Miroslav Hruška: Přehrady - ano, nebo ne?
Vytiskl jsem si k tomu mapu, kde jsou všechna možná místa vytipovaná pro tyto stavby. Položil jsem si k této mapě mapu silnic a dálnic u nás, a k tomu ještě mapu železničních tratí v ČR. Neměl jsem už odvahu přiložit mapu všech průmyslových a dalších zón.
A to byl konec. Pak už mne jen napadl název jedné populární písně, myslím, že to byl Katapult a jeho píseň „A co děti, mají si kde hrát?“.
Nevím, kolik by se těch přehrad mělo skutečně stavět, a hlavně proč? Připadá mi to jako podobný nápad, kterým byla Dešťovka ministerstva životního prostředí, kdy MŽP dává miliony na to, aby lidé zachytávali dešťovou vodu na zalévání a jiné užití. Pan ministr asi nikdy nebyl na vesnici. Jinak by si všiml, že téměř u každého domu jsou pod okapy sudy či jiné nádoby už snad od nepaměti.
A co nám tedy mají přinést přehrady? Nejsem si jist, jestli splní svůj účel. Daleko více by asi přineslo přestat nesmyslně ničit nebo znehodnocovat stávající mokřady a budovat nové.
Proč si to myslím? Jak je všem známo, v posledních asi šesti letech dochází ke kritickému nedostatku jak povrchové, tak i spodní vody. I u nás v obci se to projevilo, ale v daleko menší míře. Máme zde, poměrně na rozlohu obce dosti rozlehlé, mokřady. A máme zde i potok a rybník. V roce 2018, kdy bylo velké sucho, vyschl jak rybník, tak i potok. Ale ve studnách sice poněkud voda ubyla, ale bylo jí dost, právě díky zásobám vody v těchto mokřadech. V tomto roce 2018 jsme byli i svědky toho, jak ubylo vody v přehradách, a dokonce byla přehrada, která se nechala přejít po dně suchou nohou.
A co to tedy znamená? Velké plochy povrchu přehrad představují zase velké množství vody, která se odpařuje, a při déle trvajícím suchu se dostane někdy až ke dnu. To se u mokřadů, ale i u rybníků , které jsou mnohdy chráněny korunami stromů, nestane.
Tak co nám přinesou další přehrady? To se dnes může jen odhadovat. Jediné co nám přinesou zcela jistě jsou další stovky či tisíce hektarů záborů zemědělské půdy. Může dojít a pravděpodobně dojde i k likvidaci desítek i více budov, ať už rodinných domků či podniků. Do přírody budou napěchovány další miliony tun betonu a kamene. Těžko odhadovat jestli vůbec bude do těchto přehrad voda. Beton vodu rozhodně nepřitáhne. A dojde i k dalším negativním jevům.
Takže Qui bono? Komu to prospěje? Prospěje to, a to v ohromné míře všem těm, kdo se budou na tomto podílet. Miliardy korun získají majitelé cementáren, lomů, betonáren, stavebním firmám, v mnoha případech zahraničním podnikům. Na své si přijdou lobbisté, projekční kanceláře i další úřady. A kdo ty miliardy zaplatí? No kdo jiný, než daňový poplatníci, tedy my všichni. A naše ekonomika, zvláště po pandemii koronaviru není v té nejlepší situaci.
Kde je tedy řešení? Je jedině v tom, aby stávající mokřady, rybníky a další zdroje vody byly nekompromisně chráněny proti zásahům do těchto, jejich udržování a obnova. A to by mělo být prvořadým úkolem vlády, ministerstev a zejména připravovaného nového zákona. A při stavbě přehrad je možné, že někde by i tato pomohla. Ale ne stavět jen aby se stavělo, ale napřed promyslit, zda je to účelné. Chaotické stavění by nám přineslo jen další, jak já říkám, betonizaci naší země.
Je tedy třeba, aby zákony k ochraně vody, tedy zejména vodní zákon byly nadřazeny všem ostatním zákonům, protože bez vody není života.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (72)
Miroslav Vinkler
6.6.2020 05:20Dokud se na komín ministra Tomana nepoloží cihla, aby se probral a dělal konečně něco užitečného, bude dál péct ty svoje housky.
Dotyčný ví, že to lidově řečeno "posral" , ale stejně neodolá pokušení vypouštět další a další mlhu, viz :
„Často slýchám, že se máme zaměřit pouze na zadržování vody v krajině. Naprosto souhlasím, že stav půdy a krajiny je pro zadržení vody nezbytný, ale takové vody se nenapijeme. Proto musíme mít i velké nádrže, které zajistí zásobování pitnou vodou při několikaměsíčním suchu. S ohledem na vývoj klimatické změny se nemůžeme soustředit jen na jednu část, ale musíme dělat vše současně. Boj se suchem je komplexní záležitostí, ke které musíme zodpovědně přistupovat v každé oblasti,“ uvedl ministr Toman. ==
Plně se tak propracoval ke Švejkovu uvedení blba v podání plukovníka Bedřicha Krause, mající též přídomek von Zillergut. Ten mluvil samé pozitivní věci, tázaje se přitom, zdali všichni rozumí nejprimitivnějším výrazům: „Tedy okno, pánové, ano. Víte, co je to okno?“ Nebo: „Cesta, u které po obou stranách jsou příkopy, nazývá se silnicí. Ano, pánové. Víte, co je to příkop? Příkop jest vykopávka, na které pracuje více lidí. Jest to prohlubenina. Ano. Pracuje se motykami. Víte, co je to motyka?“Byl tak nehorázně blbý, že se mu důstojníci zdaleka vyhýbali.
Bylo to opravdu podivuhodné, že ten blbec mohl poměrně dosti rychle postupovat a mít za sebou velice vlivné lidi, jako byl velící generál, který mu držel palec i při jeho naprosté vojenské neschopnosti.Jeho přátelský poměr s velícím generálem a jinými neméně blbými vojenskými hodnostáři starého Rakouska vynesl mu různá vyznamenání a řády, kterými byl neobyčejně poctěn, a považoval se za nejlepšího vojáka pod sluncem a teoretikem strategie i všech vojenských věd.
Pan Hruška má naprostou pravdu , všichni už jsou natěšení jak se napakují .
To by se jim v případě, že by se naše krajina klopotně a trpělivě dávala do kupy odstraněním staré zátěže (meliorace + regulace) s obnovou krajinných prvků (meze,průlehy,remízky, háje...) skutečně stát nemohlo.
Jiří Daneš
6.6.2020 13:33 Reaguje na Miroslav VinklerA ještě poznámka k tomu napakování : Kde by byl, po 30 letech budování, ten vytoužený kapitalismus, kdyby se kapitalisté, majitelé firem, neměli kde a na čem napakovat?
vaber
6.6.2020 18:30 Reaguje na Jiří DanešHorší je když se napakují ti co se živí jen hubou, ti žádnou hodnotu nevytvoří, jak už napsal Marx v Kapitálu. Jen bohužel v této společnosti je to nastaveno tak ,že zrovna ústy se vydělává obvykle nejvíc.
Lukáš Kašpárek
7.6.2020 21:25 Reaguje na vabervaber
8.6.2020 08:52 Reaguje na Lukáš KašpárekNedělský Petr
7.6.2020 18:50 Reaguje na Miroslav Vinkler2) Použití argumentu, že se někdo na výstavbě přehrad či čehokoliv jiného napakuje je ve věcně vedené diskusi úplně mimo. Asi stejně tak mimo, jako kdybych tvrdil, že resort ŽP vytváří zákony tak, aby na jejich základě mohli aktivisté torpedovat investiční akce a bokem si říkat o výpalné a různí ekologičtí podnikatelé s razítkem i bez se napakovat na zpracovávání studií a posudků. To že to v obou případech sice někdy pravda je neznamená, že je to pravda vždycky. Bez důkazů toto tvrzení velmi snadno pošpiní jakýkoliv záměr (to je zřejmě účelem), ale o tom, jestli je ten záměr dobrý nebo ne to neřekne nic.
Lukáš Kašpárek
7.6.2020 21:29 Reaguje na Nedělský PetrNa čí povel se snažíš zakrýt pravdu ubožátko? Kdo ti platí za lži a ohýbání reality? Nebo jsi tak hloupý, že nevíš co činíš?
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 06:32 Reaguje na Nedělský PetrSpíš bych řekl, že je to na objednávku od těch, o kterých tu mluvíme....
Karel Zvářal
6.6.2020 07:59Těch přehrad zajisté nebude stovka, to jsou jen předběžně vytipovaná místa. Výběr se zúží na cca desítku, vodou z mokřádků potřeby naší země nepokryjeme. Nemám z těch vodních děl radost, považuji to za nutné zlo, resp. strategické zásoby. To nic nemění na důležitosti změny přístupu ke krajině. Místo technokratů by měli nastoupit ekologové, máme jich v naší zemi dostatek. Fragmentovat megalány, více vodozádržných prvků, více organiky do půdy.
vaber
6.6.2020 08:38Zrovna včera jsem viděl pořad BBC Earth o rocích 2003, 2010, 2018 kdy byla velká vedra. Mluvili o tom co se ve zprávách obvykle neříká ,o obětech z horka, o smogu a zastavování dopravy,o odstavených elektrárnách které neměly chladící vodu,o požárech ,o škodách na vegetaci a v zemědělství atd. Jen o Evropě.
Vysvětlovali vše velikou tlakovou výší která zablokovala globální cirkulaci. To podle mě není vysvětlení ale jen konstatování stavu, vysvětlení by bylo kdyby řekli jaké podmínky musí být k vytvoření takové výše ,protože tyto podmínky byly již dávno před utvořením takové výše, podobně jako nyní kdy se valí mraky na Evropu a ještě nedávno nikdo nic ani netušil. Znalosti o počasí a natož o klimatu jsou minimální. Klimatologové mají výhodu protože si mohou říkat co chtějí a nikdo jim nedokáže že to není pravda, to o předpovědích počasí se každý, kdo má pamět alespoň jeden týden, může snadno přesvědčit.
Viktor Šedivý
6.6.2020 09:40Lukáš Kašpárek
7.6.2020 21:32 Reaguje na Viktor Šedivýpavel peregrin
6.6.2020 10:09Lukáš Kašpárek
7.6.2020 21:34 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
8.6.2020 08:48 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
8.6.2020 10:58 Reaguje na pavel peregrinKdo jeho slova chce pochopit, pochopí... kdo nechce chápat, chápat samozřejmě nemůže...
Jiří Svoboda
6.6.2020 12:36Na jedné straně ale autorovi vadí, že přehrady odpařují cennou vodu, to že to stejné dělají mokřady a rybníky mu ale evidentně nevadí. Trocha konzistence myšlení/názoru by jistě neuškodila.
Možná se při ignoraci hlavní příčiny změny klimatu a opatření pro ochranu globálního klimatu brzy dostaneme do stavu, že budeme muset maximalizovat zasakování a naopak odpar sniživat. Pak možná hodíme na mokřady plovoucí fólie a na přehrady umístíme plovoucí FV elektrárny natáčející se za sluncem.
Vladimir Mertan
6.6.2020 14:25 Reaguje na Jiří SvobodaJan Šimůnek
6.6.2020 15:38 Reaguje na Vladimir MertanJiří Svoboda
6.6.2020 19:30 Reaguje na Jan ŠimůnekVladimir Mertan
6.6.2020 21:01 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Svoboda
7.6.2020 09:30 Reaguje na Vladimir MertanAle primární je otázka, chceme odpařovat více nebo méně než je tomu dnes?
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 06:51 Reaguje na Jan ŠimůnekNa to, aby se krajina ochlazovala jak má a nepřehřívala se (aby se nevytvářeli tepelné ostrovy v krajině) musí docházet k odpařování přes vegetaci a tím, že má být správně takových opatření dost, aby byla plošná se vytvoří dostatečná plocha odparu, který nám může opět nastartovat malý vodní cyklus. To přehrady neudělají, protože na vytvoření systému ochlazování by jich muselo být v ČR asi tak 10 000....
Ani nebudu rozebírat kolik by stálo 10 000 přehrad a hlavně co všechno negativní by přinesly.
Potřebujeme vodu v půdě, potom v obnovených mokřadech a meandrující síti drobných toků a jejich nivách a potom i ve větších tocích, které musí být také renaturalizované, aby vodu v krajině také pozdržely, a aby z nich mělo užitek jak rostlinsvo (další chlazování krajiny odpařováním), tak živočišstvo, tak člověk, který má svá sídla blízko toků a je tak na výšce a kvalitě spodních vod nivy toků závislý. Potom je to samozřejmě i o tom, že velká část obcí a měst ČR je zásobena vodou z mokřadních a nivních částí ze svého okolí...
Pokud někdo postaví přehradu, tak tím vodu všem ukradne.. vezme krajině, rostlinám, živočichům a také člověku vodu, která měla přirozeně cirkulovat krajinou a která měla dělat z ČR obyvatelnou zemi...
Stavba přehrad v ČR, která je kompletně odvodněná je zločin, protože se jen pase na mnohem složitějším problému s vodou, který, ale většina politiků řešit nechce, protože to smrdí prací a odhodláním udělat něco dobrého pro tuto zem......
Jan Šimůnek
8.6.2020 07:00 Reaguje na Lukáš KašpárekPřehrada poskytuje možnost tu vodu lifrovat do krajiny (už jen to, že si z ní mohou brát lidé vodu na zalévání je přínos pro vodu v krajině).
Tůňky atd. jsou sice krásné, ale představují daleko větší objem prací (včetně administrativy) než přehrada a navíc mohou při delším suchu přijít o vodu (a stát se smrtící pastí pro všechny druhy vodní žoužele, od prvoků po obratlovce). Naopak z přehrady by se takový systém tůněk a vodotečí mezi nimi dal velice dobře napájet a měl by tak zajištěnou stabilní vodu.
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 07:21 Reaguje na Jan ŠimůnekJá vím, že jste příliš hloupý, než aby jste pochopil základní premisu o příčině a následku, ale ti co v té hlavě něco mají chtějí po státu, aby řešil z 80% příčinu a jen 20% žehlil následky.... jinak jsou to všechno vyhozené peníze a čas a nijak to ČR nepomůže....
Většina lidí v ČR bude bojovat za to, aby přehrad bylo co nejméně... většina lidí totiž nechce nechat zatopit své vesnice, nechce přijít o další údolí, která jsou ještě pořád přírodního charakteru, nechce přijít vodu ve studni jen pro to, že státu se nechce makat na nedestruktivním řešení....
Obhajujete zlo, neschopnost a korupci...
Jiří Svoboda
8.6.2020 11:32 Reaguje na Lukáš KašpárekJan Šimůnek
8.6.2020 13:46 Reaguje na Lukáš KašpárekJistěže i pak mohou být hodnocení různých hodnotitelů různá, záleží např. na tom, do jaké hloubky se rozbor provádí.
Jiří Svoboda
8.6.2020 19:38 Reaguje na Lukáš KašpárekProto nezbývá, než proti přehradám bojovat nedemokratickými prostředky.
Jiří Svoboda
9.6.2020 16:35 Reaguje na Lukáš KašpárekVladimir Mertan
6.6.2020 14:19Karel Zvářal
6.6.2020 14:55 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
6.6.2020 20:43 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
6.6.2020 21:43 Reaguje na Vladimir MertanLukáš Kašpárek
8.6.2020 07:02 Reaguje na Karel ZvářalNeznamená to, že by byly všechny přehrady špatně.... ale znamená to, že se kolem tohoto tématu vždy motají lidé korupce chtivý a snaží se dělat přehrady i tam, kde to spíš uškodí než pomůže a léčit přehradami vše (i když to postrádá základní logiku)....
V ČR, kde je krajina kompletně zničená a odvodněná je potřeba investovat čas a úsilí do nápravy tohoto stavu a ne vytvářet práci pro betonáře a jiné, aby se na takových stavbách mohlo korumpovat a krást....
Přirovnal bych to ke staré, rozbité, děravé střeše.....
Co je lepší? Opravit střechu nebo za stejné peníze koupit 10 pozlacených van a rozmístit je po místnostech do kterých zatéká touto rozbitou střechou?
Vláda ČR chce kupovat raději pozlacené vany a vnucuje obyvatelům domu jejich rozmístění do jejich bytů (proti jejich vůli) a nechce opravovat střechu, protože by jim někdo mohl říct, že to udělali špatně a hlavně by si nemohli namastit kapsy díky tomu, že při koupi předražených pozlacených van se nějaké to procento nákladů ztratí přes korupci...
Karel Zvářal
8.6.2020 11:50 Reaguje na Lukáš KašpárekJan Šimůnek
8.6.2020 13:47 Reaguje na Karel ZvářalLukáš Kašpárek
8.6.2020 14:34 Reaguje na Karel ZvářalČím větší investiční akce, tím větší riziko korupce... toto platí jednoznačně...
Jan Šimůnek
6.6.2020 15:42Vladimir Mertan
6.6.2020 20:42 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
7.6.2020 08:33 Reaguje na Vladimir MertanNicméně si opravdu dokážu představit přehradu, z níž větrníky a/nebo pumpy poháněné fotovoltaikou ženou vodu do nějakých tůněk v okolí, a ta je odtud vedena podobnými vodotečemi, jaké popisuje pan Kvítek, a zvlhčuje krajinu, průsaky doplňuje spodní vodu atd.
Vladimir Mertan
7.6.2020 14:49 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
8.6.2020 07:05 Reaguje na Vladimir MertanZelení navíc kvalitní krajinu nechtějí, to jasně ukázaly jejich aktivity proti šumavským lesům (které už prakticky nejsou).
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 08:07 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
8.6.2020 13:48 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
8.6.2020 14:39 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
10.6.2020 19:58 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
8.6.2020 07:38 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
10.6.2020 19:58 Reaguje na Lukáš KašpárekPavel Hanzl
12.6.2020 08:00 Reaguje na Jan ŠimůnekVyjímkou jsou Novomlýnské nádrže, které jsou na rovině, ale vykáceli kvůli nim celý velmi cenný lužní les a dnes je to holá pláň polí a mezi nimi v kamenné navigaci s asfaltovou cestou plocha vodní. Velmi silně tam fučí a proto je to ráj windsurfařů.
Nedělský Petr
7.6.2020 14:46Kromě názoru p. Hrušky nevypovídá tento článek naprosto o ničem, zařadil se mezi další obdobná dílka laiků bez potřebného vzdělání, nebo alespoň znalostí a mohl být umístěn jako komentář ke kterémukoliv článku o vodě - má Ekolist nějakého redaktora?
Vlastní názor p. Hruškovi neberu, situaci ale hodnotí hlavně emotivně s využitím obecných klišé bez jakéhokoliv odborného pozadí. Z řady vyslovených domněnek budu komentovat jen tu mokřadní - myslím, že místní mokřad si tak v klidu leží v krajině, plní řadu ekologických funkcí, podle míry oslunění vypaří (spotřebuje) určité množství vody a na místních studnách mu příliš nezáleží. Kdyby je totiž nějak významněji dotoval vodou, tak by zcela jistě vyschl stejně jako ten místní rybník a potok.
V těch článcích o krajině a o přehradách jsou většinou zmiňovány jednotlivosti, bez širších souvislostí a faktů a proto dávám ke zvážení několik následujících bodů:
1. I 100% původní krajina (před příchodem člověka) generovala po extrémních srážkách povodně, po extrémně bezesrážkovém období pak bylo zcela jistě sucho. Příroda se tomu v pohodě přizpůsobila, náš opičí prapředek měl možná občas žízeň a hlad, ale přizpůsobil se taky.
2. Současná krajina je od původní přirozenosti vzdálená, místy je i významně poškozená, je to špatně a každá snaha o její zlepšení je vítaná. A my lidé aktuálně nejsme zvyklí a ochotní mít občas nouzi, žízeň a hlad (a kdyby jen to).
3. Řešit problém – zde třeba sucho – za pomoci přírodě blízkých opatření je zcela jistě první jasná a správná volba. Musíme ale jasně a poctivě definovat do jaké úrovně problému jsme schopni problém/sucho pouze přírodě blízkými opatřeními řešit. Vzhledem k tomu, že v posledních suchých letech i relativně nepoškozené oblasti generovaly během letních měsíců minimální, či dokonce nulové odtoky je evidentní, že od určitého bodu (a pozor, není to úplně extrém) není možné zajistit potřebu vody pro naší „vyspělou“ společnost pouze z přirozených, přírodních a přírodě blízkých zdrojů a to ani po jejich úplném zrevitalizování – musí tedy nastoupit jiné řešení.
4. Možná se v bodě 3 mýlím – je u nás ve státě někdo, kdo dokáže odborně zdůvodnit a nadále vůči společnosti garantovat, že cíleným i zásahy do zemědělské dotační politiky, budováním rybníků, mokřadů, svejlů, zalesňováním luk a zatravňováním polí nasazení úsporných technologií dojde ke 100% pokrytí požadavků naší společnosti na vodu v době dostatku srážek a třeba k alespoň 90,80,70,…% pokrytí v době extrémního sucha? Je zde někdo, kdo dokáže tuto problematiku vnímat a řešit komplexně, převzít odpovědnost a ne jen opakovat klišé o betonové loby, citovat Katapult? Přihlašte se prosím, rád vás podpořím a to myslím vážně!!!
5. Praxe ukázala, že opakující se sucho během posledních cca 5 let jsme byli schopni nějak přežít, bez ztráty kytičky to ale nebylo a třeba ty přehrady měly nesmírný podíl na tom, že to zatím nebyl megaprůšvih. Pár lidí to bolelo hodně (opravdu jim netekla voda z kohoutku, nebo měli kvůli nedostatku vody značné ekonomické ztráty) většiny se to dotklo pouze okrajově, nebo vůbec ne. K tomu megaprůšvihu to byl jen krůček. Co se ale stane, pokud bude situace trvat dalších 10 (20,100,…) let, nebo jestli se ten extrém prohloubí? Co se stane, až se extrém meteorologický, začne prolínat s extrémem ekonomickým, ekologickým, politickým,…..?
5. Proto je dobré se na situaci připravit. My teď doplácíme na to, že nám dávní i nedávní předkové něco pokazili (třeba tu krajinu) a využíváme toho, že jiní předkové na to už nějak reagovali (třeba výstavbou těch přehrad, co už máme - a samozřejmě spoustou dalších věcí). Stávající seznam lokalit, kde je uvažováno s vybudováním přehrad není nic jiného, než pojistka pro budoucnost. Neznamená to, že by se tam mělo začít něco stavět v nejbližších letech (snad kromě těch 5 aktuálních). Přehradu nejde postavit kdekoliv, je třeba lokalita s vhodnými geologickými a hydrologickými poměry splňující řadu dalších podmínek. A stejně jako se chrání koridory pro železnice, dálnice a jiné významné stavby, je potřeba chránit i lokality pro potenciální výstavbu přehrad. V těch chráněných lokalitách bude zřejmě stavební uzávěra – pro místní samozřejmě problém, ale stejný jako kdekoliv jinde, třeba i u CHKO a národních parků – vyšší zájem je holt vyšší zájem a myslím, že to dotčeným obyvatelům nikdo nezávidí.
7. Lokality vybrané a chráněné máme, co teď? Čekáme. Bez toho, že by výstavbu přehrady jasně podporovala místní samospráva, kraj a společnost obecně bude příprava stavby trvat desítky let. Desítky let vysilujících bojů mezi příznivci a odpůrci stavby, s řešitelnými problémy a neřešitelnými pseudoproblémy a s nulovou vůlí státního i politického aparátu převzít odpovědnost a rozhodnout. S trochou štěstí se během té doby nic nestane a nakonec plán výstavby přehrady někdo či něco definitivně zazdí.
8. A nebo se něco stane. Katastrofální povodeň. A nebo katastrofální sucho, že poteče trochu vody jen v Labi, Ohři, Moravě, Dyji a Odře a jen o málo víc ve Vltavě (má víc a větších přehrad v povodí). A v Praze nepoteče voda z kohoutku. A pak se bude hledat viník toho, že ta přehrada/přehrady ještě nestojí. A teprve potom se –možná- podaří během chvilky postavit něco, co mohlo mít při té extrémní události smysl.
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 07:11 Reaguje na Nedělský PetrVláda ČR nedělá téměř nic pro nápravu příčiny a jen vymýšlí, jak by zneužila současné situace pro vytvoření korupčního prostředí....
Jan Šimůnek
8.6.2020 13:50 Reaguje na Lukáš Kašpárekpavel peregrin
8.6.2020 08:51 Reaguje na Nedělský PetrNedělský Petr
8.6.2020 13:00 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
8.6.2020 14:10 Reaguje na Nedělský PetrLukáš Kašpárek
9.6.2020 07:40 Reaguje na Nedělský Petrpavel peregrin
9.6.2020 08:47 Reaguje na Lukáš KašpárekJan Šimůnek
10.6.2020 20:28 Reaguje na Lukáš KašpárekPetr Znachor
8.6.2020 07:36Lukáš Kašpárek
8.6.2020 07:40 Reaguje na Petr ZnachorLukáš Kašpárek
8.6.2020 07:53 Reaguje na Lukáš KašpárekMiroslav Hruška
9.6.2020 14:55pavel peregrin
9.6.2020 17:09 Reaguje na Miroslav HruškaJiří Svoboda
10.6.2020 16:15 Reaguje na Miroslav HruškaNěkteří vědí, že generalizace není správná.