https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukas-hruska-mestska-zelen-v-benatkach-nad-jizerou
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lukáš Hruška: Městská zeleň v Benátkách nad Jizerou

24.10.2023
Nová výsadba dřevin – ulice Pražská
Nová výsadba dřevin – ulice Pražská
Foto | Lukáš Hruška
V současné době je snahou zajistit dostatečné množství zelených ploch ve městech a jejich blízkého okolí. Tyto zelené plochy zajišťují řadu funkcí a nejsou pouhým místem k procházkám. Město Benátky nad Jizerou se na úpravu městské zeleně v intravilánu města dlouhodobě zaměřuje. Snahou je revitalizovat městskou zeleň a utvářet nová zelená místa.
 
Městská zeleň, jako jsou stromy, keře a rostliny, může v sobě absorbovat velké množství znečisťujících látek a současně uvolňovat kyslík. To vede ke zlepšení kvality místního ovzduší. S rozšiřováním zástavby se setkáváme také s efektem městského tepelného ostrova.

Ve městě se nachází celá řada povrchů, jež nejsou schopny vázat či uvolňovat vodu. Do této skupiny povrchů spadá většina umělých povrchů, zejména je to asfalt, beton nebo zástavba samotná. Tyto zmíněné povrchy absorbují sluneční záření a akumulují teplo. Maximální teplota se u těchto povrchů může v nejteplejším období přes den vyšplhat až k 50 °C. Jedná se o plochy, které samozřejmě nejsou zastíněné.

Výsadba dřevin podél cest – v prostředí panelákové výstavby
Výsadba dřevin podél cest – v prostředí panelákové výstavby
Foto | Lukáš Hruška

Městská zeleň však poskytuje potřebný stín a zároveň ochlazuje dané prostředí. Navíc tím snižuje spotřebu energie na chlazení budov. Jedná se o jednu z možností, jak zmírňovat možné dopady na klima. Stromy jsou například i mimo jiné hodnotné při snižování hlučnosti a ovlivňování větrného proudění ve městech.

Zelené porosty slouží hlavně jako stanoviště pro různá společenstva rostlin a živočichů, což přispívá k rozvoji městské biologické diverzity. Kupříkladu lučními bylinami porostlé oblasti jsou pak vhodným místem pro opylovače.

Staré Benátky – parková zeleň s luční loukou
Staré Benátky – parková zeleň s luční loukou
Foto | Lukáš Hruška

Zelené plochy ve městě jsou mimo jiné i spojeny s relaxační funkcí, neboť jsou ideálním místem k rodinným procházkám nebo k posezení s přáteli. Poskytují příležitost k odpočinku či pohybu, kdy tímto podporujeme své fyzické a duševní zdraví. Sportovní parky se zelení jsou též vhodným místem pro děti, které zde mohou trávit svůj volný čas s kamarády. Asi se tedy všichni shodneme, že zeleň dělá město příjemnější a atraktivnější pro život.

Ve městě byla mimo jiné zpracována Územní studie sídelní zeleně a revitalizace sídelní zeleně. Jejím hlavním účelem je efektivní rozvoj a úprava zelených ploch v intravilánu tohoto města.

Město Benátky nad Jizerou jako dobrý hospodář v krajině si uvědomuje, že stromy jsou neodmyslitelným prvkem městské zástavby. Můžeme si všimnout, že ve městě se nachází velké množství nově vysázených stromů, kdy některé z nich tak nahradily přestárlé stromy v určitých lokalitách. Proč tomu tak je? Každá dřevina má svou omezenou životnost. Z tohoto důvodu se o ní musí dobře pečovat, aby daný strom dobře plnil své funkce na daném stanovišti co nejdéle.

Přestárlé stromy, jež jsou uschlé nebo napadené houbovým patogenem, musejí být pokáceny a nahrazeny novou výsadbou. Koloběh života. Je samozřejmě hezké, že na daném místě se nachází velký vzrostlý strom, na který jsme zvyklý, bohužel však tento strom už přestal plnit svoji funkci pro dané prostředí a musí být odstraněn, jelikož toto již mrtvé dřevo může být dokonce nyní i nebezpečné pro své okolí. Město proto pravidelně odborně kontroluje stav jednotlivých dřevin a vytváří tak velmi důležitou prevenci před případnou újmou na zdraví či majetku.

Staré Benátky – parková zeleň s luční loukou
Staré Benátky – parková zeleň s luční loukou
Foto | Lukáš Hruška

Pokud je strom zdravý a nachází se na něm pouze některé suché větve, jsou tyto větve odstraněny specializovanou osobou, tzv. arboristou. Komplexní péče o dřeviny v sobě tedy zahrnuje jejich hodnocení, vytvoření plánu péče o dřeviny, výsadby, ošetřování, až samotné kácení.

Je důležité si těchto zelených ploch ve městě vážit a uvědomovat si, že jednotlivé stromy, keře a travní porosty zajišťují řadu důležitých a významných funkcí. Funkcí, které významně zlepšují prostředí, ve kterém žijeme.


reklama

 
foto - Hruška Lukáš
Lukáš Hruška
Autor působí na orgánu státní správy lesů a myslivosti Krajského úřadu Středočeského kraje. Je členem Mysliveckého spolku Benátky nad Jizerou a Českomoravské myslivecké jednoty. Zabývá se aktuálními tématy v oblasti lesnictví, myslivosti a ochrany přírody a krajiny.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

25.10.2023 08:27
článek ukazuje komplexnost potřeby zalesnění. Právě ve městech,kde podobně jako na polích (ve městech extrémně) dochází k přehřívání a špatnému zachycování vody. Těchto ploch v celém světě přibývá, proto se zalesnění a zachycování vody musí celkově posilovat a rozšiřovat a to i na úkor jiných přírodověd. cílů, jinak příroda se přestane adaptovat a zkolabuje- tj. přehřeje se a vyschne. Stromy ve městě rostou specificky, jsou to v podstatě kontejnerové rostliny, tak je třeba se k nim chovat- vyžadují propust. půdu a zalévání v extrémním vedru (které je nesmyslně zakázáno- vody v řekách je málo). Ale důležitější je celá krajina, boj proti oteplování, nikoli ryby. Vedle stromů je nutno využít popínavé aj. suchomilné rostliny. Ve městě nelze plně použít přírodov. pravidlo o pěstování domácích nikoli cizokrajných (invaziv.) rostlinách- jsou zde potřeby okrasné a architektonické, rostl. musí být odolné suchu, vyžadovat málo péče, upoutat a hlavně přežít městský život. Je třeba se smířit s tím, že po čase je třeba je vykácet, protože překáží a ohrožují lidi. Ale i zde se přírodov. poznatky musí využívat (kromě přednosti domácích rotlin, kde je to možné)- trávníky méně sekat, pod stromy a keře bych využil mulč z organic. zbytků. Organické zbytky bych nevyhazoval na skládky, ale využíval v okolí, zemědělsky. Nejdůležitější je ale zachycování vody- plochy (parkoviště, chodníky) by se neměly plně vyasfaltovat a zabetonovat ale používat zatravňovací dlaždice, sběrné kanály s jámamy se štěrkem na zasakování, okrasná jezírka, poldry. Vodu nedvádět do kanálu a do řeky ale do nějakého sběrného rybníka, zavodněné louky, rašeliniště apod. pod městem.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist