Limity jsme my: O spravedlivé transformaci skoro nikdo neví

Vláda bude za pár dní projednávat Plán územní spravedlivé transformace, jízdní řád odchodu od uhlí a proměny regionů. Jeho příprava ale ignoruje potřeby místních lidí a tím pádem nepřichází s uspokojivou odpovědí na problémy uhelných krajů. Zjistili jsme to během čtyř veřejných debat pořádaných v rámci Klimajízdy spravedlivou transformací v Ústeckém a Karlovarském kraji. Během nich sesbíralo víc než sto podnětů od místních lidí, starostů i odborového svazu energetiků. Klimajízda tak byla zatím největší participativní akcí o spravedlivé transformaci. Více než sto lidí také podpořilo petici Změňme náš kraj společně a spravedlivě! Hejtmanům obou krajů, ministerstvu pro místní rozvoj a životního prostředí tak adresují výzvu k informování a zahrnutí do procesu přípravy spravedlivé transformace. Veřejné prostředky by měly být použity právě na široké a smysluplné zapojení běžných lidí do proměny ekonomiky kraje.

Právě absence participativních procesů mnoha místním lidem vadí. Politici nejen že nezahrnují dotčenou veřejnost do rozhodování, ale často ji ani dostatečně neinformují. Stěžejním požadavkem je také administrativní podpora pro malé a střední firmy, občanské spolky a menší obce, které mají nárok na peníze z Fondu spravedlivé transformace. Aby na ně ale dosáhli, potřebují včas vědět o možnostech financování a jednoduchá a přehledná pravidla, nikoliv náročný byrokratický proces.

Nejčastějšími odpověďmi na to, co se musí v krajích proměnit, byla nedostupnost a nízká kvalita vzdělání, včetně celoživotního, které by umožnilo lidem návrat na pracovní trh. Dopadá na ně také nedostupné a nedůstojné bydlení, stejně jako příliš vysoká cena energií. Zapotřebí je podle nich proměnit i přístup k využívání půdy a rekultivacím a podpořit drobné ekologické zemědělce. Kraje by měly společně s veřejností vytvořit vizi, kam by měla spravedlivá transformace směřovat a nejen vybrat několik nesourodých velkých projektů, které k řešení těch nejdůležitějších problémů často nesměřují. Sběr podnětů obyvatel na veřejných událostech během Klimajízdy ukazuje, že zdejším obyvatelům záleží na sociálně citlivé proměně ekonomiky směrem k ekologické udržitelnosti. Zároveň ale není možné, aby informování a zapojování obyvatel prováděly pouze občanské iniciativy.

Andrej Lizoň, člen petičního výboru, říká: “O tom, jak bude kraj vypadat po uhlí nemůžeme nechat rozhodnout politiky, kteří nevidí dál než do konce svého volebního období. Nám tady záleží na budoucnosti kraje a chceme mít smysluplnou možnost rozhodnout, do čeho peníze půjdou. Jsou to právě obyčejní lidé, kteří každodenně zažívají strukturální problémy, a právě proto je potřeba jim naslouchat při hledání řešení.”

“Projekty největších firem nevyřeší naše dnešní problémy. Pokud chceme, aby se nám tu žilo lépe, musíme podpořit hlavně místní lidi, kteří jsou již dnes nejvíce ohroženi proměnou ekonomiky,” říká Anežka Berkmanová, členka petičního výboru.

---

reklama

---