Miroslav Bobek: Vychytralí krokodýlí lupiči

Když jsem se při práci na další knížce „zápisků ředitele zoo“ probíral fotografiemi, dal jsem si stranou snímek, který doprovází dnešní sloupek. Zachycuje krokodýla bahenního zvaného mugger – lupič – a pořídil jsem ho již před mnoha lety na řece Čambal v Indii. Po pravdě jsem však tehdy měl oči jen pro gaviály; muggery jsem si párkrát cvaknul jen tak mimochodem a jinak jsem jim nevěnoval pozornost. Později jsem toho začal trochu litovat. Již roku 2007 pozoroval americký zoolog ruského původu Vladimir Dinets velmi zvláštní chování muggerů v Madras Crocodile Bank (jméno tohoto zařízení vám možná bude povědomé – pocházejí odtud gaviáli, které máme v Zoo Praha). Dinets sledoval muggery v jezírkách, nad nimiž hnízdili ptáci, a všiml si, že někteří z krokodýlů mají na čenichu větvičky a klacíky. A měli je tam nejen když zůstávali v klidu, ale i poté, co se přemístili. Zvláštní… Náhle se k jednomu z muggerů přiblížila volavka a natáhla se po klacíku, aby ho použila ke stavbě hnízda. Mugger na ni bez váhání zaútočil.

Tehdy Vladimir Dinets své pozorování – nemluvě o jeho interpretaci – ještě nepublikoval. Stalo se tak až roku 2013 a spoluautory jeho práce byli John D. Brueggen se svou manželkou Jen. V této práci již nešlo pouze o muggery, ale také o aligátory severoamerické. U nich pozorovali jak Brueggenovi v zoo na Floridě, tak Dinets ve volnosti v Louisianě téměř identické chování, jakým se vyznačovali indičtí muggeři. Navíc se ukázalo, že větvičky na sobě mají častěji aligátoři žijící v blízkosti ptačích hnízdišť a v době, kdy si ptáci staví hnízda. Společný závěr všech tří autorů byl, že dva druhy krokodýlů používají klacíky a větvičky jako návnadu na ptáky hledající materiál pro stavbu hnízd.

Práce Dinetse a Brueggenových vzbudila mimořádnou pozornost. Nebylo divu. Mělo jít o jeden z nemnoha dokladů o používání předmětů jako loveckých návnad v celé živočišné říši. A nejen to: krokodýli, kteří jsou v očích veřejnosti namnoze – jakkoli neprávem – viděni jako „hloupí“ a „nudní“, se najednou ocitli v úplně jiném světle.

Ne každý se ovšem dal přesvědčit, že u těchto dvou druhů krokodýlů jde o uvědomělé chování. Před několika lety se výzkumníci z Floridy pokoušeli o experimentální ověření závěrů Dinetse a Brueggenových. Jejich výsledek byl negativní; sami však mj. přiznali, že své experimenty dělali na aligátorech v lidské péči, kteří měli dostatek, ne-li přebytek potravy, a tudíž i malou motivaci lapat ptáky. Naproti tomu indičtí zoologové loni publikovali své poznatky z řeky Savitri v Maháráštře. Mnohokrát prý viděli, jak měli muggeři na čumácích klacky nebo nehybně leželi v blízkosti plovoucích větviček, a to „pravděpodobně proto, aby nalákali ptáky, kteří zoufale hledali materiál pro hnízdění“.

Tak či onak, nemůžete se mi divit, že jsem zalitoval, proč jsem si na Čambalu muggerů lépe nevšímal. Třeba bych měl také snímek toho, jak na svých čeniších vystavují větvičky.

---

reklama

---