Miroslav Hruška: Dálnice D3. Končí etapa potíže růstu. A začíná růst potíží

Stavba dálnice D3.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Kralpilot / Wikimedia Commons

Není to první ani poslední problém, se kterými se potýká stavba dálnice D3. Zdá se, že na této stavbě končí etapa potíže růstu a začíná růst potíží. A to nejen na stavbě Jihočeské části D3. Podobné problémy zcela jistě již začínají a budou následovat další i na stavbě Středočeské části D3.

Na této části stavby se ještě ani nekoplo, a doufám, že ani nekopne, a už se problémy staví do fronty. Ředitelství silnic a dálnic mění technické řešení dálnice na úseku od Jílového po Hostěradice, jehož součástí je i tunel Luka. EIA pro tuto stavbu byla schválena už v roce 2012, nyní je rok 2020 a zásah do projektu je tak velký, že tuto nelze již použít.

V některých místech dálnice poklesne až o deset metrů oproti původním plánům. Tunel Luka se tím prodlouží o celých 645 metrů na 1843 metrů, což znamená, že trasa dálnice D3 v tomto místě nepovede na povrchu, tak jak měla, ale pod povrchem terénu. Součástí úseku je i most přes řeku Sázavu, dlouhý 780 metrů, který navazuje na tunel a dvě mimoúrovňové křižovatky, Jílové a Hostěradice. MÚK Jílové bude posunuta a most přes řeku bude asi o 20 metrů kratší.

Zajímavostí je, že dokumentace k těmto změnám má 227 MB, což je čtyřikrát více než původní dokumentace k celému úseku Středočeské D3 z roku 2012. Tedy nejde o žádný malý zásah.

A není to jen tento zásah. 6. ledna 2020 schválili středočeští radní požadavek na pokračování posuzování vlivu na životní prostředí EIA. Ten se týká záměru vybudovat obří oboustrannou odpočívku Dunávice, poblíž Netvořic. Tento záměr se nezamlouvá jak krajským radním, tak výboru pro životní prostředí a zemědělství krajského zastupitelstva. Nezamlouvá se jim velikost záboru zemědělské půdy, ani blízkost přírodně hodnotné oblasti Dunávických rybníků. Vliv na zemědělský půdní fond lze označit jako významný, jak uvedl zastupitel Miloš Petera. Jedná se o 13 hektarů ZPF.

Ani to není však konec problémů. V Posázaví a na Neveklovsku vzrůstá odpor proti trase dálnice D3. Obce se brání znehodnocení rekreačního potenciálu Posázaví, riziku, že přijdou stavbou D3 o své prameny pitné vody a tím i o studny a vodovody v těchto obcích, což už se stalo na stavbách jiných dálnic. Bez významu není ani znehodnocení či zničení rozsáhlých ploch mokřadů a tím prostředí, které je zásobárnami spodních vod a pro život mnoha druhů živočichů.

Proč tak má být? Projekt D3 v západní variantě je nejdražší a nejhorší jaký může být. A nejvíce na něj doplatí právě životní prostředí v tomto jinak krásném kraji. A jestliže stavba Jihočeské části přinesla podobné problémy jako u tunelu Pohůrka, tak ve Středočeské části s množstvím mostů, tunelů, mimoúrovňových křižovatek, poddolovaným územím, krajem žuly, rizikem stáje ještě hrozící nevybuchlé munice na Neveklovsku, lze očekávat problémy ještě větší.

Začátek všech problému je zcela jistě v projektu a nedostatečném průzkumu celé trasy, jak geologických, tak hydrologických, biologických i jiných.

Není tedy na čase se už konečně zamyslit nad tím, zda vedení trasy D3 ve Středočeském kraji je to správné a stojí za to zničit desítky či stovky hektarů zemědělské půdy, lesů, mokřadů, pramenů vody, cenné krajiny a tedy životního prostředí pro lidi i živočichy. To, co se má stát s krajinou, už bude nevratné.