https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-vinkler-vlci-potreti-a-slovo-do-pranice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Vinkler: Vlci potřetí a slovo do pranice

30.7.2019 | PRAHA
Vlk zachycený fotopastí Správy Krkonošského národního parku ve východních Krkonoších na Rýchorách.
Vlk zachycený fotopastí Správy Krkonošského národního parku ve východních Krkonoších na Rýchorách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Správa Krkonošského národního parku (KRNAP)
Nejdříve na stránkách Ekolistu apeloval chovatel ovcí a starosta menší obce na Broumovsku pan Havrlant na zdravý rozum a volal po přijetí účinných opatření, která by eliminovala negativní dopady neusměrňovaného rozšiřování vlčí populace. Ministerstvo životního prostředí, ústy pracovnice pro styk s veřejností, kontrovalo článkem „Místo tu mají jak hospodářská zvířata, tak vlci“ a Lidové noviny 22. července otiskly rozhovor s ředitelem Agentury na ochranu přírody a krajiny Františkem Pelcem.
 

Dotyčný hájil vlky tvrzením, že jsou neúnosné stavy spárkaté zvěře, které budou poškozovat vysazované mladé listnáče po kůrovcové kalamitě, a proto je vlk žádoucí, neboť tyto stavy bude regulovat. K otázce na tělo, jaký je tedy další přínos vlků, uvedl: „Jsou součástí naší biodiverzity a také jsou samozřejmě krásní… součástí kulturního prostředí je tedy vlk, koroptev, zdravý les.“

Z ekologických spolků je nekompromisním vlčím přívržencem Hnutí DUHA, které dokonce vypsalo odměnu 100 000 Kč za oznámení, jež povede k usvědčení pachatele, který ilegálně zastřelil rysa, vlka nebo medvěda a aktivně se podílí na procesu tvorby Plánu péče o vlka v gesci Agentury ochrany přírody a krajiny.

K vlkům pak má také co říct Mezinárodní svaz ochrany přírody, který uvádí: „V Evropě přežilo překvapivé množství volně žijících živočichů, včetně velkých býložravců a velkých druhů masožravců (medvěd , vlk, rys )… Reintegrace vyžaduje, abychom našli pragmatické způsoby koexistence s těmito druhy – druhy, které, bohužel, často dokážou být poměrně obtížnými sousedy… Aby měli velcí masožravci dlouhodobou budoucnost, musíme jim umožnit, aby se rozšířili a znovu obsadili mnoho svých dřívějších stanovišť. To znamená, že je znovu integrujeme do krajiny, kde my lidé žijeme, pracujeme a hrajeme si... Domníváme se, že konflikty lze překonat nebo alespoň minimalizovat a že velké šelmy lze úspěšně znovu začlenit do evropské krajiny."

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Hnutí DUHA

Vlci žili na území Česka v hojném počtu do konce 17. století, poté jejich stav klesal kvůli lovu, až byli na přelomu 19. a 20. století zcela vyhubeni. Poslední vlk na Šumavě byl zastřelen 2. prosince 1874 a poslední vlk v Beskydech byl zastřelen 5. března 1914.

První zmínky o návratu vlka se objevily v roce 199 v Beskydech a pak to šlo celkem rychle: 2014 Doksy a Kokořínsko, 2015 Broumovsko, 2016 Jeseníky a Krušné hory, 2018 Lužické hory, České Švýcarsko, Třeboňsko.

Z celého seznamu programu péče o ohrožené živočichy je vlk jediným tvorem , který spolehlivě dokázal rozdělit shodu na záchraně ohrožených živočichů na dva tábory, které jsou nesmiřitelné.

Na straně jedné AOPK a Hnutí DUHA na straně druhé farmáři a myslivci.

Mezi nimi je hypotéza, zda lze vlka úspěšně začlenit do české kulturní krajiny s poukazem na údajné dobré německé zkušenosti, viz program „Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině (OWAD)“ placený z EU/Saská banka v rámci spolupráce Sasko – ČR.

Slováci to vzali za jiný konec, vlčí populaci regulují povoleným zimním odstřelem. Farmáři mají klid a neprotestují před MŽP.

Vlčí populaci v SR to nezdecimovalo a v r. 2016 je její stav odhadován na 444 kusů.

Nutno podotknout, že Slovensko je jedinou zemí, která odstřel vlků povolila, je za to kritizováno (Polsko) a Hnutí DUHA (CZ). Lesoochranárske zoskupenie VLK (SK) neuspělo se stížností na tuto regulaci ani v Bruselu.

„Ministerstvo pôdohospodárstva SR stanovilo pre poľovnú sezónu 2016/2017 kvótu lovu vlka obyčajného na 70 kusov“, dva roky zpětně to bylo 80 a 90 kusů, ale v roce 2013 to bylo i 150 ks.

Vlk zaznamenaný na jaře 2018 v Krušných horách.
Vlk zaznamenaný na jaře 2018 v Krušných horách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SpyPoint 11D, © 2018 OWAD / Ochrana přírody

Na celé záležitosti mě zarážejí dvě věci:

1. Nikdo doposud neprokázal, že je možné relativně mírové soužití vlků a chovatelů stád v kulturní krajině.

Sám Mezinárodní svaz na ochranu přírody uvádí, že se „domnívá“, že je to možné. Saské zkušenosti také nelze považovat za vítězství „mírové koexistence“, o čemž svědčí protesty německých chovatelů, kteří byli vlčí návštěvou poctěni.

2. Pochybnosti vzbuzuje samotný postup AOPK v této věci, které z Programu péče o velké šelmy vydělila Program péče o vlka.

A tady cituji: „Ve spolupráci s (v abecedním pořadí) ČZU, Hnutím DUHA, MŽP, Mendelovou univerzitou v Brně, NP a CHKO Šumava, ÚBO AV ČR a Univerzitou Karlovou jej AOPK ČR dopracovala, předjednala s dotčenými skupinami veřejnosti, které projevily zájem, a předala k posouzení a schválení Ministerstvu životního prostředí.“

To už silně zavání účelovostí, snahou nedojít k výsledku objektivně. Jinými slovy sdružila se skupina lidí se stejnými názory, příznivců vlků, a výsledek – Program péče o vlky – podle toho musí vypadat. Nevím, proč nebyli ke spolupráci pozváni farmáři, starostové a myslivci.

A taky bych chtěl vědět, co znamená výraz „dotčené skupiny veřejnosti, které projevily zájem“, což je zjevně nesmysl. Znám výraz „dotčená veřejnost“ ve smyslu Aarhuské úmluvy a její interpretace v českém právu, což je něco úplně jiného.

Chtěl bych upozornit, k jakým důsledkům by takový přístup mohl vést. Protože úřady, správní orgány ani soudy doposud v takových věcech nerozhodovaly, nemáme ustálenou a zavedenou správní praxi nebo ustálenou soudní judikaturu, která by pomohla určit, co je žádoucí a správné a co naopak není ve veřejném zájmu.

Pokud není, bude se vodítko hledat v odborných názorech v gesci státních úřadů, a tím bude jenom jeden. Názor MŽP formulovaný v Programu péče o vlky. A lehce by se mohlo stát, že misky vah se nespravedlivě překlopí pouze na jednu stranu.

Domáhat se nápravy pak bude velice těžké a zdlouhavé, spíše nemožné.

Snad by stálo za to, pokud je ještě čas, podrobit otázku návratu vlčí populace do české kulturní krajiny demokratické a veřejné diskuzi, včetně žádoucí účasti dotčené veřejnosti.

A to podle zásady „Audiatur et altera pars“ (nechť jsou slyšeny obě strany) pocházející z římského práva, tvořícího základní princip většiny právních systémů, na niž se odvolává i Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), soudní orgán OSN.


reklama

 
Miroslav Vinkler
Autor je předseda spolku Malínské aleje, věnuje se ochraně přírody a krajiny, aspektům krajinného plánování, obnovitelným zdrojům energie a problematice práva v oblasti životního prostředí a územního plánování.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (152)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Anyr

Anyr

30.7.2019 00:21
Omg, prosím - jen ne českou hru na demokracii. Jakmile se někdo začne v téhle republice ohánět demokracií, tak lze snadno vypozorovat, jaký na tom má zájem. :D Protože prostě ví, jak "demokracie" rozhodne. Zdejší občané totiž povětšinou nevolí rozumem, ale emocí (mnohokráte strachem), nebo "myšlením" (stylem "já si myslím, že Babiš bude super ve vládě"), které emoce beztak vyvolává. A lze velmi snadno už předem vědět, jak "demokracie" rozhodne.
Třeba já už týdny se zatajeným dechem čekám na dobu, kdy se zvedne ve městech vlna nevole proti "vysoký trávě, ze který útočí zástupy zabijáckých klíšťat a myší", vezme si to za své nějaké pako politické, postaví na tom kampaň a hurá, demokracie zvítězila, politik zvolen, tráva posekaná, všichni jsou demokraticky šťastní. A co na tom, že tím likviduje svět a tedy i své voliče a sám sebe.
Přesně takhle to může, a podle mě i bude, s vlkem v ČR. Stačí vyvolat vhodnou paniku, vhodně vystrašit lidi - a každý politik bude hned řvát tak, jak lid bude panikařit. A chraň Bůh, kdyby se tak nechoval, žejo.
Opravdu, ne vždy je na místě ohánět se demokracií. Demokracie je, cca, nebo by měla být, vláda lidu. Všichni víme, jak se lidé chovají, navíc ve vystrašeném stádu.

Ovšem, na celé věci mě zaráží jedno. Tolik povyku kvůli tomu, že se prostě do přírody vrací zvíře. Zvíře, které tu vždy bylo. A které v mnoha zemích světa je bez přestávky ve výskytu "odjakživa", stejně jako pastevci (a kupodivu tam ani smečky vlků nečíhají na Karkulky u každého dvorku), a nevšiml jsem si, že by se tam kvůli šelmám nějak vzrušovali. Jako jo, kdyby sem ti "pomatení zelení" chtěli nasadit tygry jako zbraň proti divokým prasatům, to bych už asi protestoval taky. :D Ale vlci... mějte trochu rozumu, tolik se všeho nového nebojte a nemyslete pořád jen na peníze. A hlavně, pro všechno dobro světa, nestrašte sežranými dětmi. XD Nic jiného totiž kampaň proti vlkům není. Je to jen vyvolávání strachu z "co kdyby".
"Bojíme se, tak je radši všechny zabijme hned, protože to určitě nějak špatně dopadne, jako vše, co nemá člověk pod přímou kontrolou."
Pro nechápavce dodávám, že to poslední byla silná ironie. :D
Odpovědět

30.7.2019 06:57 Reaguje na Anyr
V mnoha zemích bez přestávky, ale jsou tam taky bez přestávky bolestivě "učeni" kam patří. Takže taky nechápu tu spoustu povyku kvůli tomu, že je to začneme učit taky. Vlk musí zjistit, že když vyleze na louku s ovcemi, tak to může šeredně odskákat. Pastevečtí psi na většině našeho území nemohou prostě volně pobíhat kolem stád, protože pak budou pro všude se motající lidi oni sami nebezpečím. Takže jedině vlkům občas pár do kožichu zavyučenou, když už chceme to "přirozeno", protože tak to vždycky mezi člověkem a vlkem bylo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2019 09:24 Reaguje na Anyr
Demokracie není nic jiného než určitá technika sjednocení práce politické reprezentace a zájmů většiny společnosti (v ideálním případě všech voličů).
Pokud by byla přítomnost vlků v zájmu většiny společnosti, tak by bylo vhodné vlky reintrodukovat. Pokud ovšem platí pravý opak, pak by bylo naopak vhodné vlky jednoduše vystřílet (tj. příslušným způsobem upravit legislativu).

Zatím to vypadá tak, že vlky zde chce jen relativně nepočetná skupina ekologických extrémistů a naprostá většina společnosti je proti, takže jakmile tito extrémisté ztratí podvodně získanou politickou podporu (šli do zastupitelských orgánů převlečení za piráty ze zcela odlišným politickým programem), tak bude v čele státu a legislativních orgánů vlkům nepříznivá politická garnitura.

Druhou možností je vyhlásit na toto téma referendum. V takovém případě by státní orgány měly odezvu od obyvatelstva relativně rychle a bez ohledu na volební cyklus a na případné další volební podvody ze strany zelených.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2019 09:25 Reaguje na Jan Šimůnek
grr ... se zcela odlišným politickým programem ...
Odpovědět
Jan Drapák

Jan Drapák

30.7.2019 14:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Jaká většina společnosti je proti? =D Petice za regulaci vlka, kterou všude šiří Havrlant, ČMMJ a další získala jen nějakých 240 podpisů. Průzkum veřejnosti o stavu krajiny atd..kde byla i otázka na návrat šelem ukázal, že nějakých 75% populace vítá jejich návrat a třeba i anketa na stránkách Českomoravské myslivecké jednoty, které se účastnilo přes 5 tisíc lidí dopadla tak, že 74% lidí bylo proti regulaci vlka. I jednatel čmmj prohlásil, jak byl zaskočen tím, jak se veřejnost postavila na odpor proti usmrcení vlčice v Krkonoších (i když to bylo nezbytné). Když se člověk podívá na diskutující pod články tady, na idnes nebo jinde, tak to jsou pořád dokola ty samá jména, která proti vlkům brojí, takže spíše než za veřejnost mluvíte za úzkou skupinu.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.7.2019 16:47 Reaguje na Jan Drapák
Lépe to napsat nešlo! Teď chudák nebude vědět jak reagovat :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2019 20:44 Reaguje na Slovan
Žádný průzkum, prováděný navíc na selektovaném souboru respondentů, nemůže nahradit regulérní volby nebo referendum.
Odpovědět
Hu

Hunter

30.7.2019 17:28 Reaguje na Jan Drapák
Můžete sem prosím vložit odkazy na vámi uváděné výsledky anket a vyjádření CMMJ, abychom měli možnost přesvědčit se o pravdivosti vašich tvrzení?
Odpovědět
Jan Drapák

Jan Drapák

30.7.2019 18:24 Reaguje na Hunter
http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&td=19&cu=10 - záznam z jednání v mp3. Tady si můžete poslechnout, jak se staví veřejnost u nás i na Slovensku proti odstřelu šelem z úst jednatele čmmj. Doporučuji poslechnout celé a hlavně vyjádření děkana ČZU prof. Bejčka (1h 47m), který je myslivcem, lovcem a vyučuje provoz a řízení myslivosti. V podstatě zde uvádí, jak jsou dnešní myslivci nevzdělaní a jak jsou jejich argumenty založeny na dojmech a ne faktech.

výsledek ankety čmmj - https://uloz.to/!xqJgJ70sgOxj/anketa-cmmj-jpg (odkaz přímo na anketu mi nejde vložit, ale najdeteho na jejich facebook portálu - 13.březen, pokud Vám print nebude stačit)

Petice - https://www.petice24.com/za_ochranu_pastevectvi_proti_nekontrolovatelnemu_ieni_vli_populace

Ještě dodám jeden odkaz.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.7.2019 18:41 Reaguje na Jan Drapák
Já zase viděl tyhle odkazy:

Stát podle myslivců nemá plán jak řešit případné přemnožení vlků. Jejich expanze je nyní silná. Hrozí, že se za několik let v České republice přemnoží, řekl včera jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota v Lysé nad Labem na Nymbursku. Stát by měl podle Janoty určit, kolik vlků na území republiky je únosných.
-----------------------
Evropa je dvakrát menší než USA, má však dvakrát vyšší hustotu obyvatel (Německo více než sedminásobně), přitom je však osídlena dvojnásobným počtem vlků. Z modelu koexistence vyplývá, že rychlý nárůst počtu konfliktů s lidmi je nevyhnutelný a bude pouze otázkou času, kdy k němu dojde. Dokonce ani udržení náležité úrovně potravinové základny těchto šelem, nebude zárukou bezpečnosti lidí… Je snad zapotřebí se něčeho obávat?
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Duben-2018/Rec-je-o-vlku
-------------
Odpovědět
Jan Drapák

Jan Drapák

30.7.2019 19:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Hned v úvodu citujete jednatele čmmj s názorem, za kterou je právě všude kritizován. (Naprostá neznalost či popírání základních ekologických principů.) Přesně toto řeší i prof. Bejčka na audio záznamu (viz. odkaz výše.) Nemám zájem se zapojovat do nekončící diskuze, která je založená na tom, co si kdo přečte na internetu a ne na faktech.
To na co jsem upozornil je, že někdo se ohání veřejným míněním ačkoliv výsledky jsou zcela opačné.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.7.2019 07:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
Co se počítá do Evropy? Většina Ruska do Evropy již nepatří. Evropa jako taková je větší než USA! EU s Běloruskem, Ukrajinou, Srbskem a Bosnou má cca 17 000 vlků, přičemž nějakých 12 000 žije v 5 zemích (3000 Španělsko, 2500 Rumunsko a Polsko, 2000 Ukrajina a Bělorusko - dle wiki). USA jich má nějakých 18 000 včetně Aljašky (opět stejný zdroj). Na začátku 90. let zbývalo v USA jen pár stovek vlků, dnes jich jsou tisíce a rozšiřují se do dalších států jako Washington, Oregon, California nebo Arizona.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2019 07:12 Reaguje na Slovan
Obávám se, že ekosoudruhům Evropa splývá s EU. Je to dáno i jejich intelektuálním rozhledem.
Odpovědět
Hu

Hunter

2.8.2019 11:27 Reaguje na Jan Drapák
Demagog jste dobrej, to jo. Až budete zase chtít lhát, tak to zkuste aspoň šikovně. Prof.RNDr.Vladimír Bejček, CSc. není žádný myslivec a lovec, je děkanem fakulty živ. prostředí od roku 2019, je to ornitolog a ekolog, se studijním oborem provoz a řízení myslivosti na ČZU nemá nic společného, v oboru myslivost nemá žádnou publikaci a není kompetentní posuzovat úroveň absolventů tohoto oboru a myslivosti vůbec. Ale až budu mluvit s děkanem, tak se rád zmíním, co tady zachraňbrouci blábolí o hodnocení absolventů tohoto studijního oboru. Studijní obor provoz a řízení myslivosti patří pod zcela jinou fakultu a rozhodně není jeho obsahem identický studijní obsah oboru ekologie.
Odpovědět
mr

4.8.2019 11:28 Reaguje na Hunter
Cit.:"Studijní obor provoz a řízení myslivosti patří ..." to si děláte tady z nás jako srandu nebo toto fakt dneska existuje? Není to náhodou leda předmětová vata na nějakém zbytečném učilišti s hodinovou týdenní dotací?????
Odpovědět
Jan Drapák

Jan Drapák

30.7.2019 19:09 Reaguje na Hunter
https://www.soc.cas.cz/aktualita/lesy-pohledem-ceske-verejnosti-jak-maji-vypadat-jak-se-v-nich-ma-hospodarit

Měly by se vytvořit podmínky pro návrat šelem? Rozhodně, nebo spíše Ano - 78% dotázaných.

Ale myslím, že to není přesně ten dotazník který jsem viděl. Myslím, že tam bylo více otázek na celé spektrum krajiny. Ale výsledky jsou cca stejné.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.7.2019 20:52 Reaguje na Jan Drapák
To jste fakt ujel. Cílem výzkumu bylo : zmapovat vztah české veřejnosti k lesům, k hospodaření v nich a ke způsobům jejich využívání, a to v souvislosti s klimatickou změnou, v jejímž důsledku na lesy v posledních letech působí sucho a vysoké teploty.

O vlkovi tam není ani slovo. Zkuste něco jiného.
Odpovědět
Jan Drapák

Jan Drapák

31.7.2019 08:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
Odkdy vlk nepatri mezi selmy? Nebo by se melo specialne uvadet selmy a VLK aby jste pochopil otazku navratu selem?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.7.2019 18:45 Reaguje na Jan Drapák
Vlk zajisté patří mezi velké šelmy, ale samo MŽP jej považovalo za natolik specifický problém, že tvoří samostatný program péče o vlky vyčleněný z programu velkých šelem.
Odpovědět
Hu

Hunter

2.8.2019 11:33 Reaguje na Jan Drapák
Tyhle cinknuté rádoby ankety nemají absolutně žádnou vypovídací hodnotu a už vůbec ne v případě, kdy se používají tzv. návodné otázky, na které je v podstatě jediná možná odpověď. Je to stejné, jako kdyby jste udělal anketu s otázkou "souhlasíte s tím, aby vám zaměstnavatel navýšil mzdu o 50%?". Asi jenom idiot by odpověděl: ne, já si myslím, že si to nezasloužím, protože se v práci flákám a zvýšení mzdy by v mém případě nebylo čestné, skautské a pionýrské. A kdyby se náhodou někdo takový našel, tak je to jasný kandidát na ústavní léčbu :-). Vypovídací hodnota těhle průzkumů je absolutně nulová.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.7.2019 05:39
Pokud někdo chce v české krajině opět vlky, je třeba mu vysvětlit, že za všechno se platí. A tudíž veškeré náhrady pastevcům za stržená zvířata, za vícenáklady za pořizování oplocení, pasteveckých cvičených psů by měli platit konkrétní osoby nebo spolky, které tak vehementně návrat vlka do naší přírody prosazují. Nikoliv stát, potažmo všichni daňové poplatníci. Osobně s vlky problém nemám, ale racionálně do naší malé, naprosto změněné krajiny, protkané hustou sítí silnic a zalidněné pomalu po dvou kilometrech, vlci už nepatří.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.7.2019 05:41 Reaguje na pavel peregrin
Oprava textu- by měly platit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2019 09:09 Reaguje na pavel peregrin
Ano, pro introdukci vlka do naší krajiny jsou zcela konkrétní lidé a zcela konkrétní instituce (které jsou mnohdy příjemcem státních peněz). Takže opravdu není problém těmto lidem a institucím peníze zkrouhnout a dát je na náhradu veškerých škod, které vlci napáchali. V dalších fázích (kdyby to nestačilo) existují takové procesy, jako exekuce majetku, donucovací pracovny apod.
Odpovědět
Hu

Hunter

30.7.2019 12:47
A jsou to vůbec vlci?

http://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/v-nemecku-spolehaji-myslivci-a-pastevci-na-vlastni-forenzni-experty-vysledky-ukazuji-60-procent-vlka-40-procent-psa

V německém státě Šlesvicko-Holštýnsko bylo v loňském roce zaznamenáno 173 vlčích útoků na zvířata. U 46 případů nebylo možné prokázat, že útočil vlk. Chovatelé hospodářských zvířat se proto přestávají spoléhat na výsledky genetických testů Senkenbergova institutu, nově sázejí na hamburskou laboratoř ForGen. Její analýzy naznačují, že ve volně žijící populaci vlka může být přítomen velký podíl kříženců se psem.
Ve Šlesvicku-Holštýnsku došlo v roce 2018 k přibližně 173 vlčím útokům. Dalších 46 útoků nebylo možné vlkům jednoznačně přisoudit, výsledky genetických testů totiž byly nejasné. Až dosud byly všechny vzorky za účelem přesného stanovení DNA odesílány do Senkenbergova institutu ve Frankfurtu. Nově začnou myslivci a chovatelé odesílat vzorky do hamburgské laboratoře ForGen.

V databázi je již 200 profilů DNA
Forenzní vědci z laboratoře zajistili již 200 vzorků DNA. Z databáze budou vycházet při hodnocení nových případů. Původně se odborníci z laboratoře specializovali na lidský genom. U soudu mnohokrát svědčili v případech vražd.

K vlkovi se dostali náhodou
„K vlkovi jsme přišli náhodou,“ říká vedoucí laboratoře Dr. Nicole von Wurmb-Schwark. „Náš kolega je myslivec a mezi svými přáteli má několik chovatelů hospodářských zvířat.“
Všechny odebrané vzorky jsou odesílány na analýzu do Frankfurtu. „Když se však opakovaně neprokázalo, že na zvířata zaútočil vlk, přestože ho pastýři viděli, obrátili se na nás.“

ForGen používá složitější postup
Forenzní vědci z ForGen používají kromě analýzy mateřské DNA (mtDNA) i složitější postup.
„Analyzujeme mateřské a otcovské charakteristiky (STR analýza) na 17 lokusech. Je například pravděpodobnější, že budeme schopni rozlišit i sourozence, přestože často mají stejný první lokus,“ říká Thorsten Schwark.

Stanovení hybridů vlka a psa
Určení kříženců vlků a psů je tedy mnohem přesnější. Zatímco „Senckenberg“ trvá na tom, že v Německu není žádný hybridní problém, ForGen obvykle získá výsledky např. 60 % vlk, 40 % pes, často labrador nebo kavkazský pastevecký pes.
Odborný závěr ForGenu je tedy jasný: „100% vlk se tu stěží vyskytuje. Buď je třeba změnit definici vlka, nebo přijmout hybridy.“
Podle jagdwechsel.com, 29. 7. 2019, redakce
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2019 20:48 Reaguje na Hunter
Obávám se, že vlk je více charakterizován naučeným chováním (možná i nějakou epigenetikou) než genetickou informací. Před nějakým časem byl na Oslovi článek o tom, že zdivočelí psí, kteří se živí lovem a mršinami (tedy jako vlci) se přitom chovají zcela odlišně (od organizace smečky až po péči o mláďata). Přitom je známo, že jednotliví psi, pokud se stali členy vlčí smečky, do ní svým chováním zapadli. Takže to chování zcela jistě není vrozené, ale nějak získané.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.7.2019 14:48
Je úžasné, že v mém regionu, v lesích, ve kterých se pohybuji, ve kterých přespávám, je největší populace vlka u nás. Dívím se, že ještě žiju :) Zajímavé také je, že sem od nikoho neslyšel, že by se do lesa bál jít. Hlavně doufám, že se naše vlčí rodinky budou dál úspěšně rozmnožovat, budou prosperovat a tím pomáhat i lesu a krajině. Snad se budou dál úspěšně vyhýbat Šimůnkovi a spol.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.7.2019 15:42 Reaguje na Slovan
Příklady napadení člověka vlkem

2019

24.7. Estonsko - oběť žena, nevyprovokovaný útok, poranění obličeje
28.4. Ázerbájdžán- čtyři vesničané pokousáni vlkem-
25.6. Kosovo - chlapec napaden vlkem na poli -střední poranění
19.3. Gruzie - žena napadena vlkem na dvoře - zraněna
12.3. Rusko, Amur - tři muži a jedna dívka pokousáni vlkem
7.3. Tádžikistán - smrtelný úrok vlčí smečky na dvě ženy

atd., atd.

Zdroj : https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_wolf_attacks

Pokud tomu tak je, potom je pouze otázkou času a četnosti vlčí populace,kdy obdobný jev nastane i v našem regionu.
To neříkám já, ale je to důsledek platnosti teorie pravděpodobnosti.
Odpovědět
Jan Drapák

Jan Drapák

30.7.2019 19:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
A to zakládáte na wikipedii? Jen pro info, jedná se o seznam, kteří tvoří lidi na základě novinových článků, včetně bulvárů atd... A každý si tam může něco připsat. Pokud nevěříte, můžete se přesvědčit, přidal jsem tam jeden případ. =D (Ani jsem se nemusel registrovat, přihlašovat nebo tak.)
Jinak samozřejmě to dřív nebo později někdo smaže, takže kdyžtak záznam. https://uloz.to/!iYu1SprwiTZ5/vlciutokcr-jpg

Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.7.2019 21:17 Reaguje na Jan Drapák
Nevím zda prokázání možnosti umístit fake ve Wikipedii svědčí v neprospěch Wikipedie.
Spíše si myslím, že prokazuje skutečnost, že autor je schopen falzifikovat cokoli, aby dosáhl svého cíle.
Odpovědět
Jan Drapák

Jan Drapák

31.7.2019 07:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pochopitelne =D. Moznost pridani prispevku kymkoliv s jakymkoliv obsahem svedci o naproste duverihodnosti zdroje ze? =D
Odpovědět
Hu

Hunter

2.8.2019 11:43 Reaguje na Jan Drapák
Jsme jistě všichni moc rádi, že jste nám tady v praxi předvedl, jakým způsobem jsou zachraňbrouci a ekologisti ochotni manipulovat data a údaje, která se jim nehodí do krámu. Děkuji.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.7.2019 15:45 Reaguje na Slovan
Máte tam také nějaké chovatele ovcí a pokud ano, jak se na problém dívají oni? O to hlavně jde, ne o to, že by vlci-zatím- napadali člověka.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.7.2019 17:07 Reaguje na pavel peregrin
I v jiných zemích světa dokáže divoké zvíře napadnout člověka. Lev v Africe, tygr v Indii, medvěd v Kanadě apod. Jste pro aby se všechna tato zvířata vystřílela? To přeci řešení není a lidé toto podporující jen ukazují, že se bojí. Bojí se, protože přírodě nerozumí a tak ji chtějí zničit místo toho, aby přírodě a těm zvířatům dali prostředí kde mohou svobodně žít a snažili se jim porozumět. Vlk je extrémně plaché zvíře, které je zázrak spatřit i tam, kde je celkem hojný. A teď se nebavím o severní části naší země, ale i o Slovensku a jiných zemích, kde je vlk relativně běžný. Chápu, že se jich někteří bojí, je to predátor a média mu hlavně v minulosti dělala špatné jméno. Ale dnes je jiná doba a člověk si informace může ověřit.

Chovatelé se budou muset přizpůsobit. Je spousta řešení jak ochránit stáda před vlky. Nejlepší jsou samozřejmě psi - fungují úplně všude a s dobře vycvičeným pasteveckým psem nemusíte mít ani žádné ploty. Vlčí smečka vám nezaútočí na dvojici Kavkazských nebo Anatolských psů. Jsou to plemena speciálně pro tento účel vyšlechtěna, jsou mnohem větší a mohutnější než vlk. Jsem pro, aby stát tyto psy majitelům zaplatil a klidně i jejich výcvik. Furt lepší než to dávat do ohradníků a podobných nesmyslů.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

30.7.2019 17:26 Reaguje na Slovan
Promiń ale podle toho co píšeš jsi typický panelákový ochránce, který o celé problematice ví velké kulové a pouze opakuje nesmysly které vyplodili podobně založení trotlové .Petrův Zdar
Odpovědět
Sl

Slovan

30.7.2019 18:04 Reaguje na Jan Knap
Celý život sem žil na hranici CHKO Lužické hory. Dnes střídavě v menším městě kvůli práci a střídavě u CHKO. Sám se považuji za "vesničana". Navíc díky své práci sem hodně často v místech, možná by šlo napsat i horách, kam se třeba vy (nejspíš) legálně nedostanete ;)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.7.2019 17:36 Reaguje na Slovan
Samozřejmě nejsem, ale příklady, které uvádíte, jsou v zemích, které jsou krapítko jiné než naše v podstatných aspektech, to snad uznáte. Co se týká ochrany stád před vlky, pořád jde jen o to jedno- trval bych na tom, aby si to zaplatily konkrétní osoby nebo spolky. Pro chovatele jsou to vynucené zbytečné vícenáklady a pokud to bude splněno, bylo by to férové. Co se týká pasteveckých plemen a speciálně kavkazského ovčáka, nedovedu si dobře představit, jak by to mohlo fungovat, když by to fungovat mělo. Pokud je to pes vycvičený k ochraně stáda, tak zabije všechno živé okolo včetně lidí a pokud ne, tak takový kavkazan nemá pro ostrahu cenu a je to jen výstavní pes. Tudíž při všetečnosti turistů by to bylo ne jestli, ale jen dokdy.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.7.2019 18:15 Reaguje na pavel peregrin
Ale v jakých? Indie má například mnohem vyšší hustotu zalidnění a přesto tam najdete predátory od tygra po vlka.

Cvičil ste někdy nějakého psa ke konkrétnímu úkolu? Pes je velice inteligentní zvíře, které pokud je správně vycvičené, tak dělá jen to, co chcete vy respektive k čemu byl vycvičen. To samozřejmě závisí na šikovnosti psovoda. A správně vycvičený pes vám sám od sebe člověka prostě nenapadne (pokud dotyčný nezaútočí na stádo).

Nevím proč by to měli platit lidé a spolky. To je naprostá hloupost. Dotace jsou na kdejakou kravinu a na tohle by neměli být? Proč? Jen proto, že s návratem vlka malá skupinka lidí nesouhlasí? On by chovatel přeci měl sám od sebe počítat s rizikem které s chovem ovcí souvisí...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.7.2019 19:18 Reaguje na Slovan
Souhlasím, že pes je velice inteligentní zvíře. Ale kavkazák je jiný level a jak mám psy celý život, kavkaze bych nezvládl. Je to pes cvičitelný velmi omezeně a rozhoduje se sám. Pokud zaútočí, není moci, která by jej odvolala zpět.
Co se týká toho placení, stojím si za tím. Píšete, že dotace jdou na kdejakou kravinu a v tom s vámi vřele souhlasím. Jen potom nevím, proč portfolio kravin rozšiřovat ještě o toho vlka. A že chovatel by měl počítat s rizikem, které mu někdo UMĚLE vytvoří? To se nezlobte, ale to je ptákovina na entou.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.7.2019 06:26 Reaguje na pavel peregrin
To, že ho nezvládnete vy přeci neznamená, že ho nezvádnou jiní. Ten pes byl na to hlídání speciálně vyšlechtěn! Stačí správná výchova v době, kdy je pes štěně a v dospělosti s ním nebudou žádné problémy. Za tím si stojím.

Jak uměle? Vlk je přirozenou součástí přírody, patří tam, stejně jako rys, orel, medvěd, jestřáb a jiní predátoři. Tak proč by stát neměl pomoci chovatelům tím, že jim koupí psa a zaplatí jeho výcvik? Chtějí-li chovatelé pomoci, pak lepší pomoc než správně vycvičený pastevecký pes není. Vlk se těch psů bojí už kvůli jejich velikosti a mohutnosti.
Odpovědět
dm

david matoušek

31.7.2019 09:13 Reaguje na Slovan
O práci pasteveckých psů nevíte nic.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2019 10:54 Reaguje na Slovan
Pane, pasteveckého psa bych opravdu nezvládl a ani bych ho kvůli jeho povaze nechtěl. On na to hlídání byl opravdu vyšlechtěn, to máte pravdu, ale bohužel se všemi negativy. Pastevecké psy- a bavme se pořád o tom kavkazáku- nejlépe zvládají skuteční pastevci ze zemí, kde pastevectví má staleté tradice a ti lidé v tom žijí od malička a zkušenosti se přenášejí z generace na generaci. Promiňte mi to, ale to se s našimi jaksi nedá srovnávat.
Opakuji vám znovu, že tvrdý kavkazský ovčák, skutečně ostrý a vycvičený k ochraně stáda, by se podle mě nedal v našich podmínkách použít, protože ten pes nekompromisně zabije vše, co není součástí stáda a je to tak správně. Je to jediný pes, který v případě špatného nebo neodborného přístupu dokáže zaútočit na svého majitele.
A co se týká toho slova uměle- samozřejmě , že uměle, protože vlk zde byl již dávno vyhuben a jeho introdukce je umělá.
Odpovědět
dm

david matoušek

31.7.2019 11:30 Reaguje na pavel peregrin
Pan Slovan jen papouškuje propagandu vlkozastánců. Pastevec má hlídat stádo a sám, takže jaksi nechápu to jeho "zvládání". Bude respektovat vás i vaši rodinu, ale jak ho chce naučit respektovat druhé lidi, to nevím. To spíš musí vycvičit ty lidi, jak se v jeho přítomnosti chovat a co dělat/nedělat. To chci vidět, jak to dopadne až po našich pidi horách začne běhat volně větší množství těhle psů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2019 12:30 Reaguje na david matoušek
Přesně tak- a poznámka o vycičení lidí v případě střetu s tímto psem je velice na místě- měl jsem jednou tu"čest" se s kavkazem potkat a jediné štěstí bylo,že jsem se nedostal do jeho zóny. Ještě hodinu po tom jsem se klepal jako sulc. Prostě se dostal na samotě majiteli z objektu a ten majitel byl hodně rád, že to dopadlo dobře. Na rovinu mi samozřejmě řekl, co vím také, že pokud by pes zaútočil, už by ho neodvolal.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.7.2019 13:00 Reaguje na david matoušek
Jinde to funguje, zajímavé. Výchova lidí je přeci samozřejmá.
https://www.youtube.com/watch?v=RpbjE40PPsI

https://www.youtube.com/watch?v=CSlfxYgf5F8

https://www.youtube.com/watch?v=365kNf1T7Mc
Odpovědět
dm

david matoušek

31.7.2019 13:27 Reaguje na Slovan
No v Alpách a Tatrách určitě, ale kde se pasou ovce a dochází ke škodám u nás, že. Navíc na Slovensku vlky omezeně loví, takže jenom na psy určitě nespoléhají. Čas ukáže.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.7.2019 17:11 Reaguje na david matoušek
No nevím, nevím, jestli krajina ve videu o Slovensku byla z Tater - mě to spíš připomíná klasické naše kopce. Ale i kdyby - jaký je v tom rozdíl? Jaký zásadní rozdíl je třeba mezi Tatrami a našemi Beskydy aby to nemohlo fungovat úplně stejně?
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2019 07:13 Reaguje na Slovan
Stačí hustota osídlení.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.8.2019 12:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Což je samozřejmě hloupost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2019 19:19 Reaguje na Slovan
Je mi líto, ale v Tatrách (Vysokých i Nízkých) jsou oblasti zcela bez lidských sídel podstatně rozsáhlejší než jakékoli takové oblasti v ČR a okolo nich je většinou jen řídké osídlení. V tomto ohledu je rozdíl mezi SR a ČR dost velký.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

4.8.2019 22:37 Reaguje na pavel peregrin
pavel peregrin Kavkazák se k hlídání stáda nemusí vůbec cvičit, má to v sobě. Je to hodně tvrdý pes, který se nebojí ničeho a rozhodně ho nelze nechat volně pohybovat na pastvině.Správně vedený, ne vycvičený, kavkazák se necvičí, je klidné a vyrovnané povahy. Do 5 let stáří je ochoten poslechnout i tehdy, když má na věc jiný názor, později se řídí spíše vlastní úvahou a majitele považuje za staršího kamaráda. To si ovšem musí zasloužit. Měl jsem ho. Taky mě hryzl, byl v právu, chtěl jsem ho odvést od ježka, kterého si sám chytil. Ne,ne, žádné násilí nebylo, hezky přátelsky jsem na něho mluvil, jak jsem ho vzal za obojek, že půjdeme domů, řádně mě rafl.Byl to nejlepší pes, jakého jsem kdy měl, ale už bych ho nechtěl. Dokud byl na vodítku, poslechl na slovo, jak se dostal sám ven, choval se zcela samostatně a domů se šlo za úplatek. Dokázal přelézt, ne přeskočit, přelézt, 2 m cihelnou zeď, má částečně zasunovací drápy. Nesmí se na něho zlostně křičet a trestat jen mírným potřepáním volné kůže za krkem.To stačí, ale po 5 letech věku se postupně stává nezávislým, měl jsem psa, fena je určitě tvárnější.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.8.2019 12:45 Reaguje na Josef Jakubů
Je to tak jak píšete a konečně někdo, kdo má na kavkazáka reálný pohled.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.8.2019 15:27 Reaguje na Josef Jakubů
Nedávno jsem potkal paní s (u nás vzácným) kavkazákem na vodítku a s náhubkem, jak daleko za městem svého "miláčka" venčila, spolu s vždy dobře naloženým retrívrem, který byl na volno a bez náhubku. Ptal jsem se, jestli ho pouští proběhnout, a ona že prý raději ne. A náhubek má proto, že kdyby se jí vzhledem ke své síle vysmekl, už by ho asi neodvolala. A i celkově je prý jeho chov náročný, ale právě proto jí to baví.

Takže knížecí rady městských teoretiků "pořiďte si kavkazáka" můžou vést k tomu, že vlka (když půjde kolem) jistě zažene, ale určitě také řádně vystraší svou agresí neznalé turisty do té míry, že budou volat policii. Tak jako paní s rodinkou, když ji samec nutrie (údajně obrovský potkan) "brání v projítí po cyklostezce". Přitom jen loudil pamlsek...
Odpovědět
Hu

Hunter

5.8.2019 16:57 Reaguje na Karel Zvářal
Z návratu vlků v Německu nejsou nadšeni ani němečtí pěší turisté :-), kteří obvykle mají sklon k oceňování přírody. Schwarzwaldverein, nejstarší turistický a horolezecký klub v Německu, vyzval v některých oblastech k vytvoření bezvlčích zón. Tvrdí, že zemědělci budou jinak nuceni zavést elektrické ploty nebo skončit s pastevectvím, což omezí turistické kouzlo regionů. „Pokud se pastva na venkově sníží, protože stále více zemědělců přestane pracovat, Černý les přijde o své kouzlo,“ uvedl ve zpravodaji Schwarzwaldverein Georg Keller. „atraktivita turistického regionu bude trpět ústupem zemědělství a zmizením zvířat a rostlin spojených s kulturní krajinou.“

http://www.timberwolfinformation.org/de-can-tourism-save-wolves-in-germany/
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.8.2019 18:06 Reaguje na Hunter
Ač ten výraz zachraňbrouk nemám rád (sám jsem zachraňpták-), tady je namístě. Díky POP víme, že lýkožrout je lesní inženýr, bobr je vodní inženýr, a vlk bude zjevně pastevecký inženýr. Což volně přeloženo znamená, že všechny ovce nevyhubí, neb by pošel hlady. Nechť toto mají chovatelé jako útěchu, protože vlk je nikdy na holičkách nenechá (umí počítat a není přece blbý!-))

A teď vážně. V článku pro "místo pro vlky i lidi" zazněly pádné argumenty, proč tu nechci nadvládu vlka chráněného na věčné časy a nikdy jinak. Vím z dokumentů, co dokáže s populací volně divokých zvířat. Zprostředkovaně o chovatelích, jaké nervy jim nájezdy vlků působí. A jak správně napsal MV, vždy dám přednost členité krajině utvářené pastvou, než opuštěné a zarostlé býlím či sukcesí po úspěšném tažení fanatických ekologistů.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

5.8.2019 23:23 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal: Kavkazáka ano, za pevným plotem, ale pozor, umí velmi dobře hrabat a šplhat. Mimo rajón si, aspoň ten můj, lidí nevšímal, horší když by ho napadl nějaký malý pes. Náročnost jeho chovu spočívá v čase. Nejlépe být celý den doma a pes mít všude přístup, pak nejsou do 5 let žádné potíže. Později pomaličku je svéhlavější a je lépe mít pevná vrata a kvalitní oplocení, neboť jak se někde hárá fena velkého psa, dokáže za ní vyšplhat po pletivu. Když jsme šli na špacír a mně se chytly na kalhoty kudlačky, semeník lopuchu, tak mně je sám od sebe zuby vytahoval. Nechat ho někde v pustině hlídat ovce, tak zdivočí a dřív než vlka, ten k němu nepůjde, kavkazák totiž po západu slunce párkrát hlasitě zaštěká, aby se vědělo, kdo je tady pánem, rozsápe nějakého cyklistu, bude ho chtít polapit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.8.2019 10:12 Reaguje na Josef Jakubů
Přesně popsané a doufám, že si to přečtou všichni ti, kteří znají pastevecké psy a konkrétně kavkaze pouze z nabídek chovatelských stanic a teoretických článků. Jen na okraj- můj známý kdysi procestoval sovětské republiky a konkrétně oblasti, kde kavkazáci střeží stáda a říkal, že takoví psi, co tam viděl, u nás nejsou. Klidně okolo 80-90 cm v kohoutku a váhy i přes 100 kg. V Rusku snad- nevím to přesně- na tyto psy musíte mít něco jako zbrojní pas a to celá rodina, kde se rozhodnou kavkazáka chovat. Tudíž prokázat způsobilost.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

6.8.2019 20:57 Reaguje na pavel peregrin
Kavkazák líná jednou ročně, na jaře a to v chuchvalcích, obírali jsme ho ručně, je to vlna a právě v SSSR, kde byl ještě dlouho po válce nedostatek dětského oblečení, z této vlny spřádali přízi a pletli děckám oblečky. Já jsem ji nechával vrabcům na hnízda. Ale čtu, že tady je to taky zavedené, nejen ze psů, ale i z koček. Dobře vedený Kavkazák by stojícímu člověku neměl ublížit, ale nedovolí mu odejít. Ženský jsou na tom o dost líp, než chlapi, pes to rozlišuje, těm by asi příliš neublížil,podobně dětem. Na Kavkaze, kde hlídá stáda, tam turisti nechodí, pokud tam jde místní lovec, tak toho on zná a nereaguje, lovec má navíc pušku. Ti psi přesně vědí, kdo tam chodí pravidelně, tedy tam patří a kdo je tam náhodou, to je vetřelec, dle toho reagují.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2019 21:01 Reaguje na Slovan
Ano, však také jsou permanentně konflikty mezi lidmi a strážci rezervací. A pokud se dravec ocitne mimo rezervaci, tak je buď oficiálně nebo neoficiálně zlikvidován.

Náklady na vlky by měli platit ti, kdo si jejich návrat přejí, nebo se na něm dokonce aktivně podílejí. Jednoduše proto, že by za svoje chování měli nést odpovědnost. A já osobně bych šel tak daleko, že bych po nich požadoval i odpovědnost trestní.

Protože v současnosti jsou introdukovatelé vlků jen parazitický póvl, který škodí většině společnosti (ty dotace na ploty a psy atd. jdou i z kapes těch, co tu žádné vlky nechtějí), aniž by za to, co napáchal nesl sebemenší odpovědnost.
Když váš pes někoho pokouše, tak platíte jak mourovatej a v některých případech jdete i sedět. Opravdu nevím, proč by tohle nemělo platit i pro vlky a ty, co je zavádějí do naší přírody.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.7.2019 06:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Jediný parazitický (škodný) póvl mi právě odpověděl. Už se běž léčit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2019 07:53 Reaguje na Slovan
Takže vy děláte chovem vlků lidem hospodářské škody a ti, kdo po vás chtějí, abyste je uhradil ze svého, "by se měli léčit". A pak se nedivte, že narůstají preference pro "režim tvrdé ruky", který by se s takovými jako vy, nijak nemazlil.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.7.2019 12:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Jaké škody způsobí vlk a jaké černá a spárkatá zvěř, kterou primárně vlk loví (ano primárně to je jejich kořist což dokazuje nespočet výzkumů v zahraničí a u nás podrobná analýza probíhá)? Vlk způsobil loni škody za asi 1,5 milionu. U černé a spárkaté se škoda odhaduje na 7 miliard! Jenže to bys, Šimůnku, musel použít mozek ;) Té poslední větě se nejde nic jiného než smát při vědomí, že tvoji komouši budou rádi když přelezou 5% - ty tvrdá ruko :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2019 15:37 Reaguje na Slovan
Jenže vlk dá vždy přednost snadné kořisti, kterou ovce a domácí zvířata bezpochyby jsou. U černé zvěře se jedná maximálně o odlovení pár kusů selat nebo lončáků, na dospělou bachyni nebo kance si netroufne. Každá šelma dá z důvodu vlastní bezpečnosti přednost snadné kořisti, riskovat zranění bude maximálně samice při akutním nedostatku potravy .Vlci na nějaké dramatické snížení stavu černé zvěře mají a budou mít pramalý vliv, za to škody na hospodářských zvířatech budou strmě vzrůstat s tím, jak budou vzrůstat počty vlků.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.7.2019 16:35 Reaguje na pavel peregrin
A proto je v trusu kolem 99% potravy z divokých zvířat jako srnci nebo prasata. Tolik k tomu, jak dávají přednost snadné kořisti, respektive chované, protože pro vlka je snadné sousto slabý kus - a že jich v našich lesích je.
https://www.navratvlku.cz/o-vlkovi-potrava-a-zpusob-lovu/

Pro 50 vlků jsou ty statisíce spárkaté příliš velké sousto na regulaci a navrácení k přirozeným stavům. Co tam máte dál?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.8.2019 07:06 Reaguje na Slovan
Přirozená potrava v trusu je tam, kde nejsou ovce a jiná snadno dosažitelná kořist. To je snad jasné.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2019 07:17 Reaguje na Slovan
Nemůžete srovnávat údaje z lokalit, kde nejsou hospodářská zvířata, s poměry u nás.
Kde jsou k dispozici hospodářská zvířata na pastvě, tak tam vlci na zvěř útočit nebudou, maximálně se nakrmí zdechlinou nějakého nedohledaného postřeleného kusu.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.8.2019 12:42 Reaguje na Jan Šimůnek
V Německu nejsou hospodářská zvířata? Odkdy?
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2019 19:21 Reaguje na Slovan
A jsou data na ty studie z Německa? Ochránci vlků většinou vyzobávají údaje z Aljašky, severu Kanady, Skalistých hor a podobných lokalit. A "zapomínají" tento fakt uvést.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.8.2019 19:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Německé zkušenosti se jistě budou hodit, já bych ale nepouštěl se zřetele jiné zprávy, např. ze země sídla IUCN. Ono to u nás nejspíš dopadne "tak něco mezi".

https://zpravy.tiscali.cz/tanec-s-vlky-po-svycarsku-masovy-vrah-je-stale-na-uteku-303162
Odpovědět
Hu

Hunter

5.8.2019 10:14 Reaguje na Slovan
Abychom byli objektivní, je třeba zmínit mimo jiné taky třeba publikovanou studii (ta se vlkozastáncům nehodí moc do krámu, takže její výsledky cudně zamlčují a dělají že neexistuje), kde hospodářská zvířata představovala cca 90% složení potravy vlka (To Eat or Not To Eat? The Diet of the Endangered Iberian Wolf (Canis lupus signatus) in a Human-Dominated Landscape in Central Portugal). Samozřejmě proto, že v oblasti nebyla zvěř a vlci budou lovit to, co je dostupné, takže ovce, kozy, skot, bližší viz odkaz na publikovanou studii.
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0129379
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2019 20:53 Reaguje na Slovan
Jenže všude, kde to jde, se lidé snaží a vždy snažili škodlivá zvířata vyhubit. A jejich vyhubení jednoznačně znamenalo prosperitu, protože práce a prostředky, které bylo nutno vynaložit na boj se škodnou, mohly být vynaloženy na věci, přinášející užitek.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.7.2019 15:24 Reaguje na Slovan
Proč se nebavíte o severní části naší země pane Slovan? Že by ta extrémní plachost vlka v našich podmínkách se tak nějak vytrácela? Chcete dát vlkům prostředí kde mohou svobodně žít pane Slovan??? Jak to chcete udělat??? Vystěhovat Sudety??? Strašně se mi líbí jak někteří v naší krajině ( zalidněnost 134 obyvatel na km2, chtějí vytvářet divočinu která by vyhovovala šelmám, a neustále ČR porovnávají se zeměmi s trvalým výskytem vlka.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.7.2019 17:05 Reaguje na Jarek Schindler
Protože z té části země pocházím, stále napůl bydlím a pravidelně do těch lesů, kde je největší výskyt vlka u nás chodím? V Indii s hustotou zalidnění 402 ob./km2 žije přes 3000 tygrů, kolem 650 lvů, přes 500 irbisů, většina z dnes žijících medvědů pyskatých (celkově jich je v Indii a Srí Lance přes 20 000), 12 - 14 000 levhartů indických, kolem 3 500 vlků, nevim kolik hyen atd. A ano, i v té chudé a přelidněné Indii mají místa, kde mohou nejen tato zvířata žít. Tak mi promiňte, že mi přijde úsměvné, že tady někteří šílí z 50 vlků a 100 rysů, které ani v životě neuvidíte. A ano, myslím si, že si jich naše země může dovolit mnohonásobně víc.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.8.2019 00:21 Reaguje na Slovan
Otázka byla spíš míněna na tu, jak jste napsal, pro vlka typickou extrémní plachost, která se ale v tom vašem kraji z těch vlků nějak vytrácí. Indie jako příklad??? To opravdu myslíte vážně??? Víc než polovina tamní populace žije v nížinách Indu a Gangy.Naopak většinou liduprázdné bývalé lovecké revíry rádžu atd. byly vyhlášeny jako národní parky, nyní většinou na seznamu UNESCO. NP Jima Corbetta - 1300 km2 Surdarbans ( Indie i Bangladéš- přes 10 tisic km2. Gírský les (lev) -1400 km2 a desítky dalších. Kde tam máte těch 402 ob. na km2? U nás snad něco podobného najdete?? Nemáme dokonce ani nic podobného Karpatům, Apeninám, atd. V té chudé a přelidněné Indii je ročně zabito šelmami a slony přes tisíc lidí. V každém případě mě ale zajímá jaké vhodné podmínky pro vlky se u nás mají vytvářet a co vůbec ty vhodné podmínky jsou?
Odpovědět
Sl

Slovan

1.8.2019 13:18 Reaguje na Jarek Schindler
Vážně? To je zajímavé, už jich je celkem dost podle mapky a nikdy nikoho nenapadli a když už je někdo viděl, tak hodně rychle utekli.

A ta druhá polovina žije kde? Vy jste tu napsal cosi o hustotě zalidnění a že v takto hustě zalidněné krajině nelze vytvořit místo pro divočinu. V Indii je ta hustota 4x vyšší a přesto mají skoro 73 000 km2 (2,2% plochy země) území určených jako "tygří rezervace". A toto území stále zvyšují. A ano, NP Šumava s Bavorským lesem mají nějakým 922 km2. Bíé Karpaty, které sousedí se slovenskou částí i Beskydy zde máme také. NP Mudumalai má nějakých 320 km2 a žije tam kolem 90 tygrů a dalších x jiných šelem. A zrovna v regionu, kde žije přes 550ob./km2. Takže zrovna Indie nám ukazuje, že to jde - jen se musí chtít. A to i přesto, že ani tam to ani zdaleka ideální není. Dalším příkladem může být třeba Rwanda.

Nevíte co vlk ke svému životu potřebuje? Ty vhodné podmínky zde již evidentně máme když se mu zde začíná dařit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.8.2019 14:37 Reaguje na Slovan
Tak tedy ještě jednou a trochu jinak. Kolik lidí žije nebo jaká je hustota lidské populace v těch Indických národních parcích. Odpovím za vás . Nula a nulová. I návštěva jednotlivých parků je možná pouze v určitou část roku, s průvodcem po určených stezkách a pouze autem nebo na slonu. Ano chráněná území neustále rozšiřují. Rozšiřují nárazníkové zóny, protože narůstá počet střetů lidí se zvěří mimo chráněná území. Ten NP Mudamalai také není od vás zrovna dobrým příkladem. Nějak jste zapomněl uvést, že to není jen 320 km2 ale, že spolu s dalšími sousedícími NP tvoří v jižní Indii největší souvislý komplex divočiny o rozloze 2183 km2. Trochu rozdíl,ne? Ještě otázka. Opravdu chcete tvrdit, že v tom vámi uváděném NP žije 176 tisíc lidí?( 320km2 x 550 osob/km2).Jinak netvrdím, že u nás vlci zatím někoho napadli. Jen , co jsem slyšel, tak ta setkání jsou na tak plaché zvíře celkem častá a rozhodně při setkání s člověkem nijak rychle neutíkají.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.8.2019 19:45 Reaguje na Jarek Schindler
Oficiálně v těch parcích žádné vesnice a tedy ani lidé nejsou (protože je vláda přestěhovává pokud na území určené k ochraně žijí), to máte pravdu. Což ovšem neznamená, že v okolí lidé nejsou a že se tedy nedostanou do kontaktu se zvířaty. Ale že by se parky mohly navštěvovat jen v určité období? Odkaz na nějaký zdroj, kde by se podobná informace uváděla? Osobně si myslím, že si tam každý může jít jak chce - ale na vlastní nebezpečí zatímco ve vámi uváděných možnostech je zaručena bezpečnost.

Ano, zase máte pravdu! NP Mudamalai je skutečně součástí komplexu 3 parků, které dohromady mají přes 2000 km2. Pak ste ale měl i uvést, že tygrů není kolem 90, ale nějakých 310-315. Na druhou stranu sem opravdu netvdil, že v NP Mudamalai je hustota zalidnění 550/km2. Park samotný je oficiálně bez lidí, ale region, kde je umístěn má skutečně takto velkou hustotu obyvatel na km2. Koneckonců je to jen reakce na vaše tvrzení, že v naší hustě zalidněné krajině (134/km2) chce někdo vytvářet krajinu, která bude vyhovovat šelmám.

"co jsem tak slyšel" - takže jedna baba povídala? Notááák.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.8.2019 20:12 Reaguje na Slovan
Mám takový dojem, že diskuze se už dostala do naprosto nepatřičné roviny. Věc je úplně prostá- nepopiratelným faktem je, že v Indii tygři zabíjejí. Jestli se s tím Indové naučili žít, je jejich věc. Ale pokud u nás dojde jen k jedinému prokazatelnému vlčímu útoku na člověka, veřejné mínění obrátí o 360 stupňů, jak to tady už p.Šimůnek psal. Takže je zbytečné vypočítávat, co by kdyby. Evropané jsou mentálně úplně jinde a hotovo tečka.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2019 07:32 Reaguje na pavel peregrin
Ne o 360, ale o 180 :-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.8.2019 22:37 Reaguje na Slovan
Reakce na mé tvrzení pane Slovan? Nenapsal jste výše náhodou tohle,,,,,,,
Bojí se, protože přírodě nerozumí a tak ji chtějí zničit místo toho, aby přírodě a těm zvířatům dali prostředí kde mohou svobodně žít ………No a já se vás pouze zeptal¸…. Chcete dát vlkům prostředí kde mohou svobodně žít pane Slovan??? Jak to chcete udělat??? Vystěhovat Sudety??? …….. atd. Ano, nějak nás nejde srovnávat s Indii . Naopak ta Indie je výborným příkladem střetu divočiny s civilizací a všech problému, který ten střet přináší.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.8.2019 09:59 Reaguje na Slovan
Ano, jenže to by znamenalo některé regiony násilně vyklidit (jako se vyklízí prostor pro povrchové doly, např.) a vytvořit tím "lebensraum" pro vlky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2019 20:50 Reaguje na Slovan
Pak dojde k jedinému případu, kdy vlci někoho napadnou a poraní (a nedejbůj zabijí, a nedejbůh ještě jednou a bude to děcko) a nálada veřejnosti se otočí o 180 stupňů.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.7.2019 15:09 Reaguje na Slovan
Pomáhat lesu a krajině??? Proboha čím? Útoky na domácí zvířata? On si někdo opravdu myslí, že smečky vlků budou lovit v řepce či kukuřici.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

6.8.2019 00:12 Reaguje na Jarek Schindler
Kdyby těch vlků byl dostatečný počet a lidi by je nestříleli, nevidím žádný důvod, proč by si nezalovili v kukuřici. Řepka je moc hustá, tam ne. Oni se drží dál od lidí ze strachu, ale ten by je postupně přešel. Vlk je velmi inteligentní tvor, stejně jako např. divoké prase. Ty taky chodí lidem až k baráku. Ovšem snižovat stavy divočáků chovem vlků mně připomíná úsloví: Vyháněti čerta ďáblem. Pro udržení žádoucího vlčího respektu před člověkem je zapotřebí tu a tam nějakého zlotřilého vlčka odprásknout. Zlotřilý je ten, který pohrdne divočinou a dá se cestou menšího odporu, t.j. napadne ovce v ohradě.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.8.2019 10:20 Reaguje na Josef Jakubů
Co nebo spíš kolik je ten dostatečný počet? Kdo vlky spočítá a určí, že počet je dostatečný? Chcete, jak píšete kdyby je lidé nestříleli a nebo u nich udržet ten váš žádoucí respekt? Trochu si odporujete. Napsal jste pane Jakubů, že je strach z lidí postupně přejde. Myslíte, že to bude dobře?
Odpovědět

9.8.2019 16:44 Reaguje na Jarek Schindler
Asi jsem se nevyjádřil přesně. Chtěl jsem říct, že vlci by časem zaplnili krajinu, pokud by je lidé nestříleli, přestali by se jich postupně obávat a klidně by lovili i v kukuřici. Nebo u někoho na dvoře. Dostatečným počtem mám na mysli tolik, že rovnoměrně vyplní celou krajinu. Včetně příměstských lesoparků. Zda by to bylo dobře ? Já ve vlcích spásu nevidím, navíc při větším rozšíření by docházelo ke křížení se psy a kříženci mají před člověkem snížený respekt. Takže nějaké vlky ano, ovšem ty, kteří dávají přednost ovcím, odstřelit. Ono by padlých moc nebylo, vlk je vysoce inteligentní zvíře a velmi brzo pochopí, kam se může a kam ne.
Odpovědět
ig

30.7.2019 15:13
Nebylo by lepší místo vlků vysadit pumu americkou? V našem podnebí by měla bez potíží přežít a nehrozí, že by si ji někdo spletl se psem nebo že by se s ním dokonce křížila. A sám mám taky radši kočky než psy :-)
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

5.8.2019 23:50 Reaguje na
Jsem rozhodně proti, můj kocour by si pumu, jak ho znám, velmi ochotně spletl se sousedovic kočkou a nechci se dožít následků.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.7.2019 17:57
Asi vlk tak plaché zvíře nebude,když odborníci nabízejí při setkání s ním tyto rady :

1) Pokud vidíte vlka dříve, než vás uvidí, tiše odejděte. Buďte ostražití. Pamatujte: tam, kde je jeden vlk, je pravděpodobně více vlků. Vlci někdy putují sami, ale téměř vždy loví ve smečkách.

2) Couvejte zpátky pomalu, pokud vás vlk vidí. Vždy udržujte oční kontakt a nikdy se neotáčejte zády. Pokud se pokusíte utéct, zkuste udržet vlky před sebou. Pokud se vlci dostanou za vaše záda , mohou vás napadnout . Pomalu couvejte zpět a přitom mějte smečku na očích .

3) Nikdy neutíkejte, v mysli vlka se stáváte lovnou kořistí.
Zhluboka dýchejte a snažte se zůstat v klidu. Vlci cítí váš strach. Pokud panikaříte ztratíte schopnost bojovat za záchranu svého života.
Pokud vlk útočí, odrazte ho holí kameny, sprejem, nebo jakoukoli zbraní, kterou máte.
Najděte snadno obhajitelnou pozici: postavte se zády ke stromu nebo k velké skále. Nedopusťte , aby se vlci dostali za vás.

4) I pokud k napadení nedošlo, stále zůstávejte ve střehu. Vlci často útok opakují , a to i v relativně klidném prostředí
Pokud je vás více nikdy se nerozdělujte. Vlk si vybírá ty nejzranitelnější.

5) Cílem vlků je najít nejslabší článek ve skupinách kořisti. Dívají se na vás všechny jako na kořist. Nejpravděpodobněji budou zaměřeny na děti, protože jsou nejmenší a nejslabší. Když vlci útočí na lidi, napadají v naprosté většině případů děti .

Tyhle rady pocházejí z USA , povětšinou z Aljašky.
To je bezva, ale hustota osídlení tam je 0,5 obyvatele na km2.
V ČR je to 134 obyvatele/km2.

Odpovědět
Hu

Hunter

30.7.2019 18:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
A to je ta lepší varianta, úřady v USA tu laickou veřejnost aspoň varují 😀(boji se případných soudních sporu). Obecně v zemích s běžným výskytem velkých predátorů je to standart, všichni vědí o co jde.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2019 21:05 Reaguje na Hunter
Jó, kdyby naše soudy jako ty americké poslaly po každém útoku vlků pár anyrů a slovanů do basy a ždímaly z nich pokuty v milionech euro, tak by většina z nich po prvním průšvihu obrátila o sto osmdesát stupňů.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.7.2019 19:05
Chtěl bych požádat všechny diskutující, abychom nesklouzli do osobní roviny a osočování.

Leitmotivem diskuze je přece otázka zda má vlk vůbec místo v naší krajině.
Pokud ano, tak za jakých podmínek ?

Problémem je přece to, že naše společnost teprve začala tuto otázku zkoumat.
Nemůžeme slepě aplikovat extrémní řešení- nechat vlka ať si dělá co chce.
Nemůžeme ale aplikovat 0vé řešení -šelmu fyzicky zlikvidovat.

Je zřejmé že řešení leží mezi těmito krajními hranicemi a úkolem exekutivy,správních orgánů, soudů i dotčené veřejnosti a postižených farmářů je společně formulovat práva a povinnosti státu, farmářů i veřejnosti a dojít k jejich průniku, který bude označen za veřejný zájem na ochraně této kontroverzní šelmy a stanoví podmínky řešení. Včetně možnosti regulace vlčí populace.
To by se také mělo promítnout do znění Programu péče o vlky.

Proto vzbuzuje mé obavy fakt , že tento tvořený základní dokument je svěřen prozatím do péče sympatizantů s vlky pod gescí AOPK +MŽP neboť by se mělo jednat o vyvážený dokument přijatý na základě konsensu zúčastněných stran.
Nebude to jednoduché, ale je to možné a tento postup je nejblíže k tomu, co označujeme jako spravedlivé řešení.


Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2019 07:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je mi velice líto, nulové řešení je jedině možné a jediné přijatelné.
V reálu se čeká ne nějaký průšvih typu vlci přepadnou a zadáví nějaké děti. Pak lidi vezmou na Anyry a Slovany vidle a AOPK dopadne jak novoměstští radní před 600 lety. Což taky není řešení, ale tihle lidé by alespoň nemohli blábolit, jak moc tu občané vlky chtějí. A dotyční jsou, bohužel, příliš intelektuálně omezení a ideologicky zaťatí na to, aby jim to došlo a včas zařadili zpátečku.
A průběžně poroste podpora stran s "antiekologickým" programem, hrozící likvidací toho mála užitečného, co z ekologie je (viz Bolsanaro v Brazílii).

Druhou věcí je, že o žádný "návrat vlka" ve skutečnosti nejde. To, co se nám sem tihle lidé snaží nacpat, jsou psi s přimíšením vlčí krve (mnohdy velmi malým), jak bylo zmíněno o pár diskusních příspěvků výš. Jejich ochranářská a ekologická (ve smyslu ekologie jako vědy a ne totalitní ideologie) hodnota je tudíž prakticky nulová.
Odpovědět
Hu

Hunter

2.8.2019 11:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak AOPK by si mohla ještě vyžádat názor hajzlbáby z podchodu v metru na Můstku na Václaváku nebo názor hlídače parkoviště někde u Baumaxu. Ale hlavně ne Svazu chovatelů ovcí a koz, ASZ, ČMMJ, AK, MZe a dalších subjektů, kterých se uvedená problematika nějak dotkne, protože jejich stanoviska asi nebudou politicky korektní a žádoucí. Obecně, tzv. plány péče jsou jednostranné dokumenty, zaměřené na potvrzení zcela nesmyslné tzv. absolutní ochrany druhu. Koneckonců, jak to funguje, jsme už měli možnost vidět v případě kormorána (kdy ani likvidace komerčních rybářských provozů v rámci EU nevedla ke změně přístupu, o škodách na volných vodách nemluvě), nebo v případě tzv. plánu péče o vydru, kdy škody dosahující neuvěřitelných částek jsou neustále bagatelizovány atd. Těžko tedy očekávat, že to v tomto případě bude jinak.
Odpovědět

Lenka Č.

5.8.2019 14:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Myslím, že jste si sám odpověděl - není možné nulové řešení - vlk už k nám brousí a nelze ho zcela zlikvidovat, ale nelze mu dovolit, aby se tu přemnožil.
Tedy vlk ano, regulace ano. Nejsem odborník, tudíž nejsem schopná tyto podmínky stanovit.

Riziko konfliktu je zde vždy a je třeba s ním počítat - ale popravdě, více problémů, zranění a úmrtí způsobí člověku (ať už úmyslně či neúmyslně) člověk, než zvíře.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.8.2019 10:03 Reaguje na Lenka Č.
Nulové řešení je jedině správné, prostě co k nám přijde přes hranici (a zejména z ekologického Německa) odprásknout na místě.

A úvaha na téma kolik lidí zahyne při dopravních nehodách nebo při konfliktech s jinými lidmi není nic jiného než oprášení onoho "slavného" výroku: "A u vás zase bijou černochy".
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.8.2019 18:50
Protože se řada přispěvatelů, vlčích sympatizantů, aktivně dožadovala důkazu o smrtelném útoku vlka v Evropě z dnešní doby , dal jsem si tu práci .

V r. 2012 roztrhala vlčí smečka ošetřovatelku (30 let), a to přímo ve švédské zoologické zahradě v Kolmårdenu, střední Švédsko.
Incident byl teprve po dvou letech soudně projednáván, rozsudek padl až
v r. 2018.
Soud rozhodl takto, rodina dostane 1 mil. SEK odškodnění, bývalý ředitel ZOO podmínku za zanedbání bezpečnosti na pracovišti, čtyři vlci budou po 6 letech !!! utraceni.
Oběť byla považována za jednoho z nejlepších znalců vlků v ZOO, smečku znala od mláďat po dospělé a považovala je za socializované, aby se mohli stýkat s lidmi, zaměstnanci i návštěvníky, a to v rámci projektu "Blízký kontakt s vlkem" jehož účelem bylo od šířit "skutečné" znalosti o vlku , který měl špatnou pověst zvířete nenáviděného po staletí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.8.2019 20:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Člověka, a to nejen malé děti, ale i dospělého, dokáže zabít smečka kojotů. Takových útoků je v Americe zdokumentováno ne zrovna málo. Přitom kojot je asi poloviční hmotnosti než vlk, přesto si na člověka troufne. O útocích grizzlyjů, černých medvědů a pum nemá cenu psát, je o nich důkazů spoustu. Takže za mě vlky ano, ale pod přísnou početní kontrolou! Jak se to vymkne, pak už pozdě honit Bycha.

https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/182847-kojoti-pokousali-kanadskou-pisnickarku-utok-neprezila.html
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.8.2019 20:40 Reaguje na Karel Zvářal
Co si dovolí jeden k dospělému muži... a představte si děti nebo ženu a smečku kojotů... ty žvásty o neútočení a neškodnosti jsou opravdu zcela mimo mísu.

https://cz.sputniknews.com/videoklub/201801266665318-kojot-utok-muz/
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.8.2019 21:16 Reaguje na Karel Zvářal
Ta situace s "plachým vlkem" asi nebude tak růžová, jak se nám tady snaží někteří namluvit.
Ve Švédsku dokonce začali prodávat ochranné vesty pro psy proti napadení.
Technický popis: Tato bezpečnostní vesta chrání vašeho nejlepšího loveckého kamaráda před útokem aniž by to ovlivnilo schopnost psa pohybovat se.
Chrání také přední část a krk.
Ochranná vesta je jasně viditelná se silnými barvami a reflexní vrstvou.
2 vrstvy kevlaru od Dupont ™ varianty XP-103.
Jedna vrstva Dynafeltu.
Nepromokavá
Cena : 3495 SEK cca 8500 CZK.

Nekup to !
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.8.2019 09:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kdo četl Švýcarského Robinsona a knížky s blízkou tématikou ví, že podobná výbava psů se dělala už v předminulém století (minimálně). Tehdy šli ovšem dál a do té ochrany vsazovali hroty, buď hřebíky nebo trny, které poranily zvíře, snažící se psa kousnout.
Odpovědět
ČM

Čech M.

5.8.2019 17:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak Vy by jste chtěl, aby se ten Vlk nechal bez boje zakousnout od loveckého psa?! A když ne, tak to znamená, že je to divoká bestie! :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.8.2019 13:01 Reaguje na Čech M.
Stačilo by, kdyby na něj neútočil.
Odpovědět
Hu

Hunter

5.8.2019 11:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Podobný případ se stal i v roce 1996 v Kanadě (Haliburton Forest & Wildlife Reserve), 18. dubna. Patricia Wyman vystudovala biologii na University of Guelph, v centru pracovala již během studií. Vlci jí zabili hned třetí den. Den předtím se svěřila snoubenci s podezřením na chování alfa samce vlčí smečky ve výběhu. Při vyprošťování těla vlci vykazovali chování odpovídající obraně potravy. Z těla mladé ženy byl stržen veškerý oděv, měla mnohačetná poranění a svalovina z končetin byla částečně zkonzumována.
Děvče evidentně bláhově uvěřilo mantře zachraňbrouků "Když budete hodní na velké predátory, budou oni hodní na vás".

https://web.archive.org/web/20080322230933/http://www.wolfpark.org/Articles/Wyman.html
Odpovědět
ČM

Čech M.

5.8.2019 17:09 Reaguje na Hunter
Nevím, kdo je to zachraňbrouk, ale nikdo , kdo se o přírodu a ekosystémy zajímá, nikdy nemohl říct, že Vlk je hodný. Příroda ani takový pojem nezná.
Každý rok jen u nás zastřelí myslivci několik lidí, většinou své kolegy. Statisticky je tedy nekonečně větší šance, že mě zabije v lese myslivec, než Vlk.
https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kronika/myslivec-zastrelil-muze.A130805_090638_brno-zpravy_lva/diskuse

Není u nás znám případ zabití člověka vlkem.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

5.8.2019 19:04 Reaguje na Čech M.
Zachrańbrouci jsou ti,kteří prosazují některý,často mediálně zajímavý druh bez ohledu,co to přinese ekosystému jako celku nebo hledají jednoduché řešení které je v naší krajině nesmyslem- vlci a ochrana hospodářských zvířat pasteveckými psy . Příkladů škod, které způsobily zachrańbrouci je více než dost.Dovoz a vysazování bobrů z Polska a Litvy,krach slibně se rozvíjejícího projektu na návrat lososa a tím vyhození pár desítek milionů,bránění zařazení norka amerického mezi lovnou zvěř s odůvodněním,že by si ho myslivci pletli s vydrou.Ochrana kormorána a vydry kdy nebylo dodrženo základní pravidlo-pokud´ chci mít prosperující populaci vrcholového predátora tak se zároveń musím postarat,aby měly prosperující populace druhy které mu slouží za potravu.Nedodržení tohoto pravidla vedlo k vyhubení některých lokálních, geneticky odlišných populací ryb,přirovnal by jsem to k vyhubení nosorožce severního bílého ale provedené na našem území,na našich druzích zachrańbrouky. Dále to vedlo k snížení a často vyhubení obojživelníků na rozsáhlých územích v podhůří a horách,důsledkem toho je přemnožení klíšt´at a zachrańbrouci mají na svědomí desítky lidí se zničeným zdravím.Dále zachrańbrouci podporovali a prosazovali ochranu chovatelských zařízení proti vydrám a td. elektrickými ohradníky i když obojživelníci na el. proud reagují jinak než savci a tím podpořili další genocidu obojživelníků.kdy jich na těchto ohradnících skončily vysušeni stovky tisíc.Dalo by se pokračovat neřešením problému s Morčákem a nyní s Vlkem a td. Petrův Zdar
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.8.2019 19:23 Reaguje na Jan Knap
To jste popsal mistrně.
Odpovědět

5.8.2019 23:52 Reaguje na Jan Knap
Původní druh, ať už cíleně vysazen, nebo přicházející po svých, nemůže ekosystému nic než pomoci, v žádném případě ne uškodit. To můžou jen nepůvodní druhy a ty tady vysazují jen někteří chovatelé zvěře, mimo jiné v minulosti i rybáři. Kolik ti mají na svědomí obojživelníků díky tomuto a také díky zarybnění kdejaké větší louže, o tom jste se nezmínil.
Samozřejmě příroda je narušena, už nebude nikdy jako dřív a tak na většině území musí zasáhnout člověk a lovit tam , kde chybí predátoři, protože ti se jinak loví i navzájem a tím se také redukují.
Odpovědět
ČM

Čech M.

6.8.2019 00:15 Reaguje na
přihlášen
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

6.8.2019 00:41 Reaguje na
Sice nemám ve zvyku reagovat na anonymy ale pro jednou. Pokud´ by u nás byla původní krajina,tak máte pravdu ale ta u nás není.U nás je kulturní krajina,kterou si člověk upravoval pro svou potřebu a v této krajině znovu vysazený původní druh bez přiměřené regulace je schopen rozvrátit ekosystémy,vyhubit jiné druhy a působit destruktivně.To že nemůže ekosystémům uškodit je blábol zachrańbrouků.A nevím o tom,že by byli schopni rybáři nebo chovatelé zvěře vyhubit obojživelníky nebo jiné druhy na rozsáhlém území jako se to povedlo zachrańbroukům a vydrám. Zrovna tak je pravda,že kde zmizí obojživelníci,tak se přemnoží klíšt´ata.Ryby žerou pulce zcela vyjímečně a spíše náhodou.Znám sádky s rybníčky,kde se intenzivně choval pstruh duhový a siven a přesto tam bylo tolik pulců,že ucpávali síta.Na klíště člověk nenarazil.Potom tam zachrańbrouci vysadili vydry.V součastnosti tam pulce ani žábu nenajdete ale klíšt´at a slimáků spousty.Chtělo by to vyrazit z kanceláří a paneláků do přírody a trochu koukat kolem sebe.Petrův Zdar
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

6.8.2019 00:41 Reaguje na
Sice nemám ve zvyku reagovat na anonymy ale pro jednou. Pokud´ by u nás byla původní krajina,tak máte pravdu ale ta u nás není.U nás je kulturní krajina,kterou si člověk upravoval pro svou potřebu a v této krajině znovu vysazený původní druh bez přiměřené regulace je schopen rozvrátit ekosystémy,vyhubit jiné druhy a působit destruktivně.To že nemůže ekosystémům uškodit je blábol zachrańbrouků.A nevím o tom,že by byli schopni rybáři nebo chovatelé zvěře vyhubit obojživelníky nebo jiné druhy na rozsáhlém území jako se to povedlo zachrańbroukům a vydrám. Zrovna tak je pravda,že kde zmizí obojživelníci,tak se přemnoží klíšt´ata.Ryby žerou pulce zcela vyjímečně a spíše náhodou.Znám sádky s rybníčky,kde se intenzivně choval pstruh duhový a siven a přesto tam bylo tolik pulců,že ucpávali síta.Na klíště člověk nenarazil.Potom tam zachrańbrouci vysadili vydry.V součastnosti tam pulce ani žábu nenajdete ale klíšt´at a slimáků spousty.Chtělo by to vyrazit z kanceláří a paneláků do přírody a trochu koukat kolem sebe.Petrův Zdar
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.8.2019 10:05 Reaguje na
Jenže vlk už u nás "původní druh" není, protože biotopy, ve kterých bezkonfliktně vegetoval, zanikly ještě před jeho vyhubením a není nejmenší šance, že by byly obnoveny. Proto se i on chová v podstatě jako "invazívní druh".
Odpovědět
ČM

Čech M.

5.8.2019 16:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
To se povedlo. Chtěli důkaz a Vy jim sem hodíte incident ze ZOO. Dokážete vůbec rozeznat rozdíl u zvířat z chovů od těch z přírody? Víte kolik bylo v USA za posledních 30 let zabito lidí psy? 450 a dalších 3000 těžce zraněno. V Evropě to bude nejspíš dvojnásobek tzn. že mnohem větší (nesrovnatelně) šanci máte, že Vás zabije sousedův pitbul, než vlk v lese. To chcete vylikvidovat všechny psy, které někdo pustí na volno? Dávalo by to větší smysl pro bezpečnost lidí. Ale Vám o bezpečnost lidí nejde, jde Vám o něco jiného, tak to přiznejte.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.8.2019 17:37 Reaguje na Čech M.
Nemusíte se hned rozčilovat. Když jsem tady uvedl odkaz na Wikipedii - každý měsíc řada napadení člověka vlkem vč. smrtelných útoků, sympatizant vlků tam hned umístil fake a tím "dokázal" nedůvěryhodnost zdroje.
Když uvedu konkrétní případ smrtelného útoku smečky na člověka, jsem uveden na pravou míru tím, že se jedná o "incident" ze ZOO.
Když jeden z přispěvatelů přihodí druhý smrtelný útok ,nikoli ze ZOO, (Wolf Park, USA) ,argumentujete tím,že ročně se postřílí více myslivců mezi sebou.
Stejně účelově dodám, že zemřelo na silnicích v ČR r. 2017 / 502 osob , a proto je nutno auta zakázat.

O tom přece diskuze nebyla. Stěžejní otázka zní, zda vlk do dnešní krajiny patří a pokud ano, tak za jakých podmínek.
Takže se držme tématu a nikoli emocí.
Odpovědět
ČM

Čech M.

6.8.2019 00:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Protože článek, ale hlavně diskuze pod ním se vine v duchu- Vlk ohrožuje lidi a ovce, proto musí pryč.
Ve skutečnosti většině diskutujícím ( myslivcům) nejde o lidi a už vůbec ne o ovce (těch zemře víc při přepravě na jatka), ale o to, že "jim" po lese pobíhá škodná a žere jim jejich maso z pečlivě přemnožených chovů, které tady působí daleko větší škody, než všichni vlci v Evropě dohromady. A místo , aby se starali o tohle, tak tady radši šíří paniku o marginálním problému.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.8.2019 15:30 Reaguje na Čech M.
Možná pro vás je to marginální,tedy okrajový problém.
Záleží na úhlu pohledu. Nedávno jsem mluvil s farmářem,kterému vlci strhli šest-sedm ovcí. Dotyčný nehořekoval nad nimi, ale nad dalšími 50ti, které musel nechat utratit.
Ptáte se proč ? Ovce byly v těžkém stresu a přestaly dojit, došlo k zanícení mléčných žláz. A tak pomohla pouze jatka, stav potvrdila odborná veterinární zpráva.

Vezmu-li pouze 1500 Kč/kus, jsme na 57x1500= 86 tis.Kč.
A to je pouze ztráta "materiálu". Kde jsou ostatní náklady a jak by vypadal účet ,nedej bože, pokud by se jednalo o plemenné stádo.
Knížecí rady - pořiďte si ovčácké psy, vybudujte ohradníky a elektrické ohrady, odhaduji s ohledem na cca 200-300 ovcí na 1 mil.Kč. A kdo bude hradit provoz a údržbu těchto zařízení/rok ? Farmář ? Nebo mu nasype MŽP+ AOPK?
Nebo je ve veřejném zájmu nechat farmáře zbankrotovat a poslat je s rodinou na pracák a sociálku?
A zanedbanou krajinu v pohraničí bude udržovat vlčí populace s úředníky a aktivisty ?

Nestavím se nesmiřitelně proti návratu vlků na naše území. Jsem však nemile překvapen bezbřehou naivitou AOPK a některých aktivistů blouznících o koexistenci vlka a člověka v kulturní krajině počátku 21. století.
To už není chybný názor, to je diagnóza.
To je doslova obdoba zmaterializované chiméry alchymistů blouznících o elixíru života anebo romantické snaze vynálezců sestrojit perpetum mobile.
Ostatně není se co divit, nedávno jsem četl článek velmistra vlků,jistého M.K. z Brna, který farmaření s ovcemi nazval "byznysem" .
Bylo mi dopřáno navštívit salaše na Slovensku,Srbsku i Bulharsku, mihl jsem se i u Poláků - Beskydy.

Dotyčný pak zcela jistě není při smyslech, spíše ho chytl fantas, což je pravděpodobně povinná kvalifikace některých lidí podílejících se na tvorbě Programu péče o vlky v gesci AOPK.
Jakže to řekl ředitel AOPK ČR Pelc v LN ?
"… součástí kulturního prostředí je tedy vlk, koroptev, zdravý les.“

P.S. Abych nezapomněl - smrtelný útok vlka na člověka - nikoli v ZOO ani speciální vlčí oblasti- ale ve volné přírodě :
" 8. března 2010 - 32letý učitel školy Candice Berner byl napaden a zabit vlky při běhání u jezera Chignik, poblíž malé vesnice na Aljašském poloostrově. Bernerovo tělo bylo vlky odtaženo. Stopy naznačovaly až čtyři zvířata,která mohla zaútočit. Dva vlci podezřelí z útoku byli zastřeleni pracovníky Aljašského ministerstva pro ryby a zvěř. Testy na vzteklinu u zabitých zvířat byly negativní."




Odpovědět

7.8.2019 00:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
cit."Nestavím se nesmiřitelně proti návratu vlků na naše území."
Ale Vy tady vlky nechcete, sám to píšete v další větě, protože ti co je tu chtějí jsou prý blouznivci a uvádíte i důvody.
Je to Váš názor, máte na něj právo a tím je to vyřešeno.
Já tady zase nechci přemnožené kozosrny, které sežerou všechno, co má listy a taky s tím nic nenadělám.
Mimochodem , ten mrtvý na Aljašce byla žena, je to moc smutný případ, ale sami píšou, že to byla bezprecedentní událost.
Odpovědět
Hu

Hunter

7.8.2019 05:39 Reaguje na
Ten první mrtvý byl muž, ty případy za období 2000 - 2010 jsou totiž dva. V roce 2005 (8.11.2005) byl vlky napaden a částečně sežrán mladý student geologie (věk 22 let) v oblasti Point North Landing, Kanada. Přes veškeré varování dotyčný vyrazil na výlet z tábora. Asi uvěřil tomu, že vlci přece lidi nikdy nenapadají :-).
Ten druhý případ se stal v roce 2010 (8.3.2010) na Aljašce. Obětí byla skutečně žena, Candice Berner, věk 32 let. Při vyšetřování byla použita analýza DNA, která potvrdila napadení vlky.
Zdokumentovaných případů napadení lidí vlky je však mnohem více.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.8.2019 10:17 Reaguje na
Prosím nevkládejte mi do úst , co jsem neřekl.
Pro vás a podobné.

1) návrat vlka do ČR je v pořádku
2) nejsme však na Aljašce nebo Švédsku,
Norsku a máme tady hustě osídlenou
krajinu s farmáři
3) společnost si teprve vytváří názor jak se
k vlkovi postaví

A tento společenský názor by měli společně formulovat všichni,jichž se to týká - ochranáři,MŽP/AOPK , farmáři, myslivci, samosprávy .

Bohužel se staví jedno jediné dogma zastřešené MŽP , a to nadšenci neregulovaného vstupu vlka do ČR.

Je nezbytné včas a dopředu určit pravidla, která zcela jasně vymezí vztah mezi tímto predátorem a společností. A opakuji,tato pravidla musí být vyvážená ke VŠEM stranám.
A musí být také vymahatelná.

My dnes nemáme ani pravidla, ani poskládaný tým,který by je tvořil.

Vyjádřeno sportovně, farmáři v poločase prohrávají 3:0 a pokud se zavčas nezmátoří bude to na konci 6:0 , a to bez možnosti sehrát odvetný zápas.





Odpovědět
Hu

Hunter

7.8.2019 12:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je samozřejmě logický a oprávněný požadavek, ale obávám se, že k tomu není ze strany těch eko (abych teda nepsal zachraňbrouků) sebemenší vůle. Dopadne to stejně jako s plánem péče o vydru, na jehož přípravě se podíleli jen:
1 ALKA Wildlife o.p.s., Lidéřovice
2 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 1
3 Ústav biologie obratlovců, v.v.i., Akademie věd České republiky, Brno
4 Zoologická zahrada Jihlava
5 Univerzita Palackého, Olomouc
6 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
7 Muzeum města Ústí nad Labem
8 katedra zoologie Přírodovědecké Fakulty UK, Praha
9 DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie, České Budějovice
10 Český nadační fond pro vydru

Rybářů se nikdo na nic neptal a podle představ těchto eko je potřeba rybáře edukovat, že vydra vlastně těm rybám dělá strašně dobře a rybáři sou blbci, co tomu jen nerozumí :-) :-). Výsledky jsou viditelné :-) :-) a podle toho to taky dopadá.
Tak proč by to teď eko chtěli udělat jinak.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.8.2019 13:49 Reaguje na Hunter
Narazil jste na zajímavý problém vyplývající z povinnosti ČR při sjednávání vstupu do EU "uznat" pravidla,kterými se EU řídí.
Těch je hodně, ale jedno z nich je akceptace Směrnice o ochraně stanovišť a druhů...

A tam zaspal stát, který měl zavčas nejlépe v meziresortním řízení , zavčas tyto otázky řešit v předstihu.
A ne čekat až se to stane a pak bezradně rozhazovat rukama.
Stejně jako u kůrovce.

Z obecného pohledu se jedná o standardní ukázku selhání úlohy státu při zajišťování práv svých občanů. To je tak, když jsou politici odtrženi od života.
Odpovědět
Hu

Hunter

7.8.2019 14:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já s Vámi naprosto souhlasím, ale jsem v tomto směru velký pesimista. Tihle kluci a holky, co spolu mluví, si to prostě budou chtít mermomocí ušmudlat po svém. Ale je minimálně dobře, že se o tom začíná mluvit. Co jsem zatím slyšel, tak plán péče o vlka je v podobě, v jaké byl zatím snad navržen, pro většinu dotčených naprosto neakceptovatelný, takže lze předpokládat, že se pohybuje ve starých dobrých zajetých kolejích :-).
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.8.2019 09:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tohle je do jisté míry problém. Ta "pravidla" byla totiž od počátku nastavena tak, aby nás co nejvíce poškodila. Například ploch, postižených opatřením Natura 2000, máme na plochu státu asi desetinásobek oproti ekologickému Německu.
Ona EU je do jisté míry jen pokračováním druhé světové války ze strany Německa (případně "hybridním" začátkem té třetí).

Nicméně vybruslit se z toho dá elegantně: Odchodem z EU.
A ty tisíce hovadin, prosazených ekologickými pazgřivci, bude možné zrušit a dopad tohoto zrušení hodit na váhy na misku s výhodami czexitu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.8.2019 09:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Z toho důvodu je třeba klást od začátku maximální odpor a postavit nulové cíle.
Navíc je třeba si uvědomit, že v ekologických organizacích je až na pár výjimek jen parazitický odpad, nevytvářející žádné pro společnost cenné hodnoty. Na rozdíl od těch zemědělců a pastevců ... A tento fakt by měl být brán v potaz při vážení argumentů jednotlivých skupin.
Odpovědět
ČM

Čech M.

8.8.2019 15:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ani já si tady nedovedu úplně představit, že se ve vnitrozemí budou prohánět vlčí smečky, natožpak medvěd ale panikařit kvůli pár vlkům?
Nebojte, situace se nějak vyvine a obávám se, že nakonec v neprospěch velkých šelem, které ale do zdravého ekosystému patří, ne že ne.
Jiná věc je jestli tady alespoň kus zdravé přírody někde chceme. Já ano.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.8.2019 08:46 Reaguje na Čech M.
A za jakou dobu se tihle jednotlivci změní v nebezpečné smečky? Zejména když tu nemá vlk žádného přirozeného nepřítele a jeho umělé držení na rozumných stavech je zakazováno?
Časem prvního vážného průšvihu s oběťmi na životech klidně může být první polovina příští dekády.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.8.2019 10:13 Reaguje na Čech M.
Je mi velice líto, ale vlk sem nepatří a je nutno ho hubit až do nulového stavu.
Bez ohledu na hříchy myslivců, kteří udržují zvěř na naprosto neúnosných stavech (najdete tu články, pod nimiž se k tomuto faktu vyjadřuji velmi kriticky a nesmlouvavě a jsem zastáncem použití v krajním případě i vhodné infekce k redukci těchto stavů na přijatelnou hodnotu, pokud si myslivci nedají říct a neudělají to sami).

A pokud tady dojde k nějakým případům, jaké níže popisují Miroslav Vinkler a Hunter, tak bůh budiž milostiv zachraňvlkům, protože rozzuřená veřejnost jim milostivá rozhodně nebude - nedávno jsme vzpomenuli 600 výročí první pražské defenestrace, mohlo by to skončit stejně, nebo ještě hůř.
Odpovědět
Hu

Hunter

7.8.2019 12:48 Reaguje na Čech M.
Nevím, jak jste přišel na to, že většina diskutujících jsou myslivci, spíš bych řekl, že jediným diskutujícím s LL jsem tu zřejmě asi já :-). Nehledě na to, že vámi uváděná klišé jsou spíše k smíchu. A v případě vlka se nejedná o šíření paniky, ale prosté konstatování faktů.
Odpovědět
ČM

Čech M.

8.8.2019 15:36 Reaguje na Hunter
Uvedl jsem nějaká klišé? V 70. letech byla zahájena introdukce Rysa ostrovida a to na několika místech republiky. Dnešní stav je takový, že mimo NP se jeho populace nijak nezvýšila a to má víc než dostatek své nejoblíbenější kořisti. V podstatě se nedá mluvit ani o populaci, protože se jedná jen o pár kusů a je to díky aktivní sabotáži ze strany myslivců. Podle vás asi jen některých.
Přitom je to šelma , která není člověku nebezpečná a škodí na hospodářských zvířatech velmi málo.
Proč je tedy pytlačena je jasné.
Klišé uvádíte tedy vy. Možná jste poctivý, ale to já znal i jednoho poctivého taxikáře v Praze.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.8.2019 07:14 Reaguje na Čech M.
Tak o té introdukci a to na několika místech něco popovídejte. Pokud vím tak jediná oficiálně schválená byla na Šumavě. Pytlačení rysů? Obehraná písnička ochranářů. On , pokud vím, byl doložen pouze jediný případ pytláctví, kdy na Šumavě byl odchycen ochranáři rys do dávno zakázané pasti a na následky zranění posléze uhynul. Znáte nějaký další případ v němž by figurovali myslivci?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.8.2019 10:27 Reaguje na Čech M.
Pane Čech jde o odpovědnost. Za psa odpovídá majitel. Kdo odpovídá za vlky?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.8.2019 16:25
Dnes Ekolist přinesl zprávu , že "V Javorníkách se narodila vlčata. Poprvé po devadesáti letech"
A dál uvedeno : " Velké šelmy potřebují pro svůj život dostatek životního prostoru a dostatek potravy. Úspěšná reprodukce vlků a rysů v oblasti Javorníků potvrzuje skutečnost, že stavy spárkaté zvěře, jejich přirozené potravy, jsou v současnosti v dané oblasti vysoké ” , následně doplněno knížecími radami pro farmáře - " Pracovníci v ochraně šelem zároveň upozorňují chovatele, že by měli svá stáda zabezpečit před útoky velkých šelem kvalitním oplocením nebo pořízením pasteveckých psů , "Na přítomnost vlčí rodiny by nyní měli brát zřetel chovatelé hospodářských zvířat na horských samotách a zejména v noci řádně zabezpečovat své ovce, kozy a telata a předcházet tak konfliktním situací,“ upozornila Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy.

Tak to je přesně to, co kritizuji. Zjevnou neschopnost státu chránit majetek občanů-farmářů - a neposkytnout žádné informace veřejnosti ,co dělat,potkáme-li velkou šelmu.
Navíc doplněno zjevně zavádějícími informacemi,že vlci se živí především spárkatou zvěří.
Pravděpodobně nejkvalitnější odbornou prací v Evropě ,čím se vlci živí , poskytl několikaletý vědecký výzkum na Pyrenejském poloostrovu nazvaný :"Potrava ohroženého Pyrenejského vlka ( Canis lupus signatus ) v krajině ovládané člověkem ve středním Portugalsku ".
Cituji :" Od roku 2011 do roku 2014 bylo odebráno celkem 295 vlčích scatů z transektů distribuovaných po celé studované oblasti, které byly prozkoumávány měsíčně. Analýza ukázala vysokou závislost iberského vlka na hospodářských zvířatech.
Dominovala domácí koza (62%), dále kráva (20%) a ovce (13%); jediným divokým kopytníkem přítomným v analýze byl divočák (4% )."
Citace: Torres RT, Silva N, Brotas G, Fonseca C (2015)

I laika musí zarazit obrovský rozdíl v údajích podávaných na české straně - 2 %
hospodářská zvířata, zbytek zvěř. Portugalci v kulturní krajině došli ke zcela opačným údajům - 4% zvěř, zbytek hospodářská zvířata.

Kde soudruzi z NDR udělali chybu ?



Odpovědět

Jan Šimůnek

8.8.2019 09:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
Prostě to lovení divoké zvěře vlky je naprosto stejná lež, jako prakticky cokoli, co ekologové hlásají (včetně antropogenního klimatického oteplení).
Odpovědět
ČM

Čech M.

8.8.2019 15:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zkuste si nejdřív zjistit jak vypadá krajina a skladba zvěře v centrálním Portugalsku. Proč sem nehodíte výsledky ze severního Španělska když už jsme u těch Pyrenejí?
U nás, kde je spárkatá zvěř silně přemnožená a zároveň odvyklá na přítomnost šelem, bude situace dramaticky jiná.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.8.2019 17:04 Reaguje na Čech M.
Jak vypadá krajina v centrálním Portugalsku vím docela dobře, protože jsem tam pobýval. (Arganil, Folques). Název odborné práce ...v krajině ovládané člověkem " velice dobře vystihuje podstatu krajiny - obdobné je tomu např. na Broumovsku.

Vlk je vrcholový a inteligentní predátor a je-li postaven před volbu nahánět zvěř nebo přejít ke "švédskému stolu" ve formě bezbranných ovcí, je jeho volba celkem předvídatelná. Dovolím si predikovat, že vyskytne-li se v jeho teritoriu dítě bez dospělého,zachová se takto :
"V úterý 26. června 2018 došlo v Bieszczadech – polském pohoří na jihovýchodě země – asi 8 kilometrů od hranice se Slovenskem a Ukrajinou k pokousání dvou dětí (8 a 10 let) vlkem."
/Šelma poté zastřelena, geneticky čistý vlk, test na vzteklinu negativní./
Ano, situace bude dramaticky jiná.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.8.2019 18:26
Na přiložené mapce (jaro 18) je 10 smeček a 5 párů vlka, nové se přes zimu dozajista vytvořily. Takže vlčata se narodila nejen v Javorníkách, ale na spoustě jiných míst.

Je dobře, že se o problému diskutuje, naprosto se s autorem v pohnutkách shodnu. Mám rád přírodu, mám rád vlka, ale v rozumných počtech. Když vyjdu z ocitovaného výroku o kulturním prostředí a porovnám si jej s realitou -( ...už dávno v tom mám jasno! Zatímco dříve jsem zakopával o koroptev a zajíce co pár desítek metrů, dnes je vidím leda na fotkách nebo ve "sváteční den". Kdo, nebo co za to může, nechť si čtenář laskavě domyslí, příp. dohledá. Napovím: jenom chemií či obřími lány to není...
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.8.2019 09:57 Reaguje na Karel Zvářal
Za úbytek koroptví a křepelek mohou jednoznačně myslivci. Jimi přemnožená černá zvěř těmto ptákům vyžírá hnízda. Patrně si tu a tam smlsne i na malých zajíčcích.
Odpovědět
Hu

Hunter

8.8.2019 12:16 Reaguje na Jan Šimůnek
Není nad vyjádření skutečného experta :-):-):-):-).
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.8.2019 13:03 Reaguje na Hunter
To, že černá zvěř plení hnízda ptáků, hnízdících na zemi, je prostě učebnicový fakt, který těžko můžete okecat.
Odpovědět
Hu

Hunter

8.8.2019 13:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Však taky říkám, není nad vyjádření skutečného experta :-):-):-).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.8.2019 10:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnek, prostudujte si nejdřív prosím něco o té koroptvi.Třeba kdy nastal pokles jejich stavů a to potom porovnejte s údaji o černé. Zatím tady pouze učebnicově kecáte nesmysly.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.8.2019 10:16 Reaguje na Jarek Schindler
Pak laskavě kritizujte autory příslušných učebnic. Na daném poli vědecky nepracuji, takže jsem odkázán pouze na texty tohoto charakteru. :-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.8.2019 21:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Bohužel reaguji pouze na vaše slova a vaše jednoznačné soudy. Pokud čerpáte z "nějakých učebnic nějakých autorů" tak laskavě uveďte z kterých učebnic jakých autorů.
Odpovědět
ČM

Čech M.

8.8.2019 15:42 Reaguje na Karel Zvářal
Prosim Vás! Vlk se tady začal objevovat cca před 10 lety a ve větším počtu před 5 lety! A to ještě převážně na horách.
Drobná zvěř je zdecimovaná na celém území už desítky let a je to hlavně díky modernímu zemědělství.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.8.2019 17:09 Reaguje na Čech M.
V tom jediném se shodneme - moderní velkoplošné průmyslově-chemické zemědělství decimuje hmyz, ptactvo i drobnou zvěř.
Znehodnocuje půdu, povrchovou i podzemní vodu, doslova ničí přirozené hydrologické poměry v území.

Odpovědět
ČM

Čech M.

8.8.2019 20:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dnešní rozhodnutí min. Tomana o velkoplošném použítí deratizace na hraboše je dalším bonbónkem pro naší přírodu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.8.2019 18:17 Reaguje na Čech M.
Pane Čechu, o vlivu velkoplošné chemizace a pojezdů snad nemusíme polemizovat, to je snad jasné i slepému. Vlk loví především kopytníky, takže zatím zima, zima... Těch predátorů je mnohem více, zajisté některé dovedete vyjmenovat. Pan Šimůnek jednoho významného predátora (všežravce) našel. Už jsem se odvolával na tento text v jiné diskusi. Když se jím prokoušete a nebude Vám něco jasné, jsem na příjmu.

http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka

Odpovědět
ČM

Čech M.

8.8.2019 20:49 Reaguje na Karel Zvářal
Těch predátorů je mnohem více, ale vyvíjeli se s býložravou zvěří tisíce let. Musel by být některý malý predátor významně přemnožen, ale který?

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.8.2019 21:14 Reaguje na Čech M.
Jak jste se možná dočetl, kuna se dříve lovila do želez, trávila, střílela. Dnes se může jen do sklopce, kam se jí moc nechce. Je vakcinovaná proti vzteklině, tudíž přemnožená. V lesích se hospodaří daleko šetrněji než v agro, přesto kurovitých je zlomeček. Od sedmdesátých let se chrání dravci. Tyto změny se někde musely projevit, těžko očekávat, že vše zůstane při starém.
Odpovědět
Hu

Hunter

12.8.2019 10:16
Kolik stála Německo jedna vlčice
https://www.bild.de/regional/thueringen/thueringen-aktuell/thueringen-deutschlands-teuerste-woelfin-60394676.bild.html

Celkové náklady cca 168 000 EUR, z toho jen cca 10 tis. EUR náhrada přímých škod, zbytek monitoring, fotopasti, DNA atd.
Slušný kšeftík pro zachraňbrouky. Začínám chápat tu skutečnou motivaci k ochraně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.8.2019 10:19 Reaguje na Hunter
Souhlas s vámi, dělají to kvůli kšeftu, podobně jako solární baroni "boj proti globálnímu oteplování". O nic jiného se nejednalo a nejedná.
Odpovědět
Hu

Hunter

12.8.2019 10:26
http://www.svetmyslivosti.cz/navrat-velkych-selem/lov-vlka-stal-dolni-sasko-83-000-eur-ale-uspech-se-zatim-nedostavil

Pročpak se asi německé MŽP nechce vyjádřit k tomu, kdo je poskytovatelem služeb?

Lov vlka stál Dolní Sasko 83 000 eur, ale úspěch se zatím nedostavil
9. srpen 2019

83 000 eur stál doposud spolkovou zemi Dolní Sasko neúspěšný lov vlka ze smečky v okrese Nienburg, který přeskočil plot a zabil hospodářská zvířata. Velkou část nákladů hradí „poskytovatel služeb.“ Doposud bylo fakturováno přibližně 48 200 eur. K tomu, kdo je poskytovatelem služeb, se německé ministerstvo životního prostředí nechtělo konkrétně vyjádřit.

Lov do živolovných pastí?
Poslanec Strany zelených a bývalý ministr zemědělství Christian Meyer mezitím vyjádřili předpoklad, že poskytovatelem je výrobce živolovných pastí. Do pastí budou vlci odchytávání a následně u nich bude provedena analýza DNA. Pokud se ukáže, že jedno z chycených zvířat je hledaným vlkem, může být následně zastřelen: podle Meyera je tato bezpečná identifikace naprosto nezbytná.

Vlk bude loven do konce srpna
Země žádá zabití vlka kvůli tomu, že překonal plot a zabil několik krav. Lov byl povolen koncem ledna a potrvá do 31. srpna. Zatím se však zdá, že je šelma stále naživu a pohybuje se v oblasti o rozloze přibližně 600 km2 v okrese Nienburg.

Nepřiměřené náklady
Meyer kritizuje výdaje na lov vlka jako nepřiměřené, protože jsou mnohem vyšší než kompenzační platby, které doposud země platila. Ve třech případech, kdy zvíře překonalo ploty odolné vůči vlkům a napadlo skot, poskytla země zemědělcům celkem 2 400 eur. Útok na ovce stojí kolem 430 eur, jak vyplývá z žádostí.

Vlk může být vybaven vysílačkou
Podle ministerstva stojí personál pro lov vlků zemi mnohem více: asi 31 600 eur. Mezi další položky patří například „náklady na aktivaci telemetrických obojků.“ Znamená to, že hledaný vlk byl vybaven vysílačkou? Ministerstvo se k tomu nechtělo vyjádřit.

Nejprve „Kurti“, nyní „GW717M“?
Pokud existuje vysílačka, mohlo by se hledání zvířete s oficiálním jménem „Jedinec vlka GW717m“ výrazně zrychlit. V dubnu 2016 byl s oficiálním souhlasem odstřelen vlk, protože napadl psa a neměl strach z lidí. Zvíře zvané „Kurti“ bylo vybaveno vysílačkou a mohlo být snadno lokalizováno. „Kurti“ byl první legálně zastřelený vlk v Dolním Sasku.
Podle ndr.de, 7. 8. 2019, redakce
Odpovědět
Hu

Hunter

15.8.2019 08:11
Letošní plánované výdaje v Německu v souvislosti s vlčí populací jsou ve výši více než 14 milionů EUR.

https://www.spiegel.de/wissenschaft/natur/woelfe-so-viel-kostet-der-wolf-in-deutschland-a-1281258.html

Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist