Nevládní organizace: Dopis ministrovi Petrovi Hladíkovi ke konferenci COP 28

Vážený pane ministře,
píšeme Vám, abychom s Vámi sdíleli naše doporučení v souvislosti s nadcházejícím přijímáním závěrů ke COP28 Radou EU pro životní prostředí, která proběhne 16. října a na které budete zastupovat Českou republiku. V roce rekordních extrémních veder a geopolitických proměn společně s evropskými nevládními organizacemi sítě Climate Action Network Europe vyzýváme EU a její členské státy, aby se na COP 28 ujaly vedoucí úlohy mezi rozvinutými státy. Je také potřeba vytvořit silné a ambiciózní aliance, které budou vycházet ze spravedlivého přístupu ke globálnímu hodnocení závazků (Global Stocktake), k mitigaci, energetice, otázce ztrát a škod, adaptaci, financování a k ochraně biologické rozmanitosti.

Ambiciózní a spravedlivé Globální hodnocení závazků (Global Stocktake, GST)

Výstup prvního Globálního zhodnocení musí reflektovat nejnovější vědecké poznatky tak, jak je předložila Šestá hodnotící zpráva IPCC o klimatu. Musí se také řídit zásadou spravedlnosti a sdílené, ale diferencované odpovědnosti a příslušných kapacit (CBDR-RC). Závěry GST by měly uvést, že cíl 1,5 °C stanovený v Pařížské dohodě musí být považován za nejvyšší přijatelnou hranici nárůstu průměrné globální teploty a měly by směřovat k takovému sladění všech opatření smluvních stran, které umožní udržet nárůst průměrné globální teploty na této hranici.

Závěry GST a související závěry konference COP 28 musí navrhnout jasné, realizovatelné a konkrétní scénáře k dosažení cílů Pařížské dohody, včetně mitigačních opatření, financování, postupného ukončení využívání fosilních paliv, spravedlivé energetické transformace, financování ztrát a škod, adaptace, ochrany ekosystémů a transformace potravinových systémů. Výsledné politiky a aktualizované vnitrostátně stanovené příspěvky (NDC) jednotlivých zemí musí reflektovat společné pětileté časové rámce a měly by respektovat také zásady rovnosti žen a mužů a ochrany lidských práv, včetně práv původních obyvatel, a zohledňovat sociální spravedlnost a rovnost.

Mitigace: zvýšené vnitrostátně stanovené příspěvky (NDCs) v souladu s cílem 1,5 °C

Aby bylo možné omezit nárůst průměrné globální teploty na hranici 1,5 °C, musí celosvětové emise skleníkových plynů dosáhnout svého maxima nejpozději do roku 2025, do roku 2030 se musí snížit přinejmenším o 43 % a do roku 2035 přinejmenším o 60 % ve srovnání s rokem 2019. [1] V současnosti přijaté kolektivní závazky jsou ale stále znepokojivě nízké. Všechny smluvní strany UNFCCC by měly zvýšit své NDC, aby došlo k zaplnění tzv. "mezery ve snižování emisích" a také k nápravě tzv. "mezery v implementaci", a to prostřednictvím politik a opatření, které toho umožní dosáhnout. Zdůrazňujeme také, že Pařížská dohoda stanovuje Smluvním stranám povinnost přijmout opatření k ochraně a posílení přírodních stanovišť sloužících pro ukládání uhlíku a propadů uhlíku, jako jsou lesy a rašeliniště.

EU by měla navýšit vlastní klimatické ambice v souladu s vědou na spravedlivou úroveň, a to prostřednictvím Evropského klimatického zákona. EU by měla dosáhnout snížení hrubých emisí přinejmenším o 65 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. To by mělo být doprovázeno zvýšením kapacity přírodních úložišť uhlíku v EU na 600 MtCO2e, čímž by bylo dosaženo snížení čistých emisí EU přinejmenším o -76 % do roku 2030.

EU musí stanovení svých cílů a revizi politického rámce sladit také s dohodnutými společnými pětiletými časovými cykly UNFCCC, a to stanovením klimatického cíle EU a NDC pro rok 2035. V souladu s výzvou generálního tajemníka OSN by měla EU rovněž přijmout cíl dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2040. [2]

Ukončení využívání fosilních paliv: spravedlivá globální energetická transformace

Všechny smluvní strany UNFCCC by se měly dohodnout na rychlém a spravedlivém celosvětovém ukončení využívání fosilních paliv ve všech odvětvích nejpozději do roku 2050 v souladu s teplotním limitem 1,5 °C. Každá země by měla přijmout závazné cíle a opatření, která zajistí, že země svůj závazek splní. Historicky i dnes významní a bohatí znečišťovatelé by tak měli učinit dříve a rozvinuté země by měly poskytnout finanční prostředky na podporu tohoto procesu v rozvojových zemích. EU by měla podpořit úplné ukončení využívání fosilních paliv a zdržet se odkazů na fosilní paliva bez technologií na zachytávání uhlíku (“unabated fossil-fuels”). EU musí postupně přestat využívat uhlí, a to nejpozději k roku 2030, fosilní plyn k roku 2035 a ropu nejpozději k roku 2040. Měla by se také zavázat k okamžitému ukončení všech nových projektů v oblasti fosilních paliv počínaje uhlím a nespoléhat se na projekty zachycování a ukládání uhlíku, které jsou drahé a ve velkém měřítku se neosvědčily, jak nedávno zopakovala Mezinárodní agentura pro energii.

Smluvní strany by měly přijmout globální cíl pro obnovitelné zdroje: ztrojnásobit globální kapacitu obnovitelných zdrojů na 11,000 GW do roku 2030 a instalovat přinejmenším 1,500 GW nových zdrojů ročně do roku 2030. Pro EU by měl globální závazek pouze doplňovat již přijaté energetické cíle, měl by vylučovat jadernou energii a energii z jiných zdrojů biomasy než z rychle se rozkládajících odpadů a zbytků bez dalšího využití. Prostřednictvím citlivého územního plánování a povolování by měly být také minimalizovány dopady nové infrastruktury na biologickou rozmanitost. EU a její členské státy by měly prokázat své vedoucí postavení prostřednictvím ambicióznějších cílů a politik na úrovni EU i jednotlivých členských států, jež by zajistily dosažení alespoň 50% výroby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a 100 % do roku 2040.

Strany by se měly dohodnout také na podstatném zvýšení úspor energie s cílem snížit celkovou konečnou poptávku po energii na celosvětové úrovni spravedlivým způsobem alespoň o čtvrtinu do roku 2050. EU by měla prokázat svou roli lídra tím, že zavede ambicióznější vnitrostátní cíle pro jednotlivé státy a zvýší cíl EU v oblasti úspor energie; cílem by mělo být dosažení alespoň 20 % úspor energie do roku 2030 a snížení spotřeby energie o polovinu do roku 2040.

Pokud jde o financování energetiky, EU musí prokázat ambice v oblasti dotací pro fosilní paliva, a to přijetím závazku všechny dotace do fosilních paliv co nejdříve, ještě před rokem 2025, ukončit a zdržet se odkazů na "dotace pro fosilní paliva škodlivá pro životní prostředí" či používání jiných obdobných kvalifikátorů. Pro dosažení energetických cílů přijatých na COP 28 musí být rovněž zajištěno financování: včetně odpovídajícího financování spravedlivé energetické transformace v rozvojových zemích.

Spravedlivější mezinárodní spolupráce v oblasti klimatických financí [3]

Rozvinuté země musí zajistit, že cíl přispět každoročně 100 miliard dolarů na klimatická opatření v rozvojových zemích bude naplněn v podobě zprůměrované každoroční částky pro roky 2020-2025, tak, aby vyšší příspěvky ve zbývajících letech tohoto období vynahradily nedostatečné plnění na jeho začátku. Prioritně by mělo být navýšeno grantové financování adaptačních opatření tak, aby se celkové množství prostředků na adaptaci do roku 2025 zdvojnásobilo ve srovnání s úrovní z roku 2019, a to v souladu se závazkem, který byl smluvními stranami přijat na konferenci COP 26 a který dosud nebyl splněn. Členské státy EU musí významně zvýšit množství poskytovaných prostředků a část z těchto peněz musí poskytnout formou příspěvků do Zeleného klimatického fondu pro období jeho druhého plnění (2nd Green Climate Fund replenishment, GCF-2) tak, aby došlo k zdvojnásobení částky kolektivně poskytnuté v prvním období (GCF1), a to formou grantů.

EU by měla podpořit rozhodnutí COP 28 o zprovoznění Fondu pro krytí ztrát a škod jako ústředního prvku nových i stávajících finančních opatření. Fond by měl řešit širokou škálu hospodářských i nehospodářských potřeb, od okamžité pomoci po katastrofě až po obnovu a rekonstrukci, a měl by umožnit přímý přístup k financím pro místní komunity. Členské státy EU by měly být připraveny do konference COP 28 nebo na ní poskytnout do nového fondu víceleté závazky v rozsahu miliard dolarů, a to ve formě nových a dodatečných grantů. EU by měla sehrát klíčovou roli také v oblasti "inovativních zdrojů" pro tento fond tím, že podpoří zavádění spravedlivých globálních, unijních a vnitrostátních daní a poplatků podle zásady "znečišťovatel platí". [4]

Ochrana lidských práv a účast občanské společnosti

Vyzýváme EU a mezinárodní společenství k ochraně lidských práv a k podpoře účasti občanské společnosti na mezinárodních fórech. EU by také měla dále spolupracovat s UNFCCC na reformě kritérií pro hostitelské země COP a dohod s hostitelskými zeměmi tak, aby byly v souladu s Chartou OSN a s mezinárodními normami v oblasti lidských práv.

Ochrana UNFCCC před střetem zájmů

Opatření v oblasti ochrany klimatu budou vždy nedostatečná v případě, že umožníme znečišťovatelům, zejména zástupcům fosilního průmyslu, aby ochraně klimatu bránili. Potřebujeme striktní vymezení odpovědnosti UNFCCC, které by poskytlo vodítko pro účast a zapojení zástupců mimovládních organizací, a poskytlo definici toho, co představuje střet zájmů.

S úctou a srdečným pozdravem,

Jitka Martínková, koordinátorka v Klimatické koalici
Zahide Tuğba Şenterzi, ředitelka Greenpeace Česká republika, z.s

Poznámky:
[1] Jak je vymezeno v závěrečné Syntéze 6. hodnotící zprávy PCC o klimatu z roku 2023.
[2] Viz také CAN Europe’s position on the EU Climate Targets & Equitable GHG budget for the EU.
[3] CAN Europe letter to EU Finance MInisters, ECOFIN 17 Oct 2023 nabízí další doporučení.
[4] Viz také New Resources for public climate finance and for the Loss and Damage Fund.

---

reklama

---