https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ricni-meandry-jako-lek-na-nemocnou-krajinu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Říční meandry jako lék na nemocnou krajinu

28.11.2020 07:08 | PRAHA (Ekolist.cz)
Meandrujíví potok na Šumavě. Revitalizace mají větší šanci na úspěch v chráněných územích než v zemědělsky využívané krajině.
Meandrujíví potok na Šumavě. Revitalizace mají větší šanci na úspěch v chráněných územích než v zemědělsky využívané krajině.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay.com
Meandrující říční koryta v české krajině. Není jich mnoho. Postupně se ale začínají objevovat nové. Přirozený tok řek totiž napomáhá zadržování vody při suchu i při povodni. Jenže umožnit, aby se vodní toky kroutily a tvořily meandry, je podobně obtížné jako na těch správných místech v krajině vysázet meze a remízky, ne-li ještě složitější. Obojí naráží na to, že vlastníci a uživatelé pozemků o tyto úpravy většinou nestojí.
 

Kroutící se potoky a řeky se ale líbí široké veřejnosti a zároveň jsou účinným řešením v ochraně před povodní i před vysycháním krajiny. Například nové meandry na řece Dyji u hranice s Rakouskem získaly nedávno cenu sympatie v soutěži Adapterra Awards, která oceňuje nejnápaditější příklady adaptace na změnu klimatu.

„Zpřírodnění“ někdy proběhne i bez zásahu člověka, nejčastěji si řeka zabere nový prostor při povodni. Jak poukazuje David Veselý z Povodí Vltavy, povodně nám mimo jiné připomínají, že řeka má svou dynamiku, kterou nejsme v plné míře schopni ovládat. „Povodně v roce 1997 nás naučily mnoho, jaksi nás postavily zpátky na zem a od té doby jsme se začali k vodním tokům chovat s větším respektem,“ říká David Veselý.

Povodeň na Bečvě.
Povodeň na Bečvě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Konkrétním příkladem je řeka Bečva, která si po povodni v roce 1997 vytvořila vlivem přírodních sil nové koryto. Řeka vyrvala z břehů tunové kameny, kterými byly břehy zpevněné, a našla si novou cestu krajinou. Když energie řeky překonala kritickou mez, začala vytvářet štěrkonosná koryta. Potom sílu ztratila a vrátila se do koryta, kde energii opět získala, nasbíraný štěrk a materiál pak opět uložila o kus dál. Na některých místech původní říční trasy tak uložila tuny štěrku a pozemky se tam staly zemědělsky nevyužitelné.

„První vodohospodářský pohled byl zasypat to zpátky a navrátit koryto tam, kde bylo,“ komentuje změnu David Veselý. Ale materiálu bylo tolik, že to bylo obtížné. Zároveň se objevila myšlenka, nechat řeku být tak, jak je. A tak se nakonec stalo.

„Řeka nám na několika úsecích ukázala, jak by měla vypadat,“ říká David Veselý. Těchto úseků je ale ještě relativně málo a řeka tedy zatím nemá potřebný prostor, aby fungovala bez lidských zásahů, vodohospodáři proto musí některá místa na řece upravovat. Veselý představil několik přírodních a přírodě blízkých úprav na webináři konference Říční krajina 2020.

Tok Bečvy u Oseka nad Bečvou s nánosy štěrku po povodni v roce 1997.
Tok Bečvy u Oseka nad Bečvou s nánosy štěrku po povodni v roce 1997.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mapy.cz

Přírodní nebo přírodě blízké

Obnova neboli revitalizace řek může být buď přírodní, tak jako se o ni postarala sama Bečva, technická, nebo přírodě blízká, kdy se lidé snaží napodobit fungování přírody.

Přírodní revitalizace vznikají přírodními silami, kdy se řeka sama vytvoří tok, který odpovídá její dynamice. Kromě popovodňových úseků Bečvy může být příkladem Luhačovický potok ve Zlínském kraji, který si ve své dolní části před vtokem do řeky Olšavy začal vytvářet vlastní erozní břehy.

„Je to neupravený tok, který se vyvíjí, vlastník to musí strpět,“ komentuje to David Veselý. Každá další úprava by byla zbytečná, potok se ustálil do podoby, která je mu přirozená. Jinou přírodní silou, která revitalizuje vodní toky, je bobr. V lokalitě Bakoš v okrese Kroměříž vytvořil bobří hráze i bobří louky. „Bobr je nejlepší revitalizátor, řeky s bobrem fungují výborně,“ pochvaluje si David Veselý přítomnost tohoto hlodavce s tím, že jeho působením se zvýší biodiverzita v území až desetinásobně.

„Myslím si, že do budoucna se k tomu musíme vrátit a říct si, jakou hodnotu nám bobří stavby v krajině přinášejí tím, že ji revitalizují, aniž by nás to stálo jediný halíř,“ poukazuje David Veselý. Sám odhaduje, že v lokalitě Bakoš se jedná o přínos v hodnotě milionů korun.

Bobří louka na Moravě.
Bobří louka na Moravě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Beleco

Přírodní revitalizace ale mohou být někdy vnímány jako škody, protože k nim dochází neřízeně. Těch, které jsou v krajině ponechány, je minimum, především v krajině zemědělsky využívané. Vodní plochy a vodní toky se nejčastěji upravují technickými řešeními.

„Pokud revitalizace nejsou v chráněných územích, bývají nejčastěji technické, v podobě různých nádrží,“ uvádí k revitalizacím geobotanička Iva Bufková z Národního parku Šumava. Bufková se na Šumavě věnuje revitalizacím přírodě blízkým. Národní park je místo, kde jsou přírodní a přírodě blízká opatření žádaná, vodní toky a plochy se tam proto obnovují jednodušeji.

Mimo chráněná území se objevují i případy, kdy byl přírodní stav toků nebo mokřady vzniklé například poškozením melioračního systému technicky „opraveny“ a přírodní lokalita tak byla zničena.

Přesto ale přírodě blízká řešení do české krajiny pronikají. Někteří odborníci vidí právě nápravu říční krajiny jako základ pro odolnou a zdravou krajinu. „Naše říční krajina je v současnosti velmi poškozená, zkrácená a zahloubená a proto neumožňuje vsakování vody do podzemí, které tak moc potřebujeme,“ uvádí například krajinářská architektka Klára Salzmann.

Technicky upravený Jakubovský potok v Cidlině, okres Třebíč.
Technicky upravený Jakubovský potok v Cidlině, okres Třebíč.

Iva Bufková popisuje poškozenou krajinu podobnými slovy. „Naše krajina není nastavená na zadržování vody, ale v důsledku změn, které se v krajině v minulosti odehrály, spíše na její odtok,“ říká Bufková.

Ve svém nedávném webináři o revitalizacích zdůraznila geobotanička hodnotu příkladů, které umožňují přesvědčit další vlastníky pozemků, aby přírodě blízké revitalizace na svých pozemcích povolili. Často je totiž možné i po revitalizaci pozemky využívat, i když ne k intenzivnímu zemědělství. Díky existujícím příkladům se již dá spočítat, jaký vliv pro ně budoucí změna využití pozemku bude mít a jak to omezí jejich hospodaření.

Iva Bufková apeluje na to, aby se více revitalizovaly mokřady, prameniště a potoky ve volné krajině. Bez jejich revitalizace podle ní není možné v krajině zadržet dostatek vody. Hodně pozornosti by se podle ní mělo zaměřit na revitalizace v lesích, a v nich na prameniště a liniové toky.

„Víme toho hodně o zemědělské půdě a o drenážích. Velké změny se ale odehrály i na lesních pozemcích, a o nich není dostatek dat,“ upozorňuje Iva Bufková.

Při procházce krajinou je běžné potkat rovný zahloubený kanál, na nějž jsou napojeny podpovrchové drenáže. Bufková poukazuje na to, že těmto malým vodním tokům se zatím věnuje méně pozornosti než projektům na velkých řekách.

Baštýnský potok a řeka Dyje u Novosedel

Jednou z větších revitalizací letošního roku je úprava Baštýnského potoka u Novosedel. Povodí Moravy se v nivě mezi Baštýnským potokem, řekou Dyjí a železniční tratí pokusilo obnovit přirozený vodní režim. Voda dostane možnost se při vyšší hladině vody rozlít do okolí a zaplavit krajinu. V místě byly vysázeny stromy jako základ nového lužního lesa.

Mezi Baštýnským potokem a řekou Dyjí byl vasázen základ nového lužního lesa.
Mezi Baštýnským potokem a řekou Dyjí byl vasázen základ nového lužního lesa.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Nová podoba toku má mít pozitivní vliv také na protipovodňovou ochranu obcí níže po toku. Povodí Moravy slibuje, že zde dojde ke snížení výšky hladiny v celém rozsahu povodňových průtoků. „...bude docházet k tlumivým rozlivům povodní mimo zastavěná území a oddálení kulminace povodňové vlny, čímž se zlepší retenční schopnost krajiny,“ uvedl v tiskové zprávě k projektu Václav Gargulák, generální ředitel Povodí Moravy. „Až povyrostou vysázené stromy, může revitalizované území zachytit při extrémních situacích až 350 tisíc m³ vody. Už dnes se nám zde při běžných zvýšených průtocích rozlévá na ploše téměř 3 ha vice než 50 tisíc m³ vody,“ popsal Gargulák v lednu 2020.

Řeka Morava u Štěpánova

Na řece Moravě u Štěpánova došlo v průběhu 20. století k odstavení některých meandrů a ke stabilizaci koryta. Břehy byly opevněny těžkými kameny, které znemožňovaly přirozené korytotvorné procesy a podporovaly erozi dna.

Tato část řeky leží v Chráněném krajinném území Litovelské Pomoraví. Povodí Moravy a Agentura ochrany přírody a krajiny se proto rozhodly odstranit z břehů kameny, aby se řeka mohla přirozeně vyvíjet. Břehy se začaly pohybovat, v řece na některých místech vznikly středové ostrůvky a voda se rozlévá tak, že tvoří jakousi vnitrozemskou deltu.

Řeka Morava v revitalizovaném úseku u Štepánova v Chráněné krajinné oblasti LItovelské Pomoraví.
Řeka Morava v revitalizovaném úseku u Štepánova v Chráněné krajinné oblasti LItovelské Pomoraví.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zifčák / AOPK

„Dnes by nikdo nepoznal, že před půl rokem tady řádila těžká technika a že jeden břeh byl plný kamenů. Nejlepší revitalizace je ta, o které nepoznáte, že proběhla, když na místo přijdete druhý den po skončení. Abyste měli pocit, že ta řeka tak byla odjakživa,“ uvádí nad fotografií povedené revitalizace Moravy David Veselý.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

TK

Tomáš Kvítek

28.11.2020 10:21
Říční meandry jako lék na nemocnou krajinu - ok, ale není to celostní přístup k revitalizaci krajiny. Měli bychom začínat na kopci a končit u meandrů. A ono je to opačně. A pouze meandry nemohou být komplexním lékem, mohou pomoci, ale nemohou vyléčit!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.11.2020 11:46 Reaguje na Tomáš Kvítek
Souhlas.
Pouze bych připomněl , že počátkem 70.let v Německu revitalizaci řek -návrat meandrů- provedli nákladem 27 mld. marek.
5O let trvalo, než se v ČR vůbec začíná o něčem podobném uvažovat.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.11.2020 15:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
Mýlýte se, už kdysi dávno (snad v 70. létech) jsem četl článek v sobotní (možná ještě tehdy nedělní) příloze RP Halo novinách, článek ve kterém autor poukazoval na nesprávnost narovnávání toků řek a poukázal na to, že takto ubývá značné procento vodních ploch a úměrně objemu vody v řekách (uváděl snad, že jde o cca 30%). Od té doby je situace spíše horší.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

28.11.2020 21:38 Reaguje na Tomáš Kvítek
Máte samozřejmě pravdu, ale osobně jsem dost skeptik v tom, že se někdy dohrabeme k tomuto celostnímu pohledu. Tím nemyslím teoreticky - to víme dávno, že je to potřeba, ale myslím prakticky - realizacemi v krajině. Takže pohled skeptika: jsem nadšen z toho, že se daří aspoň něco. Rád bych se dožil nějaké opravdu velké akce, opravdu rád, ale moc s tím nepočítám :(
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

28.11.2020 19:42
Dobrý článok, vďaka autorke aj Ekolistu.
Odpovědět

Jirka Černý

29.11.2020 08:34
Asi to dává smysl, pamatuju z dětství jak na vsi kde se občas trochu vylil potok proběhla regulace, potok se narovnal a koryto dostalo jednotný tvar. Idea byla taková že voda rychle odteče a nebude zaplavovat okolí, praxe byla že voda přitekla podstatě rychleji a v mnohem větším množství.
Odpovědět
va

vaber

29.11.2020 09:16
meandry dělají řeky jen na rovině,jinde být nemohou,
když spadne 10mm srážek za měsíc jako nyní v listopadu ,meandry nepomohou
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

29.11.2020 23:41 Reaguje na vaber
Ale jděte, vezměte si gumáky a jděte se brodit potokem, který ještě meandruje. Takové ještě jsou i v horské krajině u Vsetína. Pochopíte, že jste napsal nesmysl..
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.11.2020 19:53
Je to běh na strašně dlouhou trať, který bude ovšem narážet na majetkové
problémy a taky na stávající členění krajiny kolem toků. Všimněte si kolik
silnic a železničních tratí kopíruje potoky a řeky. Stavebně to byly ty
nejschůdnější alternativy, kde je budovat. Jednak to býval kraj "nikoho"
a navíc měl vhodné sklonové parametry. Pouze bylo třeba toky narovnat
podle plánované silnice či tratě. Tady už návrat k meandrům asi možný nebude a to nehovořím o bobřích hrázích s rozlivem po silnicích a tratích. Pak je tu množství narovnaných toků v zástavbě, kde je taky nemožné je
znovu zmeandrovat. No a v neposlední řadě to bude problematické tam,
kde po narovnání toku byly okolní pozemky přeměněny na pole ,louky
a lesy a ty někomu patří a ten někdo bude chtít náhradu a nechá si to
pořádně zaplatit. Proto bych byl opatrný v tom, že to půjde nějak
masivně realizovat. Budou to tak pouze střípky v krajině a jinde je
možno postupovat pomocí nízkých a levných prahů v tocích z pouze napříč
položeného kmene stromu. Tak vznikne malá tůňka, okysličuje se voda na
tom minisplavu a zachycuje se naplavená hlína, písek a i nečistoty.
Kdysi jsme tak upravovali odchovné pstruží potoky a co takový práh,
tak nějaký pstroužek či střevle. Takto levně, ale kamením, lze částečně
vylepšit i zregulované toky bez možnosti jejich opětovného zmeandrování.
Balvany v toku mají velký význam pro všechny živé organismy a v místech,
kde nehrozí poškození okolních staveb je možno pouze narušit břehové
záhozy a voda si už poradí sama, co s takovou nabídkou. Takže není
nutné zase vše šmahem rozbagrovat a přestavět za milióny a může to mít
alespoń částečný efekt. Nevnucujme tak lidem radikální změny, protože
je nemusejí přijmout s nadšením a nebo je mohou rovnou odmítnout.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist