Pavel Podruh: Budoucnost přírody je v našich zásuvkách
1. Na celé týdenní akci nejvyšších energetických osobností Evropy (jak vládních, tak privátních), kde se vytváří základy budoucí celoevropské legislativy, nebyl ani jeden speaker z ČR. Ani jeden! (Tedy pardon, jeden – moje maličkost.) Vůbec to nechápu. Střídali se tam ministři, evropští komisaři, zmocněnci pro energetiku, generální ředitelé malých i obřích energetických společností. Kde jsme, když můžeme ovlivňovat diskurz vývoje nejzásadnějšího odvětví naší civilizace? Jo vlastně, pozice ČR je prostřednictvím našeho premiéra taková, že není potřeba nic moc měnit a budoucnost je daleko...
2. Opět se ukázalo, že energetika a doprava jsou totálně a jednoznačně největšími riziky a znečišťovateli životního prostředí na světě i v Evropě. Tečka a vykřičník. Data, fakta, studie. Je to neoddiskutovatelné.
3. Na konferenci se také prezentovaly opravdu monstr inovativní, složité energetické projekty, které jsou financovány z monstr složitých energetických dotací. Co se u nich pokládá za běžnou minimální úroveň financování, by mému projektu Český soběstačný dům za současné situace zajistilo 20, možná spíš 30 let fungování. Nemohl jsem se ubránit dojmu, že celá ta akce vyznívala spíš jako zbožné přání o vyčištění energetiky, než realita a obávám se, že to se týká i plánů pro roky 2030 a 2050.
4. Věřím, že kouzlo je ale v jednoduchosti a eleganci. Možná jste někdy slyšeli o tzv. chytrých elektroměrech (smart meters). Hodně zjednodušeně je to věcička za pár korun, která ale může z každé domácnosti, fabriky, kanceláře udělat malého aktivního hráče na energetickém trhu. Statisíce a miliony těchto hráčů mohou tomu trhu hrozně pomoci ho tzv. balancovat - v překladu chovat se tak, aby se třeba elektriky z uhlí vyrobilo v každý moment míň. No a taky i proto, je nástup těchto krabiček po celé Evropě blokován a uměle zpomalován (včetně ČR a pan Babiš či Zeman to moc dobře vědí). Překvapivě, na European Sustainable Energy Weeku se o tomto blokování skoro vůbec nemluvilo, jako kdyby to bylo tabu, jako kdyby se ve vší euforii z vizí zapomínalo na palčivou realitu.
5. Strávil jsem tedy celý týden tím, že jsem toto téma co nejvíce otvíral. Kdykoliv mi dali mikrofon do ruky, poukazoval jsem na možnost přesunutí peněz z monstr projektů (např. výroba energie z praskání nano mýdlových bublin) na odemčení nových možností úspor prostřednictvím těch malých krabiček. Poukazoval jsem na to, že uhelný business si moc dobře hlídá, aby se nic takového nestalo. Toto "odemknutí" by stálo nepoměrně méně peněz, ale hlavně by na tom vyrostlo obrovské množství čistějších business modelů energetiky. Na to vemte jed. Sice to teď nemůže ovlivnit nikdo z nás, ale je dobré to vědět.
6. Pokud to někdo ale opravdu myslí vážně se „sustainable životem“, je potřeba začít pragmaticky prioritizovat. Buď se ukonejšíme nějakou maličkostí, třeba bambusovým kartáčkem na zuby, nebo si připustíme, že každou českou zásuvkou proteče ročně 50 procent elektriky z uhlí. I tou vaší! Možnosti jsou následující: Vlastní výroba/spotřeba (domy) nebo alespoň přechod na dodavatele elektřiny, který vykupuje jen z obnovitelných zdrojů (byty). Jde to už tady a teď (google it), i u nás v ČR. A je to přesně to, o čem se na celé konferenci mluvilo nejvíc. A je to také důvod, proč jsem před pár lety založil projekt Český soběstačný dům. Možná i proto nás pozvali, prezentovali a naslouchali nám, i když jsme jen malé rybky v hodně velkém moři.
Tak tohle jsme v Bruselu zažil já. Odjíždím optimisticky naladěný, protože lidi na konferenci byli opravdu uvěřitelně zapálení. Většinu těch nepříjemností si pak ale s plnou pusou říkali až na obědech a u kafe. Škoda, že se jich víc neříkalo v rámci jednotlivých vystoupení, mohlo by se dojít k realističtějším závěrům. Je potřeba čelit faktům, i když se nám často nemusí líbit.
Faktem je, že budoucnost se netvoří v Bruselu nebo ve Strakovce, ale tvoříme jí my v našich obývácích. Pokud tedy máme na někoho delegovat zodpovědnost za životní prostředí, delegujme jí sami na sebe, to je nejlepší strategie, nikdo jiný to za nás neudělá.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (31)
Jiří Svoboda
24.6.2019 12:34Já si myslím, že problém je třeba uchopit zásadně systémově jinak: postupně pořádně celosvětově zdanit těžbu fosilního uhlíku, zrušit dotace nízkouhlíkových opatření a nechť se na deformacemi nezdeformovaném trhu prosadí ty nejlepší zelené technologie, možná třeba i ty vaše.
Jiří Svoboda
24.6.2019 12:40 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Podruh
26.6.2019 11:25 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
27.6.2019 18:04 Reaguje na Pavel PodruhRozhodně si nedělám patent na rozum a velmi ocením vaše kritické a věcné připomínky k mým názorům, jen do toho!
Český soběstačný dům není vaše polívčička? Z toho mála, co je na těch stránkách, to vypadá jako koncept určený pro horních 10 tisíc.
Pavel Podruh
27.6.2019 19:59 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
27.6.2019 21:29 Reaguje na Pavel PodruhPavel Podruh
30.6.2019 18:43 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
1.7.2019 11:56 Reaguje na Pavel PodruhPavel Podruh
1.7.2019 12:03 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
2.7.2019 11:36 Reaguje na Pavel PodruhProstě jen naslouchat a nebýt schopen sám analyzovat, je cesta do pekel a pro svět i nebezpečné (má-li takový člověk moc).
Pavel Podruh
2.7.2019 18:25 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
24.6.2019 14:08 Reaguje naTo je prostě jako s tím OZE. V malém se jejich nestabilita výroby nějak vsákne, ve větším však budou problémy stability sítě exponenciálně růst s podílem OZE. To je problém, který se krabičkami nedá přechytračit, síť by musela být řízena nějakou centrální vyšší inteligencí a o to pak bude větší black-out, když to to řízení nezvládne.
Pavel Podruh
26.6.2019 11:29 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
27.6.2019 18:14 Reaguje na Pavel Podruhmetry budou funkovat? Uveďte, prosím, aspoň základní představy. Zkuste se vyrovnat aspoň s problémem zapínání pračky. Pokud to sám nezvládnete, těžko můžete doufat, že někdo vyřeší problém od deset řádů složitější. Navíc v dynamickém režimu postupného zavádění a měnících se podmínek.
Vy jste asi velký snílek bezmezně věřící ve schopnosti jiných.
Pavel Podruh
27.6.2019 20:04 Reaguje na Jiří SvobodaA pořád, bezemisní elektroenergetika, byť řízena sebechytřeji, je jen zlomek problémů, které je třeba vyřešit pro smysluplnou ochranu klimatu. Z tohoto pohledu je název vašeho článku hodně namyšlený. Třeba se ve Švédsku a Finsku něco rozumného dozvíte a do Ekolistu napíšete něco trochu chytřejšího. Zatím vypadáte jako jen nepatrně realistický nadšenec. I takoví jsou ale potřeba!
Pavel Podruh
30.6.2019 18:46 Reaguje naJiří Svoboda
3.7.2019 15:41 Reaguje na Pavel PodruhJan Šimůnek
24.6.2019 13:16Obávám se, že projekty typu "získávání energie z praskání mýdlových nanobublin" jsou jednoznačně perspektivnější než cokoliv z toho, co prosazují ekologové. Druhou věcí je, že zdroj relativně levné a technicky dosažitelné energie by byl pro tyhle aktivisty těžkou ránou.
Jan Šimůnek
24.6.2019 18:23 Reaguje naJiří Svoboda
3.7.2019 10:21 Reaguje na Jan ŠimůnekVladimír Wagner
25.6.2019 08:311) Chytrá měřidla žádnou elektřinu nevyrobí. Mohou pomoci při regulaci a chytré sítě jsou určitě velmi důležitým budoucím segmentem, který by se měl rozvíjet. Jejich vliv však bude vždy značně omezený.
2) To, jak velký, je hlavně dáno tím, kolik kolik činností budou lidé schopni a ochotni přesouvat podle ceny elektřiny do jiné doby. Když se na to podíváme, tak jich není málo. Těžko budeme svítit a číst knihy, dívat se na televizi či do počítače, děti si hrát jen v době, kdy je laciná elektřina. Uvařit nejen kafe je potřeba v konkrétní době. Manželku asi těžko přemluvím, aby žehlení přesunula na jinou dobu, než kdy je to potřeba a má k tomu náladu. Ostatně není opravdu moc lidí, kteří mají jako hobby sledování měřidel a přizpůsobování se průběhu ceny elektřiny. Pokud člověk není fanda a hračička v této oblasti, tak by musela být cena elektřiny taková, aby se dostal na hranici nebo přímo do energetické chudoby. A to snad autor nechce.
3) Masivní zavedení elektronizace do budov, o kterém uvažuje autor příspěvku vede k jejich masivní výrobě (tedy i spotřebě surovin a energií) a také tento systém sám elektřinu potřebuje. Chytré prvky vedou k tomu, že často mají funkcí a i jejich náročnost přesahuje to, co reálně uživatel využívá. Takže se ukazuje, že pokles spotřeby a úspory nedosahují většinou úrovně, kterou jejich proponenti očekávají.
4) Jednotlivý prvek pro chytrou síť je opravdu za pár korun, ovšem zavedení těchto prvků v tak masivním měřítku, aby to vedlo k viditelným změnám v celostátním měřítku a případně úsporám nezanedbatelným vůči celkové spotřebě státu ovšem celkově vede k nákladům, který je srovnatelný s náklady na velké elektrárenské bloky.
5) Ve světě je zatím minimální počet příkladů, kdy by byly někde chytré sítě zavedeny a reálně vedly k větším úsporám elektřiny či přesunu spotřeby u lidí. 6) Přesun lidí k tomu, že si kupují certifikáty o tom, že využívají elektřinu z OZE, opravdu nemá nic společného, které zdroje musí být využity k pokrytí jejich diagramu spotřeby elektřiny.
Hlavně však považuji za problém prezentace pana Podruha jeho totální jednostrannost a nekritické ohřívání vlastní polívčičky. Je dobré se možnostmi chytrých sítí zabývat a snažit se tento potenciál využít, ale jde o jeden z možných prvků cesty k nízkým emisím, i když s relativně omezenými možnostmi.
Vladimír Wagner
25.6.2019 08:33 Reaguje na Vladimír WagnerPavel Podruh
26.6.2019 11:34 Reaguje na Vladimír WagnerJan Šimůnek
28.6.2019 10:28 Reaguje na Pavel PodruhJiří Svoboda
28.6.2019 16:01 Reaguje na Pavel Podruh1. Zajistí nejlevnější dvojhodinový cyklus pro vyprání v rámci 10 hodin, to stejné u myčky.
2. Nabije nejlevněji přes noc elektromobil.
3. V průběhu dne bude využívat nejlevnější elektřinu pro funkci mrazničky (kompresor by měl jet aspoň 1 minutu a namrazit mrazničku mohu až na -25 °C).
4. Ohřeje co nejlevněji bojlery případě vytopí domy.
Pochybuji, že je dnes reálné dávat v plen své akumulátory pro účely vyrovnávání sítě - není to moc účinné a akumulátory se tím ničí.