Pavel Zahradníček: Jak si stojí teplotně rok 2020 ke konci listopadu
7.12.2020
Teplota vzduchu na stanici Kuchařovice v roce 2020.
Mnoho lidí má letos pocit, že počasí je chladnější, než je obvyklé. Samozřejmě zdání klame, jelikož období 2015-2019 bylo historicky nejteplejší a hlavně poslední dva roky 2018 a 2019 byly rekordní.
Ze současných 10 měsíců bylo 8 teplotně nadprůměrných a nejvíce to bylo únoru a lednu. Naopak květen byl celkem teplotně podprůměrný (o -2,1 °C oproti 1981-2010) a červenec normální (-0,1 °C). Situace se liší logicky s ohledem na místo měření, ale zásadní rozdíly pozorovány nejsou.
Z námi vybraných 4 stanic (Kuchařovice, Kroměříž, Hradec Králové a Doksany) pokrývající různé kouty republiky vychází, že teplota vzduchu je o 1,3 až 1,7 °C vyšší než dlouhodobý průměr 1961-2010. Současný rok je tedy zatím na 8. až 13. místě těch nejteplejších.
Během roku se toto pořadí postupně měnilo. Po teplé zimě byl tento rok ještě v top 5 nejteplejších, ale po velmi chladném květnu vypadl z elitní desítky a tam se začal vracet až během podzimu.
Pořadí roků od nejteplejšího po nejchladnější podle teplotní sumy.
Vývoj pořadí teploty vzduchu v roce 2020 vzhledem k historické tabulce nejteplejší let od roku 1961 na stanici Kuchařovice.
reklama
Pavel ZahradníčekAutor je absolventem Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU, doktorát získal v oboru fyzické geografie.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (107)
Uklidněním zauzlené větrné "stratosférické dálnice" se obnovilo normální severozápadní vodonosné proudění a tím velký vodní cyklus.
Tím se dokázala nesmyslnost teorií o vlivu větrných parků v Severním moři.
Objevila se ovšem další otázka, jestli to není ovlivněno hustotou letecké dopravy. Změna proudění se časově kryje s razantním útlumem mezinárodní dopravy kvůli koronaviru, která se doposud plně neobnovila.
Odpovědět
Jsem podobného názoru, že ta letecká doprava může do značné míry ovlivňovat počasí, resp. chod oblačnosti. S jejím útlumem při kovidu se nad Evropou i Čínou nebývale rozpršelo, což možná něco naznačuje. Prostě těch antropogenních vlivů je spousta, a k té letecké dopravě se kloním více, než opásání planety el. kabely, jak tu píše jejden pán.
Odpovědět
Nikde jsem ale nečetl, že by to někdo prokázal.
Odpovědět
A máte srovnávací planetu bez covidu či husté (utnuté) letecké dopravy? To je hypotéza.
Odpovědět
Samozřejmě to jednoduché není, ale vsadím gatě, že na tom makají nějaké vědecké týmy. CO2 vypouštěné právě v 10 tisících metrů určitý vliv musí mít, ale rázovým zastavením emisí se ta koncentrace nezměmí, prostě čort znajet.
Odpovědět
Prostě ty kondenzační pruhy, které jsou (respektive byly) v některých dnech dominující oblačností (a bez nich by byla prakticky komplet modrá obloha) se nějak projevit musejí. A vůbec nemusíme brát v potaz teorie jako chemtrails. Stačí prach obyčejná H2O v krystalické formě.
Odpovědět
Vy nevěříte na chemtrailes? To vám v Petrohradu asi zapomněli nahrát ten správný file, já bych to reklamoval.
Odpovědět
Mimochodem ta zásadní změna, která nastala omezením letového provozu v nízkých vrstvách atmosféry nejsou jenom chemické nebo teplotní procesy, ale a to především změny tlaku vzduchu......
Odpovědět
Chemtrails není teorie....
https://echo24.cz/a/SsAFJ/cina-rozsiruje-projekt-ovlivnovani-pocasi-indie-se-ma-ceho-bat-varuji-experti
Odpovědět
Chemtrails je blbost, takže teorie to určitě není.
Odpovědět
Tohle není chemtrailes, protože to nevytváří zlý Emeričan.
Chemikálie do mraků, to je skutečně to jediné, co nám ještě schází.
Odpovědět
Kdo by to chtěl prokázat? Snad letecké společnosti?? Nebo náš expert na vše ministr Brabec???? A myslím že letošní realita všedních dnů to dokazuje i bez rozumbradů. Mimochodem jsem o vlivu leteckého provozu na ekolistu psal xx krát, takže jsem rád že mé předpoklady se v podstatě prokázaly.
Odpovědět
Prokázat to musí vědecké ústavy, zabývající se klimatem a věcmi souvisejícími. Nějaká "realita všedních dnů" může být způsobena zcela jinými faktory.
Odpovědět
A máme takové ústavy? Nebo spíš jen party podvodníků a manipulátorů, srovnatelné s "Vokovickou Sorbonnou" za časů soudruha Jakeše?
Odpovědět
taková voda ve vysoké atmosféře nemrzne ani při -40°C ,ovšem když jsou tam mikronečistoty ,třeba emise z leteckých motorů, mrzne mnohem dříve a padá dolů,
jevy ve vysoké atmosféře člověk vůbec nezná, zjistily zvláštní výboje o kterých donedávna neměl nikdo ani páru ,zjistily se jen proto ,že jsou opticky viditelné a to je vše co se o tom ví ,co není opticky viditelné, vůbec neznáme
změny ve vysoké atmosféře ,vliv nečistot a souvislost s vývojem počasí, se bez důkazů, zásadně odmítá,
dříve také člověk ignoroval emise u země
Odpovědět
Je to jeden z důvodů, proč se nedá věřit IPCC a ostatním klimaalarmistickým šaškům.
Odpovědět
Raději budu věřit IPCC než šaškovi, jako jste Vy. :D
Odpovědět
Víra hory přenáší, to by bylo, aby neuměla plodit ekoalarmistické výrony náhlého "prozření".
Odpovědět
Prostě, když vidím, že IPCC prakticky ignoruje problém vody v atmosféře a jejího vlivu na skleníkový efekt, tak vím, co si mám o tom spolku myslet.
Odpovědět
Nevidíte. Protože jste nikdy nic od nich nečetl a jen blbě kecáte. :D
Odpovědět
Samozřejmě nic neignoruje, jenže vy to nečtete.
Ale jen detail. Kde je vaše teorie, že za sucho u nás můžou větřáky v Severním moři?
Myslíte si, že je na jaře všechny zbourali?
Odpovědět
Ta "úprava dálnice" mohla klidně vzniknout jako opožděná reakce vzdušného proudění na tyhle parky.
Odpovědět
Vy jste skutečně mistr světa ve vymýšlení totálních blbostí, to není možný!
Budu ohřívat vodu v hrnci a než začne vařit, nastane "opožděná reakce" a ona zamrzne. To fakt hned tak někdo nevymyslí.....
Odpovědět
Čtu, proto vím, že podstatné problémy s tím spojené vůbec neřeší.
Odpovědět
Je mnoho dalších věcí (jevů), které neznáme na stopro, resp. jejich vliv dosud nepoznáme. Pro mě platí, že co nejde vyvrátit ani dokázat, je stále ve hře.
Odpovědět
Jistě. Ale globální oteplování způsobené emisemi CO2 ze spalování fosilního uhlíku prokázané je.
Odpovědět
Vy jste do toho CO2 zamilovaný, bez něj nedáte ránu:-) V tomto případě jsem měl na mysli vliv tryskového proudění a jeho "neznámé příčiny stacionární polohy" - viz. poslední odstavec.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tryskov%C3%A9_proud%C4%9Bn%C3%AD
Odpovědět
Bohužel, ten kysličník je asi fakt ten nejhorší zlobr.
Odpovědět
Neříkejte mi, že jste to za 2 minuty přečetl! Platí to, co píší ostatní - odpověď máte nachystanou předem, ať si oponent argumentuje čím chce...
Odpovědět
Zajímavé, ta dálnice je dost bizardní úkaz a není prozkoumaná. Hlavně se neznají vlivy oteplování, CO2 nebo letecké dopravy.
Odpovědět
Jistě, jenže jeho koncentrace v atmosféře je velmi přesně balancovaná na nulu a jakýkoliv i malý posun taky pohne s teplotou klimatu.
Odpovědět
Údaje z několika měsíců r. 2020 nám nic neřeknou, chytřejší budeme po zimě 2020-2021.
Odpovědět
Sledovat pouze teplotu je poněkud zavádějící. Když jsou teplejší roky, mělo by logicky i více (pravidelně) pršet, což byl kámen úrazu posledních zejména pěti let. Když bude tepleji a přibude i odpovídajícím způsobem srážek, nemělo by to být nic tragického. Špatná je kombinace teplo a sucho.
Odpovědět
Počasí se nechová lineárně a vlivů na množství srážek je daleko víc, než jenom teplota, tj. odpar.
Odpovědět
Samozřejmě, jenže vlivy se sčítají.
Odpovědět
Mně je to jeví jako takový nic neříkající článek.
Odpovědět
To pro to, že vám to nic neříká no :)
Odpovědět
moje muškáty zasazené venku, rostly letos až do začátku prosince a kdysi zmrzly nejpozději na konci září
jaká je průměrná teplota nevím ,ale vím ,že v listopadu u nás spadlo
11mm srážek ,zlomek průměru,
díky tomu ,že se nic nevypařuje, není na pohled sucho
Odpovědět
u nás, myslím na meteorologické stanici, CHMI, co je 1km od mého bydliště
Odpovědět
Prostě je třeba zamaskovat skutečnost, že nevyšly katastrofální předpovědi stálého narůstání teplot, až začne moře na rovníku vařit a vařené ryby budou vyskakovat lidem rovnou na talíře, jako v povídáních Barona Prášila.
Jednoduše - nastal skokový pokles o více než jednu klimaalarmistickou pětiletku zpět.
Odpovědět
Zase tradiční nesmysl, globální oteplování probíhá zcela dle teorií nejtvrdších klimaalarmistů, nebojte.
Já vím, ten problém je rozlišit mezi klimatem a počasím.
Odpovědět
To je jednoduché: Jakákoli teplá epizoda v současnosti, trvající třeba jen pár dní, je klima. A studená, třebas i léta, jsou počasí. A v minulosti (před malou dobou ledovou) přesný opak (což některým klimatologům může dělat potíže).
Odpovědět
Počasí je momentální stav atmosféry na daném místě.
Klima je průměr všech počasí na celém světě.
Změna klimatu je časový posun tohoto průměru, především v teplotě.
Změna klimatu v delším časovém horizontu ovlivňuje počasí, naopak ale nikoliv.
Jednodušeji to vysvětlit neumím.
Odpovědět
Problém je, že vám nikdo neřekne, jak se z toho "počasí na celém světě" správně spočítá klima. Pan Metelka onehdy přiznal, že existuje více metod, dávajících naprosto rozdílné výsledky, tudíž nějaká univerzální metoda není. Což ovšem otevírá prostor pro nejrůznější manipulace.
Faktem je, že i u člověka musím za určitých okolností zohlednit, zda se měřilo v konečníku, ústech nebo podpaží, ale jsou na to vcelku jednoduché korekce. Navíc je to nyní, poté, co nám bruselští soudruzi zakázali rtuťové teploměry, jen nesmyslný problém, protože reálně použitelné náhražky (pokud neberu v úvahu přístroje za statisíce Kč za kus) měří s odchylkami daleko většími, a to náhodně oběma směry.
Odpovědět
Žádné klima taky nikdo nepočítá, uvádí se pouze změna globální teploty. A ta se měří na x tisících místech, dnes ji měří i družice atd. atd. Navíc se k tomu přidávají proxydata (ledovce jsou velmi spolehlivé), prostě je to výrazně promyšlený a desetiletí budovaný systém. A pokud máte více metod, tak ve finále říkají to samé. Graf vývoje teploty za poslední století je vždycky prakticky totožný.
Odpovědět
Koukám, že jste se za dobu co jsem zde nebyl vůbec nezměnil. Pořád jste stejný trollovský šašek. :D
Odpovědět
Spíš se nezměnili kašpaři, z jejichž blábolení je třeba si dělat legraci, protože k ničemu jinému se nehodí.
Odpovědět
Přesně tak, vůbec jste se nezměnil a je třeba si z vás dělat legraci. :D
Odpovědět
Že se vám to poněkud nedaří. Nic si z toho ale nedělejte. propagátoři totality nikdy v historii nepřekypovali smyslem pro humor.
Odpovědět
Ale bububu, vy totalitní trolíku. :D
Odpovědět
To byl pokus o humor na úrovni vyšetřovatele STB :-)
Odpovědět
A víte, že to bylo príma. O jednoho troubu méně.
Odpovědět
Nebojte. Vy jste mě velmi obstojně zastoupil. :D
Odpovědět
Mnohonásobně mé kvality převyšujete. :D
Odpovědět
Kdepak, vy jste opravdu velice kvalitní trouba. Na vás v tomhle směru nemá nikdo.
Odpovědět
Opakujte jak hrdlo ráčí, ale na vás nemá nikdo, opravdu nikdo.
Odpovědět
na vaření vody v oceánech si musíme ještě nějaký čas počkat ,nebudte netrpělivý,
Odpovědět
Zatím se oceány nevařily ani při několikanásobku koncentrace CO2 v atmosféře v porovnání se dnešní. Takže zůstávám v klidu. Trapné postavičky v prostěradle s nápisem "antropogenní oteplování", skučící jako strašidla, mě opravdu nechávají chladným.
Odpovědět
Tohle mi přijde jako slušná manipulace i když je to podloženo měřením. Hradec Králové 235 m. n. m. , Kroměříž 190-320 m. n. m. , Kuchařovice 297 m. n. m. a Doksany 156 m. n. m. Takže vypovídací hodnota toho článku se limitně blíží nule, jen mám pocit, že podle Zahradníčka je ČR v podstatě placka. Proč vybral města mezi kterými není v podstatě rozdíl kde leží, 2x jižní Morava, Litoměřicko a Hradec. To myslíte vážně? A tohle tvrzení.... Situace se liší logicky s ohledem na místo měření, ale zásadní rozdíly pozorovány nejsou... je myšleno jak? Rozdíly mezi těmi čtyřmi měřenými městy anebo mezi nimi a zbytkem ČR?
Jo já vím, globálně a průměr jako bych to slyšel, ale to mně vůbec nezajímá. Protože vy byste měl vědět víc než kdokoliv jiný, že člověka nebo ekosystém ovlivňuje počasí nebo klima v daném místě a čase než změřená hodnota kdekoliv jinde. Jinými slovy, já bydlim v Krušných horách kolem 550m. n. m. a teploty jsou zde diametrálně odlišné od Litoměřicka nebo jižní Moravy. Takže pokud večer koukám na počasí v TV a Miková nám se sladkým úsměvem oznamuje, že v ČR byl další tropický den, tak už na to ani nereaguji protože vím, že nás tady se to netýká.
Jen tak mimochodem, tady začíná třetí týden po sobě kdy máme kromě asi tří dnů, každý den celodenní mrazy v rozmezí -2 až -10 stupňů Celsia.
Dnes jsem byl v krajském městě, rozdíl v teplotě mezi ním a námi 4-5 stupňů, vzdálenost 35 km.
Takže bez ohledu na vaše řeči vedu rok 2020, zatím, jako chladnější a srážkově trochu nad normální, řekl bych standartní a normální rok tady u nás.
Odpovědět
Ten článek není o počasí, ale o klimatu.
Podívejte se pozorněji na poslední graf, kde jsou srovnány roky podle teploty. Zcela jasně je tam vidět, že teplejší roky jsou ty poslední a na obou krajích je to zcela jasné.
Prostě globální oteplování má vliv i na naše počasí, což dnes vypadá ještě jako pohodička.
Jenže eskalace se teprv rozbíhá s táním permafrostu a myslím, že za 10 let se zapotí i nechumelisti.
Nehorší je, že pak už není možno vývoj zvrátit.
Odpovědět
Vy jste ten článek nečetl jak je vaším dobrým zvykem.
Ten kompilát se nás snaží podivným způsobem přesvědčit, že rok 2020 v ČR se prakticky neliší teplotně od let 2015-2019.
Co je na tom k nepochopení?
A proč do toho taháte tání permafrostu?
Odpovědět
A proč by se měl lišit? Globální teplota ho už nepustí dolů, rok je už asi dost dlouhé období, aby bylo ovlivněno globálním klimatem. Měsíc to ještě není, ale rok asi už bude na hraně.
Odpovědět
Stačí pohled na teploměr za oknem, abych viděl, že je to celé jen snůška nesmyslných blábolů.
Odpovědět
Když se podívám z okna, je mi jasné, že neexistuje vlak, letadlo, Hradčany nebo oceán. Vše ve větší vzdálenosti než 40 metrů je jen snůška nesmyslných blábolů.
Vy máte zvláštní, asi petrohradský smysl pro humor.
Odpovědět
No dobře, ale i kdyby se Kuchařovice oteplily za posledních 50 let o 10 K, pořád to nijak nedokazuje globální oteplování, nýbrž jen a jen změnu klimatu v Kuchařovicích, která může být kompenzována ochlazením jinde na světě. Proto pořád nechápu smysl takového článku. Kdyby se aspoň nazýval "Jak si stojí teplotně rok 2020 v ČESKU ke konci listopadu".
Odpovědět
Tak se zeptejte autora, co já s tím?
Odpovědět
Protože by musel přiznat, že se výrazně ochladilo. proto si vymýšlí "globální změnu".
Odpovědět
Doporučuji se podívat na měření v ČR a ve světě za posledních několik dekád. To už o oteplování něco vypovídá, ať si tu různí Šimůnkovci prskají co chtějí. :)
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/klima-data-fakta-o-klimatu_2002060600_jab
https://climate.nasa.gov/vital-signs/global-temperature/
Odpovědět
S tím samozřejmě nenám problém.
Mám problém, jak je možné, že takový článek napsal člověk s doktorátem, u nějž by se nějaký smysl článku snad již dal očekávat.
Odpovědět
Také se musím zeptat. A o čem ten článek vlastně je??
Odpovědět
Co a jak vedete vy je celkem buřt. Směrodatnější je to co naměří ČHMÚ:
https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-teploty#
Odpovědět
Tak nejenom trouba, ale navíc nechápe psaný text. Většina lidí nežije v průměru na rozdíl od vás. Vy jste nadprůměrný trouba a to je maximálně vše.
Odpovědět
Vy jste zase nadprůměrný blbec, který podle čistě lokálních dat soudí, že letošní rok je chladný. :)
Odpovědět
Huš blbečku, vysvětlim ti teda co to je průměr. Ty mi strčíš nos do zadku. V průměru jsme na tom stejně já mám nos v zadku, ty máš nos v zadku. Ale, pokud jseš toho teda schopen, začneš přemýšlet a asi dospěješ k názoru, že na tom vůbec nejsme stejně.
To je ten průměr o kterém ty tady blábolíš a co mně nezajímá. Je mi úplně jedno jestli se v Kuchařovicích oteplilo, na nás to nemělo absolutně žádný vliv.
Ukazatel průměrných teplot a potažmo globálních teplot je jen číslo, bez vypovídací hodnoty.
Co ovlivňuje člověka a ekosystém víc, počasí a klima v daném místě a čase nebo teoreticky vypočtená průměrná, čili upravená, hodnota pro celou planetu, nebo v našem případě pro ČR?
Docela si umim představit, že by jsi ve svém bydlišti např. umrznul. Asi by ti pak bylo jedno, kdyby přišel jiný trouba Eliáš a řekl by, no a co tak zmrznul, ale jistota je, že v průměru se tady u nás otepluje.
Už to chápeš, jak je ten tvůj průměr k ničemu troubo?
Odpovědět
Neplakej ubožáčku, prostě ten tvůj blábol o tom, že letošek je chladný měření v ČR ani globální moc nepotvrzuje. :)
Odpovědět
Jo oteplilo se na Tibetské náhorní plošině asi o 0,02 stupně oproti minulému roku. Jen se neví k čemu to připočíst, jestli klimatická změna nebo bylo jednoduše jenom tepleji než minulý rok.
Tak to nějak zprůměruj ať víme na čem jsme, troubo.
Odpovědět
Jo a abych nezapomněl, můžeš nás oblažit zase nějakými odkazy, kterým sám nerozumíš a tak si je lživě upravuješ.
Prostě ulhaný trouba, no.
Odpovědět
Je mi jasné, že ty a ta vaše parta místních diskuzních idiotů moc na měření nejste a raději dáváte přednost internetovým hoaxům a ,,odborníkům,, jako je Kremlík. Ale to je čistě váš problém. :)
Odpovědět
Jo, krásně to okecáváš. :D Blbe. :D
Odpovědět
Tak povedzme dnes 7.12. bolo najteplejšie v čechách v roku 1978 14 stupnov a najchladnejšie v roku 1925 -23 stupnov. Aspon takto to ráno hlásili na ČR2 Brno. O čom to vypovedá? Prakticky o ničom, teploty sa čase a priestore menia v tom istom dni o 37 stupňov. Čo nám hovorí teplotne nadpriemerný alebo podpriemerný mesiac? Zase nič, môže byť v noci zima cez deň horúco a mesiac bude priemerný. Ak sa v zime vyjasní bude v noci chladno a kedze sú dni krátke bude chladnejšie. To isté vyjasnenie v lete spraví skôr teplo. Oblaky zase budú fungovať naopak. V zime oteplenie cez leto chlad. To ešte vôbec nehovorím o tom aké je prúdenie. Pôsobí veľa náhodných faktorov. To či bol rok teplotne napriemerný neznamená taktiež nič. Nežijeme v priemere ale v konkrétnych podmienkach.
Odpovědět
Dobrý. Nejvyšší teplota za 250 let byla +14°C. Víc nikdy nebylo.
Ale jeden stupeň k průměru může znamenat +10 stupňů v extrému.
Dobrý, tak bude v prosinci +24 stupňů, pohoda na tričko.
Jenže těch +10 bude občas i v létě. A to je už extrém +50°C a ti je úplně jiný kafe. U nás neroste jediný strom, který by tuhle teplotu přežil.
A pak následuje další stupeň, za ním další a další........
Odpovědět
To sú vaše ničím nepodložené predstavy. Tie teploty sú za 120 rokov, staršie merania sú nespoľahlivé a čím staršie tým z menej miest. 250 rokov sa meralo iba v Klementine a aj tam sa menila viackrat metodika merania. Redord na 7.12. je starý 40 rokov. Stále pribúdajú aj záporné rekordy, tie padali túto jar. Skúste sa potrápiť a vysvetliť prečo by sa v lete malo otepliť v našich šírkach na +50°C na základe celoplanetárneho oteplenia o 1 stupen.
Odpovědět
Dloudobé měření teploty je přesné, i když se měnila metodika i stupnice atd. ale máme stovky dalších proxydat, která dost přesně i spolehlivě určují celosvětovou teplotu. Jsou to především ledovce, které nejsou háklivé na výkyvy počasí dokážou klima průměrovat.
Výkyvy počasí běžně překračují 30 stupňů rozsah teplot v daném místě a daném dni, ale ten rozsah se s "divokostí" počasí zvětšuje a hlavně na stranu změny klimatu. Proč asi běžně hlásí absolutní teplotní rekordy každoročně z různých stanic? A VŽDYCKY nahoru? Už někde naměřili rekord +42°C a k té padesátce už daleko nemáme.
Odpovědět
Neviem prečo sa tak vždy musím rozčúliť, keď čítam vaše statusy. A stále idete to svoje. Píšete dlouhodobé měření je přesné. Nie je a nikdy nebude. Čím hlbšie do minulosti, tým nepresnejšie. A proxydata nemôžete porovnať s teplomerom. Čo sa týka rekordov tu je tabuľka zo stránky nun - zodp. p. Matejovič. https://nun.sk/rekordy.htm Svetové rekordy sú dosť staré. Stále ste nevysvetlil tú divokosť počasia. Prečo by malo oteplenie spôsobené zachytávaním infra žiarenia robiť extrémy v počasí? Nemalo by naopak počasie ukľudňovať? Nemalo by znižovať rozdiely medzi dňom a nocou medzi zimou a letom? Nemalo by znižovať teplotný gradient medzi severnými a miernymi zemepisnými šírkami?
Odpovědět
Prečo sa rozčulete taky neviem.
Pokud dojedete třeba na Franz Josef hute do Alp (nebo na jakoukoliv jinou horskou chatu), tak mají na stěně fotku ze stavby a většinou stála hned vedle ledovce. Dnes k němu sestupujete klidně 160 - 180 výškových metrů. Nepotřebujete žádné přesné teploměry (v podstatě žádné) aby vám bylo jasné, že se od té doby změnilo klima.
Pokud se klima otepluje, je v atmosféře více energie a ta se vybíjí tím "divokým" počasím. Nejrychleji se otepluje na pólech, ale proč, to nevím.
Odpovědět
O tom sme diskutovali minule. Ľadovce v Alpách dosiahli svoje maximum práve v roku 1850 na konci Maĺej doby ľadovej. Odvedy sa otepluje. Veľkosť ľadovca ale nie je presným obrazom teploty, pretože keď je zima je aj sucho a ľadovec nepribúda. To že sa na póloch otepluje sa pripisuje práve účinku CO2, mal by to byť dôkaz správnosti teórie GO. Pretože je vzduch okolo pólov studený a suchý, mal by sa viac prejaviť účinok CO2 pretože obsah vody v atmosfére je menší ako v teplejších oblastiach. K najvačšiemu otepleniu v Arktíde ale došlo v rokoch 1900 až 1930. Potom sa zase ochladilo. To že teplá atmosféra má viac energie je teória, prakticky je dôležitejší tepelný kontrast. Katastrofické meterologické javy boli práve počas Malej doby ľadovej. Počas Veľkej doby ľadovej pred 20 000 rokmi viali veľmi silné vetry. Svedčia to tom silné nánosy spraše, ktoré vietor oderodoval a na niektorých miestach usadil v hrúbkach desiatok metrov.
Odpovědět
Zemské klima je extrémně složitý systém, který není zcela prozkoumán (a asi nikdy nebude), ale je velmi robustní, stabilní a vyrovnaný, pohybuje se velmi pomalu a ještě cyklicky. A pokud ho někdo dokáže vychýlit z rovnováhy, začne se pohybovat někam, kde to nikdo netuší a důsledky budou nedozírné.
A to se nám už podařilo, takže rozumní lidé se snaží zoufale ho nějak ubrzdit a posunout zpátky.
"Vzbudili jsme netvora a on si teprv protahuje drápy". citace
Odpovědět
Začína to dobre. Systém je zložitý. Richard Lindzen tvrdí, že systém je extrémne nestabilný a menil by sa aj keby sa nemenili vstupné podmienky. Kameň úrazu, alebo dôkaz toho že súčasné zmeny sú katastrofálne by malo byť porovnanie s minulosťou. Citujete tu už zase výrok Hansa Joachima Schellnhubera. Ten tvdí: Koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší dosáhly asi 412 ppm, což výrazně překonává vše, co planeta zažila během posledních několika milionů let. U nás ve výzkumném ústavu máme jedny z nejlepších počítačových simulací na světě, díky nimž dokážeme rekonstruovat klima třeba 50 nebo 100 milionů roků zpět do minulosti. A vidíme, že nynější oteplování je stokrát rychlejší než kdykoli během této doby". Na toto tvrdenie nie sú žiadne dôkazy, buď majú zlé programy, alebo podklady alebo schválne klamú.
Odpovědět
Niemajů zlé programy, prostě to bude odhadem na 98% pravda.
Vědecká obec je velmi přísná a jakékoliv pochybení, natož tvrzení, bez důkazů trestá ztrátou důvěry, což může být likvidační.
Odpovědět
To teda pravda nebude. Skuste si prečítať čo píše o minulých zmenách známy meteorológ Milan Šálek. Pekné zhrnutie, vrátanie vysvetlenia, že chladných obdobiach Zeme bolo búrlivejšie ako v teplých.
Odpovědět
https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-o-rychlosti-zmen.A201202_203259_p_klima_wag
Odpovědět
Ten článek je zajímavý, ale zabývá se pouze lokálními změnami. Mladší dryas byla zlomová událost v období přirozeného oteplování a bylo jasné, že musela být něčím razantním vyvolána. Dnes byly už nalezeny impaktní krátery a předpokládá se, že to bylo vícero mohutných meteoritů.
Prostě rychlé změny probíhaly, ale VŽDYCKY !!!! měly razantní příčinu. Dnes je to stejné.
Odpovědět
Zemské klima je natolik složitý a komplexní systém, že za tu jeho "robustnost" bych nedal ani fajfku tabáku.
Odpovědět
Pamatuji se, jak Dr. Seifert v předpovědi počasí na ČT vyslovil nádherný bonmot: Na počasí je normální, že je nenormální.
Odpovědět
Jenže ona proxydata ukazují na mnohem vyšší teploty v minulosti, než jsou dnes. A dlouhodobě, když se výrazně na sever dostala teplomilná flóra i fauna.
Za středověkého klimatického optima se v Norsku pěstovala vinná réva, dnes je její severní hranice v Evropě pár km na sever od Hřenska. A to ještě v anomálně teplém údolí Labe.
Odpovědět
Pokud by dnešní teplota byla několik století (jak ve středověku), taky by se pěstovalo v Norsko víno.
Odpovědět
Přesně tak, v průměru nežijeme. Co víc ovlivní člověka? Počasí a klima tam kde žije nebo počasí a klima stovky kilometrů daleko, nota bene na nejteplejších místech v ČR, jak je tomu v článku?
Odpovědět
Období 1961 - 2010, je z hlediska doby existence člověka zcela nepatrný okamžik, z hlediska existence života na zemi pak téměř neměřitelný.
Odpovědět
Období dopadu supermeteoritu Chicxulub před nějakými 66 milióny let byl zcela nepatrný okamžik, z hlediska existence života na zemi pak téměř neměřitelný.
Odpovědět
|
|