https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/magdalena-macekova-povodne-nelze-ovlivnit-je-mozne-se-na-ne-pripravit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Magdalena Maceková: Povodně nelze ovlivnit, je možné se na ně připravit

13.9.2024
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
S přicházejícím rizikem povodní se ukazuje, jestli jsme připravenější než v předchozích letech 1997 a 2002. Množství dešťové vody příliš ovlivnit nedokážeme, na omezení případných škod se ale můžeme připravit.
 
Zajímavé je sledovat, co se už daří. V první řadě je to výrazné a srozumitelné informování s předstihem: Povodně se blíží, mohou být výrazné. V tom výborně funguje Český hydrometeorologický ústav. Ale navazují všechna významná média. A nezůstává pozadu ani vláda. Pro mnoho běžných obyvatel by ještě pomohlo srovnání – při vydatnějším dešti napadne 5-20 mm srážek, předpovídaných 300 mm znamená, že spadne polovina ročního úhrnu srážkové vody. Pro rozsah případných škod bude zároveň klíčové, jak rychle uvedené množství srážek naprší.

Následují účelné rady: vykliďte sklepy a ochraňte nízkopoložené domy. Buďte připraveni na výpadky elektřiny i vody. Není potřeba panikařit, ale smysluplně uvažovat, co může udělat každý sám. K tomu může pomoci i doporučení hasičů pro lidi se zálibou v extrémních sportech, aby zbytečně nekomplikovali situaci. Doporučení na rušení kulturních akcí sice v místech s mírnějším deštěm působí spíš poplašně, ale na druhou stranu zvyšuje obecnou pozornost, že se něco může dít a může se nás to dotknout.

Smysluplná příprava se týká nejen občanů, ale především připravenosti jednotlivých povodí, záchranných složek, vedení obcí. Na nich leží odpovědnost, aby se podařilo přicházející vodu zvládnout s co nejmenšími škodami. Důležitou složku představují připravené povodňové plány obcí, kde by mělo být navrženo nejen jak se před přitékající vodou ochránit, ale i jak postupovat v průběhu povodně.

Protipovodňová opatření mají ochránit obyvatele a majetek. Plány vznikaly většinou v návaznosti na proběhlé povodně předchozích let. I podle médií už můžeme sledovat, kde se upouští voda z přehrad, že v Troubkách čistí kanály, v Humpolci staví protipovodňovou zeď a další podobné zprávy. Povodňové linie v územních plánech obcí mají vliv na možnost výstavby i na výši pojistného stávajících nemovitostí. Až přicházející voda ukáže jejich relevantnost.

Z dlouhodobého hlediska ale podstatnou část protipovodňové ochrany představuje připravenost krajiny, tak aby nadměrnou vodu zvládala co nejlíp. Nejen na nemovitostech, ale i v krajině může voda způsobit obrovské škody. Naštěstí je po sklizni základních plodin. Přesto protékající voda může způsobit obrovskou vodní erozi – tedy odnést ornou půdu tam, kde způsobí další škody. Toto riziko se týká především svažitého terénu.

Zemědělské hospodaření - tedy to, jestli jsou pole právě pooraná, nebo krytá meziplodinou, využívají bezorebných technologií, a dalších šetrných způsobů, jak půdu ochránit - rozhoduje o tom, jaké budou následky. Proti odtoku vody pomohou také zatravněné pásy, louky, zmenšení výměry polí. V tom se podařilo udělat pomalé proměny, silné deště ukáží, kde zůstávají slabá místa.

Další část dlouhodobých a koncepčních příprav se týká přesměrování vody tam, kde bude nejméně škodit. Nadcházející dny ukáží, jak se nám podařilo poučit se z předchozích zkušeností. Nejvíc prověří projekty, které byly v posledních letech budovány právě jako protipovodňové – poldry, hráze, retenční nádrže. Kromě těchto přímo protipovodňových staveb se řada obcí rozhodla budovat přírodě blízká opatření, která by měla vodu v krajině v co největší míře zasáknout v místě dopadu, zpomalit její odtok, směřovat ji do rozlivových území.

V posledních letech se podařilo rozvolnit řadu vodních koryt, vybudovat zádržné tůňky, vyhloubit zpomalovací průlehy a osázet je stromy. Mezi takové příklady patří i povodňový park v Židlochovicích na Svratce, který má protékající vodu zpomalit a umožnit jí přirozený rozliv. Podobně koncepčně postupovali například v jihomoravských Vohančicích, kde pole nad vesnicí rozčlenili zasakovacími průlehy, zatravnili a vysázeli víc jak tisíc stromů. Další podobné projekty představuje například celostátní soutěž Adapterra Awards. Pro všechna tato místa bude množství přicházející vody představovat zatěžkávací zkoušku. Doufejme, že aspoň lokálně dokáží pomoci a sníží dopady v bezprostředním okolí.


reklama

 
foto - Maceková Magdalena
Magdalena Maceková
Autorka je pracovnice Nadace Partnerství, týmu Adapterra.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

13.9.2024 10:08
Až tak nesouhlasím s tím, že povodně nelze ovlivnit. Odlesněná a scelená zemědělská velkokrajina připomínající vodní skluzavku je přece naše dílo.
Tudíž opačným postupem se to dá zase zlepšit.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.9.2024 10:19 Reaguje na Petr
asi to čtu spíš jako, srážky budou přicházet dál a je na nás, jak se na ně připravíme...
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

13.9.2024 10:59 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Já to čtu stějně a od 1997 se na mnoha místech hodně změnilo.
Naše obec nyní už snad není ohrožena, v 1997 byla 1/3 obce pod vodou.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.9.2024 10:25 Reaguje na Petr
jakmile se dostanou do řek, tak můžete stavět jen bariéry a modlit se za přehrady.... krajina musí být zkrátka funkční a retenčně schopná.

ano, cesty proti vrstevnicím. Serpentýny se na cestách nestavěli proto, aby si dneska měli jak krátit cestu, ale asi měli svojí funkci.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

16.9.2024 09:34 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Serpentýny na cestách? Do kopce proto, aby ten kopec zvládli koně zapřažení v povozu. Na cestách proto, že vedly mezi zemědělkými pozemky a musely respektovat hranice. Že by předci měli cesty výhradně po vrstevnicích je nesmysl. V katastrech, kde zůstaly bývalé polňačky jako hluboce proježděné úvozy (nebylo technicky proveditelné je začlenit do sceleného pole), vedou téměř výhradně prostě z údolí přímo do kopce. V katastrech, kde byly tyto cesty v rámci scelování pozemků rozorané, tvoří velmi často hlavní odtokové linie, protože i přesto, že byly desítky let obhospodařované, utužený podklad zůstal a voda po něm odtéká do údolí, tedy obvykle do vesnice.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.9.2024 12:16
Připravit už tím, že se nebude stavět v záplavových oblastech a odpovědné organizace budou svými pracovními četami konat to, co mají - udržovat čisté vodoteče i jejich břehy, škarpy, vpustě do kanalizací,
aby to vše nemuseli dělat za ně hasiči, kdyžuž je pozdě, že !
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.9.2024 13:27
To jsou dva související trendy.

1. Ochrana klimatu hlavně snižováním emisí CO2 do atmosféry, což sníží četnotnost a velikost masivních srážkových událostí.

2. Adaptace na takové události jak je popsáno v článku.

Činit 1. znamená začít efektivně globálně spolupracovat, což evidentně není v silách ani národních vlád ani existujících globálních institucí. A tak se ochrana klimatu v řadě "zodpovědných" zemí zvrhává jen v drahé a velmi neúčinné divadlo způsobující bujení byrokracie. Jde o bezprecedentně složitý drahý a náročný projekt, která není politickými nástroji řešitelný a první důležitý krok by byl, aby toto politici uznali a uvolnili prostor pro předání řešení trhu.

Čínit 2. je mnohem jednodušší, lokální a krátkodobější problém a dá se mnohem lépe zvládnout.

Zásadní nedostatek je v tom, že pokud se nezačne 1. efektivně řešit, budou celkové náklady mnohem vyšší a příjemnost života na Zemi mnohem nižší.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.9.2024 16:22 Reaguje na Jiří Svoboda
to chce klid a nohy v teple... tohle není žádná eko rozcvička... povodně tu byly vždycky, co je svět světem, lidi se s tím popasují, tak jak je možné.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.9.2024 19:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jde o to, jak budou často a jak budou rozsáhlé. To už je eko rozcvička.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.9.2024 01:29
Po zkušenostech s povodní v roce 1997 a dalšími po ní mohu k té letošní
alespoň v Bohumíně říci tolik, že se nevyplácí na protipovodňových opatřeních šetřit státu, městu a ani samotným obyvatelům. Bohužel stát má stále jiné priority a ani po 27 letech nemá například elektrická rozvodna pro Bohumín a okolí protipovodňovou hráz. Prý je to zbytečné, když se už
staví ochranná hráz celého města, které po 27 letech chybí právě ty 3 km,
které by ochránily i tu rozvodnu. Dnes mí sousedé a ostatní obyvatelé
čerpají elektrickými čerpadly vodu ze sklepů a garáží a v noci asi ČEZ
vypne rozvodnu ohroženou vodou z Odry. Co těm lidem vláda vzkáže, když
sami vodu čerpali dva dny a zbytečně, když bez elektřiny mohou vodu
tak leda kýblovat? A to prosím i tam, kam voda z řeky nedojde, ale ta
z nasycené půdy zaplavuje jejich nemovitosti. Po roce 1997 to měla být
prvá hráz budovaná v okolí a při ploše rozvodny cca 1 ha by byla za
pár milionů, které by zabránily škodami za stovky milionů. Prostě se nepostupuje moudře, ale chaoticky a výsledek tak potom vypadá.
Píši to naštván, protože už je avizováno vypnutí proudu a práce s
dosavadním čerpáním přijde opět v niveč. U mne ta škoda nebude tak
velká, ale pro některé bude likvidační. Pojištění těchto objektů
je iluzí, když pojišťovna vypovídá smlouvy u nemovitostí, které už
byly jednou zaplaveny. Ono není jak pojistit to, čemu nic nehrozí
a nemuset platit odškodnění. To je pak zisk bez rizika! Nedivte
se, že v tomto čase nespím, ale usínat s vědomím, že nevíte co
za pohroma v noci přijde, prostě nelze. A jak málo by stačilo,
kdyby stát konal alespoň to, co město a samotní obyvatelé. Stát
ale koná až vždy po, místo toho, aby konal preventivně. Ono
nejsme v tom sami, protože i jinde se nekoná a doufá, že se nic
zlého nestane. Nebo se naopak koná pravý opak, aby se riziko
zvětšilo. Dnes už končím, ale pokud budu mít možnost ráno ještě
používat PC, tak napíšu, kde se takto plýtvalo a nyní se to v
plné nahotě opět ukázalo.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.9.2024 07:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Co tu zase špiníte? Protipovodňovou ochranu nemáte dostavěnou kvůli sporům s majiteli dotčených pozemků... těm běžte poděkovat... jenže to by nešlo, to jsou sousedi že? Takže zase budete kvákat o vyvlastňování a zaplavování sídel v Beskydech, Jeseníkách, Novojíčínsku a Oderských vrších místo toho aby jste si udělali pořádek v té vaší vylidňující se díře
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.9.2024 18:59 Reaguje na Břetislav Machaček
😞 Vám hodně štěstí.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

16.9.2024 12:16
Pro představu, jak "zdravá krajina" odolává povodním doporučuji najít si přehled povodní na území ČR od 12. století. Pokud by na odstranění povodně stačila "zdravá krajina", musely by být povodně úkazem moderní doby za posledních 50 let. Ovšem ať byla krajina jakákoliv, povodně ničily a zabíjely vždy. Retence krajiny na takové množství vody sama o sobě nestačí - ani dnes, ani v minulosti. Protipovodňová opatření v obcích, na vodních dílech a případně další vodní díla jsou to jediné, co v tak extrémním případě ochrání majetky a životy : https://www.pocasimeteoaktuality.cz/hydrologie/hydrologicke-extremy/povodne/nejvetsi-povodne-v-cr/
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist