Michaela Konečná: Pojistka na vše!?
obyvatelstvo ochránit před oběma extrémními stavy způsobenými vodou, tedy povodněmi a
suchem.
Přírodě blízké opatření jako je zpomalení odtoku vody z krajiny je zavrhováno s odůvodněním, že tyto opatření obyvatelstvo neochrání před padesátiletou či snad stoletou vodou, což je jistě pravda. Nabízí se však otázka vpravdě kosmická, máme právo zničit poslední zbytky lužních lesů, jež kypí životem a jsou díky své poloze jedny z činností člověka nejohroženějších ekosystémů u nás.
V současnosti se totiž v naší společnosti ukazuje jasný trend pojistit se proti všemu, čili i nemoci nebo dokonce i smrti. Je zřejmé, že tyto události jsou nevyhnutelnou součástí života, byly, jsou a budou tu s námi bez ohledu na to, jestli se nám to líbí či ne. Podobně je to i s povodněmi, ty tu existovaly vždy, otázkou zůstává, jestli nebudou kvůli globální změně klimatu spojené s extrémními výkyvy počasí častější. Na druhou stranu je ovšem nutné se pozastavit nad skutečností plánování a následného budování domů v záplavových zónách a obhospodařování krajiny, které je v rozporu s fyzikálními zákony (viz splachy půdy z polí apod.).
Mělké přehrady a podobná “vodní díla“ budou komplikovat životy lidí ve formě zápachu, komárů, narušení krajinného rázu a zničení jedinečných zbytků přírody. A kromě toho soustředí vodu z okolí do jedné plochy, ze které pak bude mnohem intenzivnější výpar.
reklama
