https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/myslivostudrzitelne.cz-muzou-jiz-dnes-vlastnici-snadno-vymahat-skody-zpusobene-zveri-v-praxi-jen-stezi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Myslivostudržitelně.cz: Můžou již dnes vlastníci snadno vymáhat škody způsobené zvěří? V praxi jen stěží

3.10.2024
Loupáním fatálně poškozený smrkový porost.
Loupáním fatálně poškozený smrkový porost.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Pro Silva Bohemica
Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) tvrdí, že novela zákona není třeba, protože již dnes mohou vlastníci snadno vymáhat po uživatelích honiteb náhrady za škody způsobené zvěří, a tím efektivně ovlivňovat početní stavy zvěře v honitbách. Realita je úplně jiná, za současného zákona se vlastníci náhrady škody domůžou jen stěží.
 
Škody způsobené zvěří na lesních a zemědělských pozemcích se ročně pohybují v řádu miliard korun. Celkové škody na lesích dosahují 3,5 mld. Kč za rok (ÚHÚL, 2020). Škody v zemědělství na šesti základních plodinách byly spočítány na 1,5 mld. Kč za rok (Skoták a kol. 2021). Detailněji o výši ročních škod píšeme v tomto článku.

Pole poškozené rozrývání
Pole poškozené rozrývání
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Ministerstva zemědělství

Nicméně náhrady za způsobené škody v lesích se daří vlastníkům vymáhat jen v řádech desítek milionů korun ročně. Jak je to možné?

Když se nedohodnou, musí vlastník rychle k soudu

V lesích jsou hlavními důvody nízkých částek uplatněných náhrad za škody: nízké taxy za poškozený stromek stanovené vyhláškou MZe. č. 55/1999 Sb. (tzv. škodní vyhláška, dostupná zde), chybějící významné druhy škod ve vyhlášce (viz detailněji níže) a velká časová náročnost na zjištění rozsahu poškození jednotlivých porostů. Ta může na jednom revíru představovat až měsíc práce lesníka. Přitom se vlastník lesa a uživatel honitby mají podle § 55 odst. 3) zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. (dále jen „zákon“) na výši škody dohodnout.

Pokud se uživatel honitby (myslivci) z jakéhokoli důvodu s vlastníkem na výši škody nedohodnou, pak je na vlastníkovi, aby náhradu škody uplatňoval soudně. Žalobu musí ale podat do 3 měsíců a opatřit k ní důvěryhodné podklady k prokázání výše škody, popř. zaplatit zpracování odborného posudku soudním znalcem. Lhůta 3 měsíců je českým specifikem, např. slovenská a německá právní úprava podobnou lhůtu nemají. Vlastník tedy musí jednat velmi rychle a musí investovat do přípravy podkladů k žalobě. Soudní řízení se přitom může táhnout roky a s nejistým výsledkem.

Uplatnit nelze všechny škody

Náklady vlastníka na zjištění míry poškození lesa a vyčíslení škod včetně případných nákladů na znalecký posudek většinou převyšují samotnou výši náhrady za způsobené škody v lesích. Je tomu tak i proto, že škodní vyhláška neobsahuje některé druhy škod, které nelze jednoduše vyčíslit a/nebo prokázat. Vlastníkovi ale jednoznačně vznikají a jsou dokonce mnohem vyšší (o několik řádů) než škody ve vyhlášce obsažené.

Javor se neúspěšně snaží odrůst.
Javor se neúspěšně snaží odrůst.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Pro Silva Bohemica

Zejména jde o zničené malé stromky (semenáčky), které zvěř spase a zcela zničí dřív, než je lze vůbec jako poškozené zaregistrovat, nebo vynucené náklady na umělou obnovu lesa (zalesňování) a ochranu proti škodám zvěří. Tyto náklady by vlastníkům nevznikaly nebo by byly řádově nižší než dnes, pokud by zvěř umožňovala přirozenou obnovu lesa (tzn. z opadaných semen). Jen takové stavy zvěře, které nebrání odrůstání přirozené obnovy porostů, lze považovat za přiměřené.

Je třeba také připomenout, že podstatnou část nákladů na umělou obnovu i ochranu kultur dnes hradí stát ve formě různých dotací. To znamená, že všichni daňoví poplatníci přispívají svými daněmi na to, aby myslivci mohli nezákonně udržovat vysoké stavy zvěře, a tudíž snadno lovit, protože snadný lov, to je skutečný hlavní zájem myslivců, kteří mají myslivost jako své hobby.

Zemědělci mají na uplatnění škod dokonce jen 20 dní

Vymáhání náhrady za škody v zemědělství je ještě ztíženo tím, že vlastník musí podle § 55 odst. 1 písmeno a) zákona po uživateli honitby škody uplatnit do 20 dnů od jejich vzniku. Toto ustanovení fakticky způsobuje to, že vlastník zemědělských pozemků musí u soudu prokazovat, že škoda vznikla právě v období 20 dnů a nikoli předtím. Takže by musel každých 20 dnů objíždět svá pole a dokumentovat rozsah způsobených škod zvěří, aby u soudu uspěl, což dobře popisuje dokument České televize již z roku 2016 (dostupný zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/216562248420008/ - minuta 13:20 a dále).

Cílem není soudit se, ale předcházet škodám

Řada vlastníků po předchozí negativní zkušenosti s uplatněním náhrady škody po myslivcích to proto už ani znovu nezkouší, případně občas dochází k symbolickému neoficiálnímu vyrovnání třeba formou náhrady ve zvěřině. Zkrátka tento časově a finančně náročný postup uplatňování náhrad za škody zvěří, nevyhovující vyhláška a komplikace při zdůvodňování uplatněných škod, to vše má za následek rezignaci vlastníků na samotné vyčíslování a vymáhání škod po uživatelích honiteb.

Permanentně zkousávaný buk
Permanentně zkousávaný buk
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Pro Silva Bohemica

Cílem rozumného hospodáře v krajině však není soudit se, ale nalézt rovnováhu mezi zvěří a jejím prostředím, tedy dosáhnout únosné míry poškození lesů a zemědělských pozemků na lokální úrovni. To bohužel nyní na většině míst České republiky není prakticky možné a škody způsobené na soukromém, ale často i obecním majetku zůstávají bez náhrady. I proto je nutná novelizace současného zákona, která dá i menším vlastníkům možnost ovlivnit stavy zvěře na svých majetcích a držet tak škody v rozumné míře.

Další informace o novele zákona o myslivosti najdete na webu myslivostudrzitelne.cz, který spustila skupina sedmi významných neziskových organizací lesníků, zemědělců i ochránců přírody. Web vysvětluje, proč je nutná změna současného nefunkčního systému myslivosti a přináší řadu informací a zdrojů k tématu. Vše ve snaze podpořit konstruktivní dialog založený na faktech a pomoci nalézt řešení současné neudržitelné situace.


reklama

 
Myslivostudržitelně.cz

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.10.2024 07:35
Náhradu za silně poškozené/rozryté pastviny požadoval chovatel skotu, člen MS. Oko nepřimhouřil, což nesli s nelibostí. Měl to zdokumentované, s úředním odhadem.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.10.2024 10:25 Reaguje na Karel Zvářal
Je otázkou proč byly ty pastviny silně rozryté? Ona ani ta černá bezdůvodně neryje. Třeba díky tomu rytí mu tam divočáci zlikvidovali hraboše co by následně udělali podstatně větší škody.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

8.10.2024 10:27 Reaguje na Jarek Schindler
Proč jsou ty pastviny rozryté? Protože je na nich potrava, na rozdíl od lesa, který už divočákům nestačí. Že by hraboši obrátili pastvinu naruby, že při leteckém snímkování dělá dojem provedené podmítky, to jsem tedy nikdy neviděla. Ani kecy o provzdušnění půdy rytím neobstojí, protože je to blbost. Když divočáci rozryjí pastviny zničí zapojený drn, zhorší se druhové složení pastvy, ani vláčením povrch nesrovnáte a ničíte na tom zemědělskou techniku, hlína a kamení se dostávají do krmiva, balíky senáže kvůli nim hnijí a traktorista na takovém pozemku dostává rány do páteře, že je brzy zralý na rehabilitace. Ne, hraboš vám na louce ani náhodou nenadělá takové škody, jako tlupa divočáků.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.10.2024 11:58 Reaguje na Marcela Jezberová
Vystihla jste to naprosto přesně, navíc hraboše je na pomočené a pokálené pastvině minimum, proto dává přednost prosté louce, která však po jeho "řádění"/ gradaci opět bez problémů zregeneruje, což u pěstovaných plodin nejde. Ten problém se táhl leta, až pánovi došla trpělivost, a to zejména poté, co ho zdrbali, že prasata chytá do klece. Bydlí hned u zdroje, a nikdy neslyšel ránu kromě z vlastní zbraně. V naší oblasti je černá asi největší problém z hlediska škod.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.10.2024 12:00 Reaguje na Karel Zvářal
No , pokud je na pomočené pastvině hrabošů minimum tak tam nemá ten divočák asi proč rýt. No a pokud je postižený zemědělec současně i členem MS tak má všechny možnosti si ty své pastviny sám hlídat a lovem černé na nich škodám předcházet. To je snad to po čem dnes někteří zemědělci vlastníci volají.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.10.2024 11:50 Reaguje na Marcela Jezberová
O nějakém provzdušňování jsem nic nepsal. No a jestli tedy umíte číst tak jsem psal, že černá bezdůvodně neryje. Ano ryje protože tam má potravu hlavně ve formě těch hrabošů. Vy jste neviděla letecké snímky kde jsou ve zemědělské vegetaci hraboši vyžrané kruhy až pomalu na holou zem? Já zapomněl, zemědělec bude raději trávit.
Jinak je krásné, že na jednu stranu se ničí zapojený drn, zvěž škodí rozrušováním drnu ale jinde zase škodí sešlapem a rozrušení drnu naopak zvyšuje biodiverzitu. Prostě a jasně, jak se to zrovna hodí.
Odpovědět
Ra

Radek

3.10.2024 08:17
Zvěře je pouze tolik kolik ji životní prostředí uživí . Je dojemné jak si tyto stránky berou pořád z okolních států pouze to co se zrovna hodí jim a je zároveň smutné , jak si bezostyšně berou TAK ZVANÍ DOTOVANÍ VLASTNÍCI ,NÁMI VŠEMI , TEDY KAŽDÝM DAŇOVÍM POLATNÍKEM , životní prostředí , tedy domov zvěře , domov těch kteří jim dělají , tak zvané škody , za svůj a jak bezostyšně chtějí za každou cenu určit kolik obyvatel má v něm žít .

Ještě víc je divné , jak jim laická veřejnost věří ty jejich pohádky . Jednou zlý myslivec vše loví , po druhé ten stejný zloduch naopak loví málo . Při tom jim nejde ani o životní prostředí (to by vypadalo jinak , bylo by plné života BIODIVERITA ! ) Jim jde pouze o zisky , o peníze a jsou proto udělat cokoli , tedy i zničit životní prostředí , stačí se podívat kolem sebe .


Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

3.10.2024 08:21 Reaguje na Radek
Tady žijou obyvatelé ČR a "jim", kdo je to ti "jim", prosím?
Odpovědět
Ra

Radek

3.10.2024 09:03 Reaguje na Michal Uhrovič
Na konci tohoto článku je máte
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

3.10.2024 09:28 Reaguje na Radek
Asociace soukromého zemědělství (ASZ), Česká společnost ornitologická (ČSO), Český svaz ochránců přírody (ČSOP), Hnutí DUHA (HD), Pro Silva Bohemica (PSB), Svaz vlastníků honebních pozemků (SVHP) a Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL)

Odpovědět
Ra

Radek

3.10.2024 10:03 Reaguje na Michal Uhrovič
Přesně to jsou oni , žijí z veřejných peněz , z peněz náš všech . Takoví novodobí KOMUNISTI .
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.10.2024 18:24 Reaguje na Radek
Pořád nevím jak diskutovat s Webem. Mám mluvit na monitor, nebo myš? A existuje vůbec web který čte nebo myslí? Nebo to je jen další schovka pro devianty?
Odpovědět
Ra

Radek

3.10.2024 20:26 Reaguje na Michal Ukropec
To já také ne . Pokud to ale necháme bez , web – nicota pohltí vše , bude to pak dobře ?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.10.2024 21:26 Reaguje na Radek
Nová doba. Vrazi Izraelců a křesťanů jsou humanisti, Vrazi zvířat jsou ekologisti, a deviantní zakuklenci si říkají web.
Odpovědět

Jan Čermák

4.10.2024 04:18 Reaguje na Radek
SVHP nežije z veřejných peněz.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.10.2024 10:29 Reaguje na Jan Čermák
To myslíte ten svaz vlastníků co povětšině své pozemky pronajímá k zemědělské činnosti a je mu jedno jak kdo na jeho pozemcích nakonec hospodaří?
Odpovědět

Jan Čermák

4.10.2024 04:26 Reaguje na Radek
Nikoliv, pane Radku. Myslivci zvěř v době nouze (v zimě) přikrmují a tím její počet uměle zvyšují. Na to jste asi zapomněl. De facto zvěř tedy myslivci CHOVAJÍ ve volnosti na cizích pozemcích pro svůj užitek a zábavu, a ke škodě vlastníka pozemku. Jo a ve slovech "daňovým poplatníkem" se píše tvrdé y po v :-).
Odpovědět
Ra

Radek

4.10.2024 07:23 Reaguje na Jan Čermák
Proč nevykonáváte právo myslivosti sám , stávájící zákon vám dává vše co k tomu potřebujete . z praxe vím že to všichni vlastníci dělají , tedy ti co pochopili co je zvěř a její potřeby a jde jim o životní prostředí . V novele OMS o nic takového nejde http://www.hospodarivkrajine.cz/
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.10.2024 21:10 Reaguje na Jan Čermák
Vážený soudruhu ekologisto. Prosím o vysvětlení kdo má co pastvě hned na prvním snímku smrčího. Problémy u nás se zvěří samozřejmě jsou. Ale nikoliv díky stavům, které jsou cca třetinové oproti Rakousku nebo Bavorsku, ale hlavně kvůli nenažranosti majitelů. Ti by stromy nejraději viděli jak párátka ve slánce jeden vedle druhého a samozřejmě bezúdržbově.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.10.2024 10:55 Reaguje na Jan Čermák
V poslední době tak častý a různými zblblými ochranáři používaný nesmysl, že zimní přikrmování uměle navyšuje stav zvěře. Tak zvěř navýšilo a je to zřejmé i ze situace v okolních zemích hlavně zemědělství se svojí produkcí vysokoenergetických plodin a pěstováním těchto plodin na velkých plochách. Současně se kukuřice stala plodinou pěěstovanou nejen v nížinách, jak tomu bylo v minulosti ale cpou ji již i do vyšších poloh a hor.
No a přikrmování není o umělém navyšení stavu zvěře. Je to hlavně o tom předcházet škodám na lese. Opravdu si snad myslíte, že pokud v zimě myslivci nepředloží zvěři odpovídající krmivo nenajde si je zvěř jinde? Samozřejmě žrát bude . Jen to místo sena budou v podstatně větší míře pupeny a letorosty lesních dřevin nebo vláknina ve formě kůry stromů. Jinak a ví se to již dost dlouho, jsou škody na lese způsobeny hlavně stresem a nemožností díky člověku a jeho činnosti využít přirozenou potravní nabídku.
No a ještě jedna věc.Člověk v posledních desetiletích zalesnil co mohl. Zalesnil množství možných malých pastevních ploch. Kde se ta zvěř má nažrat? Tam kam vychází na pastvu se pomalu celý den potuluji lidé. Zvěř nemá čas se v klidu kvalitně nažrat a díky rušení vydá víc energie než kolik ji pastvou získá. A ještě jedna maličkost. Pořád se bavíme o zvěři co má být přírodním bohatstvím státu. No a doba nouze nemusí být pouze zimní období.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

3.10.2024 11:29
Za dobu platnosti zákona 449/2001 Sb. Zákon o myslivosti se tak nějak, ve většině honiteb navázali vztahy mezi vlastníky, uživateli honiteb i vlastníky a nájemci honebních pozemků. A nyní pro pár aktivistů vše rozbijeme a budeme se jen soudit. Ptám se komu je to ku prospěchu? Kdo chce vše rozeštvat a panovat? Proč má dostat více pravomocí stát (nevolený úředník na ORP)?
Odpovědět

Jan Čermák

4.10.2024 04:13 Reaguje na Jaroslav Vozáb
DObrý den, pane Vozábe, nemohu potvrdit Vaši tezi. Ve většině honiteb možná. V těch konkrétních, kde mám pozemky já, tak určitě nedošlo k "navázání vztahů". Už se soudím, tedy nehrozí, že se teprve začnu soudit.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.10.2024 21:13 Reaguje na Jan Čermák
Chápu to tak že také nenažraný a nekomunikativní? Neumíte se dohodnout s jinými majiteli a můžou za to myslivci, Kalousek a Americký imperialismus?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.10.2024 11:07 Reaguje na Jan Čermák
Tak samozřejmě, soudit se je vaše nespochybnitelné právo. Řekl bych, že dnes se pro mnohé soudit se stalo jejich koníčkem.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

4.10.2024 14:36 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Protože například u nás 3 roky snížení stavů /jednalo se o danky z farmového chovu /brzdili většinový vlastníci pozemků /také myslivci/spolu s referentem životního prostředí ,nebyl tu nikdo kdo by to rozsoudil a to jsem jednal i s náměstkem ministra.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.10.2024 11:10 Reaguje na Josef Valenta
Kolikrát vám musí být řečeno, že zvěř uniklá z farmového chovu má svého majitele a v dikci zákona není zvěří kterou jde obhospodařovat lovem?
Odpovědět
DA

DAG

3.10.2024 17:45
Vtipná hláška, že by chudák zemědelec musel objíždět pole každých dvacet dnů. On totiž asi na jaře zaseje, pak si lehne n kanclu a čeká do žní😆 navíc ocranářský pisateli. Představ si, že zvěř dělá škodu v určitých porostech v určitou dobu. Když je pšenice bez klasu a po kolena, tak se tam opravdu nic neděje. Když už manipuluje, tak si aspoň vymyslete nějaké méně průhledné argumenty. 🤦‍♂️
Odpovědět
JV

Josef Valenta

4.10.2024 14:43 Reaguje na DAG
A co když sedlák zkolabuje z neustálého opravování ohradníku ,vyhánění danků a hlídání aby mu krávy neutekli a zůstane v nemocnici přes, 2 měsíce ona je to pěkná fuška spát 3 hodiny běhat po kopcích neustále opravovat namísto abych dělal krmení. Přeji vám aby vám někdo u vašich pozemků vypustil danky z farmy ono by vás to přešlo.
Odpovědět

Jan Čermák

4.10.2024 04:07
potvrzuji ze své zkušenosti, škody na lesním porostu nelze efektivně vymáhat.
Odpovědět
Ra

Radek

4.10.2024 07:17 Reaguje na Jan Čermák
http://www.hospodarivkrajine.cz/
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

5.10.2024 16:08 Reaguje na Jan Čermák
Tak jim předcházejte.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.10.2024 12:08 Reaguje na Jan Čermák
Tak LČR je asi vymáhají dostatečně efektívně.
Odpovědět
Ra

Radek

4.10.2024 10:03
Vážení, dovolujeme si reagovat na situaci, která se odehrává okolo novely Zákona o myslivosti. Děsí nás urputnost, přerůstající v agresivitu a účelové překrucování argumentů, jakou se k Zákonu o myslivosti přistupuje.

Jsme si vědomi, že zákon není dokonalý, ostatně který je, ale měli bychom řešit dlouhodobou strategii, a ne reagovat na aktuální, lokální a osobní problémy. Nepromyšlenými rozhodnutími v budoucnu ještě zhoršíme celkovou situaci.
Zákon je potřeba novelizovat, ale s odborným rozmyslem! Zákony by měli tvořit odborníci s nadhledem, znalí stavu a vývoje ekosystémů. Odborníci, kteří si uvědomují veškeré souvislosti a nevkládají do zákona osobní potřeby, nebo lokální potřeby jednotlivců. Díky ohromné spoustě pozměňovacích návrhů, kterými se snažili tvůrci vyjít vstříc téměř všem zainteresovaným stranám, se ze zákona stal materiál, který sice vychází vstříc všem, kterým se vyjít vstříc „chtělo“, ale ne přírodě, která to potřebuje ze všeho nejvíc.
Novela neřeší problémy ekosystémově jako celek, ale je převážně o právu na lov. Neřeší podstatu racionálního hospodaření se zvěří jako přírodním bohatstvím a obnovitelným přírodním zdrojem. Bez ohledu na to, jaké to přinese problémy v budoucnu. Stav prostředí a nastavení správných procesů v přírodě je zastřen pouze snahou, všemi dostupnými metodami, snižovat početní stavy spárkaté zvěře. Na drobnou zvěř, jako na zásadní bioindikátor stavu prostředí, není brán ohled. Navrhované změny nejsou plně promyšlené a dnes nedokážeme predikovat všechny důsledky a vlivy na populace volně žijící zvěře, jejího životního prostředí, včetně dobrovolné činnosti myslivců.
Jednou z hlavních myšlenek bylo vyjít vstříc vlastníkům honební půdy. Minulá vláda téměř schválila novelu, které se říkalo „kompromisní“ a víceméně s ní souhlasily všechny zainteresované strany. Není potřeba rozebírat důvody, proč novela neprošla, spíše se ptejme, proč se tato novela nepřevzala, když na ní byla shoda a řešila mnoho důležitých otázek. Tím, že se stala pouze podkladem, do kterého si každý zúčastněný přidal další a další body, jsme nyní v situaci, že se stává místo „kompromisní“ spíše „kontroverzní“, která vyvolává zbytečné hádky. Tím, že byl předchozí návrh novely „kompromisní“, vycházel vstříc vlastníkům honebních pozemků, lesníkům, myslivcům i přírodě, a to bez zbytečných emocí a urážení protistran, čehož jsme bohužel svědky dnes.
Neopakujme chyby, kterých jsme se dopustili při formulování zákona 449/2001. Používají se stejné argumenty a zvěř a příroda se bere jako rukojmí. Mysleme prosím ekosystémově, a hlavně s dlouhodobou perspektivou. Novela zákona je více než nutná. Tak, jak je ale předložena, pokud se schválí silou moci, tak nic dobrého nepřinese a bude z dlouhodobého hlediska nefunkční. Nástupnická vláda může pak silou prosazené změny vyhodnotit jako „nevhodné“, tak jak to bývá a změny zruší. Jediný, kdo tímto jednáním a silovým přístupem bude trpět, bude zvěř a příroda.
Řešením je, vypustit kontroverzní a politická rozhodnutí, jako je snížení výměr honiteb, nebo vynucené povolenky vybraným vlastníkům, kteří ani nemusí na svých pozemcích hospodařit a podobně. Tyto body nepřinesou potřebné změny, racionální snížení stavů spárkaté zvěře a tím naplnění další klíčové myšlenky novely. Na smyslu a prospěšnosti těchto bodů se neshodli ani přední odborníci, tak nehazardujme a body, které zbytečně víří vášně a jejich dopad je sporný a nejistý, prostě vypusťme a řešme novelu tak, aby byla funkční přírodě a prospěšná společnosti.
Navrhněme a prosaďme taková řešení, která přímo povedou k získání kontroly nad všemi druhy zvěře, včetně predátorů, aby bylo transparentní, jaká je druhová a sociální skladba populací na daném území. Jedině tak bude možné efektivně regulovat a následně i stabilizovat jejich stavy, které budou garantovat trvalou udržitelnost všech funkcí krajiny, ale budou vyhovovat i zájmům hospodařících subjektů v krajině bez nadřazenosti, či podřazenosti. Podpořme a do hloubky promysleme dlouhodobé racionální hospodaření s veškerými druhy zvěře, z pohledu posuzování stavu jejího životního prostředí, a z hlediska výše akceptovatelnosti škod zvěří, ale také na zvěři. Tato opatření budou funkční pouze tehdy, pokud se podaří nastavit důsledná evidence a reálné vykazování počtů i dle pohlaví a stáří ulovené zvěře. Jedině tak bude možné vyhodnocovat účinnost přijatých opatření. Toto je cesta, která povede k požadovanému cíli a k zavedení fungující koncepce zaměřené na vyvážený stav v populacích zvěře žijící v krajině, kterou je třeba uchovat v takové podobě, aby trvale plnila všechny potřebné funkce.

Žádáme o odborný přístup s celospolečenskou odpovědností, a ne silou prosazená rozhodnutí, která možná z krátkodobého hlediska přinesou populistické výsledky, ale z dlouhodobého hlediska mohou vytvořit mnohem více problémů.

doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc.

doc. Ing. Vlastimil Hart, Ph.D.

doc. Ing. Miloslav Vach, CSc.

doc. Ing. Jan Dvořák, PhD.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

4.10.2024 14:29
Ano je pravda ,že domoci se úhrady škod způsobené zvěří je dnes těžko dosažitelné. Několik mých kolegů se s myslivci dlouhodobě soudí o náhradu škod a když se potkáme jen si postesknou kolik už v tom nechali peněz. Já jsem například proležel danou lhůtu na kapačkách v nemocnici a po poradě s právníky kteří také měli problémy se srdcem jsem usoudil,že je lepší vymáhat snížení stavů zvěře ,která byla vypuštěna z farmového chovu /což byla také pěkná fuška /a těch trochu peněz co mi zbývalo věnovat na to aby mi danci nedělali škody /sehnání exkrementmentů velkých šelem a vytvoření pachového ohradníku //zabralo to doporučuji/ a napravení škod ./farmu převzal syn ,já musel velmi snížit stavy zvířat kvůli krmení ,a věnovat se více svému zdraví /na neustálých opravách oplůtku a hlídání krav jsem zkolaboval a dostal srdeční pumpu. Dnes ještě po 5 letech není situace plně vyřešena /např. nyní se chystá soud o spasení 6,5 ha pohanky /. Takže kdo říká že je to jednoduché žádat o náhradu tak lže. Josef Valenta
Odpovědět
DA

DAG

4.10.2024 15:12 Reaguje na Josef Valenta
Váš příběh je sice dojemný, ale vypuštění daňků z obory je vcelku výjimečná situace. Bylo to vůbec v době lovu a měli myslivci povolení střílet nenormovanou zvěř a vy takový majitel nejste u myslivců?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist