Miroslav Bobek: Zapamatujte si jméno Toli bulag
Naše dlouhodobá spolupráce na ochraně velblouda divokého v uplynulých letech spočívala v pomoci strážcům chráněné oblasti, kterým jsme financovali komunikační síť či nakupovali motocykly, dále v podpoře výzkumu tohoto druhu velblouda a zejména ve spolupráci na jeho chovu ve stanici Dzachyn us. Ta se nachází v nárazníkové zóně Gobi A, přičemž iniciátorem jejího vzniku byl před více než dvaceti lety britský výzkumník a ochranář, nositel Řádu britského impéria John Hare (1934-2022). Právě s ním a s jeho organizací Wild Camel Protection Foundation (WCPF) jsme nejvíc spolupracovali – což ostatně v případě WCPF platí dodneška – a na setkání s Johnem moc rád vzpomínám.
Smyslem chovné stanice v Dzachyn us je vytvořit záložní populaci velblouda divokého in range (v oblasti přirozeného výskytu) a z ní případně posilovat populaci volné žijící či rozšířit počet těchto záložních populací. Vybudování a provozování takového chovného centra v podmínkách Gobi je velice složité a je nutno čelit i zcela nečekaným překážkám. Dzachyn us však i díky naší podpoře dobře funguje – a aktuálním se tak stal dlouhodobě diskutovaný záměr na vybudování druhého chovného centra.
Na výběru příhodné lokality jsme se podíleli i my – znamenalo to nekonečné cesty pouští – a nakonec jsme společně zvolili lokalitu Toli bulag na východním okraji Gobi A. Především jsme se však zavázali, že výstavbu druhého chovného centra kompletně zafinancujeme. Na vybudování šedesátihektarové ohrady (což je stejná plocha, jako má celá naše zoo), přístřešků, napajedel a objektu nezbytného pro provozování chovného centra jsme ze sbírky Pomáháme jim přežít vyčlenili sto tisíc amerických dolarů.
Když jsem s ředitelem mongolské WCPF, zoologem Adjou Jadamsürengínem, setkal loni v létě, líčil mi, jak stavba chovné stanice Toli bulag probíhá. Materiál vezl velkým kamionem z Číny. Bohužel s ním v poušti zapadl a týden pak trvalo, než vše vyložili, než sehnali a dovezli techniku, která by ho vytáhla, a než všechen náklad zase naložili. Hlavní práce na stavbě samé pak probíhaly za extrémně vysokých teplot…
Na transportu velbloudů divokých ze Dzachyn usu do Toli bulag – kterého jsem se nakonec nezúčastnil – se letos v září podíleli i moji kolegové; ostatně snímky Kristýny Čechlovské a Davida Brody doprovázejí i tento článek. Dva velbloudí samce a pět samic vezly dva nákladní vozy, které doprovázela řada dalších vozidel. Vlastní transport na trase dlouhé 328 kilometrů trval 20 hodin a 15 minut, včetně nakládání a vykládání velbloudů pak jejich přeprava zabrala 30 hodin a 15 minut. Ostatně také během tohoto transportu došlo na vyprošťování zapadlých vozidel. Ale podařilo se! A od Adji nám přicházejí krásné fotografie a videa velbloudů v chovném centru Toli bulag.
Jednoho dne bychom velbloudy divoké rádi chovali i v Zoo Praha – to je ovšem jiný příběh.
reklama