https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-nemec-silnicni-zelen-je-specificka-soucast-silnicni-komunkace
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Němec: silniční zeleň je specifická součást silniční komunkace

28.12.2010
Je třeba si uvědomit, že silniční zeleň je specifická součást silniční komunkace. Platí zde jiná pravidla než např. v sadech, lesních porostech, zahradách a jinak ozeleněných plochách.
 

Redakce Ekolistu.cz oslovila několik odborníků a zástupců zainteresovaných stran s žádostí o komentář k předloženému tématu. Tentokrát vybrala redakce téma:

„Podél silnic v ČR ubývá stále více stromů, důvodem je bezpečnost motoristů. Je skutečně řešením zvyšujícím bezpečnost vykácení stromů nebo by bylo vhodnější zvážit jiné možnosti?“

Vedle Miroslava Němce nám své odpovědi poslali:

Prakticky vždy jsou hlediska silniční zeleně protichůdná k hlediskům bezpečnosti silničního provozu, ochraně stavby, atd. Také z hlediska rozhodovacího procesu je výsledkem rozhodnutí práce více složek, tj. silničních správních úřadů, orgánů ochrany životního prostředí, Policie ČR, vlastníka komunikace, respektive majetkového správce, atd. I z hlediska majetko-právního není věc jendoduchá. Umíšťování silniční vegetace, zejména keřů a stromů je protichůdné k obhospodařování přilehlých zemědělských ploch.

Otázku umístění silničního stromoví v krajnici komunikace řeší Zákon o pozemních komunikacích. Je třeba si uvědomit, že krajnice je nouzově pojížděná část vozovky. Zákon v umístění stromů v těchto místech je nekompromisní, nelze udělit výjimku. Stromy měly být odstraněny již v roce 1990. To se týká zejména výstavby, rekonstrukcí a obnovy silnic. U komunikací, kde je tzv. historicky vzniklý stav, jsou stromy v krajnicích trpěny. Např. sloupy telefonního a elektrického vedení byly již dávno odstraněny.

Z dopravně-bezpečnostního hlediska stromy v krajnici a silničním příkopu tvoří ohrožení silniční dopravy. Prakticky neexistuje zákonný způsob, jak riziko snížit. V některých krajích provádějí nátěr pruhu s bílou barvou, označení ještě umocňují odrazky. Na silnici lze uvádět pouze symboly, které jsou v příloze uvedených dopravních značek. Takovýto symbol tam není. Nelze na takovéto označení vydat tzv. stanovení. Takže tato úprava nená právní krytí. Obdobná situace je u svodidel. Na ně rovněž jako na dopravně-bezpečnostní prvek musí podle technického předpisu být vydáno povolení. Nejsou určena k ochraně stromů. Zužují průjezdný profil, tudíž ohrožují bezpečnost silničního provozu. Navíc vetšina svodidel má tři metry deformační zónu. Ta samozřejmě není, pokud se 20 cm za svididlem nachází strom.

Další otázkou je údržba stromoví. Ze strany od silnice je třeba zajistit průjezdní profil. Tzn. v běžném případě odstranění překážek 50 cm za vnější hranu krajnice (přesah korby vozidla) a minimálně 4,5 m do výšky. Ze strany k sousedním pozemkům, pokud je půda obdělávána, musí být zajištěn obdobně přístup zemědělské mechanizace. Zemědělci si stěžují i na zastínění a odebírání vláhy při pěstování porostů.

Z hospodářského hlediska strom v krajnici je rovněž problém. V době jeho životnosti trhá konstrukci vozovky a obrusnou vrstvu. Daleko horší stav nastane, pokud strom dožije. Narostlá dřevní hmota pod silnicí zetlí a dojde k propadu vozovky.Je třeba si uvědomit, že silniční stavby jsou navrhovány na životnost 45 let. Za tuto dobu lze náklady spojené se stromy a škodami na silnicích odhadovat v rámci kraje na miliony korun.

Úbytek stromů u silnic formou kácení je zkreslen i kácením stromů, které vznikly jako nálet. Např. z finančních důvodů nebyl náletový porost odstraněn z nevhodných lokalit a dosáhl parametry stromu. Další úbytek stromů při obnově liniové doprovodné vegetace je způsoben také jiným druhovým složením dřevin. Původně ovocné aleje sázené ve sponu 4 až 8 m jsou zpravidla nahrazovány okrasnými dřevinami ve sponu 8 až 15 m dle druhu. Hlavním ukazatelem by neměl být počet vysázených stromů, ale kilometrů, nebo lokality obnovených úseků silnic v souladu s požadavky na bezpečnost silničního provozu.

Současně je nutné přijmout legislativní opatření k možnosti ponechání dřevin pevných překážek – stromů na dožití.

Cílem by měla být obnova stromořadí – liniové doprovodné vegetace. K tomu je třeba využívat výstavby, rekonstrukcí a modernizace silnic. Z dlouhodobého hlediska je snaha o „záchranu“ každého stromu neuskutečnitelná.

V Pardubickém kraji při modernizacích a rekonstrukcích silnic je vždy vysazována silniční zeleň. Např. na stavbě silice II/315 Lanškroun – Tatenice, Litomyšl u silnice II/360, Vysoké Mýto – Choceň II/357 a Seč – hranice kraje bylo v letošním roce vysázeno celkem 7314 stromů a keřů. Organizace Správa a údržba silnic Pardubického kraje realizuje tři velké projekty financované ze Státního fondu životního prostředí na obnovu silniční zeleně v celkové hodnotě přes 50 mil. Kč. Na území celého kraje budou vysázeny u silnic stovky stromů a keřů.


reklama

 
Miroslav Němec
Autor je ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist