Myslivostudržitelně.cz: Můžou již dnes vlastníci snadno vymáhat škody způsobené zvěří? V praxi jen stěží
Nicméně náhrady za způsobené škody v lesích se daří vlastníkům vymáhat jen v řádech desítek milionů korun ročně. Jak je to možné?
Když se nedohodnou, musí vlastník rychle k soudu
V lesích jsou hlavními důvody nízkých částek uplatněných náhrad za škody: nízké taxy za poškozený stromek stanovené vyhláškou MZe. č. 55/1999 Sb. (tzv. škodní vyhláška, dostupná zde), chybějící významné druhy škod ve vyhlášce (viz detailněji níže) a velká časová náročnost na zjištění rozsahu poškození jednotlivých porostů. Ta může na jednom revíru představovat až měsíc práce lesníka. Přitom se vlastník lesa a uživatel honitby mají podle § 55 odst. 3) zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. (dále jen „zákon“) na výši škody dohodnout.Pokud se uživatel honitby (myslivci) z jakéhokoli důvodu s vlastníkem na výši škody nedohodnou, pak je na vlastníkovi, aby náhradu škody uplatňoval soudně. Žalobu musí ale podat do 3 měsíců a opatřit k ní důvěryhodné podklady k prokázání výše škody, popř. zaplatit zpracování odborného posudku soudním znalcem. Lhůta 3 měsíců je českým specifikem, např. slovenská a německá právní úprava podobnou lhůtu nemají. Vlastník tedy musí jednat velmi rychle a musí investovat do přípravy podkladů k žalobě. Soudní řízení se přitom může táhnout roky a s nejistým výsledkem.
Uplatnit nelze všechny škody
Náklady vlastníka na zjištění míry poškození lesa a vyčíslení škod včetně případných nákladů na znalecký posudek většinou převyšují samotnou výši náhrady za způsobené škody v lesích. Je tomu tak i proto, že škodní vyhláška neobsahuje některé druhy škod, které nelze jednoduše vyčíslit a/nebo prokázat. Vlastníkovi ale jednoznačně vznikají a jsou dokonce mnohem vyšší (o několik řádů) než škody ve vyhlášce obsažené.Zejména jde o zničené malé stromky (semenáčky), které zvěř spase a zcela zničí dřív, než je lze vůbec jako poškozené zaregistrovat, nebo vynucené náklady na umělou obnovu lesa (zalesňování) a ochranu proti škodám zvěří. Tyto náklady by vlastníkům nevznikaly nebo by byly řádově nižší než dnes, pokud by zvěř umožňovala přirozenou obnovu lesa (tzn. z opadaných semen). Jen takové stavy zvěře, které nebrání odrůstání přirozené obnovy porostů, lze považovat za přiměřené.
Přečtěte si také |
Myslivostudržitelně.cz: Způsobí novela zákona o myslivosti likvidaci lidové myslivosti? Zahraniční příklady ukazují opakJe třeba také připomenout, že podstatnou část nákladů na umělou obnovu i ochranu kultur dnes hradí stát ve formě různých dotací. To znamená, že všichni daňoví poplatníci přispívají svými daněmi na to, aby myslivci mohli nezákonně udržovat vysoké stavy zvěře, a tudíž snadno lovit, protože snadný lov, to je skutečný hlavní zájem myslivců, kteří mají myslivost jako své hobby.
Zemědělci mají na uplatnění škod dokonce jen 20 dní
Vymáhání náhrady za škody v zemědělství je ještě ztíženo tím, že vlastník musí podle § 55 odst. 1 písmeno a) zákona po uživateli honitby škody uplatnit do 20 dnů od jejich vzniku. Toto ustanovení fakticky způsobuje to, že vlastník zemědělských pozemků musí u soudu prokazovat, že škoda vznikla právě v období 20 dnů a nikoli předtím. Takže by musel každých 20 dnů objíždět svá pole a dokumentovat rozsah způsobených škod zvěří, aby u soudu uspěl, což dobře popisuje dokument České televize již z roku 2016 (dostupný zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/216562248420008/ - minuta 13:20 a dále).Cílem není soudit se, ale předcházet škodám
Řada vlastníků po předchozí negativní zkušenosti s uplatněním náhrady škody po myslivcích to proto už ani znovu nezkouší, případně občas dochází k symbolickému neoficiálnímu vyrovnání třeba formou náhrady ve zvěřině. Zkrátka tento časově a finančně náročný postup uplatňování náhrad za škody zvěří, nevyhovující vyhláška a komplikace při zdůvodňování uplatněných škod, to vše má za následek rezignaci vlastníků na samotné vyčíslování a vymáhání škod po uživatelích honiteb.Cílem rozumného hospodáře v krajině však není soudit se, ale nalézt rovnováhu mezi zvěří a jejím prostředím, tedy dosáhnout únosné míry poškození lesů a zemědělských pozemků na lokální úrovni. To bohužel nyní na většině míst České republiky není prakticky možné a škody způsobené na soukromém, ale často i obecním majetku zůstávají bez náhrady. I proto je nutná novelizace současného zákona, která dá i menším vlastníkům možnost ovlivnit stavy zvěře na svých majetcích a držet tak škody v rozumné míře.
Přečtěte si také |
Myslivostudržitelně.cz: Je zvěř opravdu přemnožená jen lokálně? Data ukazují opak, ale vybití zvěře v důsledku novely zákona nehrozíDalší informace o novele zákona o myslivosti najdete na webu myslivostudrzitelne.cz, který spustila skupina sedmi významných neziskových organizací lesníků, zemědělců i ochránců přírody. Web vysvětluje, proč je nutná změna současného nefunkčního systému myslivosti a přináší řadu informací a zdrojů k tématu. Vše ve snaze podpořit konstruktivní dialog založený na faktech a pomoci nalézt řešení současné neudržitelné situace.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (35)
Karel Zvářal
3.10.2024 07:35Jarek Schindler
6.10.2024 10:25 Reaguje na Karel ZvářalMarcela Jezberová
8.10.2024 10:27 Reaguje na Jarek SchindlerKarel Zvářal
8.10.2024 11:58 Reaguje na Marcela JezberováJarek Schindler
11.10.2024 12:00 Reaguje na Karel ZvářalJarek Schindler
11.10.2024 11:50 Reaguje na Marcela JezberováJinak je krásné, že na jednu stranu se ničí zapojený drn, zvěž škodí rozrušováním drnu ale jinde zase škodí sešlapem a rozrušení drnu naopak zvyšuje biodiverzitu. Prostě a jasně, jak se to zrovna hodí.
Radek
3.10.2024 08:17Ještě víc je divné , jak jim laická veřejnost věří ty jejich pohádky . Jednou zlý myslivec vše loví , po druhé ten stejný zloduch naopak loví málo . Při tom jim nejde ani o životní prostředí (to by vypadalo jinak , bylo by plné života BIODIVERITA ! ) Jim jde pouze o zisky , o peníze a jsou proto udělat cokoli , tedy i zničit životní prostředí , stačí se podívat kolem sebe .
Michal Uhrovič
3.10.2024 08:21 Reaguje na RadekMichal Uhrovič
3.10.2024 09:28 Reaguje na RadekRadek
3.10.2024 10:03 Reaguje na Michal UhrovičMichal Ukropec
3.10.2024 18:24 Reaguje na RadekRadek
3.10.2024 20:26 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
3.10.2024 21:26 Reaguje na RadekJarek Schindler
6.10.2024 10:29 Reaguje na Jan ČermákJan Čermák
4.10.2024 04:26 Reaguje na RadekRadek
4.10.2024 07:23 Reaguje na Jan ČermákMichal Ukropec
5.10.2024 21:10 Reaguje na Jan ČermákJarek Schindler
6.10.2024 10:55 Reaguje na Jan ČermákNo a přikrmování není o umělém navyšení stavu zvěře. Je to hlavně o tom předcházet škodám na lese. Opravdu si snad myslíte, že pokud v zimě myslivci nepředloží zvěři odpovídající krmivo nenajde si je zvěř jinde? Samozřejmě žrát bude . Jen to místo sena budou v podstatně větší míře pupeny a letorosty lesních dřevin nebo vláknina ve formě kůry stromů. Jinak a ví se to již dost dlouho, jsou škody na lese způsobeny hlavně stresem a nemožností díky člověku a jeho činnosti využít přirozenou potravní nabídku.
No a ještě jedna věc.Člověk v posledních desetiletích zalesnil co mohl. Zalesnil množství možných malých pastevních ploch. Kde se ta zvěř má nažrat? Tam kam vychází na pastvu se pomalu celý den potuluji lidé. Zvěř nemá čas se v klidu kvalitně nažrat a díky rušení vydá víc energie než kolik ji pastvou získá. A ještě jedna maličkost. Pořád se bavíme o zvěři co má být přírodním bohatstvím státu. No a doba nouze nemusí být pouze zimní období.
Jaroslav Vozáb
3.10.2024 11:29Jan Čermák
4.10.2024 04:13 Reaguje na Jaroslav VozábMichal Ukropec
5.10.2024 21:13 Reaguje na Jan ČermákJarek Schindler
6.10.2024 11:07 Reaguje na Jan ČermákJosef Valenta
4.10.2024 14:36 Reaguje na Jaroslav VozábJarek Schindler
6.10.2024 11:10 Reaguje na Josef ValentaDAG
3.10.2024 17:45Josef Valenta
4.10.2024 14:43 Reaguje na DAGJan Čermák
4.10.2024 04:07Jarek Schindler
11.10.2024 12:08 Reaguje na Jan ČermákRadek
4.10.2024 10:03Jsme si vědomi, že zákon není dokonalý, ostatně který je, ale měli bychom řešit dlouhodobou strategii, a ne reagovat na aktuální, lokální a osobní problémy. Nepromyšlenými rozhodnutími v budoucnu ještě zhoršíme celkovou situaci.
Zákon je potřeba novelizovat, ale s odborným rozmyslem! Zákony by měli tvořit odborníci s nadhledem, znalí stavu a vývoje ekosystémů. Odborníci, kteří si uvědomují veškeré souvislosti a nevkládají do zákona osobní potřeby, nebo lokální potřeby jednotlivců. Díky ohromné spoustě pozměňovacích návrhů, kterými se snažili tvůrci vyjít vstříc téměř všem zainteresovaným stranám, se ze zákona stal materiál, který sice vychází vstříc všem, kterým se vyjít vstříc „chtělo“, ale ne přírodě, která to potřebuje ze všeho nejvíc.
Novela neřeší problémy ekosystémově jako celek, ale je převážně o právu na lov. Neřeší podstatu racionálního hospodaření se zvěří jako přírodním bohatstvím a obnovitelným přírodním zdrojem. Bez ohledu na to, jaké to přinese problémy v budoucnu. Stav prostředí a nastavení správných procesů v přírodě je zastřen pouze snahou, všemi dostupnými metodami, snižovat početní stavy spárkaté zvěře. Na drobnou zvěř, jako na zásadní bioindikátor stavu prostředí, není brán ohled. Navrhované změny nejsou plně promyšlené a dnes nedokážeme predikovat všechny důsledky a vlivy na populace volně žijící zvěře, jejího životního prostředí, včetně dobrovolné činnosti myslivců.
Jednou z hlavních myšlenek bylo vyjít vstříc vlastníkům honební půdy. Minulá vláda téměř schválila novelu, které se říkalo „kompromisní“ a víceméně s ní souhlasily všechny zainteresované strany. Není potřeba rozebírat důvody, proč novela neprošla, spíše se ptejme, proč se tato novela nepřevzala, když na ní byla shoda a řešila mnoho důležitých otázek. Tím, že se stala pouze podkladem, do kterého si každý zúčastněný přidal další a další body, jsme nyní v situaci, že se stává místo „kompromisní“ spíše „kontroverzní“, která vyvolává zbytečné hádky. Tím, že byl předchozí návrh novely „kompromisní“, vycházel vstříc vlastníkům honebních pozemků, lesníkům, myslivcům i přírodě, a to bez zbytečných emocí a urážení protistran, čehož jsme bohužel svědky dnes.
Neopakujme chyby, kterých jsme se dopustili při formulování zákona 449/2001. Používají se stejné argumenty a zvěř a příroda se bere jako rukojmí. Mysleme prosím ekosystémově, a hlavně s dlouhodobou perspektivou. Novela zákona je více než nutná. Tak, jak je ale předložena, pokud se schválí silou moci, tak nic dobrého nepřinese a bude z dlouhodobého hlediska nefunkční. Nástupnická vláda může pak silou prosazené změny vyhodnotit jako „nevhodné“, tak jak to bývá a změny zruší. Jediný, kdo tímto jednáním a silovým přístupem bude trpět, bude zvěř a příroda.
Řešením je, vypustit kontroverzní a politická rozhodnutí, jako je snížení výměr honiteb, nebo vynucené povolenky vybraným vlastníkům, kteří ani nemusí na svých pozemcích hospodařit a podobně. Tyto body nepřinesou potřebné změny, racionální snížení stavů spárkaté zvěře a tím naplnění další klíčové myšlenky novely. Na smyslu a prospěšnosti těchto bodů se neshodli ani přední odborníci, tak nehazardujme a body, které zbytečně víří vášně a jejich dopad je sporný a nejistý, prostě vypusťme a řešme novelu tak, aby byla funkční přírodě a prospěšná společnosti.
Navrhněme a prosaďme taková řešení, která přímo povedou k získání kontroly nad všemi druhy zvěře, včetně predátorů, aby bylo transparentní, jaká je druhová a sociální skladba populací na daném území. Jedině tak bude možné efektivně regulovat a následně i stabilizovat jejich stavy, které budou garantovat trvalou udržitelnost všech funkcí krajiny, ale budou vyhovovat i zájmům hospodařících subjektů v krajině bez nadřazenosti, či podřazenosti. Podpořme a do hloubky promysleme dlouhodobé racionální hospodaření s veškerými druhy zvěře, z pohledu posuzování stavu jejího životního prostředí, a z hlediska výše akceptovatelnosti škod zvěří, ale také na zvěři. Tato opatření budou funkční pouze tehdy, pokud se podaří nastavit důsledná evidence a reálné vykazování počtů i dle pohlaví a stáří ulovené zvěře. Jedině tak bude možné vyhodnocovat účinnost přijatých opatření. Toto je cesta, která povede k požadovanému cíli a k zavedení fungující koncepce zaměřené na vyvážený stav v populacích zvěře žijící v krajině, kterou je třeba uchovat v takové podobě, aby trvale plnila všechny potřebné funkce.
Žádáme o odborný přístup s celospolečenskou odpovědností, a ne silou prosazená rozhodnutí, která možná z krátkodobého hlediska přinesou populistické výsledky, ale z dlouhodobého hlediska mohou vytvořit mnohem více problémů.
doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc.
doc. Ing. Vlastimil Hart, Ph.D.
doc. Ing. Miloslav Vach, CSc.
doc. Ing. Jan Dvořák, PhD.