https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kristynan-veitova-k-zenam-je-klimaticka-zmena-nespravedliva-hned-dvakrat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kristýna Veitová: K ženám je klimatická změna nespravedlivá hned dvakrát

29.10.2019
Celosvětovou populaci chudých tvoří ze 70 % ženy. Ilustrační snímek.
Celosvětovou populaci chudých tvoří ze 70 % ženy. Ilustrační snímek.
Planeta Země byla vždy nespravedlivá. Rozdílné klimatické podmínky na Zemi způsobily odlišné příležitosti pro společenský i ekonomický rozvoj. I v jejich důsledku dnes dělíme svět na bohatý Sever a chudý Jih. Co když ale lidé způsobili, že planeta začala být nespravedlivá hned dvakrát?
 

Zatímco podnebné pásy jsou přirozenou součástí naší planety, o klimatických změnách nic takového tvrdit nemůžeme. Nespravedlnost těchto změn tkví především v tom, že nejbolestivěji ovlivňují životy těch, kdo se na jejich příčinách podílejí nejméně – lidí žijící v chudobě. Ti mají také nesrovnatelně méně možností, jak se s extrémním počasím vypořádat, než bohatá populace. Nerovnosti mezi bohatou menšinou a miliardami lidí žijících v chudobě po celém světě se tak stále prohlubují (CARE International, 2013).

Celosvětovou populaci chudých tvoří ze 70 % ženy. Hlavní příčinou je jejich nerovné postavení ve společnosti (Greenberg, 2014). Data a výzkumy zároveň jasně ukazují, že rozhodujícím faktorem pro přežití nepředvídatelných výkyvů počasí, které s sebou klimatické změny přinášejí, je právě také pohlaví a gender. Ženy a dívky jsou tak ohroženy dvojí nespravedlností: změnou klimatu a nerovností žen a mužů. Jedním z ukazatelů působení dvojité nespravedlnosti na ženy je například počet obětí přírodních katastrof.

Zdroj: WHO
Za ohromující disproporcí v počtu obětí živelných pohrom jsou především společenské normy, které snižují šanci dívek a žen na přežití. Velká část chudých žen v oblastech chudého Jihu nemá přístup ke vzdělání, úroveň vzdělanosti přitom přímo koreluje s přístupem k systémům včasného varování. Pokud tedy ženy nemají vzdělání, velmi pravděpodobně nebudou mít ani informace o přicházející katastrofě. V případě, že se o pohromě vůbec dozví, jsou dále silně omezeny péčí o děti a seniory, která zpomaluje jejich schopnost nalézt úkryt. Tuto situaci v mnoha společnostech dále posilují společenské tradice, jež ženám neumožňují pohybovat se ve veřejném prostoru bez doprovodu, aniž by se vystavily riziku útoku. Ženy tak musí počkat na muže, aby je doprovodil do bezpečí. (WHO, 2014).

Mezi typické symptomy klimatických změn patří časté záplavové katastrofy, které jsou důsledkem zhoršující se nerovnoměrnosti rozložení srážek. V Latinské Americe a Asii například snižuje šanci žen na přežití během záplav to, že je nikdo neučí plavat, protože plavání je u žen považováno za neslušné (Aguilar, 2004; Oxfam, 2005). V kontextu jižní Asie se navíc na vysokém počtu utonulých žen podílí i tradiční ženské oblečení, jako je sárí, pavada či parkar, které významně limituje možnosti pohybu ve vodě.

Dalším nezanedbatelným důvodem, proč ženy tvoří většinu utonulých obětí, je, že jsou mnohem častěji podvyživené, a tudíž méně schopné než muži fyzicky podobné situace zvládnout (Chowdhury et al. 1993; WEDO 2008). Muži a chlapci mají v řadě oblastí přednostní právo na potraviny a vodu (WHO 2014) a v nouzových situacích jsou mnohem častěji příjemci potravin i lékařského ošetření (Bartlett, 2008). Tento fenomén potvrdila například studie hodnotící dopady bleskových povodní v jižním Nepálu v roce 1993. Výzkum ukázal, že popovodňová úmrtnost se zásadně odvíjela od věku a pohlaví, přičemž ženy všech věkových skupin čelily dvakrát většímu riziku a největší disparita mezi mrtvými jedinci podle pohlaví existovala u dětí do 5 let (Pradhan a kol., 2007).

Druhou stranou mince nerovnoměrného rozložení srážek jsou dlouhá období extrémního sucha. Pro ženy je sucho nejspíš tou nejnebezpečnější klimatickou změnou. V zemích chudého Jihu je zajišťování vody pro rodinu jejich zodpovědnost. V době nedostatku musí vzít za vděk i vodou z nebezpečných zdrojů, včetně potoků a rybníků, které jsou často kontaminovány. To může vést k průjmovým a tyfoidním onemocněním, která jsou v těchto zemích hlavní příčinou úmrtí dětí mladších 5 let (WHO a UNICEF, 2005). Kvůli zvyšujícímu se suchu se navíc prodlužují vzdálenosti, které musí ženy a dívky za vodou každodenně putovat. Čím více času zajišťováním vody stráví, tím více jsou ohroženy zdravotními riziky (přehřátí, ničení kostí, podvyživenost a tak dále) a rizikem násilí při cestování na velké vzdálenosti (WHO, 2014).

Světová zpráva o katastrofách konstatuje, že „ženy a dívky jsou vystaveny vyššímu riziku sexuálního násilí, sexuálního vykořisťování a zneužívání, obchodování s lidmi i domácího násilí“ (IFRC, 2007). Dostupná data dokládají eskalaci násilí na ženách, které byly vystaveny násilí již před katastrofou. Dále se ukazuje, že se ženy často ze strachu ze znásilnění vyhýbají azylovým centrům (Davis et al., 2005; IFRC, 2007). V důsledku toho se mohou oddělit od rodiny, přátel a dalších potenciálních podpůrných služeb a ochranných složek. Důležité je upozornit na skutečnost, že data o eskalaci domácího a sexuálního násilí po přírodních katastrofách se netýkají jen rozvojových oblastí. Studie výzkumného týmu Julie A. Schumacher (2010) ukázala, že v důsledku Hurikánu Katrina, který zasáhl jih Spojených států amerických v roce 2005, se psychické násilí na ženách zvýšilo z 33,6 % před katastrofou na 45,2 % po katastrofě a fyzické násilí z 4,2 % na 8,3 %.

Žijeme v době obrovských klimatických a společenských změn. Cílem článku bylo ukázat, že tyto změny nejsou oddělené jevy. Chudoba, nerovnost žen a mužů, příčiny a důsledky změny klimatu jsou neodmyslitelně propojeny. Existují, protože lidé vytvořili svět, jenž je pro chudé ženy několikanásobně nebezpečnější než pro kohokoliv jiného. Svět, ve kterém jsou muži zvýhodněni stávajícím systémem, a tudíž i méně ohroženi změnami klimatu, je místem, jež muži nemají potřebu měnit. Je proto logické, že dostupná data ukazují, že jsou to právě ženy, kdo cítí větší znepokojenost klimatickými změnami a mají větší odhodlání tento problém řešit i za cenu omezení svých současných výhod. Pokud chceme poskytnout trvalé řešení chudoby a změny klimatu, celá naše společnost si musí uvědomit, že bez žen a jejich rovnoprávného postavení ve společnosti to nepůjde.

Více o genderových aspektech klimatických změn se můžete dozvědět v záznamu diskuse Klimatická krize na dosah pořádané oddělením NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR.

Zvuk na přiloženém videu začíná od 19. minuty.

Zdroje
Aguilar, L. (2004). Climate change and disaster mitigation. Gland, International Union for Conservation of Nature [Online]. Dostupné na http://www.genderandenvironment.org/admin/admin_biblioteca/documentos/Climate.pdf.
Bartlett, S. (2008). Climate change and urban children: Impacts and implications for adaptation in low and middle income countries. IIED Human Settlements discussion paper – climate change and cities 2. London, International Institute for Environment and Development.
CARE International UK (2013). Connecting the world’s poorest people to the global economy. New models for linking informal savings groups to formal financial services. CARE International: London, Atlanta and Dar es Salaam.
Chowdhury, A. M. R. a kol. (1993). „The Bangladesh cyclone of 1991: Why so many people died“ v Disasters, 1993, 17:291–304.
Greenberg, J. (2014). „Carly Fiorina: 70% of world's poor are women“ [Online]. Dostupné na https://www.politifact.com/punditfact/statements/2014/jan/15/carly-fiorina/carly-fiorina-70-worlds-poor-arewomen/?fbclid=IwAR0z4TdnAlfRaIYfdsIIRFz3KMdUz97WJPbNqtttVdeACF7ESJu3gXra fJk.
IFRC (2007). World disaster report. Geneva, International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies.
Oxfam (2005). The tsunami’s impact on women. Oxford, Oxfam International [Online]. Dostupné na http://www.oxfam.org/en/ files/bn050326_tsunami_women.
Pradhan, E. K. a kol. (2007). „Risk of flood-related mortality in Nepal“ v Disasters“, 2007; 31: 57-70,
Schumacher, J. A. a kol. (2010). „Intimate partner violence and Hurricane Katrina: Predictors and associated mental health outcomes“ v Violence and Victims, 2010; 25(5): 588-603.
WHO (2014). Gender, Climate Change and Health. Geneva, World Health Organization [Online]. Dostupné na https://www.who.int/globalchange/GenderClimateChangeHealthfinal.pdf.
WEDO (2008). Gender, climate change, and human security: lessons from Bangladesh, Ghana and Senegal. New York, Women’s Environment and Development Organization.
WHO, UNICEF (2005). Water for life: Making it happen 2005–2015. Geneva, World Health Organization and United Nations Children’s Fund.


reklama

foto - Veitová Kristýna
Kristýna Veitová
Autorka je pracovnicí Národního kontaktního centra - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

29.10.2019 05:51
To je mi jich líto, ale tohle téma nepatří na stránky zabývající se životním prostředím, byť je to na problematiku jakýmsi oslím můstkem naroubované.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

29.10.2019 06:05
Autorka je zcela mimo, již první věta "Planeta Země byla vždy nespravedlivá." hovoří za vše. Gender tématiku ať si uplatňuje jinde.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

29.10.2019 06:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ta věta mě taky mírně pobavila, ale když si to dočtete, tak zjistíte, že nijak "mimo" není.
Odpovědět
Bu

Bushman

1.11.2019 12:44 Reaguje na Petr Dvořák
Nesouhlasím, věta je zcela mimo. Planeta nevybírá kdo utrpí v důsledků jevů na ní se udávajících. Věta se jen z důvodů korektnosti vyhýbá pojmenování věcí správným způsobem. Ale ona to Země unese. Nakládáme jí toho více, než jenom vinění z takovýchto věcí.

ps: s obratem "Autorka je zcela mimo" ale také nesouhlasím.
Odpovědět
ig

2.11.2019 08:42 Reaguje na Bushman
Samozřejmě, autorka není mimo, článek je mimo. Měl být uveřejněn na nějakém tom serveru kde feministky společně fňukají jaké jsou chudinky, tam by získal potlesk.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

3.11.2019 08:44 Reaguje na
Jelikož se tu bavíme o sociálním chování savců druhu Homo s. na pozadí přírodních katastrof, tak to vlastně naprosto dokonale zapadá do oboru ekologie. Mnohem lépe, než celá řada jiných článků, které zde vycházejí.
Odpovědět
ig

3.11.2019 08:57 Reaguje na Petr Dvořák
Na tom něco je :-)
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

29.10.2019 07:18
Možná je to jeden ze způsobů, jakým se příroda brání gradaci největšího devastátora planety. V minulost umíralo více mužů v ozbrojených konfliktech, naše pyšné "vítězství nad přírodou" ona vrací takto. Hurikány, povodně, požáry. Ano, vydá to na zajímavý článek, ale na početnost druhu to má zanedbatelný vliv.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.10.2019 07:50
Gendersoudružka poněkud zapomíná na to, že ta převaha žen je dána drasticky vyšší úmrtností lidí mužského pohlaví, protože poměr pohlaví mezi narozenými dětmi je nějakých 49 : 51, přičemž to vyšší číslo jsou narození muži. A protože se ženy zatím nedokáží množit dělením jako nálevníci (pamatuji SF povídku ze 60. let s tímto jevem), tak ten poměr 70:30 vznikne daleko vyšší mortalitou chlapců a mužů (v porovnání s mortalitou dívek a žen).
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

29.10.2019 08:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Kde to zase berete, kolego výživosoudruhu? Tvrdíte snad, že v Bangladéši žije 89% žen?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.10.2019 18:43 Reaguje na Petr Dvořák
Ne, tvrdím, že pokud se při cyklonu utopí muži a ženy v poměru 3:7, tak to znamená převahu žen v populaci, která je tomu cyklonu vystavena. A tato převaha je dána, mj. výrazně vyšší úmrtností osob mužského pohlaví v rozvojových zemích, což je jev, o němž se dočtete v každé učebnici demografie.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

29.10.2019 22:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Ten závěr je v příkrém rozporu s článkem, takže by si zasloužil trochu rozvést. To číslo 3:7 je odkud prosím?
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.10.2019 05:59 Reaguje na Petr Dvořák
Přímo z článku.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

30.10.2019 07:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Myslíte větu "Celosvětovou populaci chudých tvoří ze 70 % ženy."?
A to opravdu interpretujete jako "Populaci chudých/rozvojových zemí tvoří ze 70% ženy."?
Ty grafy Vám nepřijdou divné?
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.10.2019 07:40 Reaguje na Petr Dvořák
Ono to +- odpovídá nadbytku žen i v evropské populaci za středověku. Ty grafy zcela jistě divné jsou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.10.2019 10:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Já to chápu tak, že žen a mužů je 50/50 ale pod hranicí chudoby žije 70/30. Jinými slovy v dané rodině si muž žije nad a žena pod hranicí chudoby. V případě svobodných si muži žijí lépe než ženy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.11.2019 08:13 Reaguje na Jiří Svoboda
Obávám se, že tohle je nesmysl. Rodina funguje jako ekonomická jednotka a níž se ani s nějakými průzkumy nedostanete, abyste získal validní data.
Druhou možností je, že to může být celé blábol vycucaný z prstu, pro humanitní obory je to vcelku běžná forma "vědecké" práce.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

1.11.2019 09:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Je to celé ozdrojované, už jste to stihl prostudovat, nebo cucáte bláboly z prstu?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.11.2019 10:02 Reaguje na Petr Dvořák
Tak čím je to 70/30?
Odpovědět
Pr

Petr-rtep-Petr

1.11.2019 11:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Rodina sice může fungovat jako ekonomická jednotka, ale všichni její členové nemusí čerpat její zdroje a příjmy rovnoměrně. Je zcela běžné, že se protěžují a zvýhodňují někteří členové "ekonomických a sociálních jednotek"
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.11.2019 08:30 Reaguje na Petr-rtep-Petr
V tom máte pravdu, ale je velmi obtížné tohle nějak rozumně kvantifikovat.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

29.10.2019 10:35
A pointa je kde? Snad nechcete řešit něčeho co nemůžete ovlivnit nebo jste na tento výzkum dostala od někoho grant( vyhozené peníze). Přiznám se, nedočetla jsem to ale ty genderové kecy už nemůžu vystát je to urážka všech normálních žen.
Doporučení pro autorku článku - odstěhujte se na chudý jih a učte ty nebohé ženy plavat a utíkat před záplavami a zemětřesením.
Kdyby tam lidé žili v souladu s přírodou nemusí mít bůhví jaké vzdělání i nevzdělaní domorodci v minulosti dokázali vypozorovat příchod katastrofy.
Tím že všem nadmíru pomáháme jim vlastně ubližujeme za pár let se lidstvo o sebe nebude schopno postarat bude tak zdegenerované.
V přírodě je normální že slabý jedinec uhyne přežije jen to životaschopné možná bychom měli planetě více naslouchat a ubude i katastrof.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

29.10.2019 10:50 Reaguje na Alena Lyskova
Hustý.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

30.10.2019 14:10 Reaguje na Alena Lyskova
Já Vám, paní Lysková, tleskám - těší mne, že jsou ženy, které ty bláboly samozvaných spasitelek žen nepodporují. Ale gendersoudružky Vás asi exkomunikují jako zrádkyni svého pohlaví :-)
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

31.10.2019 09:59 Reaguje na Alena Lyskova
Paní Lysková, to co vy, může napsat jedině člověk, který je nasycený, v teple, nemá existenční starosti a je brán jako rovnoprávný člen své společnosti.
Ale autorka článku hovoří o společnostech, ve kterých se tato situace žen naprosto netýká. V těchto společnostech lidé žijí v naprostém souladu s přírodou - když je sucho, umírají hladem a žízní, když přijde povodeň, utopí se. Přednost mají silnější, tedy muži. Mohou ženu kdykoliv zbít, nechat hladovět, mohou ji bez obav z trestu znásilnit (a tedy i oplodnit, když se trefí do správné fáze cyklu, ale o děti takto zplozené se už nemusejí postarat. A za čas se to té ženě stane znovu a znovu). Tuto situaci jste nikdy nezažila, nikdy jste si nic podobného nevytrpěla, nikdy jste nebyla nucena se s takovým příkořím smířit a nechat si dál neomezeně ubližovat.
Nikdy v minulosti lidé nedokázali předpovědět nastávající katastrofy. To by nikdy v minulosti nedocházelo k pohromám se spoustou obětí.
Mě článek příjemně překvapil a děkuji, že se tady objevil.
A ještě pro ty, co si myslí, že na Titanicu měly přednost ženy a děti. To jste vzali kde? Většina zachráněných byli muži, protože byli rychlejší, silnější a neřešili záchranu svých dětí. Proto se do záchranných člunů dostali dřív a přežili.
Paní Lysková, kdybyste se narodila někde ve třetím světe, ta normálnost toho, že slabý jedinec nepřežile by se týkala právě vás.
Odpovědět
Bu

Bushman

31.10.2019 19:05 Reaguje na Marcela Jezberová
Vy jste tomu dala. Zrovna Titanic byl jedna z mála lodí, kde se "nejdříve ženy a deti" dodrželo. Dohlédla na to posádka, muži, kteří měli největší šanci přežití, ale misto toho zahynuli při provádění rozkazu.

Obecně při potopení lodi platil:
1 se zachráněli muži zmetci,
2 se zachránili ženy a děti
a pak se možná zachránili i zbylí chlapi.
Odpovědět
Bu

Bushman

31.10.2019 19:16 Reaguje na Bushman
Omlouvám se za Češtinu.
Odpovědět
ig

1.11.2019 01:09 Reaguje na Bushman
Přesně tak. Navíc zacgránění z Titaniku jsou známi jmenovitě (https://titanicfacts.net/titanic-survivors-list/), takže si každý může ověřit, že p. Jezberová jen hýří dojmy a kašle na fakta :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.11.2019 08:16 Reaguje na
Genderisté fakta nepotřebují, jen blábolení nesmyslů, na nichž stojí "vědecká metodika" jejich oboru.
Odpovědět
Bu

Bushman

1.11.2019 12:49 Reaguje na
Ale pánové, proč tak útočné reakce na dámu. V příspěvku paní Marcely Jezberové není nic, co by opravňovalo k ochočování z extrémního feminizmu. Jen si propojila špatné informace. Ono skutečně v případě většiny potopených civilních lodí došlo k tomu co popisuje:
"Většina zachráněných byli muži, protože byli rychlejší, silnější a neřešili záchranu svých dětí. Proto se do záchranných člunů dostali dřív a přežili."

Tím spíše jsem se ale chtěl zastat slušných mužů na Titanicu, kteří tak nejednali.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.11.2019 12:07 Reaguje na Bushman
Ono nešlo ani tak o slušnost (byť slušní mezi cestujícími jistě také byli), jako o nabité a odjištěné pistole posádky a rozkaz kapitána v případě neuposlechnutí rozkazu střílet.
Je ovšem otázka, jak velkou roli v tom hrálo opravdu moc másla na kapitánově hlavě.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

1.11.2019 09:41 Reaguje na Marcela Jezberová
M. Jezberová: to jsem rád, že nejsem sám, kdo si tu připadá jakov v Jiříkově vidění.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

2.11.2019 12:15 Reaguje na Marcela Jezberová
Paní Jezberová o tom právě mluvím, že nemá cenu o tom psát u nás
ale je třeba jít tam kde mohu pomoci když chci pomáhat. To co dělá autorka jsou jen akademické kecy. Mlátit stále stejnou slámu nepomůže. Nebudu se omlouvat, že žiju kde žiju, co vy víte s čím já se v životě potýkám ale rozhodně se necítím znevýhodněna vstávám v 6:00 a chodím spát ve 23:00 unavena z manuální práce. Ty ženy samozřejmě lituje ale to je to jediné co mohu nejsem spasitel. Autorka se odkazuje na spoustu zdrojů ale nepíše jak sama přiložila ruku k dílu. To Vám příjde správné vyvolávat v někom pocit viny ještě žít z peněz daňových poplatníků. No mě to připadá zvrácené.
Odpovědět
MM

Milan Milan

29.10.2019 11:35
Trochu jsem to nějak nepochopil. To je jako výtka evropanům, americe, můžům, nebo politikům???? Brání snad vyspělejší země rozvoji těch méně vyspělých??? Nějaký pocit, že planeta je k někomu nespravedlivější a k jiným laskavější, srovnávat kolik zahynulo můžů a kolik žen při živelných pohromách, panečku to je snad z jiné planety. Třeba kdyby srovnala ztráty ve válkách!!! poměr by se zřejmě výrazně otočil?? Chudoba se svými důsledky je jistě vážná věc. Ale řešením nejsou sympozia, statistiky nebo dokonce závist. Vždyť není to tak dávno, i evropa se musela poprat s nevolnictvím, tyranií,chudobou, hladomory, smrtícími epidemiemi moru, nebo tyfu, nízkým věkem dožití a vysokou úmrtností, bohužel i u dětí atd.atd. Nic nespadlo samo ani z nebe.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

29.10.2019 11:49 Reaguje na Milan Milan
Souhlasím, každý strůjcem svého štěstí pomáhat jen postiženým ale také jen po dobu nezbytně nutnou. Je třeba učit potomky být nezávislými i děvčata. Žádné genderové kecy jim v životě nepomůžou když se to nepovedlo dnes zmákneš to zítra. Život je boj a věčná škola. Když nejde on život jde o ..... Zasměj se nad nezdarem a řekni si jsem já to ale batolátko.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

30.10.2019 14:17 Reaguje na Milan Milan
Evropa si musela pomoci sama, protože nebylo nikoho, kdo by jí z nebe něco shodil.
Dnes je plná dobrodějů, kteří by nejraději Evropu těm méně vyspělým předali, no tak se ti méně vyspělí nesnaží o to, pomoci si doma a sami - raději se nacpou do člunů a jedou za pečenými holuby, co padají sami do huby. A čím víc bude těch, kterým se to povede, tím méně bude v rozvojových zemích těch, kteří budou chtít jít tou sice jedinou správnou, ale méně příjemnou cestou.
Ale musím v zájmu spravedlnosti poznamenat, že když se Evropa šplhala tam kde je, od těch zemí dnes rozvojových si dost neomaleně brala cokoliv se jí tam zalíbilo...
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.10.2019 13:58
Je to smutné. A přesto je žen stále víc než mužů a dožívají se vyššího věku. Ale na druhou stranu zase oteplení zachrání více žen od smrti mrazem.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

29.10.2019 15:41 Reaguje na Richard Vacek
Toho se my konzervativní ženy se nebojíme na to máme silné a starostlivé muže.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.10.2019 16:41 Reaguje na Alena Lyskova
Před mrazem vás silní muži neochrání. Ochrana od muže je genderový stereotyp, proto se poohlédněte po silné ženě, který pokácí strom a nadělá polena na oheň.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.10.2019 18:43 Reaguje na Richard Vacek
:-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.10.2019 18:47 Reaguje na Richard Vacek
Mimochodem, Vondružka v jednom ze svých rozhovorů uvádí, jak Titanik ("ženy a děti do člunů přednostně") prakticky zlikvidoval tehdejší feministické hnutí (či hnutí za rovnoprávnost žen). Faktem také je, že toto hnutí se v podstatě zrekonstituovalo až po první světové válce, a to na zcela jiném základě.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

30.10.2019 14:15 Reaguje na Richard Vacek
Se ženou ( kamarádkou) ráda zajdu na kafičko nebo na vínko ale vedle sebe mám opravdu raději silného starostlivého muže i když někdy morouse, který pokácí strom a zatopí v krbu a já mu za to připravím něco dobrého k večeři. Svou dceru jsem to také naučila a teď má spokojené genderově nevyvážené manželství a o tom to je co si budem povídat. To jen ty zakomplexované slečny si neví se svým životem rady a tak vymýšlejí nesmysly.
Odpovědět
Bu

Bushman

31.10.2019 19:08 Reaguje na Richard Vacek
Nemyslím si, že to platí obecně. Například v Číne se kvůli regulaci 1 dítěte rodiče často dívek zbavovali, aby mohli mít chlapce. Za jiných okolností by si tím zadělali na pořádný prů... V dnešní globalizované době se ale mohou usmát na děvčat z jiných koutů světa.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.11.2019 08:18 Reaguje na Bushman
To ovšem nesouvisí s diskriminací žen jako takovou, ale s tradičním modelem čínské rodiny, kde syn podporuje rodiče (se svou ženou), zatímco dcera podporuje rodiče svého manžela. Další věcí je motivace v pokračování rodu po meči.
Odpovědět
Bu

Bushman

31.10.2019 19:14
Článek není úplně dotažený. Vysvětlení které se nabízí, není totiž zrovna korektní. Reálně jsou totiž kritizování muži ve vyspělých koutech světa, kde se jsou ženy schopné o sebe postarat sami, když na něco dojde.
V rozvojových částech světa je pak žena plně závislá na tom, jestli její rodinu vede Muž ochránce, nebo muž ubožák.
No a co nám čísla říkají o charakteru tamních mužů, kteří jsou bezesporu morálně vyzrálejší než my tady?
Odpovědět
Pr

Petr-rtep-Petr

1.11.2019 11:50
Nechápu, z jakého důvodu tento článek vyvolal v tolika lidech tak mnoho negativních až nenávistných reakcí. V článku zazněly data a sociální souvislosti spojené s chudobou a klimatickými změnami. Pokud vás, kritiky, nezarazil poměr mezi obětmi žen a mužů, tak je něco špatně. Nebo vám snad přijde poměr obětí 124 200 žen / 13 800 mužů (!! 9:1 !!) nebo 170 000žen / 50 000 mužů (!! 3,4:1 !!) normální?? (viz. graf cyklon Gorky a zemětřesení Indie)
Dle mého názoru to jasně ukazuje na stav a postavení žen v tamější společnosti. Který rozhodně není ideální a správný (a spravedlivý) a který se rozhodně ani zdaleka neblíží k úrovni, jakou tu máme my tady u nás a v naší společnosti. Což pokud se někdo zajímá o dění ve světě, tak to pro něj není vůbec žádná novinka.
Zmiňovat, že za nesoulad v obětech může větší poměr žen ve společnosti kvůli větší mortalitě mužů a chlapců v běžném životě je úplně mimo mísu. Dle dostupných statistik se právě v mnoha z těchto zemí dožívá vyššího věku mužská populace. A to právě kvůli daleko těžším podmínkám a přístupu, které musí ženy ve většině rozvojových zemí snášet.
Pro paní Alenu Lyskovou:
Pokud se někdo jako vy „pochlubí“, že článek ani nedočetl do konce a přesto má neutuchající potřebu k tomuto článku psát příspěvky … Váš příspěvek nemůže a ani nemá žádnou vypovídající hodnotu, když ani nezvládnete dočíst pár odstavců. Pokud vás uráží, když se někdo zmíní, že při přírodní katastrofě zemřelo mnohonásobně víc žen než mužů a to právě jen kvůli zakořeněným předsudkům a útisku vůči ženám, tak je to dost špatné. Jak si můžete pustit ehm.. ústa na špacír o tom, že je přirozené aby slabí zahynuli a silní přežili a že kdyby ve třetím světě žili v souladu s přírodou, tak by se jim to nestalo??? Takový nenávistný, ignorantský a sebezahleděný pohled na lidské tragédie a životy se jen tak nevidí. Uvědomujete si třeba, že ti SILNÍ jsou třeba právě jen lidé na vrcholu sil a často převážně muži (plus minus v produktivním období života) a že s věkem holt ta „síla“ odchází. Takže je podle vás přirozené, že necháme nemohoucí, nemocné a staré (důchodce) co nejsou třeba už schopni se o sebe postarat napospas osudu, tragédiím, nemocím, hladu, kořistníkům a šmejdům … ??? Sama jistě velice ráda využíváte výdobytky moderní civilizace jako je medicína, technické vymoženosti, pohodlné vytápěné bydlení s teplou vodou a kanalizací, sociální systém, důchodový systém atd. To vám jistě nevadí! Nebo zrovna u vás jsou tyto věci v souladu s přírodou, ale u jiných kde musejí pro pitnou vodu chodit kilometry daleko s kanystry na zádech, umírají na podvýživu a na u nás běžně léčitelné nemoci … Tak tam si to zaslouží a mají přežít jen ti nejsilnější??! Využila jste někdy výdobytky moderní medicíny jako antibiotika, operace provedené pod anestezií (třeba i jen při zánětu slepého střeva) nebo zkrátka moderní lékařské přístupy, vybavení a léky? U sebe či svých dětí?? A nebo jste si také řekla, jen silní přežijí, NEBUDU léčit sebe a své děti něčím, co je proti přírodě aby lidstvo nezdegenerovalo? Zamyslete se a ať si každý udělá závěr dle svého svědomí sám.

Tento článek není o pseudo problémech žen v naší společnosti, zarytých zapšklých feministkách nenávidících muže, slečnách co chtějí všechno, ale nevědí co to je a jsou se vším nespokojené, o zraněném ženském egu když muž otevře ženě dveře, o odstraňování OVÁ z ženských příjmení či o hluboké urážce některých žen při představě, když by si měly vzít po svatbě mužovo příjmení. Není to ani tom, zda říkat ženám slečno či paní podle toho zda jsou vdané či nikoli. Řešení gendru při každé pitomině, sundávání symbolů chlapečků a holčiček z pánských a dámských toalet, vymýšlení tisíc nových pohlaví a kdo ví co ještě dnešní některé (NEJEN ženy) napadne!
Nejde ani to, nastěhovat všechny co se mají hůř než my k nám do Evropy a ubytovat celý svět u nás „v obýváku“ a nechat je žít ze sociálních dávek a opečovávat je jako nemohoucí. To přece v tomto článku a studiích vůbec nezaznělo (to jen někteří přispěvatelé to takhle pojmuli)

Tady jde pouze a jen o lidské životy. O vnímání lidských bytostí na základě jejich pohlaví. Dle kterých se jejich životní úděly v některých zemích světa diametrálně liší. Zdraví, dostupnost jídla a vzdělání, sexuální útoky, kvalita života a šance přežít měnící se klima a přírodní katastrofy. To bylo předmětem článku a nad tím bychom se my lidé, žijí v té šťastnější a vyspělejší části světa, měli zamyslet.
Vědět, znát, pochopit, uvědomit si a soucítit. To je základ. A poté nastolit konstruktivní debatu a snažit se pomoci těm méně šťastným.
A nebo jakou stopu a jaký svět tu po sobě chcete zanechat vy?
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.11.2019 12:41 Reaguje na Petr-rtep-Petr
1. Nedokážu si představit, jak by cyklon nebo zemětřesení rozlišovaly "gender" ohrožených lidí.
2. Dokážu si představit, že muži jsou v práci (kde je kvalitnější budova a rychlejší nástup záchranných prací) a ženy doma (kde platí, a zvlášť v chudinských čtvrtích, pravý opak).
3. Dokážu si ale představit i to, že někdo využil skutečnosti, že většina jazyků nepřechyluje jména jako čeština a pohlaví se v tomto jazykovém prostředí ze jména a příjmení většinou vyčíst nedá.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

1.11.2019 13:19 Reaguje na Jan Šimůnek
"Za ohromující disproporcí v počtu obětí živelných pohrom jsou především společenské normy, které snižují šanci dívek a žen na přežití"
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.11.2019 08:32 Reaguje na Petr Dvořák
Tohle považuji za naprostý nesmysl.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

2.11.2019 09:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Já to chápu jako závěr výzkumu v této oblasti, o tom celém je ten článek.
Odpovědět
Bu

Bushman

1.11.2019 12:52 Reaguje na Petr-rtep-Petr
Já osobně předpokládám, že tyto pohromy byly vybrány účelově. Ale to mi nebrání věřit ve větší mortalitu žen v zemích, kde mají horší postavení, přístup k informacím, nebo dokonce nesmí jednat bez mužova dohledu.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

2.11.2019 13:08 Reaguje na Petr-rtep-Petr
Myslíte si, že oni stojí o to abychom jim měnili život? Zasahovali do jejich zvyklostí? Nebo dokonce prováděli průzkumy v jejich způsobu života? Dokonce je litovali. Pochybuji. Oni námi pohrdají myslí si že jsme slaboši.
Pouze chtějí náš blahobyt, kterým se stále chlubíme(někteří)ale v jejich kultůře a zvyklostech. To nikdy nemůže fungovat a proto mě rozčiluje,že s tím někdo ztrácí čas a dráždí pracující lid. Pak k nám přijedou poznají realitu a do týdne utečou do německa. Nebo podají žalobu k soudu že porušujeme jejich lidská práva, když žádáme dodržování našich pravidel ( studentka ta by snad mohla pochopit, že to sní myslíme dobře). Samozřejmě je mi jich líto (jen některých týraných žen) ale to je vše co zmůžu.

Odpovědět
VH

Viktor Havel

1.11.2019 21:44
Jediná záchrana pro tyto nebohé lidi je žít v civilizaci"bílého muže", jak se také o to hromadně snaží. V současné době jediné, která má ochranu slabších a menšin takříkajíc v erbu a skutečně se snaží něco dělat pro ochranu životního prostředí. Takže s genderovými postřehy je nutno se nadále obracet na vlády Saúdské Arábie, Íránu, Agfhánistánu a podobně. V Evropě je to jen mlácení prázdné slámy. Navíc se lidé hrající kartu multikulturalismu, feminismu, klimaalarmismu snaží tuto civilizaci v podstatě demontovat a otevřít primitivnější kultuře. Veškeré prostředky zbytečně vyhozené na tyto agendy by bylo lépe věnovat skutečné ochraně přírody. Klimaalarmisté by asi nejraději úplně zrušili CO2, už ale neví, že bez tohoto plynu v atmosféře bychom brzy pomrzli jako drozdi. Neměli by si raději vybrat za nepřítele kyslík? Přece jen ty radikály.....že?
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.11.2019 08:34 Reaguje na Viktor Havel
Ano, přijmout lidi z těchto zemí, pokud:
a- budou pracovat a nikoli jen brát sociální dávky
b- přizpůsobí se svým chováním tak, aby dle něj nebyli odlišitelní od zbytku společnosti
A kdo to nezvládne, tak šupem zpět.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

2.11.2019 19:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Kdo to nezvládne, šupem zpět...
Ano - ale to by nejdříve musely úřady tyto lidi důsledně sledovat a podle toho, co zjistí, činit opatření. Ne jen hledat, co jim chybí a co jim ještě dát, aby se u nás v Evropě cítili dobře.
JENŽE: Sledovat je mohou jen velmi omezeně, protože:
a) mají jen chabé tušení, kolik lidí vlastně přišlo, kdo jsou ti, co přišli, a tudíž i odkud přišli a kam je tedy případně vrátit
b) sledovat imigranta s cílem být na něj případně přísný je natolik "nekorektní", že si to žádný úředník dnes nedovolí.
Německo, země dříve proslulá svým dokonalým pořádkem ve všem, si nedokáže poradit, když má nějakého imigranta vyhostit - a to ani v případech, kdy je naprosto evidentní, že je to parchant, že je potenciálně nebezpečný a že do Německa přišel nelegálně a co se týká identity a důvodů opuštění své země, zfalšoval všechno co se zfalšovat dá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.11.2019 08:27 Reaguje na Karel Ploranský
Politická korektnost není nic jiného, než nová metodika expanze marxismu-leninismu. Tu je třeba naprosto důsledně vymýtit, i s jejími nositeli.

Jinak např. ve Švýcarsku, pokud se chcete naturalizovat, tak na vás sepisují posudky sousedé, kteří s vámi každodenně komunikují.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

2.11.2019 12:35 Reaguje na Viktor Havel
Děkuji za toto shrnutí pokud jsem se předtím v komentáři vyjádřila nepřesně nebo zbrkle toto jsem měla na mysli. Ale my určitě vlády orientu nepřinutíme změnit jejich kulturu na tom musí zapracovat hlavně tamní ženy s podporou našich idealistů. Nás obyčejné občany spokojené se svým přízemním pohodlným životem nikdo poslouchat nebude.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.11.2019 08:29 Reaguje na Alena Lyskova
Naši "idealisté" budou raději řešit kvóty na ženy v civilizovaných zemích (které jsou naprostý nesmysl), než aby řešili situaci ve státech, kde je žena něco mezi otrokem a hospodářským zvířetem - i po zcela oficiálně právní stránce.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

4.11.2019 11:33
Zaujalo mě, jak jsou komentáře plné různých teorií, které se snaží popsaný fenomén vysvětlit. Přitom v článku je těch důvodů uvedena celá řada. Ten článek mi přijde velmi objektivní. Bohužel existuje celá řada míst, kde žena je jakousi služkou a to má své důsledky. Je to zajímavé, ale nevidím příliš možností, jak toto změnit, aniž by došlo k hlubokým kulturním a společenským změnám v těchto oblastech...
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist