https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-pletivo-ani-elektrina-vlka-nezastavi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Pletivo ani elektřina vlka nezastaví

19.11.2020
Zvěř většinou dokáže najít místo k překonání překážky.
Zvěř většinou dokáže najít místo k překonání překážky.
Foto | Karel Zvářal
Představy některých panelákových ochranářů i úředníků agentury ohledně ochrany stáda ovcí před vlky mě přiměly sepsat tento krátký text. Jelikož do komentářů pod články nejdou vkládat fotky, je samostatný příspěvek jedinou možností, aby se dotyční na vlastní oči přesvědčili, že zvěř si umí s nástrahami dnešní civilizace poradit.
 

Zkušenosti s vlky v našem kraji zatím nemám (jen stopy ve sněhu), ale vůbec nepodceňuji jejich inteligenci a smysl pro nalezení slabého místa ke zdolání překážky.

Jiným specialistou na zdolávání pletiva je prase divoké, které v oplocenkách nehledá potravu, jen si potřebuje zkrátit cestu v zadrátované krajině. Silným ryjem nadzvedne spodní okraj pletiva a tlakem nahoru vytvoří průchod. Těmito průlezy potom prochází i jiná zvěř, například zajíci či lišky.

Jsem přesvědčen, že i vlci by takový ochoz s uvolněným pletivem zaregistrovali a využili ke vniknutí do oplocené ohrady.

Pro srnčí zvěř je pletivo nepřekonatelná hradba, proto oplocené plochy jsou pro ni tabu, a to i v místech, kde vytvořila průlez prasata. Podaří-li se srně přece jen někudy vlézt dovnitř, cesta zpět je pro ni už většinou zavřená, a často se v ohradě utluče nebo fatálně uvízne v oku pletiva.

Další mylnou představou je, že vlky zastaví elektrický ohradník. Prasata z červené zóny afrického moru prasat unikala mimo tuto oblast i v místě, kde byl umístěn dvouřadý elektrický ohradník, jednoduše ho podlezla nebo přetrhla. Kopnutí do hřbetu praseti zřejmě nevadí, jak se jednou rozhodne projít, takováto překážka ho nezastaví.

A nakonec i mladá vlčice, chycená v Krkonoších v ohradě s ovcemi, se musela nejdříve dostat dovnitř, až potom vlivem stresu začala zmatkovat a ohradníku se již bála.

Liška přelezla po žebři
Liška přelezla po žebři
Foto | Karel Zvářal

Jsem kritikem zadrátování krajiny ve jménu absolutní ochrany vlka. Současný rychlý nárůst jeho početnosti přece jen jednou skončí, neboť stávající problémy se budou jen a jen zvětšovat. Můj názor je takový, že v místech, kde vlci působí škody, by se měl jeho výskyt omezit uměřeným odlovem, a to zejména kvůli odnaučení napadat ovce. Naopak v oblastech, kde se nepase a vlk bude nacházet dostatek přirozené potravy, tam nechť je tolerován.

Jelikož naše krajina je hustě obydlená, nebude takových míst nekonečné množství. Moje představa o rozumných stavech pro ČR se pohybuje okolo dvou set kusů. K nim se již pomalu blížíme, je tedy na čase přijímat jiná řešení, než knížecí rady pastevcům, ať si lépe zabezpečí stáda. Česko není Rumunsko ani Slovensko, kde jsou možnosti pro pastvu ovcí hlídaných ostrými psy nepoměrně lepší, a tudíž nejde naše a jejich podmínky stavět na roveň. Setkání s neroztomilým na volno puštěným psiskem nepřeji nikomu, v první řadě dítěti. Může z toho být trauma do konce života.

Vlk má své místo v přírodě, jsem rád za jeho návrat. Ale každá hra má svá pravidla, respektive mantinely. Pojďme je stanovit v předstihu, a ne až v čase, kdy události naberou nežádoucí směr. Oplocovat rozsáhlá území je krajinářský nonsens. Nejsou tu jen vlci, je třeba na tento problém nahlížet z širšího hlediska a najít strategii pro koexistenci vlka a člověka-pastevce v krajině s minimem neprůchodných ploch.

Jsem proto pro ustanovení ovčích hlídek a lekcí se střelnou zbraní. Příroda se ztrátami počítá a pro zbytek smečky chytrého lovce to bude nezapomenutelná zkušenost.


reklama

 
foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (220)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

re

regis24

19.11.2020 07:19
Tak to bude mela. Tohle až si přečtou psychopati vlkofilove, tak vám dají zabrat...

Nicméně, mám k tomu dotaz. Píšete o očích hlídkách. Kdo by podle vás měl tyto hlídky utvářet a platit? A kdo by měl být členem?
Odpovědět
dm

david matoušek

19.11.2020 07:43 Reaguje na regis24
Proč? Aspoň se člověk zasměje a dozví spoustu zajímavostí. Hezky se nám ty diskuze pořád vyvíjí. Např.jak najednou všichni nebo jejich známí byli v Rumunsku či na Kavkaze, včetně madame Kletečková a jak to tam všechno funguje. Jen bych chtěl vědět, zda s pastevci u večerního táboráčku, probírali své názory na ochranu vlků.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.11.2020 07:48
Já mám velkou obavu z jedné věci. V republice je asi 90 tisíc registrovaných myslivců. Pokud se povolí odstřel vlků, vystartují davy lovců s vizí, že si picnou svého vlka a celá populace může být vyhubena během jediné lovecké sezóny. Jsem pro, abychom se poučili v zemích kde je populace vlků četnější, jak se proti nim chránit a případně za jakých podmínek povolit odstřel. Nejsem pro hysterickou nedotknutelnost tohoto druhu, protože pak bychom dopadli jako s kormorány. Stát je hystericky chránil, i když se poukazovalo na to, že dokáží vybílit jak rybník, tak i velké úseky řeky. Navíc stát škody na tekoucích vodách neproplácel. Když se zjistilo, že kormoránů je dostatek, stát je přestal chránit, zároveň ale přestal proplácet škody způsobené těmito ptáky a veškeré problémy přehodil na majitele rybníků a rybáře.
Odpovědět
dm

david matoušek

19.11.2020 07:59 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A regulaci kormorána hodil na hřbet těm myslivcům. Jinak když čtu o těch davech lovců a picnutí, tak vy asi moc ponětí o myslivosti nemáte, že?
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 08:01 Reaguje na david matoušek
Nemá. Zas jen další teoretik z paneláku.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.11.2020 14:01 Reaguje na Hunter
Pánové, na druhou stranu pokud by se náhodou ochranářům podařil prosadit ten Saský model myslivosti, nemusí být pán Šeděnka zas tak mimo. Potom se klidně může stát, že do "vlčích revírů ( honiteb)" skutečně vyrazí zástupy, řekl bych že, "pražských vlkobijců". Záleží na tom kdo by prodával povolenky a čí známí by to potom byli. Ano toto by ten Saský model umožňoval. Při současné praxi je to samozřejmě nesmysl.
Odpovědět
Hu

Hunter

23.11.2020 01:47 Reaguje na Jarek Schindler
K saskému modelu je dlouhá cesta :-). Ani tam nevyráží zástupy, co jsem mluvil s některými z Německa. Btw. prý to německým soudruhům moc nefunguje. A pražských vlkobijců bych se nebál, těm je problematika vlka tzv. u prdele :-).
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:12 Reaguje na Hunter
Přestaňtě s tím svým trapným agumentem - viz můj příspěvek výše...
Odpovědět
Hu

Hunter

25.11.2020 11:50 Reaguje na Karel Pavelka
Který váš konkrétní příspěvek výše? Máte tady těch výkřiků poněkud více.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.11.2020 08:10 Reaguje na david matoušek
Tak to zkuste trochu rozvést. Pokud se mýlím, rád se poučím.
Odpovědět
dm

david matoušek

19.11.2020 08:17 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tak např. pokud by byl nějaký limitovaný odstřel vlka, tak by se tam určitě nenahrnul kdo by chtěl. Tak ani lov jiné zvěře u nás jednoduše nefunguje.
Odpovědět
DA

DAG

19.11.2020 08:29 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tak aby Vám někdo opravdu odpověděl a nepsal jen nesmysly o teoreticích. Pánové odpovídejte věcně a dělejte myslivcům dobré jméno.
V případě, že nějaká zvěř není v dané honitbě povolena lovit, tak to povoluje orgán státní zprávy. Ten může povolit třeba jeden kus určit pohlaví a třeba i stáří. Může si určit, že okamžitě po odstřelu ji myslivecké sdružení odstřel nahlásí a pošle fotku. Takže ve skutečnosti může mít povolení odlovu třeba jen jedna honitba v celé ČR.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 08:33 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Už je to únavné pořád dokola vysvětlovat naprostým laikům naprosto triviální a banální věci pořád dokola. Území ČR je rozděleno na tzv. uznané honitby. V honitbě může lovit pouze uživatel honitby a osoby kterým vystaví povolenku. Ty musí splňovat jisté podmínky. Hypoteticky uživatel honitby někde na Broumovsku, s výskytem problémových jedinců vlka, zcela jistě nevystaví povolenku pro 90 tis. myslivců na 2 kusy vlka. Nehledě na to, že v tomto případě by se jednalo o vyjímku, kde je možno určit a přesně specifikovat osoby pověřené lovem. Optimální varianta by byla, pokud chovatel nebo farmář je zároveň myslivcem a mohl by stádo bránit za pomci použití střelné zbraně a odlovením těchto problematických jedinců. Vy jen vymýšlíte problémy buď schválně nebo z naprosté neznalosti. Můj subjektivní názor je, že nevidím nejmenší důvod, proč by tenhle průser nějakých ekotrotlů vůbec měli řešit myslivci. Ať si to vyřeší AOPK nebo CHKO, jak, to je jeich problém, jestli si vlčka identifikují, odchytí a následně usmrtí injekcí nebo si to zařídí jinak. Hlavně ať to začnou řešit. A to vše samozřejmě v jejich pracovní době bez nároku na nějaké příplatky a odměny, protože tohle by měla být jejich starost! A ne se válet v kanclíku a prudit normální lidi!
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

19.11.2020 09:00 Reaguje na Hunter
Snad je nebudou lovit jako norky které vypustily do přírody, za tři mega ulovily tři norky do klece a pak je následně uspali plynem.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 09:26 Reaguje na Leon Zumr
Jj, alka wildlife, to byl pro ně supr kšeft :-).
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

19.11.2020 09:51 Reaguje na Hunter
Přesně tak to byl dobrý kšeft a jsem zvědavý kdo se toho chytne u vlka, protože moc myslivců na lov asi neseženou díky psychopatům kteří vyhrožují zastřelení podpálení domů nebo grilováním dětí myslivců.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 08:00 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Z neznalosti píšete nesmysly. Žádné davy lovců se nekonají, ostatně stejně jako se nekonají v případě kormoránů a bobrů.
Odpovědět
re

regis24

19.11.2020 08:11 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pane Šeděnka, uveďte prosím aspoň dva rozumné důvody, proč by tzv. problémové jedince vlka na pastvinách měli odstraňovat (střílet) myslivci.
A pokud je tedy najdete, kolik by mělo být podle Vás zástřelné za jednoho takového vlka? A z čeho by se to platilo?
Já navrhuji 15 000,-Kč za jednoho vlka, platba přímo lovci z rozpočtu MŽP - strhnout ze mzdové položky zaměstnanců AOPK.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 08:19 Reaguje na regis24
Jenom 15?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.11.2020 08:37 Reaguje na regis24
Pokud by měl někdo provádět regulaci odstřelem, pak zřejmě jedině myslivec. Myslivec navíc musí ovládat svoji zbraň, což by zajistilo rychlé usmrcení útočící šelmy a minimalizovalo by možnost jejího dlouhého trápení. A regulovaný odstřel by zvýšil obezřetnost zbylé vlčí populace. Zatím je to tak, že vlk se vpodstatě nemá čeho bát a když si vzpomenu na nedávný článek o tom, jak vlčí smečka zaútočila v noci na ovčí stádo a i když pastevci po vlcích házeli petardy, od lovu to ty šelmy neodradilo.
Mimochodem, když tady pan Malík uveřejnil článek o tom, proč vlci útočí na ovce, systematicky poukázal na chyby chovatelů. Děravé ploty, nefunkční elektrické ohradníky, vypasený porost v místech, kam pastvina vůbec nezasahuje. Protistrana mic takového neudělala. Jenom byl v diskusi osočován z toho, že lže. Je mi jasné, že stoprocentní ochrana proti vlkům asi neexistuje. Ale kombinace elektrických ohradníků s pár ostrými psy by vlčí smečku v řadě případů odradila nebo zdržela než přijde lidská pomoc. Jenže tyhle argumenty nikdo nebere a podle vlkobijců každý, kdo na to poukáže, je debil.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 08:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Co to tady zase teoreticky plácáte o nějakém ovládání zbraně? Myslíte si, že myslivci svoje zbraně neovládají? Máte zase vážnou obavu?
Odpovědět
PB

Petr Burda

21.11.2020 09:45 Reaguje na Hunter
Pan Šeděnka, a.espon v příspěvku nakery zde reagujete, píše, že myslivec musí ovládat zbraň. Chápu to tak, že myslivec to umí, na rozdíl od mnoha "ovčáků", co by vlka trápili zbraní kategorie D - a stávkovali tak nebezpečí střetu se zraněným vlkem široké okolí.
Odpovědět
re

regis24

19.11.2020 08:59 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pane Šeděnka, ještě jednou. Prosím zkuste se zamyslet, a odpovědět. Nechci dělat žádné rozbroje, nechci z nikoho, ani z Vás dělat blbce. Ale vážně.

Uveďte prosím aspoň dva rozumné důvody, proč by tzv. problémové jedince vlka na pastvinách měli odstraňovat (střílet) myslivci.

A pokud je tedy najdete, kolik by mělo být podle Vás zástřelné za jednoho takového vlka? A z čeho by se to platilo (z jakých peněz)?

Add. Malík - sepsal naprosto účelový článek, fotky si mohl pořídit kdy chtěl a kde chtěl. Jako člověk je Malík lhář a hajzl nejhrubšího zrna.
Odpovědět
VJ

Václav John

23.11.2020 17:38 Reaguje na regis24
Nevím, co vymýšlí pan Šeděnka, ale co já znám myslivce, tak většina z nich by možnost odstřelu vlka uvítala (kdyby existovala) a ještě si to klidně i zaplatila z vlastní kapsy. Možná se ale mýlím. Možná je myslivcům odstřel vlka z duše odporný. V tom případě je samozřejmě do něčeho takového nikdo nemůže nutit, žijeme v demokratickém státě.

Přijde mi to ale komické, léta myslivci křičí, že by chtěli vlky střílet a když by mohlo (teoreticky) dojít na lámání chleba, tak najednou volají proč by to měli dělat?
Odpovědět
Hu

Hunter

23.11.2020 17:53 Reaguje na Václav John
A proč by to měli dělat?
Odpovědět
VJ

Václav John

23.11.2020 18:02 Reaguje na Hunter
Já ale neříkám, že by to měli dělat. Já dokonce říkám, že pokud by to nechtěli dělat, nikdy by je neměl nutit k tomu, aby to dělali.

Jen se mi příliš nezdá, že by to nechtěli dělat, léta jsem četl na mysliveckých fórech úplně něco jiného. Nebo Vy (pokud jste myslivec) si myslíte, že by opravdu nechtěli?
Odpovědět
Hu

Hunter

24.11.2020 07:33 Reaguje na Václav John
Na otázku jste neodpověděl. Proč by to měli dělat myslivci? Pokud orgán OOP stanovuje nesmyslné podmínky pro odstranění problémového jedince nebo smečky, tak ať se těmi podmínkami sám řídí. Ať pěkně identifují problematického jedince a postarají seo jeho odstranění.Proč by do toho měli tahat myslivce? Že se projeví totální neschopnost OOP, CHKO a AOPK jakýmkoliv způsobem tento problém řešit? No, jedině dobře, ať oto všichni vidí! Holt budou muset zvednout zadky a přestat chlastat kávičku v kancelářích a udílet hraběcí rady a museli by začít něco dělat a pohnout prdelí. Je na tom něco špatně? Berou za to peníze? Je to v jejich zájmu? Odpověď je ANO. Tak ať to koukaj nějak vyřešit. A ne hraběcíma radam o budování dvojitého oplocení napuštěného elektrikou nápadně připomínají Mauthausen nebo Osvětim.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2020 07:44 Reaguje na Hunter
Jj, on ten Plán péče... se snadněji píše jak realizuje. Jsem téhož názoru, že by tou eliminací "problémových jedinců" měli být pověření ti, kterým na výsledku nejvíce záleží.
Odpovědět
Hu

Hunter

24.11.2020 08:26 Reaguje na Karel Zvářal
Karle, přesně tak. Když vezmu jako vzorový příklad reakci CHKO Broumovsko na žádost 3 obcí o odstřel problematických jedinců vlka, kterou tu uváděl p. Vinkler, kde požadují identifikaci jedince fotografií nebo vzorkem DNA. Jak mám proboha propojit DNA s tím, co vidím v puškohledu? Proč by měli foto nebo DNA poskytovat farmáři? Ti mají jiné starosti, musí se postarat o stádo. Proč OOP tyo problémy přehazuje na bedra farmářů a chovatelů? To by snad měla být jejich starost identifikovat problémové jedince nebo smečky a postarat se o jejich eradikaci. A jak si to zařídí je jen a jen jejich problém. Jenže tzv. plán péče je natolik vágní, že OOP umožňuje donekonečna se vymluvat na cokoliv, takže záměrně stanoví nereálné podmínky typu "musí to být v pátek 13tého, kulí odlitou ze stříbra za úplňku na hřbitově, smočené v odvaru ze hřbitovního kvítí atd.". Prostě z nějakho nepochopitelného důvodu záměrně blokují jakkoliv řešení.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2020 08:39 Reaguje na Hunter
Jak tomu v legraci říkám "aerogance moči"-) Ano, zjisti DNA pachatele a my rozhodnem, jestli můžeš, či ne... i s těmi nutnými podmínkami níže.

Říkám stále, že jsem pro SK model, a abychom k němu směřovali OD ZAČÁTKU, a ne až se spustí hromobití. Ale to nebyl našinecký Švejkostán, abychom nehledali vlastní, zelenější cestu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2020 08:40 Reaguje na Karel Zvářal
Vypadlo by (to by nebyl).
Odpovědět
VJ

Václav John

24.11.2020 21:44 Reaguje na Hunter
"Pokud orgán OOP stanovuje nesmyslné podmínky pro odstranění problémového jedince nebo smečky, tak ať se těmi podmínkami sám řídí. Ať pěkně identifují problematického jedince a postarají seo jeho odstranění."

Fakt se nezlobte, ale nemůžu vysvětlit názor, který nezastávám, to snad po mě nikdo nemůže chtít. A upozorňuju, že se bavíme ve velmi hypotetické rovině. Žádný koncept regulace vlka lovem pokud vím na stole není, tedy neexistuje žádný požadavek ze strany státní ochrany přírody na myslivce. Tedy po mě chcete, abych vysvětlil požadavek, který nezastávám a který současně neexistuje, který by ale možná mohl vzniknout? Uvědomujete si tu absurditu? :-)
Odpovědět
Hu

Hunter

24.11.2020 21:52 Reaguje na Václav John
Asi nerozumíte česky. Celou dobu je tady diskuze o odstranění problémových jedinců, nikoliv o plošné regulaci populace lovem.
Odpovědět
VJ

Václav John

24.11.2020 22:32 Reaguje na Hunter
Doteď jsem se snažil být slušný, ale problém bude spíš na straně logického uvažování. A nikoliv u mě. Jednak mi tady podsouváte názor, který nezastávám, a chete po mě, abych ho vysvětlil a následně mi podsouváte tvrzení, které jsem nenapsal (plošné regulace) a používáte ho jako odůvodnění k tomu, že neumím česky. Na to už se velmi těžce reaguje.

O plošné regulaci jsem nepsal a jestli se bavíme o odstřelu problematických jedinců, tak se na mě nezlobte, ale to JE regulace vlka. Nebo chcete tvrdit, že odstřelem problematických jedinců vlků přibývá?
Odpovědět
Hu

Hunter

24.11.2020 23:11 Reaguje na Václav John
Dobře, tak jinak. Jak řeší OOP problematiku problémových jedinců tohoto druhu?
Odpovědět
VJ

Václav John

25.11.2020 23:06 Reaguje na Hunter
Na tuhle otázku vám bohužel nedokážu přesně odpovědět, protože vlkem jsem se nikdy nezabýval, vezmětě prosím v úvahu, že vlka nějakým způsobem řeší tak necelé procento ochranářů u nás, spíš ještě méně. Aktuálně se co jsem slyšel, se proplácí náhrady a další možnosti se zvažují. Předpokládám, že vzhledem k vývoji u nás i v Evropě (vlků přibývá a škody rostou) tak pokud ten trend bude dál pokračovat, tak se dopracujeme k nějaké formě regulace. Kdybych si měl tipnout, tak si tipnu, že ano. Ale je to jen můj osobní názor, nicméně je logické, že pokud konfliktní druh (což vlk bohužel je) již není bezprostředně ohrožený vyhubením, bývá jeho odlov následně povolen.

Pokud jste otázku předtím myslel tak, že hrozí, že někdo bude požadovat po myslivcích, aby vlky stříleli, tak to nedokážu říct. Dovedu si představit, že by v takové situaci byl nabídnut legální odlov myslivcům jako možnost. Pokud by měli zájem, šlo by to chápat jako vstřícný krok (směrem k myslivcům), pokud by se tím cítili uražení (že musí za někoho tahat horké kaštany), tak je férové zajistit to nějak jinak a nikdo je k tomu (doufám) nebude nutit.
Odpovědět
Hu

Hunter

26.11.2020 04:37 Reaguje na Václav John
Co je na tom za vstřícný krok směrem k myslivcům? Že ve svém volném čase zdarma budou řešit průsery OOP a pošahaných enviroaktivistů a ještě riskovat napadání z jejich strany? Víte jak to vypadá v Německu?

"Tento vlk se poprvé představil na severu Německa v létě 2018. V následujících měsících zabil více než 60 ovcí v okresech Steinburg, Pinneberg a Segeberg. Opakovaně překonával speciální protivlčí ploty vysoké i 140 cm. Ministerstvo životního prostředí ve Šlesvicku-Holštýnsku proto chování vlka klasifikovalo jako „problematické“ a schválilo jeho odstranění.

Nejprve jej mohla pronásledovat pouze tajná skupina odborníků pověřená ministerstvem (MELUND). Vzhledem k tomu, že tito odborníci byli neúspěšní, ministerstvo požádalo 175 myslivců z regionu, aby nebezpečného vlka zastřelili. Dostali na to dva týdny. Vzhledem ke kampani ochránců vlků proti lovcům, byl jejich zájem minimální. Bojí se ztráty anonymity a osobních útoků ze strany zelených aktivistů. Aktivisté za práva zvířat totiž hlasitě kritizovali oficiální povolení ke střelbě na problémového vlka."

Hlavně že ti odborníci stáli asi 70 000 Eur.

https://vlktravunezere.cz/situace-v-zahranici/nemecko/jeden-problemovy-vlk-stoji-az-32-milionu-korun/
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.11.2020 11:27 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jsem toho názoru, že bude třeba likvidovat problematicky se chovající jedince, tedy hlavně ty, kteří vedou smečku k útoku na stádo. To znamená, že likvidovat by to měl farmář nebo jím pověřený pracovník, ideálně v době útoku. Už proto, aby se útok na stádo zbylým vlkům propojil s rizikem smrtící střelby.
Odpovědět
re

regis24

19.11.2020 11:40 Reaguje na Jan Šimůnek
A jak budete ty jedince identifikovat? A proč by to měl dělat farmář, chovatel? On přes den chová ty ovce a v noci musí spát. Pověřená osoba - kdo ji bude platit? Proč by měl třeba ten chovatel? Vlci nejsou jeho, vlci jsou státu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.11.2020 14:24 Reaguje na regis24
Během útoku mají jakousi dělbu práce. Podle toho by se to poznat mohlo. Jinak nevidím důvod, proč by nemohli být zlikvidováni armádou a její technikou. Takový kulomet je mnohem účinnější než puška.
Odpovědět
re

regis24

19.11.2020 14:38 Reaguje na Jan Šimůnek
To mi budete muset trochu lépe vysvětlit. Vlci útočí převážně v noci, takže je tma. Armádní technika je k ničemu - to se ukázalo už při AMO na Zlínsku. Takže příklad - je noc, je tma. Smečka třeba 10 vlků zaútočí na stádo. Mají určitou taktiku. Pořád ok, to bych pochopil. Já je sleduji pomocí termovize, takže je vidím a rozeznám vlka od ovce, velkého vlka od malého vlka. Jak mám poznat toho který to vede? Těžko budou všichni na jednom místě, že ano... Zorné pole běžně dostupných termovizí a přístrojů NV je celkem omezené, takže budu rád, když udržím pár jedinců pod dohledem.
Ono to chce trochu reality do těch pohádek a představ.
Jo a k té armádě nebo třeba policii. Proč by to měli řešit oni? Hádejte kdo je platí?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.11.2020 13:36 Reaguje na Jan Šimůnek
To nie je až taký dobrý nápad. Zastrelením alfa jedincov dochádza k rozpadu svorky a začínajú sa rozmnožovať aj jedince ktoré v svorke nemohli mať mladé. Ak by svorka utrpela straty počas útoku na ovce, bude sa tomu miestu vyhýbať a je pravdepodobné že si negatívnu skúsenosť zapamätajú. Ak taká svorka zostane pohromade bude podstatne menej nebezpečná ako samostatne loviace a množiace sa zvieratá.
Odpovědět
re

regis24

19.11.2020 14:22 Reaguje na Vladimir Mertan
Taky se zeptám. Jak při útoku na stádo, v noci (to znamená, že je tma) rozliším toho konkrétního jedince? Jestli je to Alfa samec nebo samice? Jestli to problémový jedinec?
Jak se to pozná ve chvíli, kdy smečka útočí na stádo a vidím třeba jen jednoho nebo dva jedince (přičemž smečka má třeba 10 členů)?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.11.2020 21:14 Reaguje na regis24
To sa samozrejme dosť dobre rozoznať nedá. Ak je možnosť porovnania, nestrieľať úplne najväčšieho jedinca. Inak je to lotéria.
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

19.11.2020 21:36 Reaguje na Vladimir Mertan
Ten největší nemusí být alfa a ve smečce se hierarchie mění pořád.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.11.2020 21:59 Reaguje na Leon Zumr
Pokial viem, funguje to tak že alfa samica stále stresuje zvyšné samice a tie potom nemôžu byť plodné. Vo svorke sa množí sa iba alfa pár. Samozrejme že na sebe nemajú napísané alfa. Nutne ten najvačší vlk nemusí byť alfa ale ak sa strelí menší jedinec tak je slušná pravdepodobnosť že to nebude vodca svorky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.11.2020 14:22 Reaguje na Vladimir Mertan
Problém je že právě tihle jedinci jsou nositeli rizika. Z trochou nadsázky: Po WW2 nebyli popraveni všichni Němci, ale ti, kteří vedli Německo do války a ti, kteří se dopustili nejvýznamnějších zločinů (a to ještě ne moc důsledně). Vlčí smečka je jistě organizována primitivněji než nacistický stát, ale ti vůdčí jednici jsou rozhodující pro její chování. Jestli se smečka rozpadne a rozuteče někam, kde nebude v konfliktu se zájmy lidí, ať se tak klidně stane. Pokud se nějaké její části do konfliktu s lidmi dostanou, tak se holt bude zase střílet.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 16:21 Reaguje na Vladimir Mertan
Já si myslím, že žádná tragedie nenastane, prostě vznikne nový alfa pár.
Odpovědět
JS

Josef Suchomel

19.11.2020 19:28 Reaguje na Hunter
Může vzniknout více párů, které se budou snažit rozmnožit - a pak budete mít víc vlků....)))
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 20:05 Reaguje na Josef Suchomel
O tom silně pochybuji. Navíc údajně existuje studie, která teorii o alfa páru značně zpochybňuje, to prý platí jen u dospělých v zajetí, zatímco v přírodě je smečka organizována spíše jako rovina. Bohužel nemám ani název, ani kde bylo publikováno, pouze kopii jakési novinové zprávy. Nemáte bližší informaci?
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 20:06 Reaguje na Hunter
ne rovina, ale rodina :-)
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:14 Reaguje na Hunter
Takže Vy vycházíze z nějakých novinových zpráv? Jak typické pro mnohé myslivce...
Odpovědět
Hu

Hunter

25.11.2020 11:51 Reaguje na Karel Pavelka
Ne, právě že bych si rád přečetl originální publikovanou práci, proto jsem se na to ptal.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2020 20:15 Reaguje na Josef Suchomel
To mi připomíná teorii velkého košického myslitele Joži Begaly, který tvrdil, čím že víc se zajíci loví, tím rychleji se množí. Vysvětloval to tzv. kompenzační natalitou. Tak kde tedy jsou zlaté šedesátky?-)))
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 20:35 Reaguje na Karel Zvářal
Jožko byl velký odborník :-):-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.11.2020 08:28 Reaguje na Josef Suchomel
No a o to přece vlkofilům jde. Mít víc vlků, protože vlků není nikdy dost.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.11.2020 21:08 Reaguje na Hunter
http://www.sopsr.sk/files/PS-o-vlka-draveho-na-Slovensku.pdf Obdobie párenia prebieha od januára asi do polovice marca. Vlčica je schopná oplodnenia asi len
jeden týždeň počas ruje. Aj u vlka samca prebieha spermatogenéza iba v zime, mimo tohto obdobia
nie je schopný oplodnenia. V ucelenej rodinnej jednotke, kde nedošlo k strate dospelých sa párenia
zúčastňuje tzv. alfa pár. Ostatné samice a samce nie sú pripustené dominantnými jedincami k páreniu.
Mláďatá v našich podmienkach sa rodia od prvej dekády marca do polovice mája. Brloh býva buď povrchový, polootvorený alebo podzemný. Je veľmi dobre ukrytý a v prípade jeho odhalenia človekom,
vlčica prenosí potomstvo na iné miesto. Počet mláďat vo vrhu sa pohybuje od 1 do 13, ale spravidla
býva medzi 4 – 8 (OKARMA 1997, SIDORVICH et al. 2007). Vĺčatá už po 14 dňoch vychádzajú z brloha na
povrch, ale ďalej od neho zachádzajú oveľa neskôr. Imprinting prebieha u nich veľmi zavčasu do 20-
teho dňa života. O potomstvo sa starajú obidvaja rodičia, ale aj ostatní členovia svorky. Najprv nosia
potravu mláďatám v žalúdku, ktorú im čiastočne natrávenú vyvrhujú, neskôr im prinášajú kusy mäsa.
V júli až auguste sa štence premiestňujú na tzv. zhromaždiská, kde zotrvajú niekoľko dní a kde im
členovia svorky prinášajú potravu. Po opustení zhromaždiska tu možno nájsť veľa trusu, kostí a iných
zvyškov koristi. Tráva je pováľaná na pomerne veľkej ploche. Asi od septembra sú mláďatá mobilnejšie a dokážu nasledovať ostatných členov svorky. V nasledujúcej zime sú telesne dobre vyvinuté
a veľkosťou sa len málo líšia od dospelých.
Vo svorkách, kde došlo k strate hierarchicky najvyššie postavených jedincov, je spôsob rozmnožovania a výchovy potomstva odlišný. V takýchto prípadoch nastupuje mechanizmus, ktorý kompenzuje
mortalitu. Úbytok jedincov sa svorka a populácia snažia nahradiť (SIDOROVICH et al. 2007). Vyskytujú
sa viacnásobné vrhy vo svorke, to znamená, že viacero vlčíc má súčasne potomstvo. Sú známe prípady, že dve vlčice vychovajú mláďatá v jednom brlohu. Pri veľkých stratách sa v populácii začne rodiť
viacej samíc ako samcov. Známe sú prípady, keď vlčica sama vychovala menej početné potomstvo
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.11.2020 15:38 Reaguje na Vladimir Mertan
Zajímavé informace. Mnohé z toho jsem nevěděla.
Odpovědět
Hu

Hunter

20.11.2020 19:22 Reaguje na Majka Kletečková
To asi nikoho nepřekvapuje.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.11.2020 15:36 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Souhlasím s tím, že vlkobijci zde vůbec neberou v potaz chyby chovatelů. Děravé ploty, vypasený porost v místech, kam pastvina vůbec nezasahuje. Protistrana je podle mého mínění daleko serióznější a slušnější v prezentaci svých názorů.

Ano, kombinace elektrických ohradníků s pasteveckými psy by vlčí smečku ve většině případů odradila. Také mi připadá, že tyhle argumenty nikdo z vlkobijců nebere a každého, kdo na to poukáže, považují za debila.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.11.2020 18:06 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nebojte. Vlci nejsou chodci aby si vybírali osvětlené cesty a chodníky. Navíc jich je jistě víc než je přiznáno. Takže zatím pěkně přirůstají jejich počty.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

20.11.2020 12:54 Reaguje na Michal Ukropec
Evidence vlků je velice dobře zdokumentována díky obětavé práci Hnutí Duha a Vlčích hlídek, které Duha metodicky vede. Stavy se monitorují několika metodami včetně odečtů ze stopních drah, trusu a fotopastí. To, co píšete, platí u myslivecké praxe. Čili o vlcích je velice dobrý přehled prakticky on-line, navíc jsou sledování v pohraničí i z polské strany. Nemějte prosím domněnky. Děkuji velice. Hezký den.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.11.2020 15:08 Reaguje na Jiří Malík
Tak to víte přesně kolik je u nás vlků. Můžu znát číslo?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.11.2020 14:07 Reaguje na Jarek Schindler
Tak jak vidím nemůžu. Ona ta evidence vlků asi nebude tak dobře zdokumentována. Ono to bude asi stejné jako na tom Slovensku. Tam ochranáři také udávají u šelem minimální stav. Pokud si dobře pamatuji tak to vycházelo asi na polovinu oproti polovnícké statistice.
Odpovědět
Hu

Hunter

24.11.2020 08:47 Reaguje na Jarek Schindler
Pan Malík má evidentně spostu řečí, ale fakta nemá žádná.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

19.11.2020 19:42 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Rozumný myslivec si svého vlka namaže a ne aby si ho střílel.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.11.2020 15:42 Reaguje na Pavel Jeřábek
Souhlas. A kromě mazání prý pomáhá:

„ Na akutní zánět fungují vysychavé obklady z dubové kůry nebo z velmi světlého roztoku hypermanganu. Ty přikládáme na postižená místa na deset až patnáct minut několikrát denně,“ radí kožní lékař.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.11.2020 06:17 Reaguje na Majka Kletečková
Koukám, že s tím máte bohaté zkušenosti paní Kletečková. Rozumný myslivec vlka nechytá.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.11.2020 08:03
Takto bych si představoval rozumný náhled na věc. Velice dobrý článek.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 08:19 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrin, mohu mít na Vás odborný dotaz z agro oblasti zcela mimo vlka? Už jste slyšel o setí hrachu na podzim? Díky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.11.2020 08:54 Reaguje na Hunter
Nejspíš zelené hnojení
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 09:03 Reaguje na Jakub Graňák
To asi ne. Na vysvětlenou, u kamaráda v honitbě po starém pánovi se hospodaření chopila jeho dcera a rozhodla se hospodařit eko. Takže teď zasela hrách, a protože eko, tak nemořenou sadbu. Já jsem původní profesí zootechnik a taje agro mi jsou víceméně utajeny, nicméně pokud vím, tak hrách se vždy sel na jaře a setí na podzim považuji za nesmysl. V tomhle případě je víc než jisté, že do jara tu sadbu zlikviduje černá zvěř a mufloni. Teď jsme tam sice instalovali pachové ohradníky, ale dopředu předpokládáme spory o škody.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.11.2020 09:08 Reaguje na Hunter
Ještě mohlo jít o meziplodinu, pokud to sela ve směsce někdy v srpnu, jinak dneska exispuje už i ozimý hrách, tuším nějaké francouzké odrůdy
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 09:26 Reaguje na Jakub Graňák
Ne, sela to teď o víkendu a nejedná se o meziplodinu. O ozimém hrachu jsem nikdy neslyšel a pokoušel jsem se něco najít na internetu, ale nikde nic. Ale možné je všechno, člověk se pořád učí. A trošku pochybuji, že francouzská odrůda vydrží teploty u nás, i když hrách je celkem odolný.
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

19.11.2020 09:54 Reaguje na Hunter
Taky jsem zíral a on už existuje https://selgen.cz/luskoviny/hrach-ozimy/
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 10:00 Reaguje na Leon Zumr
Díky moc!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.11.2020 10:10 Reaguje na Hunter
Tak jestli to sela teď tak z toho bude h..no, protože to nestihne vyklíčit, takže ten porost (pokud nějaký bude) příjde o hlavní přednost v podobě odolnosti proti jarním přísuškům. Jinak to přezimuje i v naších podmínkách dobře.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 10:20 Reaguje na Jakub Graňák
Jj, taky je otázka, jaký budou mrazy. Podle mě to má vymyšlený tak, že zkásne dotace na ekozemědělství a zkusí uplatnit nějaký nesmyslný škody, až to vymrzne. Loni takhle nějak zkoušela ječmen, prý výnos 1,5q/ha.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.11.2020 10:50 Reaguje na Hunter
Samozřejmě. Existuje ozimý hrách, ale upřímně řečeno, v naší oblasti ho nikdo nepěstuje. Vedle sousedi to zkoušeli, ale odešli od něj. Pokud vím, tak současné dostupné odrůdy jsou bohužel citlivé vůči chorobám, tudíž paseku nemusí způsobit mráz, ale právě choroby. Je možné, že do budoucna se podaří toto odstranit a pak by samozřejmě ozimý hrách byl lepší než jarní, ale zatím nedosahuje kvalit toho jarního.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.11.2020 10:59 Reaguje na pavel peregrin
Ještě dodatek- existuje také ozimý mák, ale je to stejná písnička jako u hrachu- velká náchylnost k chorobám, speciálně k plísni makové, tudíž ochrana je nezbytně nutná a další mínus je velká cena osiva oproti jarnímu.
Pak lze sít i jarní mák na podzim, ale to už je skutečně vabank. Podle mých zkušeností podzimní výsev jarního máku vydrží teplotu do -7C, pokud ale přijdou teploty přes -10C, tak výsev jde do kopru. Nicméně vždy to někdo zkusí a občas se zadaří. Nelze to ale v žádném případě zevšeobecňovat a vydávat za progresivní způsob pěstování. Je to vždy o lokalitě a zkušenostech pěstitele, v nemalé míře také o štěstí na průběh sezony.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 11:17 Reaguje na pavel peregrin
Děkuji a omlouvám se všem za diskuzi OT.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

20.11.2020 12:55 Reaguje na pavel peregrin
Boužel článek je opravdu jako kdyby ho psal někdo z paneláku :-) Viz můj koment výše. Hezký den.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.11.2020 08:21
Napsal jste přesně to, jak uvažují všichni normálně myslící lidé, kteří
nejsou pro kompletní vybití vlků, ale hlavně o umožnění tkzv."vyprášení
kožichu". Vlk bez negativní zkušenosti s člověkem bude nebezpečný časem
i lidem a čím dříve se mu opět toto vštípí, tím lépe. Bohužel toto jejich
nekritičtí zastánci nechtějí slyšet a jsou to ochotni nechat dojít až do
extrému s ploty pro domácí zvířata a lidi a s krajinou pro pár stovek
vlků, kteří si budou k lidem chodit pro potravu jako do supermarketu a bez
placení. Cena za ovce musí být bolestná a vlk pochopí, že to není dar,
ale draze zaplacené zboží. Nejsme v pohádkách a darem si nekoupíme vlčí
přízeň, protože si to vysvětluje jako lidskou slabost, kterou tak náležitě umí využít. Zcestnost takové ochrany pochopí snad každý normálně myslící
člověk, mimo fanatiků a mentálně opožděných jedinců. Děkuji za shrnutí všech základních tézí soužití člověka a šelem v naší velice hustě obydlené zemi.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.11.2020 10:38
Veškerou vinu za rozkol mezi ochranáři a myslivci s farmáři v problematice návratu velké šelmy,vlka obecného, nese AOPK ČR a jmenovitě její ředitel RNDr. František Pelc.

Téměř všichni chápeme zájem na zajištění existence ohroženého živočicha v souladu s evropskou směrnicí i v podmínkách ČR. V tom problém nevidím.

Každý projekt však musí splňovat některé zásadní principy - měl by být zpracován za účasti odborných orgánů státní správy a samosprávy a zejména dotčené veřejnosti (chovatelé,myslivci,farmáři, spolky...) a výsledkem by měl být rozumný kompromis vyjadřující veřejný zájem.

Plán péče o vlka je však diktátem jediného státního orgánu (AOPK) , který nehledí na práva ostatních účastníku projektu a zcela nezákonně pošlapává jejich práva.

Výsledkem je rozkmotřená společnost , obrovské materiální škody, poškozování krajiny zejména její plánovanou fragmentací, de facto vymýcení jednoho z nejlepších ekologických nástrojů na správu krajiny (pastevectví) a ohrožení existence stovek drobných podnikatelů v zemědělství, kteří se zaměřili na tolik žádoucí chov ovcí,koz,koní apod.

Ředitel AOPK ČR a jeho soukmenovci tak vlkovi prokázal skutečně medvědí službu. Spolehlivě rozdmýchal až extrémní nenávist vůči této ohrožené šelmě a spolehlivě sešikoval odpůrce vlčích smeček do jednoho šiku - od těch velmi umírněných až po skutečně extremistické jedince.

Vůbec nepochybuji, že vlci budou nelegálně likvidováni od zástřelu po kladení pastí a otrávených návnad. Zcela zbytečně a naši společnost to přijde velmi draho.

Chtěl bych proto veřejně vyzvat AOPK ČR , aby Plán péče o vlka za účasti dotčených stran zásadně přepracovala a předložila plán rozumný, sice kompromisní, ale veřejností a odborníky přijatelný v souladu s českým i evropským právem.
Odpovědět
DA

DAG

19.11.2020 11:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pod všechno co jste napsal bych se klidně podepsal.
Vše naprosto přesně, věcně a jasně vysvětleno.
Souhlasím, také s vaším konstatováním a popisem rozdělení společnosti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.11.2020 11:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je mi velice líto:
V naší krajině nemáme prostory, kde by vlci mohli žít nekonfliktně s lidmi. ten stav trvá už někdy od 18. století a byl důvodem k jejich vyhubení. Za komunistů teoreticky mohli žít ve vyklizeném v pohraničním pásmu se západními státy, případně v hypertrofovaných vojenských prostorech. Jenže komunisté nebyli takoví magoři jak vedení EU a vlky tam nevysadili ...
Odpovědět
re

regis24

19.11.2020 11:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinkler, výzvám se AOPK směje. Stejně jako se směje hospodářům v krajině. Plánem péče o vlka si s nimi přímo utřela řiť.
Řešení je nasnadě, sám jste to i psal. V první řadě vyhodit okamžitě Pelce a další osoby zodpovědné za tento program. Stejně tak vyčistit správy CHKO kde se nacházejí další nekompetentní osoby.
Okamžitě odstřihnout penězovody na pochybné monitoringy a výzkumy ekologických organizací. A tyto peníze investovat do krajiny a lidí kteří v ní skutečně hospodaří a starají se o ni.
Odpovědět
MG

Milan G

19.11.2020 13:21 Reaguje na regis24
Tak jest. A týká se to nejenom CHKO ale i NP.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.11.2020 14:25 Reaguje na regis24
Bude třeba v příštím roce provolit do parlamentu strany, které tuhle instituci bez náhrady zruší.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:40 Reaguje na regis24
JO pan je revolucionář nebo spíše bolševik...Naštěstí ty doby jsou za námi a kompetentní není ten, kdo si to o sobě myslí, ale kdo má na to vzdělání a svoji odbornost prokázal např. publikacemi v odborných časopisech a přednáškami na odborných konferencích..Obojí podléhá recenznímu řízení, takže ne každý článek či přenáška jsou přijaty...
Odpovědět
Hu

Hunter

25.11.2020 11:54 Reaguje na Karel Pavelka
Třeba takový muzejní věstník, to má panečku citační index až by se jeden divil :-). A to recenzní řízení, fakt dost dobrý :-).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.11.2020 13:19
Ministerstvo životného prostredia SR (MŽP SR) pripravilo vyhlášku, ktorá bude mať výrazne negatívne dopady nie len na chov hospodárskych zvierat, ale aj na slobodu pohybu ľudí v prírode a biotop voľne žijúcej zveri a živočíchov. MŽP požaduje od chovateľov oviec, ako prevenciu pred vznikom škôd spôsobených veľkými šelmami, zaobstarať si viac ako 12 000 dospelých pastierskych strážnych psov, alebo zvieratá oplotiť, či zavrieť do maštale. Zväz chovateľov oviec a kôz na Slovensku (ZCHOK) žiada ministra Budaja, aby návrh vyhlášky okamžite stiahol a nezbavoval svoj rezort zodpovednosti za škody spôsobované predátormi .
Ak by chovatelia chceli ochrániť všetkých 330 000 oviec a kôz na 5 747 farmách, museli by zabezpečiť viac ako 12 000 dospelých psov
Takáto povinnosť, kladená chovateľom oviec, môže navyše vážne ohroziť bezpečnosť ľudí pohybujúcich sa v prírode
Absurdnosť vyhlášky pokračuje ďalšími požiadavkami. Ak chovateľ nevie zabezpečiť vhodných psov, môže zvoliť ešte oplotenie pasienkov elektrickými ohradníkmi so zvýšeným výkonom, alebo vybudovať trvalé neprerušené oplotenie vysoké aspoň 180 cm, ktoré je vybavené zábranou proti podhrabaniu a kombinované s elektrickým ohradníkom.
https://zchok.sk/wp-content/uploads/18-11-2020-ZCHOK-TS-Budaj_ohrozuje_ludi_krajinu.pdf?fbclid=IwAR1WCf2s6DsV3SCOVjOa5mHv02-UkrkjWlDbMj0HTM-gmcgqk2hYn_h9MpI
Odpovědět
re

regis24

19.11.2020 13:33 Reaguje na Jarek Schindler

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Hu

Hunter

19.11.2020 19:19 Reaguje na regis24
Však taky získal nové indiánské jméno, od té doby, co prohlásil, že medvědy do intravilánu obcí prý lákají myslivci, aby je pak mohli střílet, tak je na Slovensku prý známý jako Blbudaj :-).
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.11.2020 16:01 Reaguje na Jarek Schindler
Navržená vyhláška MŽP SR, obnášející zvýšení počtu pasteveckých psů na Slovensku, je mi sympatická.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.11.2020 02:09 Reaguje na Majka Kletečková
No Slovákům se, jak je vidět, tak sympatická nezdá. Kde chcete například vzít tolik psů, Nebo všechno zadrátujme a potom brečme že jsme si zadrátovali migrační trasy pro zvěř nebo, že sami žijeme mezi ploty. Výborné.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.11.2020 13:37
Musím pochváliť dobrý článok p. Zvářala.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.11.2020 14:36
Nemyslím si, že by bylo ku prospěchu věci pokud by myslivci vlka lovili. Vůbec bych se v tom neangažoval. Naopak ČMMJ by měla navrhnout a tlačit na snížení nájmu a vlastníkům toto snížení kompenzovat z peněz MŽP, všude tam kde se vlk vyskytuje. Dále by se v honitbách s přítomností vlka neměly platit škody zvěří a tyto škody by opět platilo MŽP. Vlk je přece garantem toho, že likvidací spárkaté zvěře ozdraví les a tak žádné škody nebudou. No a i podle pana Malíka vlky a další predátory potřebujeme pro záchranu lesů. No tak ať se na té záchraně lesů také podílejí.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

20.11.2020 13:13 Reaguje na Jarek Schindler
Koukám, že jste aktivní všude :-). Oni se na ní podílejí, Jarku :-) Ale zatím jich je opravdu příliš málo na ty stoky tisíc přemnožené spárkaté. Víte, ono veškeré konstrukty o ovládání přírody jsou marné. Jak je vidět, nepoučili se komunisti s větrem a deštěm, omyly pokračují dál - střelba vlků, zbytečná regulace predátorů. Nechápu, když to máme kolem stovky vlků a všude masivní přezvěření, které myslivci nejsou schopni regulovat, proč by s tím neměla pomoct příroda. Z mysliveckého zákona jasně plyne, že přezvěření je de facto nemožné a jsou za to pokuty (a obrovské škody nejen v lesích v miliardách). A když se konečně najde něco, co si s tím v čase poradí, tak to hned chceme střílet? Proč? Zkuste si na to odpovědět. Mě napadá je jedno, když vynecháme oprávněná zájem pastevců minimalizovat škody vlkem. Myslivci berou vlka (i když to nemohou veřejně přiznat) jako škodnou, která jim loví jejich maso a ohrožuje plnost mražáků. Pokud by se ale myslivci chovali jako rozumní lidí jako celek, tak musí začít plesat, že jim jejich opravdu drastickou chybu za miliardy, které dodnes NIKDO nehradí, pomohou vlci sanovat. Měli by se modlit za každého nového vlka a být rádi za jejich rozšíření po celém území ČR. Namísto toho dělají pravý opak. Vedou halasnou falešně vlajkovou kampaň proti vlkovi (čímž porušují svůj vlastní zákon o myslivosti mj.) a přikrmují nejenom v těchto mírných zimách, ale někde i celoročně, aby populace spárkaté nadále bobtnala a mohla se více rozmnožovat. A tak se ptám já: kdo bude hradit škody ve výši 5 miliard Kč na lesích (úhrada za úbytek dřevní hmoty v čase, náklady za nadměrnou ochranu před okusem atd.) a na zemědělské produkci, zde ještě ani škody rytím na polích a loukách a části zkonzumované potravy zemědělci snad ani nemají vyčísleny! A vzhdele ke klimatické změně a suchu a povodním: co potřebujeme více? Lesy nebo pastviny? Všichni tady děláte, jako o krajinu pečovali jen pastevci a měli škody jen oni. Ale v krajině se pohybují mnohem důležitější hráči, jak z hlediska ekologie a ekonomiky. Jakmile se jednou se začnou brát za svá práva ohledně škod stejně vehementně, jako pastevci, myslivost, pokud bude provozována jako dosud, skončí ze dne na den.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.11.2020 16:39 Reaguje na Jiří Malík
Pobavit umíte pane Malíku. Možná jsem se vyjádřil nepřesně či neadresně ale nepochopil jste to. Pokud píši ať se na té "záchraně lesů" také podílejí, tak nemyslím vlky ale vás, Duhu a její vlčí hlídky, AOPK, MŽP. No a podílením myslím podílení finanční. Čeho by se mělo týkat si můžete přečíst výše.
Nepotřebuji, aby za mě vlci něco sanovali. Jak a co je škoda je snad přesně dáno vyhláškou. No a škody se platí.
Koukám, že jste nezapomněl na mražáky. Taky příznačný a celkem vše objasňující argument.
Ekobludy o miliardových škodách a výpočet pana Erbera považuji za nesmysl. Navíc při dnešních cenách dříví, i pokud by byl relevantní skočí pronikavě dolů.
Do škod se totiž dá započítávat pouze to co jde prokázat. Prokazovat úbytek hmoty v čase či škodu na dříví které se normálně nezpracovává je nesmysl. Jak do těch škod zapadá třeba požadavek na ponechání části dřeva k zetlení. Z toho dřeva by se podle pana Erbera měla také platit škoda.
Pokud bych chtěl stejným způsobem počítat škody vlky, chtěl bych aby ty škody hradili ti co vlky chtějí. Tedy třeba vás. Otevřete peněženku.
No a do škod by se potom započítaly náklady na veškerou ochranu domácích zvířat. Úhrada by nebyla pouze za prokázané stržené zvířata ale musela by se započítat škoda za ještě nenarozená mláďata těch stržených ovcí. No a ta nenarozená mláďata přece budou mít také mláďata. Také by to byl úbytek, byť ne dříví ale ovcí v čase. Buďte rád že se škody počítají tak jak se počítají, protože počítat je stylem co by kdy by, dle pana Erbera, tak se nedoplatíte.
Masívní přezvěření? Proboha co to je za číslo? Pokud počítáte přezvěření jako jste to počítal u černé tak potěš pánbůh. Plácáte nesmysly.
Co víte o přikrmování? Jako ekolog by jste mohl mít alespoň nějaké základní znalosti o zvěři. Bohužel. Já vám to vysvětlovat nebudu.
To celoroční přikrmování není aby populace "nabobtnala ale jedná se o odváděcí přikrmování aby například černá zůstala v lese. Chce to neplést si to s vnaděním. To je zase důležité pro snižování těch stavů "přemnožené zvěře". Atd.
V krajině se pohybují důležitější hráči? Nic důležitějšího než ekology jako vy a různé ochránce jsem zatím ještě nepotkal. Můžete se upřesnit.
No a to, že je vám myslivost trnem v oku je snad každému jasné. Netrapte se tím, nejste sám. Takových jako vy se najdou tuny.
Odpovědět
VJ

Václav John

23.11.2020 22:51 Reaguje na Jarek Schindler
Podívejte se,
zapomínáte na důležitou věc - nejsou to ekologická hnutí, myslivci a dokonce ani ochranáři, kdo nastavuje pravidla a zákony. Je to stát, který to dělá (resp. konkrétní vláda, která ten zákon schvaluje). Zákony můžou být dobré nebo špatné a můžou a nemusí se nám líbit, ale nelze je nedodržovat jen proto, že se nám nelíbí. Tedy je to stát, kde dnes legislativní chrání vlka, nikoliv třeba Hnutí Duha, je to stát, kdo dnes vyplácí škody a byl to opět stát, který kdysi naopak uzákonil, že se za vlky vyplácelo zástřelné. Pokud se dnes u nás vyskytují vlci, není to zásluha aktivistických skupin, ale je to dané nastavením přísné ochrany v Německu, Polsku a ČR (kdyby byla ochrana jen v ČR, ale v zahraničí ne, vlci by se k nám nedostali). Ochranáři na úrovni státní ochrany přírody zákony nevytváří, jen jsou povinni se jimi řídit a jako každý jiný jsou trestně odpovědní, pokud by nějaký zákon porušili.

Pokud chcete říct, že jsou u nás tuny lidí, kterým vadí myslivost (možná se budete divit, ale nepatřím mezi ně), proč si myslíte, že to tak je?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2020 07:37 Reaguje na Václav John
Ochranáři na úrovni státní ochrany přírody si utvářejí vlastní zákony, kterými se řídí. Jsou hojně zastoupeni v ústředí konkrétních redakcí. V jednom z citovaných článků jste se mohl dočíst, jak ve třech envi redakcích odmítli text otisknout (vrácen bez odůvodnění). Proč? Neslučoval se s jejich vírou, s jejich dogmatem. Mohli pod článek napsat vlastní komentář (pohled), nebo jen běžnou větu: názor redakce se neztotožňuje s obsahem článku.

Takto se manipuluje s veřejným míněním, že se předkládá jen jeden úhel pohledu. Zákony, které vláda schvaluje, někdo předkládá. Ten někdo je pod trvalým tlakem těchto zájmových organizací, která si "pravidla hry" z velké míry určují.

Vlk je téma, na kterém najít shodu, je dosti složité. Současné problémy během pár let s tolerancí vlka dospějí do takových rozměrů, které nechci ani předjímat.

Odpovědět
VJ

Václav John

24.11.2020 21:32 Reaguje na Karel Zvářal
"Ochranáři na úrovni státní ochrany přírody si utvářejí vlastní zákony, kterými se řídí."

To ale nelze. Pokud chcete napsat, že se vám nelíbí co státní ochrana přírody dělá, nebo co si myslí, tak je to Váš názor. Jakákoliv organizace může mít vastní pravidla a dělat si téměř co chce, ale nesmí to být v rozporu se zákony státu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.11.2020 07:41 Reaguje na Václav John
Jste ukázkový demagog, který si vyzobne jednu větu z kontextu a tu "rozporuje".

Proč jste nekomentoval odpor k publikování textu s rozdíným názorem?? Nejvyšším zákonem ČR je Ústava a právo svobodného projevu. Pokud je mi v tom bráněno, má toto bratrstvo totalitární manýry. A vy k nim máte též velmi blízko!
Odpovědět
VJ

Václav John

25.11.2020 23:09 Reaguje na Karel Zvářal
Možná že jsem demagog a možná že mám totalitní názory, ale taky už jsem něco publikoval a taky mi někdy byl článek odmítnut, nicméně každý časopis má právo si určit co otiskne a osobně jsem se tím nikdy necítil uražený, natož abych to někdo ventiloval.
Odpovědět
VJ

Václav John

25.11.2020 23:10 Reaguje na Václav John
Jasně, člověka to mrzí, ale to je tak všechno.
Odpovědět
VJ

Václav John

25.11.2020 23:58 Reaguje na Václav John
To bych si taky na základě svobody slovy mohl sepsat článek o pokleslé úrovni diskuse na českých webech, přeložit ho třeba do řeči Ainu a pak si stěžovat, že mi to v rozporu se svobodou slova neotiskli v Nature :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.11.2020 03:21 Reaguje na Václav John
Komické na tom bylo, že ve dvou z těch tří redakcí ("výkonný") redaktor to pochválil, napsal, že je to výborné... až to došlo do redakční rady, tak bez vysvětlení to odmítli.

Víte, milý Johne, ono jde okecat všechno, i vražda přítele. Ale jestlliže mám z více zdrojů potvrzené, že psát umím a že mám jedinečná data, tak vrátit článek bez udání důvodů mi přijde při nejmenším sprosté.

V jiné redakci po mně chtěli neustále citace, a já jim píšu - já o tom druhu nepíšu, já ho dlouhodobě studuji, to jsou moje poznatky! A při další korespondenci opět - uvést citace... tak co si máte o takových anonymních rezenzentech myslet... Prostě napadne vás role dobře zahraná Jiřinou B., to zejména v Česku má platnost. A mimochodem, proč bych měl tutlat? Jen ať všichni vědí, jak to u nás chodí!
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:44 Reaguje na Karel Zvářal
Pane kolego, já se skutečně nedivím, že Vám text nechtěli otisknout...POkud Vím, měl jste problémy i s články ohledně potravy sov.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.11.2020 11:06 Reaguje na Karel Pavelka
Děkuji za potvrzení:-)
Odpovědět
Hu

Hunter

24.11.2020 08:14 Reaguje na Václav John
Stát není anonymní složka, legislativa státu je utvářena pod nátlakem zelených khmérů.
Odpovědět
VJ

Václav John

24.11.2020 21:24 Reaguje na Hunter
Ano stát není anonymní složka a je pod vlivem nejrůznějších voličských skupin. Myslivců je stále téměř 100 tisíc, opravdu si myslíte, že nemají žádný vliv na zákony? Jako například zde...

https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/myslivci-nemaji-cim-strilet-obchody-dostaly-nove-vyjimku-abs/r~da19b6842e3311eb8972ac1f6b220ee8/

Naopak bych řekl, že vliv myslivců na legislativu je značný a určitě nejde o skupinu, která by neměla v politice zastání.
Odpovědět
Hu

Hunter

25.11.2020 20:29 Reaguje na Václav John
Tak buďto chcete snižovat stavy spárkaté zvěře nebo nic. No a Beareka je krám zaměřený na sběratelské zbraně a sportovní, myslivci k nim nechodí, proč taky, v nabídce mají jen 1 druh lovecké munice a jen ve 3 rážích, z toho jednu, kterou skoro nikdo nepoužívá. Takže jsou nasraný, protože jim ta vyjíka k ničemu není. Co to má společného s tím, že existuje nějaká celospolečenská objednávka na snížení stavů spárkaté zvěře a snaha o zabránění šíření AMP?
Odpovědět
VJ

Václav John

25.11.2020 23:18 Reaguje na Hunter
Podívejte, já to ale nekritizuju, neuvádím to jako příklad toho, co si ti "zlí myslivci" (ironicky myšleno) dovolují, uvádím to jen jako příklad toho, že myslivci rozhodně mají velký vliv na zákonodárce i v ČR, když si například vyjednali tuhle výjimku.

Píšete, že legislativa je pod nátlakem "zelených khmerů". Ano, jednotlivé skupiny, včetně radikálních eko-fanatiků, mají vliv na legislativu, já pouze ukazuju to, že ten vliv mají i myslivci a ne úplně malý.

Jestli je ten článek napsaný zavádějícím způsobem a vůbec to myslivcům nepomáhá, to nedokážu říct, nepsal jsem ho a do problematiky nevidím, jen cituju a z veřejnhé zdroje. Ale i kdyby to byla podpásovka někoho kdo myslivce nesnáší, pak myslivců je pořád okolo 100 tisíc a vliv na politiku mají velký.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.11.2020 14:52 Reaguje na Václav John
To, co tady tvrdíte o tom státu, myslíte opravdu vážně? Nebo co tak :"Stát jsme my". Tak se to dá také vykládat. Akorát to tak nefunguje, že.
Tak například. Přílepek G7 k zákonu o lesích z pera poslanců Pekarové-Adamové, Balcarové, Holomčíka.
Opravdu chcete tvrdit , že tento přílepek podal stát ke svému užitku? Ten přílepek byl podán v rámci snah co nejvíce poškodit či paralyzovat myslivost a původní myšlenka pochází od HD . Nebo jste přesvědčen, že to stvořila sama paní Adamová-Pekarová? Stačí se informovat na totální masáž před hlasováním a alarmistické výkřiky když byl následně smeten ze stolu. Od koho to nejvíc pocházelo?
Jsou zajímavé stránky "ceskadivocina.cz".
Dovíte se tam třeba, že : DIVOČINU NEMŮŽEME CHRÁNIT V LÁNECH MRTVÉHO LESA". Zajímavé, že na Šumavě ten mrtvý les zas tak moc nevadil. Dál to rozvádět nebudu.
No a zjistíte třeba také jak úzké je spojení mezi AOPK, Hnutím duha a dalšími a jak moc tyto subjekty hovoří nejen do fungování státu. No a na závěr si třeba můžete přečíst, že "tyto webové stránky byly podpořeny grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů."
Opravdu si myslíte, že divočina a snaha o "zdivočení naší krajiny" je v zájmu státu? Že například i současný návrh EK na deset procent rozlohy státu bez činnosti v přírodě , je opravdu zájmem státu?
Ochranáři tedy sice zákony neschvalují ale řekl bych, že se výrazně podílejí na jejich tvorbě, No a potom vymýšlejí i jiné věci. Třeba zrovna ten Program péče o vlka.
Jinak napsal jsem tam víc podmětu k diskuzi a pan Malík , jak je vidět, reagovat nemíní nebo neumí. Můžete to vzít za něj.

Odpovědět
VJ

Václav John

24.11.2020 21:16 Reaguje na Jarek Schindler
Pokud tvrdíte:

"To, co tady tvrdíte o tom státu, myslíte opravdu vážně? Nebo co tak :"Stát jsme my". Tak se to dá také vykládat."

Tak si prosím ještě jednou přečtěte můj příspěvek. Možná, že si to někdo myslí, ale vykládat se to tak nedá. Je spousta zákonů, které se mi nelíbí a mám proti nim výhrady, ale to samo o sobě neznamená, že se jimi nemusím řídit.

"Opravdu si myslíte, že divočina a snaha o "zdivočení naší krajiny" je v zájmu státu? "

Určovat co je a co není v zájmu státu je velice tenký let. Předpokládám, že ani jeden z nás nemá nejmenší vliv na státní politiku (je alespoň ne). Tedy naše názory státní zájem jsou zcela rovnocenné. Nicméně pokud někdo píše "je ve státním zájmu" to a to, lze to většinou přeložit jako "chci aby stát dělal to a to". Protože 10 lidí bude mít 10 různých názorů na to, co by stát měl dělat.

Ohledne "přílepku G7 k zákonu o lesích" nevím vůbec nic a ty poslance neznám. Může mi to trochu osvětlit, o co jde?

"Opravdu si myslíte, že divočina a snaha o "zdivočení naší krajiny" je v zájmu státu? Že například i současný návrh EK na deset procent rozlohy státu bez činnosti v přírodě , je opravdu zájmem státu?"

Ďábel je, jak se říká ukrytý v detailech. Protože ale středoevropská krajina byla tisíce let pod vlivem člověka, nelze ji chránit jako deštné pralesy v Brazílii. Tam pokud chcete udělat něco pro ohrožené druhy, zastavíte kácení. Ve střední Evropě existuje adaptace většiny druhů na extenzivní způsob hospodaření (v lesích i mimo les), pokud nějaký druh mizí, je to obvykle kvůli intenzifikace hospodaření, nikoliv kvůli toho, že se hospodaří. Tedy s tím návrhem bych byl velmi opatrný, aby nebyl spíš ke škodě. Například u nás bezzásahový režim je z důvodo ochrany přírody odůvodnitelný na části Šumavy, kdekoliv jinde ale většinou opět z důvodů ochrany přírody je kontraproduktivní. Chápu, že to vypadá jako paradox, ale pokud máte zájem, můžu to vysvětlit.

PS - Ještě mi přijde, že se dopouštíte jako člověk stojící mimo problematiku jednoho omylu. Chápete ochranu přírody jako jednotnou frontu, existuje ale řada proudů a mezi nimi vždycky není shoda a někdy se vedou i podobně vyostřené diskuse jako tady na ekolistu. Osobně si myslím, že třeba myslivci jsou mnohem jednotnější skupina, jakkoliv i tam se samozřejmě názory liší.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.11.2020 07:04 Reaguje na Václav John
Tak znovu. Napsal jste:
"nejsou to ekologická hnutí, myslivci a dokonce ani ochranáři, kdo nastavuje pravidla a zákony. Je to stát, který to dělá (resp. konkrétní vláda, která ten zákon schvaluje).
Když už tak vláda nic neschvaluje. Konkrétní zákony schvaluje sněmovna a senát. No a zákony předkládají konkrétní lidé. No a tito lidé se při tvorbě těchto zákonu nechávají ovlivňovat různými lobbisty. V horším případě jim tito lobbisti zákon sami připraví. No a ty takzvané neziskové organizace jako je Hnutí Duha jsou v zákonech o přírodě lobbisty největšími. No a špatné je pokud tito lobbisté prorůstají do státní správy. Vazby HD na ČIŽP nebo AOPK jsou obrovské a člověk někdy neví kdo to vůbec mluví a hlavně za koho mluví. Stejně tak to bohužel funguje i v parlamentě EU.
No a problém je ten, že tyto ochranářské skupiny kecají do věcí o kterých nemají ani páru. Samozřejmě údajně vždy ve věci vyšších ideálů. No a ten ideál těchto ekoteroristů. Vyzmizíkovat každého kdo, mimo nich v té přírodě nebo s přírodou pracuje.
To, že ani mezi nimi není shoda je spíš pro pobavení. Tedy alespoň pro mě. A ta neshoda v zásadních věcech svědčí o jediném. O jejich nekompetentnosti.
Ten přílepek G7 si jste určitě schopen najít sám.
Jinak nevím co my chcete vysvětlovat. Současná kampaň Hnutí Duha, nebo že by to byla kampaň AOPK " DIVOČINU NEMŮŽEME CHRÁNIT V LÁNECH MRTVÉHO LESA". Asi smysluplně vysvětlit nejde. Vidíte, člověk nepozná kdo tu kampaň vede. Objevují se tam jména z obou táborů. Hlavně, že je znám dárce peněz.
No a vidím, že za pana Malíka to vzít nechcete.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:48 Reaguje na Jarek Schindler
TO co označujete za lobismus ze strany přírodních nevládek je pouze snaha o záchranu přírody, které podporuje nemalá část naší veřejnosti. LObisté bojují za jiné věci a mají z toho velké peníze..Ale i proti těmto snahám - je i lesnicko dřevařská lobby a vysledek její činnosti je nyní vidět na našich lesích...
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.11.2020 14:44 Reaguje na Karel Pavelka
Jak zachraňují přírodu je vidět velice názorně v devastovaných porostech na Šumavě. Děkuji, nechci. O takové "zachraňování přírody" rozhodně nestojím.
Odpovědět
MG

Milan G

25.11.2020 22:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Odpověděl jste mu za mně. Děkuji. Přírodní nevládky a záchrana přírody tak to je fór století.
Odpovědět
VJ

Václav John

25.11.2020 23:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Tohle je tak trochu základní neznalost. Les fungoval i před príchodem člověka, člověk ho jen využívá. Buď les vykácíte a zpeněžíte (na úkor biodiverzity), nebo les můžete nechat samovlnému vývoji a ekvivalentem vykácení je třeba orkán a kůrovec. Prostě smrky padnou tak jako tak.

Ano, je tady vidět rozdíl, protože dřevo se dá vyčíslit a pak se argumentuje "škodami", nicméně tohle je státní majetek, který neslouží k produkci a pokud chcete chránit ohrožené druhy, pak v podmínkách Šumavy je tohle skutečně nejlepší řešení. Některé druhy potřebují staré stromy, jiné mrtvé dřevo. Že se ohroženým druhům na Šumavě daří lze demonstrovat na příkladech řady ohrožených druhů hmyzu, ale i třeba tetřevovi, datlíkovi atd.

Samozřejmě chápu, že jsou lidi, kteří by radši vzrostlý smrkový les bez ohrožených druhů, než ten popadaný se smrkovým náletem a ohroženými druhy a že jsou lidi, kterým nevadí lesní paseka, ale kůrovcová holina ano, ale ti mají podobných porostů plnou republiku. A opravdu nikdo je nenutí jezdit na Šumavu. Pokud se Vám nelíbí, pak doufám, že se jí opravdu důsledne vyhýbáte.
Odpovědět
VJ

Václav John

25.11.2020 23:31 Reaguje na Václav John
Pokud vám třeba nevadí paseky po kácení, můžete si zajet na Bruntálsko. Tam do toho lesákům žádní ochranáři nekecali ani je nijak neomezovali, kůrovec tam vygradoval taky a nic se samovolnému vývoji neponechalo.

https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/kurovec-kalamita-smrk-tezba-holiny.A191115_514481_ostrava-zpravy_woj

A jinde to vypadá podobně. A opravdu gradace kůrovce na Bruntálsko nemá s gradací na Šumavě společného vůbec nic, on se tam ze Šumavy nedostal.
Odpovědět
VJ

Václav John

25.11.2020 23:51 Reaguje na Jarek Schindler
Pokud vím, tak i myslivci lobbují a i myslivci prorůstají do státní správy. Pokud bych měl parafrázovat "Stejně tak to to bohužel funguje i v parlementě EU"

30 let tu máme něco jako demokracii, 30 let si můžete volit koho chcete. Pokud máte jasně daný názor na věc a vadí vám aktivisti ve státní správě, pak volte takové strany, které je nechtějí. Nicméně pokud to děláte, tak buď:
a) vámi zvolená strana vyhraje a můžete být spokojený
b) vámi zvolená strana prohraje a budete nespokojený (jenže to je princip demokracie, že vyhrává většina, takže spousta lidí stejně bude nespokojená)

" A ta neshoda v zásadních věcech svědčí o jediném. O jejich nekompetentnosti."
Diskutoval jsem před lety i na stránkách myslivosti, i tam byly zásadní rozdíly na různé otázky, je to tedy důkaz o nekompetentnosti myslivců? A nebo když volí voliči různé strany, které se taky liší v zásadních otázkách, je to důkaz o nekompetentnosti voličů? Je úplně normální, že se názory liší a kdyby existoval jeden správný názor, tak rovnou můžete jakékoliv diskuse zrušit. Protože je celkem slušný rozdíl mezi pravdou (objektivně doložitelná věc = třeba Budapešť je hlavní město Maďarska) a názorem (subjektivní věc = třeba tvrdit, že nejkrásnější květina je růže).

To co píšete dál - někteří lidi mají pocit, že mají vždycky pravdu a prakticky odmítají, že by ji mít nemohli. Do téhle kategorie spadá určitě hodně envi-aktivistů z HD, protijaderných aktivistů, ale třeba i myslivců a státních úředníků. Pokud se zeptám průměrného ochranáře, řekne mi, že myslivci si můžou dovolit cokoliv, nikdy se jim nic nestane a že jsou arogantní. Pokud se zeptám průměrného myslivce, řekne mi totéž o ochranářích. Osobně bych řekl, že takový výrok vypovídá víc o tom konkrétním člověku a o tom, že nemá nejmenší snahu se na svět dívat z jiného pohledu (tedy než z pohledu myslivce nebo ochranáře). To je asi tak vše.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 03:55 Reaguje na Václav John
Pane John už zase? Můžete mi připomenout kde jsem měl napsat: " někteří lidi mají pocit, že mají vždycky pravdu a prakticky odmítají, že by ji mít nemohli." Nějak to po sobě nemohu najít.
K tomu dalšímu. O demokracii a formě zastupitelství mě opravdu poučovat nemusíte.
Pokud napíši: "A ta neshoda v zásadních věcech svědčí o jediném. O jejich nekompetentnosti." Tak to i vysvětlím a vysvětlím i v čem vidím tu nekompetentnost.
Myslivosti a vlastně celé přírodě rozumí u nás snad již každý. Nejvíce ochranáři. No a jedni nadávají myslivcům že loví málo a zvěř jim žere les a bůh ví co ještě. Druhá strana ochranářského názorového spektra potom nadává myslivcům, že vůbec něco loví. Jsou to podle nich vrazi. No a všichni znají většinou jen ty plné "mražáky". Častý to argument.
No a myslivec aby mohl dělat tu myslivost musí absolvovat myslivecké zkoušky. Co musí absolvovat průměrný ochranář? Potom je tu otázka co tedy ví ten ochranář o myslivosti a kdo ví nakonec i víc o přírodě?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.11.2020 16:04
Je dobré, že se tu po článcích od "vlkomilů" objevil takový, který prezentuje názory z opačného spektra. Pan Zvářal nepatří mezi radikální vlkobijce a nelze ho podezřívat ze střetu zájmů, jak by tomu pravděpodobně bylo u myslivců a těch chovatelů, kteří si zvykli pást svá zvířata bez větší ochrany a nechtějí se přítomnosti vlka přizpůsobit lepším zabezpečením zvířat.

Myslela jsem, že chovatelé musí často kontrolovat ohrazení hlavně kvůli neukázněným houbařům, turistům nebo popadaným větvím. A ono je to zřejmě hlavně proto, že hroší kůže početných divokých prasat zeslabuje účinek elektřiny v drátech a ohradník pro ně znamená jen překážku v cestě, kterou ráda a snadno překonávají. Zatímco srnčí zvěř je z obliga.

Článek se mi líbil, i když mám na věc jiný náhled.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.11.2020 16:07
Na rozdíl od pana Zvářala si myslím, že jsou v ČR velké rezervy, co se týče využívání tradičních pomocníků ovčáků.
PASTEVECKÉ PSY POVAŽUJI ZA NEJLEPŠÍ A NEJÚČINNĚJŠÍ OCHRANU PŘED VLKY.
Musejí být s ovcemi buď pod dozorem ovčáka nebo sami v ohradě. Tato ohrada nemusí být vysoká 2 – 3 metry,jak někteří kritizují, protože na rozdíl od celé řady jiných plemen nemívají zaječí úmysly a drží se ve svém teritoriu. Např. pro mnohem menší border kolie musí být ohrada mnohem vyšší než pro SAO či kavkazáky, protože borderky mají sklony překonávat ploty.

Pastevečtí psi svou přítomností v ohradě odradí i divočáky od jejich promenádování se napříč oploceným pozemkem. Aby se předešlo jejich kolizi s turisty nebo sousedy, musí se věnovat během prvního roku velká pozornost jejich socializaci. Není to pes pro lidi, kteří se psů bojí nebo je nemají rádi, případně nejsou ochotni jim věnovat svůj čas a finanční prostředky (náklady na pastevecké psy lze naštěstí částečně pokrýt z dotací).
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

19.11.2020 16:53 Reaguje na Majka Kletečková
Jste ochotná to případně odsedět za chovatele, kdyby náhodou třeba nějaký SAO vyvedl nějaký psí kus?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.11.2020 17:02 Reaguje na Jan Olejníček
Nejsem.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

19.11.2020 17:11 Reaguje na Majka Kletečková
Tak nepropagujte a vyměňte křečkovi hobliny.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.11.2020 18:15 Reaguje na Jan Olejníček
Jsem zodpovědná za své psy a ne za cizí.

Máte zřejmě problém přijmout fakt, že někdo má jiný názor než Vy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.11.2020 19:14 Reaguje na Majka Kletečková
Víte, paní Kletečková, ono je těžké pro myslivce a lidi znalé poslouchat nesmysly. Tady nejde o jiný názor, s tím by problém nebyl, ale nesmí jít o blbosti.Určitě jste si všimla, že sem praktičtí myslivci a chovatelé chodí.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:49 Reaguje na pavel peregrin
Skutečně zábava jako na AEronetu, Sputniku...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.11.2020 17:04 Reaguje na Majka Kletečková
Na rozdíl od paní Kletečkové si myslím, že největší rezervy má AOPK ,která je odpovědná za ničím neomezenou explozi vlků v ČR.

Je to stejné jako tvrdit, že nějaký divný cizí motorista má právo v ČR nedodržovat silniční předpisy na úkor domácích řidičů a povinností našich řidičů je dát absolutní přednost v jízdě takovému individuu za každých okolností.
To není právní stát, to je Divoký Západ.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

19.11.2020 19:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Když jsem si přečetl program péče o vlka od AOPK, tak to je typická práce někoho z kanceláře žijícího v paneláku, který o skutečné problematice ví houby. Nejvíce se mě líbila mapa, kde člověk nezávislí na AOPK uvedl vhodnost habidatů pro vlka v ČR. Kupodivu, právě oblast na broumovsku, kde jsou největší problémy s vlky, uvádí jako habidat nevhodný až zcela nevhodný pro vlka a AOPK o dvě mapy níže uvádí tuto oblast, kde by mělo být jedno z jádrových oblastí výskytu vlka u nás. To celé pouze ukazuje, že AOPK ovládají fanatici napojení na různé neziskovky a jejich prostřednictvím čerpají dotace do vlastní kapsy a ředitel AOPK je neschopný si udělat pořádek. Petrův Zdar
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.11.2020 03:05 Reaguje na Jan Knap
Také jsem tu mapu viděl pane Knap. Takto přece nikdo nemůže vytyčovat pro vlky vhodná území. V těsném sledu na sebe navazují území zcela nevhodná a území nevhodná aby uprostřed byla tečka s územím vhodným. Myslím si, že pokud má někdo zájem vytýčit vhodné území, musí to být jasně daná čára. Tady vlky chceme a tady nechceme. Jinak ten program péče mě , podle pana Malíka měl usvědčovat ze lží. Sice nevím jak ale nevadí. Další pozoruhodností je hypotetický výpočet škod zvěří z pera pana Erbera. Když jsem se zeptal pana Malíka jak je možné, když pan Erber uvádí pro Hradecký kraj škody do 20% , že on uvádí , že je u vás vše sežráno. Dostalo se mi odpovědí, že Broumovsko je Broumovska a tam škody naopak ještě vzrůstají. Na dotaz jak je možné , že přes pětiletou přítomnost vlků na Broumovsku tam škody, místo aby klesaly naopak vzrůstají, jsem odpověď zatím nedostal.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.11.2020 08:40 Reaguje na Jarek Schindler
Jenže velké souvislé území, kde by vlk nebyl v konfliktu se zájmy lidí, prostě u nás neexistuje. Takové území bychom mohli leda vytvořit násilným odsunem obyvatel a způsobilo by to opravdu hodně zlé krve. To samé by se stalo, kdybychom nějaké oblasti prohlásili za "vlčí" a drasticky tamním lidem omezili možné aktivity (jak se to dělo a děje v souvislosti s NATURA 2000).

Prostě tolerovat na našem území vlka není možné. A pokud tyto vlky (a většinou se navíc jedná o křížence s vysokým podílem psa, pro populaci vlka jako takového spíš rizikové) vystřílíme, nic se nestane, protože na světě je dost pustin, kde vlci žijí a žít mohou. Na rozdíl od lží EU a vlkomilných organizací vlci v celosvětovém měřítku ohrožený druh nejsou a nic strašného se nestane, pokud obnovíme stav před jejich invazí na naše území.
Odpovědět
re

regis24

19.11.2020 19:28 Reaguje na Majka Kletečková
Tak Majko a s Vámi i ostatní tlučhubové dokola omílající nesmysli o pasteveckých psech.
Proč nutíte chovatele porušovat platné zákony a vystavujete je úmyslně trestnímu řízení? Jste skutečně zvrhlí, chcete druhé přivést do neštěstí.


Zákon o ochraně přírody a krajiny
114/1992 Sb.
§ 50Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů
(1) Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Vybrané živočichy, kteří jsou chráněni i uhynulí, stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(2) Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny.

všimněte si, že je zakázáno je i RUŠIT. Dále zraňovat!
Pastevecký pes je dle české legislativy zvíře v zájmovém chovu a za něj plně zodpovídá majitel. Takže pokud pes bude RUŠIT nebo ZRAŇOVAT vlky, majitel bude vystaven trestnímu stíhání!
K tomuto nabádá chovatele státní správa v čele s AOPK!!!

A jak je to se psy?
Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání
§ 13

Ochrana zvířat v zájmových chovech
(1) Každý je povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, ABY NEDOCHÁZELO K BOLESTI, UTRPENÍ NEBO POŠKOZENÍ ZDRAVÍ ZVÍŘETE A UČINIT OPATŘENÍ PROTI ÚNIKU ZVÍŘAT. Zvíře nesmí být chováno jako zvíře v zájmovém chovu, jestliže nejsou zabezpečeny přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb nebo jestliže se zvíře nemůže adaptovat, přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou.

(2) KAŽDÝ, KDO CHOVÁ ZVÍŘE V ZÁJMOVÉM CHOVU nebo se ujal toulavého, případně opuštěného zvířete, ODPOVÍDÁ ZA JEHO ZDRAVÍ A DOBRÝ STAV; za splnění této povinnosti se považuje i oznámení místa nálezu obci nebo předání toulavého, případně opuštěného zvířete do útulku.

§ 27

Přestupky fyzických osob
(2) Fyzická osoba se jako chovatel dopustí přestupku tím, že

f) neučiní opatření proti úniku zvířat podle § 13 odst. 1.

Takže pokud dojde k poranění pasteveckého psa, může být majitel stíhán pro přestupek. Pokud pes při ochraně stáda na pastvině napadne kohokoliv, je na vině majitel. Pastvina není zahrada u domu, vážení teoretici.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

19.11.2020 19:28 Reaguje na Majka Kletečková
//redakce smazala nevěcnou pasáž// Pes není člověk ale zvíře a i v rámci plemene můžou být obrovské rozdíly v povaze. Na vojně jsem měl na starosti 18 cvičených služebních psů a i od stejných rodičů byl z jednoho vrhu pes flegmatik a z druhého cholerik, který byl schopen napadnout i svého psovoda. Aby jste měla pasteveckého psa od štěněte a dospěl do věku, aby nebyl pouhou potravou pro vlky, tak to jsou nejméně 3 roky a opatřit si staršího psa by jsem si šeredně rozmyslel. Nikdy nevíte, jakou ten pes měl a s čím negativní zkušenost a je schopen na ten podnět reagovat i po značné době. Můj měl negativní zkušenost z furt´áky a reagoval na zlaté a stříbrné knoflíky. Pořád jsem byl jednou nohou v kriminále a za dva roky měl tři pokousání důstojníků. Kousnul si i do nového praporního kynologa, kterého viděl poprvé v životě i když ten si mohl za to určitým způsobem sám, protože ho varovali. No a Brony místo vyštěkání si kousnul. Naštěstí měl už svůj věk a byl to stopař, proto měl slabší zkus a nebylo to tak hrozné. Petrův Zdar
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.11.2020 23:20 Reaguje na Jan Knap
Psí historky z vojny miluju. Bohužel jsem neměla příležitost na vojně něco podobného zažít, neb jsem místo vojny absolvovala jen civilní obranu.

Ale nejen se služebními vlčáky, i s civilními hafany lze zažít dobrodružství. Vybavila se mi z dětství vzpomínka, jak jsem byla kdysi s dědou na návštěvě v hájovně a paní hajná skloněná nad právě zakousnutou slepicí naštvaně hrozila jejich foxteriérovi prstem za to, co slepici provedl. Čiperný pes se jí pohotově zarafnul do jejího prstu a nepustil.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.11.2020 03:08 Reaguje na Jan Knap
Jo RIP. Taky mi to něco říká.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2020 17:13
Děkuji za pozivní hodnocení, zatím se, kromě tradični paní Kletčkové, nikdo z odpůrců nepokusil uměřenou regulaci zpochybnit, což je logické. Fota hovoří za vše: Lépe jednou vidět, jak desetkrát slyšet. Neboť i pro zvěř platí to, co u lidí: Překážky jsou od toho, aby se zdolávaly.

Můj názor na odstranění problémového jedince je takový, že vlk samotář, když zaútočí na stádo, strhne jeden kus, který načne či sežere celý. Což by nebyla taková hrůza, to se dá oželet, podobně jako ojedinělý útok rysa. Větší ztráty s několika potrhanými ovcemi způsobuje smečka, kde každý člen to zkouší sám, neb ovce je snadná kořist. Není to jelen nebo kňour, na které musejí spolupracovat všichni, aby ho strhli. A jelikož alfa jedinci (“kapitáni”) nejsou označeni páskou, bude asi těžké “v zápalu boje” přesně určit, kdo je kdo. I když mladé kusy poznat od zkušených by neměl být až tak velký problém.

A kdo by to měl dělat? No nejlépe asi ten, kdo přichází často s knížecími radami – to aby poznal zblízka realitu svých teorií. A byla by to záruka, že byl skutečně odstraněn “ten správný kus”, neboť když u toho bude někdo jiný, bude to zpochybňováno a napadáno...

Avšak kromě alfa jedinců má smečka i beta členy, kteří vůdčí úlohu přebírají. Potom ani ztráta dominantního jedince není tragedií, protože i v přírodě jsou vůdčí vlci nahrazeni těmi mladšími a silnějšími, to ve věku okolo šesti let, kdy jsou již za zenitem sil a vyhnáni. Z nich jsou potom často ti pověstní vlci-samotáři.

Takže útočí-li smečka, střílet na nejbližší cíl, účinek bude stejný. Jsem za budování psychologických bariér, nikoliv těch pevných, které hladoví vlci stejně zdolají (podhrabou). Budovat rozsáhlá zapuštěná oplocení by navíc prodražovalo celý chov, navíc navrchu by měla být i horizontální zábrana (obrácené L), neb jak vlk (možná ne celá smečka), tak liška dokáže po pevném pletivu vylézt. I liška způsobuje ztráty, ale toliko na jaře, kdy krade jehňata. To někteří chovatelé často ani nepostřehnou, např. známý při norování našel mj. 9 hlav jehňat, přičemž chovatel (nepříliš pečlivý) si ztrát ani nevšiml…

A co se týká psů – ano, měli by být u větších stád. Ale v malochovech je to nereálné, tam útok smečky bude znamenat relaticně větší škodu. Z toho plyne, že v oblasti s převahou malochovů by regulace měla být intenzivnější.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.11.2020 19:05 Reaguje na Karel Zvářal
Souhlas.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

19.11.2020 21:02 Reaguje na Karel Zvářal
Pěkný a pravdivý článek, rozhodně lepší než různá demagogie ze strany pana Malíka, představitelů AOPK a různých ekomagorů. Problém je, že se různí kancelářští a panelákový ochránci pasovali do role mučedníků, kdy pouze jejich názor je jediný správný a nejsou ochotni uznat názor jiný- odlišný ,o diskuzi a probírání problematiky z více úhlů a pohledu více stran ani nemluvě. Potom ve skutečnosti nejsou přírodě ku prospěchu ale vysloveně ji škodí a likvidují. Probírá se tady odstřel jedinců či smeček vlků odstřelem. Nejsem příznivcem plošného odstřelu ale redukci problémových jedinců či smeček si dovedu představit. Úhrada za škody od vlků stoupla z 1 500 000 kč v roce 2018 na 5 500 000 kč v roce 2019. Za letošní rok nejsou údaje známy. Dovedl by jsem si představit, že by se za část těchto peněz nechala zhotovit velká mobilní ohrada, která by se postavila právě v oblasti, kde by jsme chtěly odstranit nějakou problémovou smečku či jedince. Nechal by se tam vstup a dovedu si i představit umístění jedné-dvou ovcí, které by sice mohli vlci ulovit ale ne odnést. Po soustředění smečky ke konzumaci by se otvor uzavřel a smečka by zůstala uvězněna. Odpadli by řeči o alfa, beta a kdoví jakých jedincích. Uspání a popřípadě usmrcení těchto jedinců je už pouze technický problém .Stejně jako podle mého názoru ovládání uzavření otvoru ve vhodný čas. V době, kdy jsme schopni na dálku řídit přístroje na cizích planetách by řízení a ovládání přes satelit a počítač neměl být neřešitelný technický problém. Petrův Zdar
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.11.2020 02:36 Reaguje na Jan Knap
Historicky taková past existovala. Jmenovala se "vlčí zahrádka" a vlci se v ní zavírali sami. Jinak se kopali vlčí jámy. Vlci se dokonce naháněli do tenat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.11.2020 07:59 Reaguje na Jan Knap
Jsem stejného názoru. Problémové smečky řešit odlovem, a to buď 1-3 kusy "pro výstrahu"), když to nepomůže, tak celou smečku. Vlk je plodné zvíře, v nedlouhém čase volné teriorium obsadí nové šelmy, snad ty lovící tu správnou zvěř.

Podobně i v Africe řešili problém s přemnoženými slony. Když pouze stavy zredukovali, traumatizovaní jedinci z rozbité rodiny doslova terorizovali okolí (zabíjeli lidi, ale např. i nosorožce). Proto přistoupili k odlovu celých rodin, aby předešli podobným chybám. I slon, když se přemnoží, dokáže svůj biotop totálně zdevastovat, zatímco při úměrných stavech vytváří potřebnou mozaiku nezalesněných ploch.
Odpovědět
Hu

Hunter

20.11.2020 08:36 Reaguje na Karel Zvářal
Říká se tomu "culling". V řadě případů není jiné řešení než postřílet celou skupinu, pokud se naučí devastovat pole místních nebo pokud dojde k situaci s lokálním přemnožením (overpopulated). Zdejší eko se asi poserou, protože žijí v domnění, že slon je svatý grál, ale v reálném životě v africké realitě to tak není.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.11.2020 09:17
Tak jsem si všimnul, že vlkomilové mimo jedné pomýlené paní se stáhli
jako vlci ocas mezi nohy. Zřejmě chystají alarmistický článek a nebo
prostě podobnou diskusi arogantně ignorují. Mají za sebou zákon, vedení
AOPK, CHKO, dotovanou DUHU a poblblé chovatele bílých myšek. Mi ještě
nikdy rozumně na mé otázky neodpověděli a neberou v potaz ani vaše
argumenty, nápady či doporučení. Ono to opravdu smrdí arogancí moci
a ta vyplodí bohužel neadekvátní reakci, která bude ale vodou na jejich mlýn. Budou mít v rukou argument a budou mít čím oblbovat laickou
veřejnost. Toho se obávám a prosím o zdrženlivost všech poškozených
a ohrožených. Není řešením nic nelegálního a spíše to vidím na velkou
celonárodní diskusi o směřování ochrany přírody u nás.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.11.2020 09:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Velmi si vážím Vašich reakcí, neb jsou věcné a pravdivé. Ano, za b) je správně, je to arogance moci. A nepotrvá dlouho, dojde i na to a) a další článek se sraženým vlkem (a černý prapor na půl žerdi:-)). Vlk je IKONA (vlajková loď), a jen on ví nejlíp, jak s českou krajinou zacházet...

Mně jen vadí na tom to, že kauza vlk hodí do jednoho pytle všechny ostatní druhy (jejich zákonnou ochranu), které se v té negativní vlně vůči aroganci moci svezou. Budou na to doplácet zejména orli, kteří se na padlinách živí. Přitom by stačilo tak málo, a ten strmý vzestup zpomalit. Když jsme vymýtili vzteklinu, musí nastoupit jiná forma regulace početnosti. Ale na to tahle partička nemá, ta pojede po své urputné linii ohánějíc se zákonem. A že škodí nejen sama sobě, ale především přírodě, to si ve své tupé nabubřelosti ani na vteřinu nepřipustí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.11.2020 10:29 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji za kompliment a nápodobně. Dobře se diskutuje se
slušnými diskutéry s věcnými a logickými argumenty. Je
bohužel smůla, že sem zabrousí občas i ti neslušní a ti
poněkud zfanatizováni neználkové. Tak už to ale v životě
chodí a snad se vrátí do ochrany přírody ten rozum a ta tolerance mezi různými zájmovými skupinami. Chybí mi ta
jednotná koncepce založená na konsensu a kdy se vlkomilové zamyslí nad tím, že chystají devastaci luk likvidací toho pastevectví ze strany malochovatelů, kteří prostě nemají možnost jak vlkům čelit. Pak bude plno pláče, co že se to děje s loukami, které nikdo nespásá a nekosí na seno pro
ty zvířata. Vlkomilové se asi nechopí kos a vlci trávu
žrát taky nebudou. Jímá mě z toho všeho smutek a nostalgicky vzpomínám na dobu, kdy měla sice svoboda mantinely, ale
mantinely měl i ten chaotický přístup k ochraně přírody.
Cesta ode zdi ke zdi je cesta do pekel a bude lemována
samými kopanci a nevratnými škodami. Už se to bohužel
začíná projevovat a nezbývá mi tak nic jiného než pouze
burcovat lidi a vzpomínat na dobu zdravého selského
rozumu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.11.2020 10:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Jj, pořád brečí, že mizí nízkostébelnaté louky, a že vše pohltí agrogiganti, ale že sami tomu svou "politikou" nahrávají, to zjevně je mimo jejich chápání.

Co udělá otrávený ("zkrachovalý") malochovatel ovcí. Nabídne své pozemky (louky) akciovce, která je šmahem promění v pole s biopalivy... A jak nám ta ekologie krásně funguje - máme další BIO!-(
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:20 Reaguje na Karel Zvářal
Pane kolego, myslím, že jste vzal příliš velké sousto. Pokud vím o Vašich odborných aktivitách, tak se týkaly pouze potravy z vývržků sov, konkrétně puštíka.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.11.2020 11:09 Reaguje na Karel Pavelka
Nechte laskavě na mě, na jaké sousto si troufnu. Výše jste mi potvrdil, že i s těmi vývržky mělo bratrstvo problém.

A nastudujte si, jak se zovalo období před cca pěti sty lety. Takoví lídé mají tu drzost žít i v dnešní době!-))
Odpovědět
JM

Jiří Malík

20.11.2020 12:48
Zdravím pana Karla. No, opravdu naivní článek, i když asi dobře míněný, ale mýíte se skoro ve všem. To podstatné budu komentovat takto: především, kanci skutečně i v ohradách hledají potravu. To rytí nedělají jen proto, že si chtějí umazat čumáček :-) Pravda je, za za nimi jde srnčí děrami a vlk by jistě takovou dírou nepohrdl. Dále je vše jinak. Předně fotka dokazuje to, co jsem tu nedávno psal, a za snesení dalšího důkazu vám opravdu děkuji. ale vyvozujete z ní špatné závěry. Předně - nevidím tam stopu vlka. Pokud by se tudy vlk dostal, to jest jen nadzvedl pletivo, tak pak je ohrada špatně a plativo je při zemi volné. Právě při zemi musí být pletivo zajištěno, buď el drátem nebo dobrým natažením (já před kanci dodávám do ohrady kurtující kůlky). Foto šacuji na kance, vlk tady vůbec nemusel být (jsou tam stopy lišky max.). V tomto případě zvěř se nemusí nijak namáhat, takže se nedivte, že prochází. To není důkaz chyby vlků ani tato fotka s vlky nemusí vůbec souviset. Pokud byste jí uvodil, že špatně chrání vnitřek ohrady nejen před vlky a že to dokazuje, jak snadné to někdy vlci mají, pak by to bylo správně. Vyvodit z fotky závěry o nutnosti přesouvat vlky kvůli špatným ohradám budí je útrpný úsměv každého, kdo má aspoň pár pohromadě :-) Dál: Krajina zadrátována dávno je a bude. Zkuste někdy vyrazit mimo panelák 🙂. Nejde o rychlý nárůst populace, ale normální tempo nárůstu. Vlků máme zatím bohužel málo. Stovka vlků v ČR pro regulaci přemnožené spárkaté ČR ve statisících je zatím zanedbatelná (rok 2020 černá: normovaný stav (dle zák o myslivosti nepřekročitelný limit) na jaře 60 863, odstřel v tomto roce: 239 818 - přezvěřeno o stovky procent!!). Ochrana vlka není absolutní. Ze zákona lze problematické kusy odstřelit - definice toho v Plánu péče o vlka. Vlk se šíří pouze tam, kde má dost potravy. Sleduje spárkatou. 97% potravy vlka je spárkatá. Jelikož myslivci selhali prakticky ve své roli regulátora stavů spárkaté na celém území ČR, potřebujeme vlka všude tam, kde je nutné spárkatou tlumit, a to prakticky všude, tedy i v oblastech pastvy. Rozdělit zemi na úseky s vlkem a bez něj je paneláková a opravdu nesmírně hloupá a naivní představa. Nechápu, že se někdo nestydí takovou hovadinu publikovat veřejně. Za částečnou snahu toleranci od Karla, dík. Jinak opakuji: ohrada je špatně opečována, takže chyba není ve vlkovi.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.11.2020 13:21 Reaguje na Jiří Malík
Krajina je zadrátovaná již tak dosti, proto jsem proti dalšímu pokračování vlčí megalomanie. Nikde jsem neuvedl, že dírou na fotu prošel vlk, jen zvěř. Bohužel jsem smazal jiná fota, kde prasata měla trenažér pro mladé (jako kosatky s tuleněm:-). Toto byl vstup, o 30 m dále udělali v pletivu jiný podlez a už byli u krmení pod kazatelnou. Ukazují selatům od mala, jak si s takovou překážkou poradit. Mohla ke krmení dojít po cestě.

S letošními minimálně deseti vrhy vlka jsme daleko za stovkou, proto uvádím svou optimální" koncovou podobu, která by neměla budit vášně. S přemnoženou spárkatou by měli pohnout myslivci, za což je také občas kritizuji. AMP je v Polsku i Německu v místech, kde je trvalý výskyt vlka. Nemyslím si proto, že vlk je naše spása, která nás ochrání před morem (viz. poslední zprávy z SK) a uchrání lesy. Ty tu byly i bez vlka a nepozoroval jsem nijak dramatické škody (zejména díky oplůtkům a chem. ochraně). Např. Rakousko a Švýcarsko má zlomek vlků co my, přesto lesy mají krásné.

V diskusi píšu, že jak liška, tak i vlk, jsou schopni překonat pevný plot, pokud nemá nahoře horizontální zábranu. To jsem viděl v paneláku (TV-), ale beru to jako relevantní argument. Takže se musí nejen zabezpečit proti podhrabání, ale i horní část. A taková předražená monstra v krajině zkrátka nechci, to se raději obejdu bez vlka (mluvím za sebe). A závěrem chci říci, že možná jsem naivní, ale určitě méně než ti, co si myslí, vlk může žít kdekoliv, kde žije spárkatá. Teoreticky ano, ale právě ta srážka s realitou je to, na čem se názorově rozcházíme.
Odpovědět
re

regis24

20.11.2020 13:45 Reaguje na Jiří Malík
Malíku, jsi osel. Myslivecký rok je od dubna do konce března, čísla za rok 2020 budou známá nejdříve v květnu 2021.
Jak se podle normovaneho stavu a podle počtu odlovenych kusů pozná, kolik jedinců má populace? Víš jak se normuje dle zákona černá? Ty kanče hloupej? Je to na 1000 hektarů lesa. Černá které žije v polích se nikde nenormuje, ty osle. A jako všem chytrým trotlum ti nabízím - přijeď, můžeš nám pomoci s lovem. Povolenku ti zařídím.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.11.2020 16:09 Reaguje na regis24
Pane regis42,
svým vyjadřováním děláte myslivcům špatnou reklamu. Ani se nedivím, že na ekolistu nevystupujete pod svým jménem. Také bych se styděla, kdybych, byla na Vašem místě.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:22 Reaguje na regis24
Skutečně "inteligentní příspěvek" a jak typický pro mnohé tzv. myslivce odborníky.Vy volíte Zemana a fandil jste Trumpovi, že?
Odpovědět
MG

Milan G

25.11.2020 22:54 Reaguje na Karel Pavelka
Třeba vás to překvapí, ale co když regis24 volil Losnu.
To není normální do diskusi o vlcích tahat Zemana a Trumpa, vám by vůbec neškodila návštěva u Chocholouška :-)))

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.11.2020 14:52 Reaguje na Jiří Malík
Tak koukám, že pán ekolog opět nezklamal. Zase snůška ekobludů.
Řekl bych, že snad nikdo , tedy kromě vás pane Malíku, by na té fotce nehledal stopy vlka. Alespoň já ji považuji za ilustrativní pro posouzení , jak je pro zvěř jednoduché jakékoliv ohrazení překonat, zvlášť pokud se jedná o divočáka. Tam ani nějaké kurtující kolíky nepomohou. Dávali jsme dva na čtyřmetrové pole a divočákovi to žádný problém nedělalo. Buď ze země vystřelily ty kolíky nebo praskl drát. No a hlavně, toto asi nebude žádná ohrada ale lesní oplocenka.
K myslivecké statistice za rok 2019/20 jen tolik , že neustále pouze dokazujete svou nekompetentnost mluvit o nějakých stavech zvěře či o myslivosti vůbec. Pokud to co uvádíte má být příklad přezvěřenosti, tak musím bohužel konstatovat, že se potom nedivím ani dalším nesmyslům , které tvrdíte. Jak má prosím vás svědčit lov 231645 kusů při jarních stavech 60863 kusů o přezvěřenosti o stovky procent?????
Můžete mi vysvětlit jak k tomuto tvrzení docházíte a na základě čeho???
Jinak lov černé 2015-185456
2016-160139
2017-229182
2018-137823
2019-239818 značí jediné. Výše lovu odpovídá přibližně přírůstu. Zajímavé je sledovat kolísání výše lovu v jednotlivých letech. Je spojeno například s mírnou zimou, semenným rokem buku či dubu. Promítá se na něm i výše lovu v roce předchozím.
Tak, dověděl jsem se v čem selhávají myslivci. No a v čem selhávají ochranáři? Nevím kdo začal propagovat biopaliva první generace. Pro zemědělce je to kšeft ale můžou za to myslivci, že se v lánech řepky a kukuřice zvěř tak pěkně množí.
Vaše působení by se dalo popsat asi takto. Čím více ochranářů tím ta příroda dostává víc a víc na frak. Hlavně, že tu bude dost vlků.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:25 Reaguje na Jarek Schindler
Co za nesmysly ještě vymyslíte? Zcela jistě nejste schopen postinout celou šíři naší přírody, tak bych nedělal takové závěry...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.11.2020 16:59 Reaguje na Karel Pavelka
Budu docela rád když o těch mých nesmyslech podiskutujeme a vy mě je vyvrátíte. Tedy zatím tady plodíte dvouvěté výkřiky bez jakékoliv návaznosti na článek. Jen snaha urazit. Takže vyvraťte ty moje nesmysly. Hurá do toho.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.11.2020 15:07 Reaguje na Jiří Malík
Pane Malíku, odpovězte mi na jednoduchou otázku- existuje nějaká nepřekonatelná překážka ohledně odstřelu pár jedinců v problémové smečce, aby vlci získali přirozený respekt? Z dosavadního je zřejmé, že u toho Broumova se zaměřili na ovce a ta spárkatá je nechává naprosto v klidu. Chcete popřít naprosto logický a praxí dávno prověřený fakt, že jakýkoliv predátor dá vždy přednost kořisti, která pro něj nepředstavuje nebezpečí poranění? Opravdu si myslíte, že území ČR lze z hlediska výskytu vlků srovnávat s Rumunskem nebo Ukrajinou, nemluvě o Rusku? Myslíte si, že protinázory myslivců, kteří zde přispívají, jsou názory úplných tupců?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.11.2020 16:28 Reaguje na pavel peregrin
Myslím, že řada chovatelů na Broumovsku nemá dobře zabezpečena svá hospodářská zvířata. Proto tam tak často dochází k vlčím útokům na ovce. Až si tam tito chovatelé svá stáda lépe zabezpečí, bude k útokům docházet mnohem řidčeji a vlčí smečky budou místo toho lovit více spárkaté zvěře.

Zdůrazňuji, nemám nic proti odstranění problémových vlků za účelem ochrany zvířat u chovatelů, kteří mají svá stáda adekvátně zabezpečena. U žádného z vlčích útoků, o kterých jsem četla na ekolistu, nebyla např. zmínka o tom, že by museli překonat překážku ve formě pasteveckých psů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.11.2020 17:14 Reaguje na Majka Kletečková
Jsem toho názoru, že na své otázky vám např. p. Schindler, regis 24 a Hunter odpověděli víc než kvalifikovaně, tudíž nemá cenu se vracet k již zodpovězenému.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.11.2020 17:14 Reaguje na pavel peregrin
Oprava- vaše otázky.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.11.2020 21:18 Reaguje na pavel peregrin
Nechápu Váš komentář. Ve svém příspěvku jsem žádnou otázku nepoložila.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.11.2020 17:18 Reaguje na Majka Kletečková
Máte pravdu, tedy se opravuji- na vaše návrhy byla podána vyčerpávající odpověď. Tím by to mělo být v pořádku.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:25 Reaguje na pavel peregrin
NO tak o jejich kvalifikovanosti dosti silně pochybuji...
Odpovědět
Hu

Hunter

25.11.2020 11:56 Reaguje na Karel Pavelka
A vaše kvalifikace je jaká prosím?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.11.2020 18:43 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková , jak to slušně říci. Prosím vás opravdu si myslíte, že vlci budou úderníky a budou lovit na sto třicet procent. Již nyní je údajně spárkatá na jejich jídelníčku v 98% .
Pan Malík sice jednou udává 99%, jednou zase 97" ale to není podstatné. Jen si asi nepamatuje co si kdy vymyslí. Tak kolik té spárkaté navíc uloví?
Odpovědět
JM

Jiří Malík

20.11.2020 15:25
Pokud škody vlkem budou pokračovat a je otázka, zda jsou jen tak velké na Broumovsku nebo i jinde, a je otázka, proč si ji zatím nikdo nepoložil, ukazuje se, že jen s ohradami to zřejmě nepůjde. Zvlášť když jsou děravé, nebo vysoké jen 80 cm nebo jen 110 cm, nebo v ohradnících není elektrický proud. Každopádně si myslím, že i bez vlka bychom prostě měli uvažovat nad tím, aby stádo někdo hlídal trvale. Tomuto člověku se říká bača. Stádo pak neuteče, je přehnáno na pastvu, zajišťuje menší sešlap pastvin, když se něco stane - porod atd., je pomoc k mání. Zaměstnají se nezaměstnaní. Samé výhody. A do té doby, než než bude přezvěřeno, budou bačování platit myslivci, pak to klidně může převzít stát. Pokud má někdo jen pár ovcí, mohou se pastevci zatím domluvit a převést více kusů na volné pastviny a platit společně jednoho baču pro více oveček. Ať mi nikdo neříká, že vlk je chytřejší člověk, pokud ten člověk chtěl opravdu škodám zamezit. Tak to pár nápadů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.11.2020 15:58 Reaguje na Jiří Malík
Odpovězte mi jak má hlídat svých deset ovcí malochovatel, kterého
ty ovce neuživí a musí chodit do práce? Jak bude posuzováno
zakousnutí vlka pasteveckým psem už mimo ohradu, kam se oba
dostanou v zápalu boje? Co bude s vlky producírujícími se
v centru obcí a možná brzo i měst? Kdo bude odpovědný za nehodu
a škody způsobené zvířaty, které po splašení vlky prorazily oplocení? Co bude s loukami, které nebudou už spásat ovce malochovatelů?
Prosím stručně a bez sáhodlouhých aktivistických řečí.
Zatím se mým otázkám úspěšně všichni vyhýbáte a tak dokažte,
že i toto je dořešeno.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

20.11.2020 17:09 Reaguje na Jiří Malík
Nikdo nedokázal zatím zdiskreditovat ochranáře tak, jako vy. Gratuluji.
Pište víc a častěji.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:26 Reaguje na Jan Olejníček
Přání je zde otcem myšlenky. A zde se o tom nerozhoduje..
Odpovědět
Hu

Hunter

20.11.2020 18:44 Reaguje na Jiří Malík
Docela jsem se zasmál, ale na druhou stranu, je mi opravdu líto těch farmářů, kteří se musí potkávat s někým takovým.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

20.11.2020 19:53 Reaguje na Jiří Malík
Nejsmutnější na celém problému je to, že nikdo z ochranářů kromě p. Malíka se k věcně podanému článku a návrhu raději nevyjádří. Je zkrátka vidět že razí dále cestu, ,,my si to prostě uděláme po svém a hotovo". A vy si můžete argumentovat čím chcete. Rady p. Malíka typu ,,pořiďte si ovčácké psy, paste společně apod., můžou dávat jen lidé, kteří si to ani neuvědomují. A ještě zaměstnat obecního baču ,,Pepka Vyskoče". Pro myslivce nastává s vlkem jeden problém za druhým, větší opatrnost zvěře a nestálost při vycházení za potravou. Tím také zhoršení možnosti jejího lovu s ohledem na časové termíny z pohledu zákona. Otázkou zůstává, nakolik se výskyt vlčích smeček projeví v soustředění zvěře v nevhodných lokalitách, kde spíše může docházet k větším škodám z pohledu škod v době ukrývání se v lesních kulturách v době jejího soustředění. Vyjádřil se vůbec někdo k tomu, kolik zvěře se vykázalo jako uhgynulá za dobu výskytu vlčí populace na Broumovsku? Nebo se jen dále hází čísla z údajně statisícových stavů zvěře a ohání se milionovými škodami? Vždyť přeci vlk nemůže žít bez problémů po celé republice, ale jen v místech s vhodným biotopem a podmínkami k přežití. Nebo oploťmě velkou část Milovic, pusťme tam vlky, medvědy a za pár let uvidíme, jestli si jen sám predátor dokáže poradit se současným stavem přírody.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.11.2020 22:12 Reaguje na Jarda Vesničan
Váš komentář mne zaujal. Konečně je zde aspoň trošku naznačeno, v čem nastává pro myslivce s vlkem jeden problém za druhým (větší opatrnost zvěře a nestálost při vycházení za potravou ...). Už dlouho mi totiž vrtá hlavou, čím mohou vlci myslivcům tak strašně vadit, že právě oni jsou hlavními vlkobijci. U mnohých chovatelů hospodářských zvířat jejich přání eliminovat škodící čtyřnohé predátory chápu, i když jim mám za zlé, že si to chtějí usnadnit dříve tak oblíbenou zkratkou (zastřelením oprsklých vlků a zároveň vykašláním se na adekvátní zabezpečení stád).

Myslím, že nejsem sama, komu není jasné, proč jsou myslivci na vlky tak vysazení. Že myslivcům pije krev zabití poloviny prvotřídních trofejních muflonů v Machově, to asi napadne kdekoho, kdo se o tom dozví, ale zrovna tímto faktem mne zelené kamizolky nepřesvědčí o tom, že je jejich nenávist oprávněná (možná, že podobných nevěřících Tomášů jako jsem já, je hodně, nevím).

Z časových důvodů už se k tomuto článku nebudu vracet a od nikoho proto nečekám reakci na tenhle můj koment.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

21.11.2020 08:14 Reaguje na Majka Kletečková
https://youtu.be/wgLkuRf3tLg
Dejte pozor, až půjdete s pejsky na procházku.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.11.2020 09:42 Reaguje na Majka Kletečková
Musím říci, proboha jak tu diskuzi čtete. Není to poprvé kdy někdo upozorňuje na vliv vlků na změnu chování zvěře. Sám jsem o ton psal několikrát. Naposledy tuším pod článkem pana Malíka (17.11.2020 10:24 ) Je vidět , že koňské klapky vám paní Kletečková zabraňují přijmout a vstřebat cokoliv jiného než pasteveckého psa.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.11.2020 10:00 Reaguje na Jarda Vesničan
Plán péče o vlka je snad jasným důkazem, že ochranářům o nic jiného než udělat si to podle sebe, nejde.
Jinak je to typická ukázka toho jak všem okolo život znepříjemňují a prodražují. Na druhou stranu, oni nic, oni jsou muzikanti. Ano hází se pouhá čísla, podle srovnání jarního stavu s výší lovu černé se poukazuje na přezvěření O STOVKY PROCENT. Musel jsem ty stovka procent zvýraznit jako naprostý nesmysl pana Malíka a také proto aby je náhodou třeba paní Kletečková nepřehlédla.
Jen jste se asi přepsal nebo jste přehlédl fakt, že ochranáři se neohání milionovými škodami ale lžou o škodách miliardových. Míst s vhodným biotopem u nás moc nenajdete. Divočina je u nás snad jen v hlavách ekologů. No a Milovice, dobrý návrh. Jen si myslím, že to časem najdou vlci sami. Těším se na následnou reakci.
Odpovědět
Hu

Hunter

21.11.2020 12:25 Reaguje na Jarek Schindler
Pan Malík evidentně vůbec nechápe, co čísla jako JKS a výše odlovu znamenají, jen dokazuje, jaký je arogantní hlupák.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.11.2020 05:24 Reaguje na Hunter
No jo. Nechápe ale ani to "nechápání" mu nebrání blbě kecat. Kdyby měl alespoň snahu to vysvětlovat či byl schopen si ty své bludy obhajovat. Na to bohužel nemá " koule".
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:28 Reaguje na Jarda Vesničan
Proboha, Vy si myslíte že ti lidé na to mají čas? A navíc je to pod úroveň vyjařovat se k mnohým příspěvkům. Psi štěkají a karavana táhne dál.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 07:22 Reaguje na Karel Pavelka
Zase máte pravdu pane Pavelko. Zaštěkal jste si, tak ještě táhnout dál.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

20.11.2020 21:04 Reaguje na Jiří Malík
Zajímalo by mě, kolik ovcí chováte, jak je máte zabezpečené, jaká je vaše finanční bilance chovu-jste v plusu, mínusu, u čeho máte největší nákladové položky, pokud´ máte pastviny zabezpečené podle rad AOPK, Duhy a dalších, jak máte zabezpečenu biodiverzitu na pastvinách včetně pohybu obojživelníků a td. Jinak bohužel vaše rady budou působit jako rady někoho, kdo o problematice z praktického hlediska nic neví.Petrův Zdar
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:30 Reaguje na Jan Knap
Zabezpečení diverzity..Co to je za termmín? Prvni slovo bylo časté v socialismu, hojně je užívalo třeba Rudé právo..
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

25.11.2020 19:00 Reaguje na Karel Pavelka
To víte, my dříve narození, co si pamatujeme rozkvetlé louky, žábu v každé kaluži, toky plné ryb, karoserie aut oblepené hmyzem, používáme staré výrazy. Novodobým ekologistům, kteří přivedli naší přírodu do stavu, v jakém je ,se nemůžeme rovnat. Petrův Zdar
Odpovědět
MG

Milan G

25.11.2020 23:06 Reaguje na Jan Knap
Ještě bych vzpomněl na čolky, mloky, hejna vrabců atd. Tuhle jsem říkal kamarádům od vnoučat co to je čolek, jak vypadal mlok, koukali pusy do kořán a nevěřili tomu, že jsme to my jako děti normálně lovily.
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

21.11.2020 03:42 Reaguje na Jiří Malík
Malík, Kletečková, velká škoda, že jste od narození nebyli krmeni pouze rostlinnou stravou. Díky masité složce, jste vyspěli inteligenčně až do této nesnesitelné podoby. Tolik hlouposti u dvou osob na jednom místě, to se jen tak nepoštěstí.
Odpovědět
PB

Petr Burda

21.11.2020 09:45
Odpovědět
PB

Petr Burda

21.11.2020 10:00
Plot vlka nezastaví, elektricky ohradník vlka nezastaví, tak proč pastviny ohrazovat, že?
U nás nejsou vlci (pravděpodobně, neviděl,jsem je a stopu vlka od stopy našeho psíka nerozeznání, oboje je velikost "48") ani ovce. Ale proč má asi soused pastvinu pro krávy ohrazenou plotem (sloupky z trámů 15 na 15 cm) a metr od plotu dovnitř elektrickým ohradníkem? Ohradník, aby neutekly krávy a plot, aby mu tam nikdo nalezl - třeba psovi by novorozené tele (nebo aspoň "čištění" - placenta) přišlo k chuti.
Chovatelé ovčí by si je měli řádně zabezpečit - a pak až požadovat regulaci vlků. Protože nyní vlčí provádějí regulaci z jejich pohledu přemnožených volných ovcí. Vlk, který překoná zdvojenou ohradu se naučil obcházet zabezpečení - a naučil by to i jiné ve smečce - pryč s ním. Ale ty vlky, co budou likvidovat přemnožení černou zvěř, siky a jiné druhy školící naší přírodě si nechme. Nesmíme se s nimi "muckat", vlk zvyklý na lidi by lidi ohrožoval. Ale přirozeně plachý vlk má v naší přírodě nezastupitelné místo.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.11.2020 10:23 Reaguje na Petr Burda
Měl bych pár nepodstatných dotazů. Jak velkou pastvinu má ten váš soused , tak jak popisujete, oplocenou? Kolik hektarů?
Jak poznáte toho vlka co se naučil obcházet to zabezpečení?
No a nechat pouze vlky co "likvidují přemnoženou zvěř"? U nás snad, alespoň podle ochranářů všichni vlci likvidují z 98% přemnoženou zvěř. Nebo, že by to snad bylo jinak?
A přirozeně plachý vlk? Vypadá to snad tak, že ti vlci u nás trpí nějakou přirozenou plachostí?
Děkuji za odpověď.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:31 Reaguje na Jarek Schindler
Jedna hloupost za druhou...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.11.2020 17:16 Reaguje na Karel Pavelka
No nakonec proč ne. Rozeberte ty hlouposti a ukažte jak vypadá vaše chytrost. Vesele do toho pane Pavelko.
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

21.11.2020 15:26
Starejte se všichni raději o sebe nechte vlky na pokoji.Někteří zkrátka neunesou fakt, že jsou vlci chytřejší než oni.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.11.2020 17:18 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
Pane Halama, když tomu tak rozumíte, tak odpovězte na mé otázky,
jak jsem marně žádal i pana Malíka v příspěvku z 20.11 v 15.58.
Tyto otázky opakovaně kladu bez odpovědi a tak se jich snad dočkám
od takového odborníka, jako jste vy. Předem děkuji za odpověď.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

22.11.2020 18:08 Reaguje na Břetislav Machaček
Snad neočekáváte odpověd´ od pana experta pana Malíka ?? Ten odpovídá jen na to, kde může použít ty své demagogické žvásty. A ti ostatní vlkomilové si počínají jako správní příslušníci nějaké sekty, papouškují to, co jim velký guru doporučí. A myslíte, že panu Malíkovy, Duze a ostatním jde o přírodu??? Především jim jde o peníze a moc, nebo proč myslíte, že tak útočí na myslivce???? Je za tím snaha, rozbít myslivecký svaz. Je skupina různých zemědělců a podnikatelů, která by si chtěla hrát na novodobé Trautenberky , mít vlastní honitby a hrát si na honoraci. Bez rozbití mysliveckého svazu nemají šanci, tak jim k tomu pomáhají experti jako je pan Malík, Duha a další útoky na myslivce. Na oplátku mají slíbeno, že budou moci likvidovat přírodu prosazováním svých představ o tom, jak by měla vypadat a fungovat. A po myslivcích budou na řadě LČR a to už je nějaký majetek, za který stojí, aby se snažili. Petrův Zdar
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.11.2020 19:36 Reaguje na Jan Knap
Napsal jste to natvrdo a myslím si totéž, že to jde
směrem k "privatizaci" přírody jako místy v zemích
na západ od nás. Snad dožiji v dosavadním stavu
a nedočkám se těch Trautemberků a Malíků s patentem
na ochranu přírody. Já od nich odpověď nečekám, ale
jen tak ze sportu jim otázky znovu pokládám, když
už mě vytočí svými bláboly. Je vidět, že jsou zcela
mimo a nemají žádná řešení jak dál. Musí to být asi
lukrativní záležitost pobírat dotace na svůj plat
a koníček. Druzí si na to musejí vydělat a ještě
jsou za to kritizováni.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

22.11.2020 20:08 Reaguje na Břetislav Machaček
Bohužel, většina to nedělá jako koníček nebo že by chtěly chránit přírodu ale jenom pro peníze. Když ty peníze na něco nedostanou, tak je v tom případě ochrana přírody nezajímá a o tom, že by si měly vyhrnout rukávy a udělat něco rukama zadarmo ani nemluvě. O odbornosti darmo mluvit. Bohužel to způsobilo, že nějaká finanční podpora pro ty, kteří chtějí přírodu chránit a chtějí popřípadě ty peníze použít jenom na ochranu bez osobního zisku, tak jsou tyto podpory pro ně nedostupné. Jsou dostupné hlavně pro ty, kteří z různých dotací žijí a část peněz skončí za zpracování žádostí, platí se z toho každý prd a neskončí tam, kde by měly. Existuje i velice zajímavá kniha od AOPK, kde jsou vyhodnoceny různé projekty a člověk se nestačí divit, na co všechno se dají čerpat peníze. Jsou tam i zajímavé věci, jako je nelegální vysazení rysů ze ZOO, kteří uhynuly hlady. O dovozu bobrů z Litvy a Polska a jejich vysazování do naší přírody a td. Petrův Zdar
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:34 Reaguje na Jan Knap
Kolik asi těch ochranářů znáte? Moc zřejmě ne, když zde píšete ty Vaše nesmysly.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

25.11.2020 18:24 Reaguje na Karel Pavelka
Jako předseda spolku s celostátní působností, zabývajícího se ochranou přírody a krajiny se zaměřením na vodní toky jich znám opravdu hodně . Petrův Zdar
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.11.2020 05:18 Reaguje na Jan Knap
Pokud si pamatuji, tak toto jsem napsal již několikrát. Akorát na myslivost coby kulturní dědictví se útočí špatně. Lepší je to vzít přes zvěř. Logika toho je jednoduchá. Není zvěř, není myslivost.
No a co říkáte pánové tomuto:
"Striktní zákaz těžby, rybolovu, myslivosti a lesnictví v 10 procentech krajiny členských států Evropské Unie. Evropská komise společně s organizací NADEG (Expertní skupina pro směrnice o ptácích a o ochraně přírodních stanovišť) představila nový návrh, který by měl určit strategii pro dodržení rozmanitosti přírody Evropské unie v roce 2030".
Kdo si tedy naivně představuje, že toto křížové tažení zelených skončí u myslivosti, musí být blázen. Po myslivosti přichází na řadu rybářství, lesnictví ,zemědělství a všechny další aktivity tykající se zvířat a vůbec přírody. Myslím si že tento návrh EK není o ničem jiném.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.11.2020 09:07 Reaguje na Jarek Schindler
Ano, jde o likvidaci celé společnosti. V podstatě zelený holokaust.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:16 Reaguje na Jan Šimůnek
Tady se člověk pobaví jako na Aeronetu...
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

24.11.2020 08:30
Pane Zvářale, ten případ s mladou vlčicí naznačuje, že dostala ránu během podlézání, skončila uvnitř ohrady a pak již se bála jít stejnou cestou. Mám stejnou zkušenost se psy, i jinými zvířaty. Nějakou dobu trvá, než se to naučí respektovat. U psů zpravidla po první ráně (jsou na elektřinu velice vnímaví, na rozdíl např. od koz).
Háček tkví v tom, že vedení ohradníku není pod napětím trvale, ale v impulzech zpravidla po 1-1.5 vteřině, což mnohdy stačí psovi pro podlezení a 'spálí se' až napodruhé nebo potřetí, přičemž na které straně při tom skončí je dílem náhody. Pak už se ale ohradníku vyhýbá.
Nekontrolovat populaci vlka ale asi není správná cesta, to nechci tvrdit. Bude dobré to hlídat a předejít nárůstu populace nad nějakou dlouhodobou mez únosnosti.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2020 08:56 Reaguje na Petr Dvořák
Jak jsem již uvedl, nelíbí se mi ani krajina s vysokým oplocením, ani na volno puštěná psiska. To překonávání el. ohradníků je sice zřídkavé, ale stává se. Proto jsem pro "lekce strachu", a to již od prvních případů napadení stád. I tato ochrana se musí budovat postupně, protože až půjde do tuhého, těžko se najdou desítky odborníků na její řešení, pak se to bude řešit šmahem...
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

24.11.2020 13:53 Reaguje na Karel Zvářal
Tomu, aby pri podlejzani, podhrabavani dostal nechteny navstevnik pecku, by melo zbarnit nekolik predsunutych rad ohradniku. Ja to zatim jeste nepostavil a nikdo dalsi, kterym jsem to nadhodil se do toho nepustil nebo o nem nevim. Pokud by se obetoval az 1,5m pas pro tenhle lezaty ohradnik, myslim, ze by to byla ohrada s vic nez 90% ucinnosti. Samotna by mohla byt maximalne 1,5m vysoka. Mozna i ten 1m. Ceka to na realizaci. Inspirovalo me oploceni proti vysoke. https://www.researchgate.net/profile/Ginger_Allen/publication/237746751/figure/fig5/AS:419656612499460@1477065341210/The-slanted-seven-wire-deer-fence.png
Odpovědět
Hu

Hunter

24.11.2020 09:15 Reaguje na Petr Dvořák
Má to takovou malou chybičku, ta vlčice byla očkovaná proti vzteklině. Tuhle drobnost zatím žádný ochranář tak nějak nebyl schopen vysvětlit.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.11.2020 10:10
Autor by měl vysvětlit termín panelákový ochranář. Jsem tedy zoolog v důchodu a bydlím také v paneláku a v době mého zaměstnání v muzeu jsme v sezóně byl minimálně 3-4 dny v týdnu v terénu (a nebylo to jen 8 hodin, běžně 10-12 hodin) a o víkendu v rácmi svých aktivit v ornitlogiii minimálně jeden celý den, z toho mnohé jen po nocích.Takže pokud někdo chce tvrdit, že mnozí ochranáři či zoologové a ekologové do terénu moc nechodí, jen se ztrapňuje...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.11.2020 11:02 Reaguje na Karel Pavelka
Kromě vás, pane Pavelko, je ten pojem každému jasný. Panelákový ochranář není ten, kdo přespává ve městě, ale ten, kdo na problémy s vlkem spojené nahlíží PRIZMATEM měšťáka. Jemu vlk nevadí, je prapraotcem jeho milovaného pejska, tak proč by mu nefandil, nu ni?!

Vlka v minulosti nevyhubili občané měst, ale venkované, chovatelé dobytka, ke konci i lovci. Chceme-li pestrou krajinu, s pastvinami a loukami, potřebujeme i dnes dobytek. Vím, měšťák si tu šunku či plecko koupí v marketu, a je mu u zádele, jak krajina vypadá. Dokonce si nechá nabulíkovat zeleným bratrstvem, že kuku a řepka je eko...

Takže kdo se tu víc ztrapňuje?-))
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.11.2020 11:25 Reaguje na Karel Pavelka
Víte on ten problém je v něčem jiném. Vy do přírody chodíte a jiní
v ní žijí a podle toho ji taky posuzují. Pro vás je to výzkum a
pozorování. Pro jiné pouze opakování cizích mouder a pro praktiky
kosení luk, vyvěšování budek, přikrmování zvířat v době nouze,
odchov ryb, raků, koroptví atd. Každý si pod ochranou přírody
představuje i jinou přírodu. Jeden tu bezzásahovou, druhý tu
částečně regulovanou a třetí tu plně regulovanou člověkem.
Malochovatel ovcí plní přání botaniků spásáním a kosením luk,
které mu maří ochránce vlků s absencí plachosti před lidmi.
Takový ochranář pak vidí pouze toho vlka a nevidí tu louku za
kterou lobbuje botanik, entomolog a člověk, který nemá rád v
přírodě ploty navrhované ochránci vlků. Já taky používám to
hanlivé označení "panelákový ochranář" na lidi, kteří chodí
do přírody relaxovat, ale pak se vracejí do tepla a pohodlí.
Malochovatel musí ale ovce hlídat v dešti, větru ,v létě
i v noci, protože přes parné dny se zvířata nechtějí pást
a ráno pak musí jít do práce, protože 10 ovcí ho neuživí.
To je ten rozdíl pozorovat přírodu a nebo v ní žít, žít z ní a
v souladu s ní. Každému se nepoštěstilo mít práci jako koníček
jako vám. Mnozí museli dělat něco jiného a mají i trochu méně
zidealizovaný pohled na ochranu přírody. Vidí i ty kopance
s kormorány, místy vydrami, volavkami, bobry atd. Nyní tu je
problém vlka-kreatury lovícího ovce u baráků a za přítomnosti
lidí. Takový vlk nemůže přece být přáním jakéhokoliv ochránce
přírody a měl by to být vlk plachý a ostražitý lovící údajně
přemnoženou zvěř. Jakékoliv rady ve smyslu plotů a pasteveckých
psů jsou pro malochovatele platné jako mrtvému zimník a skončí
pouze ukončením chovu a zarůstáním těch luk. Vlci-kreatury
naučení lovit ovce se pouze přesunou směrem do vnitrozemí a
budou pokračovat v započatém díle i tam. Pak stejně dojde na
tu regulaci, ale ta bude o to bolestivější, že nepůjde o
zkažené jedince, ale o celé smečky a nebo i celou populaci.
Zatím by to nemuselo být tak radikální a bolestivé, ale kdysi
se říkalo u nás ve Slezsku" vartki guvno řiť targo"(rychlé ho.no
trhá zadnici)a znamenalo to to, že kvantitou se nedosáhne té
kvality tak, že budu určité části vlčí populace tolerovat takové
chování a pak hasit ten rozhořelý požár. Uhasit malý ohníček
je lehčí a méně bolestivé.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.11.2020 11:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Opět za jedna!-)
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

25.11.2020 15:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Perfektně napsané a popisující realitu.Petrův Zdar
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.11.2020 18:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, ještě jednou uznání za ten skvělý koment, nicméně jeden mírný nesouhlas musím vyslovit. Označení “panelákový ochranář” není vůbec hanlivé, je to nejjemnější eufesmismus vedle takových výrazů jako povrchní, neznalý, zaujatý, jednostranný, neobjektivní, naivní, diletantský apod. Tím je řečeno, že je odtržený od reality a vidí přírodu “z letadla” - města, PC monitoru, resp. skrze populistické brožury, dětinské naivní chápání, či zájmové skupinové manipulace.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

25.11.2020 18:54 Reaguje na Karel Zvářal
Ještě by jsem to doplnil o ty, kteří si myslí, že oni jediní tomu rozumí, jediní mají pravdu,oni jediní jsou ti pravý experti na danou problematiku a td. Na jedné straně se tváří, že chtějí o problémech diskutovat, ovšem na druhé straně žádnou věcnou diskuzi nepřipouštějí, protože přeci oni jediní mají tu správnou pravdu. Ve své podstatě jim jde pouze o to, aby jim vlezprdelkové a jim podobní vyjadřovali obdiv a svým způsobem se chovají, jako nějaký guru sekty. Názorným příkladem je pan Malík. Když jsem se o něm zmínil, bylo velice zajímavé sledovat před několika dny diskuzi, kterou měl s jedním chovatelem ovcí od nich z vesnice. Ten chovatel sloužil jako pilotní projekt pro AOPK a Duhu, jak zabezpečit ovce proti útokům vlků. I přes to všechno má neustále škody na ovcích a to má pastviny zabezpečené ohradníky podle jejich doporučení a má tři psy. Vlci mu zaútočily na ovce i když mu na 3 ha pozemku kromě ohradníku hlídali ovce dva psy. Měl dotaz-proč čekají s vyplacením náhrady škody na poslední chvíli i když má všechno zabezpečení podle nich-mají na to 4 měsíce. Proč musí pořád dokola vyplńovat tolik formulářů, dotazníků a td. že by na to potřeboval sekretářku a nejlepší bylo, když byl na ředitelství AOPK jak napsal žebrat o příspěvek na výživu psů, když byl jejich pilotní projekt. Na ředitelství se mu vysmáli a ten kdo mu pomohl byl hejtman a kraj, tedy ti, kteří chtějí rozumnou regulaci vlků. Nakonec napsal-AOPK,Duha a podobní se umějí pouze předvádět v televizi ale tím to pro ně končí. Petrův Zdar
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.11.2020 19:33 Reaguje na Jan Knap
Oni si vystačí s několika floskulemi, jako že vlk tu byl dříve než člověk, vlk do naší přírody patří, stačí si ovce pořádně zabezpečit apod. Právě ono zabezpečení pořádným plotem a štěkajícmi obludami je to, co mi na návratu vlka vadí. Ptám se opakovaně, proč by se měl přizpůsobovat vlkovi jen člověk, a proč ne i vlk člověku, ale to dávám asi velmi složité otázky...

A ano, smát se umí pěkně, protože z cizího krev neteče. To JIM měli okamžitě strhnout z platu, když je to jejich pilot, a ne že se bude chovatel doprošovat.
Odpovědět
Hu

Hunter

25.11.2020 20:38 Reaguje na Karel Zvářal
Tak před lety tvrdili, že na ochranu před vlkem postačuje 90 cm elektrický ohradník. Dneska už propagují dvojité drátěné ploty nabité elektřinou, k tomu několik psů a ono to pořád tak nějak nestačí :-). Předpokládám, že příští rok se dostanou k nástražným výbušným systémům a minovým polím :-). Vlastně ne, to by mohlo vlčkovi ublížit :-):-). Tak možná trojitý plot a v meziprostoru pes typu SUP :-).
Odpovědět
MG

Milan G

25.11.2020 23:20 Reaguje na Hunter
Možná by bylo asi ideální oplocení jaké je v USA ve federálních věznicích, včetně žiletkového drátu.
Jak znám nátlakový spolek hnutí duha během příštího roku s tímhle návrhem přijdou :-)))
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.11.2020 19:25 Reaguje na Karel Zvářal
Nikdo nejsme dokonalý a tak to mnohdy nemyslím tak,
jak to napíšu. Mne už ti teoretici začínají svou
zaujatostí vytáčet. Nejen, že plácají nesmysly, ale
ještě překrucují informace a důkazy. Mnohdy to už
nepovažuji za pouhou naivitu a neznalost, ale přímo
o účelovou lež a manipulaci z těmi naivními neználky. To jsem vycítil z pana Malíka, který "něco" nafotil a vnucoval to jako důkaz špatného
zajištění ovcí před vlky. Já bych byl naopak pouze
pro dočasná oplocení a po zbytek roku bez pastvy
tyto pozemky nezahrazovat a nebo v nich ponechat
velké průchody pro migrující zvířata. Bohužel to
ale bude brzo nereálné a nutnost těch pevných
plotů bude narůstat i s negativními dopady na tu
migraci zvířat. Pokud budou zvířata odkázána na
cesty a silnice mezi ohradami, tak bude vzrůstat
počet střetů s vozidly a lidmi. Zvěř bude v panice
narážet do plotů a bude psychicky strádat. Tento
přístup AOPK nemohu pochopit, když jsou toto vše
ochotni obětovat v zájmu ochrany těch kreatur postrádajících základní instinkty šelem. Pokud se nad tím nezamyslí a nebudou kopat za všechna zvířata, tak je nemohu považovat za to, co mají deklarováno v názvu. Podobnou diskusi jsem si už užil při jejich "odborném" projektu tůní s vybudováním hadníků kolem nich. Položil jsem jim otázku co vlastně preferují. Zda užovky lovící žáby a nebo množení žab. Odpovědí bylo obojí a to i zde, kde už je těch žab hrstka. Hadníky vybudovala firma na pohled hezké, ale s nedostatkem tlející výplně pro množení a zimování úžovek. Tak to nakonec
nebude tak horké. Pro ochranu pulců před volavkami jsem jim navrhoval naházet do tůní větve z pokácených stromů, ale ani na toto nereagovali a
tak vykrmují těmi pulci volavky. Výsledek za milión a půl takřka nulový a stačilo pouze zapojit zdravý rozum jak půlcům zajistit bezpečí před volavkami.
Kdysi tu volavky ani jezevci nebyli a bývaly tu koncerty skokanů slyšitelné až do vesnice a ostatních druhů žab byly plné zahrady a okolní les. Není to žádnou chemií, která tu nikde v okolí nemá odkud být a je to pouze predátory a lidskou hloupostí predátory chránit i za cenu vymizení žab.
Nevím, zda je to pouhá hloupost a nebo záměr si
tak připravit další práci do budoucna při dalších
úpravách tůní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.11.2020 19:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Predátoři muší bejt!, to nevíte? No je to k smíchu i pláči, kam to dnes spěje. Plná ústa ekologie, ale kde nic, tu nic... pardon, návrat vlka jsem opomněl... A to by mohlo stačit, o tom se popíše spousta papíru, natočí spousta reportáží, takže chránit je stále co, ne že ne.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist