https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-schenk-otevreny-dopis-ministryni-prumyslu-zadajici-odvolani-reditele-spravy-ulozist-radioaktivnich-odpadu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Schenk: Otevřený dopis ministryni průmyslu, žádající odvolání ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů

4.12.2018
Otevřený dopis Platformy proti hlubinnému úložišti ministryni průmyslu a obchodu Martě Novákové, žádající odvolání ředitele Jiřího Slováka z funkce ředitele SÚRAO.
 
Vážená paní ministryně,

cílem Platformy proti hlubinnému úložišti je prosadit takový způsob hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný, povede k bezpečnému výsledku a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy. To se ale nedaří zejména v důsledku způsobu práce Vám podřízené Správy úložišť radioaktivních odpadů, k níž představitelé obcí i po proběhlých volbách a zástupci veřejnosti z lokalit vybraných pro hlubinné úložiště již ztratily zbytky důvěry.

Platforma proti hlubinnému úložišti se proto na svém 6. členském shromáždění, které se dnes uskutečnilo v Praze, rozhodla požádat Vás touto cestou o odvolání ředitele SÚRAO Jiřího Slováka z funkce a zásadní přehodnocení práce Správy úložišť. Vedou nás k tomu především tyto důvody:

Správa úložišť radioaktivních odpadů postupuje netransparentně. Postup, podle něhož jsou nyní vybírány čtyři lokality z dnešních devíti, probíhá za zavřenými dveřmi a vůbec neumožňuje kontrolu výběru nezávislými odborníky, ve které by obce měly důvěru. Nejsou známa ani jména expertů, kteří výběr provádí. Zastupitelstvům měst a obcí byly slíbeny kompletní závěrečné zprávy s výsledky provedených geologických prací, hodnocení dopadů na životní prostředí či se studiemi proveditelnosti, ale byli podvedeni a termín je neustále odkládán. V případě nově přidaných lokalit už více než půl roku.

SÚRAO slibuje a neplní. Na lokalitách dodnes probíhají geofyzikální práce, aniž je zřejmé, k čemu hodlá SÚRAO jejich výsledky použít v případě lokalit, které nebudou vybrány. Práce se snaží geologové provádět i na pozemcích, jejichž majitelé s `m nesouhlasili. Ředitel SÚRAO opakovaně sliboval, že toto se dít nebude a nesouhlasy majitelů budou respektovány.

Postupuje nekoncepčně a mrhá prostředky. Síly starostů, obecních i městských úřadů zcela zbytečně odčerpává nutnost čelit snaze Správy úložišť radioaktivních odpadů stanovit nová průzkumná území pro geologické práce s platností až do roku 2025 na všech 9 lokalitách. Pokud platí, že vybrány mají být jen 4 lokality, jde na 5 lokalitách o nadbytečný krok. Ani nyní nebyla Správa úložišť schopna připravit žádosti ke správním řízením tak, aby byly akceptované Ministerstvem životního prostředí, a proto doposud nemohlo rozhodnout. Tento postup SÚRAO jen posiluje konflikt a navíc jde o vyhazování peněz.

Jedná v rozporu s rozhodnutím soudů. Pro výběr lokalit jsou používány výsledky geologických prací, které byly získány na průzkumných územích, jejichž platnost zrušil soud. Celkem 18 obcí a 6 spolků na všech původních sedmi lokalitách zažalovalo postup ministra životního prostředí. Městský soud v Praze v letošní roce pak rozhodl ve prospěch samospráv na lokalitách Březový potok, Magdaléna, Hrádek, Horka, Kraví hora a Čertovka. SÚRAO navíc lhalo veřejnosti, když tvrdilo, že žaloby podaly zejména spolky. Výše zmíněný údaj to přesvědčivě vyvrací.

Zneužívá média. V uplynulých dvou letech docházelo k napadání zástupců samospráv i občanské veřejnosti ze strany pracovníků Správy úložišť v placených inzerátech, tiskovinách i na veřejných jednáních. Takové jednání je neakceptovatelné a je nedůvěryhodné.

Ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů nese odpovědnost za výše zmíněný postup. Lze si jen obtížně představit, že může v budoucnu dojít ke zklidnění situace, pokud toto má pokračovat v nezměněné podobě. Proto jsme se Vás, paní ministryně, rozhodli oslovit s požadavkem na personální změnu v čele SÚRAO.

Děkujeme za pochopení.

Martin Schenk
Autor je mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (10)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

4.12.2018 11:28
Ale přece hlubiné úložiště v ČR třeba vůbec nebude potřeba a vyhořelé palivo bude jako velmi cenná surovina přepracováno nebo uloženo mnohem levněji a ekologičtěji mimo ČR. Mezisklady u jaderných elektráren jdou řádově levnější. Každopádně nehrozí jakékoliv nebezpečí z prodlení. Úložiště může být postaveno (bude-li opravdu nutné) třeba až za 100 let a tehdy budou technologické možnosti zase úplně někde jinde. Divím se velmi, že takové argumenty v dopise nezazněly.

Pokud bych nějak bojoval, tak bych se primárně dral za přehodnocení rozhodnutí o stavbě trvalého úložiště. EU nás k tomu nenutí, ale jistě je to pro někoho výborný kšeft!
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.12.2018 12:19
@Jiří Svoboda
Trvalé úložiště jistě nakonec potřebovat budeme.

Na jedné straně SÚRAO a další podobné instituce mlží (to úložiště bude muset být dlouhodobě monitorováno a hlídáno, protože bude obsahovat sen všech teroristů: Radioaktivní materiál, použitelný pro velmi účinné teroristické útoky s fatálním dopadem na spoustu lidí.

Na druhé straně soudruzi ekologové odmítají neoddiskutovatelný fakt, že jiná v praxi použitelná metoda na výrobu elektřiny (případně další energie) bez zátěže životního prostředí (včetně produkce CO2) prostě neexistuje.
A včetně toho, že z jaderného odpadu mohou být těženy i vnitřně přechodné prvky ze skupiny lanthanu, které jsou klíčové pro LED technologie (včetně veškeré optoelektroniky) a současná těžitelná ložiska těchto prvků má pod palcem Čína. Aneb: "Jak lidská práva obyvatel Tibetu souvisejí s jadernými elektrárnami v Česku" :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.12.2018 12:53 Reaguje na Jan Šimůnek
Zatím se to nejaktivnější vyhořelé palivo cpe do bazénů a meziskladů. Za 40-100 let klesne jeho aktivita = nebezpečnost o 4-5 řádů, stane se středně radioaktivním materiálem (chemicky stabilní keramikou) a takový materiál je ideální pro přepracování.

Dokud budou JE v provozu, bude mezisklad hlídán společně s JE. Najde-li se v budoucnu lepší zdroj a JE nebudou potřeba, v tom okamžiku je třeba začít řešit, co s jaderným odpadem.

Proč budeme potřebovat trvalé úložiště v ČR? Svět by mohl v budoucnu ohodnotit vyžívání nízkoemisního zdroje (JE) a zřídit centrální úložiště.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.12.2018 07:54
@Jiří Svoboda
Problém je, že během toho poklesu radioaktivity tam stoupne podíl těch radioizotopů, které jsou schopny vyvolat dlouhodobé zamoření. Zakoncentrovat je z toho odpadu není zase až takový problém (chemie na úrovni gymplu), zejména pokud budete mít k dispozici dostatek levných pracovníků, kterým vysvětlíte, že úmrtí při téhle práci = odlet do ráje na makačku s odpaňováním hurisek.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.12.2018 13:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Jestliže se rozpadnou radioizotopy s krátkým poločasem rozpadu, logicky naroste podíl těch s dlouhým poločasem rozpadu. Čím se ale ty zbylé liší (jsou nebezpečnější) od těch, co máme v uranových rudách a způsobují přirozenou radioaktivitu?
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.12.2018 17:42
@Jiří Svoboda
problém je zde jeden: Dostat radioaktivní prvky z uranové rudy, nebo dokonce separovat radioaktivnější a současně štěpný izotop uranu, je práce na úrovni HiTech. Separovat z odpadu konkrétní prvek, o němž víme, že je radioaktivní nebo je podstatná část jeho izotopů radioaktivní, je práce na úrovni Mladého chemika.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.12.2018 21:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Pak tady nestrašte lidi! Pokud je tedy vyhořelé palivo dostatečně vystárlé, dají se z něj "relativně snadno" oddělit štěpné produkty bránící dalšímu štěpení těžkých jader a jaderné palivo může být, po mírném obohacení, znovu použito. Štěpné produkty již, myslím, nevykazují dlouhodobou radioaktivitu, je jich málo a asi se mnohé dají i rozumně využít.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.12.2018 10:38
@Jiří Svoboda
Explicitně: Pokud se k tomu vyhořelému palivu dostane někdo v následujících 200 letech (+-), tak nemá problém z toho chemicky vyextrahovat třeba stroncium nebo cesium a naprostá většina takto získaného materiálu bude velmi vhodná k výrobě "špinavé bomby".
A uvědomte si, že neskladujeme vitrifikovaný odpad, ale celé vyhořelé palivové tyče (tj. dá se to např. rozpustit v kyselině, až na keramické komponenty).

Zcela jistě by se z toho daly vyextrahovat i užitečné radioaktivní izotopy typu technecia nebo radonu (užívají se ve zdravotnické diagnostice), případně i další.
Ale bude se to muset hlídat podobně, jako se dnes hlídají jiné potenciálně nebezpečné materiály.
A obyvatelé okolo úložiště budou žít tak trochu jako ti, co za minulého režimu žili v obcích bezprostředně u "železné opony", se všemi negativními důsledky. A to je třeba jasně konstatovat a nasadit opatření, která by to těm lidem kompenzovala.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.12.2018 14:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Jde tedy o stroncium a cesium s poločasem rozpadu 30 let, které by se v principu dalo zneužít. Ale toho je v relativně čerstvém vyhořelém palivu mnohem více, má tedy kdyžtak význam krást čerstvější palivo z meziskladu. Na to, abychom chránili po 150 let vyhořelé palivo před zloději/teroristy nemá význam budovat trvalé úložiště.

Opravdu se vám tak líbí malovat čerty na zeď?
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.12.2018 09:52
@Jiří Svoboda
Odborník na jadernou fyziku by patrně našel i další prvky, které se ve vyhořelém palivu budou vyskytovat výlučně nebo převážně jako radioaktivní izotopy.

Za důležité považuji právě to, že oddělení prvku je něco řádově méně náročného než oddělení izotopu. To první jsme dělali v prakticích z chemie už v prváku na VŠ (a předtím v chemickém kroužku na gymplu), to druhé vyžaduje velkou fabriku. Čili zde je hlavní riziko vyhořelého paliva: že vyrobit z něj nástroj pro teroristy zvládne i mírně vycvičená opice a v podstatě v panelákové kuchyni.
Odpovědět
reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist