Karel Zvářal: Stromy – pijáci?
11.10.2024
Severní strana linie keřů a stromů v sousedství kvetoucí řepky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Více výhod než nevýhod
Ochraně půdy před erozí je věnována stále nedostatečná pozornost, v důsledku čeho ubývá humus, tj. organická složka půdy. K zajištění vyšších výnosů jsou používána hnojiva průmyslová, která však bývají vyplavována a způsobují zhoršení kvality spodních vod, potažmo i povrchových.
Jižní kraj lesa s přilehlou kvetoucí řepkou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Větrolam nejenže snižuje působení větrné eroze, ale na jeho závětrné straně půda méně prosychá, což pomáhá zejména vzcházení vysetým plodinám po ranní rose. Vzhledem k delším obdobím sucha, které se při změně klimatu dají očekávat, je udržení půdní vláhy podstatný moment. Napomáhá tomu i stín vrhaný stromy, neboť půda méně prohřátá také méně vody odpařuje. Nezanedbatelným bonusem k podpoře organické hmoty v půdě je na podzim shazované listí.
Rozptýlená zeleň jako krajinotvorný prvek
Proč nám dnešní obří lány připomínají měsíční krajinu? Zejména po podzimních orbách je pohled do dáli bezútěšný až skličující. Chybí zde nějaký orientační bod, kterého by se člověk či migrující tvor chytil. Tak jako v lese se orientujeme nejlépe podle světlin, mýtin či různých enkláv, krajina s větrolamy je mnohem čitelnější, přátelštější, fotogeničtější.
Zrající pšenice u vzrostlého lesa.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Rozdělit velký hon na dva menší erozi nijak nesníží, je-li na obou stejná plodina (např. kukuřice). K tomu je nutno vytvořit nějakou překážku (např. i mez), která vítr zmírní a případný čůrek vody zčásti vsákne a většinou rozbije na dva až tři menší proudy. Proto je na místě vytvořit větrolam široký alespoň 10 m, lépe však 15 – 20m, nejsou výjimkou i širší.
Pšeničné pole a hustý větrolam s keři.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Uvažovat o větrolamu jako zbytné záležitosti je veskrze chybné. Je možné pochopit snahu získat či udržet půdu k produkci, ale je to podobná „filozofie“ jako nenosit boty, protože bez nich se člověku půjde lehčeji. Ano, po koberci či betonu to jde, ale na kamenité cestě či v divokém lese určitě ne. Náklady na vytvoření větrolamu se vrátí časem, u zakoupené obuvi poznáme její přínos hned.
Větrolam jako biotop a biokoridor
Úbytek diverzity i početnosti mnoha druhů zemědělské krajiny byl spojen mj. s odstraněním zeleně při kolektivizaci, a také před vstupem do unie z důvodu čerpání dotace na produkční plochu, kdy zmizely mnohde poslední zbytky cest, mezí a větrolamů. Ve větrolamu přitom nachází spousta druhů kromě potravy i stín v horkém létě, a závětří i kryt v nevlídném podzimním a zimním počasí.
Jarní ječmen na severní straně topolového větrolamu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Důležitý je výběr vhodných dřevin, protože v topolovém či jasanovém větrolamu je zjišťována mnohem nižší diverzita, než v porostu dubů, lip, habrů a ovocnáčů, pod nimi i dostatek keřů jakožto krytu před predátory a zdroj zimní potravy (žaludy, semena, pupeny, kůra, bobuloviny).
Kukuřičné pole v sousedství břehového porostu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Pokud jste dočetli až sem a díváte se na přiložené fotografie, pochopíte, že ukazovat na stromy jako na „pijáky vody“, je, mírně řečeno, zavádějící. Polní plodiny berou vodu z povrchové vrstvy půdy, zatímco kořeny stromů od půl metru níže. Takové rozdělení životodárné vláhy zajistí pojezdy pluhu, který povrchové kořeny rostoucí směrem do pole od začátku odřezává. Stromu to nijak významně nevadí, neboť převážná většina kořenové soustavy je zachována. Je mu tam rozhodně lépe, než mezi dlažbou a asfaltem ve městě.
Zrající řepka vedle topolového větrolamu s bezem a hlohem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Nahlížejme tedy na funkci stromů v krajině objektivně a ekologicky, jejich význam je větší, než se jejich kritici mylně domnívají. Úbytek několika málo procent plochy orné půdy potřebný pro větrolam je vykompenzován její ochranou ve větrném počasí a po silných deštích. A jako útočiště v nepříznivém počasí a nedostatku potravy poslouží i zvěři. Agrární krajina by měla patřit nejen člověku, ale i přírodě, protože pestrá mozaika biotopů nabízí více potravních a úkrytových možností.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Entomologové a pražští zemědělci společně zkoumají, jak ideálně pečovat o nektarodárné biopásy
Jaký je rozdíl mezi záchranným programem a programem péče?
COP16: Domorodé národy budou mít poradní orgán při OSN pro ochranu biodiverzity
Další články autora |
Karel Zvářal: Mrtvého dřeva je v luhu dostatek, roháče přesto rapidně ubylo
Karel Zvářal: Naše smrkové arboretum
Karel Zvářal: Zpívající keřOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (124)
HH
Honza Honza
11.10.2024 06:36Jako vždy od p. Zvářala opět výborný článek odstraňující mystifikace a nepravdy. P.Zvářal je ornitolog, právě proto ví jak je pestrá krajina důležitá.
Meze, remízky a biopásy jsou zpestřením krajiny, krajina se více podobá původnímu prostředí a méně golfovému hřišti - náměstí - poušti = tepelnému ostrovu, kde dešťová voda ihned odtéká, ihned se vypařuje = podporuje oteplení a vysušování krajiny.
Tyto větrolamy, zadržovače vody, ochlazovače, stínící prvky, biopásy s pestrým složením = diverzita- by měly být dle mého názoru přehuštěné, různorodé, vícepatrové (jakoby tropický prales) = více stínící, s organickým materiálem (větve listí) na zemi = aby více zachycovaly vodu, jako padlé dřevo na zemi v NP zarostlé mechy a vlhkomilnými rostlinami zadržujícími vodu. A že znehodnocují pole kolem biopásu? Tak bych tam udělal zatravěný pás, kde stejně úroda z pole je mizerná.
Právě na to a jenom na takové činnosti by zemědělci měli dostávat dotace- zřizování biopásů, močálovišť, jezírek, rybníčků. Nikoli, že s biopásy přijdou o dotaci na zemědělskou plochu na hektar.
A aby se vše vyplatilo, aby to nebylo vše jen z dotací z peněz všech, je nutno povolit spalování nekvalitního dřeva. Umět najít prioritu, vidět co je nejdůležitější, bez čeho krajina nepřežije- nikoli z minima škodlivého kouře z kontrolované spalovny, ale z toho, že totálně vyschne, zdegraduje, podlehne dezertifikaci. Z FV jsou také odpady, kvůli tomu nebudeme zakazovat výrobu elektroaut, TČ, baterií apod.
Odpovědět
Meze, remízky a biopásy jsou zpestřením krajiny, krajina se více podobá původnímu prostředí a méně golfovému hřišti - náměstí - poušti = tepelnému ostrovu, kde dešťová voda ihned odtéká, ihned se vypařuje = podporuje oteplení a vysušování krajiny.
Tyto větrolamy, zadržovače vody, ochlazovače, stínící prvky, biopásy s pestrým složením = diverzita- by měly být dle mého názoru přehuštěné, různorodé, vícepatrové (jakoby tropický prales) = více stínící, s organickým materiálem (větve listí) na zemi = aby více zachycovaly vodu, jako padlé dřevo na zemi v NP zarostlé mechy a vlhkomilnými rostlinami zadržujícími vodu. A že znehodnocují pole kolem biopásu? Tak bych tam udělal zatravěný pás, kde stejně úroda z pole je mizerná.
Právě na to a jenom na takové činnosti by zemědělci měli dostávat dotace- zřizování biopásů, močálovišť, jezírek, rybníčků. Nikoli, že s biopásy přijdou o dotaci na zemědělskou plochu na hektar.
A aby se vše vyplatilo, aby to nebylo vše jen z dotací z peněz všech, je nutno povolit spalování nekvalitního dřeva. Umět najít prioritu, vidět co je nejdůležitější, bez čeho krajina nepřežije- nikoli z minima škodlivého kouře z kontrolované spalovny, ale z toho, že totálně vyschne, zdegraduje, podlehne dezertifikaci. Z FV jsou také odpady, kvůli tomu nebudeme zakazovat výrobu elektroaut, TČ, baterií apod.
ss
smějící se bestie
11.10.2024 08:07 Reaguje na Honza HonzaPřijdou o dotaci a nadále z toho pozemku zemědělskou daň !
Odpovědět
ss
VM
Vladimir Mertan
11.10.2024 07:23Čo na to povedať? Iste, stromy a remízky do krajiny patria a majú svoju funkciu, v tom má autor pravdu. Bohužiaľ mu unikajú súvislosti prečo vysoká zeleň bráni obhospodarovaniu lúk a polí. Samozrejme stromy nie sú pijáci vody, a nevysušujú polia. Je to hlavne kvôli tomu že poskytujú tieň a vysušeniu pôdy tieňom bránia. A práve tento tieň je kameňom úrazu. Ako dobre vieme, vegetácia v tieni je podstatne slabšia, väčšina rastlín potrebuje svetlo. Dobre, toto by sa dalo oželieť, ďalej píše autor o tom že sa nezvýši počet prejazdov. To nie je pravda, pretože lúku pri sušení je potrebné pretočiť celú, to znamená že okraje sa obracajú 2x. Predelením poľa sa pojazdy zvyšujú. Posledný vážny problém okrajov lesa a remízkov je ich šírenie do plochy poľa. Traktor sa kvôli vetvám nedostane až na okraj lesa, pod ochranou vetví rastú kríky a proces pokračuje. Rúbať obvody zarastajúcej lúky je zvýšený náklad, ktorý vyžaduje spústu ručnej práce a naviac je to opakujúci sa proces.
Takže záver je ten, že stromy a remízky je treba sadiť, ale musíme vedieť o zvýšených nákladoch a problémoch ktoré to prinesie.
Odpovědět
Takže záver je ten, že stromy a remízky je treba sadiť, ale musíme vedieť o zvýšených nákladoch a problémoch ktoré to prinesie.
HH
Honza Honza
11.10.2024 07:26 Reaguje na Vladimir MertanZvýšené náklady jsou, milý pane, i zapravování hnoje a organiky do půdy. S tím nic nenaděláte, když je to nutnost.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
11.10.2024 07:38 Reaguje na Honza HonzaJa že stým nič nenadelám? Já tie okraje chodím píliť osobne, takže s tým niečo nadělám. Tí čo to nerobia si myslia že sa tak deje samé od seba a že to tak zariadila múdra príroda. Inak nechápem čo s tým má zapracovanie hnoja a organiky, to je predsa úplne iná téma.
Odpovědět
HH
Honza Honza
11.10.2024 10:25 Reaguje na Vladimir Mertannic s tím nenadělám = že se s tím musíte smířit, remízky a meze zřizovat, nějak si upravit své hospodářství a věnovat na to peníze a úsilí podobně jako na prohnojení pole.
Vůbec jsem tím nemyslel, že vy konkrétně s tím nechcete nic dělat. Pokud tak alespoň něco děláte, zasluhujete pochvalu.
Já mám velkou zahradu, po obvodu pozemku jsem rozšířil výsadbu stromů a keřů (českých, ne thůje) k nelibosti souseda - obral jsem tím část pozemku=trávy, část zahrady vůbec neseču (jen křovinořezem likviduji nálety, ale jsou tam zmije, které se snažím tolerovat), část seču 1x ročně, u stavby vícekrát ročně a když je extrémně suché léto neseču vůbec - mimo trávníku kolem objektu, tam vysoká tráva být nemůže, třeba 3 roky po sobě. Žádné zvířata nechovám, to bych nezvládl.
Odpovědět
Vůbec jsem tím nemyslel, že vy konkrétně s tím nechcete nic dělat. Pokud tak alespoň něco děláte, zasluhujete pochvalu.
Já mám velkou zahradu, po obvodu pozemku jsem rozšířil výsadbu stromů a keřů (českých, ne thůje) k nelibosti souseda - obral jsem tím část pozemku=trávy, část zahrady vůbec neseču (jen křovinořezem likviduji nálety, ale jsou tam zmije, které se snažím tolerovat), část seču 1x ročně, u stavby vícekrát ročně a když je extrémně suché léto neseču vůbec - mimo trávníku kolem objektu, tam vysoká tráva být nemůže, třeba 3 roky po sobě. Žádné zvířata nechovám, to bych nezvládl.
VM
Vladimir Mertan
11.10.2024 11:03 Reaguje na Honza HonzaJa sa nesťažujem za seba, ale za druhých. Ak poviem A tak musím povedať aj B. Kto to zaplatí? Ak píšem článok na propagáciu remízkov, tak by som mal napísať, že to niečo stojí a prinesie aj problémy okrem pozitív.
Osobne som v inej situácii, starám sa o chránené územia, ide o relatívne malé plochy ktoré sú väčšinou obkopené lesom. Pri malej ploche lúky sa často stane že zanikne v tieni lesa, hoci ju pravidelne kosíme. AK sa nechá vyrásť na takej lúke aj menší strom, ak narastie zatieni pol lúky nehovoriac o tom že sa pod ním nedá kosiť.
Odkiaľ ste? Na Slovensku sa zmije vyskytujú len vo vyšších polohách, málokto ich má na záhrade.
Odpovědět
Osobne som v inej situácii, starám sa o chránené územia, ide o relatívne malé plochy ktoré sú väčšinou obkopené lesom. Pri malej ploche lúky sa často stane že zanikne v tieni lesa, hoci ju pravidelne kosíme. AK sa nechá vyrásť na takej lúke aj menší strom, ak narastie zatieni pol lúky nehovoriac o tom že sa pod ním nedá kosiť.
Odkiaľ ste? Na Slovensku sa zmije vyskytujú len vo vyšších polohách, málokto ich má na záhrade.
PJ
Pavel Jeřábek
12.10.2024 12:22 Reaguje na Vladimir MertanNení problém větve stromů odříznout na podjezdovou výšku. Otázka je, že se nedohodnou, zda to má dělat lesník nebo zemědělec.
Problém zastínění není zas tak velký, stromy poskytují toulavý stín.
Dnešní obracečky často seno obracejí převracením trávy za sebe, takže jen jedna jízda po okraji.
Pokud jde o výtěžnost. Vzrostlé větrolamy naopak podporují výnosy tím že snižují větrnou erozi. Už okolo roku 1988 odborníci věděli, že drobný prach z pole, který unáší vítr přes pole, obrušují pokožku rostlin, a podporují tak rychlejší výpar vody z nich. Tenkrát se uvádělo, že vzrostlý větrolam chrání 100 m pole před ním proti směru proudění a několika násobně za větrolamem.
Tyhle informace si můžete nají ve sborníku konference, která proběhla okolo roku 1988 na Slovensku, nevím jestli byla v Topolčanech či tam někde. A bude určitě v zemědělských státních knihovnách.
Odpovědět
Problém zastínění není zas tak velký, stromy poskytují toulavý stín.
Dnešní obracečky často seno obracejí převracením trávy za sebe, takže jen jedna jízda po okraji.
Pokud jde o výtěžnost. Vzrostlé větrolamy naopak podporují výnosy tím že snižují větrnou erozi. Už okolo roku 1988 odborníci věděli, že drobný prach z pole, který unáší vítr přes pole, obrušují pokožku rostlin, a podporují tak rychlejší výpar vody z nich. Tenkrát se uvádělo, že vzrostlý větrolam chrání 100 m pole před ním proti směru proudění a několika násobně za větrolamem.
Tyhle informace si můžete nají ve sborníku konference, která proběhla okolo roku 1988 na Slovensku, nevím jestli byla v Topolčanech či tam někde. A bude určitě v zemědělských státních knihovnách.
VM
Vladimir Mertan
12.10.2024 13:09 Reaguje na Pavel JeřábekNení problém větve stromů odříznout na podjezdovou výšku? Podľa mňa to problém je. Potom je potrebné tie urezané vetve podvíhať, spracovať. Vyžaduje to spústu ručnej práce, alebo nasadenie špeciálnej techniky ktorá je drahá. V praxi sa to rieši firmou čo predáva štiepku. Aby sa akcie oplatila je nutný aj výrub stromov aby bola hmota, tie tenšie vetve sú samý vzduch a získaná štiepka nezaplatí náklady na stroje. To obracanie sena je problém. Ak mám hrabacku co funguje, nebudem kupovať novú. Radšej urobím pár pojazdov navyše ak treba. Aj tak je potrebné to seno odhrnúť od okrajov, hoci by tam bol iba túlavý tieň inak neuschne.
Prach z poľa môže obrusovať rastliny na ornej pôde, u trávnatých porastov to neplatí.
Odpovědět
Prach z poľa môže obrusovať rastliny na ornej pôde, u trávnatých porastov to neplatí.
HH
Honza Honza
11.10.2024 07:23Tato přehuštěná různorodá (třeba i barevně) = opticky roztříštěná stěna je v krajinářsko architektonicky zajímavém kontrastu s monotonním harmonickým polem, podobně jako svislé větve převislé vrby k vodorovné hladině rybníka. Vždy si vzpomenu na Lednicko-Valtický areál, kdy šlechtici chtěli přetvořit celou krajinu na okrasný park. Základem naší krajiny by ale měl být různorodý les - nejlépe zahuštěný, dle přírod. podmínek třeba i řidší = příroda sama svoji sukcesí by měla rozhodovat, co kde má růst, ale pod dohledem inteligentního člověka, který ji neustále usměrňuje, přitom ale pokud možno jí také dává prostor aby se sama uplatnila.
Odpovědět
EB
SV
Slavomil Vinkler
11.10.2024 09:28No je třeba rozlišovat několik typů rozptýlené zeleně. Větrolam a remízek, zde převažují přínosy. Výsadba stromů řídce v poli(agrolesnicví, řídké plantáže vysokokmenů) tyto formy mají spíše negativa. No a zarůstání rezervací náletem je vyloženě škodlivé pro biodiverzitu stepních rostlin a živočichů.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.10.2024 09:31 Reaguje na Slavomil VinklerA zarůstání luk náletem je taky devastační zejména pro luční rostliny a živočichy.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.10.2024 20:42 Reaguje na Slavomil VinklerJe to taky devastační pro spárkatou zvěř. Louky přes léto posekané před 2 - 4 týdny s mladičkou šťavnatou trávou jsou jeden z hlavních zdrojů pastvy pro například srnčí. Louka s takovou travičkou tak velmi účinně chrání tak asi do jednoho kilometru paseky zalesněné stromečky před okusem touto zvěří.
Odpovědět
HH
Honza Honza
11.10.2024 10:52 Reaguje na Slavomil VinklerŘídké plantáže vysokokmenů je vaše stepní oblast se zubry a mastodonty, oproti normálnímu lesu v naší přesušené době se stoupající teplotou jakožto převažující krajina určitě nejlepší řešení není, ale je lepší než 10ha kukuřičné pole, podléhající erozi, zvyšující teplotu a špatně zachycující vodu. U řídkého lesa jakžto parku apod. žádná negativa nevidím.
Agrolesnictví může mít podobu norm. polí obroubených těmito hranicemi.
Zarůstání náletem ve smyslu tohoto článku= to je právě ten problém- na úkor čeho? Na úkor pole! Jenže pole potřebujeme pro produkci potravin, je také na majiteli pole (a na chování státu v této věci) aby se sám rozhodl, aby nezbankrotoval, protože nemůže žít jen z dotace (která ani v této věci není, musí platit daň z nemovitosti).
Je třeba upravit celý systém zemědělství, aby se rozčleňovaly pole, zřizovaly močály, jezírka, musí z toho být nějaký příjem - palivové dřevo. Pro celou přírodu je výhodnější mít 3/4 území zaslesněné, zachytávat vodu, zastiňovat než mít řídké lesy s mamuty a přesušenou krajinu bez studní. Diverzifikace je důležitá, ale prostě důležitější je ochlazování a zachycování vody.
Udržování luk, jak píšete, by právě mohlo být v NP, na Šumavě je hodně oblastí, které byly vyklučeny, které se dříve vypásaly, což by bylo záhodno udržet a ne nechat zarůst sukcesí. Je třeba přesvědčit správce NP, že tato vypásaná krajina je stejně tak přirozená jako jejich bezzásahový les.
Odpovědět
Agrolesnictví může mít podobu norm. polí obroubených těmito hranicemi.
Zarůstání náletem ve smyslu tohoto článku= to je právě ten problém- na úkor čeho? Na úkor pole! Jenže pole potřebujeme pro produkci potravin, je také na majiteli pole (a na chování státu v této věci) aby se sám rozhodl, aby nezbankrotoval, protože nemůže žít jen z dotace (která ani v této věci není, musí platit daň z nemovitosti).
Je třeba upravit celý systém zemědělství, aby se rozčleňovaly pole, zřizovaly močály, jezírka, musí z toho být nějaký příjem - palivové dřevo. Pro celou přírodu je výhodnější mít 3/4 území zaslesněné, zachytávat vodu, zastiňovat než mít řídké lesy s mamuty a přesušenou krajinu bez studní. Diverzifikace je důležitá, ale prostě důležitější je ochlazování a zachycování vody.
Udržování luk, jak píšete, by právě mohlo být v NP, na Šumavě je hodně oblastí, které byly vyklučeny, které se dříve vypásaly, což by bylo záhodno udržet a ne nechat zarůst sukcesí. Je třeba přesvědčit správce NP, že tato vypásaná krajina je stejně tak přirozená jako jejich bezzásahový les.
RP
Radim Polášek
11.10.2024 20:04 Reaguje na Honza HonzaZ těch mimozemědělských ploch prakticky žádný příjem být nemůže. Okamžikem, kdy by se třeba to palivové dřevo z takových ploch počítalo jako příjem, tak by náklady na takovou úplně ruční kusovou výrobu a dopravu toho dřeva k nějaké silnici, odkud by se už dalo snadno a levně odvézt k místu spotřeby, stouply tolik, že by to dřevo bylo místo příjmu naopak velký prodělek. Totéž by platilo pro prakticky každý produkt, který by se snad dal z těch mimoprodukčních ploch drobných krajinných celků vytěžit. Například seno z travních porostů, plody z ovocných stromů a podobně.
Maximálně snad by se to dalo využít pro neziskovou produkci samovýrobou, kdy tomu samovýrobci třeba palivového dřeva na zimu pro rodinu na nízké produktivitě (času vynaloženém na těžbu) tolik nezáleží, protože si h jako náklad nepočítá.
Pokud by výtěžek z takových ploch měl být skutečný příjem, potom se do těch pásů třeba těch větrolamových porostů musí investovat a musí se tak z neproduktivních ploch přeměnit taky na produktivní. Třeba zabrat další plochu z pole a ten pás větrolamu udělat mnohem širší a v něm udělat taky přístupovou cestu. Aby dřevo, které se vykácí z toho větrolamu, šlo snadno a levně zpracovat a odvézt.
Odpovědět
Maximálně snad by se to dalo využít pro neziskovou produkci samovýrobou, kdy tomu samovýrobci třeba palivového dřeva na zimu pro rodinu na nízké produktivitě (času vynaloženém na těžbu) tolik nezáleží, protože si h jako náklad nepočítá.
Pokud by výtěžek z takových ploch měl být skutečný příjem, potom se do těch pásů třeba těch větrolamových porostů musí investovat a musí se tak z neproduktivních ploch přeměnit taky na produktivní. Třeba zabrat další plochu z pole a ten pás větrolamu udělat mnohem širší a v něm udělat taky přístupovou cestu. Aby dřevo, které se vykácí z toho větrolamu, šlo snadno a levně zpracovat a odvézt.
HH
Honza Honza
12.10.2024 06:44 Reaguje na Radim PolášekA rovněž i kozy a ovce z malých ploch - jaký je z toho výdělek? Přitom je s tím strašně práce. Tady nemůžete říct - dnes mě to nebaví, jsem nemocný, nebudu nic dělat.
Podobně ale i mikroekozemědělci- jaký je z toho zisk? Spíš to dělají, že je to baví.
Podobná situace je u pásů pod elektrickými dráty, tam se dřevo rovněž vyřezává a prodává - sám jsem to kupoval. Buď si to odveze sám kupující nebo to svezou někam sami, zde je to dřevo zvlášť málohodnotné, slabé. Stejně tak prodává dřevo povodí kolem řek. Velmi levně, musíte ale si to zkrátit sám a odvézt.
Funguje ale i samosběr dřeva v samotném lese, soused to tak dělá, za pár korun, kdyby se to lesníkovi nevyplácelo, tak by to nedělali. Ale jinak máte pravdu, udělat to tak, aby se to vyplácelo to je základ. Nikoli z dotace.
Odpovědět
Podobně ale i mikroekozemědělci- jaký je z toho zisk? Spíš to dělají, že je to baví.
Podobná situace je u pásů pod elektrickými dráty, tam se dřevo rovněž vyřezává a prodává - sám jsem to kupoval. Buď si to odveze sám kupující nebo to svezou někam sami, zde je to dřevo zvlášť málohodnotné, slabé. Stejně tak prodává dřevo povodí kolem řek. Velmi levně, musíte ale si to zkrátit sám a odvézt.
Funguje ale i samosběr dřeva v samotném lese, soused to tak dělá, za pár korun, kdyby se to lesníkovi nevyplácelo, tak by to nedělali. Ale jinak máte pravdu, udělat to tak, aby se to vyplácelo to je základ. Nikoli z dotace.
VM
Vladimir Mertan
11.10.2024 11:08Aha, skončila sa ďaľšia klimatická debata. Vojěch Pecka, autor knihy: "Továrna na lži" neuniesol kritiku a zrušil diskusiu pod svojím článkom.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
11.10.2024 11:12 Reaguje na Vladimir MertanPríde chlapík v Moskve do novinového stánku a kúpi si noviny. Otvorí ich a vidí: všetky strany sú biele, bez písmeniek. Prekvapený sa pýta predavača, kde sú písmená (rusky bukvy). Stánkar mu odpovie: „A začem bukvy? Vsjo jasno!“ (Načo písmená? Všetko je jasné).
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
11.10.2024 11:14 Reaguje na Vladimir MertanAno, taky jsem si toho prave vsiml :)
Odpovědět
PE
Petr Elias
11.10.2024 11:20 Reaguje na Vladimir MertanNebo server neunesl ty vaše lži, soudruzi, a klekl. :)
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
11.10.2024 11:33 Reaguje na Petr EliasInfantilné zdôvodnenie cenzúry a vymazania komentárov. Ide sa presne v duchu Leninských zásad, časom sa možno pritvrdí. To je už asi tretí klimatický článok, ktorého autori nepripúšťajú diskusiu a kritiku. Ak by pánovi Peckovi všetci tlieskali, tak by samozrejme diskusia zostala. Ešte by sa to dalo urobiť tak, že zostanú iba pochvalné príspevky.
Odpovědět
PE
Petr Elias
11.10.2024 12:12 Reaguje na Vladimir MertanNeustále blábolení a lhaní není kritika, ale hloupost. :)
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
12.10.2024 17:08 Reaguje na Petr EliasO tom, že vám nevyhovující názor je "blábolení a lhaní" rozhodl kdo?
Odpovědět
PE
Petr Elias
12.10.2024 20:40 Reaguje na Viktor ŠedivýKdyž někomu už po x-té prokážete, že lže a on lže stále dál, tak to asi není názor, ale debilita. :)
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
12.10.2024 22:51 Reaguje na Petr EliasTím jste jen mírně modifikoval dotaz - že jste opravdu něco dokázal (a ne pouze naházel trochu frází) rozhodl kdo?
Odpovědět
LB
Lukas B.
11.10.2024 11:34 Reaguje na Petr Eliaspane, ta diskuse nebyla ani zdaleka plná sprostoty (některé příspěvky byly nejen kultivované, ale i věcné), a Vy sám jste živoucím příkladem, že je nevěcnosti a sprostoty dost i na straně alarmistické.
Odpovědět
LB
Lukas B.
11.10.2024 11:37 Reaguje na Lukas B.jinak mě posun ekolistu k zrušení nepohodlných diskusí mrzí. ano, žádná diskuse se neubrání blábolistům, trolům a sprosťákům, ty je skutečně nutno nějak promazávat, ale diskuse na ekolistu byly a jsou v kontextu internetu velmi věcné a tapetářů a sprosťáků je tady relativně málo.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
11.10.2024 11:52 Reaguje na Lukas B.Ja bych asi zamenil to "i" ve vyroku
"Nevěcnosti a sprostoty je dost i na straně alarmistické"
za "hlavne" (na strane alarm...)
Odpovědět
"Nevěcnosti a sprostoty je dost i na straně alarmistické"
za "hlavne" (na strane alarm...)
LB
Lukas B.
11.10.2024 11:57 Reaguje na Miloš Zahradníkkaždý z nás je jen člověk a snadněji odpustí hulvátství soukmenovci než oponentovi. když se (samozřejmě asi nedokonale) snažím o objektivitu, tak vidím občasné sprosťárny na obou stranách hřiště.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
11.10.2024 12:06 Reaguje na Lukas B.Jasne - ale kdyz se dva perou, a v zapalu boje treba i ponekud nefer prostredky, tak fandim tomu napadenemu. A tim agresivnim utocnikem v soucasnosti jsou zeleni propagandiste, sirici ideologii kterou vydavaji ultimativne (jednak z duvodu nabozne horlivosti ale i z duvodu sveho nedostatecneho prirodovedneho, fyzikalniho a matematickeho vzdelani) za vedu o ktere se nesmi pochybovat
Odpovědět
LB
Lukas B.
11.10.2024 12:25 Reaguje na Miloš Zahradníkano, církev alarmistickou*) s jejím flagelantstvím a adorací (té správné) vědy považuji za pomýlenou. a ano, ta církev je svým způsobem velmi agresivní (snaží se nám pro svou víru vzít náš způsob života, dělá v podstatě to samé, jako islámský džihád).
to by mi ovšem mělo bránit chovat se v diskusi sprostě, tykat oponentům, s kterými jsem husy nepásl, trapně se pokoušet je blahosklonně zesměšňovat atakdále, a nemělo by mi bránit vidět podobné prohřešky u těch, s kterými světonázorově souzním.
*) klimaalarmismus má všechny aspekty náboženského hnutí. má proroky, mučedníky, věrozvěsty, flagelanty, dětské křížové výpravy, na heretiky uvaluje klatbu, má své procesy s čarodějnicemi, kupčení s odpustky...
Odpovědět
to by mi ovšem mělo bránit chovat se v diskusi sprostě, tykat oponentům, s kterými jsem husy nepásl, trapně se pokoušet je blahosklonně zesměšňovat atakdále, a nemělo by mi bránit vidět podobné prohřešky u těch, s kterými světonázorově souzním.
*) klimaalarmismus má všechny aspekty náboženského hnutí. má proroky, mučedníky, věrozvěsty, flagelanty, dětské křížové výpravy, na heretiky uvaluje klatbu, má své procesy s čarodějnicemi, kupčení s odpustky...
MZ
PE
Petr Elias
11.10.2024 12:45 Reaguje na Lukas B.Hmmm. A co ta místní církev (teď nevím jak ji nazvat - skepticistická, pravovědecká, nebo jak? ) a její místní věrozvěstové, kteří tu roky a roky vyřvávají dávno vyvrácené nesmysly? O té nám nic nepovíte? :)
Odpovědět
LB
Lukas B.
11.10.2024 13:06 Reaguje na Petr Eliasano, připouštím, že církev veritářů je mi velmi blízké. veritářskou bohoslužbu krásně popisuje Vladimír Neff ve třetím díle Kukaňovské trilogie (Krásná čarodějka), na veritářské bohoslužbě jsou zbožnými ovečkami opakovány mantry "jedna a jedna jsou dvě", "nulou nelze dělit" a podobné (cituji volně a zpaměti).
Odpovědět
PE
Petr Elias
11.10.2024 13:12 Reaguje na Lukas B.Tak to je s vámi špatné, když místní bludaře považujete za vyslance pravdy. Mlátíte čelem o zem před špatným bohem...
Odpovědět
LB
Lukas B.
11.10.2024 13:18 Reaguje na Petr EliasVy rozporujete, že 1+1=2? fakt?
knihu jste, předpokládám, nečet (?).
Odpovědět
knihu jste, předpokládám, nečet (?).
PE
Petr Elias
11.10.2024 13:22 Reaguje na Lukas B.Zkuste si ještě jednou přečíst mou odpověď. :) Psal jsem o místních lhářích, které nejspíš považujete za pravdomluvné odborníky. :)
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
11.10.2024 13:20 Reaguje na Lukas B.Ano to bola jedna z najlepších zápletiek Kukanovskej trilógie. Skvelé bolo aj vytvorenie nového boha Pantaraja v druhej časti trilógie.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
12.10.2024 09:27 Reaguje na Miloš ZahradníkPodobne ako v manželstve býva chyba na oboch stranách, aj na strane ženy aj na strane svokry.
Odpovědět
PE
Petr Elias
11.10.2024 12:18 Reaguje na Lukas B.Mě to upřímně také docela mrzí, že to redakce blokla. ;) Čekal jsem, co z těch lhářů zase vyleze... :)
No a ta sprostota - jsem ,,sprostý,, jen k týpkům kteří tu už roky a roky nadávají těm, jak říkáte ,,klimaalarmistům,, , přičemž se jedná o největší lháře, manipulátory a nevzdělance na ekolistu. ;)
Odpovědět
No a ta sprostota - jsem ,,sprostý,, jen k týpkům kteří tu už roky a roky nadávají těm, jak říkáte ,,klimaalarmistům,, , přičemž se jedná o největší lháře, manipulátory a nevzdělance na ekolistu. ;)
LB
Lukas B.
11.10.2024 12:27 Reaguje na Petr Eliasnecítíte sám u některých Vašich příspěvků, že už jsou na čáře nebo dokonce za čárou? opravdu?
Odpovědět
PE
Petr Elias
11.10.2024 12:31 Reaguje na Lukas B.To si napište i pod tu vaši pitomost s církví. ;)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.10.2024 19:11 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
pp
Karel Zvářal
11.10.2024 19:38 Reaguje na pavel peregrinUpřímně, děsí mě, jak dva bratrské národy se mohou takto nesmyslně řezat. Stejně tak i někdejší kmeny Nabatejců, které rozdělila víra.
Dobře víte, co vám hlasatel zelené víry odpoví. I těm tisícům letadel se vysmívá, neb to v Zprávě nebylo... A nazývat někoho s jiným názorem "lhářem", je opravdu mimo, viz např. spor o očkování při covidu (i mezi odborníky nebyl jednotný názor).
Odpovědět
Dobře víte, co vám hlasatel zelené víry odpoví. I těm tisícům letadel se vysmívá, neb to v Zprávě nebylo... A nazývat někoho s jiným názorem "lhářem", je opravdu mimo, viz např. spor o očkování při covidu (i mezi odborníky nebyl jednotný názor).
RP
Radim Polášek
11.10.2024 20:14 Reaguje na Karel ZvářalNeznáte přísloví "Poturčenec horší Turka"? A právě u rodiny, když se rozkmotří, tak ty nenávistné činy jsou horší, protože se oba navzájem dobře znají.
Tady ale primárně se jedná o rozvod, Ukrajina už nechce patřit k Moskvě, ale chce patřit k Bruseli. Až sekundárně se jedná o nenávist, protože Putin musí před Rusy tu válku nějak zdůvodnit. A zdůvodňuje ji rozdmýcháváním nenávisti k Ukrajincům.
Odpovědět
Tady ale primárně se jedná o rozvod, Ukrajina už nechce patřit k Moskvě, ale chce patřit k Bruseli. Až sekundárně se jedná o nenávist, protože Putin musí před Rusy tu válku nějak zdůvodnit. A zdůvodňuje ji rozdmýcháváním nenávisti k Ukrajincům.
Karel Zvářal
11.10.2024 20:38 Reaguje na Radim PolášekJj, oni dělaj "duže kroki", takže jsou více poevropštění, to je jasný, Kyjevská Rus dávno zapomenutá. Snad už ty kanonády brzo skončí...
Odpovědět
PE
Petr Elias
11.10.2024 20:18 Reaguje na Karel ZvářalK tvé smůle ten ,,hlasatel zelené víry,, už x krát prokázal, že ty a tobě podobní odborníci lžete jak rudé právo. :*
Odpovědět
Karel Zvářal
11.10.2024 20:29 Reaguje na Petr EliasJásné, žádná letadla za nic nemůžou, ani autá, ani komíný, ani hliněné megagigatetelíny... tebe je dost...
Odpovědět
PE
KP
Karel Ploranský
12.10.2024 15:45 Reaguje na Karel ZvářalJe-li někdo s jiným názorem nazýván lhářem, obvykle to nebývá kvůli jeho NÁZORU JAKO TAKOVÉMU.
Za lháře je označován až tehdy, začne-li k podpoře svého názoru používat LŽIVÉ ARGUMENTY.
Podle mé zkušenosti používají tento nefér způsob prosazování názoru zkreslenými či úplně vylhanými "fakty" obě strany - ale mnohem častější je to na straně klimaalarmistů.
Až do extrémů to zabíhalo zejména při boji proti "zlému jádru". A při boji za blahodárnou a všespasitelnou elektromobilitu je to taky běžné.
Odpovědět
Za lháře je označován až tehdy, začne-li k podpoře svého názoru používat LŽIVÉ ARGUMENTY.
Podle mé zkušenosti používají tento nefér způsob prosazování názoru zkreslenými či úplně vylhanými "fakty" obě strany - ale mnohem častější je to na straně klimaalarmistů.
Až do extrémů to zabíhalo zejména při boji proti "zlému jádru". A při boji za blahodárnou a všespasitelnou elektromobilitu je to taky běžné.
Karel Zvářal
12.10.2024 16:27 Reaguje na Karel PloranskýKacíř nepatří do dnešního slovníku, proto jiné hanlivé označení. Mě to netrápí, neb to přichází od téhož zdroje. Co si vzpomínám, tak ta pára se probírala mnohokrát, i s tím, co uvedl pan Vinkler. Zvýšená teplota odlesněné a zastavěné pevniny dozajista zvyšuje odpar.
Odpovědět
PE
Petr Elias
11.10.2024 20:15 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
MZ
Miloš Zahradník
11.10.2024 11:13Pardon ze to pisi sem, ale pod timto clankem je clanek pana Pecky Nový report o stavu klimatu od významných světových vědců a vědkyň. Nakoukl jsem do diskuse - 107 prispevku a chtel jsem pridat poznamku k tvrzeni v tom clanku
Michael Mann - už od 90. let jeden z předních světových paleoklimatologů, který zavedl pokročilé statistické metody do analýzy paleoklimatologických dat. Díky tomu jako jeden z prvních ukázal, že skutečně dochází k bezprecedentnímu oteplení.
Takove tvrzeni je zasadne chybne. Statisticky soubor tykajici se zemskeho klimatu obsahuje jediny element - nasi Zemi. A statistickych vlastnostech zemskeho klimatu neni a z principialnich duvodu nemuze byt nic znamo (mozna
za par milionu let poctiveho podrobneho pozorovani ano a mozna uz roku 2100 kdy uz nase znalost chovani zemskeho klimatu bude dokonalejsi) tudiz pouzivat "pokrocile statisticke metody" v tehle situaci proste NEJDE. Tyhle pokrocile statisticke metody mohou fungovat v oborech, kde mame nezanedbatelne velky statisticky soubor tedy napr. v medicine, castecne i v ekonomii atd.
Bo a nez jsem svuj prispevek dopsal, diskuse k tomu clanku zmizela. Zajimalo by mne - dotaz redakci ekolistu - dle jakych pravidel se otvira ci zavira diskuse k urcitemu clanku. Netreba dodavat, ze autori, kteri si nepreji ke svym - casto velmi suverennim a ultimativnim vyrokum - cist diskusi "plebsu" pod clankem nebudi u cloveka zvykleho na kriticke mysleni zrovna velkou duveru :) Clanky jako tento od pana Pecky jsou samozrejme extrem, zminenou vytku bych ale adresoval i nekterym pomerne renomovanym autorum pisici sem treba na tema biodiversity. Mozna by argumentovali ze reagovat na nazory plebsu by jim kradlo cas na jejich superdulezitou vedeckou praci. Pokud se nekomu treba podarilo uverejnit clanek c Nature ci nejakem odvozenem casopise je to jiste uspech ale psat vedecka pojednani do ekolistu a pritom se stitit reakce tamnich ctenaru - tak proc to do toho ekolistu vubec pisi? Ma byt ekolist jen jednosmernym kanalem, kudy ti povolani posilaji plebsu sva neotresitelna moudra a zasadni vedecke objevy
s ostentativnim nezajmem o pripadne reakce?
Odpovědět
Michael Mann - už od 90. let jeden z předních světových paleoklimatologů, který zavedl pokročilé statistické metody do analýzy paleoklimatologických dat. Díky tomu jako jeden z prvních ukázal, že skutečně dochází k bezprecedentnímu oteplení.
Takove tvrzeni je zasadne chybne. Statisticky soubor tykajici se zemskeho klimatu obsahuje jediny element - nasi Zemi. A statistickych vlastnostech zemskeho klimatu neni a z principialnich duvodu nemuze byt nic znamo (mozna
za par milionu let poctiveho podrobneho pozorovani ano a mozna uz roku 2100 kdy uz nase znalost chovani zemskeho klimatu bude dokonalejsi) tudiz pouzivat "pokrocile statisticke metody" v tehle situaci proste NEJDE. Tyhle pokrocile statisticke metody mohou fungovat v oborech, kde mame nezanedbatelne velky statisticky soubor tedy napr. v medicine, castecne i v ekonomii atd.
Bo a nez jsem svuj prispevek dopsal, diskuse k tomu clanku zmizela. Zajimalo by mne - dotaz redakci ekolistu - dle jakych pravidel se otvira ci zavira diskuse k urcitemu clanku. Netreba dodavat, ze autori, kteri si nepreji ke svym - casto velmi suverennim a ultimativnim vyrokum - cist diskusi "plebsu" pod clankem nebudi u cloveka zvykleho na kriticke mysleni zrovna velkou duveru :) Clanky jako tento od pana Pecky jsou samozrejme extrem, zminenou vytku bych ale adresoval i nekterym pomerne renomovanym autorum pisici sem treba na tema biodiversity. Mozna by argumentovali ze reagovat na nazory plebsu by jim kradlo cas na jejich superdulezitou vedeckou praci. Pokud se nekomu treba podarilo uverejnit clanek c Nature ci nejakem odvozenem casopise je to jiste uspech ale psat vedecka pojednani do ekolistu a pritom se stitit reakce tamnich ctenaru - tak proc to do toho ekolistu vubec pisi? Ma byt ekolist jen jednosmernym kanalem, kudy ti povolani posilaji plebsu sva neotresitelna moudra a zasadni vedecke objevy
s ostentativnim nezajmem o pripadne reakce?
MU
Michal Ukropec
11.10.2024 11:43 Reaguje na Miloš ZahradníkLetos jsem se ptal redakce už dvakrát. Jakmile převažuje neekologistická diskuze, je zrušena. Ovšem stále vám zbývá reagovat jako joo, ano nebo dobře. Toto je ekolist.
Odpovědět
PE
Petr Elias
11.10.2024 12:04 Reaguje na Miloš ZahradníkS vaší odborností není přeci nic snazšího než publikovat a vyvrátit to, co Mann vytvořil...:-)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
11.10.2024 12:17 Reaguje na Petr EliasVzpominam si na slavne zvolani (ted mi mozna vypadlo uplne presne zneni toho citatu ale jeho smysl si pamatuji) jednoho vyznamneho soucasneho svetoveho fyzika: THIS IS NOT EVEN WRONG! (Komentar k nejake, v te dobe v urcitych kruzich popularni vedecke teorii ktera byla ale fakticky takovou slataninou, ze se ani nedalo presne rici v kterem miste autor dela chybu vypoctu ci chybne argumentuje)
Odpovědět
PE
Petr Elias
11.10.2024 12:19 Reaguje na Miloš ZahradníkTakže jako vždy. Nic nemáte a jen žvaníte. :)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
11.10.2024 12:33 Reaguje na Petr EliasProc to musim opakovat. U monotonniho, malo strukturovaneho zvaneni je ztratou casu rozebirat, ktera presne cast toho zvaneni je omylem, nespravnou argumentaci apod.
U Manna slo o pavedu, ktgera se tvarila jako veda.
Zda umyslne podvadel nebo proste statistice vubec nerozumi - tezko rici. Pouzil "statisticke" metody predikce nejake casove rady v situaci, kdy predpoklady pro adekvatnost takto pouzitych metod nebyly - a to spektakularnim zpusobem - splneny.
Odpovědět
U Manna slo o pavedu, ktgera se tvarila jako veda.
Zda umyslne podvadel nebo proste statistice vubec nerozumi - tezko rici. Pouzil "statisticke" metody predikce nejake casove rady v situaci, kdy predpoklady pro adekvatnost takto pouzitych metod nebyly - a to spektakularnim zpusobem - splneny.
PE
Petr Elias
11.10.2024 12:40 Reaguje na Miloš ZahradníkNevím proč tu pořád opakujete ty vaše bláboly...
U Manna se žádný podvod neprokázal - ti dva joudové co se do toho pustili pohořeli, měli tam víc a daleko závažnějších chyb než Mann. :D
Teď je řada na vás prokázat jeho chybu. A pro takového ultraodborníka to bude jistě hračka. ;)
Odpovědět
U Manna se žádný podvod neprokázal - ti dva joudové co se do toho pustili pohořeli, měli tam víc a daleko závažnějších chyb než Mann. :D
Teď je řada na vás prokázat jeho chybu. A pro takového ultraodborníka to bude jistě hračka. ;)
MZ
Miloš Zahradník
11.10.2024 13:53 Reaguje na Petr EliasHledat podvod u Manna je ztratou casu. Nejsem statistik ale o teorii stochastickych procesu neco vim. Plus kazdy matematicky gramotny clovek vi, ze pouziti nejakych "osvedcenych" metod (zde: prikladani pravitka ci krivitka ke grafu a klidne si to nazvete nejakym vedectejsim nazvem) vyzaduje overit prepoklady, pri jejichz splneni ma smysl tu "osvedcenou metodu" pouzit. V medicine to tem, co statistice sice treba vubec nerozumi ale houfne ji pouzivaji rekneme leckdy prochazi, protoze soubor pro ktery se ten statisticky zaver ci predikce delaji je dostatecne velky a praxe ukazuje, ze takove zavery leckdy mivaji i urcitou uzitecnost. (I kdyz, po pravde receno - jakou hodnotu pro mne bude mit zaver, ze s touto konkretni nemoci mam pravdepodobnost 19.4 %, ze preziji pet let? :) Tohle neplati pro klimatologii - tam zadny statisticky soubor nemame (Venuse ani Mars Vam pro predikci chovani ledu v Severnim ledovem okeanu moc nepomuzou) a lide jen malo znali matematiky a fyziky (bohuzel, najdou se mezi nimi i taci, co se pripadnym absolutoriem matfyzu ci podobne skoly verejne chlubi) pouzivaji statisticke metody, ktere byly odvozeny pro uplne jine situace a v pripade klimatu jsou proste principialne nepouzitelne. Budou teda pouzitelne za milion let - pokud se uroven klimaticke vedy sice nezvysi ale bude aspon jiz v zasobe dostatek rozumnych dat - nebo tedy v roce 2100 - pokud se uroven klimatologie jako exaktni vedy nalezite reflektujici slozitost sveho predmetu v nasledujicich 75 letech dramaticky zvysi. (Tohle ale jeste neni invektiva vuci klimatologum, ten jejich predmet je proste prilis slozity ve srovnani s jednodussimi obory fyziky jako je mechanika ci elektrina - ktere ale diky sve relativni jednoduchosti docilily
v poslednich rekneme par stoletich vyrazneho pokroku)
Hrabat se v grafu nakresleneho Mannem
je ztrata casu, v tomto pripade skutecne plati ten slavny zoufaly vyrok "this is not even wrong" - tam je spatne zrejme uuplne vsechno. Pocinaje tim, ze
se vzala nejaka metoda "predikce" prubehu grafu namerenych dat ktera nema s klimatologii vubec nic spolecneho. Metody
predikce trajektorii "stochastickych" procesu vyzaduji splneni urcitych predpokladu ktere jsou pri soucasne znalosti chovani klimatiockeho systemu neoveritelne a nejspis ani neplati
Kde Mann sebral tu metodu interpretace resp. dokonce "predikce" kterou pouzil ve svem grafu a rozumi vubec, jak a za jakych predpokladu ta metoda byla vytvorena? Tohle jedine bych se ho zeptal - ostatni by bya ztrata casu
Odpovědět
v poslednich rekneme par stoletich vyrazneho pokroku)
Hrabat se v grafu nakresleneho Mannem
je ztrata casu, v tomto pripade skutecne plati ten slavny zoufaly vyrok "this is not even wrong" - tam je spatne zrejme uuplne vsechno. Pocinaje tim, ze
se vzala nejaka metoda "predikce" prubehu grafu namerenych dat ktera nema s klimatologii vubec nic spolecneho. Metody
predikce trajektorii "stochastickych" procesu vyzaduji splneni urcitych predpokladu ktere jsou pri soucasne znalosti chovani klimatiockeho systemu neoveritelne a nejspis ani neplati
Kde Mann sebral tu metodu interpretace resp. dokonce "predikce" kterou pouzil ve svem grafu a rozumi vubec, jak a za jakych predpokladu ta metoda byla vytvorena? Tohle jedine bych se ho zeptal - ostatni by bya ztrata casu
PE
Petr Elias
11.10.2024 14:05 Reaguje na Miloš ZahradníkNo a vidíte. Mnohem vzdělanější lidé než jste vy práci Manna prověřovali a nepřišli na žádný podvod. A ke stejným závěrům došla i řada dalších studií. :D
Vy se tím vaším blábolem na A4 akorát snažíte zamaskovat to, že víte kulové (ani nevíte co v té jeho studii je) a jen blbě žvaníte. ;)
Chápu, že vás tu místní odborníci považují za ,,odborníka,, ale jste jen šarlatán žvanící o něčem, o čem nemá ani tušení. Tak se mějte. ;)
Odpovědět
Vy se tím vaším blábolem na A4 akorát snažíte zamaskovat to, že víte kulové (ani nevíte co v té jeho studii je) a jen blbě žvaníte. ;)
Chápu, že vás tu místní odborníci považují za ,,odborníka,, ale jste jen šarlatán žvanící o něčem, o čem nemá ani tušení. Tak se mějte. ;)
MU
Michal Ukropec
11.10.2024 11:33A opět musím konstatovat, že jste znalec a nikoliv ekologista. Děkuji.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.10.2024 11:43Jsem všemi deseti pro UDRŽOVAT současné meze a remízky včetně stávající
rozptýlené zeleně. Schválně zvýrazňuji UDRŽOVAT, protože už nyní schází
RUCE na tuto práci a přidávat si práci agrolesnictvím považuji za velmi
krátkozraké. Nová generace počítačové mládeže se nebude nikdy hrnout
prořezávat ručně stromy a kde nepůjde použít techniku, tak to zaroste
zcela. Uvedu zcela jiný případ, kdy starému hospodáři došly síly a z
pole je trvale zatravněný pozemek jednou ročně mulčovaný s bodláčím,
kopřivami a jílkem vytrvalým. Místy je i ostřice a jiné odolné traviny.
Okraje není schopen udržovat taky a tak si okolní porost ukrajuje rok
co rok nějaký ten metr z kdysi úrodného pole, které se nevyplatí
velkým zemědělcům obdělávat. Museli by totiž odstranit okolní stromy
a keře zasahující už pár metrů do pole a půdu "vyčistit" chemií od
vytrvalých plevelů. Majitel tak pouze platí mulčování a daně bez
nějakého užitku. Mimochodem ty okraje jsou mým "lovištěm" na kozáky
a křemenáče a porost zabírá bez údržby stále větší plochu pole.
Mysleme lidičky na to, že generace kozičkářů a králíkářů vymírá
a s ní i údržba mezí a okolí polních cest. Vymírají i ti malí
zemědělci ochotni v zimě ořezat ty stromy a keře ručně a ti velcí
nemají o nějaké nudličky políček zájem. Pokud se najde někdo takový,
tak budiž, ať si přidá práci, ale nenuťme k tomu ostatní, kteří už
nyní nestíhají udržovat to, co tu ještě zůstalo. To jeho pole mám
za humny a s ním i rezervoár hrabošů, hryzců a semen pcháče. Pro
lidi z města je to ta vysněná diverzifikace, ale pro mne problém s
těmi plevely a hraboši. Totéž je u neudržovaných mezí, které mají dnes
daleko k nostalgicky vzpomínaným mezím kosených a vypásaných. Dnes
je to pás mnohaleté stařiny s neudržovanými keři a stromy, které
poškozují zemědělské stroje a přírodní živly. Loni mu tam na pole
spadla velká osika. Najatý traktorista ji s mulčovačem objel a letos
už je prorostlá náletem a ostružiním. Pomalu se tak pole mění na
les a biodiverzita nakonec klesá, protože ubude to pole, či louka.
Víte mi už je to celkem fuk, jak to tu bude jednou vypadat, ale
prosím zamyslete se, zda je dobré si přidávat další práci, když už
tu současnou nemá kdo vykonávat. Je to jako s výběrovou těžbou v
přírodě blízkém lese, když bude ekonomicky ztrátové těžit jeden
strom ze 100, místo strojní těžby 100 stromů ze 100. NEJSOU LIDI
ochotni pracovat rukama a bude jich čím dál méně. Koukněte se pouze
na okolní zahrady, kde zelenina ustoupila bazénům a anglickým
trávníkům kvůli pracnosti při jejím pěstování. Lidé zlenivěli
a umí si na tu zeleninu vydělat méně namáhavou prací, než je
ta ruční dřina. Víte třeba to, že v sousedním Polsku ubývá rapidně
malorolníků, pole se zcelují a hospodaří na nich jen velkostatkáři?
Rozorávají meze jako u nás v padesátých letech a kácejí stromy a
keře bránící v průjezdu velké technice. Když jsem viděl to, co se
tu dělo kdysi násilně, že se tam děje nyní, tak jsem pochopil, že
u nás pouze urychlili vývoj. Tam zcelují a my to budeme dělit? A
co taková Ukrajina, Rusko, USA, Kanada? Ti taky založí meze a ty
pásy stromů a keřů na polích, kde nevidíte konec? Ekonomika je
neúprosná a dotovaným agrolesnictvím přírodu nezachráníme. Jednou
skončí dotace a ty nové meze se zase rozorají, jen to ale stálo
peníze, které šly lépe využít na údržbu stávajících mezí a zeleně.
Jedině pan Martan je zde asi praktik, který ví jak je náročné
udržovat rozhraní lesa a pole, či louky. Ostatní o tom fantazírují
jak je to hezké, ale sami nic takového nedělali a nedělají. Jsem
všemi deseti i pro biopásy na okrajích polí, ale pro udržované
biopásy, které časem les nepohltí a budou plnit svoji funkci.
Každopádně jsem ale proti novému dotovanému dělení polí s mezemi
bez údržby a s dolámanými zmrzačenými stromy. Těch už je dost
i nyní.
Odpovědět
rozptýlené zeleně. Schválně zvýrazňuji UDRŽOVAT, protože už nyní schází
RUCE na tuto práci a přidávat si práci agrolesnictvím považuji za velmi
krátkozraké. Nová generace počítačové mládeže se nebude nikdy hrnout
prořezávat ručně stromy a kde nepůjde použít techniku, tak to zaroste
zcela. Uvedu zcela jiný případ, kdy starému hospodáři došly síly a z
pole je trvale zatravněný pozemek jednou ročně mulčovaný s bodláčím,
kopřivami a jílkem vytrvalým. Místy je i ostřice a jiné odolné traviny.
Okraje není schopen udržovat taky a tak si okolní porost ukrajuje rok
co rok nějaký ten metr z kdysi úrodného pole, které se nevyplatí
velkým zemědělcům obdělávat. Museli by totiž odstranit okolní stromy
a keře zasahující už pár metrů do pole a půdu "vyčistit" chemií od
vytrvalých plevelů. Majitel tak pouze platí mulčování a daně bez
nějakého užitku. Mimochodem ty okraje jsou mým "lovištěm" na kozáky
a křemenáče a porost zabírá bez údržby stále větší plochu pole.
Mysleme lidičky na to, že generace kozičkářů a králíkářů vymírá
a s ní i údržba mezí a okolí polních cest. Vymírají i ti malí
zemědělci ochotni v zimě ořezat ty stromy a keře ručně a ti velcí
nemají o nějaké nudličky políček zájem. Pokud se najde někdo takový,
tak budiž, ať si přidá práci, ale nenuťme k tomu ostatní, kteří už
nyní nestíhají udržovat to, co tu ještě zůstalo. To jeho pole mám
za humny a s ním i rezervoár hrabošů, hryzců a semen pcháče. Pro
lidi z města je to ta vysněná diverzifikace, ale pro mne problém s
těmi plevely a hraboši. Totéž je u neudržovaných mezí, které mají dnes
daleko k nostalgicky vzpomínaným mezím kosených a vypásaných. Dnes
je to pás mnohaleté stařiny s neudržovanými keři a stromy, které
poškozují zemědělské stroje a přírodní živly. Loni mu tam na pole
spadla velká osika. Najatý traktorista ji s mulčovačem objel a letos
už je prorostlá náletem a ostružiním. Pomalu se tak pole mění na
les a biodiverzita nakonec klesá, protože ubude to pole, či louka.
Víte mi už je to celkem fuk, jak to tu bude jednou vypadat, ale
prosím zamyslete se, zda je dobré si přidávat další práci, když už
tu současnou nemá kdo vykonávat. Je to jako s výběrovou těžbou v
přírodě blízkém lese, když bude ekonomicky ztrátové těžit jeden
strom ze 100, místo strojní těžby 100 stromů ze 100. NEJSOU LIDI
ochotni pracovat rukama a bude jich čím dál méně. Koukněte se pouze
na okolní zahrady, kde zelenina ustoupila bazénům a anglickým
trávníkům kvůli pracnosti při jejím pěstování. Lidé zlenivěli
a umí si na tu zeleninu vydělat méně namáhavou prací, než je
ta ruční dřina. Víte třeba to, že v sousedním Polsku ubývá rapidně
malorolníků, pole se zcelují a hospodaří na nich jen velkostatkáři?
Rozorávají meze jako u nás v padesátých letech a kácejí stromy a
keře bránící v průjezdu velké technice. Když jsem viděl to, co se
tu dělo kdysi násilně, že se tam děje nyní, tak jsem pochopil, že
u nás pouze urychlili vývoj. Tam zcelují a my to budeme dělit? A
co taková Ukrajina, Rusko, USA, Kanada? Ti taky založí meze a ty
pásy stromů a keřů na polích, kde nevidíte konec? Ekonomika je
neúprosná a dotovaným agrolesnictvím přírodu nezachráníme. Jednou
skončí dotace a ty nové meze se zase rozorají, jen to ale stálo
peníze, které šly lépe využít na údržbu stávajících mezí a zeleně.
Jedině pan Martan je zde asi praktik, který ví jak je náročné
udržovat rozhraní lesa a pole, či louky. Ostatní o tom fantazírují
jak je to hezké, ale sami nic takového nedělali a nedělají. Jsem
všemi deseti i pro biopásy na okrajích polí, ale pro udržované
biopásy, které časem les nepohltí a budou plnit svoji funkci.
Každopádně jsem ale proti novému dotovanému dělení polí s mezemi
bez údržby a s dolámanými zmrzačenými stromy. Těch už je dost
i nyní.
VM
Vladimir Mertan
11.10.2024 11:52 Reaguje na Břetislav MachačekVýborné zhrnutie situácie. Nikto nebude ručne robiť, keď tak v počiatočnom nadšení a potom všetko zarastie. Za pochvalu ďakujem, mal som šťastie že som stretol v živote správnych ľudí ktorí môj život usmernili, inak by som bol teoretikom ako väčšina diskutujúcich.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
11.10.2024 11:59 Reaguje na Břetislav MachačekTaky mi prijde, ze prispevky pana Machacka patri k tomu nejlepsimu, co lze na ekolistu najit
Odpovědět
HH
Honza Honza
11.10.2024 12:16 Reaguje na Břetislav MachačekA co chov ovcí a koz, pro diverzifikaci, kdo to bude dělat?
Proto je lepší zemědělství bez dotace, jen tam, kde se to vyplatí, kde je úrodná půda pořádnými stroji (a pole nemusí mít 100ha), zbytek zalesnit, mít zisk z produkce dřeva - toto dřevo převážně spalovat jako biopalivo.
Odpovědět
Proto je lepší zemědělství bez dotace, jen tam, kde se to vyplatí, kde je úrodná půda pořádnými stroji (a pole nemusí mít 100ha), zbytek zalesnit, mít zisk z produkce dřeva - toto dřevo převážně spalovat jako biopalivo.
RP
Radim Polášek
11.10.2024 20:21 Reaguje na Břetislav MachačekJe to tak. Rozhraní lesa a pole jsem osobně neudržoval, ale viděl jsem, co dokáže neudržování takového rozhraní.
To ovšem neznamená, že přestanu psát pro návraty drobných krajinných celků, ovšem UDRŽOVANÝCH.
Odpovědět
To ovšem neznamená, že přestanu psát pro návraty drobných krajinných celků, ovšem UDRŽOVANÝCH.
BM
Břetislav Machaček
12.10.2024 10:43 Reaguje na Břetislav MachačekJeště chci dodat, že včera jsme večer v hospodě na toto téma diskutovali a traktorista z agropodniku řekl, že se v zimě chystá velká redukce stávající zeleně u několika velkých polí, protože agronom spočítal ztráty způsobené zastíněním a "vysátím" živin okolními stromy z pole. Nabízejí dřevo, které takovou těžbou
vznikne a říkal, že mají spočtené i ztráty na technice, kterou
poškodily popadané větve, kořeny atd. No a taky ztráty časové,
kdy musí strojník zastavit a spadlou větev odtáhnout z pole,
pokud to sám dokáže. Plně je bohužel chápu, protože velké
podniky nejsou tak štědře dotované jako ty malé a musejí se
chovat ekonomicky. Povolení na ořez dostali, protože se jedná
o jejich pozemky a jejich porosty, které mají právo udržovat
v BEZPEČNÉM stavu, aby ty staré stromy s uhnilými větvemi
nikoho neohrožovaly. Ty polní cesty jsou totiž s jejich svolením
jako majitelů cyklostezkami a VLASTNÍK zodpovídá za bezpečnost.
V případě zákazu tak činit, může cestu uzavřít jako nebezpečnou
pro veřejnost! Takže co? Prořezat, aby byly stezky bezpečné a
nebo ne a uzavřít? Zvítězilo prořezat! Nízké keře prý ponechají, ale ty velké stoleté stromy budou značně redukovány.
Odpovědět
vznikne a říkal, že mají spočtené i ztráty na technice, kterou
poškodily popadané větve, kořeny atd. No a taky ztráty časové,
kdy musí strojník zastavit a spadlou větev odtáhnout z pole,
pokud to sám dokáže. Plně je bohužel chápu, protože velké
podniky nejsou tak štědře dotované jako ty malé a musejí se
chovat ekonomicky. Povolení na ořez dostali, protože se jedná
o jejich pozemky a jejich porosty, které mají právo udržovat
v BEZPEČNÉM stavu, aby ty staré stromy s uhnilými větvemi
nikoho neohrožovaly. Ty polní cesty jsou totiž s jejich svolením
jako majitelů cyklostezkami a VLASTNÍK zodpovídá za bezpečnost.
V případě zákazu tak činit, může cestu uzavřít jako nebezpečnou
pro veřejnost! Takže co? Prořezat, aby byly stezky bezpečné a
nebo ne a uzavřít? Zvítězilo prořezat! Nízké keře prý ponechají, ale ty velké stoleté stromy budou značně redukovány.
Karel Zvářal
11.10.2024 13:13No, reakce očekávané, jedni pro, druzí proti, třetí tak nějak neví… Děkuji těm, kteří se v problematice orientují a vidí spíše ta pozitiva. Sáhodlouhé bláboly nemá smysl komentovat, raději uvedu příklady, ze kterých vycházím a které mě motivují se dívat na zemědělskou krajinu tímto pohledem.
Pocházím z kraje pod Karpatami, kde jsem od dětství rád chodil mezi poli- je tam totiž větrolamů něúrekom. A co je pozoruhodné, NOVÉ se vysazují STÁLE!!! Zaslechl jsem, že se má příští rok vysadit 50m široký a 2,5 km dlouhý “supervětrolam”- biokoridor, s pomocí dotace z EU. Když se chce a když se to umí, je to “hračka”. Nové větrolamy už jsou mnohem pestřejší, s potřebnými/ eko-dřevinami, ekologicky sterilní a krátkověké topoly patří minulosti.
Přeji tamním zemědělcům, ekologům a myslivcům hodně zdraví, úspěchů a radosti z dobře vykonané práce!
48.9836069N, 17.6561064E
48.9941253N, 17.6365800E
48.9949981N, 17.6308294E
48.9628983N, 17.6266450E
48.9585133N, 17.6287908E
Odpovědět
Pocházím z kraje pod Karpatami, kde jsem od dětství rád chodil mezi poli- je tam totiž větrolamů něúrekom. A co je pozoruhodné, NOVÉ se vysazují STÁLE!!! Zaslechl jsem, že se má příští rok vysadit 50m široký a 2,5 km dlouhý “supervětrolam”- biokoridor, s pomocí dotace z EU. Když se chce a když se to umí, je to “hračka”. Nové větrolamy už jsou mnohem pestřejší, s potřebnými/ eko-dřevinami, ekologicky sterilní a krátkověké topoly patří minulosti.
Přeji tamním zemědělcům, ekologům a myslivcům hodně zdraví, úspěchů a radosti z dobře vykonané práce!
48.9836069N, 17.6561064E
48.9941253N, 17.6365800E
48.9949981N, 17.6308294E
48.9628983N, 17.6266450E
48.9585133N, 17.6287908E
JŠ
Jan Škrdla
12.10.2024 20:43 Reaguje na Karel ZvářalTen předpokládám nadregionální biokoridor je dobrá zpráva. Je skvělé, že se pro něj našlo dostatek pozemků (12,5 ha).
Kamenem úrazu pro realizaci větrolamů, biokoridorů a dalších krajinných prvků je nedostatek obecních a státních pozemků. Docela často se stává, že v pozemkovkách se velká část státní a obecní půdy použije pro polní cesty a větrolamy se formálně umístí na pozemky soukromníků, a tím se jejich osud na dlouhou dobu spečetí.
Odpovědět
Kamenem úrazu pro realizaci větrolamů, biokoridorů a dalších krajinných prvků je nedostatek obecních a státních pozemků. Docela často se stává, že v pozemkovkách se velká část státní a obecní půdy použije pro polní cesty a větrolamy se formálně umístí na pozemky soukromníků, a tím se jejich osud na dlouhou dobu spečetí.
Karel Zvářal
11.10.2024 17:17https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/klaran-salzmann-jak-adaptovat-zemedelskou-krajinu-na-klimaticke-zmeny
https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/v-nasi-krajine-je-obrovsky-prostor-pro-zlepseni-rika-krajinarka-klara-duskova
Jak vidno, po dopolední smršti "jaká je to blbost a jak to nejde" po ukázce příkladu pánové "nabrali vodu do úst". Jen něco pro připomenutí z nedávných článků, zejména potom souhlasím s názorem, že naše krajina má obrovský prostor pro zlepšení.
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/v-nasi-krajine-je-obrovsky-prostor-pro-zlepseni-rika-krajinarka-klara-duskova
Jak vidno, po dopolední smršti "jaká je to blbost a jak to nejde" po ukázce příkladu pánové "nabrali vodu do úst". Jen něco pro připomenutí z nedávných článků, zejména potom souhlasím s názorem, že naše krajina má obrovský prostor pro zlepšení.
SV
Slavomil Vinkler
11.10.2024 18:45 Reaguje na Karel ZvářalNo máte pravdu, ale já důrazně varuji před tím, aby v rámci nicnedělání se jako úspěchy zvýšení zalesnění vydával nálet plevelných dřevin na poslední zbytky stepí. Vy to asi na severní Moravě nevidíte, ale jižní Morava a střední Čechy ... Katastrofa.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.10.2024 18:54 Reaguje na Slavomil VinklerStepi jsou stepi, o nich se nezmiňuji, neb např. půda je chráněná travním porostem. A nechápu, jak některým žvanilům není stydno za to, co píší. I přes jasné důkazy o lžích (s-pijáci) dělat z praktika "městského člověka/ laika".
Tímto děkuji opožděně Honzovi za úvodní hodnocení.
Odpovědět
Tímto děkuji opožděně Honzovi za úvodní hodnocení.
Karel Zvářal
11.10.2024 18:57 Reaguje na Slavomil VinklerA jestli jste koukal před týdnem na J.Hulcra, odborníka na lesy, tak ten je tvrdě proti akátům. Je bych z větrolamů také vyřezával, stejně jako topoly, pajasany aj. neekologické stromy.
Odpovědět
Pe
Petr
11.10.2024 20:49 Reaguje na Slavomil VinklerV naší republice máme několik lokalit stepí, jsou chráněné, o těch ani nemluvíte.
No a pokud step zarůstá, tak to asi skutečná step nebude. Bude to druhotná step, která se vrací do původního stavu. Takže to je v pořádku. O jaké katastrofě tedy mluvíte?
Odpovědět
No a pokud step zarůstá, tak to asi skutečná step nebude. Bude to druhotná step, která se vrací do původního stavu. Takže to je v pořádku. O jaké katastrofě tedy mluvíte?
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2024 05:08 Reaguje na PetrSousední článek: "což spolu se zarůstáním vlhkých ploch a podporou vyšších porostů připravilo čejky o většinu vhodných hnízdišť." U zarůstání luk jde například i o modrásky. A u suchých ploch je to stejné, jen nejde o čejky ale strnady luční, lindušky, koniklece, hlaváčky... To je v pořádku?
Odpovědět
Karel Zvářal
12.10.2024 05:33 Reaguje na Slavomil VinklerÚdržba krajiny je podmnožina pojmu "zlepšení stavu", a je z obecného pohledu jedno, jestli původní nebo sekundární. Pokud chceme zachránit diverzitu, každá jedna lokalita má svůj význam.
Odpovědět
SV
Pe
Petr
12.10.2024 19:58 Reaguje na Slavomil VinklerPro vás je každý nesouhlas trolení, když nemáte jak argumentovat. Mně jen přijde velmi divné, že někomu může připadat fungování přírody jako katastrofa.
To kdyby příroda nefungovala, to je katastrofa. Ale když funguje???
Odpovědět
To kdyby příroda nefungovala, to je katastrofa. Ale když funguje???
Karel Zvářal
12.10.2024 20:06 Reaguje na PetrPořád nechápete, že bez chybějícího důležitého článku to není příroda. Když jsme vyhubili velké spásače, musíme jejich fci nahradit jinak, tj managementem (sečením, vypalováním). Chápu, nicnedělání je skvělé "fungování"...
Odpovědět
Pe
Petr
13.10.2024 19:23 Reaguje na Karel ZvářalUž dávno máme vypáleno i posečeno. A to tak důkladně, že to tvoří dvě třetiny našeho území. A pořád je to některým málo a pořád chtějí vypalovat a sekat. Nechápu.
A teď momentálně "velké spásače" nahrazujeme v Amazonii a ostatních pralesích, protože podle vaší teorie to není příroda a je potřeba to nahradit.
Lidé jsou divní.
Odpovědět
A teď momentálně "velké spásače" nahrazujeme v Amazonii a ostatních pralesích, protože podle vaší teorie to není příroda a je potřeba to nahradit.
Lidé jsou divní.
Pe
Petr
12.10.2024 19:48 Reaguje na Slavomil VinklerJestliže si příroda bere něco zpátky a vrací se do původního stavu, já v tom žádnou katastrofu nevidím.
Odpovědět
Pe
Petr
13.10.2024 19:29 Reaguje na Slavomil VinklerA víte co je na vašich názorech nejvíc komické? Že mizení jedněch biotopů nazýváte katastrofou, a jako řešení navrhujete, že je potřeba ničit jiné biotopy, což vám jako katastrofa nepřijde.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2024 05:34 Reaguje na PetrLouka nebo step (všude ve světě) je udržována velkými spásači a ohněm. POKUD CHYBÍ TAK lidmi SEČENÍM, vypalováním a pastvou. Co je v pořádku? Mizení biotopů?
Odpovědět
Karel Zvářal
12.10.2024 05:35 Reaguje na Slavomil VinklerTo se dřív domluvíte s Tatarem...
Odpovědět
OŠ
Otakar Šída
12.10.2024 08:25 Reaguje na Slavomil Vinklerno, v tom nemáte pravdu. Ty rozsáhlé oblasti stepí od Ukrajiny po Bajkal, severoamerické prérie i jihoamerické pampy jsou udržovány čistě klimaticky. Totéž platí i pro část savan. Stejně tak i u nás určité plochy exponovaných stanovišť byly bezlesé i bez přispění spásačů, typicky skalní stepi s mělkou půdou. To, že dneska i tato stanoviště zarůstají,má jiný důvod: řádově vyšší plošné depozice dusíku, než bylo před ca 100 lety
Odpovědět
Karel Zvářal
12.10.2024 09:13 Reaguje na Otakar ŠídaJádro sdělení p. Vinklera je v tom, že naše květnaté (např. bělokarpatské) louky pocházejí z lesostepí nebo řídkých lesů, které člověk proměnil na (sečené) louky a pastviny. Pokud by se neudržovaly sečením, většinou by zarostly.
Odpovědět
Pe
Petr
12.10.2024 20:05 Reaguje na Karel ZvářalA to právě vůbec nevíte, z čeho pocházejí. Je to jen utkvělá představa p. Vinklera.
Jak správně píše p. Šída, step nezaroste. A když zaroste, nebyla to step, takže se žádná katastrofa nekoná.
Odpovědět
Jak správně píše p. Šída, step nezaroste. A když zaroste, nebyla to step, takže se žádná katastrofa nekoná.
VM
Vladimir Mertan
12.10.2024 12:18 Reaguje na Otakar ŠídaToto je veľmi sporná otázka. Neverím, že je to len vplyv dusíka. Pred sto rokmi bol oveľa väčší tlak domácich spásačov vykášania aj vypaľovania ako dnes.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.10.2024 20:35Ty větrolamy mají ještě jeden efekt a sice že přinášejí do zemědělské půdy biomasu, živiny a uhlík. V závislosti na druhu dřeviny totiž na podzim podzimní větry z těch stromů ulamují odumírající listy a roznášení je na pole. Nejlepší na to je, co jsem zatím pozoroval tady u nás na severní Moravě buk a potom třešeň ptačí. Slušná na to je i třeba jabloň, hrušeň, topol a lípa. některé dřeviny opadávají spíš působením podzimních mraků než větru, to jsou třeba javory nebo jasan. Nejsem si úplně jistý, jak to je s duby a habry, na kterých se listí drží přes zimu. Tam asi hodně listí opadá v zimě vlivem sněhu a tak spadne přímo pod strom a na pole se nedostane. Je ale třeba mít tu plochu pod stromy na podzim udržovanou, vysekaný porost, trávu a ostružiní atd, takže spíš holá plocha a rovinná nebo dokonce vypouklá plocha, kde se listí neudrží a je odváto větrem do pole.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.10.2024 20:47 Reaguje na Radim PolášekBylo to tu zmiňováno několikrát: stromy v zimě vyčesávají mlhu a de facto se zavlažují, přičemž část z toho dostane i "vypitý" okraj pole. V článku to je, listí je významný "kompost", který půda ochotně vstřebá.
Odpovědět
HH
Honza Honza
12.10.2024 07:20Já bych na závěr doplnil ještě tento dodatek.
Tak jako existuje (správná) teorie p. Vinklera o nutnosti zásahu proti sukcesi (a udržení normálního stavu diverzity vypásaných volných ploch),
(správná) teorie p. Zvářala o používání původních druhů a ničení nepůvodních invazivních= nutném zásahu (p. Petře!), (správná) teorie p.Petra o max. volnosti přírody (amazonský přehuštěný prales nebudeme diverzifikovat a vytvářet v něm paseky = je to nepřirozený zásah), (správné) teorie o zasahování do přírody ve smyslu zalesnění, zlepšování pestrosti lesa, zavodnění, čištění vodních nádrží - jinak zarostou, přestanou plnit svoji funkci bez lidského zásahu = degradují, stejně tak jako louky p. Vinklera = není to přírodní stav, není to zpět k přírodě, je to cesta od přírody podobně jako beton (p. Petře!)
Že tyto teorie jdou proti sobě? Že když budeme dělat jednu věc, porušíme druhou? Ale to je ta pravá normální nezjednodušená komplexní příroda, pane Petře! Je to normální! Jen naše zobecňování, vymýšlení teorií nemůže zachytit celou komplexnost stavu, celou přírodu, je to funkce našeho lidského mozku. Jinak příroda je mnohem složitější. Proto važme si přírody, je náš vzor a nemysleme si, že všechno víme!
O nelogičnosti přírody, kdy jedna věc vylučuje druhou a přitom platí obě, nás exaktně poučuje kvantová mechanika, kdy elektron je bodová částice- nemající rozměr, jeho hmotnost je zanedbatelná, projevuje se obvykle jako vlnění, pouze pozorujeme-li jeho dráhu jako částice = je to logické, normální? Určitě ne, Einstein byl z toho blázen. Přitom je to realita přírody, normální stav přírody, jenom my to nechápeme.
Odpovědět
Tak jako existuje (správná) teorie p. Vinklera o nutnosti zásahu proti sukcesi (a udržení normálního stavu diverzity vypásaných volných ploch),
(správná) teorie p. Zvářala o používání původních druhů a ničení nepůvodních invazivních= nutném zásahu (p. Petře!), (správná) teorie p.Petra o max. volnosti přírody (amazonský přehuštěný prales nebudeme diverzifikovat a vytvářet v něm paseky = je to nepřirozený zásah), (správné) teorie o zasahování do přírody ve smyslu zalesnění, zlepšování pestrosti lesa, zavodnění, čištění vodních nádrží - jinak zarostou, přestanou plnit svoji funkci bez lidského zásahu = degradují, stejně tak jako louky p. Vinklera = není to přírodní stav, není to zpět k přírodě, je to cesta od přírody podobně jako beton (p. Petře!)
Že tyto teorie jdou proti sobě? Že když budeme dělat jednu věc, porušíme druhou? Ale to je ta pravá normální nezjednodušená komplexní příroda, pane Petře! Je to normální! Jen naše zobecňování, vymýšlení teorií nemůže zachytit celou komplexnost stavu, celou přírodu, je to funkce našeho lidského mozku. Jinak příroda je mnohem složitější. Proto važme si přírody, je náš vzor a nemysleme si, že všechno víme!
O nelogičnosti přírody, kdy jedna věc vylučuje druhou a přitom platí obě, nás exaktně poučuje kvantová mechanika, kdy elektron je bodová částice- nemající rozměr, jeho hmotnost je zanedbatelná, projevuje se obvykle jako vlnění, pouze pozorujeme-li jeho dráhu jako částice = je to logické, normální? Určitě ne, Einstein byl z toho blázen. Přitom je to realita přírody, normální stav přírody, jenom my to nechápeme.
Karel Zvářal
12.10.2024 07:31 Reaguje na Honza HonzaHezky napsáno, jen dodám, že amazonský prales s velkou mírou pravděpodobnosti přišel o velké spásače někdy s příchodem člověka, podobně jako v s. Americe. Na N.Zélandu to trvalo necelých 200 let, a kdysi početný Moa byl Maory vyhuben. A to jsou jen případy, o kterých víme (kosti v jeskyni), jiné zmizely beze stopy.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
12.10.2024 21:02 Reaguje na Karel ZvářalMě se zdá málo pravděpodobné, že by v Amazonii v nedávné době žili velcí spásači, po kterých ne nezachovaly žádné pozůstatky. Předpokládám, že struktura deštných lesů je výsledkem klimatických podmínek, a ne absence velkých spásačů.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.10.2024 21:49 Reaguje na Jan ŠkrdlaTo zmínili v jednom? dokumentu, a vůbec bych se tomu nedivil. Když vidím, jak dokonale ovládají foukačku a práci s jedovou střelou, a když to šlo v Severní (vyhubení velkých savců), tak proč ne v J. Americe.
Dnes v norském dokumentu ukazovali jámy (žádný permafrost) už téměř zasypané a cca sto let zakázané, kde chytali migrující soby. Několik jam za sebou, ke kterým vedly proutěné naháněcí uličky. A v JA je dokázána početná zemědělská populace v místě dnešních pralesů, po které teprve dnes s drony a skenováním zjišťují zarostlé dřívější stavby. Vedle nich kosterní zbytky jsou nula nula prt.
Odpovědět
Dnes v norském dokumentu ukazovali jámy (žádný permafrost) už téměř zasypané a cca sto let zakázané, kde chytali migrující soby. Několik jam za sebou, ke kterým vedly proutěné naháněcí uličky. A v JA je dokázána početná zemědělská populace v místě dnešních pralesů, po které teprve dnes s drony a skenováním zjišťují zarostlé dřívější stavby. Vedle nich kosterní zbytky jsou nula nula prt.
JŠ
Jan Škrdla
12.10.2024 23:05 Reaguje na Karel ZvářalIndiáni v Severní Americe sice bizony lovili luky a šípy, ale málem je vyhubili až kolonizátoři z Evropy za pomocí palných zbraní.
To že byla v J. Americe početná zemědělská populace je známo. Její vyhubení nemocemi, na které nebyli adaptovaní, mohlo vést k malé době ledové.
Přítomnost velkých býložravců, jako tomu je třeba v Africe, nebo JV Asii, nebyla prokázána.
Odpovědět
To že byla v J. Americe početná zemědělská populace je známo. Její vyhubení nemocemi, na které nebyli adaptovaní, mohlo vést k malé době ledové.
Přítomnost velkých býložravců, jako tomu je třeba v Africe, nebo JV Asii, nebyla prokázána.
Karel Zvářal
13.10.2024 21:14 Reaguje na Jan Škrdla..."Podobně ztratilo většinu své megafauny i Japonsko, a to před asi 30 tisíci lety.[42] V Severní Americe k této události došlo před 13 tisíci lety a v Jižní Americe asi o 500 let později.[43][44..."
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
14.10.2024 21:22 Reaguje na Karel ZvářalTeorie je to zajímavá (nevím na co se odkazují čísla asi stránek v závorkách). I kdyby tomu bylo tak, je nepravděpodobné, že budou velcí spásači prořeďovat tropické lesy.
Třeba v Africe je velkých spásačů habakuk, ale tamní deštné lesy prořeďuje akorát homo sapiens.
Odpovědět
Třeba v Africe je velkých spásačů habakuk, ale tamní deštné lesy prořeďuje akorát homo sapiens.
Karel Zvářal
15.10.2024 16:48 Reaguje na Jan ŠkrdlaMamut, medvěd jeskynní, tarpan, pratur, moa, vlk (na ostrovech)... vymizel po A) dopadu asteroidu B) změně hospodaření C) predací člověkem
https://cs.wikipedia.org/wiki/Megafauna
Odpovědět
https://cs.wikipedia.org/wiki/Megafauna
Karel Zvářal
15.10.2024 18:58 Reaguje na Jan ŠkrdlaVidět, že nekoukáte dokumenty. Sloni lesní vytváří koridory-dálnice i pro jiné druhy, asi tak jako u nás šelmy fotí na lesních cestách. A mýtiny tam jsou též, ale věkovité, jen je sloni udržují.
Odpovědět
Pe
Karel Zvářal
12.10.2024 09:47Také na Ukrajině mají větrolamy, není to pro ně neznámý pojem. Jen vzhledem k mocnosti černozemí, rovinám a rozloze země jsou hony v adekvátním měřítku.
49.1129978N, 34.9972772E
Odpovědět
49.1129978N, 34.9972772E
BM
Břetislav Machaček
12.10.2024 11:31 Reaguje na Karel ZvářalNa Ukrajině jsem v roce 1989 strávil 21 dnů a viděl kde a k čemu ty
větrolamy slouží. Je to především ochrana cest a tratí před navátím
sněhu při vánicích a jsou to opravdu pořádné větrolamy zcela jinak
vymyšlené, než ty naše. U tratí je to prve pás 30 m bez vysokých stromů a až pak pás stromů vysokých široký i 100 metrů. U cest je to podobné, ale už ne tak výrazně, jako u tratí. Ty pozemky u tratí
většinou slouží i jako zahrádky a vysoké stromy tam jsou zakázány.
Tratě jsou na náspech a sníh je z nich odfukován na to okolí. Je
to důmyslně vymyšleno, ale pochybuji, že to byl ekologický záměr.
Byla to ochrana tratí před navátím sněhu z okolních polí a nic
jiného. Ukrajina má i mnoho lesů, ale většinou tam, kde je půda
horší kvality a nikdo tam asi nikdy nebude vysazovat lesy na
cenné černozemi. Navíc stabilita stromů v takové půdě je malá
a v době mého pobytu se potýkali s větrnou kalamitou. Díky té
úrodnosti půdy tam totiž stromy nehledají živiny hluboko, ale
pouze v tenké povrchové vrstvě. Při větru a dešti to byly koláče
kořenů a hlíny při vývratech, které se po odříznuti kmene zase
"připlácly" svoji hmotností zpět . To u nás vidím málokdy, ale
je to asi dáno tou půdou, která na nich mokrá držela jako by
byla přilepená. Oni tomu stavu říkají rasputica, při které se z
té úrodné černozemě stává nasycením vodou bahno, které když
zmrzne, tak ho větrná eroze nikam neodnese. Proto tam nemají asi
větrolamy jiný význam, jako je tomu jinde ve světě. Jinak jsem
tam zažil na jednom poli 12 traktorů orajících najednou a pole
se doslova táhlo za obzor. Z letadla jsem žasnul nad tou plochou
jednotlivých lánů bez jediné meze a stromů na nich. Přitom kolem
okrajů lesů a v lesích byly mračna ptáků a plno zvěře. Řeky
a přehrady tak plné ryb, že se lovily jako na moři sítěmi pro
obchod a povolenka ke sportovnímu rybolovu tam byla neznámý pojem.
Máš prut? Tak chytej to, co chceš a hloupě se na nic neptej mi
řekl jeden rybář, když jsem se ho ptal na povolenku a lovné míry.
Totéž zažil kamarád na Obu na Sibiři, když jeho hostitel lovil
štiky jako žrádlo pro psy na celou zimu. To přírodní bohatství je
tam opravdu nezměrné a chápu o co jde těm, kdo ho už postrádají.
Pobýval jsem i v Oděse, v Donbasu, Mariaupolu(dříve Ždanov) a v
Kyjevě a nepoznal rozpory mezi Ukrajinci a Rusy. Bylo to pouze
takové škorpení jako mezi Čechy a Slováky, včetně smíšených rodin.
Ona asi totalita nedávala prostor k nenávisti, jaký ji nyní dala "demokracie".
Odpovědět
větrolamy slouží. Je to především ochrana cest a tratí před navátím
sněhu při vánicích a jsou to opravdu pořádné větrolamy zcela jinak
vymyšlené, než ty naše. U tratí je to prve pás 30 m bez vysokých stromů a až pak pás stromů vysokých široký i 100 metrů. U cest je to podobné, ale už ne tak výrazně, jako u tratí. Ty pozemky u tratí
většinou slouží i jako zahrádky a vysoké stromy tam jsou zakázány.
Tratě jsou na náspech a sníh je z nich odfukován na to okolí. Je
to důmyslně vymyšleno, ale pochybuji, že to byl ekologický záměr.
Byla to ochrana tratí před navátím sněhu z okolních polí a nic
jiného. Ukrajina má i mnoho lesů, ale většinou tam, kde je půda
horší kvality a nikdo tam asi nikdy nebude vysazovat lesy na
cenné černozemi. Navíc stabilita stromů v takové půdě je malá
a v době mého pobytu se potýkali s větrnou kalamitou. Díky té
úrodnosti půdy tam totiž stromy nehledají živiny hluboko, ale
pouze v tenké povrchové vrstvě. Při větru a dešti to byly koláče
kořenů a hlíny při vývratech, které se po odříznuti kmene zase
"připlácly" svoji hmotností zpět . To u nás vidím málokdy, ale
je to asi dáno tou půdou, která na nich mokrá držela jako by
byla přilepená. Oni tomu stavu říkají rasputica, při které se z
té úrodné černozemě stává nasycením vodou bahno, které když
zmrzne, tak ho větrná eroze nikam neodnese. Proto tam nemají asi
větrolamy jiný význam, jako je tomu jinde ve světě. Jinak jsem
tam zažil na jednom poli 12 traktorů orajících najednou a pole
se doslova táhlo za obzor. Z letadla jsem žasnul nad tou plochou
jednotlivých lánů bez jediné meze a stromů na nich. Přitom kolem
okrajů lesů a v lesích byly mračna ptáků a plno zvěře. Řeky
a přehrady tak plné ryb, že se lovily jako na moři sítěmi pro
obchod a povolenka ke sportovnímu rybolovu tam byla neznámý pojem.
Máš prut? Tak chytej to, co chceš a hloupě se na nic neptej mi
řekl jeden rybář, když jsem se ho ptal na povolenku a lovné míry.
Totéž zažil kamarád na Obu na Sibiři, když jeho hostitel lovil
štiky jako žrádlo pro psy na celou zimu. To přírodní bohatství je
tam opravdu nezměrné a chápu o co jde těm, kdo ho už postrádají.
Pobýval jsem i v Oděse, v Donbasu, Mariaupolu(dříve Ždanov) a v
Kyjevě a nepoznal rozpory mezi Ukrajinci a Rusy. Bylo to pouze
takové škorpení jako mezi Čechy a Slováky, včetně smíšených rodin.
Ona asi totalita nedávala prostor k nenávisti, jaký ji nyní dala "demokracie".
HH
Honza Honza
12.10.2024 12:37 Reaguje na Břetislav MachačekZajímavý příspěvek. Jsem rád, že si to mohu přečíst. Ale pane Macháčku, klimatické změny přijdou i na Ukrajinu. Kdyby Ukrajina byla svobodná, byla součást EU, nikdo by jí nemohl omezovat, byla by obilnicí Evropy, naše zemědělství by proti ní bylo chudáček, naprosto bez možnosti konkurence (jen v okrajových výrobcích, ekologických apod.) Tato krajina byla postavená na tom, že v zimě je pořádný mráz, je ohromné množství sněhu, které pomalu taje a země plná organiky ji zachycuje. Co když bude teplá zima, sníh nebude a v létě bude spalující vysušující vedro? Myslíte, že Ukrajinci se budou na to jen dívat, radovat se ze svých vyprahlých polí, na nich už nic neroste? Proč v Mongolsku sází stromy, omezují počty dobytka, chrání si řeky? Stromy přece do této krajiny nepatří! Právě tak jako v Africe vybíjejí slony, přitom je to jejich bohatství, na které se jezdí dívat celý svět.
Prostě doba se mění, je třeba se tomu přizpůsobovat. Funkce adaptace je norm. součást přírody. Když sedlákovi dochází voda, tak kope studnu.
Odpovědět
Prostě doba se mění, je třeba se tomu přizpůsobovat. Funkce adaptace je norm. součást přírody. Když sedlákovi dochází voda, tak kope studnu.
Peter Sládek
12.10.2024 17:21 Reaguje na Břetislav MachačekPán Macháček, odhadol ste správne, skutočne prvé vetrolamy vznikli už v cárskom Rusku na ochranu železníc pred zaviatím. Prvý vetrolam pozdĺž železnice vysadili v r. 1861 a do r. 1900 už bolo vysadených 3000 km. Prevažne z jedle a borovice. Parametre boli také, ako ste ich opísal, vrátane 30 m ochranného pásma proti požiaru (miesta bolo dosť). Neskôr však, ale ešte v ére cárizmu, začala aj výsadba iných, prevažne listnatých vetrolamov určených na ochranu pôdy. 90% ornej pôdy bolo postihnuté veternou eróziou, najmä v zime, lebo obilniny sa siali ako jariny (oziminy by vymrzli). Hýbateľom bol nejaký inžinier či profesor z Odesy, meno si už nepamätám. Vetrolamy sa budovali vo veľkom aj v ére ZSSR, čo šlo v podmienkach kolektívnej držby pozemkov veľmi dobre. Ukrajinské vetrolamy pekne vidno na vojnových záberoch z dronov. Na obrovských otvorených rovinách, nechránených pred vetrami, by tam hospodárenie bez nich ani nebolo možné.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.10.2024 19:23 Reaguje na Peter SládekDěkuji za komentář, kdyby uměl s pravým tlačítkem, tak vidí, jaký blábol píše... " Z letadla jsem žasnul nad tou plochou jednotlivých lánů bez jediné meze a stromů na nich..." Zejména kvůli těmto "doukům" tyto články píšu, ale jak pravil klasik: JTM, JTM, JTM.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.10.2024 19:44 Reaguje na Karel ZvářalDoporučuji se dívat i na levý roh mapy, kde je uvedeno měřítko a podle něho zjistíte velikost
těch jednotlivých polí. To nejsou žádná políčka
o kterých se fantazíruje u nás, ale pořádné
lány. K nim je ale třeba taky dojíždět a nějak
se rozdělit prostě musí i kvůli požárům polí.
Přes porost stromů nepřeskočí požár tak snadno,
jako přes obyčejnou travnatou mez se suchou
trávou. Prostě těch funkcí má to dělení více,
než eroze půdy, o které se tu neustále píše.
Odpovědět
těch jednotlivých polí. To nejsou žádná políčka
o kterých se fantazíruje u nás, ale pořádné
lány. K nim je ale třeba taky dojíždět a nějak
se rozdělit prostě musí i kvůli požárům polí.
Přes porost stromů nepřeskočí požár tak snadno,
jako přes obyčejnou travnatou mez se suchou
trávou. Prostě těch funkcí má to dělení více,
než eroze půdy, o které se tu neustále píše.
Peter Sládek
12.10.2024 20:44 Reaguje na Karel ZvářalKarle ja nijako nespochybňujem pozorovanie p. Macháčka, ja ho dopĺňam. Lány sú skutočne obrovské, výmera 1 honu je od 100 do 200 ha, a nie každý má vetrolam, takže jeho dojem je zodpovedajúci. Hoci sovietsky agromanuál doporučoval cca polovičnú aj menšiu vzdialenosť vetrolamov (600 x 300). Navyše tá krajina je obrovská, takže každé parciálne pozorovanie nemožno generalizovať
Z ortofoto mapy sa zdá, že najpoctivejšie vetrolamy a sú práve v tej východnej časti, kde sa dnes bojuje. Pre zaujímavosť v západnej časti, ktorá patrila Poľsku vetrolamy nie sú takmer vôbec. To je inak známa vec, ktorú si všimli už aj pozornejší cestovatelia vlakom, že vetrolam končí presne na mieste bývalej hranice.
Našiel som zaujímavé miesto, kde sa stretávajú letný a jarný záber. Na zimnej časti vpravo pekne vidieť, ako sa sneh (podľa fotky aprílový) drží na S strane vetrolamu v tieni, ako aj na V strane, kde sa usadil v závetrí Z vetra. Vidno však, že ten efekt v apríli nesiaha ďaleko. To vo februári sa pri nízkom slnku a S-J vetrolame sneh drží aj do dvojnásobku výšky topoľov (50-60 m).
https://sk.mapy.cz/s/nusokeceda
Odpovědět
Z ortofoto mapy sa zdá, že najpoctivejšie vetrolamy a sú práve v tej východnej časti, kde sa dnes bojuje. Pre zaujímavosť v západnej časti, ktorá patrila Poľsku vetrolamy nie sú takmer vôbec. To je inak známa vec, ktorú si všimli už aj pozornejší cestovatelia vlakom, že vetrolam končí presne na mieste bývalej hranice.
Našiel som zaujímavé miesto, kde sa stretávajú letný a jarný záber. Na zimnej časti vpravo pekne vidieť, ako sa sneh (podľa fotky aprílový) drží na S strane vetrolamu v tieni, ako aj na V strane, kde sa usadil v závetrí Z vetra. Vidno však, že ten efekt v apríli nesiaha ďaleko. To vo februári sa pri nízkom slnku a S-J vetrolame sneh drží aj do dvojnásobku výšky topoľov (50-60 m).
https://sk.mapy.cz/s/nusokeceda
Karel Zvářal
12.10.2024 21:38 Reaguje na Peter SládekVždyť o ničem jiném v 9,47 nepíšu, a dovolím si tvrdit, že Ukrajina je vzhledem ke své velikosti "větrolamová velmoc", neb např. v Rusku úplná slabota, jinde v E jsou více v jižní části Holandska, ale v severní téměř nic, a s tím krásně koresponduje např. výskyt sýčka, kvůli kterému mj. za liniovou zeleň horuji. Můj sen je asi to, co jsem uvedl v případu Vlčan, jinde je to slabší, ale možná lepší celkově než u nás. Proto mám radost z každého nového, neb se ukazuje, že to jde, a o výhodách větrolamů jsi to napsal lépe než já. A ač je mají poměrně daleko od sebe, hodí se jim jako schovky pro kanóny, neb bez pásů zeleně by byli jak jedni, tak druzí, snadným cílem. Takže kromě zemědělského a ekologickégho i vojenský význam... To už je sakra důvodů je mít!-)
Odpovědět
Peter Sládek
12.10.2024 22:34 Reaguje na Karel Zvářal"co jsem uvedl v případu Vlčan..."
Asi som sa už stratil vo vlákne, aj v ČR bol nejaký prípad Vlčan? Bo na Slovensku pre kauzu Vlčan padla vláda. Osvieženie pamäti - minister ŽP Budaj venoval ministrovi pôdohospodárstva Vlčanovi 1.400.000 €.
https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/687239-vlcanova-kauza-ktora-hegerovej-vlade-zlomila-vaz-je-na-konci-exminister-sa-k-milionovej-dotacii-vdaka-tarabovi-nedostane/
Odpovědět
Asi som sa už stratil vo vlákne, aj v ČR bol nejaký prípad Vlčan? Bo na Slovensku pre kauzu Vlčan padla vláda. Osvieženie pamäti - minister ŽP Budaj venoval ministrovi pôdohospodárstva Vlčanovi 1.400.000 €.
https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/687239-vlcanova-kauza-ktora-hegerovej-vlade-zlomila-vaz-je-na-konci-exminister-sa-k-milionovej-dotacii-vdaka-tarabovi-nedostane/
Karel Zvářal
12.10.2024 12:2750.2926333N, 31.6137069E
Jen pro srovnání (nejen) s okolím - tento člověk/ekolog stojí NOHAMA NA ZEMI.
Odpovědět
Jen pro srovnání (nejen) s okolím - tento člověk/ekolog stojí NOHAMA NA ZEMI.
BM
Břetislav Machaček
12.10.2024 19:51 Reaguje na Karel ZvářalNa Ukrajině je to naprostá výjimka.
Odpovědět
Peter Sládek
12.10.2024 22:17 Reaguje na Karel ZvářalKarle aby si sa s tou pochvalou neukvapil. Sú to sú bývalé ovocné sady, (preto tá hustota vetrolamov - ochrana proti mrazivému vetru) zrejme bývalý sadovodstvennij megakolchoz o výmere 1000 ha. Ovocné stromy ponechané napospas, potom vyklčované a osiate...
Stačí porovnať dva snímky - na staršej ešte vidno spustnuté sady:
https://sk.mapy.cz/s/juronesudo
Na novšej už osiatu oračinu, na S okraji nový prasečák:
https://maps.app.goo.gl/MuNAFHkMi4VypEw77
A údržba či obnova tých vetrolamov veškerá žádná, hoci pre kuvikov iste top:
https://maps.app.goo.gl/M7o97WpzvWv7Rax47
Otázka je, či ich majiteľ po rozpade nevyklčuje ako ten sad, lebo mu budú tieniť kukuricu...
Odpovědět
Stačí porovnať dva snímky - na staršej ešte vidno spustnuté sady:
https://sk.mapy.cz/s/juronesudo
Na novšej už osiatu oračinu, na S okraji nový prasečák:
https://maps.app.goo.gl/MuNAFHkMi4VypEw77
A údržba či obnova tých vetrolamov veškerá žádná, hoci pre kuvikov iste top:
https://maps.app.goo.gl/M7o97WpzvWv7Rax47
Otázka je, či ich majiteľ po rozpade nevyklčuje ako ten sad, lebo mu budú tieniť kukuricu...
Karel Zvářal
12.10.2024 22:26 Reaguje na Peter SládekNegůglím, odmítám dávat souhlas s každou 3,...
Podceňujete se, zvažoval jsem i jinde, např.
47.8766253N, 17.9853208E
47.8908428N, 17.9583700E
Chceš-li poznat, co je dřina, kup si kolo Ukrajina!-)
Dobrou noc!
Odpovědět
Podceňujete se, zvažoval jsem i jinde, např.
47.8766253N, 17.9853208E
47.8908428N, 17.9583700E
Chceš-li poznat, co je dřina, kup si kolo Ukrajina!-)
Dobrou noc!
PH
Pavel Hanzl
13.10.2024 11:01Větrolamy by bylo velmi dobré doplňovat turbínami větrných elektráren, které trochu uberou sílu větru a hlavně vyrábí elektřinu. A že vypadají blbě? Na tisíce sloupů a drátů všemožných elektických vedení jsme si taky zvykli.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.10.2024 11:16 Reaguje na Pavel HanzlNa toto téma jsme již diskutovali, jsem tvrdě proti instalaci těchto pastí do krajiny. Hynou na nich i netopýři (na pylonu posedává hmyz), kterým podtlak vrtule trhá plíce.
Pokud využití větrné energie, tak mnohem menší rozměry, ale hustší lopatky ( https://img.obrazky.cz/?url=0582cfbf6470f108&size=2 ) a nevypínat ani při vyšších rychlostech větru (jako u vrtulí letadla). Na moři ať si potom montují i kilometrová monstra.
Odpovědět
Pokud využití větrné energie, tak mnohem menší rozměry, ale hustší lopatky ( https://img.obrazky.cz/?url=0582cfbf6470f108&size=2 ) a nevypínat ani při vyšších rychlostech větru (jako u vrtulí letadla). Na moři ať si potom montují i kilometrová monstra.
PH
Pavel Hanzl
13.10.2024 17:21 Reaguje na Karel ZvářalJá bych skutečně nechtěl radit konstruktérům větrných elektráren. Podle nějakých názorů větřáky zabíjí poměrně velmi malé procento ptáků i netopýrů, proti jiným predátorům. Možná se vymyslí nějaký spolehlivý způsob, jak ptáky odrazovat, nefungoval by na netopýry třeba nějaký ultrazvukový plašič?
V šedesátých letech bylo vidět na silnicích dost přejetých zajíců a psů, nebo koček. Dnes si už zvykli a naučili se vyhýbat? Provoz je přece násobně hustší.
Odpovědět
V šedesátých letech bylo vidět na silnicích dost přejetých zajíců a psů, nebo koček. Dnes si už zvykli a naučili se vyhýbat? Provoz je přece násobně hustší.
Karel Zvářal
13.10.2024 17:45 Reaguje na Pavel HanzlJednotný typ vrtule ("do každého počasí") mi přijde nelogický, resp. vypínání při silném větru. Jsou místa (kopce), kde to sviští pořád, tam by mohly být menší (tolik by nenarušovaly ráz), s více lopatkami a větší točivostí, a mohou vyrábět proud pořád. Na moři klidně standardní věže.
Tato řešení mají být okrajová, nikoliv jako základ energetiky. Jsem všemi dvaceti pro jádro, máme pro něj všechny podmínky.
Kámoš mi to ukazoval na záběrech, jak během pár vteřin havarovali dva netopýři ze tří motající se kolem stožáru. Zajíců je míň přejetých, neb téměř žádní nejsou.
Odpovědět
Tato řešení mají být okrajová, nikoliv jako základ energetiky. Jsem všemi dvaceti pro jádro, máme pro něj všechny podmínky.
Kámoš mi to ukazoval na záběrech, jak během pár vteřin havarovali dva netopýři ze tří motající se kolem stožáru. Zajíců je míň přejetých, neb téměř žádní nejsou.
BM
Břetislav Machaček
14.10.2024 10:48 Reaguje na Pavel HanzlZ kopce za domem mám výhled na dva větrníky na kopci v rovině
a vidím denně jak spolehlivý to je zdroj elektřiny. Buď stojí
kvůli slabému větru a nebo kvůli příliš silnému větru. Když se
točí, tak je to výjimka. S dotací se asi vyplácí, ale bez ní?
Nedávno tu byla tabulka efektivity větrníků v Německu, kde dobře
dopadly ty na mořském pobřeží, ale ty bavorské byly o ničem a
u nás je to bez dotování totéž. Už prosím nefantazírujte, že
nás zachrání OZE, protože ty pouze rozkolísají sítě tak, že
budeme pálit stále více plynu potřebného na RYCHLÝ nájezd
záloh. A ten plyn dovážíme a nyní dokonce násobně dráž. Ono
stále platí ševče drž se kopyta a v praxi to znamená drž se
toho, co je spolehlivé a nikoliv toho, co funguje jen občas.
Průmysl potřebuje stálý příkon a tak raději půjde tam, kde
si ponechali zdravý rozum a nezblbli jako v EU do OZE.
Odpovědět
a vidím denně jak spolehlivý to je zdroj elektřiny. Buď stojí
kvůli slabému větru a nebo kvůli příliš silnému větru. Když se
točí, tak je to výjimka. S dotací se asi vyplácí, ale bez ní?
Nedávno tu byla tabulka efektivity větrníků v Německu, kde dobře
dopadly ty na mořském pobřeží, ale ty bavorské byly o ničem a
u nás je to bez dotování totéž. Už prosím nefantazírujte, že
nás zachrání OZE, protože ty pouze rozkolísají sítě tak, že
budeme pálit stále více plynu potřebného na RYCHLÝ nájezd
záloh. A ten plyn dovážíme a nyní dokonce násobně dráž. Ono
stále platí ševče drž se kopyta a v praxi to znamená drž se
toho, co je spolehlivé a nikoliv toho, co funguje jen občas.
Průmysl potřebuje stálý příkon a tak raději půjde tam, kde
si ponechali zdravý rozum a nezblbli jako v EU do OZE.
