Luboš Pavlovič: Plán Evropské komise pro chemický průmysl slibuje dekarbonizaci, hrozí však, že upevní stávající toxický model výroby

Plán Evropské komise sice obsahuje dílčí pozitivní kroky, jako je lepší vymáhání pravidel pro dovážené zboží, podpora inovací pro malé a střední podniky nebo slibovaný zákaz „věčných chemikálií“ PFAS. Tyto kroky jsou však zastíněny zásadními nedostatky, které potvrzují obavy ekologických organizací v čele s Evropskou environmentální kanceláří (EEB).
Největším zklamáním je, že veřejné dotace nebudou vázány na přísné ekologické či sociální podmínky. Pokračuje se v podpoře látek vyrobených z fosilních paliv, urychluje povolovací řízení pro obranné projekty s rizikem obcházení ekologických kontrol a prosazují se problematické technologie, jako je chemická recyklace a zachytávání a využívání uhlíku, které odklánějí pozornost a zdroje od skutečných řešení. Plán navíc neobsahuje žádná opatření, která by zastavila vývoz nebezpečných chemických látek zakázaných v EU do zemí globálního Jihu.
Chemický průmysl přitom patří mezi největší průmyslové producenty skleníkových plynů a jeho emise CO₂ dosahují až dvojnásobku emisí z letectví. Jeho produkty, od všudypřítomných plastů po „věčné chemikálie“ (PFAS), již kontaminují vodu, půdu, vzduch i lidské tělo. Tyto látky, obsažené i ve výrobcích denní spotřeby, jsou spojovány s řadou zdravotních komplikací, od hormonálních poruch až po rakovinu. Například znečištění evropských vod věčnými chemikáliemi PFAS je již tak závažné, že Francie zakázala v regionu nedaleko Basileje a Mulhouse (čítajícím 11 obcí s 60 000 obyvateli) pít kohoutkovou vodu těhotným ženám, dětem do 2 let či lidem s poruchami imunity. Hladiny těchto látek zde překračují povolené limity až 4x a současně hodnoty těchto látek v krvi lidí zde žijících jsou také nadprůměrně vysoké.
Paralelně s tím probíhá po Evropě řada soudních sporů s největšími producenty chemických látek. 11 manažerů ze společností Mitsubishi a ICIG byli začátkem července odsouzeni za znečištění pitné vody a půdy na ploše 200 čtverečních kilometrů z dnes již nefungující chemické továrny Miteni v Trissinu. Soud udělil tresty odnětí svobody až na 17 let a nařídil zaplacení odškodného ve výši více než 64 milionů eur regionu Veneto a italskému ministerstvu životního prostředí. Závod Miteni, který byl v provozu od roku 1968 do roku 2018, vypouštěl odpadní látky PFAS do vodních toků v oblasti mezi Vicenzou, Veronou a Padovou.
Každá tuna vyrobených chemikálií tak přímo podkopává nejen naše úsilí o udržení globálního oteplování v bezpečných mezích, ale přispívá také k nárůstu civilizačních chorob, ztrátě biodiverzity a dalším ekologickým škodám. Pokud se sníží energetická náročnost výroby toxických chemických látek a plastů například o polovinu i více, stále bude Evropa produkovat tuny toxických jedů a nerecyklovatelných plastů, které představují obrovské riziko pro planetu i lidské zdraví.
Arnika proto požaduje, aby jakékoliv veřejné investice byly striktně vázány na detoxikaci výroby a výrobků, tedy na princip „safe and sustainable by design“, kdy se nebezpečné látky vylučují už při navrhování produktu. Dále je nutné investovat do cirkulární ekonomiky, recyklace a omezování jednorázových plastů. Nedávná studie organizací Friends of the Earth a SOMO navíc ukázala, že petrochemické giganty jako BASF a TotalEnergies využívají většinu zisků na výplaty akcionářům, nikoli na investice do bezpečnější výroby. Bez jasných podmínek hrozí, že dotace poslouží jen ke greenwashingu.
„Ukazuje se zde i pokrytectví české veřejné debaty o financování některých odvětví z peněz evropského rozpočtu. Zatímco konzervativní nebo populističtí politici neustále kritizují evropské dotace do obnovitelných zdrojů a ekologických opatření, subvence do chemického průmyslu zatím přešly bez povšimnutí a jakékoli kritiky smysluplnosti takového kroku,“ dodává Brabcová.
Arnika proto apeluje na veřejnost i politiky, aby hlasitě požadovali podmíněné dotace. Nejde jen o ekonomickou, ale i etickou otázku – právo na životní prostředí bez toxických látek a na transparentní využití veřejných peněz musí mít přednost před zisky chemických korporací.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |



Online diskuse
Všechny komentáře (46)
Richard Vacek
17.7.2025 07:16A tady se budeme dále blížit k ráji na zemi.
Slavomil Vinkler
17.7.2025 07:20 Reaguje na Richard VacekJaroslav Řezáč
17.7.2025 15:41 Reaguje na Richard VacekTřeba chemikálie, které se implementují do plastových hraček, zejména sportovního oblečení. které má zajistit vodní neprodyšnost apod.
ten chemický hnus užíváme, aniž bychom o tom věděli...
Slavomil Vinkler
17.7.2025 15:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRichard Vacek
17.7.2025 16:37 Reaguje na Slavomil VinklerJiří Svoboda
17.7.2025 09:02Michal Uhrovič
17.7.2025 11:29Jiří Svoboda
17.7.2025 12:07 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
17.7.2025 12:38 Reaguje na Jiří SvobodaNeříkám, že všechny nápady EU jsou správné a je třeba se proti byrokratickým výmyslům a nesmyslným nařízením bránit a diskutovat o nich. Ale diskutující ekolistu přistupují ke všemu z EU jako k největší špatnosti a myslí si, že by se to bez EU udělalo jinak a lépe.
(díky EU máme v obci a okolí vybudováno mnoho věcí, které by bez EU nebyli a tím nemyslím rozhledny a školící centra - to ale není problém EU, ale čechů, kteří zneužijí vše, když to jde)
Jiří Svoboda
17.7.2025 13:07 Reaguje na Michal UhrovičOna se ta "ekologie" od EK dělá docela pohodlně, když můžete rozfofrovávat spoustu cizích peněz a za výsledky v postatě nenesete zodpovědnost (vždy můžete říct, já to myslel(a) dobře).
Slavomil Vinkler
17.7.2025 17:01 Reaguje na Jiří SvobodaMichal Uhrovič
18.7.2025 10:40 Reaguje na Slavomil VinklerJiří Svoboda
18.7.2025 14:34 Reaguje na Michal UhrovičMilan Dostál
17.7.2025 12:12 Reaguje na Michal UhrovičPavel Hanzl
17.7.2025 12:21 Reaguje na Milan DostálPokud ale myslíte středověk, byli jsme součást Svaté Říše, později národa Německého, od 16. stol. císařství Habsburské.
Milan Dostál
17.7.2025 12:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.7.2025 08:39 Reaguje na Milan DostálMichal Uhrovič
17.7.2025 12:28 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
17.7.2025 12:50 Reaguje na Michal UhrovičJaroslav Řezáč
17.7.2025 15:51 Reaguje na Michal UhrovičMezi Bruselem a Moskvou není rozdíl, jen svojí politiku uplatňují jiným způsobem se stejným cílem a to je ovládat území a lidské masy... digitalizace budiž požehnána...teď ty " blbosti" z kapes si můžete pouštět nonstop i desetkrát denně...
Slavomil Vinkler
17.7.2025 16:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Hanzl
18.7.2025 20:07 Reaguje na Slavomil VinklerProč?
Bo jsme měli hlavní město ve Vídni. Dnes zažíváme další vrchol, bo jsme pod Bruselem. Ale EU jako federace by se nám vyplatila nejvíce.
Michal Uhrovič
17.7.2025 16:30 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Hanzl
19.7.2025 15:30 Reaguje na Michal UhrovičPavel Hanzl
17.7.2025 12:15 Reaguje na Michal UhrovičPro nás by vystoupení znamenalo nejen ekonomickou sebevraždu, ekonomové odhadují, že propad HDP by byl asi -30 - -40% bez jakékoliv naděje na zlepšení. To by znamenalo Konečná, Stačilo! bankrot a k tomu Vidlákovy kydy.
Emil Bernardy
17.7.2025 15:35 Reaguje na Michal UhrovičPavel Hanzl
18.7.2025 09:01 Reaguje na Emil BernardyPavel Hanzl
19.7.2025 08:35 Reaguje na Emil BernardyPavel Hanzl
17.7.2025 11:56Jiří Svoboda
17.7.2025 14:42 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.7.2025 08:42 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
18.7.2025 14:41 Reaguje na Pavel HanzlChápu, je docela dost takových, co si nekriticky zamění divadlo za realitu a cítí se být uspokojeni.
Pavel Hanzl
18.7.2025 20:03 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
21.7.2025 15:00 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.7.2025 11:59Tohle produkuje každá průmysloví země a světa, ale v Evropě se to aktivně řeší. Proč tohle nezanělo, proč nepíšou, jak s takovým odpadem zachází v Číně, Rusku nebo USA?
Jiří Svoboda
17.7.2025 13:34 Reaguje na Pavel HanzlSlavomil Vinkler
18.7.2025 07:57 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
18.7.2025 08:51 Reaguje na Jiří SvobodaŽádná evropská řeka není mezi desítkou nejšpinavějších na světě, i když EU je kolébkou světového průmyslu.