Karel Zvářal: Agrolesnictví má budoucnost
Popíliť, všetko popíliť!
Při pohledu do map zjistíme, že tímto pověstným Terazkyho pokynem se řídili nejen u nás, ale na mnoha místech ve světě. V honbě za maximálním ziskem z orné půdy se poroučely k zemi letité lípy, duby, vrby, hrušně a spousta jiných stromů. Spolu s nimi ale mizely druhy otevřené krajiny, které v korunách či dutinách velikánů hnízdily.Mezi takové dříve běžné dutinové druhy patří zejména sýček, dudek, mandelík, kavka či žluna. Sýček a kavka reagovali na nedostatek doupných stromů přesídlením do obcí, kde na půdách a podstřešních prostorách nacházeli temná zákoutí. Exoticky vyhlížející mandelík a dudek se z našich krajů vytratili, jen tu a tam jsou zprávy o jejich pozorování či zahnízdění. Relativně početná žluna zůstala v pahorkatině, kde jsou louky, sady a mimolesní zeleň.
Pokus o „desynantropizaci“ sýčka
Po dlouhých letech marného úsilí u nás i v zahraničí o návrat sýčka do otevřené krajiny se konečně naskytla příležitost otestovat bezpečné (oplechované, hladké) budky u Vlčan v okrese Šaľa.Fragmentovaná krajina s nezvykle malými hony a dostatkem liniové zeleně přímo volá po návratu někdejšího všudypřítomného druhu. Podle slov Kristiana Bacsi, koordinátora pro ochranu kuvika a sovy pálené, jsou v obci minimálně tři lokality se sýčkem, což je předpoklad pro to, aby mladí ptáci, ale i poměrně konzervativní dospělci, obsadili nabízené hnízdní možnosti mimo rušnou zástavbu, navíc i ve většině okolních obcí minimálně jeden pár sýčka je.
V minulosti u nás hnízdilo v stromových dutinách okolo 85 % sýčka, zatímco dnes to jsou jednotlivé pokusy, které se v dalších letech již neopakují. Důvod? Ten je vcelku jednoduchý, a pro mnohé rádoby ekology těžko pochopitelný – a to predace kunou. Tato roztomilá šelmička umí mistrně šplhat, hadovitý tvar těla jí umožní prolézt i úzkými prostory.
Eliminace vztekliny orální vakcinací způsobila její prudký nárůst, kdy lze hovořit už o přemnožení. Protože kromě člověka a vzácného orla skalního kuna nemá predátora.
A jelikož po půldenním pobytu na místě jsme nezaznamenali ani jednu stopu v blátě či značku od lišky a kuny, je zřejmé, že místní myslivci mají situaci s predátory pod kontrolou. Důkazem je mj. i pozorování více než desítky vypuštěných bažantů.
Větrolam a přilehlá cesta jsou biotop
A proč vlastně takové úporné úsilí o návrat sýčka do zemědělské krajiny? Urbánní biotop sice sýčkovi nabízí relativně bezpečné úkryty na půdách či podstřešních prostorách, na druhou stranu je zde spousta faktorů, které enormně zvyšují jeho mortalitu. Doprava, nezakryté bečky a nádrže, spousta vertikálních pastí (komíny, šachty, okapové roury, betonové sloupy), prosklené verandy, zastávky či protihlukové stěny, dráty pod proudem, spousta koček a kun, vzduchovky aj.Přečtěte si také |
28 mrtvých sov v ocelové trubce fukaru na seno. Jak se zbavit nebezpečných ptačích pastí?Ve volné krajině, kde se jezdí po polních cestách maximálně na dvojku, jsou výše zmíněná rizika prakticky nulová. Pokud se uvádí, že sýček vyžaduje „nízkostébelné plochy“, tak ještě raději má holou zem. Jeho oblíbenou, resp. častou kořistí, jsou žížaly, které zejména po deštích rád na asfaltkách sbírá a často na to doplácí životem.
Zato panelová cesta vedle větrolamu s keři je ideální loviště sýčka, kde sbírá kromě žížal i hmyz, pavouky, či slimáky. Také přebíhající myšice, rejsci či hraboši se stávají vítaným úlovkem.
Místo topolů raději duby, lípy, habry a ovocnáče
V minulosti hromadně vysazované topoly na spoustě míst dožívají, a bohužel, jsou nahrazovány novou výsadbou těchto rychle rostoucích dřevin. Na listech topolů však nenajdeme housenky píďalek či obalečů, kteří představují potravu pro krmící pěnice, sýkory, vrabce, ťuhýky a jiné druhy otevřené krajiny. Zatímco na všech výše zmíněných stromech se tento hmyz hojně vyskytuje a tvoří tak nezbytný článek potravního řetězce.Kdo hledí na stromy jen jako na zelenou kulisu či pohlcovače uhlíku, ten by se měl v tomto směru dovzdělat. Strom, i když zdaleka ne každý, představuje totiž ekosystém!
Žaludy poslouží nejen myšicím, jakožto kořisti sov v bezhraboších (latentních) letech, ale vyhledává je i bažant, hřivnáč a spárkatá zvěř. Pokud jsou v polích tyto stromy přítomny, nemusí myslivci nosit příkrm do zásypů, zvěř si vystačí s přírodními zdroji.
Je pochopitelné, že není možné, ani správné, naráz vykácet celou topolovou alej. Postupně na vhodných místech využívat podsadbu, obměna generací se zde neměří na roky, ale desetiletí.
A čím pestřejší bude složení dřevin, ale i keřů (hloh, šípek, ptačí zob), o to pestřejší bude druhové spektrum savců a ptáků volné krajiny.
Agrolesnictví by mělo být protikladem dnešních zchemizovaných stohektarových monokultur, i když i zde by se slušelo nad současnou podobou hospodaření vážně zamyslet.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (55)
Miroslav Vinkler
1.11.2023 06:37Ve svém okolí -okres - jsem zaznamenal doposud jediný příklad.
Vladimir Mertan
1.11.2023 07:22Slavomil Vinkler
1.11.2023 09:45 Reaguje na Vladimir MertanZbyněk Šeděnka
1.11.2023 10:33 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
1.11.2023 09:42Jiří Svoboda
1.11.2023 11:09Možná by se do větrolamu dala propašovat tu tam nějaká menší vrtule.
Jak již bylo řečeno, tento koncept nazývat agrolesnictvím je trochu zavádějící.
Karel Zvářal
1.11.2023 13:01 Reaguje na Jiří SvobodaTen větrolam má hodnotu sám o sobě – 1) jako krajinný prvek zmenšující erozi a 2) vytváří lepší mikroklima. Další hodnota je jako 3) biotop, kde lze dřeviny vybírat, narozdíl např od břeháčů, kde vrba, olše a jilmy jsou potravně jalovina (bez semen). O to v článku jde, že je to troficky a topicky ideální biotop pro spoustu druhů. Stromy by se nenechávaly přilíš zestárnout, dutiny od šplhavců OK, ale stoleté pro puštíka už, ten by vedle sýčka nedělal dobrotu. A dropa mají na SK jen asi deset párů, ale všechna hnízda na dohled od A úzkých nudlí. Takže tak asi, mudrci.
Jiří Svoboda
1.11.2023 15:14 Reaguje na Karel ZvářalAle jistě, tomuto dobře rozumíte a v tomto vás respektuji. Akorát nevím, jak by byli zemědělci nadšeni z té šířky 30-40 m, tedy v podstatě zakládání oploceného lesa nudlovitého tvaru na vlastní zemědělské půdě. Fakt nestačí vysadit jednu řadu stromů?
Karel Zvářal
1.11.2023 15:44 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
2.11.2023 09:18 Reaguje na Karel ZvářalHonza Honza
1.11.2023 13:10Jiří Svoboda
1.11.2023 15:21 Reaguje na Honza HonzaJasně, potraviny dovezeme z Polska a o tu vypařenou vodu budeme méně posílat řekami do zahraničí nebo bude chybět ve studnách v místech pod vašemi aktivitami. Fakt to nikomu neuškodí?
Petr
1.11.2023 18:52 Reaguje na Jiří SvobodaNavíc ta vypařená voda nezmizí, ale zůstane ve vzduchu nad krajinou. A vlhčí vzduch je nejen příznivější pro lidi a vše živé, ale je to i částečný zdroj oblačnosti a srážek, a zdroj rosy. No a vlhčí vzduch také omezuje odpařování další vody. Prostě samá pozitiva a sociální jistoty :-)
Jan Škrdla
1.11.2023 21:04 Reaguje na PetrNapříklad na konci poslední doby ledové, řádově před 10 tisící let tady byla severská tundra.
Karel Zvářal
1.11.2023 21:38 Reaguje na Jan Škrdlahttps://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Jan Škrdla
1.11.2023 22:26 Reaguje na Karel ZvářalI když v druhohorách bylo na části území vody až dost, dno moře.
Petr
1.11.2023 21:51 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
1.11.2023 23:00 Reaguje na PetrUž s nástupem průmyslové revoluce docházelo i k intenzifikaci zemědělství. V nejúrodnějších oblastech probíhalo zcelováni polí a regulace vodních toků už v první polovině 20. století.
Na většině území měla zásadní vliv zemědělská kolektivizace, která probíhala v několika krocích, počínaje od 50-tých let minulého století. Asi ten nejzásadnější byl nástup průmyslového zemědělství na přelomu 70-tých a 80-tých let.
Paradoxně v době kolektivizace se zakládaly větrolamy, které popisuje autor článku.
Karel Zvářal
2.11.2023 03:33 Reaguje na Jan ŠkrdlaSlavomil Vinkler
2.11.2023 11:22 Reaguje na PetrAd b) v -18. století byly všude pastviny a zdevastovaných lesů bylo asi poloviny než dnes.
Už král Karel a zejména Marie nařizovali ochranu lesa. Dnes teprve vidíme výsledek. Není proč ještě dál les rozšiřovat. No tím už ubývá biodiverzita. I ty stepi a písčiny jsou taky dobré.
Petr
2.11.2023 15:44 Reaguje na Slavomil VinklerA důvod proč dál rozšiřovat les je prostý a jasný - náprava krajiny a života v ní, omezení sucha, vedra a stabilizace klimatu. Stepi a písčiny jsou dobré jen vám. Dnešní krajině a klimatu naopak přitěžují, stejně jako ty vaše spásané plochy, které se mění ve vyprahlé tepelné ostrovy a ostrovy suchého horkého vzduchu úplně stejně, jako intravilány obcí s jejich dlažbou a každotýdenně posekaným trávníkem.
Petr
2.11.2023 17:24 Reaguje na PetrJiří Svoboda
2.11.2023 15:43 Reaguje na PetrPetr
2.11.2023 17:17 Reaguje na Jiří SvobodaSe suchem a teplem je nutné bojovat vodou a ochlazováním. Zadržovat vodu a umožnit jí cirkulovat v krajině, tedy i ve vzduchu. Zadržení vody zajistí vegetace. Ta zároveň zajistí postupný odpar vody, tím snížení teploty povrchu, a zvýšení vzdušné vlhkosti zase zajistí tvorbu rosy a tvorbu oblačnosti, více srážek a méně slunešního záření dopadajícího na povrch. Zlepší se malý vodní režim a vody bude víc obíhat v krajině. Sníží se teplota a zmenší sucho. A menší sucho znamená více vody i ve vodotečích. Co vám na takové úvaze nesedí?
Petr Blažek
2.11.2023 17:49 Reaguje na PetrPo celou dobu co máme relevantní meteorologické záznamy se u nás množství srážek prakticky nemění. Jediné co se mění je množství vody, které v řekách opouští naší republiku. A jelikož kapalina je nestlačitelná tak jediná možnost kam voda mizí je odpar. A světe div se planeta se neochlazuje.
To jaké bude u nás počasí se nerozhoduje nad pálavou nebo polabím. Atmosférické prodění vzniká nad oceány, které pokrývají planetu z 80%. A to jestli u nás někde prší více nebo méně závisí v první řadě na nadmořské výšce a v druhé řadě na směru prodění atmosférické fronty. Rozhodně o tom nerozhoduje jestli je ne poli řepka ne vojtěška.
Mimochodem při letošním teplém a suchém podzimu se výrazně projevilo jak v létě neošetřené půdy podmítkou vysychají do veliké hloubky. To má za následek velice špatné vzcházení ozimu, což již nyní ohrožuje příští úrodu.
Petr
2.11.2023 18:22 Reaguje na Petr BlažekJak píšete, mění se množtví odtékající vody. Srážky jsou nerovnoměrné, voda rychle odteče a zvětšují se období beze srážek (například letošní teplý a suchý podzim, jak sám uvádíte), kdy voda už odtekla a v krajině není žádná, která by se mohla odpařovat a ochlazovat krajinu. Vojteška to nerozhodne, ale lesy už ano. Čím větší vegetace, tím větší vliv na vodní režim krajiny.
Petr Blažek
2.11.2023 18:41 Reaguje na PetrOdtok znamená veškerá voda, která opouští naše hranice.
Jan Škrdla
2.11.2023 20:48 Reaguje na Petr BlažekPetr
3.11.2023 16:55 Reaguje na Petr BlažekKrajina byla trvale zavodněná, takže se i muselo víc odpařovat. A světe div se, řeky byly stále plné a planeta se neoteplovala.
Jan Škrdla
2.11.2023 22:43 Reaguje na Petr BlažekJinak, jestli je na konkrétním poli jaká plodina o množství srážek nerozhoduje, ale ve větším měřítku má vegetace vliv. Je to dáno teplotou povrchu a malým vodním cyklem.
Jan Škrdla
2.11.2023 22:32 Reaguje na Jiří SvobodaZásadní věc nebude omezení výparu, ale zpomalení odtoku retencí v krajině.
Jinak co se stane s vypařenou vodu? Vrátí se zpět v podobě srážek.
Karel Zvářal
3.11.2023 06:24 Reaguje na Jan ŠkrdlaSuchem ztvrdlá zem příval nepobere, a ten spolu s erozí míří do pryč. Řešením jsou opatření v krajině, kterých by mohlo být řádově více, proto jsem rád i za poměrně ojedinělé případy (viz tento), které ukazují, že to jde i úplně jinak, než to máme zažité z dnešní praxe. Působí poněkud "provokativně", ale bez bolesti se nic velkého nenarodí. Lepší jednou vidět, jak desetkrát slyšet.
Petr Blažek
3.11.2023 16:02 Reaguje na Jan ŠkrdlaOhánět se povodněmi v určitých letech je nesmysl, statisticky to vyrovnají jiná suší léta. A i když se postavíte na hlavu tak vodu v krajině při povodních nezadržíte. Povodeň vzniká v době když je půda nasycená.
Jiná věc jsou bleskové povodně. Ty ovšem vznikají převážně v lokálním měřítku z důvodu krátkých prudkých srážek. Zde sice dochází k jakémusi odtoku vody do povodí, ale to v konečném součtu vody na hranicích stejně nehraje významnou roli. Projděte si statistiku na Labi v Děčíně nebo na řece Moravě .
Karel Zvářal
3.11.2023 16:25 Reaguje na Petr BlažekVážím si zemědělců, velkovýroba je fajn, stroje nahradily dřinu lidí s motykou. Jen je třeba myslet trochu komplexněji, což u technicky koncipovaných oborů bývá problém. Nicméně věřím, že nic není ztraceno, příklady hodné následování existují...
https://chmibrno.org/blog/2018/11/21/srazkovy-deficit-od-roku-2015-do-zari-2018/
Petr Blažek
4.11.2023 09:55 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
4.11.2023 10:23 Reaguje na Petr BlažekŽe jsou zimy bez sněhu a dlouhá období bez deště, tedy již víme. Dobrá!-)
A ano, stromy vodu neprodukují, nýbrž potřebují, ale berou ji z hloubek, protože povrchové kořeny kolem větrolamů jsou přetínané orbou. V zimě, když je jinovatka či námraza, slouží tající voda na závlahu nejen stromům, ale i ozimu v těsné blízkosti.
A přestože jsou větší horka, a vody se více odpařuje, chybí ale někdejší pravidelný (a logicky snad i častější) chod oblačnosti. No a domněnka (asi nejen má) je taková, že tepelné ostrovy - nejen města, ale hliněné gigatetelíny, tu oblačnost vytlačují (fyzika 7. třídy). Proto často se vyprší na jednom místě měsíční či čvrtletní úhrn, protože krajina je hrubě narušená=poškozená lidskou činností. On ten úbytek diverzity korelue s tou "zelenou"=hliněnou pouští. A jak jistě víte - na Sahaře stromy-pijáci nejsou, přesto je tam půda suchá jak pepř. Dokonce k nám občas doputuje vzduchem, který rozpouští i arktické ledovce.
Kácíme (jinde ve světě), odvodňujeme, kanalizujeme, zastavujeme, pěstujeme horkou hlínu (pardon, velkoplošně kuku-), takže se nedivme, že "SE mění klíma". Člověk s tím nemá nic společného, samozřejmě...
Petr Blažek
5.11.2023 07:48 Reaguje na Karel ZvářalJá vás chápu jako ornitologa se snažíte bojovat za záchranu biodiverzity, ale také bohužel té , která tu byla doposud. Jenže jak jsem uvedl , mění se klima, mění se příroda a musíme se přízpůsobit i my lidé.
Na polích, které máte tak ve svém hledáčku vy a vám podobní, se pěstují potraviny, bez nichž se neobejdeme. A jsou dvě možnosti, buď se budeme snažit "ochlazovat" krajinu ( což podle výše uvedeného příkladu nemá moc cenu) a při tom plýtvat půdní vláhou, které pak nebude dostatek na růst plodin. A nebo se budeme držet postupů našich předků, to znamená kypřit půdu aby se voda mohla vsakovat a po žních ošetřovat půdu podmítkou a zabraňovat zbytečnému odparu. A ano nad takovým polem pak bude vysoká teplota. Rozdíl teploty nad hnědým rybníkem a hnědým polem je právě v tom, že z rybníka se většinou bez jakéhokoliv užitku ( kromě pár rekreantů kolem) odpařuje voda, a na poli si tu vodu schováváme na později až budeme sít ozimy. A ještě bych dodal co už jsem tu v minulosti zmiňoval, na to kolik vody pole zadrží nemá vůbec vliv jejich velikost, ale právě to -co a jak na tom poli děláte.
Karel Zvářal
5.11.2023 08:45 Reaguje na Petr BlažekPojem větrolam a jeho výhody jsem nevymyslel já, jen se ho snažím oprášit. A ano, záleží co a jak na poli děláte, co na něm pěstujete, na jakém svahu apod. Větrolam, velikost honů, vhodná skladba plodin, agrotechnika...- má chránit to nejcennější, co máme - vrstvu humusu. Na vyfoukaných Prašných pláních se bez metráků hnojiv neobejdete. Takže zmenšení honů, vyřazení kuku z osevních postupů, využívání výdrolu (1*) místo zeleného hnojení - to vše by mělo pomoci jak půdě, tak vodnímu režimu, ale také tvorbě mikro/klimatu.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-prozradi-termokamera-ze-lesni-porosty-si-nicime-sami
Petr Blažek
5.11.2023 08:57 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
5.11.2023 09:13 Reaguje na Petr BlažekLes sousedící s jílovitým polem vodu nevypil, jak je patrno z prvního fota. Bojuji mj. za oživení krajiny někdejší diverzitou, kde pás dubů, lip a habrů úrodu nesníží, zato přiláká stovky druhů živočichů. Holt, každý jsme jinak založený...
Jan Škrdla
3.11.2023 22:45 Reaguje na Petr BlažekPři povodních všechnu vodu nezadržíte, ale díky opatřením v krajině můžete povodňovou vlnu zmírnit a zpomalit.
Jistě víte, že se bude chovat jinak svah osetý po celé délce spádnice kukuřicí (zejména od května do července), a jinak tentýž svah rozdělený průlehy a osetý různými plodinami.
Petr Blažek
1.11.2023 17:12Každý strom nebo keř je pumpa na vodu. To znamená, že v jeho okolí dochází ke snížení úrody a to i z důvodu vyžírání živin. My zemědělci hospodaříme převážně na pronajatých pozemcích. Z těchto ploch musíme platit nájem a zemědělskou daň (která se mimochodem dost podstatně zvyšuje). A ať nás nazýváte agrobarony tak vězte, že si musíme na sebe vydělat, alespoň ti co se snaží něco produkovat a nežít jenom ze systému dotací. Dotace, které dnes dostáváme na plochu, zdaleka nevyvažují systémové změny, které se propagují v rámci green dýlu. Takže první otázka zní kdo to zaplatí? Vlastníci, zemědělci nebo stát.
Další "ale" je v rozšíření divokých prasat. Ty neškodí jenom nám zemědělcům, ale samozřejmě likvidují všechno živé na co se dostanou. Již za Marie Terezie se toto muselo řešit razantně a to i používáním jedovatých nástrah. Pokud se tohoto problému nezbavíme tak my naopak kosíme a mýtíme křoviny aby byly průhledné a prasata se v nich nemohla schovávat.
Karel Zvářal
1.11.2023 18:08 Reaguje na Petr Blažekpavel peregrin
2.11.2023 10:48 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
3.11.2023 11:47pavel peregrin
3.11.2023 12:46 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
3.11.2023 13:28 Reaguje na pavel peregrinProto agituji za ozimy, neb tam ta lhůta, kdy voda může dojít, je přece jen delší a i sucho není ještě tak problematické, jako na Rozpálených kukupláních pod Pálavou. Ten tetelící vzduch mračna rozhání, jak je někdy pozorovatelné pouhým okem. Takže ať si myslí kdo chce, co chce, ale za sebe bych tuto "ekoplodinu" zrušil mezi prvními. To je danajský dar.
pavel peregrin
3.11.2023 13:55 Reaguje na Karel ZvářalK těm ozimům- jasně, vláhová jistota je u nich podstatně větší, ale v osevních postupech musíme mít i jařiny, hlavně kvůli přerušování plevelného spektra.