https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslavn-bobek-posledni-divoky-kun-snad-jiz-bez-otazniku?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Bobek: Poslední divoký kůň (snad) již bez otazníků

23.1.2022 | PRAHA
Kůň Převalského je zřejmě posledním, a tudíž v současnosti také jediným divokým koněm.
Kůň Převalského je zřejmě posledním, a tudíž v současnosti také jediným divokým koněm.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha
Vědecká práce, kterou loni publikovali Timothy T. Taylor a Christina I. Barrón‐Ortiz, má nepříliš poutavý název. Jmenuje se Rethinking the evidence for early horse domestication at Botai (Přehodnocení důkazů pro ranou domestikaci koní v Botaji). Jenže je velmi zajímavá. Když jsem ji četl, vzpomněl jsem si na kdysi oblíbený krasohled. Stačilo jím pootočit, aby se barevná sklíčka přeskládala do nového, diametrálně odlišného obrazce. A právě obsah zmíněné práce mohu přirovnat k pootočení krasohledu. Náhle je před námi zcela jiný obraz.
 

Poměrně dlouho se předpokládalo (i když ne všichni s tím souhlasili), že zhruba pět a půl tisíce let staré kosterní pozůstatky koní, které byly nalezeny v severním Kazachstánu, by mohly být nejstarším dokladem jejich domestikace. Že to byli lidé tzv. botajské kultury, kteří tyto koně chovali a využívali jako hospodářská a jízdní zvířata, a že z těchto koní snad vzešli i současní koně domácí. Pro domestikaci botajských koní svědčily například stopy po udidlech na dochovaných zubech nebo pozůstatky jam naplněných rozpadlou vegetativní hmotou, které byly považovány za zbytky koňského trusu.

Koně Převalského mají blízko k tzv. botajským koním.
Koně Převalského mají blízko k tzv. botajským koním.
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha

Významnou změnu většinového pohledu na botajské koně přinesla počátkem roku 2018 práce 47 autorů vedených Charleen Gaunitz. Nesla název Ancient genomes revisit the ancestry of domestic and Przewalski’s horses (Starobylé genomy odkrývají původ domestikovaných koní a koní Převalského). Na základě genetických analýz v ní bylo prokázáno, že koně botajské kultury nejsou předky našich domácích koní (včetně mustangů a všech dalších zdivočelých forem) a že mnohem blíž měli k jiné linii – a sice ke koni Převalského. Podle jedné z krajních interpretací získaných výsledků by dokonce koně Převalského mohli být zdivočelými potomky domestikovaných koní botajské kultury. Kůň Převalského by v takovém případě byl sice jediným zbývajícím reprezentantem unikátní linie koní, nikoli však„posledním divokým koněm“.

Střih a další změna obrazu, nyní již bezprostředně související s prací citovanou v úvodu. Taylor a Barrón-Ortiz v ní rekapitulují důvody, proč botajské koně nelze považovat za domestikované. K těm velmi závažným patří skutečnost, že věkové složení zvířat zjištěné z kosterních pozůstatků neodpovídá věkové struktuře koní v chovu. Sami se pak zaměřili na posouzení poškození zubů, která měla být způsobena použitím udidla. A světe div se, identická poškození nalezli i na zubech divokých pleistocenních koňovitých ze Severní Ameriky!

Koně Převalského ve přírodě.
Koně Převalského ve přírodě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha

Mohli tak konstatovat, že poškození zjištěná na zubech botajských koní byla pravděpodobně způsobena přirozenými poruchami ve vývoji a opotřebením spíše než kontaktem s udidlem. To je ovšem velmi silný argument na podporu jejich tvrzení, že botajští koně nebyli domestikovaní, nýbrž že šlo o divoké koně Převalského, které lidé botajské kultury ve velkém lovili. Ostatně nálezy kostí pocházejí z míst, která se pro takový lov jeví jako stvořená.

Pravděpodobný obraz je tedy nyní takový, že kůň Převalského není zdivočelým potomkem dávného domestikovaného koně, nýbrž tím, za co jsme ho vždycky považovali: posledním, a tudíž v současnosti také jediným divokým koněm.


reklama

foto - Bobek Miroslav
Miroslav Bobek
Autor je ředitelem Zoo Praha.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist