https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/katkan-pazderu-koronavirus-jako-laborator-globalni-krize
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Katka Pazderů: Koronavirus jako laboratoř globální krize

12.3.2020
Planeta Země je náš společný domov.
Planeta Země je náš společný domov.
Některé efekty koronaviru jsou zjevné. Klesá spotřeba ropy, klesá produkce CO2. Klesá zahraniční obchod, padají ceny akcií, začíná být patrné, že žádná země světa není nastavena na soběstačnost. A tak se epidemie koronaviru ukazuje jako zajímavý test našeho globálního systému.
 

Stále ovšem je to spíše o hysterii a panice, než o přiznání si faktu, že běžná roční chřipka mívá více nakažených i více mrtvých, viz statistiky WHO, Světové zdravotnické organizace. Je zřejmé, že se vlády světa činí, aby nedošlo k rozšíření tohoto viru po celém světě, s propojeností současného světa se ale toto úsilí v horizontu půl roku už jeví jako neúspěšné. Výsledkem bude nakonec vakcína proti této nemoci, jako ji máme nyní i na chřipku.

A vládní i nevládní politické reprezentace se snaží (i proto, že to mají v popisu práce) prokázat svoji užitečnost, až se jich za rok někdo zeptá, co jste dělali, když tu byla epidemie. Poněkud se přitom zapomíná, že planeta trpí i jinými problémy, zjevně závažnějšími (klimatická změna a válčení a v důsledku toho masová migrace), ale bohužel dlouhodobějšími, kde se nedají tak snadno nahnat volební body. Obecně je to zejména chudnutí celosvětové populace, větší nerovnoměrnost rozdělení příjmů (2,153 dolarových miliardářů má bohatství jako 4,6 mld. lidí planety, a že neplacená práce žen a dívek představuje 10,8 bilionu dolarů ročně, OXFAM report, 2020).

Klimatická změna je pak důsledkem tohoto pokřiveného finančního systému, kdy všechno je monetizováno, a člověk už je jen „surovinou a výrobním zdrojem“. Dobrovolně se vzdáváme své svobody ve prospěch systému. A když pak můžeme strávit pár dnů se svými rodinami navíc, protože stát uzavřel levné hlídání dětí ve školách, jsme my dospělí spíše naštvaní, že nám klesá příjem a zisk. Zlaté tele, nejmocnější víra světa.

Ono se s tím lidstvo také popere, pokud by se ale podařilo díky koronaviru snížit poprvé za existenci průmyslového komplexu a globalizace emise CO2, lze předpokládat, že to bude první a na dlouho opět jediný úspěch civilizace, za který ale civilizace vlastně ani nebude moci, jen takový vedlejší efekt poklesu ekonomické aktivity. Ale mohlo by to ukázat směr v možném řešení. Zatím je odhad poklesu spotřeby ropy 2,5 mld barelů denně (IEA březen, 2020)

Je složité uvažovat o tom, zda přelidnění planety a tlak na zdroje má sloužit něčemu většímu, třeba aby se lidstvo vydalo kolonizovat blízký vesmír, je ale poměrně jednodušší poukázat na to, že si budeme muset projít nějakou sérií krizí, než pochopíme, že planeta Země je náš společný domov, a že jako druh nadaný schopností svoji planetu i zničit, jsme za ni alespoň okrajově, z naší podstaty, odpovědní.


reklama

foto - Pazderů Katka
Katka Pazderů
Autorka učí zemědělství, zelinaří, včelaří a je členka Zelených na Kladně.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (178)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

12.3.2020 10:07
"zejména chudnutí celosvětové populace"

Podle mého pozorování to není pravda. Navštívil jsem více míst světa, včetně dosti chudých, některá z nich opakovaně a prostým porovnáním jsem jasně viděl, že nechudnou, ale bohatnou. Samozřejmě, ve srovnání s Evropanem jsou pořád velmi chudí, ale na vyvrácení pravdivosti výše uvedeného tvrzení to stačí.

"větší nerovnoměrnost rozdělení příjmů"

Co je na tom špatně? Za dobu kdy já vydělám milión vydělá Bezos sto miliard, ale to přece není špatně - já mám milión a to vůbec není k zahození :D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2020 10:24 Reaguje na
Mně se článek líbí, protože poukazuje na nedostaky civilizační masovosti. Virus se snadno roztáhá po celé planetě, spoustu firem a institucí paralyzuje, na ekonomice to je a bude znát. Miliardáře to až tak moc nezasáhne, ale např. komedianti prskají už teď...
Odpovědět
ig

12.3.2020 10:53 Reaguje na Karel Zvářal
Miliardáře to samozřejmě zasáhne taky, a podstatně, ale to není to klíčové. Já jen nesouhlasím s tím "zlatým teletem" a obdobnými řečmi. Znamená to zcela hmatatelné snížení životní úrovně, ať už o banality že někdo musí zrušit zájezd a nedostane plnou kompenzaci, až po situace, kdy nebude mít na několik po sobě následujících splátek hypotéky a přijde o byt. Kdysi, před vynálezem peněz by to naturálně znamenalo, že si nestihne uplácat z hlíny chýši letos, ale až za pět let a mezi tím bude mrznout v jeskyni. Domnívám se totiž, že většina těchto obvinění současné civilizace pramení jen z toho, že lidi nechápou jak fungují a co jsou vlastně zač peníze :-)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.3.2020 13:53 Reaguje na
Přeji Vám,aby Vám to zůstalo, ten naivní optimismus a slepota z nadbytku, či spíše z přežranosti.
Odpovědět
ig

12.3.2020 14:21 Reaguje na Jiří Daneš
Nevím kde z mě v tom textu vyzařuje optimismus? :-) Já jen konstatuji, že každý člověk až na řídké výjimky se snaží zlepšovat svou vlastní životní úroveň. Ekonomika je toho pouhým důsledkem.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.3.2020 16:48 Reaguje na
Buďte rád, že nevíte. Ekonomika není důsledkem, ale pokusem udělat vědu z kupeckých počtů. Pokud myslíte ekonomikou vlastnění jmění ať peněz nebo věcí, pak si není o čem povídat.
Odpovědět
ig

12.3.2020 17:20 Reaguje na Jiří Daneš
Já chápu ekonomickou teorii jako pokus o matematický model ekonomiky (= toho jak mezi sebou lidi obchodují). Občas ekonomové odhalí nějakou zajímavou souvislost, občas dělají vědu z banality, inu jako u každého matematického modelu :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 22:47 Reaguje na Jiří Daneš
Obávám se, že kupecké počty jsou v ekonomii to méně podstatné.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

12.3.2020 13:55 Reaguje na
Peníze jsou jenom prostředk směny a uchovatel hodnoty.

To o čem vy mluvíte je kapitál na kapitálových trzích.
a upřímně řečeno protože 70-80 procent lidí žádný reálný kapitál nemá a prakticky nemá naději ho v kompetitivní výši vygenerovat. (někdo sem tam uspěje ale to je spíše na úrovni statistické chyby) je prakticky jedno jestli ví a nebo neví jak funguje protože tu vědomost nemá většina lidstva ani elementární naději úspěšně uplatnit.
Odpovědět
va

vaber

13.3.2020 11:11 Reaguje na
nevím přesně co si lidé představují pod bohatstvím, protože základní potřeby mají téměř všude ,takže hromadí věci které používají někdy jen na to, aby ohromili svoje okolí, jsou i tací lidé co žijí v představě ,že s bohatstvím ,tedy hromaděním majetku do nesmyslnosti,roste kvadraticky štěstí a spokojenost v životě , bohatství je i krásné životní prostředí a některá města a místa ve světě jsou ve skutečnosti odporné vředy planety ,nebudu je jmenovet a kdysi primitivní kmeny pralese byli možná štastnější než dnešní lidé ,nemíchejme pojem primitivní s pojmem hloupé
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 22:48 Reaguje na vaber
Primitivní kmeny s průměrným dožitím 25 let byly jistě velmi šťastné.
Odpovědět

12.3.2020 11:23
Obsahově velmi zajímavý článek a s většinou nelze než souhlasit. Stabilitu společnosti vždy zajišťovala spokojená střední třída a je skutečností,že přerozdělování bohatství v posledních dekádách vede k jejímu úbytku a tedy i společenské nestabilitě.

"Kdybychom vyšli z předpokladu, že se na jeden metr čtvereční vejde ve stoje zhruba 5 lidí, pak lze jednoduchým propočtem snadno zjistit, že všech současných 7,5 miliardy obyvatel planety by se vešlo do čtverce se stranou o délce zhruba 40 kilometrů,tedy na plochu pouhých 1600km2,což je asi plocha okresu České Budějovice." (převzato)

Je s podivem, jak tak plošně malá entita dokázala během zejména posledních sto let Zemi doslova zdevastovat. Války,rabování přírodních zdrojů,znečištění půdy,vody a atmosféry odpady, elektrosmog, likvidace jiných zástupců biosféry apod.
A to se honosíme označením homo sapiens a v erbu máme heslo o "trvale udržitelném rozvoji".
Můžeme si deklarovat co chceme, ale přírodní zákony přímo vylučují, aby jeden druh organizované formy života získal monopolní postavení na úkor zbytku.
Drobná lapálie s koronavirem je varováním, abychom nenásledovali bezelstný Ikarův let ke Slunci a svou existenci si dokázali uchovat.


Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

12.3.2020 11:31 Reaguje na
Dovolil bych si poznament že v rámci přírodních zákonů ta pidihvězdička uprostřed naší soustavy postupně pálí svůj vodík a mění ho na helium.

tím jak má víc a víc hélia začne pálit to hélium - to je energeticky poněkud vydatnější takže povede k tomu že poroste teplota téhle hvězdy.

což povede k růstu teploty Země (ať tu bude skleníkový efekt nebo ne) za nějaké cca 2 miliardy let bude průměrná teplota povrhu země 60°C. A tento svět bude zcela neobyvatelný pro jakýkoliv život na bázi uhlíku. Dle "přírodních zákonů".

Nic jako "trvale udržitelný rozvoj" neexistuje. V tomhle vesmíru není a nikdy nebude cokoliv "trvale udržitelné".

Jakýkoliv organizovaný systém může fungovat jenom z energetického gradientu (z kterého si může ukrást trochu energie na překonání entropie)

V kosmickém měřítku řeknu prostě toto - chceteli aby lidstvo žilo, musí být ultimátním cílem expanze mimo tuhle planetu získávat další prostor a zdroje.

zabednit se tady na ní v podstatě znamená automatickou a zcela dobrovolnou sebevraždu, jen možná bude déle trvat. Expanse je riskantní naděje na další existenci, absence expanse je jistotu smrti.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.3.2020 12:02 Reaguje na Vaclav Sobr
To je ryze antropický,materialistický a nedomyšlený náhled na věc. Připusťme, že někde ve vesmíru existuje také organizovaná forma života,která se bude řídit stejnými pravidly expanze.
Potom musí dojít k situaci,kdy se tyto formy života setkají.
Z vašeho pohledu je potom zcela správné,když jinou civilizaci vyhladíme,protože nás potenciálně ohrožuje a brání nám v další expanzi ?
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

12.3.2020 13:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zatím se tak stalo prakticky vždycky když se civilizace střetli o omezené zdroje které v danou chvíli nestačili oběma.

není to ani správně ani špatně, prostě to tak - ve chvíli kdy není jídlo a prostředky narazí se prostě na to že přežije ten s větší vůlí a prostředky své momentální a budoucí přežití zajistit na úkor ostatních.

Ostatně může se stát že tou organizovanou formou života na kterou narazíte bude něco jako brouci z Hvězdné pěchoty, či Tyranidi z Warhammeru - kolektivní inteligence která nebude individuálnímu lidskému životu (a tím ani lidské civilizaci) přikládat naprosto žádnou cenu a prostě se bude sama šířit dál, s tím že nám přisoudí morální hodnotu kterou mi přisoudíme moskytovi plnému spavé nemoci.
Odpovědět
va

vaber

13.3.2020 11:58 Reaguje na Vaclav Sobr
asi žijete v zajetí scifi amerických filmů,v nich musí být dobří a zlí a válčit a zabíjet. Ano, v naší historii to tak vždy bylo ,ale byl to vždy stejný druh ,člověk narazil na člověka .Nevěřím že bude někdy technicky možné cestovat mezi hvězdami, ale kdyby to nějaká civilizace dokázala ,její úroveň by byla pro nás nepředstavitelná a asi i nepochopitelná a ovládali by takové prostředky, že naše planeta by pro ně byla zcela nevýznamná a podle toho by vypadala i jejich kultura, my jsme od mezihvězdných letů nekonečně daleko , myslím technicky
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 22:49 Reaguje na vaber
Pak by nás vymazali jako škodlivý hmyz.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

15.3.2020 08:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Dovolil bych si upozornit že na tom můžou být v danou chvíli prakticky stejně jako my...

na druhou stranu - pozice hvězd ve vesmíru se časem mění... za nějakou dobu (300-400 tísíc let) se naše slunce potká s jiným hvězdným systémem v rámci rozumné cestovní vzdálenosti na kterou by nebyl problém vyslat nějakou formu kolonizace)
Odpovědět
va

vaber

15.3.2020 09:57 Reaguje na Vaclav Sobr
gravitece slunce a cizí hvězdy která by se ke slunci přiblížila, by zmičila obě soustavy,tedy rozmetala oběžné dráhy planet,nejméně
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 11:57 Reaguje na vaber
Takové průchody, na vzdálenost třeba půl (+-) světelného roku podle některých astronomů sluneční soustava ve své historii zažila. Navíc je třeba brát v úvahu i to, že takovou hvězdou by byl s největší pravděpodobností červený trpaslík o výrazně nižší hmotnosti než Slunce. V takovém případ by sluneční soustava ustála i bližší přiblížení.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 12:01 Reaguje na Vaclav Sobr
Na tomto faktu je založena povídka I. A. Jefremova, která česky vyšla pod názvem "Návštěvníci z hvězd" (originál "Zvezdnyje korabli"). Moje dětská četba.
Odpovědět
va

vaber

15.3.2020 09:55 Reaguje na Jan Šimůnek
proč, mnoho lidí se chová tak,že by jinému slabšímu myslícímu tvorovi neublížilo ,ale jsou i takoví lidé, kteří, z pocitu moci a nadřazenosti, by to udělali
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 12:11 Reaguje na vaber
Tady nejde o nějakou nadřazenost, zlý úmysl apod. Viz kousíček níž, kde na totéž odpovídám panu Vinklerovi. Prostě scénáře takových kontaktů představují v podstatě sérii vynucených tahů (asi jako správně řešená šachová úloha). Takže jsou předvídatelné.

V případě studené války jsme byli opakovaně na pokraji jaderné apokalypsy, kdy jsme se jí vyhnuli prakticky jen díky mimořádné obětavosti a aktivitě mužů, kteří "seděli u červeného knoflíku". Kdyby tam v jednom z těch případů seděl někdo jiný z těch, kdo se tam střídali, mohlo dojít, a to striktně v souladu s předpisy, ke zmáčknutí toho knoflíku, se všemi (vcelku jasnými) následky.
A pokud by studená válka trvala déle než těch necelých 40 let, tak by k něčemu takovému prakticky jistě došlo.
A v případě mimozemšťanů musíte ještě brát v úvahu faktor vzájemného nepochopení, kdy i vstřícné a mírumilovné gesto může být protistranou vyhodnoceno jako akt agrese. (K takovým situacím docházelo i v kontaktu mezi vzdálenými lidskými kulturami.)
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.3.2020 15:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je velmi pravděpodobné, že pokud se setkáme s mimozemskou civilizací, tak dojde ke střetu "na život a na smrt". Stanislav Lem svého času prošel prakticky všechny reálně možné scénáře kontaktu a vyšlo mu, že i při oboustranně dobrých úmyslech je konflikt nevyhnutelný. Jistěže nemusí dojít k vyhlazení jedinců poražené civilizace, ale dojde k tomu, že ztratí svou civilizační a kulturní identitu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.3.2020 13:58 Reaguje na Vaclav Sobr
Máte pravdu, ale trochu opomíjíte fakt, že ani člověk není, stejně jako ostatní živočichové, evidentně trvale udržitelným.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.3.2020 09:52 Reaguje na Vaclav Sobr
Jestli máme čas miliardu let, nebo 50 let je poměrně velký rozdíl panáčku... nemusím to doufám vyjadřovat v procentech, aby to bylo úplně zřejmé...
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

13.3.2020 10:44 Reaguje na Lukáš Kašpárek
abych to řekl prakticky- pokud si zvolíme takovou metodu šetření která nám efektivně znemožní další technologický vývoj v dané věci (čistě praktiky - na marsu v řídké atmosféře ani moc nefouká, a slunce tam dodá polovinu energie co tady) se kupříkladu neobejdeme bez jaderného řešení, ať fúzního a nebo štěpného.

pokud si tuhle technologii z ideologických důvodů zakážeme, včetně prostředků na její vývoj, tak ano přežijeme 50 let, ale dlouhodobě je to jistá smrt.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

12.3.2020 11:24
"Výsledkem bude nakonec vakcína proti této nemoci, jako ji máme nyní i na chřipku."

to je velmi optimistické tvrzení - Čína už reportuje případy kdy se někdo nakazil 2x a přes to že mu bylo 30 (několik týdnů po vyléčení) ho druhá infekce zabila.

v takové situaci je poněkud nepravděpodobné že bude k dispozici funkční vakcína s rozumnou účinností.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 11:37 Reaguje na Vaclav Sobr
Navíc na chřipku, vzhledem k neustálým mutacím jejího původce, účinnou vakcínu (která by pokryla celé spektrum variant) nemáme.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.3.2020 11:44
Kdyby tato epidemie vypukla před např. 120 lety, tak by si toho běžní lidé vůbec nevšimli a asi by jí ani lékaři nezjistili. Ti, kteří by zemřeli, by byli evidování jako zemřelí na zápal plic (na který před vynálezem antibiotik umíralo velmi mnoho lidí) a ti kteří by se uzdravili, tak prostě prodělali chřipku.
Odpovědět
ig

12.3.2020 12:33 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Před 100 lety vypukla epidemie "španělské chřipky" s podobnou smrtností a vědělo se o ní...
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.3.2020 12:53 Reaguje na
Tzv. španělská chřipka měla úmrtnost daleko vyšší, cca 10x. Oproti ní je tedy současná pandemie koronaviru daleko méně závažná. (Čímž ovšem rozhodně neříkám, že nejsou potřebná opatření proti jejímu šíření.)
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

12.3.2020 13:48 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Podotkl bych že první zima Španělské chřipky byla podobně závažná jako ta co máme nyní... půl roku potom s návratem další zimy zabíjela desítky milionů lidí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.3.2020 08:24 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Ono to není úplně pravda. U té španělské chřipky zdaleka nemáme podchycena všechna lehká onemocnění nebo bezpříznakové průběhy. To se tehdy prostě neřešilo a neexistovaly ani prostředky, jak tyto lidi identifikovat nebo odlišit od jiných lehkých onemocnění.

Stejně tak jsem přesvědčen, že rozdíly mezi státy co do úmrtnosti na coronavirus jsou dány hlavně rozdílem v záchytu lehkých případů a případů jen pozitivních, bez propuknutí klinické choroby.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

12.3.2020 13:26
Napsat dobrý článek na toto téma vyžaduje genialitu. Proto se nemůžeme divit, že článek působí chaoticky. Ale poděkujme za odvážný pokus, kde je uvedena řada zajímavých myšlenek.

Asi nejvíce pokulhává pokus analyzovat v souvislosti s koronavirem klimatický rozvrat. Autorka píše: "Klimatická změna je pak důsledkem tohoto pokřiveného finančního systému, kdy všechno je monetizováno, a člověk už je jen „surovinou a výrobním zdrojem“. Dobrovolně se vzdáváme své svobody ve prospěch systému. ". Ale vždyť klimatická změna je hlavně způsobena přebytkem levných a dostupných fosilních paliv, jejichž spalování se nedokážeme ubránit, protože je to pro nás pohodlné a příjemné, na tomto je z podstatné části založen náš komfort. Co má toto společného s jakousi pokřiveností nějakého finančního systému? Naopak, stávající globální finanční systém je třeba využít jako mocný nástroj pro řešení klimatické změny zavedením globální uhlíkové daně z těžby fosilních paliv a její 100% dividendy viz http://globalcarbontax.eu/ugct/

Pokud se budeme sebeuspokojovat tím, že budeme jen poukazovat na to, jak je všechno špatně, a žádat zhroucení stávajícího systému jako jediné správné řešení, moc světu nepomůžeme.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

12.3.2020 13:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Mno tahle daň by defacto poslala Araby a Irán spátky na velbloudy, s tím že by jim rozhdoně nezbylo dost peněz na to aby si vydržovali ta umělá města v Zálivu...
Patrně by vedla k významnému zchudnutí austrálie...

a představa že to můžeme něcím nahradit je z říše snů.

kupříkladu když zde nedávno byl plán jak kompletně použít off-shore vítr na napájení lidstva nějak se zapomnělo na to to že jen to postavit (se sítěmi) by vyžadovalo veškerou světovou produkci mědi do roku 2100.
Podobně - na světě se stěží vytěží dost kobaltu do roku 2040 na kompletní elektrifikaci osobní dopravy v USA (s tím že do té doby ani gram nepůjde do jediného mobilu a nebo laptopu)

Ceny baterií se asi nijak nesníží při růstu jejich spotřeby a výroby protože dost výrazně v takovém případě vzroste cena vstupní suroviny... které prostě nemáme fyzickou schopnost dost na téhle planetě vytěžit.
Odpovědět
ig

12.3.2020 14:19 Reaguje na Vaclav Sobr
"... by defacto poslala Araby a Irán spátky na velbloudy"

A to je důvod, proč se EU snaží tak vehementně i za cenu značných ztrát odejít od ropných paliv. Žádné šetření Země, ale omezit vliv současných producentů ropy.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

12.3.2020 15:09 Reaguje na Vaclav Sobr
Pokud zavedete uhlíkovou daň podle odkazovaného návrhu, ropa se tím bude zdražovat RELATIVNĚ velmi pomalu a výrazný ústup od jejího používání bude trvat alespoň 20-30 let. Takže to bude znamenat jakýsi řízený odchod z ropy, podstatně později než ukončení používání uhlí.

Ano, beru, že dnes není pro ropu rozumný substitut, uhlíková daň vyvolá systematický tlak, aby se intenzivně hledal. Určitě je lepší vybírat za uhlík daň a nechat lidem více peněz, než např. stále více danit práci a dotovat z toho politiky vybraná nízkouhlíková opatření typu FV tunel.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.3.2020 15:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Uvědomte si, že ten substitut není ani na obzoru, ve výstupech základního výzkumu, kterým to +- nějakých 20 - 30 let trvá, než se dostanou do všeobecné praxe.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.3.2020 10:51 Reaguje na Jan Šimůnek
Právě jsem četl jakýsi naivní "vědecký" článek, kde se tvrdí, že by se něco takového dalo vyrábět již dnes za asi pětinásobek ceny ropy. Jiná věc je, jak moc je vlastní technologie investičně drahá a uhlíkově náročná a zda to vůbec je možné nějak prostorově zvládnout. Já bych řekl, že těch pár procent emisí CO2 z létání vem čert a dělejme bezemisní kroky hlavně tam, kde to jde mnohem schůdněji. Právě tam by měla tlačit uhlíková daň.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2020 11:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Do pětinásobku ceny ropy (resp. benzínu z ropy) se bohatě a s rezervou vejde syntetický benzín z biomasy a vodíku. Chce to ovšem jadernou elektrárnu, na nějaký větrník bych se něco podobného opravdu bál připojit.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.3.2020 15:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, pokud chceme nahradit všechna fosilní paliva, nezbývá než využít hlavně koncentrované bezemisní (jaderné) zdroje, nebo využít pouště. Tam ovšem bývají písečné bouře. Ale takové Mrtvé údolí by se dalo využít. Je v zelené Kalifornii a tamní národní park by takovou technologií jistě zkrásněl.
Odpovědět
ig

12.3.2020 13:55
Každopádně je potřeba zakázat vlaky a autobusy a přejít definitivně k individuální dopravě, viz článek z dnešní iDnes "První pacient na severu Moravy jel z Itálie dvěma autobusy. Potkal 160 lidí."
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.3.2020 14:08 Reaguje na
Ano, správně. Je nutno přejít k individuální dopravě, ovšem po svých, protože i koně, mezci,velbloudi,voli a další "dopravní" zvěř, při trávení "vyrábí" skleníkový plyn, mnohem účinější než CO2 - methan.
Odpovědět
ig

12.3.2020 14:13 Reaguje na Jiří Daneš
Myslel jsem to jinak - jezdit automobily obsazenými pouze řidičem.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

12.3.2020 14:57 Reaguje na
upřímně řečeno - mám na výběr buď jet autem v kterém jsem sám a autobusem v kterém jsem já a řidič.

V druhém poněkud strácím volbu kdy se dostat z práce a taky se vrátit s trochu větším nákupem není tak moc reálné.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.3.2020 16:50 Reaguje na
Skutečně?
Odpovědět
ig

12.3.2020 17:00 Reaguje na Jiří Daneš
Z hlediska šíření nákazy by to rozhodně bylo bezpečnější :-)

Jo, ještě jsem zapomněl na tramvaje.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

12.3.2020 14:54
Domnívám se, že autorka si vůbec neuvědomuje co právě teď kolem ní v Evropě a vlastně na celém světě začíná. Jinak by přikládala význam úplně jiným věcem.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.3.2020 18:02 Reaguje na Richard Vacek
Právě že si to uvědomuji. A o naše starší se bojím. Nebudu ale kvůli té epidemii emocionálně vyšilovat. Opravdu, mrtvých v dopravě, na obezitu a selhání kardiovaskulárního systému i na tu obyčejnou chřipku, je doopravdy o hodně víc.
Ale považuji to za dobrý příklad, jak se lidstvo umí nastartovat. Vědci se spojili, Nature sdílí nejnovější výzkumy prakticky v reálném čase. To kdybychom dokázali i s jinými věcmi.
Ale máme právo veta v Radě bezpečnosti OSN. A další, jako že třeba soukromé vlastnictví je posvátné. Zrovna ta opatření proti koronaviru berou soukromé vlastnictví jako zbytné. I když z toho nejlépe vyjdou zase asi hlavně ti největší soukromí vlastníci. Možná i na úkor státu, tedy nás všech.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 16:56 Reaguje na Katka Pazderů
Nemáme právo veta v RB OSN.
Pokud se týká srovnání s těmi ostatními druhy úmrtí, tam je hlavní rozdíl v tom, že ta nemají exponenciální nárůst.
Pokud by věda nebyla závislá na penězích, tak by to spojení mělo jiný kontext i dynamiku. Vzpomeňte (pokud jste schopna), jak dlouho se francouzské a americké vědecké instituce soudily o AIDS (protože šlo o velmi lukrativní patenty na testovací soupravy).
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.3.2020 15:50
Koronavirus dle mého soudu ukázal, že mnoho z toho, co prosazovali a prosazují zelení (včetně toho, co se jim cestou befélů z Bruselu podařilo prosadit) jsou věci, které šíření koronaviru jednoznačně podporují.
Mám na mysli především:
- zákaz plastových pytlíků a jednorázových tašek v prodejnách potravin
- zákaz jednorázových plastových pomůcek
- podpora hromadné dopravy (a našlo by se více dalšího)
Racionálním opatřením v souvislosti s nákazou by bylo tyto a podobné zákazy a nařízení zrušit či nepřipustit jejich zavedení.

Důležité také je, že o tom koronaviru a způsobech, jak se šíří, pořád víme úděsně málo (některé vlastnosti jsou stále spíše odhadovány podle příbuzného původce klasického SARS):
- Nevíme, jak dlouho trvá inkubační doba a jakou část z ní je nakažený už infekční.
- Nevíme. jak dlouho je infekční před tím, než mu začnou vycházet pozitivní laboratorní testy.
- Nevíme, jak dlouho je nakažlivý po prodělání infekce (a jak to vypadá u případů s velmi lehkým až neznatelným průběhem po ukončení pozitivity laboratorních testů).
- Není ani jasná situace s imunitou po prodělání choroby; byl zaznamenán případ jedné pacientky, která onemocněla dvakrát po sobě (kdyby to mělo být pravidlo, je to průšvih jak hrom).
To vše se teprve bude "za pochodu" zjišťovat a budou se upřesňovat (patrně k vyšší restriktivitě) příslušná opatření.

Bylo na odborných fórech konstatováno, že tento virus mutuje a je naprosto nejasné, jaký to bude mít dopad na jeho infekčnost a mortalitu onemocnění. Budiž krutě leč věcně konstatováno, že současná mortalita na infekci není taková, aby vedla k pozitivnímu výběru mutant s nižší smrtnosti (jak tomu bylo např. když Evropou protáhla syfilida, dotažená z Nového světa).

Pozitiva tu ale jsou:
- Se zrušením školní docházky byly přerušeny či ukončeny politické vymývárny dětských mozků (akce různých politických neziskovek) a rodiče mají nyní (vzhledem k dalším omezením, daným nouzovým stavem) možnost se jim věnovat a napravit působení antidemokratické levičácké propagandy.
- To samé se týká i "stávek za klima" či "rebelie proti vyhynutí".
- Ukázalo se také, že se EU nepodařilo zlikvidovat národní státy, protože těžiště boje proti nákaze leží jednoznačně na nich (být to jen na EU, tak by bylo zatraceně zle).
- Kompromitace paní Merkelové smířlivým prohlášením, že to dostane 70 % Němců, je také spíše pozitivní záležitost.

Jinak je článek jasnou ukázkou toho, že zelená ideologie velmi silně souzní s marxismem a dalšími levičáckými ideologiemi.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

12.3.2020 16:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Jo jo, snad dostaneme šanci začít znovu bez těch zelených nesmyslů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2020 16:24 Reaguje na Jan Šimůnek
No nevím, já poselství toho článku chápu úplně jinak. Globalizacace utrpěla těžký úder, a ta není výmyslem levičáků, ale dravých podnikatelů opačně laděných. Stačí neviditelný mikrob a náhle NEMÁME SITUACI POD KONTROLOU (oblíbené to konstatování blahobytného světoobčana). Nemůžeme neomezeně cestovat, svobodně se scházet, je rušena spousta velkých akcí...
To nám, pyšnému všemocnému druhu, příroda vrací (zatím bez úroků), čím se na ní dlouhodobě podepisujeme. Mělo by to vést minimálně k zamyšlení, jestli vše, nad čím zde diskutujeme, nejde dělat jinak, šetrněji.
Odpovědět
ig

12.3.2020 16:50
Globalizace není ničí výmysl, ta vznikla sama, prostým zlevňováním dopravy a zjednodušováním dálkové komunikace.
Odpovědět
ig

12.3.2020 17:16
Ok, znamenám si.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.3.2020 17:23 Reaguje na
Není zač, příjďte zas:-)
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.3.2020 07:43 Reaguje na
Globalizace vznikla jako důsledek veškeré monetizace zdrojů a procesů. Ovšem ukazuje se, že při započítání exernalit je lokalizace leckdy levnější.
Odpovědět
ig

13.3.2020 10:29 Reaguje na Katka Pazderů
Zpoplatněte externality a ono se to srovná. Zatím se to srovnalo opačným směrem, ze zpoplatněné Evropy do zemí, které to udělat nechtějí či neumí.

Monetarizace je jen druh formalismu. Kdyby se vyměňovaly korálky nebo veverčí kožky, dopadne to stejně.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.3.2020 11:02 Reaguje na Katka Pazderů
Výborně! Tak proč SZ nemá jako vlajkové heslo odstarnění negativních externalit jejich dostatečným a co nejdůslednějším zpoplatněním v rámci existujícího finančního systému? Zkusme hledat příčiny spolu. Já mám obavu, že takový systém by ucpal pracně vybudované penězovody, což by se mnohým zeleným nelíbilo. Ale třeba se mýlím a podáte lepší vysvětlení.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.3.2020 18:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Když byli Zelení ve vládě, snažili se o prosazení uhlíkové daně. že k tomu nebyla vůle ve sněmovně, není tak úplně naše vina.
Máme jiná hesla, podívejte se do našeho dlouhodobého programu na zeleni.cz
Odpovědět
ig

16.3.2020 12:24 Reaguje na Katka Pazderů
A místo toho prosadili solární tunel :D
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.3.2020 18:52 Reaguje na Jiří Svoboda
A bohužel s odstraněním externalit to není tak jednoduché, protože se zatím vědci neshodli tak úplně na jejich výši.
Ovšem prosazování lokalizace, decentralizace energetiky, krátké dodavatelské řetězce, to všechno a ještě další věci tam můžete najít.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.3.2020 19:13 Reaguje na Katka Pazderů
Zkuste se prosím pořádně podívant na http://globalcarbontax.eu/ugct/

Ta vaše hesla jsou jakási zbožná přání, která je ale třeba nějak uvést v život. Jak to chcete provést? Proto je třeba podporovat globální koncepnt jako je globální uhlíková daň, jehož zavedením se vaše zbožná přání spontánním vývojem naplní.

Ale na tu základní otázku jste mi neodpověděla. Proč SZ nepodporuje globální uhlíkovou daň?

Proč se SZ schovává za hesla (zřejmě rozumná), když nezná nástroj, jak je zrealizovat? Copak vědci někdy diskutovali o výši zpoplatnění externalit? To není jejích práce! Výše zpoplatnění externalit je otázka ekonomických modelů a hlavně politického rozhodnutí na základě konsensu.
Odpovědět
va

vaber

13.3.2020 11:35 Reaguje na
globalizace je výmysl bohatých států. Státy oficiálně jsou řízeny politiky ,ale tlak na politiky od společností a podnikatelů je takový, že jej nepřímo řídí oni a ti podřídí vše zisku . Pokud jim to vyhovuje globalizaci hájí a když jim přeroste přes hlavu nasadí opět cla viz USA a Čína nebo ochrana zemědělství v Evropě
Odpovědět
sv

14.3.2020 20:39 Reaguje na vaber
Žvást. Globalizace je přirozený proces a její projevy jsou známy už z paleolitu.
Odpovědět
va

vaber

15.3.2020 10:00 Reaguje na
to je skutečnost kterou nechcete vidět,
Odpovědět
sv

15.3.2020 10:27 Reaguje na vaber
Takovou míru sebekritiky bych od vás nečekal.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2020 07:24
Heslo komunistů (od poloviny 19. století) je:
"Proletáři všech zemí, spojte se!"
Čili zatímco kapitalistům globalistické prvky tak nějak vyrostly pod rukama spontánně a jako vedlejší efekt jiných aktivit (a ne vždy s pozitivním efektem), vůdcové komunistů (ale i dalších levicových hnutí, včetně fašismu a nacismu) se programově snažili vybudovat unitární celosvětovou říši. Když Lenin přišel s revolucí v jedné zemi, byl to pro mnohé teoretiky komunismu otřes a mnozí (např. Trockij) to nedokázali rozdýchat.

A pokud sledujete aktivity současných zelených, tak jejich modus operandi je jednoznačně působení přes nějaké nadstátní organizace (včetně EU), protože v řádných demokratických volbách, které jsou možno jen na úrovni národního státu, nemají šanci se svými magořinami projít přes hlasování voličů.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 10:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Takže korporativismus vznikl tak nějak spontánně? Vůbec za tím nebyla snaha o ovládnutí určitého segmentu a jeho monopolizaci? Hmm
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2020 11:44 Reaguje na Jakub Graňák
Jenže tahle snaha je v podstatě spontánní a přirozené chování určitých tržních subjektů. není to nějaké "spiknutí".
Odpovědět
va

vaber

13.3.2020 11:26 Reaguje na Karel Zvářal
globalizace a hlavně globální ekonomika je slon na hliněných nohách, možná lidi pochopí význam soběstačnosti a samostatnosti některých oblastí a také možnost bezproblémově takové oblasti izolovat, tím chci říct že cestování by mělo být po páteřních cestách a ne jak se komu líbí a samozřejmě i neudržitelné množství lidí na planetě, které je zárukou, že další ještě horší choroby se objeví opět, vakcína nebude na viry nemáme, stejně jak vakcína na chřipku je jen komerční záležitost
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2020 11:47 Reaguje na vaber
S tímhle se dá souhlasit. Státy by měly být alespoň v základních potravinách soběstačné, protože v případě nějakého opravdu velkého průseru (koronavirus je zlatý proti tomu, co je teoreticky možné) by se prost potraviny nakoupit nedaly (ale dovedl bych si představit směnu typu pomeranče za jablka nebo banány za brambory).
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.3.2020 08:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, jste opravdu šašek!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.3.2020 08:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Jako odchovanec socíku máte s politickou vymývárnou své zkušenosti, že? :) Kdo jiný by ze sebe dělal tak hloupého trolla, otázkou zůstává: Plátí Vás alespoň za to, nebo to děláte čistě ze své hlouposti? :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2020 11:51 Reaguje na Petr Eliáš
Na rozdíl od vás mám dostatečné pre i postgraduální vzdělání v epidemiologii. Takže mám ánung o tom, co se děje.

Pokud se týká toho vymývání mozků školáků neziskovkami, sorry, ale toho jsem zažil za socíku dost a dost, proto jsem na to alergický (a navíc jedním z cílů "Velké sametové" bylo odpolitizování školství).
Neziskovky nás, bohužel, vracejí před rok 1989 a jsou z tohoto pohledu podstatně nebezpečnější než "zbytkoví komunisté", kteří nejspíš za pár let skončí mimo Parlament (protože nebudou mít dost voličů).
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.3.2020 16:46
"A když pak můžeme strávit pár dnů se svými rodinami navíc, protože stát uzavřel levné hlídání dětí ve školách, jsme my dospělí spíše naštvaní, že nám klesá příjem a zisk." ... když si člověk přečte tohle, tak je mu rázem jasné, proč je SZ tam kde je ... a že tam ještě dlouho zůstane.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.3.2020 07:40 Reaguje na Svatá Prostoto
Kdo jste, svatá prostoto, že tomu nerozumíte?
Odpovědět
ig

13.3.2020 10:26 Reaguje na Katka Pazderů
Vždyť je to jasné. "strávit pár dnů se svými rodinami" - strana, která lidem nabízí něco po čem netouží, to bude mít vždycky těžké :-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 11:11 Reaguje na
Cheche, ten se Vám povedl
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.3.2020 17:45 Reaguje na
Možná po tom netoužíte Vy. Možná jiní muži. Ale u žen se určitě moc nepletu, že by daly přednost býti se svými dětmi.
Výlet do lesa, za Zelenými :-).
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 08:45 Reaguje na Katka Pazderů
Jsou to zelení, kteří bojují za to, aby lidé neměli děti. A jsou to zelené aktivistky, které se negativním vztahem k potomstvu dokonce chlubí.

Jsou to, pochopitelně, sociální parazité, kteří budou ve stáří žít na úkor těch, kdo děti měli. Protože ty děti budou vydělávat i na důchody a léčení těch bezdětných.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.3.2020 13:46 Reaguje na Katka Pazderů
Tak hlavně nerozumím tomu, že do toho taháte nějaký zisk. Rodiny mají příjmy, výdaje a úspory. Ale je možné, že zrovna u vás doma je to jinak. Jinak nerozumím té nahlouplé bagatelizaci, protože existuje nemalý počet rodin, zejména neúplných, pro které je výpadek téměř poloviny jednoho příjmu, často jediného, skutečnou komplikací.
Pro ilustraci https://www.e15.cz/finexpert/setrime/tretina-domacnosti-nevyjde-s-prijmy-1363166

Interpretovat to jako naštvání hamižných mi vůči těmto lidem přijde vyloženě urážlivé.

Rovněž interpretace školní docházky jako levného hlídání dětí ve školách ... já jsem si vždy myslel, že cílem školní docházky je něco jiného.

Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.3.2020 17:33 Reaguje na Svatá Prostoto
No, to jsem si myslela také. Jenže realita je taková, že kdyby se děti něco chtěly naučit, nepotřebují chodit do školy, protože všechny znalosti už máme na webu. takže zbývá škola jako místo levného hlídání dětí, aby rodiče mohli chodit do práce, vydělávat na zlaté tele.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 08:48 Reaguje na Katka Pazderů
Bylo opakovaně prokázáno, že je to nesmysl. Starší generace, přestože není odkojena internetem a sociálními sítěmi, dokáže na internetu rychleji, efektivněji a s menší chybovostí najít relevantní údaje, a to proto, že v důsledku systematické výuky na škole má představu, co vlastně hledá a má často i obecnou představu, co to bude, takže nenaletí na často se vyskytující zjevné nesmysly.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.3.2020 19:00 Reaguje na Katka Pazderů
Bože, to je logika!

Děti se nemají zájem něco moc naučit a nelze je nechat růst jak dříví v pralese. Proto byla zavedena škola, aby je systematicky vzdělávala.

Na webu najdete informace, znalosti jsou něco úplně jiného!
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2020 07:25
Mimochodem, existují indicie, že koronavirus by se mohl šířit přes vlky.
Odpovědět
ig

13.3.2020 10:30 Reaguje na Jan Šimůnek
:D :D :D
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.3.2020 07:38
Díky všem diskutujícím. Nechci tady rozebírat, co je dobře a co je špatně, ale smysl článku asi nejlépe pochopil pan Zvářal.
Já velmi podporuji uhlíkovou daň, ovšem realita je taková, že by produkce CO2 musela klesat o cca 10% ročně, abychom se dostali na teplotu 1,5 C.
A proto vidím tu příhodu s koronavirem jako dobrou příležitost pro pochopení, co by to vlastně pro nás znamenalo.
Omezme se dobrovolně, z vlastní vůle, pak nás to tolik nebolí (v duši i v hlavě), než když nám to někdo přikáže.
A z koronaviru můžete názorně vidět, že když vlády dospějí k rozhodnutí, že je třeba cosi zavřít a omezit, tak to udělají.

Já sedím doma v křesle, a zpovzdálí to pobaveně pozoruji.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.3.2020 07:52 Reaguje na Katka Pazderů
Paní Pazderů, už jste někdy viděla a slyšela to, aby se lidé dobrovolně omezili? Já tedy ne. Vždy, když se něčeho chtělo dosáhnout- ať dobrého či špatného- musely přijít tvrdé restrikce a diktát. Tak to je a iluze nechme stranou. Velké státy, jako je Čína, Rusko, Indie, USA, Brazílie- ty si budou dělat vlastní politiku vždy a bez ohledu na každého, koronavirus je jen pouhá epizoda, která odezní bez důsledků, protože obchod je motorem, bez ohledu na idealistické představy. Je potřeba být vždy realistou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2020 11:53 Reaguje na pavel peregrin
Není to úplně pravda. Po revoluci jsme si ochotně "utahovali opasky" a není vinou národa, že toto nadšení bylo promrháno.
Němci podobně vybudovali poválečný "hospodářský zázrak", kdy se po nějakých 20 letech začali mít lépe než některé vítězné státy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.3.2020 15:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Výjimka potvrzuje pravidlo, ale i v tomto případě si myslím, že speciálně u nás se zase tak mnoho lidí neomezovalo.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.3.2020 17:38 Reaguje na pavel peregrin
No, a to je právě v tomto článku. Je to experiment. Jestli se lidstvo nechá omezit. Články podobně vyznívající jsou i na A2, i na !Argumentu. A dokonce i na Seznamu.
A my se budeme muset dobrovolně omezit. Nebo nás omezí někdo jiný, nějaký suverén, kterému už změny klimatu přestanou hrát do karet.
Je to jen o propagandě. tedy o reklamě.
Odpovědět
ig

13.3.2020 19:27 Reaguje na Katka Pazderů
O !Argumentu jsem ještě neslyšel, aspoň se kouknu na něco nového. I když každého kdo umí programovat v C ten název musí lehce mást :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.3.2020 08:32 Reaguje na Katka Pazderů
Lidstvo se omezit nenechá, a zejména ne od zastánců politického směru, který má na triku koncentráky s plynovými komorami, gulagy, pyramidy z lidských lebek a podobné věci, které jsou neoddělitelnou součástí situace, kdy se levá polovina politického spektra dostane k moci. Spíše si lidstvo udělá na politické scéně pořádek a tuto část politického spektra postaví mimo zákon a bude to důsledně prosazovat.
Odpovědět
va

vaber

13.3.2020 20:26 Reaguje na pavel peregrin
koronavirus je zatím jen epizoda, protože několik tisíc zemřelých , s prominutím nic neznamená, z pohledu miliard lidí na planetě. Koronavirus není ani zkouška co lidé vydrží,je to virus který mutuje a jediná záchrana je ,že zmutuje na méně agresivní jak se snad děje v Číně, ale může zmutovat i na mnohem agresivnější a potom by šlo při dodržování pravidel doslova o život ,tj buď budeš dodržovat pravidla nebo poneseš ty nejtěžší následky .Jinak by to nešlo . Omezování v dnešní ekonomické praxi nevede k prosperitě,naopak je třeba do ekonomiky nalít co nejvíc peněz ,ale nesmí se způsobit velká inflace a potom jde ekonomika dopředu
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.3.2020 11:27 Reaguje na Katka Pazderů
Teď vám dost dobře nerozumím. Globální uhlíková daň je jakýsi "optimální" způsob, jak navést světovou světovou ekonomiku do nízkouhlíkového koridoru během dejme tomu 30-40 let, aniž bychom stávající společnost zmasakrovali. 40 let jakýchsi zelených zcela bezzubých snah bylo dosud k ničemu a již v tom nelze pokračovat.

Když začnete mluvit o scénáři 10% poklesu emisí ročně a byť u toho budete intenzivně dupat levou nohou, je to zcela nereálný scénář, protože vůbec nikdo neví a nemá moc, jak toto zbožné přání vyplnit. Proto je třeba usilovat o prosazení konceptu globální uhlíkové daně, abychom se aspoň někam začali hýbat a nemuseli ze za dalších 20 let zase jen na sebe dívat, krčit rameny a udělovat ještě zběsilejší královské rady.

Sama vidíte, že dobrovolné omezování se týká jen jednotlivců (to je zcela nedostatečné), ale omezování lze silově vynutit. To je dobrá zpráva. Dává to naději, že i soustavný ekonomický tlak vyvolaný uhlíkovou daní může mít úspěch.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.3.2020 17:39 Reaguje na Jiří Svoboda
Jenže těch 10 % je realita, aby se dosáhlo toho nárůstu jen o 1,5°C. zatím směřujeme někam ke 3°C.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.3.2020 19:19 Reaguje na Katka Pazderů
Proboha, -10 % je nutná podmínka k dosažení 1.5 °C. Realita je, to co existuje. Copak -10 % existuje? Nebo žijete mimo realitu? To mi na vás nesedí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2020 11:56 Reaguje na Katka Pazderů
Smiřte se s tím, že globální uhlíková daň je v principu neprosaditelná. Mnoho podobných "geniálních" myšlenek prostě zašlo na to, že se nedaly v praxi realizovat.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.3.2020 13:53 Reaguje na Katka Pazderů
" ... zpovzdálí to pobaveně pozoruji." ... pobaveně pozorovat stav, který pravděpodobně pro mnohé bude znamenat onemocnění, ať již přímo jeho, nebo někoho z jeho blízkých, a při troše smůly půjde o onemocnění ne úplně bagatelní ... na to musí mít člověk zvláštní povahu.

Mým rodičům, stejně jako některým známým, je více než 70 let, tedy již patří do značně rizikové skupiny, a nebavím se tedy ani náhodou.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.3.2020 09:50
Pěkný článek i postřeh paralel okolo koronaviru. Myslím si to stejné.
Odpovědět
Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

13.3.2020 21:57
Paní doktorko, u Vás málo pravděpodobné, že byste o Darwinovi nikdy nic neslyšela, ale evidentně jste se nad všemi souvislostmi nikdy hluboce nezamyslela. A jelikož teď máte právě dostatek času, tak chvíli přemýšlejte a následující si dejte do kontextu s tím, co jste popsala. Je mi líto, ale ani ten doktorát Vám neumožnil nahlédnout pod pokličku poznání.

Proč se nikdy nezapojí všichni a proč socialismus vždycky zkrachoval?

Pud sebezáchovy
Vrozená obranná reakce, cílem je zachování vlastního já, vlastního bezpečí.

Pud sebezáchovy jedince může byt v rozporu s pudem zachovaní rodiny, rodu, národa, lidstva

Darwin – Teorie evoluce

Měkká selekce
Měkká selekce nemá žádné absolutní požadavky na jedince a provádí selekci jeho srovnáním s konkurenty, kteří jsou k dispozici. Selekční tlaky zvýhodňují a selektují např. jedince, kteří loví lépe, proti jedincům, kteří loví hůře, dále silnější jedince, kteří jsou schopni získat a obhájit své teritorium či stádo samic, proti slabším jedincům, kteří to nedokáží, atd.

Z logiky věci vyplývá, že takovéto selekci se nedá uniknout tím, že organismus dosáhne určité úrovně, neboť vždy se může objevit konkurent, který jí dosáhl také. Proto také někteří evoluční biologové tvrdí, že měkká selekce je ve skutečnosti o mnoho tvrdší a brutálnější než tvrdá, a považují ji z evolučního hlediska za významnější.

Jelikož měkká selekce pracuje s porovnáváním a kompeticí jedinců, je zjevné, že je závislá na hustotě a velikosti populace a intenzitě kompetičních vztahů. U přemnožené populace bude velice silná, naopak u populace, která se nachází hluboko pod maximální hustotou populace, nemusí mít za určitých okolností prakticky žádný význam.

Ten poslední odstavec vysvětluje, proč to u nás rozvinutých fungovat nemůže.

P.S.
Pokud jde o ten mýtus, že se dá vše vyřešit zdaněním uhlíku, pak musíte dodat, že jedině za cenu stažení těchto peněz z ekonomiky, čímž způsobíte její utlumení (pokles HDP) se všemi důslekky z toho vyplývajícími - nezaměstnanost, .......úroveň zdravotnictví, délka dožití, dětská úmrtnost atd. atd. atd. Stačí se podívat třeba sem: https://ourworldindata.org/ a pokud Vám to stále nebude jasné, proč to tak funguje, pak nahlédněte sem: https://en.wikipedia.org/wiki/Garrett_relation
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

15.3.2020 06:30 Reaguje na Jaroslav Čížek
Situace se dá vyřešit snížením osobní spotřeby a změnou osobních priorit. Prostě si řekněte: "Kdo já jsem, že mám právo tolik spotřebovávat?" A zastydíte se, a efekt bude, že poletíte o párkrát méně letadlem, a přestanete chodit do fitka, abyste shodil svá nadbytečná kila.
A ke genetice populací: Všichni máme nějaké své vlohy (zde alely), ne všichni jsme proto předurčeni národ vést, ale v zásadě všichni jsme nejchytřejší na světě (zejména Homo pubis, (od slova pub, také hospoda, od slova hotspot (ekologie) – oblast s vysokou mírou druhové diverzity.)
A k HDP: doufejme, že už brzy začneme chápat, že je to špatný ukazatel stavu naší společnosti, co třeba zkusit index štěstí?
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 08:51 Reaguje na Katka Pazderů
Index štěstí je totalitní blábol. Dá se snadno zmanipulovat tak, že ho vězni v koncentrácích budou mít vyšší než populace demokratického státu. Na rozdíl od toho se HDP tak snadno zfalšovat nedá.
Odpovědět

Lenka Č.

18.3.2020 13:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Jo, ale z HDP nevyčtete spokojenost obyvatelstva :), prostě žádný ukazatel nedokáže vykázat všechny veličiny.
Ale pokud ho vymyslíte, možná budete nominován na Nobelovku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.3.2020 07:19 Reaguje na Lenka Č.
Asi se dají použít ukazatele zdraví populace, třeba průměrné dožití.

Jinak u té spokojenosti narazíte v praxi ještě na to, že tatáž událost může pro někoho znamenat strašlivou tragédii, která ho přes psychosomatiku přivede do hrobu, a pro druhého naopak něco pozitivního.
Odpovědět
ig

15.3.2020 16:45 Reaguje na Katka Pazderů
Myslím, že se může použít jakýkoliv ukazatel a že to bude stejně fuk. Za komoušů se jako ukazatel používala výroba oceli na hlavu a stejně to a) nikoho nezajímalo, b) nezabránilo bankrotu světové socialistické soustavy :-)
Odpovědět
sv

14.3.2020 00:50
Na soběstačnost byli nastaveni rudí khmérové a je na ni nastavena KLDR. V obou případech došlo (a dochází) ke genocidě. Východní blok usiloval o soběstačnost a skončilo to totální devastací životního prostředí.
Ovšem nejsrandovnější je to "chudnutí celosvětové společnosti" a ty dojmy, že "přelidnění" má snad k něčemu sloužit. Realitou je, že celosvětová společnost bohatne, to že někteří jedinci bohatnou rychleji a jiný pomaleji platilo vždy a všude, "přelidnění" je chiméra - oblasti řídce osídlené "nemonetizovanou" společnosti jsou často brutálně devastovány zatímco vyspělé země svou přírodu chrání.
Odpovědět
ig

14.3.2020 10:20 Reaguje na
To vymyslel Marx. Západ až po posledního nejhůř placeného dělníka bohatnul a my jsme se v povinném předmětu "Vědecký komunismus" učili o zbídačování poleteriátu (sic). No a někomu to vydrželo dodnes :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 11:44 Reaguje na
Souhlas. Komunismus na západě zdechl proto, že se dělníkům začalo dařit tak dobře, že na revoluci neměli ani pomyšlení. Proto revoluce zvítězila prakticky jen v Rusku a do některých dalších zemí byla násilně vyvezena (včetně k nám).
Odpovědět
va

vaber

14.3.2020 14:30 Reaguje na
pokud budete počítat kolik máte peněz v kapse ,tak společnost bohatne ,pokud se podíváte, jak mizí pralesy ,vymírají druhy,rozšiřují se pouště tak společnost chudne ,ale chápu že tohle vás nezajímá ,vás zajímají peníze. Podobně přelidnění, pro podnikatele platí čím více lidí tím větší konzumace tím větší zisk, proto přelidnění nesmí existovat a ještě potřebujeme víc lidí, migranty. U každého zvířete člověk velice dobře ví že potřebuje určitý prostor ,území na kterém může prosperovat ,když ho nemá přestane se mu dařit, člověk je součást přírody a platí pro něj to samé ale to nechcete vidět. Podobně by byla debata jak by chudé země ničily svoje životní prostředí kdyby nebyly bohaté státy a jejich společnosti které v těchto chudých zemí podnikají a jak by bohatly bohaté státy ,kdyby neměly chudé státy. Bohaté státy neždímají ty chudé ale vlastně jim pomáhají ,kapitalisti jsou prostě lidumilove. Chcete tomu věřit.
Odpovědět
ig

14.3.2020 14:48 Reaguje na vaber
Já nechci věřit ničemu :-) ale fakt je, že když necháte lidi samotné, tak se hned začnou starat jak to udělat, aby se měli lépe (těch pár exotů z Výměny manželek nepočítám). A když se můžou postarat tak, že do bohatšího státu něco prodají, tak to taky udělají. Toť vše, nic složitějšího na ekonomice ani globalizaci není.
Odpovědět
va

vaber

14.3.2020 15:51 Reaguje na
máte pravdu lidé se tak chovají ,ale to nic neříká o výhodnosti a nevýhodnosti pro jednu stranu ,kdysi se do těchto chudých zemí navezly tranzistoráky které měli lidé u ucha pár měsíců a pak skončily ve škarpě a co si za to bohaté země vzaly? hádejte, bohužel lide jsou ještě ,jak to říct , no prostě je zajímá okamžitý efekt. Globalizace je velice promyšlený tah,bezpochyby se zlevní výrobky a opět je velice výhodná pro technicky vyspělé státy, krásný příklad Čína a USA ,pokud povalí USA výrobky do Číny a Čína bude platit jak mourovatá je to ok. pokud se stal opak rychle je po globalizaci a zavádíme cla
Odpovědět
sv

14.3.2020 20:33 Reaguje na vaber
Evidentně jde o to, čemu chcete věřit vy a autorka toho žvástu výše nikoli o realitu. Chápu, že levicové hysterky, hitlerem počínaje a současnými zelenými konče si vždy našly ekonomicky úspěšného obětního beránka, který byl zodpovědný (dříve žid, dnes obligátní podnikatel pokud možno ze západu) za jejich vlastní z prstu vycucanou frustraci. Zároveň nepředpokládám, že by kdokoli byl sto narušit ideologický kompost, ve kterém tento typ lidí vězí. Přesto by mne zajímalo jaký zisk "ždímají" bohaté státy z toho, že se domorodci živí tradičním způsobem, tedy vypalováním pralesů kvůli půdě a pastvou dobytka, což jsou ty největší zabijáci pralesa a hlavní příčiny eroze a desertifikace. Jste schopen konkrétně odpovědět, nebo jen ideologicky žvanit?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.3.2020 20:48 Reaguje na
Myslím, že jste na Katku příliš tvrdý. Prosperita západní společnosti skutečně byla financována otrockou prací zejména Afričanů a drancováním koloniálních zdrojů. Vypalování Amazonie se děje ve jménu plantáží z nichž se exportuje na Západ třebas palmový olej ,podíl dětské práce je otřesný. /a tak bych mohl pokračovat dál/
To, že se K.P. v řadě věcí mýlí, by pak nemělo smazat to podstatné.
Země z pohledu stability všech ekosystémů je na tom podstatně hůře než byla před 50ti lety.
Za což domorodci skutečně nemohou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 22:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Moderní ekonomické rozbory prokázaly, že to s výnosností kolonií nebylo tak horké. Maximálně na tom vydělalo pár jedinců (asi jako v současné době solární baroni na hysterii kolem CO2), ale stát jako celek spíš ne. Více šlo o vojenskou strategii (bezpečné základny, zásobování lodí a vojáků). A také o určitou prestiž ("impérium, nad kterým slunce nezapadá").
Otrocká práce, jak ji známe z jižních států USA, byla ekonomicky výhodná jen za určitých příznivých přírodních podmínek. Pokud by v USA nedošlo k občanské válce, tak by otroctví stejně zaniklo z ekonomických důvodů (vyčerpala se se půda v oblastech, kde se pěstování bavlny pomocí otrocké práce vyplácelo a ta práce se vyplácet přestala).
Odpovědět
ig

14.3.2020 23:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Prosperita západní společnosti stojí na dřině dělníků v anglických textilkách (což se brzo rozšířilo do dalších oborů a zemí) a nápadech anglických podnikatelů a konstruktérů (což se brzo rozšířilo do dalších zemí). To vše bylo podmíněno přijetím paradigmatu individuální výkonnosti namísto preference sociálních vztahů. Toto nás odlišilo od zemí, kde za tisíc let nevynalezli ani kolo nebo kde sto bratranců okamžitě zkonzumovalo kapitál komukoliv kdo by chtěl začít individuálně podnikat a ne nějaké drancování.
Odpovědět
sv

15.3.2020 10:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Prosperita západní společnosti byla a je postavena na průmyslové revoluci. Otrokářství je známo již od starověku, nejdéle bylo legální v arabských zemích a pokud je někdo uplatňováno tak v Africe a kde je prosperita arabů (bez ropy) nebo afrických zemí? Vypalování pralesů dlouhodobě aplikují především domorodci, ve snaze získat zemědělskou půdu, kterou vzápětí vyčerpají. O tom se ale mluvit mezi zelenými nesmí, protože by se pak ukázalo, že průmyslové zemědělství s umělými hnojivy a pesticidy je ve skkutečnosti šetrnější k životnímu prostředí než to tzv. tradiční. Pokud jsou pralesy vypalovány kvůli plantážím, tak to s prosperitou nemá lautr nic společného, je to důsledek regulací a dotací, které prosadili jedinci stejného smýšlení jakou autorka článku a ekonomiku to plundruje stejně jako ten prales. Dětská práce je problém místní legislativy. Co je to za jev ta "stabilita ekosystému" a v čem je měřena. Na rozdíl od nějaké hypotetické stability je desertifikace a odlesňování konkrétní a měřitelný jev a je způsoben především místními a jejich primitivními hospodářskými metodami.
Odpovědět
va

vaber

15.3.2020 10:10 Reaguje na
váš ideologický kompost je svést vše na komunisty ,levicové hysterky,Hitlera a podobně ,to je vaše ideologické žvanění
Odpovědět
sv

15.3.2020 10:37 Reaguje na vaber
Jinými slovy, argumentačně jste se od mateřské školky neposunul ani o centimetr. Řeči na téma "svádění něco na někoho" pozoruju u vás a u své předškolní dcery. POkud bych se měl snížit na vaši úroveň, tak stačí říct, že s tím jste začal vy a autorka a teď v tom pokračujete.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.3.2020 05:40
Nesmírná ekonomická nerovnost, kterou dnes ve světě pozorujeme, je výsledkem mnoha historických procesů, z nichž jedním z nejdůležitějších byl evropský kolonialismus.Vznik masového koloniálního projektu, nejprve v Americe a poté v Asii a Africe, potenciálně pomohl podnítit institucionální a ekonomický rozvoj a v podstatě nastartoval průmyslovou revoluci. Kolonialismus však neovlivnil pouze vývoj těch společností, které kolonizaci provedly. Nejzřetelněji to také ovlivnilo kolonizované společnosti. Třetinu příjmové nerovnosti v dnešním světě vysvětlit rozdílným dopadem evropského kolonialismu na různé společnosti.
Třeba Brazílie byla desítky let( 1560 do 1690) největším světovým výrobcem a vývozcem cukru . Pouze v 18. století se zde vytěžilo 900t zlata.
Byl vypočítán i tzv. koloniální přebytek z Indonésie pro Holandsko , pouze za období 1880-1939 . Činí 200 mld. US dolarů. (A Last Word: Amendments and Corrections to Indonesia’s Colonial Surplus 1880–1939,Alec Gordon.)

Bez nesmírného bohatství,které si Evropa/podmíněně i USA/ z kolonií násilně přivlastnila včetně otrocké práce , bychom na dnešní styl života na Západě mohli zapomenout.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 09:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
1. Kolonialismus byl výsledkem průmyslové revoluce. Ta totiž přinesla prostředky, bez nichž by byl neuskutečnitelný.
2. Řadě kolonizovaných zemí ten kolonialismus pomohl a v řadě z nich je dodnes funkční prakticky jen to, co jim tam kdysi vybudovali "zlí kolonialisté" (školy, silnice, železnice, nemocnice a sociální zařízení apod.).
3. V extrémních, leč doložených, případech "zlí kolonialisté" zabránili domorodým genocidám (např. španělské dobytí Mexika bylo pro tamní národy záchranou před genocidou páchanou státem Aztéků).
4. MMCH oplakávaní prérijní indiáni (viz třeba mayovky) mohli vzniknout až poté, co na začátku 16. století utekli Španělům nějací koně a začali se množit v přírodě na mustangy. Do té doby byla řada prérijních oblastí (dnešní USA a sever Mexika) prakticky neobyvatelná a pustá, protože bez koně se nedalo v rozumném čase dostat od jednoho zdroje vody ke druhému. Čili "velký Manitou" daroval prérie Indiánům jen krátce před příchodem "bledých tváří".
5. Do jisté míry byl evropský kolonialismus dán i přírodními podmínkami, a to hned souběhem dvou:
A- Geografická konfigurace Evropy podporuje spíše vznik malých a středních států, které ve vzájemné kompetici vylepšují své technologie (včetně vojenských).
B- Pravidelný příliv (který lze předem vypočítat a hodiny přílivu a odlivu zanést do tabulek) na atlantickém pobřeží Evropy umožňuje vyplouvat z přístavů v zátokách a ústích řek daleko větším lodím než v jiných oblastech světa, kde se tento jev nevyskytuje.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.3.2020 09:55 Reaguje na Jan Šimůnek
ad1) omyl - předpokladem průmyslové revoluce byl kolonialismus ( viz Encyclopedia Britannica)

ad2) suma koloniálních přebytků nebetyčně překračuje to,
co se v koloniích ponechalo

ad3) spekulace, záleží na úhlu pohledu. Podle principů dnes platného mezinárodního práva se jednalo o akty agrese a anexe . Tehdy ovšem ve jménu nejvyššího dobra - zvěstování křesťanské víry pohanům -

ad4) kromě koní ( a prasat) jsme ovšem darovali Indiánům pandemie neštovic ,které zdecimovaly původní populaci. (ano, na oplátku se do Evropy dotáhl syfilis)
Citace : "Španělé ale neměli motivaci likvidovat indiány, protože je potřebovali na práci. Podobné to bylo v Severní Americe. Když Angličané pronikali do vnitrozemí, nacházeli pusté vesnice s mrtvolami všude okolo, protože je evropské nemoci předešly. Tehdy se radovali, že jim Bůh čistí cestu."
V Karibiku vymřelo i sto procent populace, protože to bylo místo prvního kontaktu. Na pobřeží Peru to bylo stejné, ale jinak se to pohybovalo okolo třiceti až čtyřiceti procent.

ad5) Jak známo, historie Evropy se mohla vyvíjet zcela jinak, pokud by mongolský vpád do Evropy byl úspěšný , nebo v bitvě u Poitiers (8.st.n.l.)Karel Martel prohrál s islámskou armádou.
Realita ovšem byla taková,že křesťané si podmanili zbytek světa a ekonomicky ho nadlouho ovládli.

Závěr je ten, že moderní euroatlantická civilizace je plně odpovědná za alarmující stav životního prostředí a měla by nést valnou část nákladů na jeho nápravě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 12:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
ad 1 Nehraje vám časová souslednost. Nejprve byly vyrobeny příslušné prostředky (s to bez alespoň počátečních výsledků průmyslové revoluce nešlo), a pak mohl nastat nájezd na kolonizované země. (Musely být postaveny velké lodě, vyrobena děla a ruční palné zbraně, průmyslově vyráběny konzervované potraviny - sušené maso, suchary apod.)
Od té doby, co západní "osmašedesátníci" (kteří bojovali v roce 1968 za zavedení socialismu stalinského typu v zemích Západní Evropy) provedli "pochod institucemi", je řada společenskovědních zdrojů z dotčených zemí velmi problematická až bezcenná.

ad 2 Tady hraje roli, bude-li to počítáno marxisticky, nebo normálně. Jako člověk habilitovaný na ekonomické vysoké škole o těchto věcech něco vím.

ad 3 To Mexiko je dobře historicky doloženo. Nesmíte ovšem jako monopolní informační zdroj brát Prescottovy "Dějiny dobytí Mexika", obsahující řadu vyslovených pomluv a nepravd (Prescott byl protestant a katoličtí Španělé pro něho byli horší než ďábel).

ad 4 Zatažení nemocí rozhodně nebylo záměrné.
Jinak rozdíl mezi španělskou a anglickou fází dobývání Ameriky je ten, že Španělé tam z mnoha technických a ekonomických důvodů nedokázali navozit svoje ženy, takže v oblasti jejich kolonizace vznikla smíšená (do jisté míry i kulturně) populace (převažující dodnes). Také v této oblasti jsou indiánské národy populačně aktivní. Dokonce došlo i k zahrnutí některých tradičních domorodých obřadů do katolické liturgie (včetně moderovaného užívání lysohlávek). Zato Angličané (a také Francouzi) již zvládli dovézt do kolonií dostatečný počet svých žen, takže ve svých koloniích indiány systematicky vybíjeli, aby si uvolnili "lebensraum". A také tam vznikl jen malý počet míšenců.
Vymření populace v Karibiku se týká hlavně snahy indiány zotročit (a ti raději ztratili život než svobodu). Proto humánně smýšlející (je to ironie, ale tak se to skutečně ve své době podávalo, ale snad i myslelo) politici podpořili dovoz otroků z Afriky, aby zachránili zbytky domorodého amerického obyvatelstva.

ad 5 To jsou spekulace, je velmi pravděpodobné, že na těchto neúspěších se podílelo to, co jsem popsal (v případě islámské invaze je to prakticky jisté).

Tohle je problém, protože bez postupů, procesů a technologií, které "zamořují životní prostředí" by tu nebyla moderní populace s internetem a dalšími současnými samozřejmostmi. A epidemii coronaviru bychom se bránili hromadnými modlitbami, doprovázenými hromadným líbáním svatých předmětů (jako v Íránu, kde podle družicových snímků kopou hromadné hroby).
IMHO jediný rozumný postup je jít dál, protože prakticky každá technologie v pokročilejší fázi se stává vůči životnímu prostředí šetrnější, nebo dokonce životnímu prostředí prospívá. Nebo dokonce vznikají technologie výlučně "pro prostředí", které jsou z jiných oblastí ekonomiky (jejichž existence je podmíněna jinými technologiemi) financovány.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.3.2020 14:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Nové poznatky by měly směřovat k jiným vzorcům chování společnosti, zejména když je nezvratně prokázáno, že si "pod sebou řežeme větev na které sedíme."
Autorka na nic jiného nepoukazuje ,byť ne zcela správnou formulací.
Z mého pohledu zatím nejsme ochotni hradit celou výši nákladů spojených s nápravou stavu ŽP a naneštěstí jsme ještě naváděni na falešnou stopu proroky European Green Deal.

Odpovědět

Jan Šimůnek

16.3.2020 08:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
K vašemu poslednímu odstavci:
To, že je environmentální politika v rukou politických extrémistů a hochštaplerů (viz ten "European Green Deal"), je zcela jednoznačně příčinou, proč jsou lidé neochotni do této oblasti vrážet peníze (protože je to černá díra, kombinovaná s penězovody do kapes politických extrémistů a hochštaplerů).

Takže paradoxně právě zelení (ruku v ruce s úředníky organizací, jako je EU) jsou tou "žábou na prameni", která fakticky blokuje ono "směřování k jiným vzorcům chování".
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.3.2020 10:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Myslím si, že vaše úvaha je nesprávná .
Celý moderní západní zázrak je bublina vytvořená velmi jednoduše řečeno jediným nekrytým globálním úvěrem. Všichni vědí, že je nesplatitelný a přesto se všichni tváří , že je vše v pořádku.
Zdá se,že kombinace koronaviru s prudkým poklesem cen ropy by mohla povážlivě tuto stavbu nahlodat.
Jsem zvědav na akciové trhy po dnešním Po.
Odpovědět
sv

15.3.2020 13:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
ad 1) Blábol. Konkrétně britský kolonialismus s průmyslovou revolucí probíhající v UK souvisel ale to neznamená, že by se bez kolonií neodehrála. TOhle je oblíbený klacek, který levičáčtí sociologové a propaganda komunistického režimu využívala k bití západu. Autoři, kteří nejsou levičácky orientovaní zase tvrdí něco jiného. Každopádně normálně uvažujícímu jedinci byl mělo stačit, že v USA, Německu či R-U průmyslová revoluce proběhla a společnost rovněž zbohatla, aniž by k tomu měli k dispozici kolonie a naopak svého času největší koloniální mocnosti jako Španělsko a Portugalsko se v době probíhající průmyslové revoluce staly chudými zemědělskými státy.
ad 2) To máte odkud. Například pro UK odliv investic do kolonií znamenalo to, že je na přelomu 19. a 20. století předstihly USA a Německo.
Co má vymření karibských indiánů nebo možnost odlišného historického vývoje společného s tzv. alarmujícím stavem prostředí? Realitou je, že mnohé lidské společnosti dokázaly totálně zdevastovat životní prostředí ve kterém žily, včetně těch indiánských, viz Mayové. O paleolitických australských domorodcích, kteří dokázali zplundrovat Austrálii nemluvě. Ovšem pouze euroatlantická civilizace dokázala škody po sobě napravovat. Viz odlesnění Evropy a následné zalesňování díky přechodu na fosilní paliva.
Dá se souhlasit s tím, že "křesťané" si podmanili zbytek světa. Jenže to už minimálně 70 let neplatí. A tím že tvrdíte, že za posledních 50 let dostala "ekologická stabilita" zabrat, se sám usvědčujete z toho, že v obviňování západu jste mimo mísu. Každopádně tvrzení, že za devastaci životní prostředí v zemích třetího světa je zodpovědný západ, které se zelení snaží vnucovat všem okolo, je ničím nepodložené sebemrskačství. V současnosti k největší devastaci dochází tam, kde se modernizace ekonomiky a výdobytky průmyslové revoluce vůbec neprojevily. Za devastaci vlastního prostředí jsou zodpovědné místní vlády, které nebyly sto modernizovat ekonomiku.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.3.2020 19:21 Reaguje na
Je zajímavé,že i na počátku 21.století existují lidé popírající význam kolonií pro rozvoj západní společnosti. Místo planých slov pojďme k vyčíslení.

a) Od 16. do 18. století produkovaly španělské doly v Mexiku a Jižní Americe 80 % světové produkce stříbra a 70 % zlata v době, kdy byly tyto drahé kovy nejrozšířenější mezinárodní měnou.

b) dovoz stříbra Španěly do Evropy vedl k tomu, že se jeho objem ztrojnásobil

c) z Afriky bylo přes Atlantik přepraveno 10 mil. otroků, přibližně stejný počet nepřežil "výlet" do Ameriky nebo Evropy

d) Zlato, které se tehdy z Nového světa dostalo do Evropy (zčásti do Španělska a zčásti do rukou anglických, holandských a francouzských pirátů), způsobilo obrovskou inflaci, která se stala jednou z příčin konce fungování ekonomiky „středověkého typu“. Kromě obchodu s Dálným východem toto bohatství pomáhalo financovat i počátky průmyslové revoluce a tím otevřelo cestu k moderní technologické civilizaci.

Bývalé kolonie sice získaly nezávislost , ale dál zůstaly v ekonomickém područí Západu.

A konečně k ŽP. Jeho stav nebyl nikdy tak žalostný jako dnes. Pravdu a stoprocentní, má autorka v tom, že společnost vyznává kult zlatého telete ,který válcuje vše co mu stojí v cestě včetně životního prostředí.
Odpovědět
ig

15.3.2020 19:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zlato se nejí, ani se z něj nic hodnotného nevyrábí. Drahé kovy z kolonií byly úplně irelevantní, ekonomika se při nadbytku peněz (nebo zlata) rychle přizpůsobí. Tohle si jako argument škrtám.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.3.2020 20:34 Reaguje na
Američtí podmořstí výzkumníci (2007) oznámili, že v Atlantickém oceánu objevili největší podklad, jaký kdy byl vůbec ze dna moře vyzvednut. Odhadovaná hodnota nalezených 17 tun zlata a stříbra z koloniální éry je 500 miliónů amerických dolarů (asi 10 miliard korun). Mince byly vyzvednuty z jedné,jediné, potopené lodi.
"Drahé kovy jsou úplně irelevantní" :-)
Odpovědět
ig

15.3.2020 21:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tady se pletou dvě věci. Samozřejmě bych věděl co se sedmnácti tunami zlata, kdybych je někde našel :-) Stejně tak když někdo přivezl spoustu inckého nebo jakého zlata do Evropy, tak se asi měl dobře, ale ani tím nezvýšil produktivitu práce (měřeno naturálně), ani tím nepřiměl vynálezce a vědce aby líp vynalézali a přemýšleli :-)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.3.2020 21:31 Reaguje na
Tady se už někdo plete úplně.
Zejména zlato plnilo donedávna funkci zlatého standardu o něž se opírala stabilita celé měny. Bankovky jste si kdykoli mohl vyměnit za zlato. Během 250 let, kdy Anglie měla zlatý standard (1664 – 1914) byly ceny stabilní, ba dokonce o 10 procent nižší než předtím.
/i když se jíst nedá :-) /

Jen pro vaše info. Globální dluh k datu je kolem 65 bil. USD. Kryto kecy a rotačkami centrálních bank.
Ještě pár týdnu ataku coronaviru a rozsype se to jak domeček z karet.
Odpovědět
ig

15.3.2020 21:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tohle taky vím, ale nenapadá mě, jaký mechanismus by mohl nastartovat prosperitu Evropy pouhým rozhozením pár tun drahých kovů mezi lid (nebo mezi pár vyvolených, to je vcelku jedno) :-)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.3.2020 05:09 Reaguje na
Tak tady ho máte, citace z Oxford University Press:

" Zrození průmyslové revoluce v Anglii

Raw materials from colonies across the british empire fuelled the Industrial Revolution. These materials included wool and gold from Australia,cotton,sugar
and tabacco from Americas,gold and diamonds from Africa, and spices ,fabric and tea from India "

Odpovědět

Jan Šimůnek

16.3.2020 08:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jenže tohle ignoruje fakt, že britská průmyslová revoluce o více než sto let předchází britskou koloniální expanzi.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.3.2020 09:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale ne evropskou koloniální expanzi-Portugalsko,Španělsko.
Díky ní se do Evropy dostalo zlato a stříbro (základ pozdějšího zlatého standardu )
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2020 08:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jenže i v těchto zemích po vyhnání islámských okupantů proběhlo cosi jako průmyslová revoluce, byť se to s tou anglickou nedá srovnávat. Navíc tyto národy byly schopny dovážet jen komodity typu drahé kovy a koření, právě kvůli tomu, že měly k dispozici pouze primitivnější plavidla (což názorně ukázala "zkáza Velké Armády"). Nicméně i na těchto plavidlech měli průmyslově vyrobená děla, řádově přesahující výkonem vše, co proti nim mohly postavit atakované země, přestože byl v nich (Čína) střelný prach vynalezen nebo se přes ně (islámské země) dostal do Evropy. Byť je pořád ve hře nezávislý vynález evropských alchymistů, pouze na základě zvěstí o materiálu takovýchto vlastností; ona informace, že něco reálně existuje, může být srovnatelně významná jako podrobný návod, zejména pro ty, co mají k dispozici patřičné vědecké a technické kapacity.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.3.2020 06:58 Reaguje na
Co se stalo Igoškovi?? Drahé kovy nejsou drahé, neznamenanají pro NĚHO vůbec nic!-) A co takhle universální platidlo - o něm jste nikdy neslyšel? Proč o drahé kovy konkvistadoři tolik stáli a vozili je po tunách domů?

Zlato se nejí - to je tak argument pro domorodce, aby jim ho vydali, ale v dnešní době jste s tím argumentem chměchný! Peníze se také nejí, a jak moc jejich moc uznáváte! Na nic jiného v podstatě nemyslíte, jen jak je hromadit! Zlaté telátko...
Odpovědět
ig

16.3.2020 09:13 Reaguje na Karel Zvářal
Omyl, pro MĚ by byl drahý kov užitečný, kdybych našel při toulkách v povodí Otavy desetikilový zlatý valoun, věděl bych co s ním. Ale jak by to bylo užitečné pro lidstvo?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.3.2020 11:20 Reaguje na
A teď si představte, že takových igošků byly v tu dobu stovky, kteří na vojenském drancování bohatli. A s nimi tisíce dalších (zlatníků, obchodníků), kteří tvořili tzv. střední stavy.

Nevidíte dál, než za své ego, milý Igo. Čekal jsem, že napíšete "zmýlil jsem se, myslel jsem, že je prvního dubna"-)
Odpovědět
ig

16.3.2020 11:39 Reaguje na Karel Zvářal
Ještě jednou a pomalu. Když do raně novověké ekonomiky nalijete tuny a tuny zlata a ještě zlato a ještě trochu zlata, nevymyslíte tím parní stroj, manufakturu s dělbou práce, nic. Jen rozředíte oběživo které máte k dispozici, pár vyvolených si přikoupí další pozemky a lesy a nechá si postavit lepší sídlo, továrnu vám to ale nepostaví. Sám Watt nebyl ani z rodiny bohatých koloniálních obchodníků, ani jimi nebyl financován. Svůj projekt přeměny technické hříčky na prodejný produkt si financoval sám z vlastních příjmů a soukromých půjček.

Nemluvím teď o jiných přínosech kolonií, jen o tom pitomém zlatě. Které je tak k ničemu, že kromě elektrických
kontaktů a obdobných použití se jen skladuje v trezorech a šperkovnicích.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.3.2020 12:01 Reaguje na
Nu což, zpomalíme. Průmyslová revoluce je spojena nejen s vynálezem parního stroje (i když především s ním), ale mnoha strojními inženýry (lodě, lokomotivy, traktory) kteří nespadli z nebe. Za školy se platilo, mohli do nich nadaní žáci movitých či jinak sponzorovaných dětí. Společnost bohatla postupně, čemuž přispěl i vznik kolonií a významné třídy obchodníků.

Domnívat se, že všechno přišlo tak nějak "samo od sebe", je dětinská naivita. K rozvoji společnosti přispělo tedy významnou měrou i školství, kdy talentovaní jedinci mohou rozvíjet své schopnosti a tím pádem i pokrok průmyslu, vědy a poznání. Není to jen o jednotlivcích, je to o systému a příznivých okolnostech. Buďme proto hrdí na Komenského, to byl na svou dobu průlom ve zkostnatělém systému bezduchého biflování.
Odpovědět
sv

15.3.2020 22:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
Namáhal jste se vůbec přečíst to co jsem psal výše? Evidentně ne, nebo nechápete psaný text. Odpovězte na následující otázku. Jakým způsobem španělské zlato a stříbro financovalo průmyslovou revoluci v USA, Německu nebo R-U, tedy v zemích bez kolonií (a bez pirátů loupících španělské zlato), jak to, že USA a Německo v ekonomické výkonnosti na přelomu 19. a 20. století UK předehnaly a jak to, že Španělsko jako největší příjemce zlata nového světa nebylo v 19. století největší průmyslovou velmocí ale chudou zemědělskou zemí.
Realitou je, že ve španělsku k žádnému "konci fungování ekonomiky středověkého typu" nedošlo, naopak levné zlato "středověkou" ekonomiku ve Španělsku zakonzervovalo. Realitou je, že muslimové v Africe získali mnohem více otroků než jich domorodí náčelníci prodali Evropanům a činili tak po nesrovnatelně delší období (vlastně donedávna). Nemluvě o tom, že muslimové unesli do otroctví miliony Evropanů. Až do začátku 19. století probíhaly nájezdy muslimských pirátů na středomořské pobřeží Evropy za účelem únosů Evropanů do otroctví. Znovu se ptám, jak to, že se muslimské země, díky tomuto benefitu, nestaly ekonomickou velmocí?? Dle vaší logiky by se tak stát mělo.
A to o těch koloniích jste si vycucal z kterýho prstu? Realitou je, že většina bývalých kolonií, se stala členy tzv. hnutí nezúčastněných, tedy okamžitě se ekonomicky odřízla od západu a začala se orientovat na východní blok, popřípadě začala uplatňovat centrálně plánovanou ekonomiku (čímž si vlastní ekonomiku totálně zruinovala) nebo si tam rovnou začali podřezávat krky. Právě pouze země, které si zachovaly vazby na západ si zachovaly slušnou životní úroveň a dokázaly ji i rozvíjet (tedy dočasně, dokud se i tam nechopil moci nějaký psychopatický diktátor).
Je zajímavé, že i dnes v době nepřeberných informačních zdrojů existují jedinci, kteří mají takové mezery ve znalosti historie.
Stav životního prostředí nebyl nikdy tak žalostný v zemích, kde se lidé živí chovem nízkoprodukčního dobytka a vypalováním lesů za účelem získání chudého políčka. Co to je kult zlatého telete? Předpokládám, že odpovědět schopen nebudete, když jste nebyl schopen zodpovědět ani předchozí otázky. Každopádně autorka tady předkládá jen svoje ideologické dojmy. Nic jiného. Jak už jsem výše doložil, životní prostředí dokázal zdevastovat víc než západ kde kdo, počínaje australskými domorodci, přes středomořské starověké civilizace a středoamerické předkolumbovské indiány až po komouše. A jen společnost založená na demokracii, volném trhu a moderní technologii dokáže škody, které napáchala napravovat (tedy pokud ji v tom nebrání ideolgie bránící technologickému rozvoji a prosazující zhovadilosti typu oze nebo biopaliva).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.3.2020 05:16 Reaguje na
Tady někdo nechodil do školy. Obecně - bez kolonií by nebylo žádné průmyslové revoluce.

Oxfordská univerzita dokonce vydala spisek o zrození průmyslové revoluce v Anglii díky koloniím. Tak si ho přečtěte a uvidíte ,co píší sami Angličané o svých dějinách .
https://www.oup.com.au/__data/assets/pdf_file/0018/58230/Chapter-7-Introduction-to-the-Industrial-Revolution.pdf

Vždy upozorňuji,že se má diskutovat na základě faktů a nikoli emocí a povrchních domněnek.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.3.2020 08:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
To, že pod její hlavičkou nějací levičáci vydali jakýsi blábol, který je v rozporu s axiomem, že příčina musí předcházet následku, je spíš ukázka úpadku této univerzity.

Prostě nejprve v Anglii proběhla průmyslová revoluce, a teprve potom byla zahájena koloniální expanze. Protože právě průmyslová revoluce znamenala i dopad na bankovnictví a další složky ekonomiky, z nichž bylo možno tu expanzi jednak financovat, jednak její výsledky převést na ekonomický benefit jejích aktérů (pochopitelně těch privilegovaných).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.3.2020 09:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Omyl, první průmyslovou revolucí nazýváme období mezi léty 1770 a 1830, kdy proběhl v Anglii jako v první zemi na světě hospodářský rozmach.

V té době byla již Evropa zaplavena zbožím z kolonií ,od bavlny ,čaje po zlato a stříbro, vč. levné otrocké práce na plantážích.
========================
Datum objevení Ameriky 1492 .
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2020 08:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Takže si soudruzi předefinovali historii. Průmyslová revoluce v podstatě začala už za Jindřicha VIII.
Odpovědět
sv

16.3.2020 20:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tam kam vy, tedy na večerní univerzitu marxismu-leninismu jsem skutečně nechodil. Za to jsem, zřejmě na rozdíl od vás, chodil na základní školu, kde jsem se dozvěděl něco o španělských a portugalských koloniích a gigantických příjmech těchto zemí z kolonií, přičemž, světe div se, tam žádná průmyslová revoluce srovnatelná s tou anglickou neproběhla. Také jsem se dozvěděl, opět na rozdíl od vás, že země které v průmyslovém rozvoji Anglii předběhly, žádné kolonie v té době neměly. Viz USA a Německo. Když už nejste schopen odpovědět na otázky, které se v tomto kontextu přímo nabízejí, tak určitě budete schopen odpovědět, kde se v tom spisku, když už tedy na něj odkazujete, konkrétně nachází informace, že bez kolonií by v Anglii žádná průmyslová revoluce neměla sebemenší šanci? To abychom nediskutovali na základě emocí a povrchních domněnek. Číslo stránky bude stačit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.3.2020 21:05 Reaguje na
...Raw materials from colonies across the British Empire fuelled the Industrial Revolution. These materials included wool and gold from Australia; cotton, sugar and tobacco from the Americas; gold and diamonds from Africa; and spices, fabric and tea from India...
Odpovědět
sv

18.3.2020 13:50 Reaguje na Karel Zvářal
Helemese, tapetáři si dali sraz. Nevíte, že je zákaz vycházení? ALe abych se vrátil k tématu, evidentně jste se nenamáhal přečíst si o čem je diskuze. Diskuze je o tom, kde je v tom odkaze napsáno, že bez kolonií a otrokářství k průmyslové revoluci dojít nemohlo. Případně můžete se pokusit zodpovědět doplňující otázky, výše i níže.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.3.2020 15:25 Reaguje na
Vaše logika je úžasná! Jaktože, když mají díru do zadku, zpívají, to nedotáhli (druzí zpěváci) tak daleko jako Gott??? (nápodoba žertem)

Zapomínáte v první řadě na lidský potenciál a technické nadání. Ani otroctví, ani bohatství, ani banky vám nezajistí technický pokrok. To jsou jen nezbytné přepoklady. Pokrok má v první řadě na svědomí lidský faktor, přesněji řečeno technicky nadaní lidé. Jestli vás překvapuje, že to bylo v GB, mě nikoliv. Někdo musí být první, Evropa v čele s touto mocností hrály ve středověku zásadní roli. Více s vámi ztrácet čas nehodlám, neb ctím citaci z Jáchyme...
Odpovědět
sv

18.3.2020 23:59 Reaguje na Karel Zvářal
Zkuste si příště přečíst na o čem je diskuze a na co vlastně reagujete. Třeba se pak tak neztrapníte připitomělými reakcemi bez smyslu. Pro info, diskutér Vinkler tady tvrdí, že průmyslová revoluce byla důsledkem otroctví a kolonií. Já s ním nesouhlasím. Bude to stačit k uklidnění toho hysterického záchvatu, který jste utrpěl?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2020 05:57 Reaguje na
Pokud je tu někdo připitomělý, tak jedině vy sám. Nejste 100 (jak s oblibou píšete) pochopit psaný text. Děstská práce, práce žen, dovážených otroků, dovoz cenných surovin, to vše pohánělo průmyslovou revoluci. Napsal jsem vám zcela jasně, co bylo rozhodující. Technicky talentovaní a vzdělaní LIDÉ, ODBORNÍCI. Musí se sejít více příznivých faktorů dohromady, nejen masa negramotných česáčů bavlny a plné kešeně. A pokud blábolíte cosi o záchvatu, tak ano, věřím, že na ně trpíte.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.3.2020 09:11 Reaguje na
https://www.oup.com.au/__data/assets/pdf_file/0018/58230/Chapter-7-Introduction-to-the-Industrial-Revolution.pdf
Odpovědět
sv

18.3.2020 13:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jestli si vás někdo objednal na tapetování, tak já to nebyl. Já od vás chci zodpovědět otázku, kde je v tom neustále omílaném odkazu uvedeno, že bez kolonií a otrokářství by průmyslová revoluce neměla šanci proběhnout a jak to, že v gigantické koloniální mocnosti jakou bylo španělsko, nebo v impériu s obrovskými zásobami otrocké pracovní síly jakým bylo otomanské impérium k žádné průmyslové revoluci nedošlo a naopak země, které nic z toho neměly se dokázaly industrializovat tak efektivně, že nakonec předběhly i tu Anglii??? Ptám se znovu, jste schopen odpovědět na tuto jednoduchou otázku, nebo jste jen malíř pokojů?
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.3.2020 08:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
Stav ŽP byla asi nejhorší na přelomu 16. a 17. století. Bohatnutí společnosti v souvislosti s průmyslovou revolucí se naopak alespoň částečně promítalo do ŽP kladně.
Už jen to, že si společnost mohla dovolit živit nějakého filosofa, bádajícího nad vztahem mezi prostředím a jeho benefity pro člověka, bylo podmíněno jejím zbohatnutím.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.3.2020 08:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Omyl, jedovaté látky představují nebezpečí pro celou historii lidstva, toxické, člověkem způsobené znečišťující látky se staly tak rozmanitým a rozšířeným nebezpečím pouze s vývojem a rozsáhlou výrobou nových chemických látek v posledních dvou stoletích.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2020 08:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Psal jsem o píku. Později právě docházelo k postupné nápravě vynalézáním kvalitnějších technologií.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.3.2020 09:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
K tomu bodu c:

1. Lovy na otroky pořádali Arabové a islamizovaní černoši (a míšenci) z afrického pobřeží (mj. předkové bývalého presidenta USA Obamy).
2. Při těch lovech připadlo na jednoho uloveného cca 10 mrtvých, protože otrokáři v přepadené vesnici vybili všechny s výjimkou mladých mužů a žen.
3) Teprve při tom "dovozu" přes Atlantik byly ty 50% ztráty.

Problém ovšem spočívá v tom, že ten odvoz do evropských kolonií byl jen částí celkové "produkce", zbytek "ulovených" směřoval do islámských zemí (stejně, jako otroci odvlečení z jižních částí Evropy, týká se to i jihu Moravy).
A byli to Evropané, kdo první (ze všech, kdo se na tom historicky nějak podíleli) dostali rozum a začali otrokářství zakazovat a lovce i převažeče otroků pronásledovat. Asi není úplně náhodou, že se tak stalo v době, kdy v Evropě zvítězil negativní přístup k honům na čarodějnice a "heretiky" (protože křesťanství otrokářství podporovalo).
V některých islámských zemích je otrokářství legální (či alespoň silně tolerované) dodnes. A v některých zemích 3. světa jsou dodnes upalovány čarodějnice a "heretici" (někdy i za aktivní účastí evangelikálů z USA).

Asi jediné, co se dá Evropě vyčítat, že zavedla do kolonií (kde se jí to povedlo) křesťanství, které bojovalo s tamními přirozenými způsoby regulace pohlavního života a antikoncepce, a tím, spolu s pozdějším zavedením základů hygieny ("sanitární revoluce"), nastartovala v některých zemích nezvládnutelné přelidnění.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.3.2020 10:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Obchod s otroky byl důležitý pro rozvoj britské ekonomiky - všechny finanční, obchodní, právní a pojišťovací instituce podporovaly aktivity obchodu s otroky. Někteří obchodníci se stali bankéři a mnoho nových podniků bylo financováno zisky z obchodování s otroky.

Obchod s otroky hrál důležitou roli při zajišťování přístupu britského průmyslu k surovinám. To přispělo ke zvýšení výroby průmyslového zboží.
Britská ekonomika byla transformována atlantickým obchodem s otroky.

V roce 1700 tvořil export 80% celkového britského obchodu do Evropy z přístavů na východním a jižním pobřeží Anglie.

Ale již v r. 1800, 60 % britského obchodu šlo do Afriky a Ameriky, a to ze tří hlavních západních pobřežních přístavů - Glasgow, Liverpool a Bristol.
Přístavy jako Londýn, Bristol a Liverpool prosperovaly jako přímý výsledek zapojení do obchodu s otroky. V Británii byly vytvořeny tisíce pracovních míst, které dodávaly zboží a služby otrokářským obchodníkům.
Odpovědět
sv

16.3.2020 20:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
A jste nebo nejste schopen zodpovědět otázku, jak je možné že islámské země, které otrokářství provozovaly podstatně déle a v podstatně větším měřítku než Anglie, se nikdy - na rozdíl od Anglie - nestaly průmyslovými velmocemi a vždy zůstaly jen chudými dírami? Víte vůbec co je to otázka?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.3.2020 09:09 Reaguje na
Odpověď je jednoduchá, korán zakazuje úroky, což dodržuje dodnes. Důsledek je zřejmý-kapitál se nemůže pohybovat a neslouží jako motor pro financování ekonomických aktivit.
Odpovědět
sv

18.3.2020 13:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pomineme-li, že netušíte, že v islámských zemích běžně existoval a existuje bankovní sektor, tedy podnikání založené na půjčování peněz (úroky se, podobně jako v ČR, makovaly a maskují za bankovní poplatky), tak jste právě prohlásil, že s průmyslovou revolucí nemají kolonie ani otrokářství nic společného, že vznik průmyslové revoluce byl závislý na rozvinutém finančním sektoru.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2020 08:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Islámské země provozovaly otrokářství už za Mohameda (viz Korán).
Otrokářství ve Velké Británii se týkalo i bělochů. Od evropských zajatců z různých válek až po lidi označené za zločince. Musel byste rozlišit tyhle typy otroků.

Velká Británie byla ovšem první velmoc, která začala obchod s otroky potírat, už někdy od počátku 19. století.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.3.2020 09:07 Reaguje na Jan Šimůnek
To snad nemyslíte vážně. Podstatně lépe se zachovaly Španělsko i Francie.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2020 13:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Francie se snažila počínat si stejně jako Britové. Pokud nebyly některé vyhlazovací aktivity dotaženy do konce, byla to spíš chyba systému, než lepší systém.

Španělsko, už jsem to zmiňoval výše, nebylo s to dopravit v první fázi do kolonií ženy, a tak v jeho koloniích vznikla poměrně silná vrstva míšenců (v některých zemích bývalých španělských kolonií činí až 80 či 90 procent obyvatel), navíc věrných katolíků, což stavělo na jejich stranu i církev.
Čili to byla svým způsobem "z nouze ctnost". A když už tam ty lidi měli a dostali se posléze na srovnatelné kapacity lodní přepravy, tak už s tím nemohli nic dělat.
Odpovědět
A

Aleš Svoboda

15.3.2020 20:23
a co nám slečna Zelená vlastně chtěla sdělit ??
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

16.3.2020 06:53 Reaguje na Aleš Svoboda
Vy neumíte číst? Ve školách se učí porozumění psanému textu. Ale možná jste chyběl. "Když někdo rok chybí, hned hledají náhradu."
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.3.2020 09:03 Reaguje na Katka Pazderů
Jak to tedy s tou školou je? Jednou píšte: "Takže zbývá škola jako místo levného hlídání dětí, aby rodiče mohli chodit do práce, vydělávat na zlaté tele." Podruhé zas to nahoře.

V takovém názorovém chaosu se člověk nemůže vyznat!
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.3.2020 11:59 Reaguje na Jiří Svoboda
Paní Pazderová se učila číst na webu, je to prý lepší, šak o tom píše:-))).
Odpovědět
JF

J F

15.3.2020 20:42
I přes relativně vysoký počet úmrtí v blízké Itálii, a to i procentuálně, se ztotožňuji s názorem autorky článku ..."Stále ovšem je to spíše o hysterii a panice, než o přiznání si faktu, že běžná roční chřipka mívá více nakažených i více mrtvých, viz statistiky...". Odkaz na statistiky, a nejen WHO, je trefný. K tomu v diskuzi zmiňované exponenciální šíření a nebezpečnost... V Číně, snad z politických důvodů, vědomě neuvádějí lidi, kteří byli pozitivní na test ale prošli nemocí bez vážnějších komplikací. Zkresluje to sice statistiku o šíření, ale i o úmrtnosti, která by se jevila nižší, snad jako úmrtnost podobná jiné chřipce ? Zřejmě podobné zkreslení bude i v jiných státech, snad z jiných důvodů, jako je nedostatek testů, či méně významné zdravotní problémy osob bez "nadbytečného" zjišťování jejich příčiny, třeba jako nástroj pro tlumení paniky, nebo statistiky bez osob, které nepovažovali své problémy za takové, aby se dávali testovat. Zásadně nebagatelizuji rizika pro ohroženou skupinu, za kterou se považují lidé ve vyšším věku anebo s jinými zdravotními problémy a lidi v první linii, kdy je namístě pravdivě informovat a chránit. Je však nutné paralyzovat chod společnosti ? Zajímavý je Britský model, jsem zvědavý na jejich výsledky. Nabízí se otázka, kdo u nás ve finále rozsáhlá opatření odnese a to nezanedbatelným způsobem. V médiích oceňuji otevřenost, ale postrádám více oficiálních údajů o obětech, zejména zdravotní stav před nakažením a věk. Přesnější informace by pomohly lidem hodnotit situaci racionálněji. Doufejme že se příliš nerozběhne byznys založený na strachu z neznáma, případně že mu bude včas učiněna přítrž. K uvedeným názorům mě kromě zveřejněných informací přivedla i praxe v nemocnici, byť je to dávno a praxe byla krátká.

V článku .."vládní i nevládní politické reprezentace se snaží prokázat svoji užitečnost, až se jich za rok někdo zeptá,...". K tomu dodávám, že někdo to bude muset zaplatit, jako oblíbený argument ve stylu "bylo to príma, příště to bude lepší"..., a opakuji, nebagatelizuji snahu ochránit ohroženou skupinu či lidi v první linii... Jinak, pokud vím, angažují se lidé na řešení či spíše tlumení následků konfliktů či katastrof. Mezinárodně i s naší účastí např. Lékaři bez hranic, z ČR např. Člověk v tísni. Podobně občas politici, kteří bohužel nemívají dlouhého trvání. Zajímavý "trik" pro malý stát jako ČR je pozitivní myšlení za každé situace. Jak je to účinné a zároveň těžké si může každý vyzkoušet na sobě.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

16.3.2020 06:50 Reaguje na J F
Ke koronaviru čísla z ČR:
15.3. 2020 214 nakažených ze 4065 (5,3%), negativních 3851 (94,7%). A další čísla si spočítajte sami.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.3.2020 09:11 Reaguje na J F
Můj názor je, že máme (zatím) kvalitnější vyšetřování, tj. chytíme i případy infekce, které probíhají bez dramatických příznaků a v jiných státech uniknou pozornosti a nedostanou se do statistik. Tam, kde mají vysokou mortalitu prostě významná část nakažených unikla pozornosti a neví se o nich. Ti lidé nákazu šíří dál, aniž by si toho byli vědomi.
Proto máme tak nízkou mortalitu; ta (zatím) nula je pak dána hlavně statistickou fluktuací nad dosud malým počtem skutečně těžkých případů.
Odpovědět
Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

16.3.2020 10:20
Paní doktorko, dočetla jste to vůbec do konce? O tom mám velkou pochybnost, ale jistý jsem si v tom, že jste o tom ani na chvíli nepřemýšlela. A jen malý dodsatek k tomu HDP. To je stejná jednotka jako kilogram pro měření hmotnosti. Zahodím-li váhu, na které se vážím, nic to nezmění na mojí nadváze. Jelikož jste evidentně nedočatla do konce, jinak byste nemohla trvat na těch svých bludech o možném boji s podstatou života, tak Vám toho Darwina ještě jednou zopakuji:

Proč se nikdy nezapojí všichni a proč socialismus vždycky zkrachoval?

Pud sebezáchovy
Vrozená obranná reakce, cílem je zachování vlastního já, vlastního bezpečí.

Pud sebezáchovy jedince může byt v rozporu s pudem zachovaní rodiny, rodu, národa, lidstva

Darwin – Teorie evoluce

Měkká selekce
Měkká selekce nemá žádné absolutní požadavky na jedince a provádí selekci jeho srovnáním s konkurenty, kteří jsou k dispozici. Selekční tlaky zvýhodňují a selektují např. jedince, kteří loví lépe, proti jedincům, kteří loví hůře, dále silnější jedince, kteří jsou schopni získat a obhájit své teritorium či stádo samic, proti slabším jedincům, kteří to nedokáží, atd.

Z logiky věci vyplývá, že takovéto selekci se nedá uniknout tím, že organismus dosáhne určité úrovně, neboť vždy se může objevit konkurent, který jí dosáhl také. Proto také někteří evoluční biologové tvrdí, že měkká selekce je ve skutečnosti o mnoho tvrdší a brutálnější než tvrdá, a považují ji z evolučního hlediska za významnější.

Jelikož měkká selekce pracuje s porovnáváním a kompeticí jedinců, je zjevné, že je závislá na hustotě a velikosti populace a intenzitě kompetičních vztahů. U přemnožené populace bude velice silná, naopak u populace, která se nachází hluboko pod maximální hustotou populace, nemusí mít za určitých okolností prakticky žádný význam.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.3.2020 20:45 Reaguje na Jaroslav Čížek
Pane, aplikovat Darwinovu teorii na tak zdegenerovaný druh bez jakýchkoliv instinktů je dosti odvážné, resp. značně zavádějící. Kdejaký movitý senil či suchoprd je schopen si koupit objekt svého zájmu bez vydání joulu energie. Pryč jsou časy, kdy tekla krev a praskaly kosti. Dnešní zákony projevy agrese zcela eliminují, navíc možnosti komunikace vytvářejí situace, že lovenými jsou (původní) lovci.

Darwin byl borec, ale brát ho doslova není ten nejlepší přístup.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.3.2020 12:14
Zase je potřeba se na to dívat pozitivně. S ohledem na to, jaký to je a bude průšvih je prakticky jisté, že ten slavný "Green deal tímto na min. na pár let skončil a Sv. Gréta může v klidu zpátky do lavice:-).

Když se daří a je dobře, tak jsou lidé ochotni zpytovat svědomí a relativně se uskromnit pro nějaké vzdálené příště. Jenže teď nastane pravý opak, a když si ten, kdo to v Evropě skoro celé platí, tedy Říše, bude muset vybrat jestli cpát obrovské prostředky do razantního snížení emisí, nebo zkusit zachránit EMU (a že to kvůli Itálii, kde ty dopady budou opravdu masivní a Italové jsou už teď zadlužení jako málokdo, může být jiný level než nějaké Řecko), tak bych si na to první fakt nevsadil:-).

O tom, že lidé obecně mají velmi "rádi" ty, kteří jim slibují nějaký doom, když se právě z jednoho průšvihu vyhrabali, ani nemluvě.

Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist