Miroslav Hruška: Přehrady - ano, nebo ne?
6.6.2020
Plochy povrchu přehrad představují velké množství vody, která se odpařuje, a při déle trvajícím suchu se dostane někdy až ke dnu. To se u mokřadů, ale i u rybníků , které jsou mnohdy chráněny korunami stromů, nestane.
Foto | Miroslav Hruška
Vytiskl jsem si k tomu mapu, kde jsou všechna možná místa vytipovaná pro tyto stavby. Položil jsem si k této mapě mapu silnic a dálnic u nás, a k tomu ještě mapu železničních tratí v ČR. Neměl jsem už odvahu přiložit mapu všech průmyslových a dalších zón.
A to byl konec. Pak už mne jen napadl název jedné populární písně, myslím, že to byl Katapult a jeho píseň „A co děti, mají si kde hrát?“.
Nevím, kolik by se těch přehrad mělo skutečně stavět, a hlavně proč? Připadá mi to jako podobný nápad, kterým byla Dešťovka ministerstva životního prostředí, kdy MŽP dává miliony na to, aby lidé zachytávali dešťovou vodu na zalévání a jiné užití. Pan ministr asi nikdy nebyl na vesnici. Jinak by si všiml, že téměř u každého domu jsou pod okapy sudy či jiné nádoby už snad od nepaměti.
A co nám tedy mají přinést přehrady? Nejsem si jist, jestli splní svůj účel. Daleko více by asi přineslo přestat nesmyslně ničit nebo znehodnocovat stávající mokřady a budovat nové.
Proč si to myslím? Jak je všem známo, v posledních asi šesti letech dochází ke kritickému nedostatku jak povrchové, tak i spodní vody. I u nás v obci se to projevilo, ale v daleko menší míře. Máme zde, poměrně na rozlohu obce dosti rozlehlé, mokřady. A máme zde i potok a rybník. V roce 2018, kdy bylo velké sucho, vyschl jak rybník, tak i potok. Ale ve studnách sice poněkud voda ubyla, ale bylo jí dost, právě díky zásobám vody v těchto mokřadech. V tomto roce 2018 jsme byli i svědky toho, jak ubylo vody v přehradách, a dokonce byla přehrada, která se nechala přejít po dně suchou nohou.
A co to tedy znamená? Velké plochy povrchu přehrad představují zase velké množství vody, která se odpařuje, a při déle trvajícím suchu se dostane někdy až ke dnu. To se u mokřadů, ale i u rybníků , které jsou mnohdy chráněny korunami stromů, nestane.
Tak co nám přinesou další přehrady? To se dnes může jen odhadovat. Jediné co nám přinesou zcela jistě jsou další stovky či tisíce hektarů záborů zemědělské půdy. Může dojít a pravděpodobně dojde i k likvidaci desítek i více budov, ať už rodinných domků či podniků. Do přírody budou napěchovány další miliony tun betonu a kamene. Těžko odhadovat jestli vůbec bude do těchto přehrad voda. Beton vodu rozhodně nepřitáhne. A dojde i k dalším negativním jevům.
Takže Qui bono? Komu to prospěje? Prospěje to, a to v ohromné míře všem těm, kdo se budou na tomto podílet. Miliardy korun získají majitelé cementáren, lomů, betonáren, stavebním firmám, v mnoha případech zahraničním podnikům. Na své si přijdou lobbisté, projekční kanceláře i další úřady. A kdo ty miliardy zaplatí? No kdo jiný, než daňový poplatníci, tedy my všichni. A naše ekonomika, zvláště po pandemii koronaviru není v té nejlepší situaci.
Kde je tedy řešení? Je jedině v tom, aby stávající mokřady, rybníky a další zdroje vody byly nekompromisně chráněny proti zásahům do těchto, jejich udržování a obnova. A to by mělo být prvořadým úkolem vlády, ministerstev a zejména připravovaného nového zákona. A při stavbě přehrad je možné, že někde by i tato pomohla. Ale ne stavět jen aby se stavělo, ale napřed promyslit, zda je to účelné. Chaotické stavění by nám přineslo jen další, jak já říkám, betonizaci naší země.
Je tedy třeba, aby zákony k ochraně vody, tedy zejména vodní zákon byly nadřazeny všem ostatním zákonům, protože bez vody není života.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
Jižní Morava vysychá, přípravy staveb zavlažovacích zařízení jdou ale pomalu
V krajině na jihu Čech je nyní méně vody, než bývá zvykem ve stejném období
Další články autora |
Miroslav Hruška: Dálnice D3. Končí etapa potíže růstu. A začíná růst potíží
Miroslav Hruška: O vysazování perlorodek, ochraně půdy a pokrytectví
Miroslav Hruška: Dá se ještě někomu u nás věřit?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (72)
Miroslav Vinkler
6.6.2020 05:20Je to jak v písničce Nadi Urbánkové & Country Beat "Můj Vilém peče housky".
Dokud se na komín ministra Tomana nepoloží cihla, aby se probral a dělal konečně něco užitečného, bude dál péct ty svoje housky.
Dotyčný ví, že to lidově řečeno "posral" , ale stejně neodolá pokušení vypouštět další a další mlhu, viz :
„Často slýchám, že se máme zaměřit pouze na zadržování vody v krajině. Naprosto souhlasím, že stav půdy a krajiny je pro zadržení vody nezbytný, ale takové vody se nenapijeme. Proto musíme mít i velké nádrže, které zajistí zásobování pitnou vodou při několikaměsíčním suchu. S ohledem na vývoj klimatické změny se nemůžeme soustředit jen na jednu část, ale musíme dělat vše současně. Boj se suchem je komplexní záležitostí, ke které musíme zodpovědně přistupovat v každé oblasti,“ uvedl ministr Toman. ==
Plně se tak propracoval ke Švejkovu uvedení blba v podání plukovníka Bedřicha Krause, mající též přídomek von Zillergut. Ten mluvil samé pozitivní věci, tázaje se přitom, zdali všichni rozumí nejprimitivnějším výrazům: „Tedy okno, pánové, ano. Víte, co je to okno?“ Nebo: „Cesta, u které po obou stranách jsou příkopy, nazývá se silnicí. Ano, pánové. Víte, co je to příkop? Příkop jest vykopávka, na které pracuje více lidí. Jest to prohlubenina. Ano. Pracuje se motykami. Víte, co je to motyka?“Byl tak nehorázně blbý, že se mu důstojníci zdaleka vyhýbali.
Bylo to opravdu podivuhodné, že ten blbec mohl poměrně dosti rychle postupovat a mít za sebou velice vlivné lidi, jako byl velící generál, který mu držel palec i při jeho naprosté vojenské neschopnosti.Jeho přátelský poměr s velícím generálem a jinými neméně blbými vojenskými hodnostáři starého Rakouska vynesl mu různá vyznamenání a řády, kterými byl neobyčejně poctěn, a považoval se za nejlepšího vojáka pod sluncem a teoretikem strategie i všech vojenských věd.
Pan Hruška má naprostou pravdu , všichni už jsou natěšení jak se napakují .
To by se jim v případě, že by se naše krajina klopotně a trpělivě dávala do kupy odstraněním staré zátěže (meliorace + regulace) s obnovou krajinných prvků (meze,průlehy,remízky, háje...) skutečně stát nemohlo.
Odpovědět
Dokud se na komín ministra Tomana nepoloží cihla, aby se probral a dělal konečně něco užitečného, bude dál péct ty svoje housky.
Dotyčný ví, že to lidově řečeno "posral" , ale stejně neodolá pokušení vypouštět další a další mlhu, viz :
„Často slýchám, že se máme zaměřit pouze na zadržování vody v krajině. Naprosto souhlasím, že stav půdy a krajiny je pro zadržení vody nezbytný, ale takové vody se nenapijeme. Proto musíme mít i velké nádrže, které zajistí zásobování pitnou vodou při několikaměsíčním suchu. S ohledem na vývoj klimatické změny se nemůžeme soustředit jen na jednu část, ale musíme dělat vše současně. Boj se suchem je komplexní záležitostí, ke které musíme zodpovědně přistupovat v každé oblasti,“ uvedl ministr Toman. ==
Plně se tak propracoval ke Švejkovu uvedení blba v podání plukovníka Bedřicha Krause, mající též přídomek von Zillergut. Ten mluvil samé pozitivní věci, tázaje se přitom, zdali všichni rozumí nejprimitivnějším výrazům: „Tedy okno, pánové, ano. Víte, co je to okno?“ Nebo: „Cesta, u které po obou stranách jsou příkopy, nazývá se silnicí. Ano, pánové. Víte, co je to příkop? Příkop jest vykopávka, na které pracuje více lidí. Jest to prohlubenina. Ano. Pracuje se motykami. Víte, co je to motyka?“Byl tak nehorázně blbý, že se mu důstojníci zdaleka vyhýbali.
Bylo to opravdu podivuhodné, že ten blbec mohl poměrně dosti rychle postupovat a mít za sebou velice vlivné lidi, jako byl velící generál, který mu držel palec i při jeho naprosté vojenské neschopnosti.Jeho přátelský poměr s velícím generálem a jinými neméně blbými vojenskými hodnostáři starého Rakouska vynesl mu různá vyznamenání a řády, kterými byl neobyčejně poctěn, a považoval se za nejlepšího vojáka pod sluncem a teoretikem strategie i všech vojenských věd.
Pan Hruška má naprostou pravdu , všichni už jsou natěšení jak se napakují .
To by se jim v případě, že by se naše krajina klopotně a trpělivě dávala do kupy odstraněním staré zátěže (meliorace + regulace) s obnovou krajinných prvků (meze,průlehy,remízky, háje...) skutečně stát nemohlo.
JD
Jiří Daneš
6.6.2020 13:33 Reaguje na Miroslav VinklerAno, lepší než přehrada je přirozená vodní plocha - jezero. Ale kde je vzít, když u nás jsou spíše jen jezírka? Mnohem méně užitečné než přehrady, jsou ale třeba vlci a divoké kočky, co by obohacení zvěře ve volné přírodě. Ani vlk ani divoká kočka vodu nepřivolá, natož aby jí zabránila v odpařování, i divokým prasatům, co žijí v kukuřičných lánech se tyto dvě šelmy jistě obloukem vyhýbají.
A ještě poznámka k tomu napakování : Kde by byl, po 30 letech budování, ten vytoužený kapitalismus, kdyby se kapitalisté, majitelé firem, neměli kde a na čem napakovat?
Odpovědět
A ještě poznámka k tomu napakování : Kde by byl, po 30 letech budování, ten vytoužený kapitalismus, kdyby se kapitalisté, majitelé firem, neměli kde a na čem napakovat?
va
vaber
6.6.2020 18:30 Reaguje na Jiří Danešklidně at se napakují ,dělají práci která je jasně vidět a taky je prospěšná ,kdyby kdysi mysleli jako dnes, tak nemáme ani Orlík ani Lipno ani Slapy.
Horší je když se napakují ti co se živí jen hubou, ti žádnou hodnotu nevytvoří, jak už napsal Marx v Kapitálu. Jen bohužel v této společnosti je to nastaveno tak ,že zrovna ústy se vydělává obvykle nejvíc.
Odpovědět
Horší je když se napakují ti co se živí jen hubou, ti žádnou hodnotu nevytvoří, jak už napsal Marx v Kapitálu. Jen bohužel v této společnosti je to nastaveno tak ,že zrovna ústy se vydělává obvykle nejvíc.
LK
Lukáš Kašpárek
7.6.2020 21:25 Reaguje na vaberJestli vidíte svět přes příručku marxismu a leninismu, tak toho asi moc nepochopíte ruďochu ubohá...
Odpovědět
va
vaber
8.6.2020 08:52 Reaguje na Lukáš Kašpárekz tvých příspěvků je jasné, že ty nepochopíš nikdy nic natož Kapitál, jdi k Chocholouškovi,ale i na to je pozdě
Odpovědět
LK
NP
Nedělský Petr
7.6.2020 18:50 Reaguje na Miroslav Vinkler1) To že bychom se měli zabývat oběma (všemi) cestami, tj. zlepšení funkcí krajiny i výstavbou přehrad a retenčních prostor obecně je správný názor. To že to řekl i ministr Toman neznamená, že to je špatně.
2) Použití argumentu, že se někdo na výstavbě přehrad či čehokoliv jiného napakuje je ve věcně vedené diskusi úplně mimo. Asi stejně tak mimo, jako kdybych tvrdil, že resort ŽP vytváří zákony tak, aby na jejich základě mohli aktivisté torpedovat investiční akce a bokem si říkat o výpalné a různí ekologičtí podnikatelé s razítkem i bez se napakovat na zpracovávání studií a posudků. To že to v obou případech sice někdy pravda je neznamená, že je to pravda vždycky. Bez důkazů toto tvrzení velmi snadno pošpiní jakýkoliv záměr (to je zřejmě účelem), ale o tom, jestli je ten záměr dobrý nebo ne to neřekne nic.
Odpovědět
2) Použití argumentu, že se někdo na výstavbě přehrad či čehokoliv jiného napakuje je ve věcně vedené diskusi úplně mimo. Asi stejně tak mimo, jako kdybych tvrdil, že resort ŽP vytváří zákony tak, aby na jejich základě mohli aktivisté torpedovat investiční akce a bokem si říkat o výpalné a různí ekologičtí podnikatelé s razítkem i bez se napakovat na zpracovávání studií a posudků. To že to v obou případech sice někdy pravda je neznamená, že je to pravda vždycky. Bez důkazů toto tvrzení velmi snadno pošpiní jakýkoliv záměr (to je zřejmě účelem), ale o tom, jestli je ten záměr dobrý nebo ne to neřekne nic.
LK
Lukáš Kašpárek
7.6.2020 21:29 Reaguje na Nedělský PetrCo je nevěcného na faktu, že na velkých stavbách v rukou státu se vytváří korupční prostředí a že pak stát takové projekty propaguje, ať už je to reálně potřeba nebo ne?
Na čí povel se snažíš zakrýt pravdu ubožátko? Kdo ti platí za lži a ohýbání reality? Nebo jsi tak hloupý, že nevíš co činíš?
Odpovědět
Na čí povel se snažíš zakrýt pravdu ubožátko? Kdo ti platí za lži a ohýbání reality? Nebo jsi tak hloupý, že nevíš co činíš?
NP
LK
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 06:32 Reaguje na Nedělský PetrAť už je důvod tvého tažení za převracení reality jakýkoliv, tak je evidentní, že nemáš argumenty pro svá lživá a demagogická tvrzení....
Spíš bych řekl, že je to na objednávku od těch, o kterých tu mluvíme....
Odpovědět
Spíš bych řekl, že je to na objednávku od těch, o kterých tu mluvíme....
NP
Karel Zvářal
6.6.2020 07:59Děti si dnes hrají ponejvíce s mobilem či pc, o ně bych strach neměl. V osmdesátých letech jsem vedl krátce kroužek ochránců přírody. Když jsem je zavedl kilometr za rodnou vísku a zeptal se, kterým směrem leží, jen dva z patnácti ukázali správně. Zbytek v těch místech nikdy dříve nebyl a navíc postrádali orientační smysl, takže ani naši krátkou vycházku si prostorově nezapamatovali.
Těch přehrad zajisté nebude stovka, to jsou jen předběžně vytipovaná místa. Výběr se zúží na cca desítku, vodou z mokřádků potřeby naší země nepokryjeme. Nemám z těch vodních děl radost, považuji to za nutné zlo, resp. strategické zásoby. To nic nemění na důležitosti změny přístupu ke krajině. Místo technokratů by měli nastoupit ekologové, máme jich v naší zemi dostatek. Fragmentovat megalány, více vodozádržných prvků, více organiky do půdy.
Odpovědět
Těch přehrad zajisté nebude stovka, to jsou jen předběžně vytipovaná místa. Výběr se zúží na cca desítku, vodou z mokřádků potřeby naší země nepokryjeme. Nemám z těch vodních děl radost, považuji to za nutné zlo, resp. strategické zásoby. To nic nemění na důležitosti změny přístupu ke krajině. Místo technokratů by měli nastoupit ekologové, máme jich v naší zemi dostatek. Fragmentovat megalány, více vodozádržných prvků, více organiky do půdy.
va
vaber
6.6.2020 08:38argumentovat proti přehradám tím, že voda v nich se stejně odpařuje to vyžaduje opravdu velkou inteligenci a je to silný argument
Zrovna včera jsem viděl pořad BBC Earth o rocích 2003, 2010, 2018 kdy byla velká vedra. Mluvili o tom co se ve zprávách obvykle neříká ,o obětech z horka, o smogu a zastavování dopravy,o odstavených elektrárnách které neměly chladící vodu,o požárech ,o škodách na vegetaci a v zemědělství atd. Jen o Evropě.
Vysvětlovali vše velikou tlakovou výší která zablokovala globální cirkulaci. To podle mě není vysvětlení ale jen konstatování stavu, vysvětlení by bylo kdyby řekli jaké podmínky musí být k vytvoření takové výše ,protože tyto podmínky byly již dávno před utvořením takové výše, podobně jako nyní kdy se valí mraky na Evropu a ještě nedávno nikdo nic ani netušil. Znalosti o počasí a natož o klimatu jsou minimální. Klimatologové mají výhodu protože si mohou říkat co chtějí a nikdo jim nedokáže že to není pravda, to o předpovědích počasí se každý, kdo má pamět alespoň jeden týden, může snadno přesvědčit.
Odpovědět
Zrovna včera jsem viděl pořad BBC Earth o rocích 2003, 2010, 2018 kdy byla velká vedra. Mluvili o tom co se ve zprávách obvykle neříká ,o obětech z horka, o smogu a zastavování dopravy,o odstavených elektrárnách které neměly chladící vodu,o požárech ,o škodách na vegetaci a v zemědělství atd. Jen o Evropě.
Vysvětlovali vše velikou tlakovou výší která zablokovala globální cirkulaci. To podle mě není vysvětlení ale jen konstatování stavu, vysvětlení by bylo kdyby řekli jaké podmínky musí být k vytvoření takové výše ,protože tyto podmínky byly již dávno před utvořením takové výše, podobně jako nyní kdy se valí mraky na Evropu a ještě nedávno nikdo nic ani netušil. Znalosti o počasí a natož o klimatu jsou minimální. Klimatologové mají výhodu protože si mohou říkat co chtějí a nikdo jim nedokáže že to není pravda, to o předpovědích počasí se každý, kdo má pamět alespoň jeden týden, může snadno přesvědčit.
VŠ
Viktor Šedivý
6.6.2020 09:40Takže místo vodárenských nádrží budeme mít vodárenské mokřady?
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
7.6.2020 21:32 Reaguje na Viktor ŠedivýNe, ale ve studnách budeme mít vodu, protože mokřady doplňují spodní vodu a ta pak napájí různé prameny a právě studny mimo jiné... nebo si jí raději kupuješ od někoho, kdo tvrdí, že vodu musíme "vyrábět a dodávat"?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.6.2020 10:09Zdá se mi, že se pan bývalý starosta čím dál častěji pouští do věcí, pro které nemá vzdělání.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
7.6.2020 21:34 Reaguje na pavel peregrinA vy se neustále snažíte popírat fakta a mlžit ve prospěch lží a manipulace...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.6.2020 08:48 Reaguje na Lukáš KašpárekNikoliv, ale na Ekolistu píší velice často články laici a podle toho to také vypadá.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 10:58 Reaguje na pavel peregrinPan Hruška má čistý úmysl informovat veřejnost o svém pohledu na věc.. že informace jím uváděné nejsou 100% neprůstřelné je irelevantní... jde o snahu upozornit na důležitá fakta a kontroverze ohledně přístupu státu k řešení problematiky sucha/povodní.
Kdo jeho slova chce pochopit, pochopí... kdo nechce chápat, chápat samozřejmě nemůže...
Odpovědět
Kdo jeho slova chce pochopit, pochopí... kdo nechce chápat, chápat samozřejmě nemůže...
JS
Jiří Svoboda
6.6.2020 12:36S autorem v mnohém souhlasím.
Na jedné straně ale autorovi vadí, že přehrady odpařují cennou vodu, to že to stejné dělají mokřady a rybníky mu ale evidentně nevadí. Trocha konzistence myšlení/názoru by jistě neuškodila.
Možná se při ignoraci hlavní příčiny změny klimatu a opatření pro ochranu globálního klimatu brzy dostaneme do stavu, že budeme muset maximalizovat zasakování a naopak odpar sniživat. Pak možná hodíme na mokřady plovoucí fólie a na přehrady umístíme plovoucí FV elektrárny natáčející se za sluncem.
Odpovědět
Na jedné straně ale autorovi vadí, že přehrady odpařují cennou vodu, to že to stejné dělají mokřady a rybníky mu ale evidentně nevadí. Trocha konzistence myšlení/názoru by jistě neuškodila.
Možná se při ignoraci hlavní příčiny změny klimatu a opatření pro ochranu globálního klimatu brzy dostaneme do stavu, že budeme muset maximalizovat zasakování a naopak odpar sniživat. Pak možná hodíme na mokřady plovoucí fólie a na přehrady umístíme plovoucí FV elektrárny natáčející se za sluncem.
VM
Vladimir Mertan
6.6.2020 14:25 Reaguje na Jiří SvobodaMokrade samozrejme nepotrebujú fólie, zatienie a klimatizáciu vytvoria stromy a vegetácia. V delte Dunaja existujú napríklad aj plávajúce ostrovy trstiny - tzv. "Plauri" https://danubedelta.jouwweb.nl/flora-and-fauna/flora/reed
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.6.2020 15:38 Reaguje na Vladimir MertanJenže okolní vegetace z těch mokřadů pumpuje kořeny vodu a odpařuje ji. Čili jedná se o aktivní, energeticky dotovaný, proces oproti odpařování vodní nádrže.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.6.2020 19:30 Reaguje na Jan ŠimůnekSprávně. Ale mokřadnící nechtějí slyšet vše, jenom to, co chtějí.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
6.6.2020 21:01 Reaguje na Jan ŠimůnekTo je predstava klimatológov, nedávno niečo podobné vyhlásil aj p. Lapin. Známi hydrológovia už protestovali. Neviem či ste si všimli vzhľad mokradnej vegetácie. Je výborne vybavená proti odparovaniu, ostrice aj sitiny sú pokryté silnou ochrannou vrstvou. Pokosený močiar sa preto veľmi ťažko suší na seno. Mokraďou rozumieme napríklad aj meandrujúci potok. Ak má kvalitný brehový porast tak sa neprehrieva a meandre zase zabezpečia hlbočinky, takže za sucha potok nemá šancu vyschnúť. Práve pri lesoch mokradiach aj vegetácii klimatológovia ukazujú ako ďaleko je teória od praxe. To už nehovorím o tom, že v potoku je život závislý na čistej vode a aj spadané listy z brehového porastu sú potravou krivákov (blešivci), tam sa začína potravný reťazec ktorý fotopanely asi ťažko naštartujú.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
7.6.2020 09:30 Reaguje na Vladimir MertanTady jde o celkové kvantitativní vyjádření odparu a to takovým povídáním nevyjádříte. V mokřadu je hladina vody ve stínu a v bezvětří + povrchy rákosů a to může odpařovat +- stejně jako volná hladina. To, co říkáte, ale klidně může být pravda.
Ale primární je otázka, chceme odpařovat více nebo méně než je tomu dnes?
Odpovědět
Ale primární je otázka, chceme odpařovat více nebo méně než je tomu dnes?
LK
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 06:51 Reaguje na Jan ŠimůnekPřehrady jsou bodová zádrž v krajině a také bodově odpařují vodu ze své hladiny. Oboje je k ničemu...
Na to, aby se krajina ochlazovala jak má a nepřehřívala se (aby se nevytvářeli tepelné ostrovy v krajině) musí docházet k odpařování přes vegetaci a tím, že má být správně takových opatření dost, aby byla plošná se vytvoří dostatečná plocha odparu, který nám může opět nastartovat malý vodní cyklus. To přehrady neudělají, protože na vytvoření systému ochlazování by jich muselo být v ČR asi tak 10 000....
Ani nebudu rozebírat kolik by stálo 10 000 přehrad a hlavně co všechno negativní by přinesly.
Potřebujeme vodu v půdě, potom v obnovených mokřadech a meandrující síti drobných toků a jejich nivách a potom i ve větších tocích, které musí být také renaturalizované, aby vodu v krajině také pozdržely, a aby z nich mělo užitek jak rostlinsvo (další chlazování krajiny odpařováním), tak živočišstvo, tak člověk, který má svá sídla blízko toků a je tak na výšce a kvalitě spodních vod nivy toků závislý. Potom je to samozřejmě i o tom, že velká část obcí a měst ČR je zásobena vodou z mokřadních a nivních částí ze svého okolí...
Pokud někdo postaví přehradu, tak tím vodu všem ukradne.. vezme krajině, rostlinám, živočichům a také člověku vodu, která měla přirozeně cirkulovat krajinou a která měla dělat z ČR obyvatelnou zemi...
Stavba přehrad v ČR, která je kompletně odvodněná je zločin, protože se jen pase na mnohem složitějším problému s vodou, který, ale většina politiků řešit nechce, protože to smrdí prací a odhodláním udělat něco dobrého pro tuto zem......
Odpovědět
Na to, aby se krajina ochlazovala jak má a nepřehřívala se (aby se nevytvářeli tepelné ostrovy v krajině) musí docházet k odpařování přes vegetaci a tím, že má být správně takových opatření dost, aby byla plošná se vytvoří dostatečná plocha odparu, který nám může opět nastartovat malý vodní cyklus. To přehrady neudělají, protože na vytvoření systému ochlazování by jich muselo být v ČR asi tak 10 000....
Ani nebudu rozebírat kolik by stálo 10 000 přehrad a hlavně co všechno negativní by přinesly.
Potřebujeme vodu v půdě, potom v obnovených mokřadech a meandrující síti drobných toků a jejich nivách a potom i ve větších tocích, které musí být také renaturalizované, aby vodu v krajině také pozdržely, a aby z nich mělo užitek jak rostlinsvo (další chlazování krajiny odpařováním), tak živočišstvo, tak člověk, který má svá sídla blízko toků a je tak na výšce a kvalitě spodních vod nivy toků závislý. Potom je to samozřejmě i o tom, že velká část obcí a měst ČR je zásobena vodou z mokřadních a nivních částí ze svého okolí...
Pokud někdo postaví přehradu, tak tím vodu všem ukradne.. vezme krajině, rostlinám, živočichům a také člověku vodu, která měla přirozeně cirkulovat krajinou a která měla dělat z ČR obyvatelnou zemi...
Stavba přehrad v ČR, která je kompletně odvodněná je zločin, protože se jen pase na mnohem složitějším problému s vodou, který, ale většina politiků řešit nechce, protože to smrdí prací a odhodláním udělat něco dobrého pro tuto zem......
JŠ
Jan Šimůnek
8.6.2020 07:00 Reaguje na Lukáš KašpárekPřehrada je menší zlo než prázdné koryto řeky (protože voda odtekla).
Přehrada poskytuje možnost tu vodu lifrovat do krajiny (už jen to, že si z ní mohou brát lidé vodu na zalévání je přínos pro vodu v krajině).
Tůňky atd. jsou sice krásné, ale představují daleko větší objem prací (včetně administrativy) než přehrada a navíc mohou při delším suchu přijít o vodu (a stát se smrtící pastí pro všechny druhy vodní žoužele, od prvoků po obratlovce). Naopak z přehrady by se takový systém tůněk a vodotečí mezi nimi dal velice dobře napájet a měl by tak zajištěnou stabilní vodu.
Odpovědět
Přehrada poskytuje možnost tu vodu lifrovat do krajiny (už jen to, že si z ní mohou brát lidé vodu na zalévání je přínos pro vodu v krajině).
Tůňky atd. jsou sice krásné, ale představují daleko větší objem prací (včetně administrativy) než přehrada a navíc mohou při delším suchu přijít o vodu (a stát se smrtící pastí pro všechny druhy vodní žoužele, od prvoků po obratlovce). Naopak z přehrady by se takový systém tůněk a vodotečí mezi nimi dal velice dobře napájet a měl by tak zajištěnou stabilní vodu.
LK
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 07:21 Reaguje na Jan ŠimůnekTady nejde o to, co je menší zlo, ale o racionální úvahu nad stavem a řešením nápravy tohoto stavu.... neřešit příčiny a jen dál betonovat krajinu může jen hlupák a nebo člověk pověřený někým kdo na tom má svůj finanční zájem...
Já vím, že jste příliš hloupý, než aby jste pochopil základní premisu o příčině a následku, ale ti co v té hlavě něco mají chtějí po státu, aby řešil z 80% příčinu a jen 20% žehlil následky.... jinak jsou to všechno vyhozené peníze a čas a nijak to ČR nepomůže....
Většina lidí v ČR bude bojovat za to, aby přehrad bylo co nejméně... většina lidí totiž nechce nechat zatopit své vesnice, nechce přijít o další údolí, která jsou ještě pořád přírodního charakteru, nechce přijít vodu ve studni jen pro to, že státu se nechce makat na nedestruktivním řešení....
Obhajujete zlo, neschopnost a korupci...
Odpovědět
Já vím, že jste příliš hloupý, než aby jste pochopil základní premisu o příčině a následku, ale ti co v té hlavě něco mají chtějí po státu, aby řešil z 80% příčinu a jen 20% žehlil následky.... jinak jsou to všechno vyhozené peníze a čas a nijak to ČR nepomůže....
Většina lidí v ČR bude bojovat za to, aby přehrad bylo co nejméně... většina lidí totiž nechce nechat zatopit své vesnice, nechce přijít o další údolí, která jsou ještě pořád přírodního charakteru, nechce přijít vodu ve studni jen pro to, že státu se nechce makat na nedestruktivním řešení....
Obhajujete zlo, neschopnost a korupci...
JS
Jiří Svoboda
8.6.2020 11:32 Reaguje na Lukáš KašpárekPrimární příčina je změna klimatu, která má také svou hlavní primární příčinu. Zkuste tedy sám aspoň v diskusi naplňovat to, k čemu ostatní vyzýváte!
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
8.6.2020 13:46 Reaguje na Lukáš KašpárekSoučástí racionální úvahy je vždy rozvaha, co se dělat dá a co ne, a zda to, co se dělat dá, je menší nebo větší zlo než nedělat nic.
Jistěže i pak mohou být hodnocení různých hodnotitelů různá, záleží např. na tom, do jaké hloubky se rozbor provádí.
Odpovědět
Jistěže i pak mohou být hodnocení různých hodnotitelů různá, záleží např. na tom, do jaké hloubky se rozbor provádí.
JS
Jiří Svoboda
8.6.2020 19:38 Reaguje na Lukáš KašpárekAle v údolí budoucí přehrady určitě nežije většina lidí třeba kraje nebo i okresu, natož ČR. Tudíž mohou být velmi lehce přehlasováni.
Proto nezbývá, než proti přehradám bojovat nedemokratickými prostředky.
Odpovědět
Proto nezbývá, než proti přehradám bojovat nedemokratickými prostředky.
JS
Jiří Svoboda
9.6.2020 16:35 Reaguje na Lukáš KašpárekŽe je přehrada bodový objekt, to je mi novinka! Prostě když proti něčemu bojovat, tak usilovně a libovolně pitomě. To se hodnotí.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
6.6.2020 14:19Na ekoliste vyšiel pred 4 rokmi vynikajúci rozhovor o riekach a tvz. "Říční krajině" https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/sterba-nejdulezitejsi-je-chranit-ricni-krajinu-byt-z-ni-zustaly-jen-trosky odporúčam si všetkým diskutujúcim prečítať skôr ako si spravia názor na problematiku priehrad a zadržania vody v krajine. Žiaľ Otakar Šterba zomrel v roku 2017, jeho články a knihy sú stále živé a aktuálne.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.6.2020 14:55 Reaguje na Vladimir MertanČasto koukám na radareu.cz, a konkrétně nejvíce na Bělorusko. Země lesů, meandrujících řek, velkých jezer - zejména na severu. Přestože mají vody realtivně dost, vybudovali minimálně 10 vodárenských nádrží, zejména v jižní polovině. Malý vodní cyklus je tam krásně pozorovatelný (i dnes), kdy mraky se vytvoří "z ničeho" a brzy také vyprší. To je říční (vodní) krajina jak vyšitá.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
6.6.2020 20:43 Reaguje na Karel ZvářalEšte lepšie Ukrajina rieka Desna. Ale tam toho majú viac, ešte nestihli zregulovať.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.6.2020 21:43 Reaguje na Vladimir MertanProč by to dělali? Příroda je boží dílo, do kterého příliš zasahovat se nevyplácí. Za druhé mají půdy dost a za třetí - jen hlupáci lepí své baráčky na břeh řeky.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 07:02 Reaguje na Karel ZvářalCelé téma chutě stavět přehrady se točí okolo jednoho slova a jeho významu hlavně v postkomunistických zemích.... to slovo je KORUPCE....
Neznamená to, že by byly všechny přehrady špatně.... ale znamená to, že se kolem tohoto tématu vždy motají lidé korupce chtivý a snaží se dělat přehrady i tam, kde to spíš uškodí než pomůže a léčit přehradami vše (i když to postrádá základní logiku)....
V ČR, kde je krajina kompletně zničená a odvodněná je potřeba investovat čas a úsilí do nápravy tohoto stavu a ne vytvářet práci pro betonáře a jiné, aby se na takových stavbách mohlo korumpovat a krást....
Přirovnal bych to ke staré, rozbité, děravé střeše.....
Co je lepší? Opravit střechu nebo za stejné peníze koupit 10 pozlacených van a rozmístit je po místnostech do kterých zatéká touto rozbitou střechou?
Vláda ČR chce kupovat raději pozlacené vany a vnucuje obyvatelům domu jejich rozmístění do jejich bytů (proti jejich vůli) a nechce opravovat střechu, protože by jim někdo mohl říct, že to udělali špatně a hlavně by si nemohli namastit kapsy díky tomu, že při koupi předražených pozlacených van se nějaké to procento nákladů ztratí přes korupci...
Odpovědět
Neznamená to, že by byly všechny přehrady špatně.... ale znamená to, že se kolem tohoto tématu vždy motají lidé korupce chtivý a snaží se dělat přehrady i tam, kde to spíš uškodí než pomůže a léčit přehradami vše (i když to postrádá základní logiku)....
V ČR, kde je krajina kompletně zničená a odvodněná je potřeba investovat čas a úsilí do nápravy tohoto stavu a ne vytvářet práci pro betonáře a jiné, aby se na takových stavbách mohlo korumpovat a krást....
Přirovnal bych to ke staré, rozbité, děravé střeše.....
Co je lepší? Opravit střechu nebo za stejné peníze koupit 10 pozlacených van a rozmístit je po místnostech do kterých zatéká touto rozbitou střechou?
Vláda ČR chce kupovat raději pozlacené vany a vnucuje obyvatelům domu jejich rozmístění do jejich bytů (proti jejich vůli) a nechce opravovat střechu, protože by jim někdo mohl říct, že to udělali špatně a hlavně by si nemohli namastit kapsy díky tomu, že při koupi předražených pozlacených van se nějaké to procento nákladů ztratí přes korupci...
Karel Zvářal
8.6.2020 11:50 Reaguje na Lukáš KašpárekVy si vážně myslíte, že na tom vytváření ekologických prvků v krajině se nikdo "nenapakuje"? Že tam jakýmsi zázrakem jánabráchysmus a klientelismus neexistuje?-))
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
8.6.2020 13:47 Reaguje na Karel ZvářalJá myslím, že jsme tu korupci jasně viděli v souvislosti s výstavbou FV elektráren.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 14:34 Reaguje na Karel ZvářalOpatření v krajině tkví v mnoha (na ČR tisíce) opatřeních, která mohou být jako jednotlivá. Jedno opatření za cca stovky tisíc... tam rozhodně není moc prostoru pro korupci takovým způsobem a takové akce nelákají velkošmejdy jako například stavba přehrady...
Čím větší investiční akce, tím větší riziko korupce... toto platí jednoznačně...
Odpovědět
Čím větší investiční akce, tím větší riziko korupce... toto platí jednoznačně...
JŠ
Jan Šimůnek
6.6.2020 15:42Ty nádrže zadrží vodu v krajině, podpoří malý vodní cyklus a teoreticky by se daly použít jako zdroj pro nějaké vodou dotované tůňky a vodoteče ve vyšších polohách.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
6.6.2020 20:42 Reaguje na Jan ŠimůnekV zásade nie som proti stavbe priehrad, ak nezničia pôvodný tok alebo nezaberú cenné prírodne hodnotné územie. Sú tam potom ešte ďalšie problémy ako je hromadenie sedimentov na dne a tým zmenšenie retenčnej schopnosti nádrže. Príkladom jemnejšieho prístupu je napríklad výstavba Štiavnických tajchov na Slovensku, kde sa získala voda v podstate z ničoho - dažďovaou vodou ich napĺňa dômyselný systém vybudovaných lesných jarkov. Citlivo sú postavené aj juhočeské rybníky.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
7.6.2020 08:33 Reaguje na Vladimir MertanOtázkou je, co je to "cenné území". Hlavní argument proti výstavbě přečerpávací elektrárny, která měla ukládat přebytečnou elektřinu z Temelína byl ten, že se tím zatopí místa, která v některých svých knihách popisuje Ota Pavel.
Nicméně si opravdu dokážu představit přehradu, z níž větrníky a/nebo pumpy poháněné fotovoltaikou ženou vodu do nějakých tůněk v okolí, a ta je odtud vedena podobnými vodotečemi, jaké popisuje pan Kvítek, a zvlhčuje krajinu, průsaky doplňuje spodní vodu atd.
Odpovědět
Nicméně si opravdu dokážu představit přehradu, z níž větrníky a/nebo pumpy poháněné fotovoltaikou ženou vodu do nějakých tůněk v okolí, a ta je odtud vedena podobnými vodotečemi, jaké popisuje pan Kvítek, a zvlhčuje krajinu, průsaky doplňuje spodní vodu atd.
VM
Vladimir Mertan
7.6.2020 14:49 Reaguje na Jan ŠimůnekProblém je v tom, že všade niečo je. Tlak človeka na prírodu je obrovský a miesta kde zdanlivo nič nie je sú posledné útočiská pre hmyz, obojživelníky, plazy drobné cicavce či vtáky. Opustené kamenelomy, neprístupné jarky strmšie zrázy to všetko sú zaujímavé miesta z pohľadu ochrany prírody. Knizky od Otu Pavla mám rád, popisuje krásu prirodzenej rieky. Verím tomu, že to územie bolo naozaj prírodne hodnotné.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
8.6.2020 07:05 Reaguje na Vladimir MertanTady je problém, jak hledíme na tu krajinu. Pokud ji chceme kvalitní, tak ji překopat budeme muset, protože komunistické zcelování lánů a likvidace mezí a remízků v ní zanechaly dosud patrné jizvy. A co se technicky zničilo, to se bude muset, chtě nechtě, technicky napravit. A je jasné, že kdo bude protestovat, budou zelení. Ti jsou schopni prohlašovat za "cenné přírodní lokality" i torzo rozestavěné "Hitlerovy dálnice".
Zelení navíc kvalitní krajinu nechtějí, to jasně ukázaly jejich aktivity proti šumavským lesům (které už prakticky nejsou).
Odpovědět
Zelení navíc kvalitní krajinu nechtějí, to jasně ukázaly jejich aktivity proti šumavským lesům (které už prakticky nejsou).
LK
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 08:07 Reaguje na Jan ŠimůnekZase ty lži o tom, že Šumavské lesy už nejsou.... zajeďte se tam podívat a nepapouškujte tu Zemanovi lži....
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
8.6.2020 13:48 Reaguje na Lukáš Kašpárek"Papouškuji" to, co říkají majitelé lesů a dalších pozemků v této oblasti.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 14:39 Reaguje na Jan ŠimůnekChtělo by to méně papouškovat a více hledat relevantní informace...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
10.6.2020 19:58 Reaguje na Lukáš KašpárekJá jsem toho názoru, že informace od lidí, kteří tam žijí, případně dokonce vlastní nějaké pozemky, mají podstatně vyšší relevanci než nějaké ideologické bláboly ze zelených agitačních středisek.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 07:38 Reaguje na Jan ŠimůnekNádrž nezadrží vodu v krajině, ale v nádrži... na pochopení tohoto není potřeba žádný velký intelekt....
Odpovědět
PH
JŠ
Jan Šimůnek
10.6.2020 19:58 Reaguje na Lukáš KašpárekTa nádrž je někde zcela mimo krajinu?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
12.6.2020 08:00 Reaguje na Jan ŠimůnekParakticky ano. Většina přehrad je situována v hlubokém zaříznutém údolí, které má strmé a někdy i skalnaté stráně, takže nějaký rozliv do krajiny není prakticky žádný a vliv na podzemní vody taky. Je to prostě nádrž na vodu, kterou je možno použít na závlahy, ale s mokřadem se to srovnávat nedá.
Vyjímkou jsou Novomlýnské nádrže, které jsou na rovině, ale vykáceli kvůli nim celý velmi cenný lužní les a dnes je to holá pláň polí a mezi nimi v kamenné navigaci s asfaltovou cestou plocha vodní. Velmi silně tam fučí a proto je to ráj windsurfařů.
Odpovědět
Vyjímkou jsou Novomlýnské nádrže, které jsou na rovině, ale vykáceli kvůli nim celý velmi cenný lužní les a dnes je to holá pláň polí a mezi nimi v kamenné navigaci s asfaltovou cestou plocha vodní. Velmi silně tam fučí a proto je to ráj windsurfařů.
NP
Nedělský Petr
7.6.2020 14:46Kromě názoru p. Hrušky nevypovídá tento článek naprosto o ničem, zařadil se mezi další obdobná dílka laiků bez potřebného vzdělání, nebo alespoň znalostí a mohl být umístěn jako komentář ke kterémukoliv článku o vodě - má Ekolist nějakého redaktora?
Vlastní názor p. Hruškovi neberu, situaci ale hodnotí hlavně emotivně s využitím obecných klišé bez jakéhokoliv odborného pozadí. Z řady vyslovených domněnek budu komentovat jen tu mokřadní - myslím, že místní mokřad si tak v klidu leží v krajině, plní řadu ekologických funkcí, podle míry oslunění vypaří (spotřebuje) určité množství vody a na místních studnách mu příliš nezáleží. Kdyby je totiž nějak významněji dotoval vodou, tak by zcela jistě vyschl stejně jako ten místní rybník a potok.
V těch článcích o krajině a o přehradách jsou většinou zmiňovány jednotlivosti, bez širších souvislostí a faktů a proto dávám ke zvážení několik následujících bodů:
1. I 100% původní krajina (před příchodem člověka) generovala po extrémních srážkách povodně, po extrémně bezesrážkovém období pak bylo zcela jistě sucho. Příroda se tomu v pohodě přizpůsobila, náš opičí prapředek měl možná občas žízeň a hlad, ale přizpůsobil se taky.
2. Současná krajina je od původní přirozenosti vzdálená, místy je i významně poškozená, je to špatně a každá snaha o její zlepšení je vítaná. A my lidé aktuálně nejsme zvyklí a ochotní mít občas nouzi, žízeň a hlad (a kdyby jen to).
3. Řešit problém – zde třeba sucho – za pomoci přírodě blízkých opatření je zcela jistě první jasná a správná volba. Musíme ale jasně a poctivě definovat do jaké úrovně problému jsme schopni problém/sucho pouze přírodě blízkými opatřeními řešit. Vzhledem k tomu, že v posledních suchých letech i relativně nepoškozené oblasti generovaly během letních měsíců minimální, či dokonce nulové odtoky je evidentní, že od určitého bodu (a pozor, není to úplně extrém) není možné zajistit potřebu vody pro naší „vyspělou“ společnost pouze z přirozených, přírodních a přírodě blízkých zdrojů a to ani po jejich úplném zrevitalizování – musí tedy nastoupit jiné řešení.
4. Možná se v bodě 3 mýlím – je u nás ve státě někdo, kdo dokáže odborně zdůvodnit a nadále vůči společnosti garantovat, že cíleným i zásahy do zemědělské dotační politiky, budováním rybníků, mokřadů, svejlů, zalesňováním luk a zatravňováním polí nasazení úsporných technologií dojde ke 100% pokrytí požadavků naší společnosti na vodu v době dostatku srážek a třeba k alespoň 90,80,70,…% pokrytí v době extrémního sucha? Je zde někdo, kdo dokáže tuto problematiku vnímat a řešit komplexně, převzít odpovědnost a ne jen opakovat klišé o betonové loby, citovat Katapult? Přihlašte se prosím, rád vás podpořím a to myslím vážně!!!
5. Praxe ukázala, že opakující se sucho během posledních cca 5 let jsme byli schopni nějak přežít, bez ztráty kytičky to ale nebylo a třeba ty přehrady měly nesmírný podíl na tom, že to zatím nebyl megaprůšvih. Pár lidí to bolelo hodně (opravdu jim netekla voda z kohoutku, nebo měli kvůli nedostatku vody značné ekonomické ztráty) většiny se to dotklo pouze okrajově, nebo vůbec ne. K tomu megaprůšvihu to byl jen krůček. Co se ale stane, pokud bude situace trvat dalších 10 (20,100,…) let, nebo jestli se ten extrém prohloubí? Co se stane, až se extrém meteorologický, začne prolínat s extrémem ekonomickým, ekologickým, politickým,…..?
5. Proto je dobré se na situaci připravit. My teď doplácíme na to, že nám dávní i nedávní předkové něco pokazili (třeba tu krajinu) a využíváme toho, že jiní předkové na to už nějak reagovali (třeba výstavbou těch přehrad, co už máme - a samozřejmě spoustou dalších věcí). Stávající seznam lokalit, kde je uvažováno s vybudováním přehrad není nic jiného, než pojistka pro budoucnost. Neznamená to, že by se tam mělo začít něco stavět v nejbližších letech (snad kromě těch 5 aktuálních). Přehradu nejde postavit kdekoliv, je třeba lokalita s vhodnými geologickými a hydrologickými poměry splňující řadu dalších podmínek. A stejně jako se chrání koridory pro železnice, dálnice a jiné významné stavby, je potřeba chránit i lokality pro potenciální výstavbu přehrad. V těch chráněných lokalitách bude zřejmě stavební uzávěra – pro místní samozřejmě problém, ale stejný jako kdekoliv jinde, třeba i u CHKO a národních parků – vyšší zájem je holt vyšší zájem a myslím, že to dotčeným obyvatelům nikdo nezávidí.
7. Lokality vybrané a chráněné máme, co teď? Čekáme. Bez toho, že by výstavbu přehrady jasně podporovala místní samospráva, kraj a společnost obecně bude příprava stavby trvat desítky let. Desítky let vysilujících bojů mezi příznivci a odpůrci stavby, s řešitelnými problémy a neřešitelnými pseudoproblémy a s nulovou vůlí státního i politického aparátu převzít odpovědnost a rozhodnout. S trochou štěstí se během té doby nic nestane a nakonec plán výstavby přehrady někdo či něco definitivně zazdí.
8. A nebo se něco stane. Katastrofální povodeň. A nebo katastrofální sucho, že poteče trochu vody jen v Labi, Ohři, Moravě, Dyji a Odře a jen o málo víc ve Vltavě (má víc a větších přehrad v povodí). A v Praze nepoteče voda z kohoutku. A pak se bude hledat viník toho, že ta přehrada/přehrady ještě nestojí. A teprve potom se –možná- podaří během chvilky postavit něco, co mohlo mít při té extrémní události smysl.
LK
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 07:11 Reaguje na Nedělský PetrJste stavař vodních děl nebo zaplacený za bránění trestuhodného postupu vlády, která dělá maximum pro to, aby se upřednostňovala technická opatření namísto nápravy krajiny?
Vláda ČR nedělá téměř nic pro nápravu příčiny a jen vymýšlí, jak by zneužila současné situace pro vytvoření korupčního prostředí....
Odpovědět
Vláda ČR nedělá téměř nic pro nápravu příčiny a jen vymýšlí, jak by zneužila současné situace pro vytvoření korupčního prostředí....
NP
LK
JŠ
Jan Šimůnek
8.6.2020 13:50 Reaguje na Lukáš KašpárekJenže "náprava krajiny" je také technické opatření a v řadě případů tu krajinu mění víc než ta přehrada.
Odpovědět
LK
JŠ
pp
pavel peregrin
8.6.2020 08:51 Reaguje na Nedělský PetrOkomentoval jste to myslím velice rozumně. Zabýváte se nějak blíže těmito věcmi?
Odpovědět
NP
Nedělský Petr
8.6.2020 13:00 Reaguje na pavel peregrinVodní hospodářství jsem vystudoval na ČVUT a profesně se jím zabývám víc jak 25 let. Asi rok čtu ze "studijních důvodů" články o vodě na Ekolistu. Protože vnímám u některých diskutujících poněkud zkreslené představy o tom, jak funguje přehrada, rybník, mokřad, řeka,... (nekritizuji a nemyslím to nijak ve zlém), a protože vnímám i jejich zájem a dobrou vůli dozvědět se o tématu víc, začal jsem se pokoušet některé věci vysvětlovat tak, jak je vidí vodohospodář - praktik. To že řada článků a komentářů je tu bohužel vysloveně manipulativních a demagogických se záměrem znectít myšlenku či oponenta a ne vysvětlit a diskutovat není příliš dobrou vizitkou pro Ekolist, ale mě to nerozhodí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.6.2020 14:10 Reaguje na Nedělský PetrDěkuji, úroveň vaší odpovědi tomu odpovídá, myslel jsem si to. Pokud vás to nebude příliš otravovat, mohl byste se k vodě a dílům s ní spojeným vyjadřovat častěji, protože praktických rozumných názorů se zde vyskytuje jak šafránu.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
9.6.2020 07:40 Reaguje na Nedělský PetrVodohospodáři vychovaní komunisty naší krajinu už zničili dost... dnes je po celém světě již úplně jiný trend a to opravování toho, co tu takový jako vy napáchali... že na to budete velký odborník nepochybuji.....
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.6.2020 08:47 Reaguje na Lukáš KašpárekVyjadřujete se bohužel k tomu, čemu vůbec nerozumíte, pan Nedělský to napsal dost rozumně.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
10.6.2020 20:28 Reaguje na Lukáš KašpárekJe zajímavé, že ty "trendy" k nám přicházejí se zemí, které do roku 1989 komunismus neměly a spíš se tam komunistická, trockistická či stalinistická levice uplatňuje v posledních letech.
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
8.6.2020 07:36Samotná výstavba přehrad není problém, pokud se k tomuto kroku přistoupí jako k jednomu z posledních po provedení komplexních opatření v krajině. MZe sice formálně podporuje opatření zadržující vodu v krajině, v praxi to ovšem dopadne tak, že se nejdříve vybudují nádrže, které sami o sobě problém sucha neřeší, a na ostatní opatření nezbydou finance. Čekal bych od MZe nějaký plán, chronologii nápravných opatření, klidně i se zahrnutím výstavby nádrží, kde bude jasně řečeno, kolik peněz a v jakém časovém horizontu bude vyčleněno, a jaká konkrétní nápravná opatření se za ně budou realizovat. Zatím jenom víme, že MZe se vážně zabývá nápadem na vybudování dalších nádrží, což jen podporuje podezření uvedená v článku. Zajímavé je, že nikdo dosud nezmínil kvalitu vody v nově vybudovaných nádržích. Ono je hezké mít za X miliard vybudované nádrže na pitnou vodu a pak zjistit, že jsou plné sinic a voda pro vodárenské účely není vhodná.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 07:40 Reaguje na Petr ZnachorPřesně tak... bohužel někteří jedinci to v ČR pořád nechápou...
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
8.6.2020 07:53 Reaguje na Lukáš KašpárekNebo spíše dělají, že to nechápou...
Odpovědět
MH
Miroslav Hruška
9.6.2020 14:55V článku jsem jasně uvedl, že máme v obci rybník i potok. Zatímco v roce 2018 rybník i potok vyschly, v mokřadu bylo vody dost, a nevysychala protože byla zakryta vrstvou zeminy a jednou až dvoumetrovou vrstvou rostlin. K tomu ještě byla ve stínu olší, které nedovolili slunci vysušovat tento prostor. A to je rozdíl mezi přehradou a mokřadem.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.6.2020 17:09 Reaguje na Miroslav HruškaProč proboha porovnáváte mokřad s přehradou?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
10.6.2020 16:15 Reaguje na Miroslav HruškaAle jinde zase mohly vyschnout mokřady a rybníky a potoky nee.
Někteří vědí, že generalizace není správná.
Odpovědět
Někteří vědí, že generalizace není správná.
