Magdalena Maceková: Povodně nelze ovlivnit, je možné se na ně připravit

Ilustrační snímek.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Albert Russ / Shutterstock

Následují účelné rady: vykliďte sklepy a ochraňte nízkopoložené domy. Buďte připraveni na výpadky elektřiny i vody. Není potřeba panikařit, ale smysluplně uvažovat, co může udělat každý sám. K tomu může pomoci i doporučení hasičů pro lidi se zálibou v extrémních sportech, aby zbytečně nekomplikovali situaci. Doporučení na rušení kulturních akcí sice v místech s mírnějším deštěm působí spíš poplašně, ale na druhou stranu zvyšuje obecnou pozornost, že se něco může dít a může se nás to dotknout.

Přečtěte si také |

Eroze půdy je velký problém. Škody jsou někdy vidět až z ptačí perspektivy

Smysluplná příprava se týká nejen občanů, ale především připravenosti jednotlivých povodí, záchranných složek, vedení obcí. Na nich leží odpovědnost, aby se podařilo přicházející vodu zvládnout s co nejmenšími škodami. Důležitou složku představují připravené povodňové plány obcí, kde by mělo být navrženo nejen jak se před přitékající vodou ochránit, ale i jak postupovat v průběhu povodně.

Protipovodňová opatření mají ochránit obyvatele a majetek. Plány vznikaly většinou v návaznosti na proběhlé povodně předchozích let. I podle médií už můžeme sledovat, kde se upouští voda z přehrad, že v Troubkách čistí kanály, v Humpolci staví protipovodňovou zeď a další podobné zprávy. Povodňové linie v územních plánech obcí mají vliv na možnost výstavby i na výši pojistného stávajících nemovitostí. Až přicházející voda ukáže jejich relevantnost.

Přečtěte si také |

Lidé mohou hlasovat o vítězi ceny v ekologické soutěži Adapterra Awards

Z dlouhodobého hlediska ale podstatnou část protipovodňové ochrany představuje připravenost krajiny, tak aby nadměrnou vodu zvládala co nejlíp. Nejen na nemovitostech, ale i v krajině může voda způsobit obrovské škody. Naštěstí je po sklizni základních plodin. Přesto protékající voda může způsobit obrovskou vodní erozi – tedy odnést ornou půdu tam, kde způsobí další škody. Toto riziko se týká především svažitého terénu.

Zemědělské hospodaření - tedy to, jestli jsou pole právě pooraná, nebo krytá meziplodinou, využívají bezorebných technologií, a dalších šetrných způsobů, jak půdu ochránit - rozhoduje o tom, jaké budou následky. Proti odtoku vody pomohou také zatravněné pásy, louky, zmenšení výměry polí. V tom se podařilo udělat pomalé proměny, silné deště ukáží, kde zůstávají slabá místa.

Přečtěte si také |

Říční meandry jako lék na nemocnou krajinu

Další část dlouhodobých a koncepčních příprav se týká přesměrování vody tam, kde bude nejméně škodit. Nadcházející dny ukáží, jak se nám podařilo poučit se z předchozích zkušeností. Nejvíc prověří projekty, které byly v posledních letech budovány právě jako protipovodňové – poldry, hráze, retenční nádrže. Kromě těchto přímo protipovodňových staveb se řada obcí rozhodla budovat přírodě blízká opatření, která by měla vodu v krajině v co největší míře zasáknout v místě dopadu, zpomalit její odtok, směřovat ji do rozlivových území.

Přečtěte si také |

V naší krajině je obrovský prostor pro zlepšení, říká krajinářka Klára Dušková

V posledních letech se podařilo rozvolnit řadu vodních koryt, vybudovat zádržné tůňky, vyhloubit zpomalovací průlehy a osázet je stromy. Mezi takové příklady patří i povodňový park v Židlochovicích na Svratce, který má protékající vodu zpomalit a umožnit jí přirozený rozliv. Podobně koncepčně postupovali například v jihomoravských Vohančicích, kde pole nad vesnicí rozčlenili zasakovacími průlehy, zatravnili a vysázeli víc jak tisíc stromů. Další podobné projekty představuje například celostátní soutěž Adapterra Awards. Pro všechna tato místa bude množství přicházející vody představovat zatěžkávací zkoušku. Doufejme, že aspoň lokálně dokáží pomoci a sníží dopady v bezprostředním okolí.