Martin Schenk: Otevřený dopis ministryni průmyslu, žádající odvolání ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů
cílem Platformy proti hlubinnému úložišti je prosadit takový způsob hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný, povede k bezpečnému výsledku a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy. To se ale nedaří zejména v důsledku způsobu práce Vám podřízené Správy úložišť radioaktivních odpadů, k níž představitelé obcí i po proběhlých volbách a zástupci veřejnosti z lokalit vybraných pro hlubinné úložiště již ztratily zbytky důvěry.
Platforma proti hlubinnému úložišti se proto na svém 6. členském shromáždění, které se dnes uskutečnilo v Praze, rozhodla požádat Vás touto cestou o odvolání ředitele SÚRAO Jiřího Slováka z funkce a zásadní přehodnocení práce Správy úložišť. Vedou nás k tomu především tyto důvody:
Správa úložišť radioaktivních odpadů postupuje netransparentně. Postup, podle něhož jsou nyní vybírány čtyři lokality z dnešních devíti, probíhá za zavřenými dveřmi a vůbec neumožňuje kontrolu výběru nezávislými odborníky, ve které by obce měly důvěru. Nejsou známa ani jména expertů, kteří výběr provádí. Zastupitelstvům měst a obcí byly slíbeny kompletní závěrečné zprávy s výsledky provedených geologických prací, hodnocení dopadů na životní prostředí či se studiemi proveditelnosti, ale byli podvedeni a termín je neustále odkládán. V případě nově přidaných lokalit už více než půl roku.
SÚRAO slibuje a neplní. Na lokalitách dodnes probíhají geofyzikální práce, aniž je zřejmé, k čemu hodlá SÚRAO jejich výsledky použít v případě lokalit, které nebudou vybrány. Práce se snaží geologové provádět i na pozemcích, jejichž majitelé s `m nesouhlasili. Ředitel SÚRAO opakovaně sliboval, že toto se dít nebude a nesouhlasy majitelů budou respektovány.
Postupuje nekoncepčně a mrhá prostředky. Síly starostů, obecních i městských úřadů zcela zbytečně odčerpává nutnost čelit snaze Správy úložišť radioaktivních odpadů stanovit nová průzkumná území pro geologické práce s platností až do roku 2025 na všech 9 lokalitách. Pokud platí, že vybrány mají být jen 4 lokality, jde na 5 lokalitách o nadbytečný krok. Ani nyní nebyla Správa úložišť schopna připravit žádosti ke správním řízením tak, aby byly akceptované Ministerstvem životního prostředí, a proto doposud nemohlo rozhodnout. Tento postup SÚRAO jen posiluje konflikt a navíc jde o vyhazování peněz.
Jedná v rozporu s rozhodnutím soudů. Pro výběr lokalit jsou používány výsledky geologických prací, které byly získány na průzkumných územích, jejichž platnost zrušil soud. Celkem 18 obcí a 6 spolků na všech původních sedmi lokalitách zažalovalo postup ministra životního prostředí. Městský soud v Praze v letošní roce pak rozhodl ve prospěch samospráv na lokalitách Březový potok, Magdaléna, Hrádek, Horka, Kraví hora a Čertovka. SÚRAO navíc lhalo veřejnosti, když tvrdilo, že žaloby podaly zejména spolky. Výše zmíněný údaj to přesvědčivě vyvrací.
Zneužívá média. V uplynulých dvou letech docházelo k napadání zástupců samospráv i občanské veřejnosti ze strany pracovníků Správy úložišť v placených inzerátech, tiskovinách i na veřejných jednáních. Takové jednání je neakceptovatelné a je nedůvěryhodné.
Ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů nese odpovědnost za výše zmíněný postup. Lze si jen obtížně představit, že může v budoucnu dojít ke zklidnění situace, pokud toto má pokračovat v nezměněné podobě. Proto jsme se Vás, paní ministryně, rozhodli oslovit s požadavkem na personální změnu v čele SÚRAO.
Děkujeme za pochopení.
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Jiří Svoboda
4.12.2018 11:28Pokud bych nějak bojoval, tak bych se primárně dral za přehodnocení rozhodnutí o stavbě trvalého úložiště. EU nás k tomu nenutí, ale jistě je to pro někoho výborný kšeft!
Jan Šimůnek
4.12.2018 12:19Trvalé úložiště jistě nakonec potřebovat budeme.
Na jedné straně SÚRAO a další podobné instituce mlží (to úložiště bude muset být dlouhodobě monitorováno a hlídáno, protože bude obsahovat sen všech teroristů: Radioaktivní materiál, použitelný pro velmi účinné teroristické útoky s fatálním dopadem na spoustu lidí.
Na druhé straně soudruzi ekologové odmítají neoddiskutovatelný fakt, že jiná v praxi použitelná metoda na výrobu elektřiny (případně další energie) bez zátěže životního prostředí (včetně produkce CO2) prostě neexistuje.
A včetně toho, že z jaderného odpadu mohou být těženy i vnitřně přechodné prvky ze skupiny lanthanu, které jsou klíčové pro LED technologie (včetně veškeré optoelektroniky) a současná těžitelná ložiska těchto prvků má pod palcem Čína. Aneb: "Jak lidská práva obyvatel Tibetu souvisejí s jadernými elektrárnami v Česku" :-)
Jiří Svoboda
4.12.2018 12:53 Reaguje na Jan ŠimůnekDokud budou JE v provozu, bude mezisklad hlídán společně s JE. Najde-li se v budoucnu lepší zdroj a JE nebudou potřeba, v tom okamžiku je třeba začít řešit, co s jaderným odpadem.
Proč budeme potřebovat trvalé úložiště v ČR? Svět by mohl v budoucnu ohodnotit vyžívání nízkoemisního zdroje (JE) a zřídit centrální úložiště.
Jan Šimůnek
5.12.2018 07:54Problém je, že během toho poklesu radioaktivity tam stoupne podíl těch radioizotopů, které jsou schopny vyvolat dlouhodobé zamoření. Zakoncentrovat je z toho odpadu není zase až takový problém (chemie na úrovni gymplu), zejména pokud budete mít k dispozici dostatek levných pracovníků, kterým vysvětlíte, že úmrtí při téhle práci = odlet do ráje na makačku s odpaňováním hurisek.
Jiří Svoboda
5.12.2018 13:03 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
5.12.2018 17:42problém je zde jeden: Dostat radioaktivní prvky z uranové rudy, nebo dokonce separovat radioaktivnější a současně štěpný izotop uranu, je práce na úrovni HiTech. Separovat z odpadu konkrétní prvek, o němž víme, že je radioaktivní nebo je podstatná část jeho izotopů radioaktivní, je práce na úrovni Mladého chemika.
Jiří Svoboda
5.12.2018 21:13 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
7.12.2018 10:38Explicitně: Pokud se k tomu vyhořelému palivu dostane někdo v následujících 200 letech (+-), tak nemá problém z toho chemicky vyextrahovat třeba stroncium nebo cesium a naprostá většina takto získaného materiálu bude velmi vhodná k výrobě "špinavé bomby".
A uvědomte si, že neskladujeme vitrifikovaný odpad, ale celé vyhořelé palivové tyče (tj. dá se to např. rozpustit v kyselině, až na keramické komponenty).
Zcela jistě by se z toho daly vyextrahovat i užitečné radioaktivní izotopy typu technecia nebo radonu (užívají se ve zdravotnické diagnostice), případně i další.
Ale bude se to muset hlídat podobně, jako se dnes hlídají jiné potenciálně nebezpečné materiály.
A obyvatelé okolo úložiště budou žít tak trochu jako ti, co za minulého režimu žili v obcích bezprostředně u "železné opony", se všemi negativními důsledky. A to je třeba jasně konstatovat a nasadit opatření, která by to těm lidem kompenzovala.
Jiří Svoboda
7.12.2018 14:02 Reaguje na Jan ŠimůnekOpravdu se vám tak líbí malovat čerty na zeď?
Jan Šimůnek
8.12.2018 09:52Odborník na jadernou fyziku by patrně našel i další prvky, které se ve vyhořelém palivu budou vyskytovat výlučně nebo převážně jako radioaktivní izotopy.
Za důležité považuji právě to, že oddělení prvku je něco řádově méně náročného než oddělení izotopu. To první jsme dělali v prakticích z chemie už v prváku na VŠ (a předtím v chemickém kroužku na gymplu), to druhé vyžaduje velkou fabriku. Čili zde je hlavní riziko vyhořelého paliva: že vyrobit z něj nástroj pro teroristy zvládne i mírně vycvičená opice a v podstatě v panelákové kuchyni.
