Myslivostudržitelně.cz: Je zvěř opravdu přemnožená jen lokálně? Data ukazují opak, ale vybití zvěře v důsledku novely zákona nehrozí

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jan Duda / Pro Silva Bohemica

Data ukazují opak → celkové poškození lesa je nadměrné na většině území

Podle údajů z Národní inventarizace lesů (NIL3) dosahuje Indikátor „Poškození stromků do výšky 1,3 m“ v průměru za celou ČR 31,1 % (viz prezentace - ÚHÚL, která byla prezentována na Odborném semináři na téma „Kam směřuje myslivost v ČR“, jenž pořádalo MZe v Poslanecké sněmovně dne 8. 12. 2023 (prezentace a audiozáznam jsou dostupné zde).

A indikátor „Celkového poškození“ dle NIL3 vychází v průměru za ČR na 8,3 %. Přičemž ÚHÚL v této prezentaci uvádí jako únosnou míru poškození pro indikátor „Celkového poškození“ hodnotu 6,0 % a pro indikátor „Poškození stromků do 1,3 m“ hodnotu 22 %.

Z přiložené mapy z této přednášky tedy vyplývá, že z pohledu „Celkového poškození“ lesa zvěří není nadměrné poškození lokální, ale na většině území, i když na velké části území přesahuje únosnou míru jen o několik procent. Co to znamená prakticky?

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | ÚHUL

Mapa ukazuje, že pokud je únosná míra „Celkového poškození” lesa 6 % a průměr za ČR je 8,3 %, pak by míra poškození měla klesnout v průměru z 8,3 na 6 procentního bodu, což je zhruba 28 %. O stejný podíl by měla zároveň klesnout i skutečná velikost populace zvěře, která poškození způsobuje, tedy za ČR v průměru o 28 %.

Poškození stromků do 1,3 m je nadměrné na většině území

Z druhé mapy publikované v prezentaci ÚHÚL na tomto semináři vyplývá, že i z pohledu indikátoru „Poškození stromků do 1,3 m“ není nadměrné poškození lokální, ale je nepřiměřené ve většině PLO v ČR.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | ÚHUL

Mapa také ukazuje, že pokud je únosná míra „Poškození stromků do 1,3 m“ 22 % a průměr za ČR je 31,1 %, pak by míra poškození měla klesnout v průměru z 31,1 na 22 procentního bodu, což je zhruba 29 %. O stejný podíl by měla zároveň klesnout i skutečná velikost populace zvěře, která poškození stromků okusem způsobuje, tedy za ČR v průměru o 29 %.

Co s tím, aneb nastane v důsledku novely genocida zvěře? Samozřejmě, že nenastane

Vedení ČMMJ straší, že v důsledku novely nastane genocida zvěře. Už samotné použití výrazu „genocida“ ve spojení se zvěří je krajně manipulativní. Genocida je zločin proti lidskosti, definovaný mezinárodním trestním právem ve vztahu k lidem, nikoli ve vztahu k regulaci počtu zvěře, která je v zákoně jasně zakotveným mechanismem udržování rovnováhy mezi jednotlivými složkami životního prostředí (v tomto případě mezi volně žijící zvěří, lesem a zemědělskou půdou). Kdo tedy ve spojení s regulací zvěře používá pojem genocida, záměrně klame a posouvá diskuzi do iracionální, odborně nepodložené a záměrně polarizující roviny.

Smyslem iniciativy Myslivost udržitelně je přispívat k věcné a konstruktivní diskuzi a hledání řešení, ne kopání příkopů. Níže tedy nabízíme úvodní pohled, o jak výrazné redukci přemnožené zvěře se řádově bavíme. Předně chceme zdůraznit, že v důsledku novely budou plány lovu stanovovány podle skutečného stavu lesa. O tom, jak přesně a proč to přinese zlepšení oproti současnému stavu, chystáme samostatný článek. Níže nabízíme „helikoptérový pohled“ na základě dat ÚHÚL. Jsme si vědomi, že to je pohled zjednodušující, protože ve skutečnosti se bude navýšení odlovu počítat pro vymezené oblasti a nikoli pro přírodní lesní oblast. Chceme ale ukázat, o jak velkém navýšení odlovů se bavíme a že na mnoha místech České republiky vůbec nemusí být tak dramatické, jak vedení ČMMJ prezentuje.

Ve výše uvedené prezentaci ÚHÚL zaznělo, že by se stav zvěře měl upravovat vždy podle horšího údaje z obou indikátorů (tj. indikátoru Celkového poškození nebo indikátoru Poškození stromků do 1,3 m).

Pokud je „Celkové poškození lesa“ v přírodní lesní oblasti 16 - Českomoravská vrchovina 7 % (tj. o 1 % vyšší, než je únosná míra), tak by zde populace zvěře měla klesnout o 14 %. Pokud je „Celkové poškození lesa“ v silně zazvěřené přírodní lesní oblasti 1 - Krušné hory 12,1 %, tak by zde měla populace zvěře působící škody klesnout zhruba o 50 %.

Pokud je „Poškození stromků do 1,3 m“ v PLO 16 - Českomoravská vrchovina 23,4 %, tak by zde populace zvěře měla klesnout jen o 6 % a naopak, pokud je „Celkové poškození“ v silně zazvěřené PLO 1 - Krušné hory 38,2 %, tak by zde měla populace zvěře působící škody okusem klesnout zhruba o 42 %.

V případě PLO 16 - Českomoravská vrchovina bychom se při tomto zjednodušujícím výpočtu bavili o redukci zvěře o 7 %, na velké části naší země o redukci 10 – 20 % a pouze ve výjimečných případech (např. silně zazvěřené části Krušných hor) o redukci v řádu vyšších desítek procent (v případě PLO 1 - Krušné hory o redukci o 50%).

Závěr: přemnožení zvěře je na většině území ČR, ale žádné „vybití“ nehrozí

Jak v detailu rozebíráme výše, z dostupných dat jednoznačně vyplývá, že poškození lesa (podle indikátorů Celkového poškození i Poškození stromků do 1,3 m výšky) není v ČR lokální, ale rozšířené téměř na celou ČR.

Přečtěte si také |

Myslivostudržitelně.cz: Škody způsobené zvěří – opravdu „jen“ desítky milionů? Reálně miliardy Kč ročně

Zároveň, pokud hovoříme o redukci zvěře pro dosažení únosných stavů, ve velké části přírodních lesních oblastí se bavíme o redukci o jednotky procent oproti současným stavům zvěře (např. přírodní oblast 16 - Vysočina o 7 %), pouze v silně zazvěřených oblastech o desítkách procent (např. přírodní lesní oblast 1 - Krušné hory). Je tedy zjevné, že žádná genocida nebo vybití zvěře nehrozí.

Znovu podotýkáme, že výše uvedené výpočty, jak moc bude nutné zvěř redukovat, jsou vztažené na jednotlivé přírodní lesní oblasti, jsou tedy zjednodušující a mají sloužit pro základní orientaci. Určité zjednodušení je ale nutné, pokud reagujeme na manipulativní a nepodložená tvrzení šířená vedením Českomoravské myslivecké jednoty. V některém z dalších článků se budeme zabývat tím, jak konkrétně se bude stanovovat plán lovu podle novelizovaného zákona.

Přečtěte si také |

Myslivostudržitelně.cz: Způsobí novela zákona o myslivosti likvidaci lidové myslivosti? Zahraniční příklady ukazují opak

Další informace o novele zákona o myslivosti najdete na webu myslivostudržitelně.cz, který spustila skupina sedmi významných neziskových organizací lesníků, zemědělců i ochránců přírody. Web vysvětluje, proč je nutná změna současného nefunkčního systému myslivosti a přináší řadu informací a zdrojů k tématu. Vše ve snaze podpořit konstruktivní dialog založený na faktech a pomoci nalézt řešení současné neudržitelné situace.