https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-agrolesnictvi-ma-budoucnost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Agrolesnictví má budoucnost

1.11.2023
Hradba stromů zmírňuje účinky větrné eroze. Větrolam.
Hradba stromů zmírňuje účinky větrné eroze. Větrolam.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Stromy do krajiny patří. Na tomto banálním konstatování se asi shodnou všichni, i ti, kteří provozují intenzivní zemědělskou výrobu. Na čem se už názory štěpí, je otázka „kde a kolik“. Že všeho moc škodí, na to lidé přišli už dávno. A jak praví klasik ve známém filmu, všeho by mělo být přiměřeně.
 
Otevřené bezlesé plochy jsou vydány napospas větrné a vodní erozi. Proto ve slovu větrolam je ukrytý (a dnes bohužel často ignorovaný) význam liniové zeleně mezi nedozírnými lány. Ale zdaleka ne všude na moudrost předků zapomněli. Hradba stromů zmírňuje účinky větrné eroze, takže částečky životodárného humusu zůstávají na místě, navíc půda není tolik vysoušená silným větrem. Také nenápadná závlaha v podobě ranní rosy zůstává na vzcházejících ozimech déle, a proto i při počasí bez dešťů roste osení lépe, než na vyfoukaných pláních.

Dostatek pestré liniové zeleně a zmenšené hony jsou předpokladem pro vysokou diverzitu druhů zemědělské krajiny
Dostatek pestré liniové zeleně a zmenšené hony jsou předpokladem pro vysokou diverzitu druhů zemědělské krajiny
Zdroj | MAPY.CZ

Popíliť, všetko popíliť!

Při pohledu do map zjistíme, že tímto pověstným Terazkyho pokynem se řídili nejen u nás, ale na mnoha místech ve světě. V honbě za maximálním ziskem z orné půdy se poroučely k zemi letité lípy, duby, vrby, hrušně a spousta jiných stromů. Spolu s nimi ale mizely druhy otevřené krajiny, které v korunách či dutinách velikánů hnízdily.

Žluna zelená bývá, podobně jako sýček, též obětí dopravy.
Žluna zelená bývá, podobně jako sýček, též obětí dopravy.
Foto | Karel Zvářal

Mezi takové dříve běžné dutinové druhy patří zejména sýček, dudek, mandelík, kavka či žluna. Sýček a kavka reagovali na nedostatek doupných stromů přesídlením do obcí, kde na půdách a podstřešních prostorách nacházeli temná zákoutí. Exoticky vyhlížející mandelík a dudek se z našich krajů vytratili, jen tu a tam jsou zprávy o jejich pozorování či zahnízdění. Relativně početná žluna zůstala v pahorkatině, kde jsou louky, sady a mimolesní zeleň.

Pokus o „desynantropizaci“ sýčka

Po dlouhých letech marného úsilí u nás i v zahraničí o návrat sýčka do otevřené krajiny se konečně naskytla příležitost otestovat bezpečné (oplechované, hladké) budky u Vlčan v okrese Šaľa.

Nové typy sýčkovníků nachystané k otestování na vhodných lokalitách.
Nové typy sýčkovníků nachystané k otestování na vhodných lokalitách.
Foto | Karel Zvářal

Fragmentovaná krajina s nezvykle malými hony a dostatkem liniové zeleně přímo volá po návratu někdejšího všudypřítomného druhu. Podle slov Kristiana Bacsi, koordinátora pro ochranu kuvika a sovy pálené, jsou v obci minimálně tři lokality se sýčkem, což je předpoklad pro to, aby mladí ptáci, ale i poměrně konzervativní dospělci, obsadili nabízené hnízdní možnosti mimo rušnou zástavbu, navíc i ve většině okolních obcí minimálně jeden pár sýčka je.

V minulosti u nás hnízdilo v stromových dutinách okolo 85 % sýčka, zatímco dnes to jsou jednotlivé pokusy, které se v dalších letech již neopakují. Důvod? Ten je vcelku jednoduchý, a pro mnohé rádoby ekology těžko pochopitelný – a to predace kunou. Tato roztomilá šelmička umí mistrně šplhat, hadovitý tvar těla jí umožní prolézt i úzkými prostory.

Kuna se prolízačkou v rourovité budce položené na větvi neprotáhne, dokáže však uchvátit mládě čekající na přílet rodičů v úzké chodbičce za „bezpečným“ otvorem 6,5 cm.
Kuna se prolízačkou v rourovité budce položené na větvi neprotáhne, dokáže však uchvátit mládě čekající na přílet rodičů v úzké chodbičce za „bezpečným“ otvorem 6,5 cm.
Foto | Karel Zvářal

Eliminace vztekliny orální vakcinací způsobila její prudký nárůst, kdy lze hovořit už o přemnožení. Protože kromě člověka a vzácného orla skalního kuna nemá predátora.

A jelikož po půldenním pobytu na místě jsme nezaznamenali ani jednu stopu v blátě či značku od lišky a kuny, je zřejmé, že místní myslivci mají situaci s predátory pod kontrolou. Důkazem je mj. i pozorování více než desítky vypuštěných bažantů.

Budka se dvěma vchody čeká na své obyvatele.
Budka se dvěma vchody čeká na své obyvatele.
Foto | Karel Zvářal

Větrolam a přilehlá cesta jsou biotop

A proč vlastně takové úporné úsilí o návrat sýčka do zemědělské krajiny? Urbánní biotop sice sýčkovi nabízí relativně bezpečné úkryty na půdách či podstřešních prostorách, na druhou stranu je zde spousta faktorů, které enormně zvyšují jeho mortalitu. Doprava, nezakryté bečky a nádrže, spousta vertikálních pastí (komíny, šachty, okapové roury, betonové sloupy), prosklené verandy, zastávky či protihlukové stěny, dráty pod proudem, spousta koček a kun, vzduchovky aj.

Ve volné krajině, kde se jezdí po polních cestách maximálně na dvojku, jsou výše zmíněná rizika prakticky nulová. Pokud se uvádí, že sýček vyžaduje „nízkostébelné plochy“, tak ještě raději má holou zem. Jeho oblíbenou, resp. častou kořistí, jsou žížaly, které zejména po deštích rád na asfaltkách sbírá a často na to doplácí životem.

Zato panelová cesta vedle větrolamu s keři je ideální loviště sýčka, kde sbírá kromě žížal i hmyz, pavouky, či slimáky. Také přebíhající myšice, rejsci či hraboši se stávají vítaným úlovkem.

Pár sýčků na střeše zemědělského objektu se skotem, posledního refugia široko daleko.
Pár sýčků na střeše zemědělského objektu se skotem, posledního refugia široko daleko.
Foto | Karel Zvářal

Místo topolů raději duby, lípy, habry a ovocnáče

V minulosti hromadně vysazované topoly na spoustě míst dožívají, a bohužel, jsou nahrazovány novou výsadbou těchto rychle rostoucích dřevin. Na listech topolů však nenajdeme housenky píďalek či obalečů, kteří představují potravu pro krmící pěnice, sýkory, vrabce, ťuhýky a jiné druhy otevřené krajiny. Zatímco na všech výše zmíněných stromech se tento hmyz hojně vyskytuje a tvoří tak nezbytný článek potravního řetězce.

Kdo hledí na stromy jen jako na zelenou kulisu či pohlcovače uhlíku, ten by se měl v tomto směru dovzdělat. Strom, i když zdaleka ne každý, představuje totiž ekosystém!

Nevhodně pověšená cizí budka pro sýčka - sice bezpečná proti kuně (na sloupu), ale neobratné mládě vypadne/vyskočí do obilí (řepky), kde se zamotá a rodiče ho nenajdou. I při instalaci budek je třeba předvídat! (Foto J. Šafránek)
Nevhodně pověšená cizí budka pro sýčka - sice bezpečná proti kuně (na sloupu), ale neobratné mládě vypadne/vyskočí do obilí (řepky), kde se zamotá a rodiče ho nenajdou. I při instalaci budek je třeba předvídat! (Foto J. Šafránek)
Foto | Jiří Šafránek / Moravský ornitologický spolek

Žaludy poslouží nejen myšicím, jakožto kořisti sov v bezhraboších (latentních) letech, ale vyhledává je i bažant, hřivnáč a spárkatá zvěř. Pokud jsou v polích tyto stromy přítomny, nemusí myslivci nosit příkrm do zásypů, zvěř si vystačí s přírodními zdroji.

Je pochopitelné, že není možné, ani správné, naráz vykácet celou topolovou alej. Postupně na vhodných místech využívat podsadbu, obměna generací se zde neměří na roky, ale desetiletí.

A čím pestřejší bude složení dřevin, ale i keřů (hloh, šípek, ptačí zob), o to pestřejší bude druhové spektrum savců a ptáků volné krajiny.

Agrolesnictví by mělo být protikladem dnešních zchemizovaných stohektarových monokultur, i když i zde by se slušelo nad současnou podobou hospodaření vážně zamyslet.


reklama

 
foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (55)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.11.2023 06:37
Velmi pěkný článek , tak teď jenom ty správné stromy do krajiny. A tady se obávám, že to nepůjde tak rychle, jak bychom potřebovali.
Ve svém okolí -okres - jsem zaznamenal doposud jediný příklad.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.11.2023 13:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
Děkuji, nejhorší je začít...:-)
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.11.2023 07:22
Mal by som k článku technickú pripomienku. Snáď by bolo dobré vysvetliť, prečo sa vlastne tie stromy rúbu a vytvárajú sa obrovské lány monokultúr. Každá prekážka ktorú musia stroje obchádzať predstavuje jednak zdržanie z hľadiska manévrovania a okraje sa stávajú problematické, pretože konáre siahajú do plochy a bránia vstupu stroja. Zarastanie pokračuje a časom vyžaduje náročný ručný zásah. Samozrejme úroda na zatienenom mieste je takmer nulová. Poznám tento problém pri údržbe chránených území sa ľahko stane že územie takmer zanikne pri pravidelnom kosení. Prípadne susedný les narastie do výšky a slnko na lúku svieti len pár hodín. Jasné, že článok je výborný, ale je treba počítať aj s nevýhodami výsadby vetrolamov, alebo predeľujúcich prvkov a najmä s budúcimi investíciami či znížením výnosov. Fakticky menšie plochy by znamenali viac práce pre ľudí pracujúcich v poľnohospodárstve.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.11.2023 09:45 Reaguje na Vladimir Mertan
No některým živočichům se větrolamy nehodí. Třeba drop je nesnáší.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.11.2023 10:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kolik dropů velkých dneska žije na území ČR?
Odpovědět
RS

Robert Seifried

1.11.2023 08:11
Velmi hezký článek, děkuji.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.11.2023 09:42
No za agrolesnicví pokládat větrolamy no to jo. Ale oni tím myslí stromy řídce po vzoru vysokokmenných sadů. Takový "agroles" nedá ani úrodu dřeva, ani úrodu plodin. Snad jen extenzivní louka s vrbami na ořez.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.11.2023 11:09
V zásadě souhlas. Nechť jsou ale ty stromy vysazovány, podsazovány a též v pravý čas je jich většina (část ponechána jako doupní) skácena a využita. Ve větrolamu mohou koexistovat třeba tři generace stromů různých druhů (trvale udržitelný dauervětrolam). Kde by ty větrolamy měly být, to by se mělo pořádně rozmyslet podle převládajících větrů, svahu i co nejmenšího překážení při zemědělských pracech.

Možná by se do větrolamu dala propašovat tu tam nějaká menší vrtule.

Jak již bylo řečeno, tento koncept nazývat agrolesnictvím je trochu zavádějící.

Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.11.2023 11:48 Reaguje na Jiří Svoboda
1* !
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.11.2023 13:01 Reaguje na Jiří Svoboda
A co to tedy je? Není to ani sad, ani park, a když se podíváte na šířkové parametry větrolamu na fotu (30-40m), tak je de facto úzký pás lesa. Jestli jste někdy vystrčil nos z města a viděl, jak se takový větrolam zakládá, tak to má podobu oplocenky, jaká bývá v lese. Údržba je podobná jako v lese. Chtít zde a priori nějaký “výnos” (SV) – no to už je úplná pitomost!-), i když jakýsi nezanedbatelný bude.

Ten větrolam má hodnotu sám o sobě – 1) jako krajinný prvek zmenšující erozi a 2) vytváří lepší mikroklima. Další hodnota je jako 3) biotop, kde lze dřeviny vybírat, narozdíl např od břeháčů, kde vrba, olše a jilmy jsou potravně jalovina (bez semen). O to v článku jde, že je to troficky a topicky ideální biotop pro spoustu druhů. Stromy by se nenechávaly přilíš zestárnout, dutiny od šplhavců OK, ale stoleté pro puštíka už, ten by vedle sýčka nedělal dobrotu. A dropa mají na SK jen asi deset párů, ale všechna hnízda na dohled od A úzkých nudlí. Takže tak asi, mudrci.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.11.2023 15:14 Reaguje na Karel Zvářal
Pravda, takový větrolam, co popisujete, jsem neviděl, natož zakládal. Předpokládal jsem, že je to jedna řada stromů, jak to mám zafixované z mládí, když jsem přírodu občas navštěvoval.

Ale jistě, tomuto dobře rozumíte a v tomto vás respektuji. Akorát nevím, jak by byli zemědělci nadšeni z té šířky 30-40 m, tedy v podstatě zakládání oploceného lesa nudlovitého tvaru na vlastní zemědělské půdě. Fakt nestačí vysadit jednu řadu stromů?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.11.2023 15:44 Reaguje na Jiří Svoboda
To stačí, určitě některým druhům včetně kuvika, je to ale minimum z pohledu ochrany před vichrem. Prostě je to o prioritách, jestli pořádný, zarostlý vespod i keři, nebo jen pár stromečků kvůli zákresu do mapy (takový je vpravo dole). Z pohledu ornitologa mají význam oba, záleží potom na místních, jak na celý projekt pohlíží. Jelikož porosty obnovují (viz jinde), zřejmě to praktický význam má.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.11.2023 09:18 Reaguje na Karel Zvářal
Možná jen řada stromů s více patry včetně keřů na více místech by mohla být docela optimální.
Odpovědět
HH

Honza Honza

1.11.2023 13:10
je to důkaz toho, že krajina by měla být co nejpestřejší, s různorodou činností, ne svázaná zákony, příkazy, omezeními, souhlasy úřadů a souseda. Každá činnost něco pozit. přináší. Totálně zarostlá krajina plná neprostupných keřů, močáloviště, řezané vrby a proschlé staré stromy, vypasená krajina, louky. Úřady by měly krajinu sledovat a ev. doporučovat nějaký postup, lákat na nějaké aktivity, dávat na to dotace, ne stále dávat pokuty. Nejdůležitější je zavodnění, močáloviště, malé jezírko, hráz na potoku, aktivity které jednoznačně nikomu neškodí - tato činnost by měla být bez omezení, pouze se souhlasem majitele, ev. na to dostat dotaci.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.11.2023 15:21 Reaguje na Honza Honza
"... aktivity které jednoznačně nikomu neškodí... "

Jasně, potraviny dovezeme z Polska a o tu vypařenou vodu budeme méně posílat řekami do zahraničí nebo bude chybět ve studnách v místech pod vašemi aktivitami. Fakt to nikomu neuškodí?
Odpovědět
Pe

Petr

1.11.2023 18:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Zarostlá krajina plná vody tu bývala vždy, tedy se vždy muselo i hodně vody vypařovat a neřekl bych, že by si někdo v zahraničí stěžoval, že jim posíláme málo vody. Naopak bývaly plné studny a studánky na každém rohu a příroda i lidé spokojení. A samozřejmě i v zahraničí je nutné obnovit zarostlou krajinu plnou vody, aby i tam se srážky maximálně zadržely, aby i tam byly zase plné studny a zdravá příroda...
Navíc ta vypařená voda nezmizí, ale zůstane ve vzduchu nad krajinou. A vlhčí vzduch je nejen příznivější pro lidi a vše živé, ale je to i částečný zdroj oblačnosti a srážek, a zdroj rosy. No a vlhčí vzduch také omezuje odpařování další vody. Prostě samá pozitiva a sociální jistoty :-)
Odpovědět

Jan Škrdla

1.11.2023 21:04 Reaguje na Petr
Zarostlá krajina tady byla před zemědělskou kolonizací (která proběhla v 12. - 14. století).
Například na konci poslední doby ledové, řádově před 10 tisící let tady byla severská tundra.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.11.2023 21:38 Reaguje na Jan Škrdla
Bavíme se o změnách v řádu několika desetiletí. Za tím není ani klimatická změna, ani "změna hospodaření". Neb někde byla k lepšímu, stejně vymizeli.

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Odpovědět

Jan Škrdla

1.11.2023 22:26 Reaguje na Karel Zvářal
Jen jsem jako hnidopich reagoval na větu, že zarostlá krajina plná vody tu bývala vždy.
I když v druhohorách bylo na části území vody až dost, dno moře.
Odpovědět
Pe

Petr

1.11.2023 21:51 Reaguje na Jan Škrdla
Ne tak docela. Po kolonizaci byla krajina sice z většiny zemědělská, ale pro nás a viděno našima očima, znajícíma jen velké holé lány a golfové trávníky, byla zarostlá. Mimo les byly všude meze, remízky, cesty a aleje, křoviska, lesíky,... a všude stromy, keře a tráva. A té vody! V 16. století u nás bylo 180 tisíc hektarů rybníků, po krajině se klikatily a rozlévaly řeky, a k tomu co les, to nějaké potůčky, studánky, mokřady a bažiny. Prostě úplně něco jiného, než co známe dnes. Člověk z té doby být tady dnes, vyšel by ven, vrátil by se bledý a řekl by: Mrtvá poušť.
Odpovědět

Jan Škrdla

1.11.2023 23:00 Reaguje na Petr
Proměna krajiny z takové, jak ji popisujete, v tu dnešní neproběhla mávnutím kouzelného proutku.
Už s nástupem průmyslové revoluce docházelo i k intenzifikaci zemědělství. V nejúrodnějších oblastech probíhalo zcelováni polí a regulace vodních toků už v první polovině 20. století.
Na většině území měla zásadní vliv zemědělská kolektivizace, která probíhala v několika krocích, počínaje od 50-tých let minulého století. Asi ten nejzásadnější byl nástup průmyslového zemědělství na přelomu 70-tých a 80-tých let.
Paradoxně v době kolektivizace se zakládaly větrolamy, které popisuje autor článku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.11.2023 03:33 Reaguje na Jan Škrdla
Píšete to velmi přesně, někdejší hojnost dutin (a potažmo mimolesní zeleně) pocházela převážně z hlavatých vrb kolem vodotečí a vysokokmenných ovocnáčů kolem cest. Jinde v krajině - a to zejména mezi nudličkami polí, jí bylo naprosté minimmum. Já jen apeluji na to, aby snadno řízkovatelné a rychle rostoucí topoly se měnily za něco užitečnějšího.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.11.2023 11:22 Reaguje na Petr
Ad a) tehdy co píšete víc pršelo (ale byly i sucha a to vám uniká).
Ad b) v -18. století byly všude pastviny a zdevastovaných lesů bylo asi poloviny než dnes.
Už král Karel a zejména Marie nařizovali ochranu lesa. Dnes teprve vidíme výsledek. Není proč ještě dál les rozšiřovat. No tím už ubývá biodiverzita. I ty stepi a písčiny jsou taky dobré.
Odpovědět
Pe

Petr

2.11.2023 15:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Že bylo méně lesů neznamená, že krajina byla holá jako dnes. Právě naopak, všude něco rostlo. Stromy, keře a tráva byly všude. Tehdejším pohledem byla krajina prázdná, naším dnešním pohledem plná a zarostlá.
A důvod proč dál rozšiřovat les je prostý a jasný - náprava krajiny a života v ní, omezení sucha, vedra a stabilizace klimatu. Stepi a písčiny jsou dobré jen vám. Dnešní krajině a klimatu naopak přitěžují, stejně jako ty vaše spásané plochy, které se mění ve vyprahlé tepelné ostrovy a ostrovy suchého horkého vzduchu úplně stejně, jako intravilány obcí s jejich dlažbou a každotýdenně posekaným trávníkem.
Odpovědět
Pe

Petr

2.11.2023 17:24 Reaguje na Petr
Mě vždy fascinuje kolik je na starých fotografiích a ve starých filmech všude stromů. Vesnice a města byly plné stromů. Stromy byly u každého domu, v každé zahradě, kolem každé cesty. A my jsme všechno všude vykáceli. Stromy jsou přece nebezpečné, co kdyby nějaký spadl na maminku s kočárkem. Máme jistotu, že na nikoho nic nespadne, a máme sucho a vedro. Místo stínu pod stromy si stavíme pergoly na dlažbě a nadáváme na vedro.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.11.2023 15:43 Reaguje na Petr
Čo bolo to bolo. Teraz je to iné. Při zhruba kostantních srážkách a rostoucí teplotě musíme dát vodě méně příležitostí k odparu, abychom jí měli dost v zemi i ve vodotečích. Co vám na takové úvaze nesedí?
Odpovědět
Pe

Petr

2.11.2023 17:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Nesedí mi na tom to, že proti suchu a teplu chcete bojovat suchem a teplem. Méně odparu považujete za pozitivum. Je to ale negativum. Méně odparu znamená méně vzdušné vlhkosti, tedy suchý a teplý vzduch, méně rosy, méně oblačnosti, méně příchozí oblačnosti od moře (v suchém a teplém vzduchu se oblačnost hůř šíří a rychleji vysychá, tedy méně prší), více jasných, slunečných dní - a tedy ještě tepleji a větší sucho. Tím snížením odparu spustíte spirálu zhoršování a cesty k poušti.
Se suchem a teplem je nutné bojovat vodou a ochlazováním. Zadržovat vodu a umožnit jí cirkulovat v krajině, tedy i ve vzduchu. Zadržení vody zajistí vegetace. Ta zároveň zajistí postupný odpar vody, tím snížení teploty povrchu, a zvýšení vzdušné vlhkosti zase zajistí tvorbu rosy a tvorbu oblačnosti, více srážek a méně slunešního záření dopadajícího na povrch. Zlepší se malý vodní režim a vody bude víc obíhat v krajině. Sníží se teplota a zmenší sucho. A menší sucho znamená více vody i ve vodotečích. Co vám na takové úvaze nesedí?
Odpovědět
PB

Petr Blažek

2.11.2023 17:49 Reaguje na Petr
Nezlobte se, ale to co tu šíříte je pouze ideologická blbost.
Po celou dobu co máme relevantní meteorologické záznamy se u nás množství srážek prakticky nemění. Jediné co se mění je množství vody, které v řekách opouští naší republiku. A jelikož kapalina je nestlačitelná tak jediná možnost kam voda mizí je odpar. A světe div se planeta se neochlazuje.
To jaké bude u nás počasí se nerozhoduje nad pálavou nebo polabím. Atmosférické prodění vzniká nad oceány, které pokrývají planetu z 80%. A to jestli u nás někde prší více nebo méně závisí v první řadě na nadmořské výšce a v druhé řadě na směru prodění atmosférické fronty. Rozhodně o tom nerozhoduje jestli je ne poli řepka ne vojtěška.
Mimochodem při letošním teplém a suchém podzimu se výrazně projevilo jak v létě neošetřené půdy podmítkou vysychají do veliké hloubky. To má za následek velice špatné vzcházení ozimu, což již nyní ohrožuje příští úrodu.
Odpovědět
Pe

Petr

2.11.2023 18:22 Reaguje na Petr Blažek
Že se planeta neochlazuje přece nijak neznamená že to nefunguje. Je to jen nedostatečné.
Jak píšete, mění se množtví odtékající vody. Srážky jsou nerovnoměrné, voda rychle odteče a zvětšují se období beze srážek (například letošní teplý a suchý podzim, jak sám uvádíte), kdy voda už odtekla a v krajině není žádná, která by se mohla odpařovat a ochlazovat krajinu. Vojteška to nerozhodne, ale lesy už ano. Čím větší vegetace, tím větší vliv na vodní režim krajiny.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

2.11.2023 18:41 Reaguje na Petr
Co to pořád melete. ´Žádná voda neodtéká. Prakticky na všech hlavních tocích máme přehrady, které dokáží přebytek vody zadržet. A přesto odtok z České Republiky dlouhodobě klesá.
Odtok znamená veškerá voda, která opouští naše hranice.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.11.2023 20:48 Reaguje na Petr Blažek
Tak my vysvětlete, jak je možné, že došlo k povodním v roce 1997 na Moravě a 2002 v Čechách? Neměla v roce 2002 přebytek vody zadržet Vltavská kaskáda?
Odpovědět
Pe

Petr

3.11.2023 16:55 Reaguje na Petr Blažek
Já použiju váš způsob argumentace. Po celou dobu co máme relevantní meteorologické záznamy se u nás množství srážek prakticky nemění. A není to tak dávno, sotva pár desítek let, mnozí to pamatují (nevím jestli i vy), bývalo počasí "v pořádku" a vodní režim fungoval jak má. Lesů bylo na světě mnohem, mnohem víc než dnes. Pršelo hezky rovnoměrně, vody byl všude dostatek, houby rostly celé léto, o prázdninách jsme běžně chodili v holínkách a teplo přes 30 stupňů, to byla rarita. A v zimě sníh.
Krajina byla trvale zavodněná, takže se i muselo víc odpařovat. A světe div se, řeky byly stále plné a planeta se neoteplovala.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.11.2023 22:43 Reaguje na Petr Blažek
Vysvětlete mi myšlenku, že jediná možnost kam voda mizí je odpar. Ta odpařená voda nezmizí ve vesmíru, zkondenzuje na povrchu v podobě deště nebo rosy. Taky se může zasáknout do hlubších vrstev a doplnit zásobu podzemní vody, to se spíš bohužel neděje.
Jinak, jestli je na konkrétním poli jaká plodina o množství srážek nerozhoduje, ale ve větším měřítku má vegetace vliv. Je to dáno teplotou povrchu a malým vodním cyklem.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.11.2023 22:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Je potřeba rozlišit kvantitu srážek, která je v dlouhodobém horizontu stejná, a "kvalitu" srážek, jejich rozložení během roku. Dlouhá období sucha se střídají s deštivějšími, nebo rovnou přichází přívalové srážky. Taky místo sněžení v zimě více prší.
Zásadní věc nebude omezení výparu, ale zpomalení odtoku retencí v krajině.
Jinak co se stane s vypařenou vodu? Vrátí se zpět v podobě srážek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2023 06:24 Reaguje na Jan Škrdla
1* Děkuji za vstupy, máme k sobě názorově blízko a považuji Vás za jednoho z nejlepších diskutérů (odbornost, věcnost, slušnost).

Suchem ztvrdlá zem příval nepobere, a ten spolu s erozí míří do pryč. Řešením jsou opatření v krajině, kterých by mohlo být řádově více, proto jsem rád i za poměrně ojedinělé případy (viz tento), které ukazují, že to jde i úplně jinak, než to máme zažité z dnešní praxe. Působí poněkud "provokativně", ale bez bolesti se nic velkého nenarodí. Lepší jednou vidět, jak desetkrát slyšet.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

3.11.2023 16:02 Reaguje na Jan Škrdla
Bohužel stejně jako pan Petr máte nadšení, ale to nic nemění na věci, že vody z České Republiky odtéká méně a méně.
Ohánět se povodněmi v určitých letech je nesmysl, statisticky to vyrovnají jiná suší léta. A i když se postavíte na hlavu tak vodu v krajině při povodních nezadržíte. Povodeň vzniká v době když je půda nasycená.
Jiná věc jsou bleskové povodně. Ty ovšem vznikají převážně v lokálním měřítku z důvodu krátkých prudkých srážek. Zde sice dochází k jakémusi odtoku vody do povodí, ale to v konečném součtu vody na hranicích stejně nehraje významnou roli. Projděte si statistiku na Labi v Děčíně nebo na řece Moravě .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2023 16:25 Reaguje na Petr Blažek
Pane Blažku, Vám zase nechybí sebevědomí (gratuluji!-), zato širší rozhled ano. V letech 15-18 napršelo 86% normálu, k tomu byla enormní vedra. Proto ten nižší odtok.

Vážím si zemědělců, velkovýroba je fajn, stroje nahradily dřinu lidí s motykou. Jen je třeba myslet trochu komplexněji, což u technicky koncipovaných oborů bývá problém. Nicméně věřím, že nic není ztraceno, příklady hodné následování existují...

https://chmibrno.org/blog/2018/11/21/srazkovy-deficit-od-roku-2015-do-zari-2018/
Odpovědět
PB

Petr Blažek

4.11.2023 09:55 Reaguje na Karel Zvářal
Podívejte se na statistiku dlouhodobější třeba dvacetiletou a uvidíte sám. Naši sousedi si stěžují jak jim posíláme málo vody . Nákladní plavební doprava skoro zanikla. To jsou bohužel fakta ne pocity.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.11.2023 10:23 Reaguje na Petr Blažek
No a jsme u jádra sporu, zda (a jak!-) se člověk ne/podílí na klimatické změně.
Že jsou zimy bez sněhu a dlouhá období bez deště, tedy již víme. Dobrá!-)
A ano, stromy vodu neprodukují, nýbrž potřebují, ale berou ji z hloubek, protože povrchové kořeny kolem větrolamů jsou přetínané orbou. V zimě, když je jinovatka či námraza, slouží tající voda na závlahu nejen stromům, ale i ozimu v těsné blízkosti.

A přestože jsou větší horka, a vody se více odpařuje, chybí ale někdejší pravidelný (a logicky snad i častější) chod oblačnosti. No a domněnka (asi nejen má) je taková, že tepelné ostrovy - nejen města, ale hliněné gigatetelíny, tu oblačnost vytlačují (fyzika 7. třídy). Proto často se vyprší na jednom místě měsíční či čvrtletní úhrn, protože krajina je hrubě narušená=poškozená lidskou činností. On ten úbytek diverzity korelue s tou "zelenou"=hliněnou pouští. A jak jistě víte - na Sahaře stromy-pijáci nejsou, přesto je tam půda suchá jak pepř. Dokonce k nám občas doputuje vzduchem, který rozpouští i arktické ledovce.

Kácíme (jinde ve světě), odvodňujeme, kanalizujeme, zastavujeme, pěstujeme horkou hlínu (pardon, velkoplošně kuku-), takže se nedivme, že "SE mění klíma". Člověk s tím nemá nic společného, samozřejmě...
Odpovědět
PB

Petr Blažek

5.11.2023 07:48 Reaguje na Karel Zvářal
Já se s vámi nepřu, že se mění klima. Problém je v tom co lidstvo má dělat dál. Již dříve jsem na těchto stránkách argumentoval (a diskutující to myslím většinou přijali), 6e u nás bylo v roce 2015 před kůrovcovou kalamitou nejvíce lesů za posledních minimálně 300 let (což je zhruba období průmyslové revoluce) a se zvyšující se teplotou a odparem uschly. I když podle vás nevytvářely tepelný ostrov a ochlazovaly krajinu. Na vámi zmíněné Sahaře také v minulosti rostly stromy a to dokonce několikrát, ale když dojde ke změně klimatu tak místní poměry nemají šanci.
Já vás chápu jako ornitologa se snažíte bojovat za záchranu biodiverzity, ale také bohužel té , která tu byla doposud. Jenže jak jsem uvedl , mění se klima, mění se příroda a musíme se přízpůsobit i my lidé.
Na polích, které máte tak ve svém hledáčku vy a vám podobní, se pěstují potraviny, bez nichž se neobejdeme. A jsou dvě možnosti, buď se budeme snažit "ochlazovat" krajinu ( což podle výše uvedeného příkladu nemá moc cenu) a při tom plýtvat půdní vláhou, které pak nebude dostatek na růst plodin. A nebo se budeme držet postupů našich předků, to znamená kypřit půdu aby se voda mohla vsakovat a po žních ošetřovat půdu podmítkou a zabraňovat zbytečnému odparu. A ano nad takovým polem pak bude vysoká teplota. Rozdíl teploty nad hnědým rybníkem a hnědým polem je právě v tom, že z rybníka se většinou bez jakéhokoliv užitku ( kromě pár rekreantů kolem) odpařuje voda, a na poli si tu vodu schováváme na později až budeme sít ozimy. A ještě bych dodal co už jsem tu v minulosti zmiňoval, na to kolik vody pole zadrží nemá vůbec vliv jejich velikost, ale právě to -co a jak na tom poli děláte.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.11.2023 08:45 Reaguje na Petr Blažek
Jistě, v minulosti bylo iks změn klimatu, v nichž člověk hrál nulovou roli. Ale časy se mění. Tak jako hejno sarančat ničí úrodu, miliardy homininidů devastují zemský povrch.

Pojem větrolam a jeho výhody jsem nevymyslel já, jen se ho snažím oprášit. A ano, záleží co a jak na poli děláte, co na něm pěstujete, na jakém svahu apod. Větrolam, velikost honů, vhodná skladba plodin, agrotechnika...- má chránit to nejcennější, co máme - vrstvu humusu. Na vyfoukaných Prašných pláních se bez metráků hnojiv neobejdete. Takže zmenšení honů, vyřazení kuku z osevních postupů, využívání výdrolu (1*) místo zeleného hnojení - to vše by mělo pomoci jak půdě, tak vodnímu režimu, ale také tvorbě mikro/klimatu.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-prozradi-termokamera-ze-lesni-porosty-si-nicime-sami
Odpovědět
PB

Petr Blažek

5.11.2023 08:57 Reaguje na Karel Zvářal
Roli větrolamů vám neberu, ale jejich roli v rámci ČR trochu přeceňujete. U nás je pouze pár oblastí, na rozdíl amerického středozápadu, kde hrozí větrná eroze. Tam kde máme těžší až jílovité půdy, tam se potýkáme právě obráceně s kyprostí půdy a její schopností vsakovat vodu. Není eroze jako eroze. A proti každé z nich se bojuje úplně jinými opatřeními.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.11.2023 09:13 Reaguje na Petr Blažek
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-lihen-obojzivelniku-v-kaluzi-i-prutocne-nadrzi

Les sousedící s jílovitým polem vodu nevypil, jak je patrno z prvního fota. Bojuji mj. za oživení krajiny někdejší diverzitou, kde pás dubů, lip a habrů úrodu nesníží, zato přiláká stovky druhů živočichů. Holt, každý jsme jinak založený...
Odpovědět

Jan Škrdla

3.11.2023 22:45 Reaguje na Petr Blažek
Podle statistiky, pokud máte na oběd 2 řízky a soused žádný, tak jste měli oba v průměru jeden.

Při povodních všechnu vodu nezadržíte, ale díky opatřením v krajině můžete povodňovou vlnu zmírnit a zpomalit.
Jistě víte, že se bude chovat jinak svah osetý po celé délce spádnice kukuřicí (zejména od května do července), a jinak tentýž svah rozdělený průlehy a osetý různými plodinami.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

1.11.2023 17:12
Hezky se to čte, ale.
Každý strom nebo keř je pumpa na vodu. To znamená, že v jeho okolí dochází ke snížení úrody a to i z důvodu vyžírání živin. My zemědělci hospodaříme převážně na pronajatých pozemcích. Z těchto ploch musíme platit nájem a zemědělskou daň (která se mimochodem dost podstatně zvyšuje). A ať nás nazýváte agrobarony tak vězte, že si musíme na sebe vydělat, alespoň ti co se snaží něco produkovat a nežít jenom ze systému dotací. Dotace, které dnes dostáváme na plochu, zdaleka nevyvažují systémové změny, které se propagují v rámci green dýlu. Takže první otázka zní kdo to zaplatí? Vlastníci, zemědělci nebo stát.

Další "ale" je v rozšíření divokých prasat. Ty neškodí jenom nám zemědělcům, ale samozřejmě likvidují všechno živé na co se dostanou. Již za Marie Terezie se toto muselo řešit razantně a to i používáním jedovatých nástrah. Pokud se tohoto problému nezbavíme tak my naopak kosíme a mýtíme křoviny aby byly průhledné a prasata se v nich nemohla schovávat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.11.2023 18:08 Reaguje na Petr Blažek
Děkuji za reakci, bylo to myšleno jako "ideál", tj maximum možného, byť jsou možná vhodnější lokality pro cílový druh. Nenutím to nikomu ako povinnost, jen povolaným k zamyšlení, jak to funguje jinde... neb osobně bych systém dotací nastavil úplně jinak, a to především s ohledem k ochraně půdy a procentu ekologických prvků v krajině. A na prasátka jsou tu jiní kanóni, kteří trpělivě čekají za bukem, až se někdo splete:-) Aha,...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.11.2023 10:48 Reaguje na Karel Zvářal
Nastavit dotace s ohledem k ochraně půdy a ekologickým prvkům by jistě bylo vcelku rozumné, kdyby- ceny komodit byly takové, aby zemědělcům umožnily bez dotací žít, tudíž ze zisku z plodiny platit pachtovné, daně včetně obnovy strojového parku etc. Pak by taková dotace vlastně byla jakousi třešničkou na dortu a dosáhl by na ni ten, kdo by vámi výše napsané plnil. Bohužel v současné době tomu tak není a k tomu ještě přistupuje snižování podle výměr obhospodařované plochy. Celé je to špatně, ale nejen u nás a v tom je jádro pudla.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2023 11:47
Dnes nám prší miliony, tak snad sedláci mohou sesednout s trachtoru a jít pořádně zabavit. Ozimům zdar!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.11.2023 12:46 Reaguje na Karel Zvářal
Ona si to příroda prostě rovná sama, sice kolikrát jinak, než bychom chtěli, ale rovná, navzdory vědeckým prognózám.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2023 13:28 Reaguje na pavel peregrin
Máme výhodu, jsme krapet dál od el Ňiňa (rozuměj Afriky), než takoví Taloši či Španělé, kterým to dlouhé čekání na závlahu jařin příroda "vynahradila" v červnu, i s pořádným nášupem.

Proto agituji za ozimy, neb tam ta lhůta, kdy voda může dojít, je přece jen delší a i sucho není ještě tak problematické, jako na Rozpálených kukupláních pod Pálavou. Ten tetelící vzduch mračna rozhání, jak je někdy pozorovatelné pouhým okem. Takže ať si myslí kdo chce, co chce, ale za sebe bych tuto "ekoplodinu" zrušil mezi prvními. To je danajský dar.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.11.2023 13:55 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud máme na mysli kukuřici- já už se v tom trochu ztrácím-tak určitě. Kukuřici jen k výkrmu nebo pro mléčné krávy. Realita pro bioplynky je bohužel jiná.
K těm ozimům- jasně, vláhová jistota je u nich podstatně větší, ale v osevních postupech musíme mít i jařiny, hlavně kvůli přerušování plevelného spektra.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2023 14:03 Reaguje na pavel peregrin
Jde o to, že obiloviny můžete sít dříve, v březnu ještě bývají mlhy a rosa, takže vzejdou dobře. Na teplo náročné širokořádky "kdysi a dnes" je sto a jedna. Jak píšete, v omezeném rozsahu budiž, ale jako (někde/často) hlavní plodina je jednou z příčin GO. Ač se o tom nikde nedočtete...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.11.2023 14:10 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, ale nejde to všude. U vás na Moravě sejete ječmeny běžně již v únoru či na začátku března, kdy je u nás většinou ještě regulérní zima a pole jsou neobdělavatelná. Běžný termín setí kupř. toho ječmene je u nás až v poslední dekádě března či v první dubnové.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2023 14:16 Reaguje na pavel peregrin
No a kuku kdy? Začátkem května, ne? Dobrý měsíc k dobru, navíc zem se brzo zazelená kobercem, narozdíl od "ekoplodiny", kdy teprve v červnu vylízají lístky ze země.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.11.2023 17:14 Reaguje na Karel Zvářal
Kuku se u nás seje tak po 20. dubnu, záleží, jak moc jí kdo má. Třeba my ji nesejeme vůbec, ŽV nemáme a bioplynku naštěstí také ne.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist