https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/myslivostudrzitelne.cz-je-zver-opravdu-premnozena-jen-lokalne-data-ukazuji-opak-ale-vybiti-zvere-v-dusledku-novely-zakona
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Myslivostudržitelně.cz: Je zvěř opravdu přemnožená jen lokálně? Data ukazují opak, ale vybití zvěře v důsledku novely zákona nehrozí

27.9.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Duda / Pro Silva Bohemica
Českomoravská myslivecká jednota tvrdí, že po zavedení plánování lovu na základě poškození lesa zvěří nastane „genocida zvěře“ a že nadměrné poškození lesa zvěří je v ČR lokální. Co ukazují data?
 

Data ukazují opak → celkové poškození lesa je nadměrné na většině území

Podle údajů z Národní inventarizace lesů (NIL3) dosahuje Indikátor „Poškození stromků do výšky 1,3 m“ v průměru za celou ČR 31,1 % (viz prezentace - ÚHÚL, která byla prezentována na Odborném semináři na téma „Kam směřuje myslivost v ČR“, jenž pořádalo MZe v Poslanecké sněmovně dne 8. 12. 2023 (prezentace a audiozáznam jsou dostupné zde).

A indikátor „Celkového poškození“ dle NIL3 vychází v průměru za ČR na 8,3 %. Přičemž ÚHÚL v této prezentaci uvádí jako únosnou míru poškození pro indikátor „Celkového poškození“ hodnotu 6,0 % a pro indikátor „Poškození stromků do 1,3 m“ hodnotu 22 %.

Z přiložené mapy z této přednášky tedy vyplývá, že z pohledu „Celkového poškození“ lesa zvěří není nadměrné poškození lokální, ale na většině území, i když na velké části území přesahuje únosnou míru jen o několik procent. Co to znamená prakticky?

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ÚHUL

Mapa ukazuje, že pokud je únosná míra „Celkového poškození” lesa 6 % a průměr za ČR je 8,3 %, pak by míra poškození měla klesnout v průměru z 8,3 na 6 procentního bodu, což je zhruba 28 %. O stejný podíl by měla zároveň klesnout i skutečná velikost populace zvěře, která poškození způsobuje, tedy za ČR v průměru o 28 %.

Poškození stromků do 1,3 m je nadměrné na většině území

Z druhé mapy publikované v prezentaci ÚHÚL na tomto semináři vyplývá, že i z pohledu indikátoru „Poškození stromků do 1,3 m“ není nadměrné poškození lokální, ale je nepřiměřené ve většině PLO v ČR.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ÚHUL

Mapa také ukazuje, že pokud je únosná míra „Poškození stromků do 1,3 m“ 22 % a průměr za ČR je 31,1 %, pak by míra poškození měla klesnout v průměru z 31,1 na 22 procentního bodu, což je zhruba 29 %. O stejný podíl by měla zároveň klesnout i skutečná velikost populace zvěře, která poškození stromků okusem způsobuje, tedy za ČR v průměru o 29 %.

Co s tím, aneb nastane v důsledku novely genocida zvěře? Samozřejmě, že nenastane

Vedení ČMMJ straší, že v důsledku novely nastane genocida zvěře. Už samotné použití výrazu „genocida“ ve spojení se zvěří je krajně manipulativní. Genocida je zločin proti lidskosti, definovaný mezinárodním trestním právem ve vztahu k lidem, nikoli ve vztahu k regulaci počtu zvěře, která je v zákoně jasně zakotveným mechanismem udržování rovnováhy mezi jednotlivými složkami životního prostředí (v tomto případě mezi volně žijící zvěří, lesem a zemědělskou půdou). Kdo tedy ve spojení s regulací zvěře používá pojem genocida, záměrně klame a posouvá diskuzi do iracionální, odborně nepodložené a záměrně polarizující roviny.

Smyslem iniciativy Myslivost udržitelně je přispívat k věcné a konstruktivní diskuzi a hledání řešení, ne kopání příkopů. Níže tedy nabízíme úvodní pohled, o jak výrazné redukci přemnožené zvěře se řádově bavíme. Předně chceme zdůraznit, že v důsledku novely budou plány lovu stanovovány podle skutečného stavu lesa. O tom, jak přesně a proč to přinese zlepšení oproti současnému stavu, chystáme samostatný článek. Níže nabízíme „helikoptérový pohled“ na základě dat ÚHÚL. Jsme si vědomi, že to je pohled zjednodušující, protože ve skutečnosti se bude navýšení odlovu počítat pro vymezené oblasti a nikoli pro přírodní lesní oblast. Chceme ale ukázat, o jak velkém navýšení odlovů se bavíme a že na mnoha místech České republiky vůbec nemusí být tak dramatické, jak vedení ČMMJ prezentuje.

Ve výše uvedené prezentaci ÚHÚL zaznělo, že by se stav zvěře měl upravovat vždy podle horšího údaje z obou indikátorů (tj. indikátoru Celkového poškození nebo indikátoru Poškození stromků do 1,3 m).

Pokud je „Celkové poškození lesa“ v přírodní lesní oblasti 16 - Českomoravská vrchovina 7 % (tj. o 1 % vyšší, než je únosná míra), tak by zde populace zvěře měla klesnout o 14 %. Pokud je „Celkové poškození lesa“ v silně zazvěřené přírodní lesní oblasti 1 - Krušné hory 12,1 %, tak by zde měla populace zvěře působící škody klesnout zhruba o 50 %.

Pokud je „Poškození stromků do 1,3 m“ v PLO 16 - Českomoravská vrchovina 23,4 %, tak by zde populace zvěře měla klesnout jen o 6 % a naopak, pokud je „Celkové poškození“ v silně zazvěřené PLO 1 - Krušné hory 38,2 %, tak by zde měla populace zvěře působící škody okusem klesnout zhruba o 42 %.

V případě PLO 16 - Českomoravská vrchovina bychom se při tomto zjednodušujícím výpočtu bavili o redukci zvěře o 7 %, na velké části naší země o redukci 10 – 20 % a pouze ve výjimečných případech (např. silně zazvěřené části Krušných hor) o redukci v řádu vyšších desítek procent (v případě PLO 1 - Krušné hory o redukci o 50%).

Závěr: přemnožení zvěře je na většině území ČR, ale žádné „vybití“ nehrozí

Jak v detailu rozebíráme výše, z dostupných dat jednoznačně vyplývá, že poškození lesa (podle indikátorů Celkového poškození i Poškození stromků do 1,3 m výšky) není v ČR lokální, ale rozšířené téměř na celou ČR.

Zároveň, pokud hovoříme o redukci zvěře pro dosažení únosných stavů, ve velké části přírodních lesních oblastí se bavíme o redukci o jednotky procent oproti současným stavům zvěře (např. přírodní oblast 16 - Vysočina o 7 %), pouze v silně zazvěřených oblastech o desítkách procent (např. přírodní lesní oblast 1 - Krušné hory). Je tedy zjevné, že žádná genocida nebo vybití zvěře nehrozí.

Znovu podotýkáme, že výše uvedené výpočty, jak moc bude nutné zvěř redukovat, jsou vztažené na jednotlivé přírodní lesní oblasti, jsou tedy zjednodušující a mají sloužit pro základní orientaci. Určité zjednodušení je ale nutné, pokud reagujeme na manipulativní a nepodložená tvrzení šířená vedením Českomoravské myslivecké jednoty. V některém z dalších článků se budeme zabývat tím, jak konkrétně se bude stanovovat plán lovu podle novelizovaného zákona.

Další informace o novele zákona o myslivosti najdete na webu myslivostudržitelně.cz, který spustila skupina sedmi významných neziskových organizací lesníků, zemědělců i ochránců přírody. Web vysvětluje, proč je nutná změna současného nefunkčního systému myslivosti a přináší řadu informací a zdrojů k tématu. Vše ve snaze podpořit konstruktivní dialog založený na faktech a pomoci nalézt řešení současné neudržitelné situace.


reklama

 
Myslivostudržitelně.cz

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ra

Radek

27.9.2024 07:32
Smyslem iniciativy Myslivost udržitelně je , zlikvidovat spolkovou myslivost v ČR , odevzdat zvěř velkým sedlákům , hrabatům , čenoprdelníkům a dovolit jim dělat si co se jim zachce .

Zvláštní je že se musí vytvořit nový zákon , který dovolí past v lesích hospodářská zvířata a spárkatá zvěř v těch stejných lesích dělá škody .

Iniciativa myslivost udržitelně , cituji předně chceme zdůraznit, že v důsledku novely budou plány lovu stanovovány podle skutečného stavu lesa. By mě zajímalo kdo stanovoval stav lesa v režijní honitbě Stříbrná ( výměra cca 500 ha ) kde LČR ulovilo více jak 200kusů srnčí zvěře a loví pořád dál , jestli se tomuhle způsobu lovu nedá říkat genocida srnčí zvěře , tak prosím iniciativu myslivost udržitelně o správné pojmenování .
Odpovědět
Ra

Radek

27.9.2024 07:51 Reaguje na Radek
Nejlepší na tom smutném faktu je , že to jde dělat za stávajícího zákona o myslivosti !
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

27.9.2024 08:46 Reaguje na Radek
Nejsem myslivec a moc se v tom neorientuji. Ale když se podívám na ty mapy, tak to přemnožení zvěře u nás neexistuje?
A pokud ano, nemůže za to z části nynější spolková myslivost?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.9.2024 09:08 Reaguje na Michal Uhrovič
Osobně to nevidím jako stopro bernou minci. Nejvíce se psalo o devastačním působen siky, ale tam, kde je nejvíce koncentrován, je mapka bledě růžová. Ale celkově je vidět, že jsou dosti velké "regionální" rozdíly a že tedy to řešitelné je v rámci současného zákona. Rozhodně to není o "jednom pytli".
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.9.2024 08:33 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, také jsem si toho nepoměru mezi tvrzením a těmito mapkami všiml. Takže sika podle tohoto vlastně nedělá skoro žádné škody. A hned vedle v oblasti Doupova to zas není o myslivcích a jejich spolcích ale o vojenských lesích. Ti si tam také budou zmenšovat honitby aby šlo lépe upravit stavy podle škod? No a stačí se podívat na Vysočinu kde díky zvěři nejdou obnovit kalamitní holiny. Zvěř tam přirom dělá na lese menší škody než v Polabí. No a nejkrásnější jsou ty čísla. Kdo najednou stanovil co je a není únosná škoda? Jen ten výpočet kdy se porovnává průměrná škoda s únosnou škodou a rozdíl by měl vyjadřovat o kolik se má snížit stav zvěře je nesmysl. Už dávno bylo prokázáno , že na výši škody má vliv stres zvěře. Co tak snížit alespoň o 50 % ty stresové faktory?
Odpovědět
Ra

Radek

27.9.2024 10:47 Reaguje na Michal Uhrovič
Jsou místa kde se dá mluvit o vyšších počtech zvěře (pokud ale budu stejný jako je například hnutí duha a jim podobní , musíme si také říct , že zvěře je pouze tolik , kolik ji životní prostředí uživí )

Co je špatně v dnešním pojetí myslivosti , tak je to kontrola lovu a stanovení jeho počtů . Tento fakt nikdo nerozporuje , za mě je to také jedna z mála věcí co chce ve stávajícím zákoně doladit . Jinak nám krásně předvádí LČR jak za stávajícího zákona o MS jde řešit populace spárkaté zvěře, buhužel na ni provádí v některých honitbách genocídu !

Takže znovu zopakuji , v novele jde pouze o likvidaci spolkové myslivosti a umožnění vytvořit malé honitby velkým sedlákům ,hrabatům a černoprdelníkům , tak abyy si mohli dělat co chcou oni . O zvěř ani stav lesů tady nejde !!!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.9.2024 08:18
Líbí se mi ten "úrodný půlměsíc" v našich šířkách, a hajnej v soukromejch ani neplotí... tak vám nevím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.9.2024 10:19
Kořist se vybíjí a predátoři se úspěšně množí. To je ta vzývána rovnováha, když budou chránění predátoři vymírat hlady a ochranáři je budou uměle přikrmovat? Zvrácenost dnešní ochrany přírody vyplývá z jejího propojení
s vlastníky honebních pozemků, jimž umožní stanovit stavy zvěře podle subjektivního pohledu na poškození lesů a zemědělských plodin. Je to
návrat ke šlechtickým honitbám z mého okolí ve vlastnictví Larischů
a Rotschildů. Ti žili z něčeho jiného než z polí a lesů a strpěli jejich
poškození pouze proto, aby uspokojili loveckou vášeň svojí a svých hostů.
Okolní drobní vlastníci to buď strpěli a nebo si taky něco občas střelili
podle toho, kdo dříve zvěř uloví. V den zahájení lovu to bývalo jako u
Verdenu a už druhý den bylo v přírodě mrtvo. Flinty namazali a schovali
do skříní do doby, než se zvěř ze šlechtických revírů zase nastěhovala
k nim a to byl celý slavný plán lovu v selských honitbách. Prostě se
střílelo co se objevilo na jejich pozemcích a bylo jedno, zda škodí, či
neškodí. Je to návrat do této doby pouze s výjimkou, že na to dá štempl
úplatný ouřada, kterého pozvou na hon a nebo až na hostinu. O přírodu
už tak nejde ani ochranářům, kteří se klidně spojí i s ďáblem, aby se
navždy zbavili konkurentů při ochraně přírody. Pocit neomezených
vládců nad přírodou je pro ně prioritou a nevadí jim ani s kým se při
tom spojují. Je mi z dnešních ochranářů nevolno a stydím se za svoji
předchozí činnost a podporu podobných spolků.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.9.2024 11:08
Na jednu stranu opěvujeme přínos velkých spásačů (zubr, pratur, ex, bůvol), ale ti menší jako vadí?? Na mapce je zasažen sever Čech, chce se mi napsat CHKO Poškozené lesy, mj. s relativně hojným tetřívkem. Údajně tam žijí 2-3 smečky vlka, kterýžto by měl stavy zvěře optimalizovat... Proto si myslím o tom své, neb na tutéž věc lze nahlížet různě.
Odpovědět
Ra

Radek

27.9.2024 11:48 Reaguje na Karel Zvářal
Vlk je stresující faktor , stejně jako hojný pohyb lidí . Známým faktem je , zvěř která žije ve stresu (nemá klid na pastevní cykly ) dělá škody .

Jasně v novele zákona umožníme pasení v lese hospodářským zvířetem ale v tom samém lese nám dělá škody spárkatá zvěř .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.9.2024 13:11 Reaguje na Radek
50.5758153N, 13.3690886E

Já raději jednou vidím, než 10x slyším/čtu. To je přímo umělecké dílo, to se hned tak nevidí, poškození vůkol nebadať. Prostě Krušky jsou vitální, možná vědce zavedli k nějaké problémové lokalitě, a oni podle ní extrapolovali, jinak se to neumím vysvětlit.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.9.2024 15:49 Reaguje na Karel Zvářal
Zajímavý způsob zahrádkové těžby a výsadby.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.9.2024 18:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
https://www.mujrozhlas.cz/nazory-argumenty/petr-fischer-ver-jen-svetu-ktery-si-sam-zfalsujes

S ohledem na dění dnešních dnů to vidím asi takto...
Odpovědět
IK

Ivo Kohn

27.9.2024 20:57 Reaguje na Karel Zvářal
Remote sensing je jistě užitečný, ale zejména v oblasti indikátorů o stavu a vývoji lesních ekosystémů v současné podobě téměř nepoužitelný. Např. jaká je hustota jedinců s výškou 10-130cm na uvedených snímcích nebo jakou zaujímají produkční plochu? Kolik jich je poškozeno okusem vrcholového terminálu nebo bočním okusem a v jakém rozsahu? Dokážete to říct na letorostech 4 roky zpětně? Pracovní postupy Národní inventarizace lesů jsou volně ke stažení na jejích stránkách (https://nil.uhul.cz/downloads/pp_ssvle/2021_02_19_pp_ssvle.pdf, hodnocení okusu-strana 177). Obecně Vám doporučuji si něco přečíst o Národní inventarizaci lesů a na jakých principech je založena.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.9.2024 08:26 Reaguje na Ivo Kohn
Mě spíš zajímají praktické výstupy toho Vašeho výzkumu. Dostali (vůbec někdy) tamní sdružení/"hříšníci" pokutu? Byla na místo pozvána Rychlá rota ("brigádníci")?

Nářky o stavu lesů poslouchám přes 20 let. "Něco čtu" z dronu/kosmu a vidím souvislý zápoj korun bez děr. Takže ono to ve finále není tak horké, jak se to maluje. A že pomístně zvěř sražená do tlup škodí, je známo, a jsou známy i příčiny takového chování. Na vině bývá rušení lidmi a strach z vlka. Střih karmínová-světle zelená také o něčem vypovídá, co nebudu komentovat, stejně jako jednolité velkoplošné odstíny.
Odpovědět
IK

Ivo Kohn

30.9.2024 05:50 Reaguje na Karel Zvářal
Tu otázku nechápu, jací hříšníci, jaká Rychlá rota? Jen jsem reagoval na zpochybnění legitimity terénního šetření a metodiky odhadů. Není to žádný můj/náš výzkum, ale státní objektivní monitoring bez ohledu na vlastníka.
Odpovědět
Ra

Radek

30.9.2024 08:04 Reaguje na Ivo Kohn
Takže státní monitoring , objektivní bez ohledu na vlastníka .

Takže myslivci uhradí škody které jsou vyčísleny coby –kdyby a když to zaženu do českého švýcarska, tak přijde požár a ten je zohledněn kde ?

Takže si to dáme znovu a lépe . Přišel KUROVEC a všechny tak zvané škody co platíme konkrétně z ohledem na vlastníka a stávající zákon o myslivosti , sežral .

Takže ještě jednou a lépe , za KUROVCE nemůže hospodář ale životní prostředí . Tak to objektivně posoudíme pro stát , bez ohledu na vlastníka , že .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.9.2024 18:55 Reaguje na Ivo Kohn
To byla podobenství, klíčové připomínce jste se vyhnul: souvislý zápoj korun mýťáků (listnáčů, smíšených) a probírek bez děr, tzn. nic neškodí více než kůrovec.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.9.2024 09:11 Reaguje na Ivo Kohn
Tady nejde o to něco zjišťovat zpětně. Dnešní progresívní lesníci jsou schopni u těchto okusem poškozených stromků vypočítat i škodu na přírůstu. Vypočítají dokonce kolik majitel tratí v mýtním věku na dřevní hmotě. Osobně by mě zajímalo, pokud je 30% poškození okusem po ploše, jaká je škoda, když v prvním prořezávkovém zásahu vyřežu po ploše víc jak těch 30-40 % stromků?
No a pokud v článku tvrdí, že žádná likvidace zvěře nenastane protože mnohde půjde o redukci v řádu procent tak musím namítnout, že posledních 5, 10 let se lov neustále zvyšuje mnohde o 50 a více %. Zvýšení lovu je důsledkem právě tohoto neustáleho navyšování. Jak dlouho ještě půjde navyšovat lov a kdy dojde k jeho poklesu? Les také není žádné perpetum mobile. Podle nového návrhu ZoM by měl být navíc plánován lov na tři roky dopředu.
Odpovědět
Ra

Radek

28.9.2024 14:47 Reaguje na Jarek Schindler
Škoda ve vámi nasimulovaném případě není žádná , myslivci zaplatí vyčíslenou TAKZVANOU ŠKODU , která je vlastně zisk , po probírce je tam normální porost , několikrát jsme něco podobného platili . Stejná situace je v laťáku ,loupání od vysoké , nechají vyčíslit …. Příští rok se provede probírka , les je v normálním stavu , vcelku normální praxe .
Plky typu že jsou škody nevymahatelné mi připadají směšné .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.9.2024 18:20 Reaguje na Radek
To není žádný nasimulovaný příklad ale jedna z položek v elaborátu pana Erbra dte vypočítával roční škodu na lese ve výši 7 miliard Kč.
Odpovědět
Ra

Radek

29.9.2024 20:05 Reaguje na Jarek Schindler
Však říkám , že to normálně platíme .
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.9.2024 14:37
Děkuji za článek. Je zcela zjevné, že je výsledkem nezávislého, odborného, objektivního a pravdivého webu. Člověk to být nemůže, jelikož ten má oči a vidí i když mozek nefunguje. Já alespoň vidím, že lesy jsou zničené broukem. A tam, kde se nehospodařilo ekologicky ale rozumně, nejsou škody pomalu žádné. Škoda že web neumí číst. Doporučil bych mu si něco přečíst od mezinárodního institutu ekologie zvěře Brno, Vídeň, Nitra.
Odpovědět
Ra

Radek

4.10.2024 11:09

Vlastníci pozemků se připojují k ČMMJ – nesouhlasí s novelou ZoM


Andrea Güttlerová

Ministerstvo zemědělství v novele zákona o myslivosti slibuje posílení práv vlastníků pozemků, ale opak je pravdou. Vlastníci pozemků se postavili proti chystané novele zákona o myslivosti. V otevřeném dopise vlastníků hospodařících na honebních pozemcích popisují negativní dopady a zmatečnosti novely zákona. Místo deklarovaného posílení práv vlastníků podle nich novela přináší nespravedlivou zátěž pro ty vlastníky, kteří vytvářejí honitby, o které se na své náklady musejí ze zákona starat. Odmítají další nedokonalosti. Zde https://www.hospodarivkrajine.cz/

Ani sebelepší zákon stavy zvěře nesníží, to zajistí pouze lidé. Pokud má ministrem (Marek Výborný) tvrzená „podpora vlastníků a myslivců“ spočívat pouze v zavádění nových byrokratických povinností a drakonických sankcí, rezignuje tím novela zcela na svůj hlavní účel. Tak se uvádí v článku na iDnes – Novela zákona o myslivosti pod palbou. Stát znárodní lesy, bouří se majitelé. Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/myslivecky-zakon-novela-kritika-myslivci-zemedelci-majitele-pozemku.A240905_090134_domaci_tof

Českomoravská myslivecká jednota v úterý 10. září pořádá pro média tiskovou konferenci. JUDr. Daniel Novotný, Ph.D. zástupce vlastníků půdy a lesů, jeden z řečníků konference se bude vyjadřovat za signatáře otevřeného dopisu k paradoxům chystaného nového zákona o myslivosti a oslabení práv vlastníků půdy. K němu se za ochranáře připojí Pavla Benettová, iniciátorka výzvy za záchranu srnčí zvěře, Tomáš Pilík, člen OMS Příbram, člen mysliveckého spolku Nechvalice, vlastník zemědělských a i lesních honebních pozemků a v neposlední řadě Ing. Jiří Janota, předseda ČMMJ.

Vyzýváme každého, kdo nesouhlasí s nekoncepční novelou zákona o myslivosti. Můžete se k signatářům připojit. Na stránkách https://www.hospodarivkrajine.cz/

Signatáři:

JUDr. Daniel Novotný, Ph.D.

Bc. Tomáš Balihar

Ing. Jiří Milek

František Fabišovic

doc. Ing. Vladimír Římsa, CSc.

Svůj podpis připojili:

Jan Nepomuk Schwarzenberg
Mag. Lelio Colloredo-Mannsfeld
Ferdinand Mensdorff-Pouilly
Carlo Kinsky Dal Borgo
JUDr. Lukáš Eichinger, MBA
Ing. Miroslav Pacák
Ing. Josef Jančík
Ing. Ladislav Vacek
Zdeněk Glauder
Světlana Eichingerová
Vladimír Nechutný
Ing. Jaromír Boháček
Ing. Jindřich Grosser
Ing. Petr Malina
František Chmelík
Ing. David Rykr
doc. Ing. Vladimír Římsa, CSc.
Ing. Tomáš Balihar
Ing. Václav Zámečník
Ing. Jan Höck
Ing. Bc. Stanislav Dvořák, Ph.D.
Ing. Jan Jeniš
Ing. Zdeněk Kupský
Ing. Libor Burian, MBA
Ing. Aleš Pícha
Ing. Karel Schäfer
Jan Mareš
Martin Hanke
Jaroslav Adámek
Ing. Jan Dvořák, Ph.D.
doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc.
doc. Ing. Vlastimil Hart, Ph.D.
František Turek
Tomáš Kušta
Josef Kušta
Zdeněk Fidler
Ing. Leo Balun
Bc. Pavel Růžička
Ing. Roman Urbanec, Ph.D
Ivo Hofman
Jaroslav Tintěra
Ing. Jiří Urban
Miloš Zíka
Ing. Bc. Bohumil Straka, Ph.D.
Ing. Jindřich Šnejdrla
Vratislav Simandl
Ing. Jiří Neudörf
Vlasta Slabá
Robert Vyšata
Ing. Miroslav Blažej
a další signatáři, kteří si přáli zůstat v anonymitě
Odpovědět
MK

Milan Košulič

7.10.2024 19:58
Diskutovat tady je sice celkem zbytečné, přesto si dovolím upozornit na důvod zjevného rozporu v mapce poškození, na který jste někde dole upozornili, totiž že v oblasti největšího rozšíření siky je barva růžová, tedy poškození nikoliv extrémní. To je bohužel důsledek toho, že NIL posuzuje jen poškození na EXISTUJÍCÍCH stromech, konkrétně od 10 cm výšky. Jenže sika na Plzeňsku sežere vše dříve, než stromky dorostou do registrační hranice. NIL tedy často nepodchytí zničenou přirozenou obnovu a zejména právě tam, kde je zvěře relativně nejvíc. Mnohem více vypovídající by byla mapka vyhodnocených kontrolních oplocenek, jenže o takové nevím.
Odpovědět
Ra

Radek

8.10.2024 14:14 Reaguje na Milan Košulič
Sika na plzeňsku je téma samo pro sebe , neochota tamních je do očí bijící , znovu zopakuji že kvůli lokálním problémům není potřeba čekat na novelu zákona , jdou řešit stačí pouze chtít , vše je ve stávajícím zákoně .

LČR bez problémů vyřídilo výjimku ze zákazu lovu a loví srnčí zvěř v noci za pomoci termovizních zaměřovačů . Loví 4 kg srnčata , prostě loví vše co uvidí , dělají to v práci a jsou za to placení . Toto povolení dostali na základě škod . Každý rok nám v červnu posílají vyčíslené škody a my je každý rok platíme , dohoda je mizerná . Předkládáme sáňky a pokud chce vidět i kus ….

To co jste popsal , nikdo z myslivců nerozporuje . Všichni ale rozporujeme to co tady hlásá pan Pitek a tento web , jsou to cílené lži pro laickou veřejnost , tak aby mohli schválit novelu zákona a zlikvidovat spolkovou myslivost .
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist