Karel Zvářal: Stromy – pijáci?

Jako vždy od p. Zvářala opět výborný článek odstraňující mystifikace a nepravdy. P.Zvářal je ornitolog, právě proto ví jak je pestrá krajina důležitá.
Meze, remízky a biopásy jsou zpestřením krajiny, krajina se více podobá původnímu prostředí a méně golfovému hřišti - náměstí - poušti = tepelnému ostrovu, kde dešťová voda ihned odtéká, ihned se vypařuje = podporuje oteplení a vysušování krajiny.
Tyto větrolamy, zadržovače vody, ochlazovače, stínící prvky, biopásy s pestrým složením = diverzita- by měly být dle mého názoru přehuštěné, různorodé, vícepatrové (jakoby tropický prales) = více stínící, s organickým materiálem (větve listí) na zemi = aby více zachycovaly vodu, jako padlé dřevo na zemi v NP zarostlé mechy a vlhkomilnými rostlinami zadržujícími vodu. A že znehodnocují pole kolem biopásu? Tak bych tam udělal zatravěný pás, kde stejně úroda z pole je mizerná.
Právě na to a jenom na takové činnosti by zemědělci měli dostávat dotace- zřizování biopásů, močálovišť, jezírek, rybníčků. Nikoli, že s biopásy přijdou o dotaci na zemědělskou plochu na hektar.
A aby se vše vyplatilo, aby to nebylo vše jen z dotací z peněz všech, je nutno povolit spalování nekvalitního dřeva. Umět najít prioritu, vidět co je nejdůležitější, bez čeho krajina nepřežije- nikoli z minima škodlivého kouře z kontrolované spalovny, ale z toho, že totálně vyschne, zdegraduje, podlehne dezertifikaci. Z FV jsou také odpady, kvůli tomu nebudeme zakazovat výrobu elektroaut, TČ, baterií apod.

Přijdou o dotaci a nadále z toho pozemku zemědělskou daň !

budou platit

Čo na to povedať? Iste, stromy a remízky do krajiny patria a majú svoju funkciu, v tom má autor pravdu. Bohužiaľ mu unikajú súvislosti prečo vysoká zeleň bráni obhospodarovaniu lúk a polí. Samozrejme stromy nie sú pijáci vody, a nevysušujú polia. Je to hlavne kvôli tomu že poskytujú tieň a vysušeniu pôdy tieňom bránia. A práve tento tieň je kameňom úrazu. Ako dobre vieme, vegetácia v tieni je podstatne slabšia, väčšina rastlín potrebuje svetlo. Dobre, toto by sa dalo oželieť, ďalej píše autor o tom že sa nezvýši počet prejazdov. To nie je pravda, pretože lúku pri sušení je potrebné pretočiť celú, to znamená že okraje sa obracajú 2x. Predelením poľa sa pojazdy zvyšujú. Posledný vážny problém okrajov lesa a remízkov je ich šírenie do plochy poľa. Traktor sa kvôli vetvám nedostane až na okraj lesa, pod ochranou vetví rastú kríky a proces pokračuje. Rúbať obvody zarastajúcej lúky je zvýšený náklad, ktorý vyžaduje spústu ručnej práce a naviac je to opakujúci sa proces.
Takže záver je ten, že stromy a remízky je treba sadiť, ale musíme vedieť o zvýšených nákladoch a problémoch ktoré to prinesie.

Zvýšené náklady jsou, milý pane, i zapravování hnoje a organiky do půdy. S tím nic nenaděláte, když je to nutnost.

Ja že stým nič nenadelám? Já tie okraje chodím píliť osobne, takže s tým niečo nadělám. Tí čo to nerobia si myslia že sa tak deje samé od seba a že to tak zariadila múdra príroda. Inak nechápem čo s tým má zapracovanie hnoja a organiky, to je predsa úplne iná téma.

nic s tím nenadělám = že se s tím musíte smířit, remízky a meze zřizovat, nějak si upravit své hospodářství a věnovat na to peníze a úsilí podobně jako na prohnojení pole.
Vůbec jsem tím nemyslel, že vy konkrétně s tím nechcete nic dělat. Pokud tak alespoň něco děláte, zasluhujete pochvalu.
Já mám velkou zahradu, po obvodu pozemku jsem rozšířil výsadbu stromů a keřů (českých, ne thůje) k nelibosti souseda - obral jsem tím část pozemku=trávy, část zahrady vůbec neseču (jen křovinořezem likviduji nálety, ale jsou tam zmije, které se snažím tolerovat), část seču 1x ročně, u stavby vícekrát ročně a když je extrémně suché léto neseču vůbec - mimo trávníku kolem objektu, tam vysoká tráva být nemůže, třeba 3 roky po sobě. Žádné zvířata nechovám, to bych nezvládl.

Ja sa nesťažujem za seba, ale za druhých. Ak poviem A tak musím povedať aj B. Kto to zaplatí? Ak píšem článok na propagáciu remízkov, tak by som mal napísať, že to niečo stojí a prinesie aj problémy okrem pozitív.

Osobne som v inej situácii, starám sa o chránené územia, ide o relatívne malé plochy ktoré sú väčšinou obkopené lesom. Pri malej ploche lúky sa často stane že zanikne v tieni lesa, hoci ju pravidelne kosíme. AK sa nechá vyrásť na takej lúke aj menší strom, ak narastie zatieni pol lúky nehovoriac o tom že sa pod ním nedá kosiť.
Odkiaľ ste? Na Slovensku sa zmije vyskytujú len vo vyšších polohách, málokto ich má na záhrade.

Tato přehuštěná různorodá (třeba i barevně) = opticky roztříštěná stěna je v krajinářsko architektonicky zajímavém kontrastu s monotonním harmonickým polem, podobně jako svislé větve převislé vrby k vodorovné hladině rybníka. Vždy si vzpomenu na Lednicko-Valtický areál, kdy šlechtici chtěli přetvořit celou krajinu na okrasný park. Základem naší krajiny by ale měl být různorodý les - nejlépe zahuštěný, dle přírod. podmínek třeba i řidší = příroda sama svoji sukcesí by měla rozhodovat, co kde má růst, ale pod dohledem inteligentního člověka, který ji neustále usměrňuje, přitom ale pokud možno jí také dává prostor aby se sama uplatnila.

Pěkné,není co dodat...

No je třeba rozlišovat několik typů rozptýlené zeleně. Větrolam a remízek, zde převažují přínosy. Výsadba stromů řídce v poli(agrolesnicví, řídké plantáže vysokokmenů) tyto formy mají spíše negativa. No a zarůstání rezervací náletem je vyloženě škodlivé pro biodiverzitu stepních rostlin a živočichů.

A zarůstání luk náletem je taky devastační zejména pro luční rostliny a živočichy.

Řídké plantáže vysokokmenů je vaše stepní oblast se zubry a mastodonty, oproti normálnímu lesu v naší přesušené době se stoupající teplotou jakožto převažující krajina určitě nejlepší řešení není, ale je lepší než 10ha kukuřičné pole, podléhající erozi, zvyšující teplotu a špatně zachycující vodu. U řídkého lesa jakžto parku apod. žádná negativa nevidím.
Agrolesnictví může mít podobu norm. polí obroubených těmito hranicemi.
Zarůstání náletem ve smyslu tohoto článku= to je právě ten problém- na úkor čeho? Na úkor pole! Jenže pole potřebujeme pro produkci potravin, je také na majiteli pole (a na chování státu v této věci) aby se sám rozhodl, aby nezbankrotoval, protože nemůže žít jen z dotace (která ani v této věci není, musí platit daň z nemovitosti).
Je třeba upravit celý systém zemědělství, aby se rozčleňovaly pole, zřizovaly močály, jezírka, musí z toho být nějaký příjem - palivové dřevo. Pro celou přírodu je výhodnější mít 3/4 území zaslesněné, zachytávat vodu, zastiňovat než mít řídké lesy s mamuty a přesušenou krajinu bez studní. Diverzifikace je důležitá, ale prostě důležitější je ochlazování a zachycování vody.
Udržování luk, jak píšete, by právě mohlo být v NP, na Šumavě je hodně oblastí, které byly vyklučeny, které se dříve vypásaly, což by bylo záhodno udržet a ne nechat zarůst sukcesí. Je třeba přesvědčit správce NP, že tato vypásaná krajina je stejně tak přirozená jako jejich bezzásahový les.

Aha, skončila sa ďaľšia klimatická debata. Vojěch Pecka, autor knihy: "Továrna na lži" neuniesol kritiku a zrušil diskusiu pod svojím článkom.

Príde chlapík v Moskve do novinového stánku a kúpi si noviny. Otvorí ich a vidí: všetky strany sú biele, bez písmeniek. Prekvapený sa pýta predavača, kde sú písmená (rusky bukvy). Stánkar mu odpovie: „A začem bukvy? Vsjo jasno!“ (Načo písmená? Všetko je jasné).

Ano, taky jsem si toho prave vsiml :)

Nebo server neunesl ty vaše lži, soudruzi, a klekl. :)

Infantilné zdôvodnenie cenzúry a vymazania komentárov. Ide sa presne v duchu Leninských zásad, časom sa možno pritvrdí. To je už asi tretí klimatický článok, ktorého autori nepripúšťajú diskusiu a kritiku. Ak by pánovi Peckovi všetci tlieskali, tak by samozrejme diskusia zostala. Ešte by sa to dalo urobiť tak, že zostanú iba pochvalné príspevky.

Neustále blábolení a lhaní není kritika, ale hloupost. :)

pane, ta diskuse nebyla ani zdaleka plná sprostoty (některé příspěvky byly nejen kultivované, ale i věcné), a Vy sám jste živoucím příkladem, že je nevěcnosti a sprostoty dost i na straně alarmistické.

jinak mě posun ekolistu k zrušení nepohodlných diskusí mrzí. ano, žádná diskuse se neubrání blábolistům, trolům a sprosťákům, ty je skutečně nutno nějak promazávat, ale diskuse na ekolistu byly a jsou v kontextu internetu velmi věcné a tapetářů a sprosťáků je tady relativně málo.

Ja bych asi zamenil to "i" ve vyroku
"Nevěcnosti a sprostoty je dost i na straně alarmistické"
za "hlavne" (na strane alarm...)

každý z nás je jen člověk a snadněji odpustí hulvátství soukmenovci než oponentovi. když se (samozřejmě asi nedokonale) snažím o objektivitu, tak vidím občasné sprosťárny na obou stranách hřiště.

Jasne - ale kdyz se dva perou, a v zapalu boje treba i ponekud nefer prostredky, tak fandim tomu napadenemu. A tim agresivnim utocnikem v soucasnosti jsou zeleni propagandiste, sirici ideologii kterou vydavaji ultimativne (jednak z duvodu nabozne horlivosti ale i z duvodu sveho nedostatecneho prirodovedneho, fyzikalniho a matematickeho vzdelani) za vedu o ktere se nesmi pochybovat

Mě to upřímně také docela mrzí, že to redakce blokla. ;) Čekal jsem, co z těch lhářů zase vyleze... :)

No a ta sprostota - jsem ,,sprostý,, jen k týpkům kteří tu už roky a roky nadávají těm, jak říkáte ,,klimaalarmistům,, , přičemž se jedná o největší lháře, manipulátory a nevzdělance na ekolistu. ;)

Pardon ze to pisi sem, ale pod timto clankem je clanek pana Pecky Nový report o stavu klimatu od významných světových vědců a vědkyň. Nakoukl jsem do diskuse - 107 prispevku a chtel jsem pridat poznamku k tvrzeni v tom clanku

Michael Mann - už od 90. let jeden z předních světových paleoklimatologů, který zavedl pokročilé statistické metody do analýzy paleoklimatologických dat. Díky tomu jako jeden z prvních ukázal, že skutečně dochází k bezprecedentnímu oteplení.

Takove tvrzeni je zasadne chybne. Statisticky soubor tykajici se zemskeho klimatu obsahuje jediny element - nasi Zemi. A statistickych vlastnostech zemskeho klimatu neni a z principialnich duvodu nemuze byt nic znamo (mozna
za par milionu let poctiveho podrobneho pozorovani ano a mozna uz roku 2100 kdy uz nase znalost chovani zemskeho klimatu bude dokonalejsi) tudiz pouzivat "pokrocile statisticke metody" v tehle situaci proste NEJDE. Tyhle pokrocile statisticke metody mohou fungovat v oborech, kde mame nezanedbatelne velky statisticky soubor tedy napr. v medicine, castecne i v ekonomii atd.


Bo a nez jsem svuj prispevek dopsal, diskuse k tomu clanku zmizela. Zajimalo by mne - dotaz redakci ekolistu - dle jakych pravidel se otvira ci zavira diskuse k urcitemu clanku. Netreba dodavat, ze autori, kteri si nepreji ke svym - casto velmi suverennim a ultimativnim vyrokum - cist diskusi "plebsu" pod clankem nebudi u cloveka zvykleho na kriticke mysleni zrovna velkou duveru :) Clanky jako tento od pana Pecky jsou samozrejme extrem, zminenou vytku bych ale adresoval i nekterym pomerne renomovanym autorum pisici sem treba na tema biodiversity. Mozna by argumentovali ze reagovat na nazory plebsu by jim kradlo cas na jejich superdulezitou vedeckou praci. Pokud se nekomu treba podarilo uverejnit clanek c Nature ci nejakem odvozenem casopise je to jiste uspech ale psat vedecka pojednani do ekolistu a pritom se stitit reakce tamnich ctenaru - tak proc to do toho ekolistu vubec pisi? Ma byt ekolist jen jednosmernym kanalem, kudy ti povolani posilaji plebsu sva neotresitelna moudra a zasadni vedecke objevy
s ostentativnim nezajmem o pripadne reakce?

Letos jsem se ptal redakce už dvakrát. Jakmile převažuje neekologistická diskuze, je zrušena. Ovšem stále vám zbývá reagovat jako joo, ano nebo dobře. Toto je ekolist.

S vaší odborností není přeci nic snazšího než publikovat a vyvrátit to, co Mann vytvořil...:-)

Vzpominam si na slavne zvolani (ted mi mozna vypadlo uplne presne zneni toho citatu ale jeho smysl si pamatuji) jednoho vyznamneho soucasneho svetoveho fyzika: THIS IS NOT EVEN WRONG! (Komentar k nejake, v te dobe v urcitych kruzich popularni vedecke teorii ktera byla ale fakticky takovou slataninou, ze se ani nedalo presne rici v kterem miste autor dela chybu vypoctu ci chybne argumentuje)

A opět musím konstatovat, že jste znalec a nikoliv ekologista. Děkuji.

Jsem všemi deseti pro UDRŽOVAT současné meze a remízky včetně stávající
rozptýlené zeleně. Schválně zvýrazňuji UDRŽOVAT, protože už nyní schází
RUCE na tuto práci a přidávat si práci agrolesnictvím považuji za velmi
krátkozraké. Nová generace počítačové mládeže se nebude nikdy hrnout
prořezávat ručně stromy a kde nepůjde použít techniku, tak to zaroste
zcela. Uvedu zcela jiný případ, kdy starému hospodáři došly síly a z
pole je trvale zatravněný pozemek jednou ročně mulčovaný s bodláčím,
kopřivami a jílkem vytrvalým. Místy je i ostřice a jiné odolné traviny.
Okraje není schopen udržovat taky a tak si okolní porost ukrajuje rok
co rok nějaký ten metr z kdysi úrodného pole, které se nevyplatí
velkým zemědělcům obdělávat. Museli by totiž odstranit okolní stromy
a keře zasahující už pár metrů do pole a půdu "vyčistit" chemií od
vytrvalých plevelů. Majitel tak pouze platí mulčování a daně bez
nějakého užitku. Mimochodem ty okraje jsou mým "lovištěm" na kozáky
a křemenáče a porost zabírá bez údržby stále větší plochu pole.
Mysleme lidičky na to, že generace kozičkářů a králíkářů vymírá
a s ní i údržba mezí a okolí polních cest. Vymírají i ti malí
zemědělci ochotni v zimě ořezat ty stromy a keře ručně a ti velcí
nemají o nějaké nudličky políček zájem. Pokud se najde někdo takový,
tak budiž, ať si přidá práci, ale nenuťme k tomu ostatní, kteří už
nyní nestíhají udržovat to, co tu ještě zůstalo. To jeho pole mám
za humny a s ním i rezervoár hrabošů, hryzců a semen pcháče. Pro
lidi z města je to ta vysněná diverzifikace, ale pro mne problém s
těmi plevely a hraboši. Totéž je u neudržovaných mezí, které mají dnes
daleko k nostalgicky vzpomínaným mezím kosených a vypásaných. Dnes
je to pás mnohaleté stařiny s neudržovanými keři a stromy, které
poškozují zemědělské stroje a přírodní živly. Loni mu tam na pole
spadla velká osika. Najatý traktorista ji s mulčovačem objel a letos
už je prorostlá náletem a ostružiním. Pomalu se tak pole mění na
les a biodiverzita nakonec klesá, protože ubude to pole, či louka.
Víte mi už je to celkem fuk, jak to tu bude jednou vypadat, ale
prosím zamyslete se, zda je dobré si přidávat další práci, když už
tu současnou nemá kdo vykonávat. Je to jako s výběrovou těžbou v
přírodě blízkém lese, když bude ekonomicky ztrátové těžit jeden
strom ze 100, místo strojní těžby 100 stromů ze 100. NEJSOU LIDI
ochotni pracovat rukama a bude jich čím dál méně. Koukněte se pouze
na okolní zahrady, kde zelenina ustoupila bazénům a anglickým
trávníkům kvůli pracnosti při jejím pěstování. Lidé zlenivěli
a umí si na tu zeleninu vydělat méně namáhavou prací, než je
ta ruční dřina. Víte třeba to, že v sousedním Polsku ubývá rapidně
malorolníků, pole se zcelují a hospodaří na nich jen velkostatkáři?
Rozorávají meze jako u nás v padesátých letech a kácejí stromy a
keře bránící v průjezdu velké technice. Když jsem viděl to, co se
tu dělo kdysi násilně, že se tam děje nyní, tak jsem pochopil, že
u nás pouze urychlili vývoj. Tam zcelují a my to budeme dělit? A
co taková Ukrajina, Rusko, USA, Kanada? Ti taky založí meze a ty
pásy stromů a keřů na polích, kde nevidíte konec? Ekonomika je
neúprosná a dotovaným agrolesnictvím přírodu nezachráníme. Jednou
skončí dotace a ty nové meze se zase rozorají, jen to ale stálo
peníze, které šly lépe využít na údržbu stávajících mezí a zeleně.
Jedině pan Martan je zde asi praktik, který ví jak je náročné
udržovat rozhraní lesa a pole, či louky. Ostatní o tom fantazírují
jak je to hezké, ale sami nic takového nedělali a nedělají. Jsem
všemi deseti i pro biopásy na okrajích polí, ale pro udržované
biopásy, které časem les nepohltí a budou plnit svoji funkci.
Každopádně jsem ale proti novému dotovanému dělení polí s mezemi
bez údržby a s dolámanými zmrzačenými stromy. Těch už je dost
i nyní.

Výborné zhrnutie situácie. Nikto nebude ručne robiť, keď tak v počiatočnom nadšení a potom všetko zarastie. Za pochvalu ďakujem, mal som šťastie že som stretol v živote správnych ľudí ktorí môj život usmernili, inak by som bol teoretikom ako väčšina diskutujúcich.

Taky mi prijde, ze prispevky pana Machacka patri k tomu nejlepsimu, co lze na ekolistu najit

A co chov ovcí a koz, pro diverzifikaci, kdo to bude dělat?
Proto je lepší zemědělství bez dotace, jen tam, kde se to vyplatí, kde je úrodná půda pořádnými stroji (a pole nemusí mít 100ha), zbytek zalesnit, mít zisk z produkce dřeva - toto dřevo převážně spalovat jako biopalivo.