme sami, ať už urbanizováním nebo vysoušením krajiny. To vše je teplo navíc, se kterým musíme počítat... ale zatím vše házíme na CO2.
Odpovědět
"Studie mimo jiné zjistila, že mezi různými oblastmi polárního kruhu existují rozdíly. Například eurasijský prostor Arktického oceánu - u norských Špicberků a ruské Nové země - se za desetiletí oteplil o 1,25 stupně Celsia, což je zhruba SEDMKRÁT rychleji než ve zbytku světa."
Ta nerovnoměrnost je to, co mě zaráží.
Teorii pana Kravčíka jsem znal jen letmo, nicméně v mnohém s ním souhlasím. Prostě ta absence zničených obrovských ploch deštných lesů, navíc proměněných často na tepelná pole, se musí někde v zemském klimatickém řádu projevit. Ten odstavec skandinávských výzkumníků mě v tom jen utvrdil. Nerovnoměrné ohřívání Arktidy je způsobováno vpády teplého vzduchu z nižších zem. šířek, což jsem v diskusi připomněl.
Oceány sice tvoří 2/3 zem. plochy, ale tu obrovskou deforestovanou souš nejde prostě nevzít v potaz. Aby nevzniklo nedorozumění, CO2 je pro mě skleníkáč, stejně NOx plyny, kterýžto článek o nich zcela "unikl pozornosti", resp. patřičným komentářům. Takže je to zřejmě poněkud složitější, než dosud vědci předpokládali/modelovali. Prostě to peklo si vyrábíme sami, ať už urbanizováním nebo vysoušením krajiny. To vše je teplo navíc, se kterým musíme počítat... ale zatím vše házíme na CO2.
rl
rýpal lesní
14.10.2022 19:25Milý Karle.
Není sporu, že jste popsal věci vcelku přesně. Ovšem klást si otázku při které je odpověď zcela jasná a otestována její pravdivost, je poněkud přebytečné. Je potřeba s tím něco dělat. Ovšem nynější doba je blízká opět klauzovským řešením. Takže bude trvat devastocén.
Dosud nejsou lidé a zodpovědní schopni metodicky a inteligentně provádět dlouhodobě koncepční změny ve prospěch přírody bez vlivů okamžitých populistů, vždy se najde důvod proč to nejde.
A velká ručička již několikrát oběhla ciferník.
<rl>
Odpovědět
Není sporu, že jste popsal věci vcelku přesně. Ovšem klást si otázku při které je odpověď zcela jasná a otestována její pravdivost, je poněkud přebytečné. Je potřeba s tím něco dělat. Ovšem nynější doba je blízká opět klauzovským řešením. Takže bude trvat devastocén.
Dosud nejsou lidé a zodpovědní schopni metodicky a inteligentně provádět dlouhodobě koncepční změny ve prospěch přírody bez vlivů okamžitých populistů, vždy se najde důvod proč to nejde.
A velká ručička již několikrát oběhla ciferník.
<rl>
Karel Zvářal
15.10.2022 13:22 Reaguje na rýpal lesníMilý rýpale, děkuji za zpozdilou reakci, a jak sám víte, jste vedle jak ta jedle. Dnes jsou na titulní stránce novin aktivistky s nápisem JUST STOP OIL! A na zdejších stránkách jsou též aktivisti, kteří tuto diskusi cudně promlčeli, bo za CO2 a oteplování může fosil...
Je to jednotná aktivistická fronta, která nemá na tričku nápis STOP OVERPOPULATION! či STOP DEFORESTATION! Takže ten článek upozornil na přehlížený problém, protože podle mnohých "planeta plíce nemá!". A pokud někdo toto tvrdí, tak já opáčím s dotazem, jestli má výplň z bukových či smrkových pilin.
Odpovědět
Je to jednotná aktivistická fronta, která nemá na tričku nápis STOP OVERPOPULATION! či STOP DEFORESTATION! Takže ten článek upozornil na přehlížený problém, protože podle mnohých "planeta plíce nemá!". A pokud někdo toto tvrdí, tak já opáčím s dotazem, jestli má výplň z bukových či smrkových pilin.
