Miroslav Patrik: V demokracii je právo na kritiku legitimní - malešická spalovna

Časopis Profit se v článku „Spalovna Malešice už Pražany neděsí“ ze 16. ledna 2012 pokusil popsat složitý proces schvalování této spalovny. (Článek je zveřejněn i na webových stránkách časopisu - pozn. redakce.) V části pod názvem „Aktivisté, nebo žoldáci?“ se však o účasti Dětí Země a Greenpeace ČR při jejím povolování nelogicky dopustil nepřesností a šíření nepodložených tvrzení. Autor článku Robert Šimek totiž nekriticky převzal spekulativní nařčení časopisu Týden z 22. dubna 2002 v článku „Dobře zaplacené dobro“ od Patrika Kaizra.

Není totiž pravdou, že „vyšlo najevo, že za těmito protesty nemusely být jen ekologické zájmy“ a ani to, že by firma A.S.A., která se věnuje skládkování, předala některému z těchto sdružení 250 tisíc Kč na kritiku spalovny. Kaizr si tehdy vše vymyslel a Šimek nyní jeho blud opakuje a šíří. Přitom jako profesionál jistě ví, že časopis Týden pak červnu 2002 otiskl v článku „Děti Země: A.S.A. nás neplatí“ odpověď Dětí Země, která všechna nařčení popřela, a v červenci 2002 i odmítající odpověď firmy A.S.A.

Celá kapitola o činnosti obou sdružení je tak dvěma nepravdivými větami amatérským způsobem zbytečně znehodnocena. Ač se to může zdát zvláštní, tak prostě existují lidé, kterým nejde jen o peníze, ale chtějí žít v příznivém životním prostředí. Proto se v rámci demokratického režimu snaží ovlivnit rozhodování úředníků a politiků a informovat o své činnosti nezávislá média.

Neexistující kauzu tehdy také trefně popsal Miroslav Šuta zde. ,

---

reklama

---