https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-bobek-ohrozena-a-premnozena-antilopa-s-chobotem
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Bobek: Ohrožená a přemnožená antilopa s chobotem

9.10.2023
Sajga tatarská.
Sajga tatarská.
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha
Tenhle snímek sajgy tatarské, který jsem v úterý udělal v zoologické zahradě v kazachstánské Almaty a umístil na sociální sítě, vzbudil značnou pozornost a současně vyvolal řadu dotazů. Směřovaly jak k možnosti, že bychom sajgy měli v Zoo Praha, tak k jejich situaci v přírodě. Souhrnná odpověď bude snad zajímavá i pro čtenáře mých sloupků.
 
Ano, mít sajgy tatarské v Praze, například společně s koni Převalského v rozlehlém výběhu na Dívčích hradech, by bylo skvělé. Jenže: Veškeré podobné snažení skončilo zatím vždycky neslavně.

Nejdéle – téměř 33 let – chovali sajgy v Kolíně nad Rýnem. Poslední jedinec tam uhynul v roce 2009. Stejně tak se chov neudržel nikde jinde... Nyní má sajgy pouze Zoopark Almaty, kde jsou „doma“.

Jaké byly příčiny tohoto neúspěchu zoologických zahrad?

Sajgy, které ve stepích musejí být nestále připraveny k útěku, jsou nepředvídatelné a snadno zpanikaří. Často tak docházelo k úrazům a úhynům.

V lidské péči se také projevovala neschopnost matek odchovávat mláďata.

Zcela zásadní problém pak pro sajgy představovali střevní paraziti, kteří v mnoha zařízeních způsobili jejich úhyny. Konečně sajgám neprospívaly evropské zimy, které pro ně byly příliš teplé a především vlhké.

Takže bohužel, v Praze sajgy tatarské neuvidíte…

A jak je to s jejich situací v přírodě?

Těžiště výskytu sajgy tatarské se nacházejí v Kazachstánu a v ruském Kalmycku. Vesměs ji máme zafixovanou jako antilopu s chobotovitým nosem, která se již nejednou ocitla na pokraji vyhubení. Před necelými deseti lety jsem psal o fatálním poklesu početnosti sajg tatarských v Kazachstánu. Jako o jeho příčině se tehdy spekulovalo dokonce o uniklém raketovém palivu, na vině však byla bakteriální infekce.

Faktem je, že početnost sajg kolísá v rozsahu dvou řádů. Před dvaceti lety se v Kazachstánu snížila na pouhých 21 tisíc. Naproti tomu nyní dosahuje 2,6 milionu!

Tak gigantický počet sajg pochopitelně představuje problém pro zemědělce a pastevce, a tak vzniká enormní tlak na jeho snižování. Odchyt, utrácení a následné zpracování sajg v masokombinátech by přitom měli řídit stejní lidé, kteří je doposud chránili před pytláky – a to i za cenu vlastních životů. Rohy sajg jsou totiž ceněné v tradiční čínské medicíně a tomu odpovídá odhodlání pytláků…

Letos by teoreticky mělo být v Kazachstánu odloveno 334 tisíc sajg. To sice není reálné, ale pokus o utlumení jejich početnosti začal shodou okolností na sklonku minulého týdne.


reklama

 
foto - Bobek Miroslav
Miroslav Bobek
Autor je ředitelem Zoo Praha a autor řady knih, například knihy Ryšavý knihovník či Snídaně s Její Excelencí.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

9.10.2023 11:43
Samozřejmě vrcholový predátor musí zajišťovat rovnováhu. Nicméně v 1. kole by to chtělo náhradní plochy. V maďarsku by nešly? A co Mongolsko a Čína?
Odpovědět
Sl

Slovan

9.10.2023 20:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
V Mongolsku jich žije několik tisích (rok 2020 byl cca. 5000 ks, dnes asi víc), v Rusku k roku 2022 10 000 ks - obě země mají podobně jako Kazachstán (kde žije drtivá většina těchto antilop) pozitivní trend. V Číně vybírají správné místo na vypuštění (myslím, že se uvažuje o Ujgurské oblasti), mají jich v chovném centru kolem 200. Původně je chtěli vypouštět právě kolem tohoto chovného centra, jenže soudruzi po chvilce zjistili, že by jim tam bez lidské pomoci nedokázali přežít. Je to totiž území mimo přirozený areál rozšíření.
Několik tisíc žije také v Uzbekistánu, nicméně přesný počet se mi nepodařilo dohledat. Jestli se o uvažuje o nějaké jiné zemi, třeba tom Maďarsku, jsem nenašel. Ale kdo ví, třeba nějaký projekt existuje.

Ten jejich návrat je neskutečný, nicméně je třeba být s případným lovem opatrný. To číslo je sice na první pohled veliké, ale to bylo i dříve. Dá se říci, že je přirozené. Jedná se o naprosto zásadní druh pro celý tamní stepní ekosystém.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2023 12:13
Co nesníží predace (včetně lovu), zařídí nemoci. Tak obrovský počet stádových zvířat nahrává šíření nemocí. Jestliže je chov v zajetí problematický, bude asi vhodnější kontrolovaný lov, resp. řízený management. Pastviny také nejsou nafukovací, a podvýživa nahrává větší mortalitě. To by mělo vyhovovat karnivorům, včetně bradáče.
Odpovědět
HH

Honza Honza

10.10.2023 16:12
Přírodovědci vědí, že každý živoč. druh je potřebný, navazují na něj jiné druhy a jeho odstranění může spustit lavinu pohrom. Práce ekologů a přírodovědců spočívá hlavně v zabránění tohoto stavu. Ale nyní je jiná situace. Musíme chránit krajinu jako celek. Co je platné, když zachráníme sajgy a zkolabuje celá krajina- sajgy ji rozšlapou, eroze ji zničí, nastane sucho a místo stepi zůstane poušť. Když jsou býložravci přemnožení, mohou krajinu totálně zdevastovat. Když je jich málo, vymírají. Samotná step také v dnešním klimatu trpí, přehřívá se, vysušuje se. Sajgy mohou být poslední kapkou kolapsu. Řešení není jednoduché. Podle mě je nutno i zde zalesňovat a zadržovat vodu, pak teprve se starat o jiné záležitosti. Jinak žádný dobře míněný přírodovědecký projekt neuspěje.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.10.2023 17:45 Reaguje na Honza Honza
Chcete sázet stromy do stepí? Proboha proč? Step je přirozeně velmi suchý biotop, vždycky byl a vždycky bude. Proto tam nerostou prakticky žádné stromy, ale hlavně velice odolné traviny, dokonale přizpůsobené na podobné podnebí. Sázet všude a za každou cenu stromy je naprostá kravina, skoro bych až řekl cesta do pekel, protože tím zničíte životní prostor pro obrovské množství živočišných druhů (včetně té sajgy), takže akorát brutálně zrychlíte celkový úbytek biodiverzity. Zkuste se nad tím zamyslet a hlavně si zjistěte, jak je třeba ta step ve skutečnosti bohatý a jedinečný biotop. A také, čím je reálně ohrožena.
Odpovědět
HH

Honza Honza

13.10.2023 10:30 Reaguje na Slovan
Vážený pane, pokud vám vyschne studna, máte po krásné zahradě a ještě k tomu můžete zemřít žízní.
Pokud se step změní na poušť, máte po krásném biotopu a biodiverzitě. Že se klima katastrofálně mění, se píše všude! Je horko a sucho, tím je step ohrožena, to nevíte?
Zkuste se nad tím zamyslet! Dopustit, aby všude byla poušť je cesta do pekel, jak píšete! K a ž d ý by měl vědět, že postupy, které platily 1000 let, v dnešní době jistě povedou ke kolapsu!
Odpovědět
Sl

Slovan

13.10.2023 20:40 Reaguje na Honza Honza
Zkuste si o zalesňování podobných míst něco přečíst. Tím, že z ní uděláte les ji zničíte úplně stejně jako kdyby tam vznikla nakonec poušť. A spolu s ní zlikvidujete i všechny druhy na ně vázané - způsobíte tedy dokonalou ekologickou katastrofu. To, že je step z travin neznamená, že je méně odolná než uměle vysázený les. Opak je pravdou. Svět potřebuje co nejvíce lidmi málo ovlivněných ekosystémů a ne více těch uměle vytvořených.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist