https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/makon-karel-jak-se-dostal-jelen-za-plot-vodarny-a-jak-ho-zase-dostat-ven
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Makoň Karel: Jak se dostal jelen za plot vodárny? A jak ho zase dostat ven?

6.10.2018
V pátek 28. 9. 2018 si všimli dělníci pracující na stavbě tří obytných domů na Silvánu, že za plotem sousedního vodárenského objektu běhá jelen.
V pátek 28. 9. 2018 si všimli dělníci pracující na stavbě tří obytných domů na Silvánu, že za plotem sousedního vodárenského objektu běhá jelen.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | DESOP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
Možná říje, možná pes, možná jenom náhoda byla příčinnou toho, že v pátek 28. 9. 2018 si všimli dělníci pracující na stavbě tří obytných domů na Silvánu, že za plotem sousedního vodárenského objektu běhá jelen. Na úhledně posekaném trávníku byl dobře vidět, zoufale běhal při plotu a narážel do vrat i jednotlivých pletivových dílců. Snažil se dostat ven, ale bez lidské pomoci neměl šanci.
 

Když jsem na základě několika telefonátů dojel na místo, věc už s oznamovatelem panem Janem Dlouhým řešila hlídka městské policie. Ta operativně informovala majitele objektu a dispečink vodárny. Informace, že zhruba do hodiny dorazí příslušný technik, který nám otevře vrata na poměrně rušnou komunikaci směrem do zástavby, byla určitým nouzovým řešením, ale představa, že zmatený a poměrně statný jelen vyběhne na Kotíkovskou ulici a poběží směrem do města či do zástavby ke Košuteckému jezírku mě trochu děsila.

Spojil jsem se proto s dispečinkem sám a požádal o souhlas k otevření jednoho pletivového dílce plotu směrem do otevřené krajiny s porostem křovisek a vysoké trávy na Malesice - Chotíkov.

Už tak to v den státního svátku a volna na lokalitě nad sídlištěm Vinice, kde se pohybuje nespočet lidí se psy, na kolech, v autech či jen tak na vycházce bylo i tímto směrem na hraně. Každopádně jiná možnost nebyla, a tak jsem spolu se strážníky otevřel jeden pletivový dílec a zhruba po 15 minutách vytlačil jelena z oploceného pozemku ven zpět do volné přírody.

No a jak se jelen do oploceného objektu vlastně vůbec dostal? Pravděpodobně přeskočil plot a dostal se do pasti, ze které se nemohl dostat ven. Z venku je plot vysoký pouze cca 150 cm, to pro třeba vyplašeného jelena či jelena v říji není vůbec žádný problém. Ovšem tím že skočil do objektu, který je oproti venkovnímu terénu zapuštěn ještě o 50 až 100 cm níže, tak zpět už to skočit tak snadno nešlo. Vysoká betonová podezdívka zevnitř v tomto případě fungovala jako zeď či hradní příkop a ten už jelen nezvládl, tedy minimálně do doby, než jsme mu plot rozebrali a tím pádem v jednom místě výrazně snížili.

Děkuji všem zúčastněným včetně dispečinku vodárny za pomoc, operativní jednání a přístup. Díky tomu se podařilo dostat zvíře ven bez vážnějších potíží následků na zdraví, majetku a životech, a to i bez Smolíčka pacholíčka.


reklama

Makoň Karel
Autor je členem DESOP - Záchranná stanice živočichů Plzeň.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (19)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Josef Mozek

7.10.2018 19:12
Skvělá práce.
Odpovědět
mr

8.10.2018 12:42
Nezlobte se na mě, pane ochranáři, ale jen z letmého pohledu na přiložený obr. je naprosto jasné, že ten jelen je jakýsi hybrid se sikou japonským (je to takový "spíšeskorosika", ale je v tom i jelen e.), jež neměl skončit v přírodě, ale prostě v hrnci. Že to nevěděli ti zaměstnanci vodárny, jaksi ještě chápu. Že to nevíte ale vy, dosti snižuje vaši odbornost alespoň v mých očích. Laskavě si o problému této zvěře u nás něco zjistěte, bylo toho totiž už dost napsáno. Proto se dost divím, že jste to nenechali spíše řešit uživatelem nejblžšího revíru s nabitou kulovnicí. Rozhodně se neměl vracet do přírody. Udělali jste tímto pro naši přírodu více škody jak užitku.
Odpovědět
J

Josef Mozek

8.10.2018 13:45 Reaguje na
Jelena evropského a Jelena siku lze dle zdravého rozumu považovat za jeden živočišný druh. Jak to často bývá, dle místa výskytu jednotlivých populací živočišného druhu dochází často k barevným ale i jiným odchylkám mezi jednotlivými populacemi. Při spáření jedinců z různých populací samozřejmě vznikají plodní potomci, což potvrzuje první větu. Dovozem skvrnitých jelenů, označovaných jako sika, došlo k prospěšnému osvěžení krve izolovaných populací jelenů v Evropě, kde kvůli technickým bariérám je možnost migrace a výměna krve u velkých savců znemožněna. Obyčejnému návštěvníku lesa je jedno, jestli se mu podaří zahlédnout jelena s tečkami nebo bez nich. Rasa jelena, označována jako evropský, se běžně chová i v ZOO, takže komu dělají tečky zle, může jít tam.
V dnešní době mnoho přebytečných "vědců" a "ochranářů přírody" , nemajících zjevně smysluplnou náplň práce, štvou veřejnost proti živočichům nepocházejícím z nedalekého okolí a vymýšlejí až absurdní nesmysly o jejich nebezpečnosti. Například norek evropský je prý zvíře, jež má důležitou funkci v přírodě a jeho návrat je maximálně žádoucí. Norek americký, prakticky totožný živočich, žijící stejným způsobem života a lovící stejnou kořist, by naopak způsobil katastrofický rozvrat ekosystémů, kde by žil. A podobných stupidností by se našlo v podání výše uvedených rádoby odborníků mnoho.
Pánové, kteří jelena zachránili , udělali samozřejmě dobře, myslivci si toho beztak postřílejí dost. Bohužel je vidět, že ne každý myslí zdravým rozumem a převezme kraviny hlásané "odborníky", aniž by nad nimi přemýšlel.

Odpovědět
Hu

Hunter

8.10.2018 16:53 Reaguje na Josef Mozek
No mezi sikou (Cervus nippon) a evropákem (Cervus elaphus) je dost velký rozdíl :-). Jedná se o zcela odlišné druhy. Dovozem siky k žádnému osvěžení nedošlo, spíš dochází k devastaci genofondu původního evropáka. Naprosto souhlasím s názorem, že nejlepším řešením by v tomto případě byla kulovnice.
Odpovědět
J

Josef Mozek

9.10.2018 01:04 Reaguje na Hunter
Mezi německou dogou a jorkšírem je ještě větší rozdíl a přesto je nikdo nepovažuje za dva odlišné druhy. Jedná se v podstatě o mutace vlka, které vytvořil člověk řízenou plemenitbou za relativně krátkou dobu, mutace u jelena vznikly přirozeně vlivem prostředí, tedy za dobu delší.
Genofond je cenný pouze jako genofond druhu, genofond mutací je méně důležitý, neboť mutace snadno vznikají zejména při plemenitbě řízené člověkem. Znamená to tedy, že smíšení mutací v přírodě je prospěšné pro genofond druhu, neboť zvyšuje jeho pestrost.
Pří řízeném chovu, u jelenů např. v soukromých oborách nebo ZOO , může majitel sledovat svůj chovatelský cíl a do chovu zařazovat ty jedince, jejichž typ preferuje, např. evropskou mutaci jelena.
Odpovědět
Hu

Hunter

9.10.2018 12:48 Reaguje na Josef Mozek
Evidentně máte zmatek v pojmech jako druh, plemeno, poddruh, genofond mutace apod.. Na rozdíl od dogy x jorkšír je Sika x evropák mezidruhové křížení, jedná se tedy o něco úplně jiného. Sika se bohužel do volnosti neměl nikdy dostat.
Odpovědět
J

Josef Mozek

9.10.2018 13:34 Reaguje na Hunter
Zmatek v tom nemám, pouze současný systém klasifikace druhů neuznávám tak bezvýhradně a slepě. Pokud dojde po oddělení populací jednoho druhu k určitým menším odlišnostem mezi nimi, jde o stále stejný druh.
Bohužel zoologové v minulosti popisovali stále nové druhy a poddruhy, neboť jim to zajišťovalo slávu a místo v učebnicích a encyklopediích.
Odpovědět
Hu

Hunter

9.10.2018 14:38 Reaguje na Josef Mozek
Na základě mnoha fosilních nálezů je původ siky někdy z pleistocenu-holocenu v JV Asii, zcela odděleně. Je to úplně jiný druh se zcela odlišným chováním atd. Ale tím vaším zdravým rozumem je to opravdu uplně jedno. Přeji mnoho zdaru.
Odpovědět
J

Josef Mozek

9.10.2018 16:44 Reaguje na Hunter
No myslím, že není třeba se dohadovat o slovíčka, ať je označíme za dva druhy nebo dvě rasy, je podstatné to, že dovozem siků došlo k obohacení naší přírody a k posílení kvality jelení zvěře. Je totiž patrné, že smícháním krve evropských jelenů a siků došlo k zvýšení odolnosti a životaschopnosti evropské populace jelenů díky získané lepší přizpůsobivosti k prostředí.
Odpovědět
mr

9.10.2018 21:39 Reaguje na Josef Mozek
No, vy jste mi teda dáreček. Hunter to tu rozebral do detailů a vy píšete takové strejcoviny. Vysazením siky do naší přírody došlo právě k poškození genofondu našeho jelena (i toho siky). Zároveň se snížila i jejich kvalita. Došlo ke vzniků mezidruhových kříženců, jež nemají žádnou chovatelskou hodnotu a do naší evropské přírody proto rozhodně nepatří. Nepatří i proto, že evropskému jelenu potravně konkurují. Jejich zhodnocení je leda v hrnci, do něhož by měli co nejrychleji zamířit všichni z naší volné přírody.
Odpovědět

10.10.2018 11:53 Reaguje na
Hunter tu jenom odpapouškoval verzi šířenou některými zoology a "ochránci " přírody. Neuvedl jediný konkrétní příklad, proč by mělo smíšení dvou populací jelenů vadit jim samotným. Genofond tvoří jednotlivá zvířata a ta tu jsou stále, nikam nezmizela. Genetický profil mají trochu odlišný, to jim určitě nevadí. O "poškození" genofondu nemůže být řeči, zvířata se smíšenými geny jsou životaschopná a ještě lépe adaptabilní k prostředí.
Do života zvířat ve volné přírodě pojem "chovatelská hodnota" vůbec nepatří. V přírodě probíhá přirozený výběr nikoliv řízený chov.
O mezidruhové křížence nejde, spíše o potomky dvou populací jednoho druhu, který byl kdysi vlivem geografických okolností i vlivem člověka rozdělen, a nyní došlo k opětovnému spojení. Dva odlišné živočišné druhy spolu nemohou dávat dále plodné potomky.
Potravní konkurence je nesmysl, v místech, kde byl sika kdysi vysazen, žijí stáda tvořená společnými potomky evropských jelenů a siků a žádný boj mezi sebou o potravu nevedou.
Odpovědět
Hu

Hunter

10.10.2018 16:45 Reaguje na
Jak jste přišel na to, že plodní kříženci dvou odlišných druhů neexistují? Taky tím zdravým rozumem?
Odpovědět
J

Josef Mozek

10.10.2018 23:03 Reaguje na Hunter
Pak by rodiče neměli být vedeni jako dva druhy ale jako dvě rasy jednoho druhu.
V tomto je oficiální názvosloví špatně a mělo by být změněno. Mezidruhový kříženec je mezek, neplodný.
Odpovědět
mr

11.10.2018 11:04
Ad: Josef Mozek10.10.2018 23:03 - píšete tu už totální nesmysly. Kříženci koně a osla nejsou absolutně neplodní. Příroda je jaksi složitější, než si myslíte. Jednotlivé druhy jsou totiž od sebe "různě geneticky vzdálené", a pak vznikají i různé možnosti při případné hybridizaci. Když to trochu přeženu a použiji vaši teorii "ras", tak třeba zkříženců tygra sibiřského a lva berberského nikdy nevyšlechtíte levharta amurského, i když jsou to všechno velké kočky s dlouhými chlupy, lovící kořist stejné velikosti a znalé lozit na stromy (různě).
Býložravci o potravu nikdy nebojují, i když si potravně konkurují. Oni totiž bojují leda o právo páření, což je rozdíl.
Cit.:"O mezidruhové křížence nejde, spíše o potomky dvou populací jednoho druhu, který byl kdysi vlivem geografických okolností i vlivem člověka rozdělen, a nyní došlo k opětovnému spojení." - jak jste myslel to rozdělení dvou populací člověkem?
Odpovědět
J

Josef Mozek

11.10.2018 12:59 Reaguje na
Potomky koně a osla jsou muly a mezci a vždy o nich odborná literatura psala jako o neplodných. Jestli máte odkaz na někoho, kdo potvrdí opak, tak uvěďte, byla by to pro mě novinka.
Správně píšete, že druhy jsou různě geneticky vzdálené, což se projevuje tím, že nemohou vytvořit embryo nebo později embryo odumře, je neživotaschopné mládě nebo alespoň část přeživších potomků je neplodných. Pokud všichni potomci jsou v dospělosti plodní, není tam pak žádná genetická bariéra a mluvit pak u rodičů o dvou různých druzích považuji za chybné.
O žádné "teorii ras" jsem tu nepsal, nevím co tím myslíte. Jen tvrdím, že současný systém vědecké klasifikace je špatný. Je to způsobeno honbou zoologů za "objevením" a popsáním nového druhu, což určitě přineslo ( pochybnou ) prestiž ve vědeckých kruzích.
Dále mi podsouváte, nevím proč, nesmyslnou zkazku o tygrovi, lvu a levhartovi. Ale když jsme u toho, tak tygr a lev jsou dva různé druhy, plodnost jejich potomků je jen částečná. Měl by být uznáván ale vždy jen jeden druh tygra, lva nebo levharta , a dělit jej na jednotlivé rasy.
Býložravci bojují o páření, a to jednotliví samci mezi sebou, nevím , co jste tím vlastně chtěl říci.
Zvířata, jak známo nejsou navždy fixována na jedno území, ale dokážou postupně obsazovat další vhodná teritoria a posouvat oblast svého výskytu dál. Člověk vlivem obrovského přelidnění zničil většinu biotopů a mezi zbylými nejsou koridory umožňující přesun zvěře. Původní populace rozdělil na jednotlivé ostrůvky výskytu a zároveň zabránil v rozšíření na jiná území těm druhům, které k tomu mají potenciál.
Odpovědět
mr

11.10.2018 21:16 Reaguje na Josef Mozek
Že jsou muly a mezci částečně plodní nepotřebuji odkaz, je to snad obecně dostatečně známé. A věděli to už předkové, rozhodně minimálně moji - můj otec mi to vyprávěl už jako malému klukovi, když jsem kdysi dávno začal chodit jezdit do kroužku na koních. Věřím, že nějakou info naleznete na netu i sám.
Ale nějak si začínáte i odporovat, cit.:"Dva odlišné živočišné druhy spolu nemohou dávat dále plodné potomky." Pak nám píšete, cit.:"...nebo alespoň část přeživších potomků je neplodných." Tak jak to teda je???
Část přeživších potomků je neplodných totiž vždy ve všech populacích - i těch čistokrevných.
Cit.:"tygr a lev jsou dva různé druhy, plodnost jejich potomků je jen částečná" - jak víte, že je jejich plodnost leda částečná? Kolik jste jich sám choval nebo kolik máte zprostředkovaných ověřitelných info? Zase leda z liter.? Víte vůbec, že i tito kříženci byli lidem známí už minimálně ve starém Římě? Ten př. se lvem, tygrem a levhartem jsem vám odvodil z vašich nesmyslů zde prezentovaných. Lev a tygr žádné jiné druhy nemají, jelikož se jedná o rasy. U levhartů je snad jiným druhem ten levh. sněžný.
Vy píšete, cit.:"Potravní konkurence je nesmysl, v místech, kde byl sika kdysi vysazen, žijí stáda tvořená společnými potomky evropských jelenů a siků a žádný boj mezi sebou o potravu nevedou."
Já odpověděl, cit.:"Býložravci o potravu nikdy nebojují, i když si potravně konkurují. Oni totiž bojují leda o právo páření, což je rozdíl."
Zvířata obsazují vhodná teritoria leda za předpokladu, že se do těch teritorií dostanou. Proto se v minulosti oddělilo tak velké množství druhů a z nich ras. Člověk a přelidnění na jejich vzniku nemá pražádný podíl, jelikož ke vzniku většiny těchto odlišení došlo mnohdy před existencí dnešního člověka a zákonitě i on prošel tímto vývojem.
Odpovědět
J

Josef Mozek

11.10.2018 22:48 Reaguje na
Na net se podávejte sám, u mezka se prý ojediněle vyskytla plodná klisna, u muly prý také, ale není ani zaznamenáno, kdy a kde. Takže jsou to nejspíše zlomky promile z celkového počtu, žádná obecně známá věc. Hřebci nebývají plodní nikdy.
V té první mé citované větě by mělo být "všechny plodné potomky". Takže v ničem si neodporuji, v rámci druhu 100% plodnost potomků, při mezidruhovém křížení nemožnost počít až po potomky, kdy část je plodných a část ne.
A už vůbec nevím , proč sem taháte , že část potomků je neplodných i u čistokrevných populací - to už je zase úplně jiné téma.
Tygr a lev dají neplodné samce a plodné samice. Ano, znám to zprostředkovaně, jestli vy jste dlouholetým chovatelem velkých šelem, rád si poslechnu něco z praxe.
Že je lev, tygr a levhart jednoho druhu je mi známo, nikde jsem nepsal , že je to jinak.
A ještě k sikovi - že by potravně konkuroval evropskému jelenu je naprostá hovadina. V lesích je tolik potravy, že by to uživilo i násobek dnešních počtů jelenů. Odstřelem jsou udržováni na přijatelné úrovni, a rozhodně netrpí nedostatkem potravy.
Doporučuji nad psaným textem více přemýšlet, protože mi neustále něco podsouváte a reagujete na něco, co jsem nenapsal.
Odpovědět
mr

12.10.2018 11:51 Reaguje na Josef Mozek
Tak teda ještě jednou a naposledy: cit.:"Dva odlišné živočišné druhy spolu nemohou dávat dále plodné potomky." - to jsou vaše (hloupé) věty.
Jednotlivé druhy jsou od sebe různě vzdáleny (geneticky), a proto mohou nastat i různé situace - od úplné nemožnosti míti potomky, přes různé varianty (třeba vázané na pohlaví) až po normální plodnost. Tak už to evoluce vyřešila a zpochybňovat tuto realitu je pitomost. Že jsou muly a mezci do určité míry plodní znali už moji předkové, takže to taková rarita asi nebude. Vždyť i vy sám nám tu najednou přiznáváte "zlomky promile"...
Když teda znáte plodnost hybridů kočkovitých, tak proč teda jste psal ty nesmysly před tím? Jsem rád, že už jste konečně pochopil, že existuje jediný druh - lev pustinný, jež má více ras - např. berberský, konžský atd. To samé jediný druh - tygr džuglový - se zase děli na sibiřského, bengálského, indočínského atd. Jejich rozlišení není nějaká samolibost vědců, ale leda popis reality světa. Vždyť i ten sika jako druh vytváří celou řadu poddruhů (ras), jež se vzájemně od sebe odlišují, jelikož to mají v sobě geneticky zakódováno. V ČR to je hlavně japonský a Dybowského. Tyto rasy vytvořila příroda a člověk je leda nezodpovědným přístupem mnohde zničil hloupým zkřížením - proto jsem použil "chovatelsky bezcenné".
Cit.:"A ještě k sikovi - že by potravně konkuroval evropskému jelenu je naprostá hovadina. V lesích je tolik potravy, že by to uživilo i násobek dnešních počtů jelenů. Odstřelem jsou udržováni na přijatelné úrovni, a rozhodně netrpí nedostatkem potravy." - je vidět, že nevíte VŮBEC NIC o jelenech ani o lesích a jejich souvislostech, jelikož byste nepsal takové strejcoviny. Na to téma tu bylo už dost diskutováno.
Odpovědět
J

Josef Mozek

12.10.2018 15:58 Reaguje na
Jak je to s tou mou větou jsem vysvětlil minule, zjevně bez úspěchu....Je vidět, že o tom ostatním jste si něco nastudoval a už neodporujete.
No a to o jelenech v našich lesích jste mi nic nijak hodnověrně nevyvrátil, takže je to pravda.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist