https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-schenk-sprava-ulozist-hraje-partii-sachu-bez-pravidel
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Schenk: Správa úložišť hraje partii šachu bez pravidel

1.11.2018
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | SÚRAO
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybírá, které z dnešních devíti lokalit mají pokračovat v procesu vyhledávání vhodného místa pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Do konce roku by měla ocejchovat čtyři z nich. Obce i spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti však nemají důvěru, že vybrány budou skutečně nejvíce bezpečné lokality. Přitom požadavky na tuto stavbu jsou zcela mimořádné, musí garantovat bezpečnou izolaci radioaktivních látek po příští několik set tisíc let. Výběr probíhá zcela netransparentně za zavřenými dveřmi bez předem jasných pravidel. Není zveřejněn postup, podle kterého se mají pomocí dostupných dat vybrat nejvhodnější území, starostům nejsou poskytnuty ani dříve slíbené výsledky geologických prací, které mají být podkladem pro výběr.
 

Srovnávací analýza českých kritérií pro výběr úložiště, kterou zpracoval uznávaný Öko-Institut z německého Darmstadtu, rovněž potvrdil, že některá česká kritéria uveřejněná SÚRAO nejsou dostatečně konkrétní a nemusí vést k výběru dlouhodobě bezpečných lokalit. Právě Německo patří mezi země, které zastavilo a zcela přehodnotilo původně špatně vedený proces vyhledávání lokality, jež vedl k vážným konfliktům s obyvatelstvem. Zákonem ustavená parlamentní komise, kde měla své zástupce i veřejnost, po zcela otevřené debatě navrhla nový postup, kdy jsou všem předem jasná pravidla a postup výběru.

Právní korektnost výběru v České republice zpochybňuje i fakt, že data byla v pěti lokalitách získána na průzkumných územích, jejichž platnost zrušil soud a některé geologické práce doposud probíhají.

Proces hledání nejvhodnějšího místa pro úložiště by měl být otevřený a pravidla by měla být předem známa. Ani jedno Správa úložišť nedokáže či nechce zajistit. Jako bychom si sedli k šachovému stolku a nazdařbůh tahali figurkami, protože vlastně nevíme, jak se s nimi hraje.

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 45 členů (31 obcí a měst a 14 spolků) za účelem prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy.


reklama

 
Martin Schenk
Autor je předseda spolku Nechceme úložiště Kraví hora z.s. a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

1.11.2018 12:48
Nechápu, k čemu je třeba hlubinné úložiště, když na povrchu lze radioaktivní látky skladovat mnohem jednodušeji a levněji. Vyhořelé palivo ce cennou surovinou, čím starší, tím lepší (méně radioaktivní). Aktivisté by měli SÚRAO hlavně klást otázku, zda je vůbec nutné budovat hlubinné úložiště, a jestli náhodou nechtějí pouze vyhazovat státní peníze oknem do nastavených kapes.

Jak přišel autor na větu perlu:
"Přitom požadavky na tuto stavbu jsou zcela mimořádné, musí garantovat bezpečnou izolaci radioaktivních látek po příští několik set tisíc let."
Za řádově tisíc let bude mít vyhořelé palivo srovnatelnou radioktivitu jako uranová ruda, která je přirozenou součástí hornin. V nich není ruda nijak izolovaná.
Odpovědět

1.11.2018 15:47
Problém odpadu je ten, že sice radioaktivita klesne, ale budou v něm i vysoce toxické těžké kovy. Ty budou vadit i neradioaktivní.

Na druhé straně se do toho odpadu s pravděpodobností hraničící s jistotou časem poleze, protože jsou v něm např. lanthanoidy (prvky vzácných zemin), u nichž je zajímavá nejen cena, ale i to, že největší těžitelné zásoby má Čína. Přitom je potřebujeme na LED (včetně užívaných v optoelektronice).

Na povrchu bych to nenechával, protože (i z důvodu toxicity) je to atraktivní materiál pro teroristy. Šachta nebo štola se dá hájit líp a v havarijním případě je možné i odpálit její ústí.

Jinak hlubinná úložiště obecně si vyřvali ekologičtí aktivisté někdy v 70. letech.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.11.2018 16:56 Reaguje na
Pokud je povrchové úložiště u jaderné elektrárny (JE), pak je hlídáno i s elektrárnou. Smysl dává přemýšlet o trvalém úložišti v okamžiku odstavení všech JE ve státě.

Jelikož JE významně přispívají k ochraně klimatu, jako odměna jaderným státům by mohlo být řešení jaderného odpadu v celosvětovém měřítku. Nehostinných míst na Zemi je spousta.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist