Martin Rexa: Pokračující zemědělské protesty potvrzují, že seškrtání ekologických ambicí bylo zbytečné
Ministr tím nijak situaci neuklidnil, naopak opět oddálil tvorbu mimoprodukčních ploch v zemědělské krajině, které jsou vedle řady dalších pozitivních vlivů zásadní i pro zvyšování odolnosti vůči klimatické změně. Klimatické extrémy v podobě such, požárů nebo povodní přitom byly jedním z hlavních faktorů, které vedly k ekonomické nejistotě zemědělců v některých zemích. Současné počasí jen potvrzuje, že nesmíme ztrácet žádný čas, protože výkyvy počasí budou stále častější.
Veřejné peníze musí přinášet jasný přínos v podobě veřejných služeb, včetně těch environmentálních. V současné době musí podporovat zemědělce v adaptaci na dopady klimatické změny a v ochraně biodiverzity a půdy.
Plošné nasypání peněz bez konkrétní přidané hodnoty je nefunkční a v důsledku neprospívá ani samotným zemědělcům. Ministr Výborný to tak ale dělá: poškrtal ekologická opatření, nic tím nezískal a ještě se zpronevěřil vládnímu programu, ve kterém slíbil vyčlenit desetinu zemědělské půdy pro biodiverzitu. To, že odmítá plochy pro přírodu i do budoucna, je pak zcela skandální.
Ministr Výborný se v minulých měsících rozhodl odložit účinnější pravidla proti vodní erozi a v návaznosti na zemědělské protesty po Evropě využít naplno povolení od Evropské komise zrušit pro letošní rok podporu krajinných prvků a úhorů pro přírodu.
Zemědělské protesty v ČR přitom vypukly až později, konkrétně 19. února, což dokazuje, že oslabování ekologických požadavků bylo spíše obětním beránkem a nepomohlo zmírnit situaci.
Ekologické organizace již předtím varovaly, že oslabení ekologických opatření skutečné problémy zemědělství nevyřeší.
Ministr Výborný navíc zcela proti Programovému prohlášení vlády bojuje za oslabení podpory ploch pro přírodu i do dalších let (tiskový briefing ministra Výborného, čas od 12:00).
Proti dalšímu oslabování se dnes důrazně vymezilo přes 330 organizací napříč Evropskou unií v dopisu předsedkyni Evropské komise von der Leyen.
Kromě toho také ministr dříve seškrtal ambice omezit v erozně ohrožených oblastech maximální velikost monokultury na 10 ha; omezení se dle původního Strategického plánu mělo od tohoto roku rozšířit ze 4 na zhruba 16 % půdy, ale nedošlo k tomu.
Ministerstvo také selhává v podpoře krajinných prvků a postavilo se proti ambicióznímu omezování pesticidů v Evropě.
Vláda ve svém programu slíbila: „Minimálně desetina zemědělské půdy bude do roku 2030 aktivně chránit opylovače a celkovou biodiverzitu (meze, nárazníkové pásy, větrolamy, úhory)“.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (30)
Slavomil Vinkler
6.3.2024 17:18Zejména v situaci, kdy je trh zaplaven levnými produkty buď z dotovaného zemědělství nebo z krajin, kde se na udržitelnost nehraje, jako jižní Amerika, Afrika, Asie, Ukrajina, Rusko...
Břetislav Machaček
6.3.2024 17:58žádnou další dotací a planými sliby, které postrádají reálné možnosti
dnešní politiky Gryndýlu. Prostě Gryndýl buď zrušit a nebo radikálně
změnit. Nic jiného nejsou ochotni přijmout jako řešení. Mají totiž
i jiné možnosti jak si změny vymoci. Ono stačí zastavit další produkci
a ke změnám dokope vedení EU městské obyvatelstvo. Pokud zjistí proč
jsou prázdné krámy a nenahradí zboží ani dovozy, tak si došlápnou na
vedení EU i oni. Velmi dobře to lze načasovat na dobu před volbami a
strany horující pro Gryndýl skončí v propadlišti dějin.
Martin Králík
6.3.2024 18:49 Reaguje na Břetislav MachačekMartin Králík
6.3.2024 19:48 Reaguje na Martin KrálíkSlavomil Vinkler
7.3.2024 07:06 Reaguje na Martin KrálíkBřetislav Machaček
7.3.2024 09:13 Reaguje na Martin Králíkzemědělství. Je naivní si myslet, že se zemědělec zadluží
pouze proto, aby prodával obilí levněji, než za kolik se
bezcelně dováží z Ukrajiny, aby měla Ukrajina za co válčit.
Proč totéž nechcete po Škodovce , Hyundai atd., že by zisk
posílali rovnou na Ukrajinu a sami si brali půjčky ? Aha !
to asi není dobrý nápad, ale po zemědělcích to stát a EU
chce! Chápete o co jim jde? Na dluh nemohou provozovat
charitu, když už to dělá stát, který se zadlužuje, aby
daroval UA zbraně, munici a peníze. Aby ručil za půjčky
zemi, které má nejistou budoucnost a kupoval dráž od
"přátel" pouze z ideových důvodů, místo aby kupoval levně
od smyšlených ideových nepřátel. To si dovolí stát, kde
vládnou nezodpovědní politici, ale nikoliv zodpovědný
zemědělec, či podnikatel, pokud nechce zkrachovat!
Jaroslav Vrabec
7.3.2024 17:32 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
6.3.2024 18:20A naše možná už v blízké budoucnosti viditelné problémy, které vedle zemědělců zvednou další podstatné skupiny obyvatelstva, řeší taky pouze úplně vypnutí Green Dealu.
Martin Králík
6.3.2024 18:30 Reaguje na Radim PolášekJiří S
6.3.2024 22:09 Reaguje na Martin KrálíkMartin Králík
7.3.2024 05:10 Reaguje na Jiří SSlavomil Vinkler
7.3.2024 07:12 Reaguje na Martin KrálíkBřetislav Machaček
7.3.2024 09:30 Reaguje na Martin Králíkerozi je nesmysl, protože někde eroze nepostihne ani 1000 ha
a jinde i hektarové políčko. Je to případ od případu a místo
od místa. Generalizovat nějakou výměru je výmysl teoretiků bez praxe v terénu. Rovněž tak srovnávat pole v Alpách s poli v polské rovině a nebo pole vyrvané moři v Nizozemí.
U nás v malém to je taky tak a je nesmysl někomu nařídit
rozdělit pole, které erozí netrpí pouze proto, že to někdo
blbě vymyslel. Zkuste nařídit v USA, Kanadě, Rusku a na
Ukrajině rozdělit půdní bloky veliké stovky hektarů, co vám
na to tamní zemědělci poví! Poví vám vlezte nám na záda,
je to moje pole a na mně je zda ho rozdělím a nebo nikoliv.
Navíc vám poví, že si můžeme vzájemně bezcelně konkurovat
s produkcí a hádejte, kdo to vyhraje? Určitě ne ten, kdo
musí pole rozkouskovat a neefektivně na něm hospodařit.
Pokud někoho omezuji v efektivitě podnikání, tak mu to
musím v plné výši kompenzovat. Otázkou je ale z čeho a jak
dlouho. Nařídit někomu meze, rok je dotovat a pak dotaci
zrušit je podvod a dojde buď na jejich rozorání a nebo na
ztráty na produkci a zisku.
pavel peregrin
6.3.2024 18:31 Reaguje na Radim PolášekMartin Králík
6.3.2024 18:37 Reaguje na pavel peregrinsmějící se bestie
6.3.2024 18:48 Reaguje na Martin KrálíkMartin Králík
6.3.2024 18:55 Reaguje na smějící se bestieMartin Králík
6.3.2024 18:59 Reaguje na smějící se bestieAleš Nebáznivý
6.3.2024 19:18 Reaguje na Martin KrálíkMartin Králík
6.3.2024 19:52 Reaguje na Aleš NebáznivýJiří S
6.3.2024 22:11 Reaguje na Martin Králíkpavel peregrin
6.3.2024 20:51 Reaguje na Martin Králíksmějící se bestie
6.3.2024 18:50Martin Králík
6.3.2024 20:37Miroslav Vinkler
6.3.2024 20:54 Reaguje na Martin Králíkpavel peregrin
6.3.2024 20:58 Reaguje na Martin KrálíkPavel Brodecký
7.3.2024 10:07Hlubokosklon před zemědělci, kteří kvůli ruské invazi a možné krizi ze světového nedostatku obilí najeli na pšenici. Bohužel jí je nakonec světový přebytek, nikdo ji nechce a ceny šli dolů - tím šli dolů i zemědělci očekávané příjmy/zisky. A ti na tom opravdu nejsou úplně dobře. Energie šly dolů, ale cena hnojiv ne.
Když ale máme něčeho přebytek a už ani export moc nefunguje, do pracnějších komodit (třeba kmín, ovoce, drobné ovoce) se jim nechce, do živočišné (náročná legislativa) se jim taky moc nechce a část toho nesmyslně spálíme v bioplynkách, tak proč jsou i proti dotované podpoře mimoprodukčních ploch, které aktuálně při přebytku by mohli nechat pár procent půdy odpočinout a dát ji (resp. nechat ji vrátit) do lepší kondice?
Když se zakážou importy, zakáže se i dovoz kávy, rýže, čočky, sóji, rajčat a dalších těch mimosezónních dobrot, na které jsme si zvykli? Když se tu vymlátily chovy kvůli ptačí chřipce, tak všichni rozklepaně čekali, kdy se nám tu objeví aspoň ta polská vajíčka. Když zakážeme import, nezakážou nám druhé strany export? Pamatuji doby, kdy naše říční lodě vozily v 1100tunových vanách obilí po Labi do Hamburku a odtud do světa. To už naše výkupní molochy taky neumějí (a ano, chybějící plavební stupeň a mezitím zkrachovalá říční doprava)?
Fiala je špatnej, grýndýl je sprosté slovo, hraboš je šmejd, EU je zlo, Ukrajina a Polsko nám ničí trh. Za všechno mohou ostatní. Ale že ceny energií (tím i hnojiv) a dočasné zborcení zavedeného trhu zbortila ruská invaze, na transparentech nevidím. Jen nám dejte další peníze, ať můžeme na co největších lánech pěstovat dál pšenici, kukuřici a řepku, tak jak dřív. My nic měnit nebudeme. Vlády starejte se.
Tedy tu byrokracii a zběsilost v legislativě, předpisech a dotačních náležitostech by vlády měly (a mají na to kompetenci) zjednodušit. Na druhou stranu vyhlásí dotační podporu třeba na kmín a zemědělci ho druhý rok po příjmu dotace bez užitku zaořou... a kvůli podobným vychcánkům se zase byrokracie zpřísní.
A těch pár velkých se jen směje, hýbá nitkami a čeká, až zkrachuje další malý či střední, aby ho koupili... Stejně už mají ty menší zaháčkované - kupují od nich hnojiva, pesticidy, osivo a pak jim levně dovezou celou úrodu.
A krásné velké těžké stroje jezdící po kolejích, dlažebních kostkách a sítěmi podtunelovaných asfaltkách to fakt nevyřeší.